1. ÚVOD. Ekonomické prostředí, ve kterém se podnik nachází a ve kterém provozuje svoji

Transkript

1 OBSAH 1. ÚVOD LITERÁRNÍ REŠERŠE Majetková a kapitálová struktura podniku Majetková struktura podniku Kapitálová struktura podniku Optimální kapitálová struktura Předmět a účel finanční analýzy Vstupní data a omezenost vypovídací schopnosti Uživatelé výsledků finanční analýzy Výsledek hospodaření Základní metody a nástroje finanční analýzy CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ Cíl práce Metodika Horizontální analýza účetních výkazů Vertikální analýza účetních výkazů Analýza poměrových ukazatelů Analýza pyramidových soustav ukazatelů Predikce finanční tísně podniku VLASTNÍ PRÁCE Charakteristika společnosti Analýza finanční situace společnosti Horizontální analýza rozvahy Vertikální analýza rozvahy Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Analýza finanční situace pomocí poměrových ukazatelů Analýza finanční situace pomocí pyramidového rozkladu Modely predikce finanční tísně ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŔÍLOH...46

2 1. ÚVOD Ekonomické prostředí, ve kterém se podnik nachází a ve kterém provozuje svoji činnost, je neustále v pohybu. Působí na něj mnoho nejrůznějších faktorů, které společně vytvářejí podmínky tržního hospodářství. A právě přechod k tržní ekonomice představoval zcela zásadní změnu v řízení podniků. Další významnou změnou, která výrazně ovlivnila a stále ovlivňuje současné ekonomické prostředí byl vstup České republiky do Evropské Unie v květnu roku Cílem podnikání je mimo jiné získat z kapitálu vloženého do podnikání výnos, který by zohlednil riziko, jenž je nedílnou součástí tržních podmínek. Obstát ve složité situaci současného národního hospodářství vyžaduje neustálé přizpůsobování podniku novým podmínkám, které v tomto prostředí vznikají. Jen ty podniky, které těmto podmínkám věnují pozornost a snaží se na ně reagovat, řešit nově vzniklé problémy, úspěšně přežívají. Manažeři jsou nuceni k hlubšímu zamyšlení a je od nich vyžadováno neustálé rozhodování. Dominantní součástí celopodnikového řízení je řízení finanční. Důležité je zejména proto, že každé rozhodnutí, které je v podniku uskutečněno, má dopad na podnikové finance. Jako podklad pro finanční rozhodování slouží finanční analýza. Jedná se o oblast, která představuje významnou součást finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Musíme mít na paměti, že finanční analýza sama o sobě není cílem, nýbrž jen přípravou pro rozhodování. Je na ní založeno jak řízení majetkové tak kapitálové struktury podniku, investiční a cenová politika a v neposlední řadě také řízení zásob. Znalost podnikového hospodaření a vztahů, které je vytvářejí, je dnes nezbytností nejen pro pracovníky podniků, ale i pro všechny, kteří s podniky přicházejí do nejrůznějších kontaktů. 6

3 2. LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Majetková a kapitálová struktura podniku Hospodářský úspěch podniků nezávisí jen na jejich vyspělosti či technické dokonalosti, ale i na obchodní zdatnosti vedení podniku, přičemž významnou součástí je udržení majetkově-finanční stability. Majetkově-finanční stabilitou rozumíme schopnost podniku vytvářet a trvale udržovat správný vztah mezi majetkem a používaným kapitálem. Majetková a kapitálová struktura, jakož i vazby mezi majetkem a kapitálem, jsou v jednotlivých podnicích fungujících v tržní ekonomice odlišné. Úzce souvisí i s právní formou podnikání. 1 Dvojí pohled na majetek podniku zobrazuje bilance rozvaha podniku. Její základní funkcí je poskytnout k určitému datu přehled o majetku podniku (aktivech), jeho struktuře a finančním krytí majetku (pasivech), tedy kapitálové struktuře Majetková struktura podniku Majetková struktura podniků představuje podrobnou strukturu aktiv podniku. Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání. Základním hlediskem pro členění aktiv je především doba jejich upotřebitelnosti, eventuelně hledisko likvidity, tedy rychlost a obtížnost jejich přeměny v peněžní prostředky, aby bylo možné uplatnit splatné závazky. Majetková struktura podniku je velmi diferencovaná. Závisí především na technické náročnosti výroby, která ovlivňuje podíl stálého hmotného majetku, na stupni rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu, ovlivňující podíl finančního majetku na celkovém majetku, a dále je silně závislá na konkrétní ekonomické situaci podniku a orientaci jeho hospodářské politiky. 1 1 VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. ISBN X. 7

4 Majetkovou strukturu akciové společnosti lze v nejužším smyslu podle rozvahy charakterizovat takto: o pohledávky za upsaný základní kapitál o dlouhodobý majetek nehmotný majetek hmotný majetek finanční majetek o oběžná aktiva zásoby dlouhodobé a krátkodobé pohledávky krátkodobý finanční majetek o časové rozlišení náklady příštích období příjmy příštích období Pohledávky za upsaný základní kapitál obsahují pohledávky za upisovateli, společníky a členy družstva, které vyplývají z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie. Dlouhodobý majetek nebo-li investiční majetek, je takový majetek, který slouží podniku dlouhou dobu, obvykle déle jak 1 rok, a tvoří podstatu jeho majetkové struktury. 1 Tento majetek není získáván za účelem dalšího prodeje a jeho velikost závisí na investiční politice společnosti. Mezi dlouhodobý hmotný majetek řadíme takový majetek, jako budovy, stavby, stroje, výrobní zařízení, atd., jehož doba použitelnosti je delší jak 1 rok. Tento majetek se nespotřebovává najednou, ale postupně se opotřebovává, tedy dochází k jeho znehodnocení. Mezi dlouhodobý hmotný majetek ale řadíme i majetek, který je používán po dlouhou dobu, aniž by se znehodnotil např. pozemky, umělecká díla, zlato aj. 2 1 VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. ISBN X. 2 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN X. 8

5 Dlouhodobý finanční majetek, nebo-li finanční investice tvoří podíly podniku v jiných podnicích, cenné papíry (akcie, dluhopisy), které podnik nakoupil jako dlouhodobou investici. Patří sem i nemovitosti, které podnik nakoupí pro účely obchodování s nimi, pronajímání či uložení volných peněžních prostředků. 1 Oběžný majetek se v podniku vyskytuje ve více formách, a to ve věcné podobě jako zásoby materiálu, v peněžní podobě jako peníze v pokladně a na účtech v bance, pohledávky, krátkodobý finanční majetek. 2 Oběžný majetek, na rozdíl od majetku stálého, je neustále v pohybu, tedy jedna forma oběžného majetku přechází v jinou. Zásoby představují skladovaný materiál, nedokončené výrobky, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky vlastní výroby a zboží nakoupené k prodeji. Mezi pohledávky patří především pohledávky z obchodního styku, tj. dosud neuhrazené faktury, které podnik vystavil svým odběratelům, a ostatní pohledávky, např. vůči svým zaměstnancům nebo jiným osobám. 2 Pohledávky jsou tříděny z hlediska času na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobý finanční majetek zahrnuje cenné papíry, s nimiž lze obchodovat na peněžním trhu. Umožňuje krátkodobé investování nadbytečných peněžních prostředků a získání vyšších výnosů. V případě potřeby je podnik může rychle přeměnit v hotové peníze. Za součást krátkodobého finančního majetku jsou u nás v bilancích považovány i vklady v bankách a peněžní prostředky. Časové rozlišení v sobě zahrnuje náklady příštích období (např. předem placené nájemné), tedy výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období a příjmy příštích období např. dosud nepřijatá provize Kapitálová struktura podniku Kapitálová (finanční) struktura podniku představuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován jeho majetek, 1 tzn. strukturu zdrojů, z nichž majetek podniku vznikl. Zachycuje ji pravá strana rozvahy. Celková velikost podnikového kapitálu závisí na mnoha okolnostech. Především na velikosti podniku, dále stupni mechanizace, robotizace a automatizace a organizaci odbytu. 2 1 VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. ISBN X. 2 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN X. 9

6 Finanční struktura akciové společnosti v ČR zachycuje v nejužším pojetí rozvahy tyto položky: o vlastní kapitál základní kapitál kapitálové fondy fondy ze zisku výsledek hospodaření minulých let výsledek hospodaření běžného účetního období o cizí zdroje rezervy dlouhodobé a krátkodobé závazky bankovní úvěry a výpomoci o časové rozlišení výdaje příštích období výnosy příštích období Prvotní členění kapitálových zdrojů na vlastní a cizí platí jak při zakládání podniku, tak při zvětšování majetku podniku i pro financování jeho běžných potřeb. Vlastní kapitál je kapitál, který patří majiteli (popř. majitelům) společnosti. Jeho podíl na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty podniku. Je hlavním nositelem podnikatelského rizika (u obchodních společností výhradním nositelem). Základní kapitál (kmenový kapitál) tvoří vklady společníků do společnosti, ať už peněžní či nepeněžní. U akciové společnosti je základní kapitál tvořen upisováním akcií v nominální ceně. Kapitálové fondy představují externí kapitál, který podnik získal z vnějšku. Nejde však o cizí kapitál. Patří sem především emisní užil (příplatek), tj. rozdíl mezi skutečně dosaženou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální před emisí akcií. 1 Dále se mohou kapitálové fondy tvořit z darů, dotací na pořízení stálého majetku, z vkladů společníků nezvyšujících základní kapitál apod. 1 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN X. 10

7 Fondy ze zisku jsou fondy tvořené interně ze zisku. Slouží jako pojistka proti nepředvídaným rizikům v podnikání, k překlenutí záporného výsledku hospodaření společnosti. Patří sem rezervní fond, tvořený povinně ze zákona v akciové společnosti, nebo fondy na základě vlastního rozhodnutí společnosti, jejichž tvorbu si firma určí ve stanovách společnosti. Výsledek hospodaření minulých let v sobě zahrnuje nerozdělený zisk a neuhrazenou ztrátu za minulé účetní období. Nerozdělený zisk je část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi majitele, ale slouží k dalšímu podnikání. Cizí zdroje představují dluh podniku, který podnik musí v určité době splatit. Rezervy jsou tvořeny na vrub nákladů podniku. Představují částku peněz, kterou bude muset podnik v budoucnu vydat. Rozlišujeme rezervy povinné, upravené zákonem o rezervách, a ostatní neodečitatelné pro účely zdanění zisku. Dlouhodobé závazky jsou takové závazky, jejichž délka splatnosti je delší jak jeden rok. Patří sem např. dlouhodobé bankovní úvěry, termínované půjčky, leasingové dluhy, dlouhodobé směnky k úhradě. Krátkodobé závazky představují závazky vůči dodavatelům kratší jak jeden rok., krátkodobé směnky k úhradě, krátkodobé zálohy od odběratelů. Dále sem patří i závazky vůči zaměstnancům, ke společníkům a vůči institucím. Bankovní úvěry a výpomoci zahrnují úvěry dlouhodobé, tj. se splatností delší jak jeden rok a běžné úvěry krátkodobé, úvěry na eskontované směnky. Jako krátkodobé finanční výpomoci jsou chápány emitované krátkodobé obligace, komerční cenné papíry aj. 1 Časové rozlišení zachycuje zůstatky výdajů příštích období či zůstatky výnosů příštích období. 1 VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. ISBN X. 11

8 2.1.3 Optimální kapitálová struktura Je nutné si uvědomit, že použití cizího kapitálu působí jako páka, kterou management podniku zvedá výnosnost vlastního kapitálu, avšak současně roste i jeho rizikovost. Tento efekt se nazývá finanční páka. Management podniku se tedy musí snažit o tzv. optimální kapitálovou strukturu. Teoreticky lze stanovit optimální kapitálovou strukturu (optimální zadluženost) jako minimum celkových nákladů na podnikový kapitál. Při optimalizaci míry zadluženosti se vychází z toho, že: 1 - cizí kapitál je levnější než vlastní. Jeho nižší cena vyplývá především ze skutečnosti, že úroky placené za použití cizích finančních zdrojů jsou položkou zahrnovanou do daňově uznatelných nákladů, - s růstem zadluženosti roste i úroková míra, jelikož vetší zadluženost podniku představuje pro banku větší riziko, - s růstem zadluženosti roste i požadavek akcionářů na vyšší dividendy, - tím, že vlastní kapitál nahrazujeme dluhem, dochází ke zlevnění nákladů na celkový kapitál, avšak pouze do určité míry zadluženosti. Potom tyto náklady začnou růst. 2.2 Předmět a účel finanční analýzy Hlavním úkolem finanční analýzy je poskytovat informace o finančním zdraví podniku. To je v zásadě ovlivňováno: 2 - likviditou podniku - rentabilitou podniku O finančně zdravém podniku můžeme mluvit tehdy, když nemá problémy se svou platební schopností schopností včas uhrazovat splatné závazky. Dlouhodobá likvidita je však pouze jednou z podmínek finančního zdraví. Podnik také musí dokázat svou činností zhodnotit vložený kapitál. Čím větší je výnosnost (rentabilita) kapitálu vloženého do podnikání, tím pevnější je finanční zdraví podniku. 1 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN X. 2 VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. ISBN X. 12

9 Cílem finanční analýzy je nejenom poznat finanční zdraví podniku, ale také zjistit silné stránky, na kterých by mohl podnik v budoucnu stavět a naopak identifikovat slabé stránky podniku, které by mohly podniku způsobit nemalé problémy. Postup jakým lze uvedených cílů dosáhnout, je možné podle rozdělit do tří kroků: 1 - zobrazení minulého vývoje finanční situace a finančního hospodaření podniku, - určení příčin kladných a záporných vývojových trendů, - návrh opatření pro další vývoj a rámcové zhodnocení jejich předností a rizik. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. 2 Z hlediska řídícího cyklu je spojovacím článkem mezi finančním účetnictvím, odkud získává potřebné informace a finančním plánováním, které zobrazuje budoucí předpokládaný vývoj podniku. 2.3 Vstupní data a omezenost vypovídací schopnosti Finanční analýza je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přehledu o peněžních tocích (cash flow), tedy základních finančních výkazů. Jedná se o takové výkazy, které shromažďují a dokumentují údaje o hospodaření podniku. Podklady pro provedení analýzy hospodářské situace se mohou lišit v závislosti na objektu, jehož analýza je prováděna. 3 Zdrojem pro finanční analýzu jsou i další zdroje z oblasti vnitropodnikového účetnictví, výroční zprávy a ostatní data o podniku jako podnikové statistiky, vnitřní směrnice, předpovědi a zprávy vedoucích pracovníků podniku. Důležitá jsou i externí data. Tedy takové informace pocházející z peněžního a kapitálového trhu, ze státní statistiky a odborného tisku. 1 ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, s. ISBN JINDŘICHOVSKÁ, I. BLAHA, Z. S. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vyd. Praha: Management Press, s.ISBN SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 2. vyd. Praha: PROFESS CONSULTING,

10 Vypovídací schopnost účetních výkazů je však omezena. Hlavním nedostatkem z hlediska finančního řízení je to, že zobrazují minulost a neobsahují výhledy do budoucna. To s sebou nese riziko, že stav, zachycený ve výkazech aplikovaný na dnešní stav, již nemusí být aktuální. Mezi slabé stránky účetního výkazu Rozvaha můžeme zahrnout to, že nevyjadřuje přesně současnou hodnotu majetku. Účetní standardy používají zpravidla pro ocenění aktiv původní pořizovací cenu, která je pravidelně upravována o odpisy, ale i přesto neodráží současnou hodnotu majetku. Navíc odpisy jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného procesu stárnutí. Majetek podniku vůbec nezahrnuje taková aktiva jako pracovníci podniku, jejich kvalifikace, znalosti a zkušenosti, která mají podstatný vliv na fungování podniku. Nedostatek výkazu zisku a ztrát spočívá v tom, že se zaměřuje na vyčíslení zisku jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Tento zisk je však pouhou účetní veličinou, ne však hotovostním příjmem. Samotné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření. Proto se používá finanční analýza, která pomáhá rozšířit vypovídací schopnost získaných údajů. 2.4 Uživatelé výsledků finanční analýzy Výsledky finanční analýzy neslouží pouze podnikovému managementu, ale jsou důležité pro široký okruh lidí. Rozlišujeme několik dalších uživatelů, z nichž každého zajímá na výsledcích něco jiného. Externí finanční analýza slouží především externím uživatelům, ke kterým patří: 1 Obchodní partneři. Řadíme mezi ně jak odběratele, tak dodavatele firmy, přičemž odběratele zajímá především to, jestli je podnik dlouhodobě stabilní, zatím co dodavatelé mají zájem na tom, aby jim podnik hradil jejich pohledávky, tzn. byl platebně schopný. Banky a jiní věřitelé. Sledují především solventnost, likviditu podniku. Hodnotí výnosnost podniku za delší časové období s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady závazků včetně dohodnutých úroků. 1 ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, s. ISBN

11 Banky a jiní věřitelé. Sledují především solventnost, likviditu podniku. Hodnotí výnosnost podniku za delší časové období s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady závazků včetně dohodnutých úroků. Držitelé dluhopisů podniku, kteří se zajímají zejména o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost s cílem zjistit, zda jim bude cenný papír splacen v čas a v dohodnuté výši. Investoři, kteří se rozhodují, do kterého podniku vložit svůj kapitál, se zajímají především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, i o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu. Burzovní makléři, kteří informace o finanční situaci podniku obchodovaných na burze cenných papírů potřebují průběžně pro rozhodování o obchodech s cennými papíry. Konkurenční firmy se snaží odhalit silné a slabé stránky konkurenčních podniků, využít tyto informace a upevnit si tak své postavení na trhu. Stát a jeho orgány, které tyto údaje potřebují jak pro formulování hospodářské politiky státu, tak pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků a v neposlední řadě také pro statistické účely. Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku se snaží prostřednictvím finanční analýzy odhalit nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy. Vedle těchto tzv. externích uživatelů finanční analýzy existuje početná skupina uživatelů interních, kteří zahrnují: Majitele firmy, kteří si tak ověřují, zda prostředky, které do firmy vložili, jsou využívány a zhodnocovány, popř. si tak zhodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem disponují. Manažery firmy, kteří informace využívají pro svá dlouhodobá i operativní rozhodování. Zaměstnance podniku, kteří mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě podniku, ve kterém pracují. 15

12 2.5 Výsledek hospodaření Vedle rozvahy je nejdůležitějším zdrojem informací z oblasti účetních výkazů pro finanční analýzu výkaz zisku a ztrát (výsledovka). Ten je na rozdíl od rozvahy záznamem toku zdrojů v čase, zatímco rozvaha zobrazuje pouze stav k danému okamžiku. 1 Podává přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku podniku. Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za účetní období, bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů. 2 Rozdíl mezi výnosy a náklady představují hospodářský výsledek podniku. Jsou-li výnosy větší jak náklady, jde o zisk, v opačném případě podnik utrpěl ztrátu. Výnosy a náklady členíme podle jednotlivých činností podniku, ke kterým se vztahují, na provozní, finanční a mimořádné. 2 Provozní hospodářský výsledek je dán odečtením běžných provozních nákladů, odpisů dlouhodobého majetku a ostatních provozních nákladů od provozních výnosů (získaných v provozně-hospodářské činnosti podniku). Finanční hospodářský výsledek je podobně jako provozní hospodářský výsledek dán jako rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady. Spolu s provozním hospodářským výsledkem tvoří hospodářský výsledek za běžnou činnost. Mimořádný hospodářský výsledek dostaneme porovnáním mimořádných výnosů a nákladů. Součtem běžného a mimořádného hospodářského výsledku získáme hospodářský výsledek za účetní období před zdaněním. Odečteme-li od něj daně z příjmů, dostaneme hospodářský výsledek po zdanění. Zisk je cílem a podnětem veškerého podnikání, zdaleka však není jediným. Lze však tvrdit, že převažujícím kritériem v rozhodování v podnikovém hospodaření je maximalizace zisku. Z hlediska finanční analýzy je zisk důležitou součástí poměrových ukazatelů. 1 HIGGINS, R.C. Analýza pro finanční management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN X. 16

13 2.6 Základní metody a nástroje finanční analýzy Z literatury, která se zabývá problémem finanční analýzy vyplývá, že v této oblasti panuje značná nejednotnost. Často se setkáváme se základním dělením metod finanční analýzy na fundamentální a technickou finanční analýzu. Fundamentální finanční analýza se spíše soustřeďuje na vyhodnocování kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických a teoretických znalostech a zkušenostech analytika. 1 Technická finanční analýza představuje použití matematických, matematickostatistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným kvalitativním posouzením výsledků. 2 Dále je možné členit metody finanční analýzy dle různých hledisek: 1 1. podle způsobu srovnávání hodnot ukazatelů: prostorová analýza umožňuje mezipodnikové srovnávání, založené na srovnávání vypočtených hodnot ukazatelů s hodnotami v jiných, konkurenčních podnicích, trendová analýza vychází ze srovnávání hodnot ukazatelů v čase. Umožňuje zachytit kladné a záporné vývojové tendence podniku, srovnávání s plánem znamená porovnání hodnot vypočtených na základě plánovaných vstupních údajů se skutečně dosaženými hodnotami ukazatelů, srovnání s odhadem experta vychází z odhadu zkušeného analytika. 2. podle používaných matematických postupů: elementární metody, vyšší matematicko-statistické metody. 3. podle používaných ukazatelů a způsobu jejich interpretace (viz metodika): horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, analýza pyramidových soustav ukazatelů, predikce finanční tísně podniku. 1 ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, s. ISBN KOVANICOVÁ, D. KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví díl II.. 3. vyd. Praha: Polygon, s. ISBN

14 3. CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ 3.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analýza finanční situace firmy, zabývající se zřizováním, montáží, údržbou a servisem zabezpečovací techniky na železnici, dále posouzení vývoje finanční situace za období pěti let, tj. v letech 2000 až Cílem je zhodnocení majetkové a finanční struktury podniku, míry zadluženosti a schopnosti splácet cizí kapitál a také posouzení úrovně využití aktiv podnikem. Zaměřím se především na vyhodnocení ziskovosti využívaného kapitálu, dále na tvorbu a využití peněžních prostředků a likviditu podniku. Dalším cílem bude předpovědět, jak na tom bude podnik v budoucnu, tedy predikce možné finanční tísně. Na základě zjištěných výsledků ukáži na pozitivní a negativní tendence ve vývoji, následně doporučím různá opatření pro zvýšení ziskovosti či stabilizaci finanční situace. 3.2 Metodika Podklady, ze kterých jsem vycházela při této finanční analýze, jsou účetní závěrky podniku. Výchozí informace jsem čerpala především z rozvahy a výkazu zisku a ztrát za uvedené období. Jako doplňující informace jsem využila data z příloh k účetním závěrkám. V této práci nejsou provedeny výpočty vyžadující údaje z výkazu peněžních toků Cash flow, vzhledem k tomu, že mi nebyl poskytnut (ani informace potřebné pro jeho sestavení). Při zpracování finanční analýzy podniku využiji ukazatelů uvedených v bodě Horizontální analýza účetních výkazů Umožňuje porovnat vývoj jednotlivých položek účetních výkazů. Porovnání se provádí po řádcích horizontálně, hovoříme tedy o horizontální analýze. Chceme-li vhodným způsobem kvantifikovat meziroční změny, nabízí se hned několik možných postupů. Je možné využít absolutního nebo relativního vyjádření změny, zjišťujeme tedy o kolik procent se změnily jednotlivé položky (tj. indexy), popř. o kolik se změnily v absolutních číslech (tj. diference). 1 1 KISLINGEROVÁ, E. HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

15 o absolutní změna = ukazatel t ukazatel t-1, o relativní změna = absolutní změna / ukazatel t-1 x 100, kde t vyjadřuje příslušný rok Vertikální analýza účetních výkazů Vertikální analýza spočívá v tom, že se na jednotlivé položky účetních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině, položené jako 100%. Zjišťujeme procentní podíl jednotlivých položek ke stanovené základně. Užívá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv a pro rozbor výkazu zisku a ztrát. Ve výkazu zisku a ztrát se jako základ pro procentní vyjádření určité položky bere obvykle velikost tržeb. Znamená to, že všechny položky výkazu v daném roce jsou vyjádřeny jako procento z tržeb dosažených v tomto roce. 1 Pro rozbor rozvahy se používá jako základ celková bilanční suma. 2 Máme-li pak vedle sebe údaje firmy za delší časové období, můžeme identifikovat nejzávažnější změny Analýza poměrových ukazatelů Zatímco horizontální a vertikální analýza sleduje vývoj jedné veličiny, poměrová analýza dává do poměru položky vzájemně mezi sebou a umožňuje tak zkoumat jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. Ukazatele se obvykle sdružují do skupin, přičemž každá skupina se váže k některému aspektu finančního stavu podniku. Zpravidla se uvádí dělení na čtyři základní skupiny: ukazatele řízení dluhu - zadluženosti, ukazatele platební schopnosti - likvidity, ukazatele obratovosti, vázanosti kapitálu - aktivity a ukazatele rentability - ziskovosti. Ukazatele zadluženosti Tyto ukazatele dávají obecně do poměru nějaké složky závazků k určitému druhu kapitálu. Sledují tak vztah mezi vlastními a cizími zdroji. celková zadluženost = celkové závazky / aktiva celkem x KOVANICOVÁ, D. KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví díl II.. 3. vyd. Praha: Polygon, s. ISBN KISLINGEROVÁ, E. HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

16 Celkové závazky v tomto ukazateli zahrnují závazky krátkodobé i dlouhodobé, včetně bankovních úvěrů. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. 1 Zatímco věřitelé podniku dávají raději přednost nižšímu zadlužení, ze kterého pro ně plyne menší riziko, vlastníci podniku naopak chtějí využít finanční páky. Ukazatel finanční páky je jednou z forem jak vyjádřit zadluženost podniku. Odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. Společnost zvyšuje hodnotu tohoto ukazatele, když navyšuje poměr svých dluhů k vlastnímu kapitálu, používanému k financování podniku. 2 dlouhodobé závazky dlouhodobá zadluženost [%] = x 100 aktiva celkem krátkodobé závazky krátkodobá zadluženost [%] = x 100 aktiva celkem vlastní kapitál míra samofinancování [%] = x 100 aktiva celkem Jedná se o doplňkový ukazatel k celkové zadluženosti. Jejich součet se rovná 1, resp. 100 %. 3 celkové závazky dluh na vlastním kapitálu = vlastní kapitál zisk před zdaněním a úroky úrokové krytí = úroky nákladové 1 ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, s. ISBN HIGGINS, R.C. Analýza pro finanční management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. ISBN X. 20

17 Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje, kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní, převyšuje úrokové platby. Informuje o tom, zda je podnik schopen splácet své závazky z úroků. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím pro podnik lépe. Za bezproblémovou úroveň je považována hodnota okolo 8. 1 dlouhodobé závazky + vlastní kapitál ukazatel podkapitalizování = stálá aktiva Podkapitalizování nastává tehdy, je-li podnik příliš zadlužen a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Hodnota ukazatele by měla být větší než 1. 1 Ukazatele likvidity V souvislosti s platební schopností se setkáváme se třemi základními pojmy, které je třeba rozlišovat. 2 Solventnost je obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. Likvidita je momentální schopnost uhradit své závazky. Je měřítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti. Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtížnosti transformovat majetek do hotovostní formy. Likvidita představuje rychlost možného převedení libovolného aktiva na peníze. Je tím větší, čím kratší je doba jeho přeměny na peněžní formu. 3 Ukazatele likvidity odpovídají na otázku, zda bude podnik schopný uhradit své závazky v okamžiku jejich splatnosti. oběžná aktiva oběžná aktiva - zásoby běžná = pohotová = krátkodobé závazky krátkodobé závazky 1 ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, s. ISBN VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. ISBN X. 3 SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 2. vyd. Praha: PROFESS CONSULTING, s. ISBN

18 Ukazatel běžné likvidity ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Znamená to, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku v hotovost. 1 Za optimální hodnotu je považována hodnota 1,5 2,5. 2 Ukazatel pohotové likvidity (rychlé likvidity) je očištěn o zásoby, proto lépe vystihuje okamžitou platební schopnost podniku. Optimální hodnota 1 1,5. 2 Fin. majetek krátk. povahy hotovostní likvidita = krátkodobé závazky Do tohoto ukazatele jsou zahrnuty peníze v hotovosti a na běžných účtech, termínované vklady se splatností do 3 měsíců a krátkodobý finanční majetek. Optimální hodnota je 0,5. 2 Ukazatele aktivity Tyto ukazatele měří, jak úspěšně podnik využívá svá aktiva. Počítají se pro jednotlivé druhy aktiv a je možné je vyjádřit dvěma způsoby: 3 - obrátkovost rychlost obratu, vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli, - doba obratu (DO) odráží počet dní (příp. let), po které trvá jedna obrátka. obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem tržby obrat dlouhodobého hmotného majetku = dl. hmotný majetek v zůstat. cenách tržby tržby obrat zásob = obrat pohledávek = zásoby průměrný stav pohledávek DO zásob = DO pohledávek = obrat zásob obrat pohledávek 1 VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. ISBN X. 2 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN X. 3 KISLINGEROVÁ, E. HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

19 Ukazatele rentability Rentabilita resp. výnosnost vloženého kapitálu je průkazem toho, jak je podnik schopný vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Známý je především ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROA), který by měl odrážet jakého efektu bylo dosaženo z celkových aktiv. Kromě tohoto ukazatele se často sleduje i rentabilita vlastního kapitálu (ROE) či rentabilita tržeb. Z + U (1 DS) ROA [%] = x 100 celková aktiva Z ROE [%] = x 100 vlastní kapitál Z Rentabilita tržeb = x 100, kde tržby Z...hospodářský výsledek po zdanění U...nákladové úroky DS..sazba daně z příjmu Analýza pyramidových soustav ukazatelů Umožňuje vyjádřit vzájemné souvislosti mezi ukazateli. Spočívá v postupném rozkladu vrcholového (syntetického) ukazatele na ukazatele dílčí, které ho rozhodujícím způsobem ovlivňují. Syntetický ukazatel tvoří vrchol pyramidy ukazatelů a je významově nadřazen všem ostatním ukazatelům pyramidy. Vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli se snaží postihnout systém ukazatelů Du Pont. 1 Je založen na základní Du Pontově rovnici: čistý zisk tržby čistý zisk ROA = x = tržby aktiva aktiva 1 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN X. 23

20 Výpočet vlivů dílčích ukazatelů, mezi nimiž je multiplikativní vazba, se provádí pomocí tzv. logaritmické metody. K nejsledovanějším ukazatelům výkonnosti podniku patří ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE). Tento syntetický ukazatel je možné rozložit na tři dílčí ukazatele. 1 ROE = ziskovost tržeb (zisková marže) x obrat celkových aktiv x finanční páka čistý zisk tržby aktiva ROE = x x tržby aktiva vlastní kapitál Predikce finanční tísně podniku Cílem této metody je odhadnout budoucí finanční situaci podniku. Nejlepší obranou proti finančním potížím je finanční zdraví podniku. Je-li však značně oslabeno, dostane se podnik do finanční tísně, která může přerůst ve finanční krizi a skončit úpadkem. 2 Tento způsob hodnocení využívá matematických modelů sestrojených z vybraných poměrových ukazatelů, jimž jsou přiřazeny určité váhy. Výsledkem je pak jedno číslo, které naznačuje budoucí finanční situaci podniku. Existuje řada modelů, které můžeme rozdělit do dvou základních skupin: 3 o bonitní modely hodnotí bonitu firem ( dobrou obchodní pověst ). Těchto výsledků využívají např. bankovní domy při ohodnocování rizika, které ponesou, poskytnou-li firmě úvěr, o bankrotní modely zjišťují, zda podnik do nějaké doby nezbankrotuje. Pro predikci finanční tísně podniku jsem zvolila Altmanův Z-score model, který upravili čeští ekonomové Neumaierovi pro využití v podmínkách České republiky a Index důvěryhodnosti IN, který Neumaerovi vytvořili a zahrnuli do něj zvláštnosti současné ekonomické situace v České republice. 1 VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. ISBN X. 2 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN X. 3 ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, s. ISBN

21 Altmanův Z-score model Z score = 1,2 x x, kde 1 + 1,4 x2 + 3,3x 3 + 0,6x4 + 1,0 x5 1, 0 6 x 1 = pracovní kapitál / aktiva celkem x 2 = nerozdělený zisk / aktiva celkem x 3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem x 4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota cizího kapitálu x 5 = tržby / celková aktiva x 6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy Interpretace Altmanova Z-score: > 2,99 finančně pevný, stabilizovaný podnik = 1,81 2,99 neurčitá finanční situace < 1,81 špatná finanční situace Index důvěryhodnosti českého podniku IN = 0,22x x, kde 1 + 0,11x 2 + 8,33x3 + 0,52x4 + 0,1x 5 16, 8 6 x 1 = aktiva celkem / cizí zdroje x 2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x 3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem x 4 = výnosy celkem / aktiva celkem x 5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje x 6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy Interpretace IN: > 2,0 finančně zdraví a stabilní podnik = 1,0 2,0 podnik s neurčitou finanční situací < 1,0 finančně nestabilní podnik 25

22 4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Charakteristika společnosti Vzhledem k tomu, že mi byla poskytnuta účetní data s podmínkou nezveřejnění názvu společnosti nebo jiných informací, ze kterých by bylo možné společnost identifikovat, uvedu zde pouze její stručnou charakteristiku. Historie společnosti sahá do roku 1992, ale až od roku 1996 byla vytvořena nová akciová společnost. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku v červnu Základní kapitál společnosti původně tvořilo 102 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě Kč. V roce 1999 však došlo ke zvýšení jejich nominální hodnoty na Kč a tedy k navýšení základního kapitálu na Kč. Firma se zabývá montážemi technologických zařízení pro železnici, telekomunikace a energetiku. Provádí montáže zabezpečovací a sdělovací techniky, kabelových sítí metalickými a optickými kabely, přenosových systémů a přeložky venkovních energetických vedení. Provádí dílenské opravy reléových a elektronických prvků sdělovací a zabezpečovací techniky. K uvedeným činnostem společnost zabezpečuje veškerou inženýrskou činnost. Uvádí zařízení do provozu, dodává výstupní revizní zprávy a obsluhovací řády. Pro nově vybudovaná a dále již provozovaná zařízení provádí servisní činnost, opravy zařízení a školení obsluhujícího personálu. Firma spolupracuje s organizacemi, které provádí jednorázové a speciální práce. Na základě této součinnosti a s pomocí technického vybavení má firma dostatečné prostředky a kapacity realizovat stavby i většího rozsahu ve výše uvedených činnostech. V současné době má společnost přes 80 pracovníků. Mnoholetá praxe pracovníků je největší devizou společnosti a zárukou dobře odvedené práce. Základním krédem chování všech zaměstnanců je vstřícnost, ochota komunikovat a řešit problémy zákazníků. Všichni zaměstnanci jsou pravidelně vzděláváni a školeni. Společnost disponuje dostatečnými dílenskými a skladovými prostorami a ubytovacími kapacitami. Pro svoji činnost je vybavena mechanizací k zajištění uvedených činností. 26

23 4.2 Analýza finanční situace společnosti Horizontální analýza rozvahy Horizontální analýzou zkoumáme změny, ke kterým došlo ve vývoji jednotlivých položek účetních výkazů. Z absolutních hodnot jednotlivých výkazů byl proveden výpočet meziročních změn jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Podrobný vývoj celkových aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztrát popisují přílohy č Celková aktiva a pasiva v průběhu let zaznamenala výrazné kolísání. V roce 2001 poklesla oproti minulému roku o 9,74 % (v absolutním vyjádření o tis. Kč). Na této změně se z největší části podílela oběžná aktiva, nejvíce krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek, resp. peníze na běžném účtu, které rovněž zaznamenaly výrazný pokles. Naopak v roce 2002 vykázala celková aktiva obrovský nárůst, a to o 119 % (tj. o tis. Kč). Bylo to opět způsobeno oběžnými aktivy, která v tomto roce vzrostla téměř o 131 %, z menší části také nárůstem dlouhodobého hmotného majetku v důsledku technického zhodnocení budovy. V následujícím roce celková aktiva rovněž rostla, a to o 17,66 % a v roce 2004 poklesla tentokrát o téměř 36,11 %, tj. v absolutním vyjádření o tis. Kč. Vývoj celkových aktiv v letech 2000 až 2004 je vyobrazen v grafu č. 1. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) v průběhu pěti let rostl. Přestože v letech 2002 až 2004 dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek klesal, stálá aktiva celkem rostla. Zapříčinil to převážně růst finančního majetku. Výraznější změnu zaznamenala stálá aktiva v roce 2002, kdy oproti předchozímu roku vzrostla o 81,31 %. Zejména narostla podpoložka stavby, a to o tis. Kč, což bylo způsobeno již zmiňovaným technickým zhodnocením budovy. Oběžná aktiva, jak jsem již popsala výše, zaznamenala v letech 2000 až 2004 podobný vývoj jako aktiva celkem. Vývoj celkových aktiv určují oběžná aktiva především z toho důvodu, že tvoří vysoký podíl na celkové bilanční sumě (viz vertikální analýza). Jednotlivé položky oběžných aktiv, vyjma dlouhodobých pohledávek, které byly po celou dobu nulové, zaznamenaly také výrazné změny. K největším došlo v roce 2002 v rámci finančního majetku, který vzrostl o 327,95 %, což bylo převážně způsobeno navýšením peněz na běžném účtu o tis. Kč (v rámci poskytnutého dlouhodobého bankovního úvěru). Zásoby se vyznačují vysokou fluktuací. V roce

24 vzrostly o téměř 136 %, naopak v roce 2004 poklesly zhruba o 88 %. Vývoj oběžných aktiv je určován zejména krátkodobými pohledávkami a finančním majetkem. Oblast ostatních aktiv vykazuje neustálý pokles ve svém objemu a ačkoliv procentuálně docházelo i k relativně velkým změnám, jedná se prakticky jen o malé nevýznamné částky v porovnání s ostatními položkami aktiv. Graf č. 1: Vývoj aktiv v letech (v tis. Kč) tis. Kč aktiva celkem stálá aktiva oběžná aktiva roky Z grafu č. 1 jasně vyplývá, že hlavní vývoj celkových aktiv určují oběžná aktiva, která víceméně způsobila jejich vysoký nárůst v roce 2002 oproti předcházejícímu roku a pokles v posledním roce pětiletého období. Stálá aktiva naproti tomu po celé období mírně rostla. Jelikož v rozvaze platí, že se aktiva rovnají pasivům, ubíral se vývoj celkových pasiv stejným směrem jako vývoj celkových aktiv. Na pokles pasiv v roce 2000 až 2001 měl největší zásluhu pokles cizích zdrojů o bezmála 38 % (tj. o tis. Kč), zvláště v podpoložce krátkodobých závazků, které se snížily o necelých 47 % (tj tis. Kč). Podobnou tendenci můžeme vidět v posledním roce, kde pokles celkových pasiv zapříčinilo taktéž snížení cizích zdrojů. Vlastní kapitál v roce 2000 až 2003 zaznamenal rostoucí trend. Tento nárůst byl převážně způsobem růstem nerozděleného zisku minulých let v důsledku rozhodnutí valné hromady o tom, že většina vytvořeného zisku bude ponechána ve společnosti. V roce 2004 poklesl vlastní kapitál zhruba o 9 %, což bylo převážně způsobeno 28

25 výrazným snížením hospodářského výsledku tohoto účetního období. V roce 2001 a 2002 byla část výsledku hospodaření převedena na základě rozhodnutí řádné valné hromady do rezervního fondu. I když se v absolutním vyjádření nejedená o velkou částku pozorujeme velký procentuální nárůst, jelikož částka, kterou rezervní fond obsahoval v roce 2000 byla velmi nízká. Cizí zdroje vykazují obdobný vývoj jako celková pasiva. V roce 2003 oproti předchozímu roku však vzrostla méně než pasiva celkem, a to pouze o 1,58 % tj. v absolutním vyjádření o tis. Kč. Největší zásluhu na zvýšení pasiv v tomto roce měl nárůst vlastního kapitálu o tis. Kč. Vývoj celkových pasiv je vyobrazen v grafu č. 2. Vývoj cizích zdrojů je určován především vývojem krátkodobých závazků. Změnu však můžeme vypozorovat v roce 2003, kdy krátkodobé závazky vzrostly více, a to o 12,46 % (tj. o tis. Kč). V roce 2001 byla vytvořena rezerva na opravu budovy, došlo tedy k navýšení této položky o téměř 100 % (tj. o tis. Kč). Jelikož čerpání této rezervy začalo v roce 2002 a pokračovalo v následujících letech, můžeme pozorovat postupné snižování této položky. Dlouhodobé závazky měl podnik pouze v prvních dvou letech tohoto pětiletého období, v roce 2002 došlo k jejich úplnému splacení. Podnik využívá jak úvěry krátkodobé, tak i dlouhodobé. K 1. lednu 2001 měla společnost nesplacený úvěr ve výši 4 mil. Kč. Tento úvěr byl splacen téhož roku v dohodnutém termínu (sledujeme 100 % pokles v roce 2002 oproti roku 2001 v oblasti krátkodobých úvěrů). Naopak u dlouhodobých úvěrů můžeme pozorovat v témže roce nárůst o tis. Kč, z důvodu přijetí nového úvěru v souvislosti s pořízením investice. Graf č. 2: Vývoj pasiv v letech (v tis. Kč) tis. Kč roky pasiva celkem vlastní kapitál cizí zdroje 29

26 4.2.2 Vertikální analýza rozvahy Vertikální analýza aktiv (viz příloha č. 8 a 9) potvrzuje tendence, které byly popsány již při horizontální analýze aktiv, tj. že rozhodující podíl aktiv okolo 85 % tvoří oběžná aktiva (viz. graf. č. 3). Dlouhodobý majetek tvoří pouze % z celkových aktiv. V rámci oběžných aktiv pak vysoký podíl tvoří krátkodobé pohledávky (resp. pohledávky z obchodních vztahů). U krátkodobých pohledávek došlo v prvních třech letech k poklesu jejich podílu z 57,06 % na 45,06 %, naopak u finančního majetku došlo ve stejných letech k růstu podílu z 23,57 % na 39,64 % (s mírným výkyvem v roce 2001). Obě změny zvyšují celkovou likviditu firmy, což je pozitivní. V roce 2003 však krátkodobé pohledávky opět výrazně posílily svůj podíl, podíl finančního majetku se značně snížil. Graf č. 3: Struktura aktiv v letech (v tis. Kč) tis. Kč roky oběžná aktiva stálá sktiva Z dlouhodobého majetku největší podíl na celkových aktivech zabírá dlouhodobý hmotný majetek (9-14 %). Podle očekávání, vzhledem k oboru, ve kterém firma působí největší podíl z dlouhodobého hmotného majetku pak připadá na položku stavby a samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Na celkových pasivech se v roce 2000 nejvíce podílely cizí zdroje (74 %), avšak tento podíl se v průběhu pěti let snižoval, v důsledku poklesu krátkodobých závazků. V roce 2001 se tento podíl snížil na 51 %, současně došlo k zrcadlovému nárůstu podílu vlastního kapitálu na 47 %. Jak je zřejmé z grafu č. 4 (i grafu č. 2), v roce 2002 získal 30

27 vlastní kapitál převahu nad cizími zdroji a jeho rostoucí podíl dosáhl v roce 2004 hodnoty 84 %. V roce 2000 a 2004 společnost neměla žádný úročený cizí kapitál, byla financována převážně vlastním kapitálem a krátkodobými závazky. S tím souvisí i položka nákladové úroky, která je důležitá při analýze vlivu cizího kapitálu. Nahlédneme-li do finanční oblasti výkazu zisku a ztrát na vývoj položky nákladové úroky, zjistíme, že se jedná o velmi nízké částky. Graf č. 4: Struktura pasiv v letech (v tis. Kč) tis. Kč cizí zdroje vlastní kapitál roky Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Z horizontální analýzy výkazu zisku a ztrát (viz příloha č. 6-7) vidíme, že jak celkové výnosy tak celkové náklady v průběhu let 2000 až 2003 rostly (viz graf č. 5). V roce 2004 však tyto položky vzhledem k roku předchozímu poklesly (náklady o 27,31 %, výnosy o 31,16 %). Bylo to způsobeno převážně poklesem výkonů a výkonové spotřeby. Kladný vývoj při srovnání změn nákladů a výnosů můžeme vidět pouze v roce 2002 ve srovnání s rokem předchozím, kdy výnosy vzrostly více (o 48,33 %) než celkové náklady, které se zvýšily jen o 33,62 %. Jednou z nejdůležitějších částí výsledovky je přidaná hodnota. Ukazuje kolik byl schopen podnik vydělat v nejužším slova smyslu. V prvních třech letech tato hodnota meziročně rostla (o 4,24 % a 92,74 %), v dalších letech pak došlo k jejímu poklesu (o 28,8 % a 19,13 %). 31

28 Graf č. 5: Vývoj celkových nákladů a výnosů v letech (v tis. Kč) tis. č celkové výnosy celkové náklady HV před zdaněním přidaná hodnota roky Podnik v celém pětiletém období vykazoval kladný výsledek hospodaření, tedy zisk. Ten se však meziročně snižoval, kromě roku V tomto případě zaznamenal oproti minulému roku výrazné zvýšení (o 230 %). Bylo to způsobeno již zmíněným pozitivním vývojem nákladů a výnosů. Z vertikální analýzy výkazu zisku a ztrát (příloha č. 10) vyplývá, že klíčovou položkou v oblasti výnosů (podíl %) jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Na celkových nákladech se podílela výrazně jak spotřeba materiálu a energie, tak služby. Položka osobní náklady, jejíž největší část tvoří mzdové náklady a náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, se podílí na celkových nákladech 15,5-19,5 % Analýza finanční situace pomocí poměrových ukazatelů Ukazatele zadluženosti Výsledky ukazatelů zadluženosti shrnuje níže uvedená tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Ukazatele zadluženosti v letech Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost [%] 71,93 46,22 44,63 39,85 16,00 Dlouhodobá zadluženost [%] 0,64 0,62 6,59 3,50 0,00 Krátkodobá zadluženost [%] 71,28 45,60 38,03 36,35 16,00 Míra samofinancování [%] 23,57 47,11 52,92 58,95 83,96 Dluh na vlastním kapitálu 3,05 0,98 0,84 0,68 0,19 Úrokové krytí - 80,94 203,94 95,47 397,02 Ukazatel podkapitalizování 1,86 3,23 4,81 4,90 3,62 32

29 Hodnoty ukazatelů uvedené v tabulce č. 1 ukazují, že míra krytí podniku cizími zdroji se v průběhu pěti let výrazně snižovala. Tím, že celková zadluženost klesá, snižuje se riziko věřitelů, že jejich dluhy nebudou splaceny. Jak ukázala vertikální analýza, největší podíl na cizích zdrojích zabírají krátkodobé závazky z obchodních vztahů. Důkazem toho jsou vysoké hodnoty ukazatele krátkodobé zadluženosti a právě klesající tendence krátkodobých závazků způsobila pokles celkové zadluženosti. Při výpočtu ukazatele krátkodobé zadluženosti nesmíme opomenout do krátkodobých závazků zahrnout i krátkodobé bankovní úvěry. Jelikož však podnik cizí úročený kapitál téměř nevyužívá, jeho hodnoty nijak výrazně neovlivnili krátkodobou zadluženost. Doplňkovým ukazatelem k ukazateli celkové zadluženosti je ukazatel míry samofinancování (viz graf č. 6). V roce 2000 byl velmi nízký, jelikož společnost v tomto roce nejvíce využívala cizích zdrojů. Naopak v roce 2004 byla jeho hodnota velmi vysoká. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele svědčí o příznivé finanční situaci, avšak nesmíme opomenout, že není vždy efektivní, aby veškeré potřeby podniku byly kryty vlastními zdroji. Vysoká míra samofinancování může mít dopad na rentabilitu vlastního kapitálu. Proto se k tomuto problému vrátím v souvislosti s rentabilitou vlastního kapitálu a ukazateli platební schopnosti. Graf č. 6: Vývoj celkové zadluženosti a samofinancování % rok celková zadluženost míra samofinancování Vývoj celkové zadluženosti a míry samofinancování se projevil na ukazateli dluhu na vlastním kapitálu. Jeho hodnota klesá s poklesem cizích zdrojů ve firmě. V roce 2000 připadalo na 1 Kč vlastního kapitálu 3,05 Kč dluhu, což svědčí o poměrně vysoké 33