Čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR

Transkript

1 Čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR Za období: Zadavatel: Zpracovatel: Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem IČO: Eva Nebesářová Brigádnická 2695, Most IČO: Datum: Dokument byl zpracován v rámci projektu Regionální stálá konference Ústeckého kraje, CZ /0.0/0.0/15_003/

2 Obsah Ústecký kraj... 3 Metodika Operační program Doprava Základní informace Alokace Příjemci podpory Vyhodnocení čerpání Operační program Životní prostředí Základní informace Alokace Příjemci podpory Vyhodnocení čerpání Operační program Podnikání a Inovace Základní informace Alokace Příjemci podpory Vyhodnocení čerpání Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Základní informace Alokace Příjemci podpory Vyhodnocení čerpání Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Základní informace

3 5.2 Alokace Příjemci podpory Vyhodnocení čerpání Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Základní informace Alokace Příjemci podpory Vyhodnocení čerpání Integrovaný operační program Základní informace Alokace Příjemci podpory Vyhodnocení čerpání Závěr Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Zdroje Příloha 1 Skupiny příjemců

4 Ústecký kraj Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky. Severozápadní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo, a to spolkovou zemí Sasko. Na severovýchodě sousedí Ústecký kraj s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským a na jihovýchodě se Středočeským krajem. Svou rozlohou zaujímá sedmé místo mezi ostatními kraji ČR (5 335 km 2 představuje 6,8 % rozlohy ČR). [1] Obrázek 1: Počet obyvatel v jednotlivých krajích ČR Zdroj: Vlastní zpracování dle [2], 2016 Území kraje je podle Ústavního zákona složeno ze sedmi okresů. Podle zákona č. 314/2002 Sb. se dále člení na 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 30 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. V kraji je 354 obcí, z toho je 58 obcí se statutem města. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem. Ústecký kraj je čtvrtou nejhustěji osídlenou oblastí v České republice a z hlediska počtu obyvatel je pátým nejlidnatějším regionem, viz mapa výše. [1] 3

5 K žilo na území Ústeckého kraje osob. V jednotlivých okresech byl počet obyvatel následující: [2] okres Most okres Teplice okres Louny okres Litoměřice okres Děčín okres Ústí nad Labem okres Chomutov Z výše uvedených údajů, týkajících se počtu obyvatel, je vycházeno při zpracování statistik na obyvatele v této analýze. 4

6 Metodika Metodou pro vypracování dokumentu byl zvolen popis pro teoretickou část a analýza pro část praktickou. Dokument je členěn do sedmi kapitol, které jsou věnovány popisu a analýze níže uvedených tematických operačních programů. Operační program Doprava Operační program Životní prostředí Operační program Podnikání a inovace Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program Každá kapitola je členěna ve struktuře Základní informace, Alokace, Příjemci podpory, Vyhodnocení čerpání. Praktická část se věnuje vyhodnocení čerpání. Ostatní oblasti jsou součástí teoretické části. Při zpracování teoretické části byly využity informace z programových manuálů operačních programů, či informací obsažených na oficiálních webových stránkách programů a z dalších zdrojů potřebných ke zjištění statistických dat či k přepočtu devizového kurzu, viz Seznam zdrojů, na který je odkazováno jak v textu, tak pod jednotlivými grafy, obrázky apod. Analytická část kapitol byla zpracována na základě veřejně dostupného oficiálního dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) - Přehled projektů za programové období umístěného na webovém serveru Strukturálních fondů, viz zdroj [3]. Tato zdrojová data jsou zpracována k Při tvorbě analýzy muselo být dodatečně dohledáno 2076 záznamů k projektům, které byly v podkladech z MMR neúplné 1. Pro samostatné určení objemu čerpání dotací ze strany MSP musely být dohledány údaje o velikosti 416 firemních příjemců. Pro účely posouzení čerpání dotačních prostředků na úrovni okresů ÚK musely být k záznamům dohledány jednotlivé okresy, jelikož databáze dané členění neobsazovala. K tomuto byly použity další externí zdroje záznamů bez IČ; 483 záznamů bez zařazení do skupiny Hospodářská právní forma 5

7 Albertina, specializovaná databáze pro obchod a marketing, aplikace Ministerstva financí ARES, Regionální informační servis, viz Zdroje. Nejprve bylo analyzováno čerpání dotačních prostředků v jednotlivých prioritních osách operačních programů u žadatelů z Ústeckého kraje v porovnání s celkovým finančním objemem podpořených projektů v ČR. Pro tento účel byla využita data z výše uvedeného dokumentu MMR ze sloupce Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou (EU) Celkové zdroje. Analýza se dále zabývala počtem podpořených projektů v jednotlivých prioritních osách, finančním objemem a počtem podpořených projektů dle typů příjemců. Příjemci byli pro potřeby srovnání sjednoceni do jednotné struktury (nestátní neziskové organizace, vzdělávací a výzkumné instituce, podnikatelské subjekty, kraj, obec, stát a jeho instituce a organizace, vysoké školy), viz Příloha 1. Na závěr každé kapitoly je posuzováno postavení Ústeckého kraje mezi ostatními kraji ČR z hlediska čerpání dotačních prostředků na obyvatele v daném operačním programu. Součástí dokumentu je představení Ústeckého kraje jako území, které je posuzováno z hlediska čerpání dotačních prostředků jednotlivých operačních programů žadateli z předmětného území. Ze zdrojových dat tak byly využity údaje Ústeckého kraje dále analyzovaných na úroveň sedmi okresů Most, Chomutov, Louny, Teplice, Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice. Poslední částí dokumentu je závěr věnovaný vyhodnocení souhrnného čerpání dotačních prostředků na obyvatele v jednotlivých operačních programech v Ústeckém kraji v porovnání s ČR, a to i na úrovni výše zmíněných okresů a také v porovnání s ostatními kraji ČR. Analýza si klade za cíl pravdivě zmapovat postavení Ústeckého kraje v rámci ČR při čerpání EU fondů na jednotlivých OP a specifikovat postavení jednotlivých žadatelů v rámci kraje. 6

8 1 Operační program Doprava 1.1 Základní informace Operační program Doprava (OPD) byl zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jednalo se tedy o podporu infrastruktury celostátního významu. V případě silniční infrastruktury šlo o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Mimo to byl z programu také podporován rozvoj a modernizace pražského metra. [4] 1.2 Alokace OPD spadalo mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků byl největším českým operačním programem. Z fondů EU pro něj bylo vyčleněno 5,82 mld.. OPD obsahoval 7 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky. Ty byly dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezovaly, jaké typy projektů mohly být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy OPD: [4] Prioritní osa 1 Modernizace železniční sítě TEN-T Prioritní osa 2 Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Prioritní osa 3 Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Prioritní osa 4 Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Prioritní osa 5 Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v Hl. m. Praze Prioritní osa 6 Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Prioritní osa 7 Technická pomoc 7

9 Tabulka 1: Alokace programu OPD dle jednotlivých prioritních os (v mld. Kč dle devizového kurzu ke dni schválení programu ) Alokace PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 mld. Kč 57,29 41,92 10,16 28,64 8,59 3,13 1,82 151,55 % 37,7 27,7 6,8 18,9 5,7 2,0 1,2 100 Zdroj: Vlastní zpracování dle [5] a [6], Příjemci podpory Vlastníci a správci dotčené infrastruktury Vlastníci drážních vozidel Provozovatelé drážní dopravy Vlastníci překládacích mechanismů u multimodální dopravy Ostatní relevantní subjekty 1.4 Vyhodnocení čerpání Tato kapitola je věnována přehledu čerpání dotačních prostředků v Ústeckém kraji a v celé ČR z OPD v programovém období Za toto období bylo v ČR schváleno 363 projektů v celkové výši ,27 mil. Kč. Žadatelé z Ústeckého kraje zrealizovali 5 projektů, viz Graf 1 a 2, (1,38 % z celkového počtu podpořených projektů) v hodnotě 27,17 mil Kč, tj. 0,11 % z celkové vyčerpané částky. Těchto 5 podpořených projektů bylo realizováno ve čtyřech okresech kraje, v okrese Most, Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín viz Obrázek 2. Projekt s největším objemem finančních prostředků byl realizován v okrese Litoměřice viz Obrázek 3, který graficky vyobrazuje finanční alokaci podpořených projektů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Co se týče prioritních os, tak nejvíce finančních prostředků bylo čerpáno z Prioritní osy č. 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T, v rámci které bylo současně podpořeno nejvíce projektů. V okrese Most byly realizovány 2 projekty z Prioritní osy č. 1. V okresech Ústí nad Labem, Děčín a Litoměřice projekty z Prioritní osy č. 6. Žadateli byly podnikatelské subjekty, viz Graf 4. Za ČR hovoříme o 127 projektech, což činí téměř 35 %, viz Graf 2. Druhou nejvyužívanější prioritní osou byla Prioritní osa 6 Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy, v jejímž rámci bylo schváleno 90 projektů, tj. 24,8 % ze všech podpořených projektů. 8

10 Závěr kapitoly je věnován porovnání Ústeckého kraje s ostatními kraji ČR. Do čerpání OPD se zapojili žadatelé z 5 krajů Královéhradeckého, Moravskoslezského, Olomouckého, Ústeckého a Hl. m. Prahy. Přehled podpořených projektů graficky zobrazuje Obrázek 4. Z hlediska přehledu čerpání dotačních prostředků na obyvatele mezi kraji skončil Ústecký kraj na 4. místě ze všech 14 krajů ČR. Na 1 obyvatele (počítáno k ) bylo čerpáno 32,93 Kč, viz Graf 5. Vzhledem k tomu, že byly podporovány především dopravní stavby národního a nadnárodního významu (síť TEN-T), výše čerpání dotací v této oblasti je pro Ústecký kraj zanedbatelná. Místní komunikace byly podpořeny z ROP Severovýchod, kde byly předem stanoveny alokace mezi kraje z národní úrovně a analýza není tedy v tomto případě vypovídající. Stejně tak i v novém období mají kraje pro OPD velmi malý vliv na jednotlivé projekty a rozhodující bude připravenost dopravních staveb ze strany vládní úrovně. Graf 1: Přehled čerpání dotačních prostředků OPD v jednotlivých prioritních osách v ÚK v porovnání s ČR (v mil. Kč) , , , , , , , , ,61 ČR ÚK , , , , ,00 0, , ,68 3,6425 0,00 0,00 0,00 0,00 23,53 0,00 PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 9

11 Graf 2: Přehled počtu podpořených projektů OPD v ÚK v jednotlivých prioritních osách v porovnání s ČR ČR ÚK PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 Graf 3: Přehled čerpání dotačních prostředků OPD v ÚK v porovnání s ČR dle typů příjemců (v mil. Kč) , , , ,00 ČR ,00 ÚK , ,22 545, ,72 27,17 0,00 0,00 0,00 0,00 Podnikatelské subjekty Kraj Obec Stát a jeho instituce a organizace 10

12 Graf 4: Přehled počtu podpořených projektů OPD dle typů příjemců v ÚK v porovnání s ČR ČR ÚK Podnikatelské subjekty Kraj Obec Stát a jeho instituce a organizace Obrázek 2: Přehled počtu podpořených projektů OPD v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Obrázek 3: Přehled čerpání dotačních prostředků OPD v jednotlivých okresech Ústeckého kraje (v mil. Kč 11

13 Obrázek 4: Počet podpořených projektů OPD v jednotlivých krajích ČR Graf 5: Přehled čerpání dotačních prostředků OPD v Kč/obyvatele v ÚK v porovnání s ostatními kraji ČR , , , , , , , , , , ,00 11,44 472,74 699,92 32,93 0,00 Královehradecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Hlavní město Praha Ústecký kraj 12

14 2 Operační program Životní prostředí 2.1 Základní informace Operační program Životní prostředí (OPŽP) byl zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispíval ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řešil problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporoval péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. [7] 2.2 Alokace OPŽP spadal mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků byl druhým největším českým operačním programem. Z fondů EU pro něj bylo vyčleněno 4,92 mld., což činilo přibližně 18,4 % veškerých prostředků určených pro Českou republiku. OPŽP obsahoval 8 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky. Ty byly dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, případně ještě podoblastí podpor, které vymezovaly, jaké typy projektů mohly být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy OPŽP: [7] Prioritní osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Prioritní osa 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Prioritní osa 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny Prioritní osa 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Prioritní osa 8 Technická pomoc Tabulka 2: Alokace programu OPŽP dle jednotlivých prioritních os (v mld. Kč dle devizového kurzu ke dni schválení programu ) Alokace PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 PO8 mld. Kč 52,72 16,61 17,66 20,56 1,58 15,82 1,05 3,69 129,69 % 40,7 12,8 13,6 15,9 1,2 12,2 0,8 2,8 100 Zdroj: vlastní zpracování dle [7] a [6],

15 2.3 Příjemci podpory Územní samosprávné celky a jejich svazky Organizační složky státu a jejich přímo řízené organizace Státní podniky a organizace Obcemi a kraji zřízené organizace Nadace a nadační fondy Neziskové organizace Nestátní neziskové organizace Příspěvkové organizace Občanská sdružení Obecně prospěšné organizace Veřejné výzkumné instituce Fyzické a právnické osoby Podnikatelské subjekty Církve Správci povodí, vodních toků a nádrží vč. správců a majitelů rybníků a vodních děl Ostatní relevantní subjekty [7] 2.4 Vyhodnocení čerpání Tato kapitola je věnována přehledu čerpání dotačních prostředků v Ústeckém kraji a v ČR z OPŽP v programovém období V tomto programovém období bylo v ČR podpořeno projektů v celkové výši ,88 mil. Kč. Žadatelé z Ústeckého kraje zrealizovali 922 projektů (4,64 % z celkového počtu podpořených projektů) v hodnotě 8.328,89 mil Kč, tj. 5,6 % z celkové vyčerpané částky. Těchto 922 podpořených projektů bylo realizováno ve všech sedmi okresech Ústeckého kraje. Grafický přehled viz Obrázek 5. Nejvíce finančních prostředků z programu OPŽP bylo čerpáno žadateli z okresu Ústí nad Labem viz Obrázek 6, který graficky zobrazuje finanční alokaci podpořených projektů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. K nestandardně malému čerpání došlo v okrese Most, který je z hlediska ekologických škod a rizik nejexponovanější. 14

16 V rámci OPŽP bylo v Ústeckém kraji čerpáno nejvíce finančních prostředků z Prioritní osy č. 4 (2605,97 tis. Kč), největší počet projektů však byl podpořen z Prioritní osy č. 3. Jednalo se o 331 projektů, tj. téměř 36 % z celkového počtu podpořených projektů žadatelů z Ústeckého kraje. Viz Graf 6 a Graf 7. V 662 případech byla žadatelem obce, tj. v 71,8 % ze všech podpořených projektů. Přehled žadatelů z jednotlivých okresů Ústeckého kraje je uveden v Tabulce 3. Závěr kapitoly je věnován porovnání Ústeckého kraje s ostatními kraji ČR. Do čerpání OPŽP se zapojili žadatelé ze všech 14 krajů ČR. Přehled podpořených projektů graficky zobrazuje Obrázek 7. Z hlediska přehledu čerpání dotačních prostředků na obyvatele mezi kraji skončil Ústecký kraj na 12. místě ze všech 14 krajů ČR, a to i přes velké ekologické problémy a zátěže, kterými Ústecký kraj historicky trpí. Na 1 obyvatele (počítáno k ) bylo čerpáno ,16 Kč, viz Graf 10. Graf 6: Přehled čerpání dotačních prostředků OPŽP v jednotlivých prioritních osách v ÚK v porovnání s ČR (v mil. Kč) 60000, , , , , , , , ,15 984, , , ,44 ČR ÚK 10000,00 0, , , , ,97 414,31 831,91 73,83 0,00 PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 PO8 15

17 Graf 7: Přehled počtu podpořených projektů OPŽP v ÚK v jednotlivých prioritních osách v porovnání s ČR ČR ÚK PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 PO8 Graf 8: Přehled počtu podpořených projektů OPŽP dle typů příjemců v ÚK v porovnání s ČR , , , , , , , , , ,00 0, , , , ,63 347, ,39 597,20 108,02 0, ,75 35, ,87 14, ,51 ČR ÚK 16

18 Zdroj: Graf Vlastní 9: Přehled zpracování čerpání dle dotačních [3], 2016 prostředků OPŽP v ÚK v porovnání s ČR dle typů příjemců (v mil. Kč) NNO Podnikatelské subjekty ČR ÚK Obec Stát a jeho instituce a organizace Obrázek 5: Přehled počtu podpořených projektů OPŽP v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Obrázek 6: Přehled čerpání dotačních prostředků OPŽP v jednotlivých okresech Ústeckého kraje (v mil. Kč) 17

19 Tabulka 3: Přehled počtu podpořených projektů OPŽP v jednotlivých okresech Ústeckého kraje dle typu žadatele okres MO okres LN okres CV okres LT okres DC okres TP okres Ú/L NNO Vzdělávací a výzkumné instituce MSP Velký podnik Kraj Obec VŠ Stát a jeho instituce a organizace Obrázek 7: Počet podpořených projektů OPŽP v jednotlivých krajích ČR 18

20 Graf 10: Přehled čerpání dotačních prostředků OPŽP na obyvatele v ÚK v porovnání s ostatními kraji ČR (v Kč) 20000, , , , , , , , , ,00 0, , , , , , , , , , , , , , ,07 19

21 3 Operační program Podnikání a Inovace 3.1 Základní informace Operační program Podnikání a inovace (OPPI) byl zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporoval vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňoval zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. Řídícím orgánem OPPI bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [8] 3.2 Alokace OPPI byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). OPPI spadal mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků byl třetím největším českým operačním programem. Z fondů EU pro něj bylo vyčleněno 3,12 mld.. OPPI obsahoval 7 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky. Ty byly dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, případně ještě podoblastí podpor, které vymezovaly, jaké typy projektů mohly být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy OPPI: [8] Prioritní osa 1 Vznik firem Prioritní osa 2 Rozvoj firem Prioritní osa 3 Efektivní energie Prioritní osa 4 Inovace Prioritní osa 5 Prostředí pro podnikání a inovace Prioritní osa 6 Služby pro rozvoj podnikání Prioritní osa 7 Technická pomoc Tabulka 4: Alokace programu OPPI dle jednotlivých prioritních os (v mld. Kč dle devizového kurzu ke dni schválení programu ) Alokace PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 mld. Kč 1, ,23 20,47 24,14 2,62 2,36 81,87 % 1,3 25,6 12, ,5 3,2 2,9 100 Zdroj: vlastní zpracování dle [8] a [6],

22 3.3 Příjemci podpory Podnikatelské subjekty Vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce vč. soukromých Neziskové organizace Příspěvkové organizace státu Územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace Ostatní relevantní subjekty CzechInvest, CzechTrade [8] 3.4 Vyhodnocení čerpání Tato kapitola je věnována přehledu čerpání dotačních prostředků v Ústeckém kraji a v celé ČR z OPPI v programovém období V tomto programovém období bylo v ČR podpořeno projektů v celkové výši ,47 mil. Kč. Žadatelé z Ústeckého kraje zrealizovali 558 projektů (4,31 % z celkového počtu podpořených projektů) v hodnotě 3.697,92 mil Kč, tj. 3,47 % z celkové vyčerpané částky. Těchto 557 podpořených projektů bylo realizováno ve všech sedmi okresech Ústeckého kraje viz Obrázek 8. Nejvíce finančních prostředků z OPPI bylo čerpáno žadateli z okresu Děčín viz Obrázek 9, který graficky zobrazuje finanční alokaci podpořených projektů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Naopak je možné upozornit na velmi nízké čerpání v okrese Louny, který je především zemědělským a venkovským okresem. V rámci OPPI bylo v Ústeckém kraji nejvíce podpořených projektů z Prioritní osy č. 2 - Rozvoj firem, celkem 342 (více než 61 % z celkového počtu podpořených projektů v Ústeckém kraji). Tyto projekty byly v celkové výši 1.576,50 tis. Kč. Viz Graf 11 a Graf 12. Čerpání ukazuje potenciál a pozitivní zájem MSP o podporu svého dalšího rozvoje. Negativním faktorem je ovšem oproti jiným krajům ČR nezájem ostatních institucí (obce, kraj, NNO, ). V 99,9 % případech byl žadatelem v Ústeckém kraji podnikatelský subjekt, ze 74 % šlo o MSP 2, viz Graf 113. Pouze u 1 projektu byla žadatelem NNO z okresu Děčín. Závěr kapitoly je věnován porovnání Ústeckého kraje s ostatními kraji ČR. Do čerpání OPPI se zapojili žadatelé ze všech 14 krajů ČR. Přehled podpořených projektů graficky zobrazuje Obrázek 10. Z hlediska 2 Podnikatelskými subjekty z ÚK bylo podáno 557 projektů. 21

23 přehledu čerpání dotačních prostředků na obyvatele mezi kraji skončil Ústecký kraj na posledním místě. Na 1 obyvatele (počítáno k ) bylo čerpáno 4.481,68 Kč, viz Graf 15. Tento fakt je alarmující. Ústecký kraj by měl být, vzhledem ke svým strukturálním problémům a i dle usnesení vlád, nejpodporovanější. Graf 11: Přehled čerpání dotačních prostředků OPPI v jednotlivých prioritních osách v ÚK v porovnání s ČR (v mil. Kč) 40000, , , , , , , , , , ,00 0, , , , ,02 102,00 486,07 883,98 0,00 731,85 19,52 0,00 PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 ČR ÚK 22

24 Graf 12: Přehled počtu podpořených projektů OPPI v ÚK v jednotlivých prioritních osách v porovnání s ČR ČR ÚK PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 PO7 Graf 13: Přehled čerpání dotačních prostředků OPPI v ÚK v porovnání s ČR dle typů příjemců (v mil. Kč) , , , , , , , , , ,00 0, ,52 6,85 22,80 0, , ,13 341,67 692,54 878, ,56 0,00 0,00 0,00 0,00 ČR ÚK 23

25 Graf 14: Přehled počtu podpořených projektů OPPI dle typů příjemců v ÚK v porovnání s ČR ČR ÚK Obrázek 8: Přehled počtu podpořených projektů OPPI v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Obrázek 9: Přehled čerpání dotačních prostředků OPPI v jednotlivých okresech Ústeckého kraje (v mil. Kč) Zdroj: Vlastní zpracování dle [3],

26 Obrázek 10: Počet podpořených projektů OPPI v jednotlivých krajích ČR Graf 15: Přehled čerpání dotačních prostředků OPPI v Kč/obyvatele v ÚK v porovnání s ostatními kraji ČR 25000, , , , , , , , , , , , , , , , , , ,27 0,00 25

27 4 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace 4.1 Základní informace Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) byl zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporoval vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. [9] 4.2 Alokace OP VaVpI spadal mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků byl čtvrtým největším českým operačním programem. Z fondů EU bylo pro něj vyčleněno 2,07 mld.. OP VaVpI obsahoval 5 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky. Ty byly dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezovaly, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy OP VaVpI: [9] Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Prioritní osa 2 Regionální VaV centra Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity Prioritní osa 5 Technická pomoc Tabulka 5: Alokace programu OP VaVpI dle jednotlivých prioritních os (v mld. Kč dle devizového kurzu ke dni schválení programu ) Alokace PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 mld. Kč 16,91 16,91 5,15 10,05 1,72 50,74 % 33,1 33,1 10,3 20 3,5 100 Zdroj: Vlastní zpracování dle [9] a [6],

28 4.3 Příjemci podpory Právnické osoby, jejichž hlavní činností je výzkum a vývoj nebo šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií, přičemž veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky (vysoké školy, výzkumné ústavy, veřejné výzkumné instituce, neziskové organizace a jimi vytvořené právnické osoby atd.), a které současně splňují podmínky stanovené platnou českou legislativou a Rámcem Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01). [9] 4.4 Vyhodnocení čerpání Tato kapitola je věnována přehledu čerpání dotačních prostředků v Ústeckém kraji a v celé ČR z OP VaVpI z v programovém období Za toto období bylo v ČR schváleno 233 projektů v celkové výši ,57 mil. Kč. Žadatelé z Ústeckého kraje zrealizovali 4 projekty (1,7 % z celkového počtu podpořených projektů) v hodnotě 837,66 mil Kč, tj. 1,45 % z celkové vyčerpané částky. U všech 4 projektů byl žadatel z okresu Ústí nad Labem viz Obrázek 11. V tomto okrese tedy byl alokován celý objem finančních prostředků podpořených projektů z Ústeckého kraje viz Obrázek 12. V ČR bylo v rámci OP VaVpI nejčastěji čerpáno z Prioritních os č. 2, 3 a 4, v rámci nichž bylo podpořeno téměř 85 % všech projektů. V Ústeckém kraji byly všechny 4 projekty realizovány v těchto osách viz Graf 17. Žadatelem byla ve třech případech vysoká škola (VŠ) a v jednom případě podnikatelský subjekt - MSP. Avšak oproti stavu za celou ČR v Ústeckém kraji nestandardně čerpaly více finančních prostředků podnikatelské subjekty než vysoké školy viz Graf 18. Závěr kapitoly je věnován porovnání Ústeckého kraje s ostatními kraji ČR. Do čerpání OP VaVpI se zapojili žadatelé z 12 krajů ČR. Přehled podpořených projektů graficky zobrazuje Obrázek 13. Z hlediska přehledu čerpání dotačních prostředků na obyvatele mezi kraji skončil Ústecký kraj na posledním místě ze všech 12 zapojených krajů ČR. Na 1 obyvatele (počítáno k ) bylo čerpáno 1.015,20 Kč, viz Graf 20. Tento fakt je v rozporu s politikou, která říká, že pro další transformaci ÚK a jeho ekonomický rozvoj je potřebná vyšší podpora výzkumu, vývoje a inovací včetně chybějící infrastruktury k tomuto. Protože v ÚK není tak velké zázemí pro VaV, je potřeba v soutěži projektů z jiných krajů skutečně respektovat potřeby a situaci kraje, který má malé šance soupeřit s kraji s již rozvinutou výzkumně-vývojovou základnou. 27

29 Graf 16: Přehled čerpání dotačních prostředků OP VaVpI v jednotlivých prioritních osách v ÚK v porovnání s ČR (v mil. Kč) 25000, , , , , ,08 ČR 10000, ,95 ÚK 5000,00 0, ,54 0,00 591,72 35,42 210,52 0,00 PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 Graf 17: Přehled počtu podpořených projektů OP VaVpI v ÚK v jednotlivých prioritních osách v porovnání s ČR ČR ÚK PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 28

30 NNO Vzdělávací instituce a výzkumné Podnikatelské subjekty Kraj Obec VŠ Stát a jeho instituce a organizace Graf 18: Přehled čerpání dotačních prostředků OP VaVpI v ÚK v porovnání s ČR dle typů příjemců (v mil. Kč) 35000, , , , , , , ,00 0, , ,72 0,00 0, ,80 676,06 591,72 0,00 67,21 0, ,09 245,94 0,00 ČR ÚK Zdroj: Vlastní zpracování dle [3], 201 Graf 19: Přehled počtu podpořených projektů OP VaVpI dle typů příjemců v ÚK v porovnání s ČR ČR ÚK 29

31 Obrázek 11: Přehled počtu podpořených projektů OP VaVpI v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Obrázek 12: Přehled čerpání dotačních prostředků OP VaVPI v jednotlivých okresech Ústeckého kraje (v mil. Kč) Obrázek 13: Počet podpořených projektů OP VaVpI v jednotlivých krajích ČR 30

32 Graf 20: Přehled čerpání dotačních prostředků OP VaVpI v Kč/ obyvatele v ÚK v porovnání s ostatními kraji ČR 16000, , , , , , , ,00 0, , ,77 0,00 0, , , , , , , , , , ,20 31

33 5 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 5.1 Základní informace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) se zaměřoval na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciálního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. OP VK spadal, stejně jako Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), mezi vícecílové tematické operační programy. Byl financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v případě projektů vytvářejících systémový rámec celoživotního učení též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. [11] 5.2 Alokace Pro OP VK bylo vyčleněno 1,83 mld., což bylo přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. OP VK obsahoval 5 prioritních os, jež rozdělovaly operační program na logické celky. Ty byly dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezovaly, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy OP VK: [11] Prioritní osa 1 Počáteční vzdělávání Prioritní osa 2 Terciální vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 3 Další vzdělávání Prioritní osa 4 Systémový rámec celoživotního učení Prioritní osa 5 Technická pomoc Tabulka 6: Alokace programu OP VK dle jednotlivých prioritních os (v mld. Kč dle devizového kurzu ke dni schválení programu ) Alokace PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 mld. Kč 16,74 17,29 7,96 6,31 1,92 50,23 % 33,3 34,4 15,9 12,6 3,8 100 Zdroj: Vlastní zpracování dle [11], a [6],

34 5.3 Příjemci podpory Ústřední orgány státní správy (včetně jejich přímo řízených organizací) Kraje Města a obce Školy a školská zařízení (včetně vyšších odborných škol a vysokých škol) Sdružení asociace škol Zaměstnavatelé Profesní organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců, podnikatelů Profesní organizace odborové, zaměstnanecké, zaměstnavatelské a oborové Organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství Organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže Instituce poskytující poradenství pro oblast dalšího vzdělávání Instituce vědy a výzkumu Vývojová a inovační centra Nestátní neziskové organizace Zdravotnická zařízení [12] 5.4 Vyhodnocení čerpání Tato kapitola je věnována přehledu čerpání dotačních prostředků v Ústeckém kraji a v celé ČR z OP VK v programovém období Ústecký kraj v tomto programovém období působil jako zprostředkující subjekt pro Prioritní osu 1 Počáteční vzdělávání a Prioritní osu 3 Další vzdělávání, oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání tohoto programu. V tomto programovém období bylo v ČR podpořeno projektů v celkové výši ,91 mil. Kč. Žadatelé z Ústeckého kraje zrealizovali 966 projektů (6,55 % z celkového počtu podpořených projektů) v hodnotě 2.700,98 mil Kč, tj. 4,8 % z celkové vyčerpané částky. Těchto 966 podpořených projektů bylo realizováno ve všech sedmi okresech Ústeckého kraje. Nejvíce pak v okrese Ústí nad Labem a Most. Grafický přehled viz Obrázek 14. Nejvíce finančních prostředků z programu OP VK bylo čerpáno žadateli z okresu Ústí nad Labem viz Obrázek 15, který graficky zobrazuje finanční alokaci podpořených projektů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. 33

35 V tomto programu bylo v Ústeckém kraji čerpáno nejvíce finančních prostředků z Prioritní osy č. 1 (2.016,86 tis. Kč), v rámci níž bylo podpořeno také nejvíce projektů 869. Viz Graf 21 a Graf 22. Jak již název programu napovídá, program byl zaměřen na vzdělávání. Není tedy překvapením, že nejčastějšími žadateli byly vzdělávací organizace, které na území ÚK zrealizovaly 734 projektů, tj. téměř 76 % ze všech podpořených projektů. Přehled žadatelů z jednotlivých okresů Ústeckého kraje je uveden v Tabulce 7. Závěr kapitoly je věnován porovnání Ústeckého kraje s ostatními kraji ČR. Do čerpání OP VK se zapojili žadatelé ze všech 14 krajů ČR. Přehled podpořených projektů graficky zobrazuje Obrázek 16. Z hlediska přehledu čerpání dotačních prostředků na obyvatele mezi kraji skončil Ústecký kraj na 11. místě ze všech 14 krajů ČR. Na 1 obyvatele (počítáno k ) bylo čerpáno 3.274,43 Kč, viz Graf 25. A to i přesto, že OPVK je pro vzdělanostní úroveň a strukturu kraje stěžejní. Umístění v mezikrajském srovnání je nedostatečné pro řešení problémů, se kterými se kraj potýká. Graf 21: Přehled čerpání dotačních prostředků OP VK v jednotlivých prioritních osách v ÚK v porovnání s ČR (v mil. Kč) 30000, , , , , ,00 ČR ÚK 10000, , , , , ,62 386,11 250,07 0,00 47,93 0,00 PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 34

36 Graf 22: Přehled počtu podpořených projektů OP VK v ÚK v jednotlivých prioritních osách v porovnání s ČR ČR ÚK PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 Graf 23: Přehled čerpání dotačních prostředků OP VK v ÚK v porovnání s ČR dle typů příjemců (v mil. Kč) 20000, , , , , , , , , ,00 0, , , , , , ,27 522,80 464, ,36 484,10 194,37 19,50 0,00 470,48 ČR ÚK 35

37 Graf 24: Přehled počtu podpořených projektů OP VK dle typů příjemců v ÚK v porovnání s ČR ČR ÚK Obrázek 14: Přehled počtu podpořených projektů OP VK v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Obrázek 15: Přehled čerpání dotačních prostředků OP VK v jednotlivých okresech Ústeckého kraje (v mil. Kč) 36

38 Tabulka 7: Přehled počtu podpořených projektů OP VK v jednotlivých okresech Ústeckého kraje dle typu žadatele okres MO okres LN okres CV okres LT okres DC okres TP okres Ú/L NNO Vzdělávací instituce MSP Kraj Obec Stát a jeho organizace VŠ Obrázek 16: Počet podpořených projektů OP VK v jednotlivých krajích ČR 37

39 Graf 25: Přehled čerpání dotačních prostředků OP VK v Kč/obyvatele v ÚK v porovnání s ostatními kraji ČR 12000, , , , , , , , , , , ,004929, , , , , , , ,11 0,00 38

40 6 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 6.1 Základní informace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) byl zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. OP LZZ spadal mezi tzv. vícecílové tematické operační programy. Program byl financován především z prostředků cíle Konvergence. V oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. [10] 6.2 Alokace Z fondů EU bylo pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,88 mld., což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. OP LZZ obsahoval 6 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky. Ty byly dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezovaly, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy OP LZZ: [10] Prioritní osa 1 Adaptabilita Prioritní osa 2 Aktivní politika trhu práce Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti Prioritní osa 4 Veřejná správa a veřejné služby Prioritní osa 5 Mezinárodní spolupráce Prioritní osa 6 Technická pomoc 39

41 Tabulka 8: Alokace programu OP LZZ dle jednotlivých prioritních os (v mld. Kč dle devizového kurzu ke dni schválení programu ) Alokace PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 mld. Kč 13,49 17,34 13,21 4,68 1,1 1,93 51,75 % 26,1 33,5 25,5 9,1 2,1 3,7 100 Zdroj: Vlastní zpracování dle [10] a [6], Příjemci podpory Orgány státní správy a organizační složky státu Příspěvkové organizace státu Kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace Profesní a podnik. sdružení Poskytovatelé sociální služeb Organizace sociálních partnerů Nestátní neziskové organizace Místní a občanské iniciativy Vzdělávací a poradenské organizace Výzkumné instituce Hospodářské komory Zaměstnavatelé Další relevantní subjekty [10] 6.4 Vyhodnocení čerpání Tato kapitola je věnována přehledu čerpání dotačních prostředků v Ústeckém kraji a v celé ČR z OP LZZ v programovém období V tomto programovém období bylo v ČR podpořeno projektů v celkové výši ,82 mil. Kč. Žadatelé z Ústeckého kraje zrealizovali 401 projektů, viz Graf 26 a Graf 27, (7,46 % z celkového počtu podpořených projektů) v hodnotě 2.342,11 mil Kč, tj. 3,38 % z celkové vyčerpané částky. Těchto 401 podpořených projektů bylo realizováno ve všech sedmi okresech Ústeckého kraje. Grafický přehled viz Obrázek 17. Nejvíce finančních prostředků z OP LZZ bylo čerpáno žadateli z okresu Ústí nad Labem viz Obrázek 18, který graficky zobrazuje finanční alokaci podpořených projektů v jednotlivých okresech 40

42 Ústeckého kraje. Vnitřní rozložení čerpání v kraji mezi okresy odpovídá jejich míře nezaměstnanosti a velikosti. Okres Ústí, jako sídlo krajské pobočky Úřadu práce a jiných institucí, zkresluje celkové alokace mezi okresy. V ÚK bylo nejvíce finančních prostředků čerpáno z Prioritní osy č. 3 Sociální integrace a rovné příležitosti (1.471,58 tis. Kč). Z této prioritní osy bylo podpořeno 201 projektů, tj. v rámci kraje 50 % ze všech. Rozložení čerpání mezi jednotlivé subjekty ukazuje pozitivní zájem MSP o podporu zaměstnanosti a celoživotního vzdělávání. U 190 projektů byl žadatelem podnikatelský subjekt, přičemž z 83 % šlo o MSP. Přesnější přehled typů žadatelů z jednotlivých okresů Ústeckého kraje je uveden v Tabulce 9. Závěr kapitoly je věnován porovnání Ústeckého kraje s ostatními kraji ČR. Do čerpání OP LZZ se zapojili žadatelé ze všech 14 krajů ČR. Přehled podpořených projektů graficky zobrazuje Obrázek 19. Nejvíce žadatelů bylo z hlavního města Praha, což také souvisí s tím, že nejčastějším žadatelem byl stát nebo jeho organizace. Z hlediska přehledu čerpání dotačních prostředků na obyvatele mezi kraji skončil Ústecký kraj na 6. místě ze všech 14 krajů ČR. Na 1 obyvatele (počítáno k ) bylo čerpáno 2.838,50 Kč, viz Graf 30. Vzhledem k nejvyšší míře nezaměstnanosti, kterou Ústecký kraj trpí, je toto umístění negativním zjištěním. 41

43 Graf 26: Přehled čerpání dotačních prostředků OP LZZ v jednotlivých prioritních osách v ÚK v porovnání s ČR (v mil. Kč) 30000, , , , , , ,65 ČR ÚK 10000, ,00 0, , , ,02 364,74 381, ,58 93,38 31,29 0,00 PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 Graf 27: Přehled počtu podpořených projektů OP LZZ v ÚK v jednotlivých prioritních osách v porovnání s ČR PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 ČR ÚK 42

44 Graf 28: Přehled čerpání dotačních prostředků OP LZZ v ÚK v porovnání s ČR dle typů příjemců (v mil. Kč) 45000, , , , , , , , ,00 0, , , , , ,90 65,90 661,74 25,03 0,00 757,66 613,04 257,60 0,00 52,06 ČR ÚK Graf 29:Přehled počtu podpořených projektů OP LZZ dle typů příjemců v ÚK v porovnání s ČR ČR ÚK 43

45 Obrázek 17: Přehled počtu podpořených projektů OP LZZ v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Obrázek 18: Přehled čerpání dotačních prostředků OP LZZ v jednotlivých okresech Ústeckého kraje (v mil. Kč) Tabulka 9: Přehled počtu podpořených projektů OP LZZ v jednotlivých okresech Ústeckého kraje dle typu žadatele okres MO okres LN okres CV okres LT okres DC okres TP okres Ú/L NNO Vzdělávací a výzkumné instituce MSP Velký podnik Kraj Obec VŠ Stát a jeho instituce a organizace

46 Obrázek 19: Počet podpořených projektů OP LZZ v jednotlivých krajích ČR Graf 30: Přehled čerpání dotačních prostředků OP LZZ v Kč/obyvatele v ÚK v porovnání s ostatními kraji ČR 40000, , , , , , , ,00 0, , , , , , , , , ,831664, , , , ,73 45

47 7 Integrovaný operační program 7.1 Základní informace Integrovaný operační program (IOP) byl zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblasti infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Mezi hlavní směry podpory se řadil např. rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblasti sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. [13] 7.2 Alokace IOP obsahoval 6 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky. Ty byly dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezovaly, jaké typy projektů mohly být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy IOP: [13] Prioritní osa 1 Modernizace veřejné správy Prioritní osa 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě Prioritní osa 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Prioritní osa 4 Národní podpora cestovního ruchu Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Prioritní osa 6 Technická pomoc IOP se řadil k vícecílovým tematickým programům. Finanční prostředky byly rozděleny mezi cíl Konvergence (1,59 mld. ) a cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (29,4 mil. ). Celkem bylo pro IOP vyčleněno 1,62 mld.. Tabulka 10: Alokace programu IOP dle jednotlivých prioritních os (v mld. Kč dle devizového kurzu ke dni schválení programu ) Alokace PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 mld. Kč 8,7 4,48 14,5 1,7 12,13 1,19 42,7 % 20,4 10,5 33,9 4 28,4 2,8 100 Zdroj: Vlastní zpracování dle [13] a [6],

48 7.3 Příjemci podpory Organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace Ústřední správní úřady Kraje a jimi zřizované organizace Obce a jimi zřizované organizace Svazky obcí Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty Zájmová sdružení právnických osob Vlastníci bytových, popř. nebytových prostor Implementační struktura IOP [14] 7.4 Vyhodnocení čerpání Tato kapitola je věnována přehledu čerpání dotačních prostředků v Ústeckém kraji a v celé ČR z IOP v programovém období V tomto programovém období bylo v ČR podpořeno projektů v celkové výši ,02 mil. Kč. Žadatelé z Ústeckého kraje zrealizovali 587 projektů (6,88 % z celkového počtu podpořených projektů) v hodnotě 3.264,75 mil Kč, tj. 6,27 % z celkové vyčerpané částky. Projekty byly realizovány žadateli z celého Ústeckého kraje. Graficky je přehled podpořených projektů dle jednotlivých okresů uveden pod Obrázkem 20. Nejvíce finančních prostředků z IOP bylo čerpáno žadateli z okresu Ústí nad Labem viz Obrázek 21, který graficky zobrazuje finanční alokaci podpořených projektů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. V rámci IOP bylo v Ústeckém kraji čerpáno nejvíce finančních prostředků z Prioritní osy č. 5 Národní podpora územního rozvoje (1.422,63 tis Kč) a Prioritní osy č. 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb (1.374,68 tis. Kč). V rámci těchto dvou prioritních os bylo podpořeno 535 projektů, tj. více než 91 % ze všech podpořených projektů v rámci Ústeckého kraje. Viz Graf 31 a Graf 32. V 415 případech byly úspěšným žadatelem obce, což činí 70,7 % případů ze všech podpořených projektů v rámci Ústeckého kraje. Přehled žadatelů z jednotlivých okresů Ústeckého kraje je uveden v Tabulce

49 Závěr kapitoly je věnován porovnání Ústeckého kraje s ostatními kraji ČR. Do čerpání IOP se zapojili žadatelé ze všech 14 krajů ČR. Přehled počtu podpořených projektů graficky zobrazuje Obrázek 22. Z hlediska přehledu čerpání dotačních prostředků na obyvatele mezi kraji skončil Ústecký kraj na 7. místě ze všech 14 krajů ČR. Na 1 obyvatele (počítáno k ) bylo čerpáno 3.956,69 Kč, viz Graf 35. Zaměření intervencí bylo rozloženo rovnoměrně na celou ČR a Ústecký kraj neměl žádnou výrazně pozitivní či negativní pozici a absorpční schopnost. Graf 31: Přehled čerpání dotačních prostředků IOP v jednotlivých prioritních osách v ÚK v porovnání s ČR (v mil. Kč) 25000, , , , , , ,00 0, , , , ,63 137,25 330, ,68 0, ,12 0,00 PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 ČR ÚK 48

50 Graf 32: Přehled počtu podpořených projektů IOP v ÚK v jednotlivých prioritních osách v porovnání s ČR ČR ÚK PO1 PO2 PO3 PO4 PO5 PO6 0 Graf 33: Přehled čerpání dotačních prostředků IOP v ÚK v porovnání s ČR dle typů příjemců (v mil. Kč) 25000, , , , , , , , ,59 ČR ÚK 5000,00 743,92 792,73 319,91 999,46 408,74 0,00 NNO Podnikatelské subjekty Kraj Obec Stát a jeho organizace a instituce 49

51 Graf 34: Přehled počtu podpořených projektů IOP dle typů příjemců v ÚK v porovnání s ČR ČR ÚK NNO Podnikatelské subjekty Kraj Obec Stát a jeho organizace a instituce Obrázek 20: Přehled počtu podpořených projektů IOP v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Obrázek 21: Přehled čerpání dotačních prostředků IOP v jednotlivých okresech Ústeckého kraje (v mil. Kč) 50

52 Tabulka 11: Přehled počtu podpořených projektů IOP v jednotlivých okresech Ústeckého kraje dle typu žadatele okres MO okres LN okres CV okres LT okres DC okres TP okres Ú/L NNO MSP Velký podnik Kraj Obec Stát a jeho organizace a instituce Obrázek 22: Počet podpořených projektů IOP v jednotlivých krajích ČR 51

53 Graf 35: Přehled čerpání dotačních prostředků IOP v Kč/ obyvatele v ÚK v porovnání s ostatními kraji ČR 18000, , , , , , , , ,00 0, , , , , , , , , , , , , , ,11 52

54 Závěr Tato kapitola se věnuje vyhodnocení čerpání jednotlivých operačních programů bez rozdělení na jednotlivé prioritní osy z pohledu Ústeckého kraje a jednotlivých okresů, 14 krajů ČR a ČR jako celku. V programovém období bylo v ČR podpořeno projektů v celkové částce ,93tis. Kč, přičemž v Ústeckém kraji šlo o projektů, tj. 5,55 % ze všech podpořených projektů, v částce ,48 tis. Kč, tj. 2,9 % z celkové částky. Graf 36 přehledně zobrazuje čerpání dotačních prostředků v Kč/obyvatele v ÚK v porovnání s ČR za jednotlivé OP. Nejvíce finančních prostředků v Kč/obyvatele čerpal kraj z OPŽP, ,16 Kč. Nejméně tomu pak bylo v OPD - 32,93 Kč. Bližší přehled čerpání dotačních prostředků v Kč/obyvatele, z pohledu jednotlivých okresů kraje, nabízí Tabulka 12 (Graf 37). V porovnání mezi všemi okresy si nejlépe vedl okres Ústí nad Labem. Toto umístění je ovlivněno faktem, že Ústí nad Labem je krajské město, ve kterém sídlí Krajský úřad ale i další centrály krajských institucí. Druhá část této kapitoly je věnována porovnání Ústeckého kraje s ostatními kraji. Z hlediska počtu podpořených projektů se ÚK umístil na 10. místě. Přehled počtu podpořených projektů za všechny kraje ČR zobrazuje Obrázek 23. V přehledu čerpání dotačních prostředků v Kč/obyvatele se Ústecký kraj umístil se svými ,60 Kč na posledním místě. Přehled čerpání všech krajů ČR je uveden v Grafu

55 Graf 36: Přehled čerpání dotačních prostředků v Kč/obyvatele v ÚK v porovnání s ČR za jednotlivé OP 25000, , , , , , ,00 0, , , , , , , , , , , ,51 32,93 OP LZZ OPŽP OP VK OP VaVpI OPD IOP OPPI Česká republika Ústecký kraj Tabulka 12: Přehled čerpání dotačních prostředků v Kč/obyvatele v okresech ÚK za jednotlivé OP Okres MO na obyvatele (v Kč) Okres LN na obyvatele (v Kč) Okres CV na obyvatele (v Kč) Okres LT na obyvatele (v Kč) Okres DC na obyvatele (v Kč) Okres TP na obyvatele (v Kč) Okres Ú/L na obyvatele (v Kč) OP LZZ 3760, , , , , , ,98 OPŽP 6844, , , , , , ,77 OP VK 4908, , , , , , ,95 OP VaVpI 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, ,59 OPD 31,83 0,00 0,00 158,49 14,69 0,00 22,75 IOP 3136,80 229, , , ,72 193, ,60 OPPI 2829, , , , , , , , , , , , , ,57 54

56 Graf 37: Přehled čerpání dotačních prostředků v Kč/obyvatele v okresech ÚK za jednotlivé OP 25000, , , , ,00 0,00 OP LZZ OPŽP OP VK OP VaVpI OPD IOP OPPI Okres MO Okres LN Okres CV Okres LT Okres DC Okres TP Okres Ú/L Obrázek 23: Počet podpořených projektů v jednotlivých krajích ČR v součtu za všechny OP 55

57 61.990, , , , , , , , , , , , , ,10 Graf 38: Přehled čerpání dotačních prostředků v Kč/obyvatele v jednotlivých krajích v součtu za všechny OP , , , , , ,00 0,00 Lze konstatovat, že právě v oblastech, ve kterých Ústecký kraj potřebuje pomoc (nezaměstnanost, rozvoj vzdělanosti, rozvoj podnikání a inovací, životní prostředí), byla i přes usnesení vlád a proklamovanou pomoc Ústeckému kraji z vládní úrovně výše podpory na obyvatele silně podprůměrná. Princip pomoci ze strukturálních fondů, která měla být směřována především do problémových oblastí k vyrovnávání meziregionálních rozdílů, nebyl neplněn a naopak tyto rozdíly alokace podpořených projektů ještě více zvýšila. 56