Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra obchodního práva. Diplomová práce ZAJIŠŤOVACÍ SMĚNKA

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra obchodního práva Diplomová práce ZAJIŠŤOVACÍ SMĚNKA Pavel Urbánek Akademický rok 2011/2012 1

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Zajišťovací směnka zpracoval samostatně a jen s vyuţitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi. V Brně dne.. 2

3 Na tomto místě bych rád poděkoval své školitelce JUDr. Daně Ondrejové, Ph.D. za připomínky a odborné rady při vedení práce, kterými přispěla k jejímu vypracování. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mě při psaní této diplomové práce podporovali. 3

4 OBSAH 1. ÚVOD SMĚNKA A PŘÍČINNÝ ZÁVAZKOVÝ VZTAH Příčinný závazkový vztah a jeho vliv na směnečnou pohledávku Směnka jako zajišťovací právní prostředek Obecné vlastnosti zajišťovacích závazků v porovnání se zajišťovací směnkou Vlastnosti zajišťovací směnky Podstata zajišťovací směnky Obsah a předmět zajišťovací směnky Povaha a účel emise zajišťovací směnky Obsah zajišťovací směnky Předmět a rozsah zajišťovací směnky SMĚNKA A SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SMĚNKOU Obsah a účastníci smlouvy o zajištění směnkou Platnost směnečné smlouvy a její vliv na směnku MOŢNOSTI VYUŢITÍ ZAJIŠŤOVACÍ SMĚNKY Řádné vyuţití zajišťovací směnky Řádný převod zajišťovací směnky Řádné uplatnění zajišťovací směnky Excesivní vyuţití zajišťovací směnky OSAMOSTATNĚNÍ ZAJIŠŤOVACÍ SMĚNKY Způsoby osamostatnění zajišťovací směnky Postoupení zajištěné pohledávky bez současného převodu zajišťovací směnky Samostatný převod zajišťovací směnky bez současného převodu zajištěné pohledávky Rozdělení zajišťovací směnky a zajištěné pohledávky Důsledky osamostatnění zajišťovací směnky Důsledky osamostatnění zajišťovací směnky pro nového majitele Důsledky osamostatnění zajišťovací směnky pro dluţníka NÁMITKY Námitková obrana proti uplatnění zajišťovací směnky Námitka neexistence kauzálního vztahu u směnky Námitka zániku důvodu zajišťovací směnky Námitka předčasného uplatnění zajišťovací směnky Námitka podmíněnosti zajištěné pohledávky

5 Námitka uplatnění zajišťovací směnky v rozporu se smlouvou o zajištění směnkou Námitka excesivního vyplnění blanskosměnky Námitka neoprávněné změny textu směnky Námitka nepodepsání směnky Námitka zániku směnečného závazku Námitka promlčení směnečných práv Námitka osamostatnění zajišťovací směnky VÝHODY A NEVÝHODY PŘI VYUŢITÍ ZAJIŠŤOVACÍCH SMĚNEK Výhody a nevýhody pro věřitele Výhody a nevýhody pro směnečného dluţníka ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY PŘÍLOHA Vzor vyplňovacího směnečného oprávnění, jeţ je součástí smlouvy o úvěru

6 1. ÚVOD Cenné papíry nejsou nikde legálně definovány, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen CenP), demonstrativně vyjmenovává pouze jejich druhy. Definice cenného papíru je tedy odevzdána do rukou právní teorie, stejně tak je tomu i v jiných právních úpravách. Tuto definici bychom našli pouze ve švýcarské právní úpravě, proto se dá povaţovat za výjimku. V článku 945 obligačního zákona ze dne bychom se mohli dočíst, ţe cenným papírem je kaţdá listina, s níţ je spjato právo takovým způsobem, ţe nemůţe být bez této listiny jakkoliv uplatněno ani převedeno na jinou osobu. Za významný znak cenného papíru bychom mohli označit skutečnost, ţe tímto papírem můţe být jakákoliv movitá věc, která je schopna stát se nosičem samé informace. Dalším důleţitým znakem je jeho samotná cennost, nikoliv však ve smyslu faktickém, ale právním. Cennost listiny tvoří právní následky, které s ní právní řád spojuje. Tím je myšlen obsah listiny, jenţ tvoří písemný projev vůle (tzv. skripturní akt), s nímţ jsou spojeny takové právní následky, jeţ tvoří cennost papíru, který musí být současně platný. Směnka, jako jeden z druhů cenných papírů, vznikla v období feudalismu v severní Itálii. Velký rozmach zaznamenala v 18. století a stala se celosvětově nejrozšířenějším nástrojem pro bankoví úvěry. Původně byly směnky, a to především směnky vlastní, nazývané téţ note payable, dluţními úpisy a z nich se později vyvinuly bankovky. Aţ později došlo k vydávání směnek cizích. V dnešní době jsou směnky hojně rozšířené zejména v podnikání při zajišťování půjček či úvěrů a takový druh směnky se v běţné praxi označuje jako zajišťovací směnka, která představuje valnou většinu směnek v oběhu. Jde tak o aktuální téma, které je jak pro znalce směnečného práva, ale i laickou veřejnost, velice zajímavé. Nesprávné vyhotovení směnky můţe mít za následek její neplatnost, stejně tak i neuváţený podpis dluţníka s sebou nese pro něj nepříznivé následky. Bohuţel se tomu tak dnes často děje a ve spojení s nedůslednou obranou proti vymáhání směnečné pohledávky způsobuje dluţníkovi jeho laxní počínání potíţe, v důsledku čehoţ dnes stoupají soudní spory o zaplacení směnky. Cílem této diplomové práce je nastínit problematiku zajišťovací směnky, ukázat všechny moţné dopady při vyuţívání směnky řádným či excesivním způsobem, pokusit se rozebrat moţnou obranu dluţníka proti zneuţití směnky a doporučit mu, jak se v těchto nastalých situacích bránit. Součástí je téţ doporučení, jak je takovýmto nesnázím moţné předcházet. 6

7 Pro osoby směnečně zavázané, jeţ jsou v postavení dluţníků, je velice těţké se bránit proti zneuţití směnky. Pokud se tak děje věřitelem, který je v dané oblasti velice zběhlý a činí toto pod nekalými úmysly, je ohroţení dluţníků ještě větší. Mezi nejčastější způsoby zneuţití zajišťovací směnky se řadí její uplatnění nesouladně s její zajišťovací povahou. Tím je myšleno, ţe je směnka uplatněna dříve, neţ je splatná zajištěná pohledávka, není tedy ještě uplatnitelná soudně, nebo ji uplatňuje věřitel, který není zároveň věřitelem soudně uplatnitelné zajištěné pohledávky. Dalším způsobem zneuţití (excesivního vyuţití) zajišťovací směnky je moţnost jejího osamostatnění. Tento způsob nakládání se směnkou má pro dluţníka nepříjemné dopady do jeho finanční sféry, a i kdyby nebyl třeba povinen platit ze směnky směnečný peníz, jen velmi těţko by se tomu ubránil. V nejhorším případě a při souběhu více okolností, by se mohlo také stát, pokud bude uplatněna zajištěná pohledávka a následně i zajišťovací směnka, ţe by musel zaplatit dvakrát, coţ si samozřejmě ţádný z dluţníků nepřeje. Proto je nutné porozumět jak samotné podstatě zajišťovací směnky, tak i veškerým právům a povinnostem, kterými jednotliví účastníci směnečných vztahů disponují. Je potřeba porozumět všem vztahům, které při pouţívání zajišťovací směnky vznikají a se kterými se mohou zúčastněné osoby setkat. Směnečné právo se řadí do sekce práva soukromého a je zde velký rozsah volního jednání subjektů, které mají mnoho moţností, jak si případně upravit vlastní vztahy. Samozřejmě věřitelé mají lepší postavení neţ směneční dluţníci, neboť se směnečný vztah málokdy odvíjí na základě jejich přání. V našem právním prostředí se dá nalézt mnoho publikací zabývajících se problematikou směnky, méně uţ je tomu u směnky, která slouţí k zajištění. Ve své diplomové práci vyuţívám tyto zdroje, které dále doplňuji a prohlubuji směnečnou judikaturou, z níţ se dá celkem přesvědčivě čerpat, neboť je přehledná a dobře odůvodněna. V souvislosti s tímto je nutné poznamenat, ţe si české soudy vystačí s vlastními judikáty. Naopak je tomu na Slovensku, kde se velice hojně v soudních řízeních a v právní praxi pouţívají české judikáty zabývající se směnečným právem. 1 Tato práce by tedy měla být pro směnečně zavázané osoby, zejména pro dluţníky, návodem, jak si počínat v souvislosti se zajišťovací směnkou. Následně by také měla čtenářům pomoci, jak se vyhnout nejčastějším chybám, jak se bránit proti uplatnění směnky, a doporučuje určitá konkrétní ustanovení a doloţky, na které by měl především směnečný dluţník pamatovat a dát si na ně pozor. 1 Např.: B. Jablonka ve svých pracích běţně argumentuje českou směnečnou judikaturou 7

8 2. SMĚNKA A PŘÍČINNÝ ZÁVAZKOVÝ VZTAH Směnka je jedním z druhů cenných papírů, jejichţ výčet nalezneme v 1 CenP. Je upravena v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSŠ), který ovšem neobsahuje její zákonnou definici. Směnka by se dala charakterizovat jako listinný cenný papír 2, který má dán ze zákona specifický obsah, v němţ jeho výstavce slibuje, ţe zaplatí určitou peněţitou sumu (v tomto případě se jedná o tzv. směnku vlastní), nebo dané osobě přikazuje, aby zaplatila určitou peněţitou sumu (zde se jedná o tzv. směnku cizí). Směnka patří mezi účinné, ale také značně nebezpečné právní nástroje. Dá se vyuţít jako prostředek k placení, coţ vyjadřuje její uhrazovací funkci, avšak mnohem více se vyuţívá její druhá funkce - a to zajišťovací. V tomto případě ji budeme brát jako nástroj k zajištění konkrétního peněţitého závazku, kde ji lze uplatnit teprve tehdy, kdyţ nebude primární povinnost z původního peněţitého závazku splněna a v praxi se označuje jako zajišťovací směnka, i kdyţ právní úprava toto pojmenování nikde nepouţívá. Vztahy ze směnky nikdy nevznikají samovolně a bez jakéhokoliv důvodu. Vytvoření směnečného závazkového vztahu bývá nejčastěji reakcí emise směnky na jiný právní vztah, který měli účastníci jako důvod pro to, aby se rozhodli emitovat směnku, a je označován jako příčinný závazkový vztah 3. Z jeho příčiny tedy došlo k vystavení směnky a následně k její akceptaci Příčinný závazkový vztah a jeho vliv na směnečnou pohledávku Závazkový právní vztah je per definitivem právní vztah relativní. Jeho subjekty jsou navzájem vázány právy a povinnostmi. Tato práva a tyto povinnosti mezi subjekty vytvářejí právní pouto, které bylo známo jiţ římskému právu. Toto právní pouto vzniká v soukromém právu jako pravidlo autonomně, tj. z vlastní vůle a rozhodnutí stran. 4 Tato vůle, jakoţto i další dílčí pojmové znaky právního úkonu, musí splňovat své náleţitosti, musí být svobodná, 2 Nelze ji tedy zaknihovat a vést v příslušné evidenci. K zachycení směnky a směnečného textu lze pouţít jakéhokoliv podkladu nebo materiálu, kde bude rozeznatelná rubová a lícová strana. 3 Závazkový právní vztah je takový druh vztahu, v němţ jeden subjekt má postavení věřitele, tj. toho, kdo má právo od druhého něco poţadovat (má tedy pohledávku), a druhý subjekt má postavení dluţníka, tj. toho, kdo je povinen věřiteli to, co je věřitel oprávněn od něho poţadovat, poskytnout (má tedy dluh). 4 Švestka, J., Dvořák, J., a kol.: Občanské právo hmotné. Závazkové právo. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 61 8

9 váţná, prostá omylu a jak také uvádí 49 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ), můţe ten, kdo uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, od ní odstoupit. Toto se ovšem netýká neplatnosti právního úkonu z důvodu tísně v případě směnečného úkonu. Směnka jako cenný papír nepředstavuje smluvní závazek a od směnky tedy nelze ani odstoupit. V souvislosti s ní by bylo moţné z důvodu tísně odstoupit pouze od smlouvy, která je důvodem směnky, pokud však nejde o smlouvu obchodní. Proti směnce by za těchto okolností bylo moţné za podmínek čl. I. 17 ZSŠ namítnout pouze zánik této smlouvy v důsledku odstoupení od smlouvy. 5 Příčinný závazkový vztah je důvodem, proč se účastníci rozhodli emitovat směnku. Je to tedy takový vztah, který předchází pohnutce zajistit celou pohledávku zajišťovací směnkou. Tento směnečný vztah, který vznikne emisí směnky, je nutné charakterizovat jako jeden z nejnezávislejších právních vztahů. Avšak, jak uţ jsem uvedl výše, ani tento vztah neexistuje jako samostatný, nevzniká bezdůvodně. Pro účastníky směnečného vztahu, tedy směnečné věřitele a směnečné dluţníky, je důleţitý i příčinný závazkový vztah, který neopomenutelným způsobem působí na směnečný vztah a je důvodem vzniku směnky. Ale jako takový nemůţe nějakým způsobem ovlivnit obsah směnečného závazku, ale můţe ovlivnit výsledek uplatnění směnky způsobem nikoliv zanedbatelným. 6 Je podstatné uvést, ţe cílem účastníků není pouţít směnku, neboť je v dluţníkově zájmu, aby celý závazek řádně splnil. Takţe pokud dluţník celý svůj závazek splní, skončí důvod emise zajišťovací směnky. Věřitel vystoupí se svými směnečnými právy teprve v okamţiku, kdy dluţník svůj závazek, který vyplývá z příčinného závazkového vztahu, nesplní. Ovšem je také nutno poznamenat vliv směnečné pohledávky na příčinný závazkový vztah, neboť téměř všechna jednání mají zpětnou vazbu. Zde budeme rozlišovat vliv substitutivní a kumulativní. 7 Rozdíl je v tom, zda kvůli směnečným jednáním zanikne příčinný závazek a ten je pak nahrazen směnečným závazkovým vztahem (v tomto případě půjde o vztah, který je zaloţen substitutivně), nebo příčinný závazek z důvodu směnečných jednání nezaniká a tyto pak existují vedle sebe (zde půjde o vztah zaloţený kumulativně). Na druhou stranu je také potřeba se zmínit, ţe vztah mezi příčinným závazkovým vztahem a zajišťovací směnkou podléhá vůli účastníků. Takţe pokud si účastníci dohodnou, ţe se tento 5 Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 569/98 6 Srov. Chalupa, R.: Zajišťovací směnka. 1. vydání. Praha: Linde, 2009, s Srov. Chalupa, R.: Zajišťovací směnka. 1. vydání. Praha: Linde, 2009, s. 29 9

10 vztah uvolní, nemá to vliv na existenci směnky a ta bude dále existovat jako zcela samostatný a nezávislý závazek z cenného papíru Směnka jako zajišťovací právní prostředek Směnka v zajišťovací funkci je právě jen zajišťovacím prostředkem, a nikoliv zajišťovacím závazkem v onom uţším slova smyslu. 8 Takţe se dá říci, ţe vedle zajišťovacích závazků existuje i takový druh zajištění, který nelze povaţovat za zajišťovací závazky v pravém slova smyslu, ale za takový druh zajištění, který je lépe nazývat jako zajišťovací prostředky. Tento názor můţeme nalézt i v rozhodovací praxi našich soudů Obecné vlastnosti zajišťovacích závazků v porovnání se zajišťovací směnkou Mezi významné vlastnosti obecných zajišťovacích závazků bývá pravidelně řazena jejich akcesoričnost a subsidiarita. Jedná se vlastně o vztah úzké závislosti zajišťovacích závazků na závazku zajištěném, tedy na závazku hlavním. 10 Akcesoričnost znamená, ţe zajišťovací závazky nemůţou existovat samostatně, ale pouze s hlavním závazkem, se kterým také zanikají. Jde především o úzký vztah závislosti zajišťovacího závazku na hlavním závazku. Druhou vlastností obecných zajišťovacích závazků je jejich subsidiarita, coţ znamená, ţe na prvém místě je povinnost dluţníka plnit hlavní kauzální závazek, a pokud tuto svou primární povinnost nesplní, naskýtá se moţnost věřitele, aby se domáhal splnění skrze zajišťovací prostředek. Mezi další vlastnosti by se dala řadit latentnost, coţ lze vyjádřit jako určitá skrytost zajišťovacího prostředku a pokud bude dluţník řádně plnit svůj závazek, nepřestane být tento závazek latentní. U zajišťovací směnky tyto vlastnosti nalézt nemůţeme, nebo alespoň ne v pravém slova smyslu. Proč tomu tak je, nastíním v následující kapitole. 8 Kovařík, Z. Směnka jako zajištění. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 7 9 Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 29 Cdo 430/2002 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 14/97 10 Srov. Kovařík, Z. Směnka jako zajištění. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s

11 Vlastnosti zajišťovací směnky Směnka patří mezi cenné papíry a jako jeden z nejtypičtějších rysů směnečné pohledávky můţeme nalézt její abstraktnost. Směnka, lhostejno v jaké funkci, stojí ve vztahu k jiným závazkům vţdy v postavení zcela samostatného na souvisejícím obecném závazku zcela nezávislého závazku. 11 Veškeré směnečné vztahy 12 se tedy budou řídit podle předpisů směnečného práva, coţ také zdůvodňuje, proč směnka není akcesorická a subsidiární, neboť vedle sebe nemůţe na jedné straně existovat abstraktnost, čili nezávislost, a na straně druhé akcesorita a subsidiarita. Pokud bychom u směnky hledali akcesoritu jako hlavní rys, dalo by se zajišťovací směnku převést pouze se zajištěnou pohledávkou, a také by se dala uplatnit pouze tehdy, kdyby existovala zajištěná pohledávka. A pokud bychom hledali subsidiaritu u zajišťovací směnky a u pohledávky do ní vtělené, pak by byla tato pohledávka uplatnitelná pouze tehdy, kdyby věřitel nebyl uspokojen ze zajištěné pohledávky, ačkoliv měl být uspokojen. Tyto vlastnosti bychom u směnky hledali marně, neboť by obě nebyly v souladu s podstatou směnky jako cenného papíru. Celková abstraktnost směnečné pohledávky by se dala vyjádřit takto: Pohledávka vtělená do jakékoliv směnky je pohledávkou abstraktní. Abstraktnost pohledávky se projevuje tak, ţe věřitel nemusí ani tvrdit, ani prokazovat důvod vzniku jeho pohledávky. Směnečný věřitel má tedy při soudním vymáhání směnečné pohledávky právo volby, zda si informace o důvodu vzniku pohledávky ponechá pro sebe nebo zda je zahrne do svých skutkových zjištění. 13 U zajišťovací směnky se ale můţeme setkat s pojmy, jako je tzv. nepravá akcesorita a nepravá subsidiarita 14, s čímţ také pracuje i odborná literatura. Pod pojmem nepravá akcesorita se skrývá určitá míra akcesority v tom smyslu, ţe existující směnečnou pohledávku nelze řádně uplatnit (například tehdy, kdyţ bude kauzální závazek splněn). Nepravou subsidiaritou se rozumí situace, kdy dojde k uplatnění zajišťovací směnky před splatností zajištěné pohledávky. I v takovém případě se nebude jednat o řádné uplatnění směnečné pohledávky. S abstraktností směnečné pohledávky koresponduje i taková moţnost vzniku zajišťovací směnky, která předchází vzniku zajištěného závazku. Směnka tedy můţe existovat mnohem 11 Kovařík, Z. Směnka jako zajištění. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s Ať uţ jde o vznik směnky, jednotlivých závazků do této listiny vtělené, o jejich obsah, změny v účastnících, splatnost i zánik 13 Chalupa, R.: Abstraktnost směnečné pohledávky. Právní rádce, 2002, č. 12, s Srov. Chalupa, R.: Zajišťovací směnka. 1. vydání. Praha: Linde, 2009, s

12 dříve neţ zajištěný závazek, neboť ta vzniká tehdy, kdyţ splňuje náleţitosti podle směnečného zákona ( 1 a 2, nebo 75 a 76 ZSŠ) a k zajištění celého závazku přistoupí aţ později, i kdyţ by na tento způsob účastníci při uvedení směnky do oběhu vůbec nepomysleli. S tímto názorem se můţeme setkat i v rozhodovací praxi našich soudů Podstata zajišťovací směnky Na úvod je důleţité říci, ţe zajišťovací směnka je vlastně jedinou směnkou, která v sobě neskrývá uhrazovací funkci, aspoň ne z pohledu rozdělení právní terminologie na směnky zajišťovací a uhrazovací. Podle mého názoru ale určitou míru uhrazovací funkce v zajišťovací směnce nalézt můţeme. Z počátku směnka zajišťuje pohledávku, které se dluţník při běţném běhu okolností zbaví, kdyţ ji řádně splní, ale pokud nedochází k řádnému splnění, vystupuje na povrch směnka a její zajišťovací funkci (která je zde zřejmá, neboť zajišťuje příčinnou pohledávku) doprovází i funkce uhrazovací. Vţdyť se poté bude skrze směnku zajištěné pohledávky uhrazovat dluh, který dluţník vůči věřiteli má, tedy aspoň v rovině vztahu příčinného závazku, směnečného vztahu a při zachování účastníků obou těchto vztahů. Při převedení směnky je kumulace uhrazovací a zajišťovací funkce velice oslabena, a pokud dojde k jejímu osamostatnění, pak se tato kumulace úplně vytrácí, i kdyţ mohou poté účastníci naloţit se směnkou podle své vůle. Není tedy vyloučeno, ţe bude nyní osamostatněná směnka slouţit v budoucnu k zajištění jiného závazku. Podstatou zajišťovací směnky je to, proč se o ní vlastně jako o zajišťovací mluví. O této funkci rozhoduje konkrétní smlouva, ujednání účastníků, které má k dané směnce vztah, dohodnou-li se o zajištění určité pohledávky. K tomuto je nutno poznamenat, ţe na počátku emise zajišťovací směnky s jejím uplatněním zatím nepočítají, ale očekávají, ţe bude uspokojena zajištěná příčinná pohledávka. Dále se dá za podstatu zajišťovací směnky povaţovat skutečnost, ţe zajištěním je zde závazek směnečného dluţníka zaplatit peněţitou sumu. Coţ je rozdílné oproti obecným zajišťovacím instrumentům, kde se většinou na straně dluţníka objevuje další osoba (která bude muset splnit závazek namísto dluţníka, kdyţ ten tento závazek nesplní řádně a včas) nebo se závazek zajistí jiným konkrétním majetkem, kterého se bude moci věřitel při prodlení dluţníka s plněním domáhat. Zajišťovací směnka je kumulativní směnkou. Směnečná pohledávka nenahrazuje pohledávku příčinnou věřitel k příčinné pohledávce nabývá navíc pohledávku směnečnou. Právní úkon, kterým věřitel nabývá zajišťovací směnku (vystavení, převod nebo zastavení 15 Srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 33 Cdo 1109/

13 směnky), má z pohledu příčinného závazkového vztahu povahu kumulativní novace Zajišťovací směnka je zcela samostatným závazkem, a proto v důsledku jejího vystavení vzniká nový závazek, coţ je pro věřitele velice výhodné. Tímto mu vzniká další prostředek, jak vymoci dluţnou částku po dluţníkovi. Zajišťovací směnka představuje jízdenku na rychlejší a pohodlnější cestu k majetku dluţníka zavázaného v příčinném vztahu. 18 Věřitel by měl respektovat při uplatňování svých práv ze zajišťovací směnky prioritu zajištěné pohledávky, a pokud by chtěl postupovat řádně, měl by zajišťovací směnku uplatnit aţ tehdy, kdyţ nebude zajištěná pohledávka včas a řádně uspokojena. Pokud by ji ale uplatnil dříve neţ příčinnou pohledávku, bude se jednat o uplatnění nikoliv řádné. V souvislosti s tím je nutno dodat, ţe při vymáhání splnění pohledávky z příčinného závazkového vztahu soudní cestou musí věřitel tvrdit veškeré skutkové okolnosti, kterých se domáhá. Naopak při vymáhání směnky a z ní dluţné částky věřitel prokazuje pouze to, ţe je oprávněným vlastníkem směnky - a toto musí prokázat tím, ţe předloţí originál platné směnky. Ostatní skutkové okolnosti (důkazní břemeno) musí prokazovat dluţník. 19 Pokud toto důkazní břemeno neunese (jelikoţ neprokáţe skutkové okolnosti, kterých se při námitkách domáhá), můţe směnečný spor prohrát, ačkoliv má proti věřiteli důvodnou obranu. Dalším významným rysem zajišťovací směnky je moţnost uplatnění nároku soudní cestou jak ze směnečného, tak z kauzálního vztahu. Je plně na vůli věřitele, jakým způsobem bude vymáhat dluţné plnění, zda uplatněním zajištěné pohledávky či nárokem ze zajišťovací směnky nebo dokonce oběma zároveň. Věřitel směnkou zajištěné pohledávky je oprávněn uplatnit zajištěnou pohledávku i nárok ze zajišťovací směnky v jakémkoliv pořadí, případně i souběţně; ustanovení 334 obch. zák. na tzv. zajišťovací směnky nedopadá. 20 A v podstatě stejným způsobem rozhodoval soudní spor i Vrchní soud v Praze. 21 Je nutno také dodat, ţe rozhodnutí ve věci, v níţ se domáhá věřitel po dluţníkovi zaplacení zajišťovací směnky, netvoří překáţku věci rozsouzené pro řízení, v němţ se dluţník domáhá zaplacení zajištěné pohledávky Strany závazku mohou dosáhnout změny závazku uzavřením dohody o sjednání nového závazku, který se dotýká předmětu nebo obsahu původního závazku, avšak obstojí vedle závazku původního. 17 Chalupa, R.: Zajišťovací směnka. 1. vydání. Praha: Linde, 2009, s Chalupa, R.: Zajišťovací směnka. 1. vydání. Praha: Linde, 2009, s Srov. rozsudek Krajského obchodního soudu v Brně ze dne , sp. zn. Cm 123/94 20 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1839/ Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 306/97 22 Srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 33 Odo 202/

14 2.3. Obsah a předmět zajišťovací směnky Jako zajišťovací směnka mohou být vyuţity obě formy směnky, které jsou pro ni přípustné a které připouští zákon, tedy směnka ve formě cenného papíru na řad (tzv. ordre směnka), anebo směnka ve formě cenného papíru na jméno (tzv. rektasměnka). U těchto obou typů je prakticky jedno, který zvolíme, pokud není směnka převáděna a stále zůstane v rukou remitenta. Rozdíl mezi oběma formami je pouze v tom, jakým způsobem se dají tyto směnky převádět a zda převodce bude směnečným dluţníkem, či nikoliv. U ordre směnek je nezbytnou formou k převodu tzv. indosace. Rektasměnka se převádí písemnou smlouvou o postoupení pohledávky, tzv. cesí. Směnka je právem označována jako zákonný ordrepapír. 23 Tudíţ, aniţ bychom směnku doplňovali jakoukoliv doloţkou, je převoditelná rubopisem 24. Toto můţeme vyloučit pomocí rektadoloţky (ve znění nikoliv na řad ) a v takovém případě je směnka převoditelná cesí, tedy pokud je tato doloţka začleněná do základní směnky 25, a na její převod se pouţijí ustanovení o postoupení pohledávky v občanském zákoníku ( ). Uzavřením cese se postupník (cesionář) stává věřitelem ze směnky bez ohledu na to, zda směnku drţí nebo nedrţí v ruce. 26 Jestli se tato doloţka dostane aţ do indosamentu, pak nemá ţádný vliv na převoditelnost směnky a ta se můţe dále převádět indosací. Význam je v tom, ţe indosant, který směnku touto doloţkou opatřil a převedl ji na indosatáře, pak odpovídá za přijetí a zaplacení pouze svému indosatáři a neodpovídá dalším osobám, na které byla směnka dále indosována. Směnka nemůţe být vydána jako cenný papír na doručitele, coţ naše právní úprava nepřipouští, ale můţeme ji nalézt např. v anglo-americké právní úpravě (srov. UCC Sec (a)(1)). 27 Pokud se jedná o druhy směnek, tedy o směnku vlastní a směnku cizí, je výběr zcela v dispozici účastníků směnečného vztahu. Nejčastější bude vyuţití směnky vlastní, která má fakticky asi nejblíţe k zajištěnému závazku. Tou se rozumí listina, ve které se výstavce směnky zavazuje zaplatit majiteli směnky při její splatnosti v místě ve směnce určeném vymezený směnečný peníz, coţ představuje dvoustranný vztah. Naopak u směnky cizí se 23 Kotásek, J.: Úvod do směnečného práva. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 2002, s Samotný rubopis ovšem nepostačuje k převodu práv. Nutnou náleţitostí bude ještě předání listiny na základě smlouvy o převodu cenného papíru. 25 Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 431/98 26 Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice. 5. vydání. Praha: C.H.Beck. 2006, s Kotásek, J.: Úvod do směnečného práva. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 2002, s

15 jedná o vztah trojstranný, do kterého vstupuje ještě směnečník. Tato je listinou, ve které výstavce přikazuje třetí osobě, aby zaplatila majiteli směnky při splatnosti směnky v místě jí určeném konkrétní směnečný peníz. Výstavce u směnky cizí tedy není přímým dluţníkem (jak je tomu u směnky vlastní), ale pouze dluţníkem nepřímým. Dále mohou existovat různé modifikace obou těchto druhů směnek. Jsou jimi směnka cizí na vlastní řad výstavce a zastřená směnka vlastní. Zakázanými typy směnek je směnka cizí na vlastní řad směnečníka, kde by vlastně směnečník platil sám sobě a prakticky by si přendal peníze z jedné kapsy do druhé. Dalším zakázaným typem je zastřená směnka vlastní na vlastní řad, kde jsou všichni účastníci jeden subjekt. Hospodářský smysl tato směnka získá, aţ kdyţ dojde k převodu na jiný subjekt. V neposlední řadě je zakázána také směnka vlastní na vlastní řad, kde jde o stejný případ jako u výše popsané zastřené směnky vlastní na vlastní řad Povaha a účel emise zajišťovací směnky Povaha zajišťovací směnky není zřejmá z obsahu této listiny, ale je dána účelem její emise, avalování či akceptace, popřípadě účelem jejího převodu. 28 Účel emise v textu směnky můţe být vyjádřen, a i kdyby se tak nestalo, tato absence deklarace účelu emise nemá ţádný vliv na zajišťovací povahu směnky. Nejčastěji zajišťovací povahu směnky v textu listiny deklaruje hodnotová doloţka zajišťovací. Jedná se o vedlejší doloţku, tedy takovou, se kterou právo nepočítá a ani ji nijak neupravuje, oproti fakultativním doloţkám, které také nejsou povinné, ale zákon s nimi počítá a upravuje je. Zajišťovací doloţka můţe být začleněna do základní směnky, akceptačního prohlášení, rukojemského prohlášení nebo indosamentu. 29 Nesmí však narušit směnečnou listinu takovým způsobem, aby nepřivodila její neplatnost. Takto můţe zajišťovací doloţka působit, jestliţe by byla formulována jako podmínka. V čl. I. 1 písm. 2 ZSŠ je stanoven bezpodmínečný příkaz zaplatit. Tedy pokud by zde byla dána podmínka typu po převzetí zboţí nebo tato směnka bude zaplacena, pokud nebude splacen úvěr č., kterou pojal výstavce směnky do vlastního textu listiny, způsobovala by absolutní neplatnost směnky 30, která by se nedala ţádným způsobem zhojit. Označení hodnotová vyjadřuje tu skutečnost, ţe se jedná o směnku, která zajišťuje jinou povinnost. Hodnotové doloţky většinou vyjadřují 28 Srov. Chalupa, R.: Zajišťovací směnka. 1. vydání. Praha: Linde, 2009, s Chalupa, R.: Základy směnečného práva. 2. vydání. Praha: Linde, 2008, s Směnku by pak bylo moţno pouţít pouze jako listinný důkaz existence závazku dluţníka, nikoliv uţ však jako cenný papír 15

16 důvod, proč byla směnka vystavena, a objasňují vztahy mezi účastníky základního směnečného vztahu, nemohou však mít povahu podmínky. 31 Pokud se jedná o umístění doloţky na směnce, můţe být prakticky kdekoliv. Důleţité je to, aby byla kryta podpisem výstavce směnky. Nejpravděpodobnější umístění bude na líci směnky, ale můţe být samozřejmě vyznačena i jinde, kde by ovšem musela být kryta samostatným podpisem. Nejčastěji bude doloţka pojata přímo do směnečného textu směnky (např.: za tuto zajišťovací směnku zaplaťte ), ale nejvhodnější bude do této doloţky pojmout i vazbu na kauzální vztah (např.: směnka zajišťuje úvěr č. ). Začlenění zajišťovací doloţky do směnky není jen tak náhodné, význam můţeme hledat zejména v obraně dluţníků proti excesivnímu uplatnění zajišťovací směnky. Zmíněná doloţka můţe dluţníkům výrazně zjednodušit prokázání zajišťovací povahy směnky, a pokud bude obsahovat i vazbu na kauzální vztah, můţe prokázat i zajištěnou pohledávku. Na závěr je nutno dodat, ţe směnka je abstraktní cenný papír (je nezávislá na souvisejícím závazku). Ţádná doloţka, a tedy ani zajišťovací, nemůţe tuto abstraktnost ţádným způsobem prolomit, stejně tak nemůţe ani nijak modifikovat směnečné právní závazky směnečných dluţníků Obsah zajišťovací směnky Co se týče obsahu zajišťovací směnky, nabízí se účastníkům směnečného vztahu dvě moţnosti. Mohou vystavit úplnou zajišťovací směnku nebo zajišťovací blankosměnku, popřípadě kombinovat oba tyto druhy směnek. Úplná zajišťovací směnka nabízí účastníkům úvahu, kdy ji mohou uplatnit a v jakém rozsahu, musí však splňovat veškeré náleţitosti, které jí ukládá zákon směnečný a šekový. Z hlediska podstatného obsahu je asi nejobtíţnější stanovit správně směnečnou sumu. Směnečná suma, na kterou je vystavena zajišťovací směnka, nemusí zcela konventovat s aktuální výší zajištěné pohledávky v okamţiku uplatnění směnky Je proto nanejvýš výhodné, aby výše směnečné sumy na směnce odpovídala nejvyšší moţné výši zajištěné pohledávky, jeţ by při tom měla zahrnovat jak jistinu, tak i příslušenství. Vlastností příslušenství je to, ţe s časem obvykle roste (např. úroky). Prozíravý věřitel by měl uváţit, na jakou nejvyšší míru by mohlo příslušenství narůst, a o tuto částku navýšit směnečnou sumu. Při uplatňování zajišťovací směnky bude věřitel poţadovat pouze tolik, kolik odpovídá 31 Chalupa, R.: Zákon směnečný a šekový. Komentář. 1. část. Směnky. 2. vydání. Praha: Linde, 2006, s Srov. Kovařík, Z. Směnka jako zajištění. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s Chalupa, R.: Zajišťovací směnka. 1. vydání. Praha: Linde, 2009, s. 55

17 skutečné výši dluhu v době, kdy ji takto uplatňuje, přičemţ nemusí být zcela zřejmé, jaká část sumy připadá na jistinu a jaká na příslušenství. Příslušenství mohou představovat úroky z prodlení, popřípadě i jakoukoliv sankční částku, kterou si účastníci dohodli v případě nesplnění kauzální pohledávky řádně a včas. Proto by bylo vhodné, aby ze směnečné smlouvy tato výše byla jasně zřejmá. Pro lepší přehlednost a menší napadnutelnost bude vhodnější, pokud se úročení projeví přímo na směnce 34 a toto se můţe stát pomocí fakultativní úrokové doloţky. Zde je však nutno poznamenat, ţe do příslušenství se nezapočítávají postiţní nároky, které s kauzální pohledávkou nijak nesouvisí. Tyto nároky obsahují 6% úrok od splatnosti, útraty 35 a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze. Postiţní nároky představují důsledek, ţe samotná směnka nebyla řádně a včas splněna. Jednoduché není ani stanovit dobu splatnosti, jelikoţ ta musí být tvořena proměnlivě, proto není vhodné vystavit fixní směnku (splatnost je určena na konkrétní den) nebo datosměnku (splatnost je určena lhůtou, která začíná běţet ode dne vystavení). Pro potřeby zajišťovací směnky bude na místě vystavit vistasměnku (splatnost je určena okamţikem jejího předloţení k placení) nebo lhůtní vistasměnku (splatnost je určena lhůtou ode dne, kdy byla předloţena k placení). Na místě by mohlo být i případné prodlouţení splatnosti závazku dohodou mezi věřitelem a dluţníkem, coţ ovšem nic nemění na splatnosti určené v zajišťovací směnce. Potom se směnka stává splatnou v době, kdy vzhledem ke kauzální pohledávce není výkon práv z ní na místě. Přesto by ji bylo nutno prezentovat k placení, popřípadě nechat protestovat, počaly by totiţ běţet lhůty na splatnost vázané, tj. především promlčení. 36 Prolongační doloţka o prodlouţení splatnosti by měla být podepsána od dluţníka a věřitele, aby nevznikly ţádné pochyby o nově stanovené době splatnosti. Směnečné ujednání o prodlouţení splatnosti má pro dluţníka za důsledek lepší postavení při prokazování této skutečnosti a působí erga omnes (proti všem, kteří se pod tuto doloţku podepíší). Nejméně vhodná je dohoda o prodlouţení splatnosti v podobě mimosměnečného ujednání. Dluţník se na tuto můţe nejméně spolehnout, neboť působí jen inter partes, a neovlivňuje obsah směnečného vztahu. Nemá tudíţ vliv na běh promlčecích a zachovacích lhůt. 37 Ze vztahu inter partes vyplývá, ţe směnečný věřitel a směnečný dluţník podílející se na mimosměnečné prolongaci se této nemohou dovolávat proti osobám, které se zmíněného mimosměnečného vztahu neúčastní, a stejně tak se ho nemohou dovolávat ani tyto osoby 34 Srov. Kovařík, Z. Směnka jako zajištění. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s Útraty jsou náklady, které majiteli směnky vznikly v souvislosti s postihem. Nejčastěji se bude jednat o poplatky zaplacené za zřízení protestu. 36 Kovařík, Z. Směnka jako zajištění. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s Chalupa, R.: Základy směnečného práva. 2. vydání. Praha: Linde, 2008, s

18 nezúčastňující se mimosměnečného ujednání. Pokud by v daném případě směnečný věřitel uplatnil směnečnou pohledávku v rozporu s tímto mimosměnečným ujednáním, vzniklo by dluţníkovi oprávnění bránit se proti takovému výkonu směnečného práva v rozporu s mimosměnečným ujednáním relativní námitkou. Další moţností je i výměna původní směnky za směnku novou s jiţ nově vyznačenou dobou splatnosti. Tento způsob je asi nejvhodnější, protoţe nevzniknou ţádné větší potíţe s prolongací. Další moţností, jak jsem jiţ uvedl výše, je vystavit zajišťovací blankosměnku. Z důvodu rozsahu a zaměření práce se o ní zmíním jen okrajově. Blankosměnka je k zajištění kauzální pohledávky doslova předurčena, neboť výše nastíněné problémy se směnečnou sumou a splatností odstraňuje. Blankosměnka není úplnou směnkou v pravém slova smyslu, přesto s ní v 10 ZSŠ počítá a právo ji povaţuje za směnku platnou v době emise, i kdyţ v ní chybí podstatné náleţitosti. Věřitel, který má k zajištění pohledávky vystavenou blankosměnku, doplní údaj splatnosti a směnečnou sumu ve výši odpovídající s uplatnitelností zajištěné pohledávky v okamţiku, kdy mu tato potřeba nastane. Účinky přeměny blankosměnky ve směnku řádně vyplněnou nastávají ex tunc, tehdy tedy vznikají i další závazky např.: závazek avalisty, který se na blankosměnku podepsal. 38 S touto směnkou se ovšem mohou vyskytnout i určité problémy, zejména dluţník nemusí připojit podpis na tuto směnku, neboť blankosměnka představuje pro něj rizikovější počínání. Dalším výrazným problémem je doplňování údajů do směnky (děje se tak na základě smlouvy o vyplňovacím právu směnečném). Zde se můţe věřitel dopustit celé řady chyb a to můţe mít i za následek neúspěšné uplatnění směnky. Například pokud majitel vyplní blankosměnku odlišně od ujednání o jejím vyplnění, nestává se tato směnka neplatnou, ale dluţníkovi to zakládá námitku nesprávného vyplnění blankosměnky ve smyslu čl. I. 10 ZSŠ. 39 Blankosměnka se nejčastěji vyuţívá tam, kde se dluh plní ve splátkách, a to především proto, aby se nemusela pokaţdé vystavovat nová směnka s extra splatností. Věřitel vystaví pouze jednu blankosměnku, která tento problém vyřeší, a do směnky poté doplní aktuální dluh dluţníka. Také je nutno poznamenat, ţe právo na vyplnění blankosměnky se nepromlčuje. Pouze je zde podmínka, pokud se jedná o zajišťovací směnku, aby doplněné datum splatnosti do blankosměnky nepředcházelo datu splatnosti zajišťovaného dluhu, nelze tedy doplnit 38 Srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 29 Odo 721/ Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 125/98 18

19 jakékoliv datum splatnosti. S tímto názorem se také setkáme v rozhodovací praxi našich soudů. 40 Zmínil jsem se také o kombinaci blankocharakteru a úplnosti směnky. To je samozřejmě moţné a souvisí s jiţ zmíněnými obsahovými součástmi, tedy směnečnou sumou a údajem splatnosti. Lze tedy vystavit směnku, kde bude údaj splatnosti vyplněn jiţ při emisi a údaj o směnečné sumě bude doplněn později, nebo také směnku vystavenou na konkrétní částku s nevyplněným údajem splatnosti Předmět a rozsah zajišťovací směnky Pod předmět zajišťovací směnky se řadí aktuálnost zajištěné pohledávky, dá se jí zajistit jak pohledávka existující, tak pohledávka, která vznikne teprve v budoucnu po emisi zajišťovací směnky. 41 Nejčastěji se tyto směnky vyuţívají k zajištění pohledávek, které vzniknou někdy v budoucnu. Zajišťovací směnkou lze zajistit jak peněţitou pohledávku, tak i jiná práva. Předmět zajištění není vázán na jednu zajišťovací směnku, ale můţe být zajištěn i více směnkami. Kaţdá z těchto směnek pak můţe znít na směnečný peníz dosahující výše zajištěného dluhu, 42 stejně tak jedna směnka můţe zajišťovat i více pohledávek. Zajišťovací směnkou se zajišťuje jak pohledávka, tak i příslušenství, o čemţ jsem se zmiňoval výše v předešlé kapitole o obsahu zajišťovací směnky a problematice směnečné sumy. Toto je ovšem obecný rámec, smluvně se tento rozsah zajištění můţe zúţit nebo rozšířit. Zúţit se můţe aţ na pouhou výši jistiny, bez příslušenství, naopak rozšířit se můţe i na sankce, které nemají povahu příslušenství pohledávky, zejména tedy na smluvní pokutu. 40 Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 274/ Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 487/ Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 87/

20 3. SMĚNKA A SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SMĚNKOU Směnka jako abstraktní a nesporný závazek z cenného papíru nepotřebuje ke své platnosti a k existenci závazků z ní vyplývajících nic dalšího, pouze musí splňovat všechny náleţitosti, které jí ukládá zákon směnečný a šekový. Téměř ţádná směnka, a to především zajišťovací, nevzniká jen tak, bez jakéhokoliv účelu. Tyto směnky, které nemají ţádný důvod vzniku, označujeme jako plané směnky, ovšem tyto jsou v praxi velice výjimečné. Vţdy bude jejímu vzniku předcházet dohoda účastníků o tom, jakým způsobem danou směnku vyuţijí, a v takovém případě se bude jednat o mimosměnečný vztah. Zde bude vţdy existence někoho, kdo vyţaduje (nejčastěji věřitel) vystavení směnky, nebo někoho, kdo se nabízí s vystavením směnky k zajišťovacímu účelu. Tuto dohodu můţeme označit za smlouvu o zajištění směnkou (či také jako směnečnou smlouvu). Smlouvu o zajištění směnkou neupravuje zákon směnečný a šekový a taktéţ její úpravu nenalezneme ani v obchodním a občanském zákoníku, ani v jiném právním předpise. Povaha smlouvy o zajištění směnkou jako občanskoprávní nebo obchodněprávní závisí na tom, k jakému účelu byla zajišťovací směnka vydána, jestli k zajištění občanskoprávní či obchodněprávní pohledávky. 43 Nejedná se o ţádnou typovou smlouvu, ale o takzvaný inominát (nepojmenovaný typ smlouvy). Směnečná smlouva jako bezprostřední právní důvod vydání směnečné listiny má podle okolností povahu relativního obchodu a řídí se pak vedle občanského zákoníku také obchodním zákoníkem anebo obchodem není a řídí se potom jen občanským zákoníkem. 44 Povaha směnečné smlouvy jako relativní obchod vyplývá z ustanovení zákona č. 513/1991 sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ), konkrétně z 261 odst. 1 a 2. Pro zajišťovací směnku jako druh zajišťovacího prostředku je nutno zmínit i 261 odst. 4, kde je ustanoveno, ţe obchodním zákoníkem se řídí i vztahy vzniklé při zajištění plnění závazků, jeţ se řídí obchodním zákoníkem podle 261 odst Z čehoţ tedy vyplývá, ţe podle právního reţimu vztahů vzniklých při zajištění plnění závazku se bude řídit i právní reţim zajišťovaného závazku. Další moţností jak aplikovat na směnečnou smlouvu obchodní zákoník je na základě dohody účastníků, coţ vyplývá z 262 ObchZ a jedná se o fakultativní obchod. Zatímco zajišťovací závazky u obchodů relativních, typových (nominálních) a kombinovaných sdílí právní reţim závazku zajišťovaného ex lege ( 261 odst. 4 ObchZ), zajištění u fakultativních obchodů se bude řídit reţimem obchodního zákoníku jen v případě, 43 Srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 29 Odo 1141/ Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 189/99 20

21 ţe osoba poskytující zajištění o podřízení zajišťovaného vztahu reţimu obchodního zákoníku ví, nebo projeví souhlas. 45 Pokud ovšem k tomuto nedojde, má zajištění svůj původní (typicky tedy občanskoprávní) reţim, i kdyby měl zajišťovaný vztah reţim obchodněprávní, a podle občanského zákoníku se bude směnečná smlouva dále řídit, pokud ji nelze podřadit pod právní reţim obchodního zákoníku. Moţnost uzavření inominátní smlouvy vyplývá jak z obchodního zákoníku (zde to je ustanoveno v 269 odst. 2), tak ze zákoníku občanského (zde to je 51). V obchodním zákoníku je dána podmínka platného uzavření smlouvy v podobě dostatečného určení předmětu závazků smluvních stran, avšak v občanském zákoníku je dána taková podmínka, ţe smlouva nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákoníku. Jelikoţ jde o inominátní smlouvu a jako taková není nikde upravena, můţe být smlouva o zajištění směnkou uzavřena jak písemně, tak i ústně, ovšem není vyloučeno ani uzavření konkludentní, coţ potvrzuje i soudní praxe v případě blankosměnek a dohod o vyplňovacím prohlášení. 46 Pro vyloučení kterýchkoliv následných nejistot a dohadů o obsahu smlouvy lze jen doporučit, aby byla smlouva sepsána písemně, nejčastěji jsou ale směnečné smlouvy uzavírány neformálně, tedy pouze ústně Obsah a účastníci smlouvy o zajištění směnkou Směnečná smlouva by měla obsahovat minimálně identifikaci účastníků, jejich závazek vystavit směnku, tuto akceptovat, opatřit ji rukojemským prohlášením a dále určení zajištěného kauzálního závazku. V praxi při tomto rozsahu účastníci také nejčastěji zůstanou, avšak některá další velmi důleţitá ustanovení nejsou ve smlouvě sjednána. Důleţitou součástí by měla být identifikace předmětu smlouvy, proto je nutné jasně stanovit a vyjádřit, co je konkrétně zajištěnou směnkou, a tu opatřit zajišťovací doloţkou. Smlouva by měla také obsahovat podmínky, za jakých je moţno kauzální pohledávku postoupit a s tím související zákaz převodu zajišťovací směnky (to je důleţité zejména z pohledu dluţníka proti moţnosti zneuţití směnky). Dále by smlouva měla obsahovat, za jakých podmínek lze směnku uplatnit a kdy je věřitel povinen ji vrátit. Také je nutno ve směnečné smlouvě stanovit, jakou částku by měl věřitel skrze zajišťovací směnku poţadovat a toto také přizpůsobit výši směnečné sumy na zajišťovací směnce uvedené. Blíţe se obsahové podobě smlouvy o zajištění směnkou 45 Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol.: Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 4. vydání. Praha: C.H.Beck, 2007, s Srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 29 Cdo 2605/

22 budu zabývat v kapitole 7. Lze jen doporučit, aby smlouva o zajištění směnkou obsahovala veškerá práva a povinnosti, jeţ se týkají vyuţití směnky k zajištění kauzální pohledávky. Účastníky směnečné smlouvy jsou pravidelně na straně jedné směnečný dluţník a na straně druhé směnečný věřitel (zpravidla subjekt ze směnky oprávněný), samozřejmě můţe být i pluralita subjektů na obou stranách. Další moţností je vystavit smlouvu pro kaţdý jednotlivý subjekt novou. Jinou eventualitou je téţ, aby účastníkem směnečné smlouvy byli směneční dluţníci, kteří se zajišťovanou pohledávkou nemají nic společného, v takové situaci by také muselo dojít k uzavření další smlouvy se směnečným dluţníkem (vedle smlouvy hlavní s dluţníkem z kauzálního vztahu). Této osobě by pak příslušel regresní nárok svého druhu vůči dluţníku směnkou zajištěné pohledávky. 47 Naskýtá se také moţnost uzavřít smlouvu, ve které bude plnění sjednáno ve prospěch třetí osoby, a pak by nastala situace, kde by byl věřitel zajišťovaného závazku osobou odlišnou od osoby oprávněné ze směnky Platnost směnečné smlouvy a její vliv na směnku Směnečná smlouva, stejně tak jako kaţdá jiná smlouva, můţe trpět vadami, které by mohly způsobit její neplatnost. Z abstraktnosti směnky, byť plní zajišťovací funkci, vyplývá, ţe pokud by směnečná smlouva byla neplatná, nezpůsobuje to neplatnost směnky, ta je stále platná, tedy pokud splňuje veškeré náleţitosti, které jí ukládá zákon směnečný a šekový. Bude to mít dopad pouze na povahu směnky. Jelikoţ byla smlouva neplatná, chybí smluvní základ, který deklaruje zajišťovací funkci směnky, nebude se tedy jednat o zajišťovací směnku, a nebude-li důvod pro vydání zajišťovací směnky, nebude moţné namítat neplatnost směnky z tohoto důvodu. 48 Pro dluţníka to ovšem otevírá moţnost vznést kauzální námitku neplatnosti smlouvy o zajištění směnkou. Pokud ovšem dojde k zániku kauzální pohledávky (nejčastěji se tak děje splněním), která byla zajištěna směnečnou smlouvou, dojde k zániku zajišťovacího vztahu směnky, která tuto pohledávku zajišťovala, a v důsledku toho se nelze domáhat plnění ze směnky. Pokud by se tak ovšem dělo, dluţníkovi se naskýtá moţnost vznést námitku týkající se zániku důvodu zajišťovací směnky. Nelze současně namítat neexistenci směnky i nedostatek kauzy směnky tedy nedostatek důvodu, pro který byla směnka vystavena. Výše uvedenou dvojici námitek je nutno povaţovat za námitku jedinou popírající existenci ţalované směnky a z ní vyplývajícího 47 Srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 29 Odo 1141/ Srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 29 Cdo 933/

23 směnečného dluhu. 49 A dále pokud by takto došlo k zániku kauzální pohledávky, můţe vzniknout věřiteli směnky povinnost, aby tuto vydal tomu, kdo plnil, anebo aby směnku zničil. Potom je vhodné, aby toto zničení dostatečným způsobem prokázal. Tato povinnost vydání (vrácení) směnky při neexistenci zajištěné kauzální pohledávky, ať jiţ z důvodu jejího zániku nebo nevznikla-li tato pohledávka vůbec, je nedílnou součástí závazkového vztahu, který vzniká v případě uzavření smlouvy o zajištění pohledávky směnkou. Není důleţité, jestli toto bylo výslovně v této smlouvě dohodnuto, neboť tato povinnost majitele směnky vyplývá z povahy uvedeného závazkového vztahu. S tímto názorem se můţeme setkat i v rozhodovací praxi našich soudů. 50 Tak zvané zajišťovací směnky jsou prostředkem zajištění konkrétních povinností, jak se o tom účastníci dohodli. Další dohodou lze zajištěnou povinnost u téţe zajišťovací směnky nahradit povinností jinou. Ţádný z účastníků však nemůţe jednostranně objekt zajištění zaměnit bez ohledu na to, zda vedle dohodou zajištěné povinnosti má jiné platně existující pohledávky. 51 Je tedy nutné, aby se na změně v předmětu zajištění shodly obě strany, pak by nic nebránilo tomu, aby směnka, která doposud zajišťovala jednu povinnost, nemohla v budoucnu zajišťovat povinnost jinou. 49 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne sp. zn. 9 Cmo 65/99 50 Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 260/ Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 332/99 23

24 4. MOŽNOSTI VYUŽITÍ ZAJIŠŤOVACÍ SMĚNKY Zajišťovací směnka se v dnešní době vyuţívá běţně a podle mého názoru je nejčastěji vyuţívaným zajišťovacím nástrojem, avšak je potřeba respektovat určitá pravidla. Zajišťovací směnka má být pouţita věřitelem jen tehdy, kdyţ není řádně a včas splněn závazek z kauzálního vztahu. 52 Pokud tak dluţník ale neučiní, nastupuje věřitelova moţnost vyuţití zajišťovací směnky takovým způsobem, aby zprostředkovaně dostal odpovídající plnění. Zajištěná pohledávka můţe mít peněţitou i nepeněţitou povahu, ale plnění ze směnky můţe být pouze peněţité. Výhoda vyuţití zajišťovací směnky, a stejně tak i směnek obecně, spočívá v rychlejším procesu vymáhání pohledávky a také v tom, ţe tento proces je mnohem snadnější neţ nesměnečné procesy. Zjednodušeně lze říci, ţe výhoda směnečného řízení spočívá ve zlepšení postavení věřitele, jelikoţ při soudním vymáhání směnečné pohledávky věřitel nemusí vynaloţit velké úsilí, výsledek však pro něj můţe být nejlépe moţný. Prozíravý věřitel pro vymáhání své pohledávky udělá cokoliv, co by mu nezhoršilo jeho postavení, avšak uplatnění směnky vyţaduje více peněţních prostředků pro vymáhání pohledávky, nicméně jak uţ jsem uvedl, výsledkem často bývá vyšší výtěţek. Pokud je uplatnění směnek náročnější, pak vyţaduje efektivita vymáhání osoby, které se zaměřují na vymáhání směnečných pohledávek a které jsou zpravidla úspěšnější při vymáhání neţ laická veřejnost Řádné využití zajišťovací směnky V zákonné úpravě není o řádném vyuţití směnky ţádné ustanovení, avšak nemělo by se nechat na vůli věřitele, a proto také teorie a rozhodovací praxe soudů vymezují určitá pravidla a hranice vyuţití zajišťovací směnky. Uţ ze samotného významu slova zajišťovací vyplývá, ţe je dána věřiteli pro to, aby se mohl případně domáhat svého plnění pomocí směnky pro případ, kdy nebude dluţník řádně a včas plnit svůj závazek. Dalším důvodem vyuţití je, aby případně umoţnila věřiteli nesměnečné zajištěné pohledávky stát se věřitelem směnečným s výhodnějším procesním postavením. 52 Kotásek, J.: Funkce směnky a její pouţití u spotřebitelských úvěrů. Obchodní právo, 2002, č. 2, s