BULLETIN. Bezpečné ukládání radioaktivních odpadů v České republice je posláním Správy úložišť. Provoz úložišť radioaktivních odpadů

Transkript

1 BULLETIN Bezpečné ukládání radioaktivních odpadů v České republice je posláním Správy úložišť Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je organizační složkou státu zřízenou na základě 26 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Posláním SÚRAO je zajišťovat bezpečné ukládání radioaktivních odpadů dosud vyprodukovaných i budoucích v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí. Správa úložišť radioaktivních odpadů vedle provozu všech svých úložišť, vedení evidence uložených odpadů, správy odvodů za uložené odpady na jaderný účet, koordinuje výzkum a vývoj v oblasti nakládání s radioaktivními odpady a připravuje hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé palivo. JUDr. Jan Prachař ředitel SÚRAO Provoz úložišť radioaktivních odpadů Na rok 2014 připadá hned několik významných výročí spojených s ukládáním radioaktivních odpadů v České republice. Úložiště Bratrství u Jáchymova slaví 40 let provozu, úložiště Richard u Litoměřic dokonce 50 let provozu a zároveň letos uplyne 55 let od zahájení ukládání prvních radioaktivních odpadů v již uzavřeném úložišti Hostim u Berouna. Poslední úložiště Dukovany si na kulatiny musí počkat do příštího roku, kdy oslaví 20 let. Už v začátku 20. století se u nás zpracovávaly přírodní radioizotopy pro technické využití v průmyslu, výzkumu a zdravotnictví (tzn. vně jaderně-energetického cyklu). Tato činnost logicky vedla k produkci radioaktivních odpadů. Poměrně brzy tedy vznikla i potřeba tyto odpady zneškodnit, zabránit jejich negativnímu působení na lidský organismus a životní prostředí. Jediný možný způsob zneškodnění je jejich uložení v bezpečných úložištích, a to po celou dobu nutnou k rozpadu příslušných radionuklidů v nich obsažených. První úložiště bylo vybudováno v 50. letech minulého století v nevyužívaném vápencovém dole u obce Hostim u Berouna. V tomto úložišti jsou uloženy nízko a středně- Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 1. Vážené dámy a pánové, je mi ctí Vám představit Správu úložišť radioaktivních odpadů zde, na stránkách Bulletinu Českého jaderného fóra. Rok 2014 je v oblasti ukládání radioaktivních odpadů v České republice rokem kulatých výročí. Naše úložiště nízko a středněaktivních odpadů RICHARD patří k nejdéle provozovaným úložištím v Evropě a jeho dlouhodobá bezpečnost byla desítkami let provozu prokázána. Posláním Správy úložišť je zajišťovat bezpečné ukládání radioaktivních odpadů, dosud vyprodukovaných i budoucích, v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životní prostředí. Správa úložišť provozuje 3 úložiště nízko a středněaktivních odpadů a připravuje projekt hlubinného úložiště vysokoaktivních odpadů a vyhořelé-

2 -aktivní odpady z Ústavu jaderného výzkumu Řež a Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR) z let V roce 1964 bylo uzavřeno a následně v roce 1996 stabilizováno celo-objemovým zaplněním speciální betonovou směsí. Další úložiště vznikla postupně Richard u Litoměřic (1964), Bratrství u Jáchymova (1974) a Dukovany (1995). Do konce roku 1991 se nakládáním s radioaktivními odpady a jejich konečným uložením zabýval Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Od roku 1992, kdy byla úložiště zprivatizována, prováděli tyto činnosti jeho právní nástupci NYCOM a. s., následně ARAO a. s. Po schválení a nabytí platnosti atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.) byla úložiště převedena do vlastnictví státu a provoz úložišť a ukládání radioaktivních odpadů svěřeno nově založené organizační složce státu Správě úložišť radioaktivních odpadů. Úložiště RAO Richard Úložiště Richard je určeno k ukládání nízko a středněaktivních institucionálních odpadů, vznikajících v průmyslových podnicích, výzkumných organizacích, zdravotnických zařízeních apod. Ročně se v úložišti Richard uloží 100 až 200 obalových souborů s odpady. Úložiště se nachází v prostorách bývalého vápencového dolu pod kopcem Bídnice u Litoměřic. Zabírá jen malou část (necelé 2 km) bývalého důlního komplexu Richard I, II a III, s více než 40 km chodeb a překopů. Důl Richard má zajímavou historii kromě těžby vápence sloužil v letech i jako podzemní nacistická továrna. Jeho proměnám v průběhu dějin se věnuje výstava v podzemních prostorách pod litoměřickým náměstím. ho jaderného paliva. Pro dlouhodobou izolaci radioaktivních odpadů slouží komplexní systém bariér, jehož nedílnou součástí je i horninové prostředí. Provoz úložišť radioaktivních odpadů Bratrství v blízkosti Jáchymova a Richard u Litoměřic je situován v komplexech bývalých důlních zařízení, úložiště Dukovany je přípovrchového typu. V přípravné fázi je projekt hlubinného úložiště. Hlubinné úložiště má na základě státní koncepce pojmout veškeré vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo z ČR. Bez ohledu na nové technologie přepracování vyhořelého paliva, hlubinné úložiště je v dnešní době jedinou cestou, jak dlouhodobě a bezpečně oddělit vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo od životního prostředí. Probíhá vývoj a ověřování vhodného řešení inženýrských bariér pro úložiště a taktéž posuzování lokalit pro jeho bezpečné umístění. Nakládání s radioaktivními odpady musí zodpovědně řešit každá země využívající zdroje ionizujícího záření, a to včetně těch, které nemají jaderně energetický program. Vzhledem k náročnosti a složitosti celé problematiky jsme se zapojili do rozsáhlé spolupráce se zahraničními partnery do činností koordinovaných mezinárodními institucemi. Nejdůležitější oblastí této spolupráce je výzkum, vývoj a ověřování metod hodnocení bezpečnosti úložišť radioaktivních odpadů a demonstrace proveditelnosti hlubinných úložišť. Tímto způsobem získáváme ověřené, technicky spolehlivé a široce uznávané metody a nástroje pro dlouhodobou předpověď chování úložného systému. Problematika ukládání radioaktivních odpadů je velmi široká oblast, zahrnující mnoho vědeckých oborů. Více detailů o činnosti Správy úložišť naleznete na našich webových stránkách cz. Kdykoliv Vás také rádi přivítáme v našem informačním středisku. Závěrem bych rád Vám všem, kolegům, odborníkům a příznivcům Českého jaderného fóra popřál mnoho úspěchů a příjemné čtení. JUDr. Jan Prachař Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 2.

3 Úložiště RAO Bratrství V úložišti Bratrství u Jáchymova se ukládají institucionální odpady, které obsahují pouze přírodní radionuklidy. Úložiště bylo zřízeno v upravené části komplexu bývalého uranového dolu Bratrství. Celkový objem prostoru pro ukládání je přibližně m3. Po jeho zaplnění bude přikročeno k uzavření a stabilizaci v souladu se zákonnými normami a povoleními Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Úložiště RAO Dukovany Pro nízko a středněaktivní odpady především z jaderné energetiky bylo vybudováno přípovrchové úložiště přímo v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Je to největší a nejnovější úložiště v České republice. Úložiště Dukovany zabírá plochu 1,3 ha. Celkový objem úložných prostor je m3 (asi sudů) a pojme odpady z provozu jaderné elektrárny Dukovany a jaderné elektrárny Temelín. Úložiště Dukovany je tvořeno 112 železobetonovými jímkami uspořádanými do čtyř řad po 28 jímkách. Velikost jímky je 5,3 5,4 17,3 m, což znamená, že při optimálním využití prostoru jímky se do ní vejde cca sudů o objemu 200 l. Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 3.

4 Hospodaření SÚRAO, Jaderný účet Činnosti SÚRAO jsou financovány zejména z prostředků jaderného účtu. Jaderný účet zavedlo Ministerstvo financí u České národní banky, finanční prostředky se na něm soustřeďují od roku Zdrojem jaderného účtu jsou prostředky získané formou odvodů od původců radioaktivních odpadů, dále výnosy z operací na finančním trhu, příjmy SÚRAO, úroky z účtu, dotace, dary a další příjmy. V České republice je evidováno více než sto původců radioaktivních odpadů a ti podle platebních výměrů odvádějí na jaderný účet příslušné částky: Provozovatel jaderných elektráren Ostatní původci odvádějí částku za 200 litrový sud Odvádí 50 Kč za každou vyrobenou MWh Kč k uložení Kč ke skladování Největším producentem je ČEZ, a. s., dalšími jsou např. ÚJV Řež a. s., ÚJP PRAHA, a. s. a další. Koncem roku 2013 bylo na jaderném účtu 21 miliard Kč. V loňském roce odvedl ČEZ, a. s., 1,5 mld Kč. Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 4.

5 Příprava hlubinného úložiště Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice předpokládá konečné zneškodnění vyhořelého jaderného paliva jeho přímým uložením do hlubinného úložiště nebo v případě jeho dalšího využití uložením vysokoaktivních odpadů do tohoto úložiště. Tento způsob uzavření jaderného palivového cyklu je principiálně shodný s přístupy ve většině zemí světa, které provozují jadernou energetiku a je v současné době považován za jediný technicky a ekonomicky reálný. Vyšší využití energetického potenciálu současného vyhořelého jaderného paliva je ovšem ve světě předmětem intenzivního výzkumu. SÚRAO se v oblasti optimalizace konce palivového cyklu soustřeďuje především na základní variantu, tj. vývoj vlastního hlubinného úložiště na území České republiky. Důležitým a nepřekročitelným kritériem pro uložení vyhořelého jaderného paliva je prokázání, že toto bude bezpečné po dobu desítek až stovek tisíců let. Bezpečnost uložení odpadů je pak dosažena kombinací vytvořených umělých bariér s izolačními vlastnostmi přirozeného horninového prostředí. Hlubinné úložiště funguje na základě systému inženýrských a geologických bariér. Odpady od povrchu oddělí cca 500 metrů stabilní horniny, která veškerou radioaktivitu dokonale izoluje na stovky tisíc let. Přestože z hlediska lidské existence se jedná o nepředstavitelně dlouhou dobu, některé geologické útvary zůstávají neměnné i řádově stovky milionů let. Ve světě se zkoumá několik typů hornin, u nichž lze v konkrétních geologických podmínkách předpokládat, že budou mít požadované vlastnosti. Výběr horninového prostředí (lokality) představuje dlouhodobé, z technického a ekonomického hlediska velmi náročné projektové činnosti. Na realizaci prací se podílejí převážně geologické disciplíny, jako jsou geofyzika, geochemie, inženýrská geologie, hydrogeologie, geotechnika a další. V současné době existuje v České republice projektová studie podoby hlubinného úložiště, která se však bude ještě dále rozvíjet a upravovat dle výsledků geologických průzkumů, charakteristiky zvolené lokality a ekonomických a technických požadavků na řešení stavby. Vzhled také mohou ovlivnit požadavky dotčených obcí. Inspiraci můžeme hledat v zemích, kde jsou v přípravě hlubinného úložiště dál (Finsko, Švédsko). České koncepční řešení se totiž nebude příliš lišit. Projektové řešení hlubinného úložiště Hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo bude mít tři hlavní části: povrchový (nadzemní) areál, podzemní areál s ukládacími prostory a přístupové šachty a tunely, které oba areály spojí. Nejnovější studie na lokalitách předpokládají rozsah areálu cca 10 ha. Tzv. aktivní provozy, kde se předpokládá manipulace s kontejnery obsahujícími radioaktivní odpady, by zabíraly 2 až 3 hektary, zbytek areálu budou tvořit administrativní budovy, technické zázemí pro zaměstnance, informační středisko, železniční vlečka a plochy pro manipulaci s vytěženou horninou. Ukládací prostory budou s povrchovým areálem propojeny svislými přístupovými šachtami a zároveň tunelem ve tvaru šroubovice. Cesta pro dopravu úložných kontejnerů tak bude oddělena od přístupu pracovníků, větracích jam, nouzových východů a cest sloužících k ražbě dalších ukládacích prostorů. Největší část podzemních prostor představuje rozsáhlá síť chodeb, v nichž budou ukládány kontejnery s radioaktivním odpadem. Ukládací chodby budou vybudovány v hloubce zhruba 500 metrů (podle podmínek v dané lokalitě). Kontejnery mohou být uloženy do vyhloubených úložných komor buď vodorovně, nebo svisle. Ukládací kontejnery budou muset splňovat celou řadu požadavků - odolnost proti tlaku, vodě, chemickým látkám obsaženým v hornině, teplu atd. Vyhledávání lokality První výběr, na základě geologických kritérií, potenciálně vhodných lokalit v ČR proběhl již v 90. letech minulého století. Postupně se seznam 27 širších lokalit upřesňoval, až v roce 2003 nabyl podobu šesti vybraných lokalit nacházejících se v oblastech s žulovým podložím. K nim přibyla v roce 2011 ještě sedmá lokalita Kraví hora. Fáze geologických průzkumů modifikovaná strategie 2013 Proces výběru lokality je multioborová disciplína, kde se posuzuje vhodnost lokality na základě více faktorů. Hlavními jsou především bezpečnost, geologie, vlivy na životní prostředí a socioekonomické aspekty. Správa úložišť v roce 2013 modifikovala dosavadní postup výběru vhodné lokality, aby efektivně vedl k plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády i státní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR. Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 5.

6 Dle modifikovaného postupu Správa úložišť provede výběr finální lokality pro budoucí hlubinné úložiště ve třech etapách, přičemž podala žádost o stanovení průzkumného území na všech 7 doposud vybraných lokalitách pouze pro první etapu geologického průzkumu. Etapy výběru lokalit I. Zúžení počtu lokalit Cíl: Povrchovými geologickými průzkumy na všech zvažovaných lokalitách ověřit ohraničující zlomy a zúžit tak rozlohu každé z nich. Pro další Časový harmonogram hlubinného úložiště v ČR 2018 Dvě kandidátní lokality 2025 Bezpečnostní povolení hlavní lokality 2030 Vybudování podzemní laboratoře 2050 Zahájení výstavby 2065 Zahájení provozu hlubinného úložiště etapu vybrat nejvhodnější lokality, projednat další postup s dotčenými obcemi. II. Výběr kandidátních lokalit Cíl: Několika hlubokými vrty (3 4) na 4 lokalitách ověřit geologickou stavbu v hloubce a vybrat dvě kandidátní lokality, k nimž se dotčené obce vyjádří. III. Výběr finální lokality Cíl: Dalšími průzkumy, analýzami a studiemi na dvou kandidátních lokalitách vybrat se souhlasem dotčených obcí lokalitu finální. Otevřený dialog Kromě bezpečnostních parametrů, ekonomické a technologické proveditelnosti a vlivu na životní prostředí se diskuze povede také o přínosech a dopadech případného umístění úložiště na lokalitě. Diskutovány jsou a budou i požadavky dotčených obcí na budoucí přípravu hlubinného úložiště. Platformou pro pravidelnou výměnu názorů a vzájemnou spolupráci je od listopadu 2010 Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti. Jejím cílem je transparentnost procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště a posílení role obcí v tomto procesu. Zdroj: Materiály Správy úložišť radioaktivních odpadů, Praha Vydává České jaderné fórum, Praha ISSN office@nuclear-forum.cz Bulletin Českého jaderného fóra 2/2014, s. 6.