7. Nezaměstnanost. 7.1 Definice a měření

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "7. Nezaměstnanost. 7.1 Definice a měření"

Transkript

1 7. Nezaměstnanost 7.1 Definice a měření Nezaměstnanost je vážný ekonomický, ale i sociální, společenský a další fenomén. Jak si v dalším textu ukážeme s nezaměstnaností je spojena řada problémů a nákladů. Proto se o nezaměstnanost zajímá řada věd a disciplín. Protože nezaměstnanost souvisí s vývojem ekonomiky, musí problematiku nezaměstnanosti zkoumat i ekonomie. Za nezaměstnaného se považuje člověk, který nemá práci a aktivně ji hledá. Většinou se, pokud hovoříme o nezaměstnanosti, nespokojujeme s počtem absolutně nezaměstnaných (tj. s celkovým počtem nezaměstnaných), ale zajímá nás relativní nezaměstnanost, tj. míra nezaměstnanosti neboli podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivních. Míru nezaměstnanosti vypočteme tedy takto: u = U/(L+U), (R7.1) kde u = míra nezaměstnanosti, U = počet nezaměstnaných, L = počet zaměstnaných (včetně osob samostatně výdělečně činných apod.) Součet L+U dává ekonomicky aktivní obyvatelstvo. V praxi se míra nezaměstnanosti obvykle počítá buď jako podíl osob registrovaných úřady práce na celkovém aktivním obyvatelstvu nebo pomocí výběrového šetření, kdy se zjišťuje podíl nezaměstnaných na statistickém vzorku. Ze vzorce i způsobu výpočtu vyplývá, že míra nezaměstnanosti může být zkreslena, konkrétně: - do ekonomicky aktivního obyvatelstva nejsou započítány osoby, které rezignovaly na hledání práce (žijí např. ze sociálních dávek) - nezapočítává se efekt zkrácené pracovní doby: člověk by rád pracoval na plný úvazek, musí ale pracovat na zkrácený - záleží na metodice Úřadů práce, na konkrétním znění zákona o zaměstnanosti, konkrétním postupu statistického úřadu atd., koho mezi nezaměstnané zahrnou apod. Většina těchto zkreslení vede k tomu, že skutečná míra nezaměstnanosti je vyšší než oficiálně udávaná. Tabulka 7.1: Míra nezaměstnanosti v ČR v % (roční průměr) ,95 3,30 2,99 3,08 4,28 6,04 8,54 9,02 8,54 9,15 9,90 10,24 Pramen: Český statistický úřad, 2006, Příčiny nezaměstnanosti Makroekonomické příčiny Nezaměstnanost má řadu příčin. Na makroúrovní se uvádějí tři příčiny, podle kterých se dělí nezaměstnanost na tři druhy/formy: 1. frikční nezaměstnanost zahrnuje nezaměstnané, kteří hledají práci v důsledku přirozené situace, související s lidským životem. Těchto situací je celá řada, patří k ním např.: - ukončení školy - přestěhování se do jiného místa - nespokojenost s dosavadním zaměstnáním, - nízká pracovní výkonností a následné propuštění - přirozené organizační změny ve firmách Lze předpokládat, že nezaměstnaní z těchto důvodů v poměrně v krátké době mohou 112

2 práci najít pokud by tomu tak nebylo, musely bychom pochybovat o vhodnosti jejich kvalifikace a na místě by bylo hovořit o strukturální nezaměstnanosti (viz bod 2). Hledání práce však přesto zabere nějaký čas a hledající zpravidla nechtějí přijmout první práci, která se jim nabízí vcelku oprávněně se domnívají, že může existovat jiné pracovní místo, které je lepší než to, jež se jim nabízí. Jak je ukázáno dále, pojištění v nezaměstnanosti může dobu hledání práce prodlužovat nezaměstnaní mají po dobu hledání práce nějaký příjem v podobě příspěvků v nezaměstnanosti, nejsou tedy ekonomicky nuceni přijmout hned první práci. 2. strukturální nezaměstnanost zahrnuje nezaměstnanost, ke které dochází v důsledku změn poptávky po produktech, které osoby vyrábějí. Pokud např. klesá poptávka po uhlí, poroste nezaměstnanost horníků. Klesá-li poptávka po produktech českých textilek, roste nezaměstnanost osob v nich zaměstnaných, atd. Je nutno si přitom uvědomit, že trh práce je trhem velmi diferencovaným, tj. heterogenním. K vykonávání určité profese jsou nutné schopnosti, dovednosti, znalosti apod. Pokud jimi nezaměstnaná osoba nedisponuje, může být nezaměstnaná poměrně dlouho, ačkoliv obecně existuje poptávka po práci. Příklad 7.1: Pokud klesá poptávka po hornících a roste poptávka po účetních, zpravidla nebude možné, aby horník hned šel dělat účetního ke změně povolání potřebuje získat speciální znalosti a schopnosti. Toto získání trvá nějaký čas, v případě některých osob navíc platí, že vůbec nejsou schopny tyto znalosti a schopnosti získat, čili, že vůbec nejsou schopny profesi účetního vykonávat. Rovněž tak může strukturální nezaměstnanost přetrvávat v důsledku regionálních rozdílů pokud bude třeba nákladné či jinak nevýhodné, aby se pracovníci určité profese přestěhovali do jiného regionu, kde by o jejich profesi byla poptávka, nemusí k tomuto stěhování dojít a nezaměstnanost bude přetrvávat. Příklad 7.2: Předpokládejme, že klesá poptávka po zaměstnancích na Ostravsku a roste v Praze. Přestěhování z Ostravy do Prahy je však v důsledku vysokých nákladů na život v Praze nákladné. V takovém případě může řada nezaměstnaných zůstat na Ostravsku a míra nezaměstnanosti v tomto regionu zůstane vysoká. 3. cyklická nezaměstnanost souvisí s vývojem ekonomiky, s jejími krátkodobými výkyvy. Platí zde jednoduchá závislost pokles HDP (tj. pokles produkce všech statků) vede k růstu nezaměstnanost a naopak. Při poklesu HDP ztrácejí zaměstnání pracovníci všech profesí (při strukturální nezaměstnanosti jen některých profesí). Cyklická nezaměstnanost je logická pokud klesá HDP, stačí k produkci statků menší počet osob. Ti, kteří jsou nepotřební, se stávají nezaměstnanými Okunův zákon a přirozená míra nezaměstnanosti Na makroúrovni bychom z hlediska zkoumání příčin nezaměstnanosti měli zaměřit svou pozornost na vývoj potencionálního a skutečného HDP. Danou lze vyjádřit prostřednictvím tzv. Okunova zákona 1. Než si tento zákon rozebereme, musíme si ale definovat pojem přirozená míra nezaměstnanosti jako míru nezaměstnanosti při níž se trh práce nachází ve stavu všeobecné rovnováhy. Pokud je tedy skutečná míra nezaměstnanosti v dané ekonomice rovna přirozené míře nezaměstnanosti, pak všichni jedinci, kteří chtějí při daných mzdových sazbách pracovat, najdou zaměstnání. Makroekonomicky je potom přirozená míra 1 Podle amerického ekonoma A. Okuna ( ), předsedy Rady ekonomických poradců amerického prezidenta v letech , významného představitele keynesiánské ekonomie. 113

3 nezaměstnanosti chápána jako míra, při které nedochází ani ke zrychlování ani ke zpomalování inflace přirozená míra nezaměstnanosti se někdy proto značí výrazem 2 NAIRU. Důvod dané souvislosti je zřejmý: pokud všichni, kdo při daných mzdových sazbách chtějí pracovat, najdou práci, nemusí zaměstnavatelé ani zvyšovat ani snižovat tyto sazby. Na agregátní úrovni potom nedochází ani k růstu ani k poklesu mezd, a není tedy důvod, aby docházelo ke změně dalších cen, tj. cenové hladiny, jinými slovy není důvod, aby docházelo k inflaci. Protože při přirozené míře nezaměstnanosti jsou všichni, kdo chtějí pracovat, zaměstnáni tak se na daném území setkáváme pouze s frikční nezaměstnaností (připomeňme, že frikční nezaměstnanost zahrnuje ty, kteří při dané mzdové sazbě pracovat nechtějí, protože se domnívají, že najdou lepší práci (např. práci za vyšší mzdovou sazbu, či práci za stejnou mzdovou sazbu ale při lepších pracovních podmínkách apod.). Ze zde uvedeného vyplývá, že přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá stavu plné zaměstnanosti, případně (pokud jsou zcela využívány i další vstupy) stavu nezaměstnanosti na úrovni potenciálního HDP. K pojmu přirozená míra nezaměstnanosti se dále ještě vrátíme, nyní pouze uvedeme, že přirozenou míru nezaměstnanosti budeme značit písmenem/symbolem u*. Okunův zákon říká, že pokud existuje produkční mezera mezi skutečným a HDP a potencionálním HDP, tak jednoprocentní rozdíl mezi potencionálním HDP a skutečným HDP způsobuje nprocentní rozdíl mezi přirozenou mírou nezaměstnanosti (tedy mírou nezaměstnanosti při potenciálním HDP, respektive mírou nezaměstnanosti při plném využívání zdrojů) a skutečnou mírou nezaměstnanosti. Jinými slovy pokles HDP o 1 % vůči potenciálnímu HDP, vede k růstu skutečné míry nezaměstnanosti o n % nad přirozenou míru nezaměstnanosti. Úmyslně jsme výše uvedli nprocentí rozdíl, respektive růst nezaměstnanosti o n %. O kolik procent skutečně přesahuje skutečná míra nezaměstnanosti přirozenou míru nezaměstnanosti, pokud je skutečný HDP pod potencionálním HDP o 1 %, záleží na řadě faktorů a daná hodnota se bude lišit i pro jednotlivé země. Za časů A. Okuna (v 60. letech 20. století) 1 % pokles/rozdíl skutečného HDP pod potencionální HDP vedl k růstu nezaměstnanosti o 0,33 %. V 90. letech 20. století činil tento růst pro americkou ekonomiku již asi 0,5 %. Na Okunův zákon se můžeme podívat i z druhé strany. Pak by jeho formulace zněla, že růst nezaměstnanosti o 1 % nad přirozenou míru nezaměstnanosti vede k poklesu HDP pod jeho potenciální úroveň o n %. V soudobých ekonomikách se hodnota n % poklesu HDP pohybuje mezi 1,5 až 3,5 %. Má smysl zdůraznit, že pokud se zvyšuje hodnota/velikost potenciálního produktu, musí tomuto růstu potenciálního HDP odpovídat i růst skutečného produktu. Pokud si danou skutečnost dobře uvědomíme, dokážeme si odpovědět na otázku, proč nezaměstnanost může být dlouhodobě vysoká ačkoliv HDP roste dochází totiž zároveň k růstu potenciálního HDP i skutečného HDP, aniž by se zmenšovala produkční mezera mezi skutečným HDP a potenciálním HDP. Jinými slovy potencionální produkt i skutečný produkt rostou stejným tempem. Pokud se produkční mezera dokonce zvyšuje, tedy, pokud potencionální HDP roste rychleji než skutečný HDP, bude se dokonce míra nezaměstnanosti též zvyšovat. Příklad 7.1: Produkční mezera mezi skutečným HDP a potenciálním HDP činí 5 % (tj. skutečný HDP má hodnotu 95 % potenciálního). Pokud skutečný i potenciální HDP rostou v jednotlivých časových obdobích stejným tempem, tak se produkční mezera nezmenšuje a nedochází ani ke snižování míry nezaměstnanosti. 2 Z anglického not accelerating inflation rate of uneympoyment 114

4 Pokud by např. potenciální HDP rostl o 5 % ročně a skutečný HDP by rostl pouze o 3 % ročně, tak by se produkční mezera zvyšovala, což by se odrazilo v růstu nezaměstnanosti Mikroekonomické příčiny Na mikorúrovni lze zkoumat řada faktorů, které nezaměstnanost způsobují. Než tyto důvody alespoň stručně zmíníme, připomeňme, že křivka nabídky práce (S L ) zahrnuje osoby, které nabízejí práci jako svůj výrobní faktor, tedy zaměstnance, křivka poptávky po práci (D L ) potom zahrnuje osoby, které poptávají práci jako výrobní faktor, tedy zaměstnavatele. Cenou práce je mzda. K faktorům, které způsobují nezaměstnanost patří: - pojištění v nezaměstnanosti, sociální dávky: Pokud jsou lidé pojištěni proti nezaměstnanosti, dostávají, stanou-li se nezaměstnanými, pojistné plnění (příspěvky v nezaměstnanosti), případně mohou dostávat sociální dávky. Jejich příjem je tedy (z velké části) zachován a nemusí přijmout první práci, která se jim nabízí. - vysoká ochrana zaměstnanců, vysoká moc odborů. Pokud jsou zaměstnanci příliš chráněni, zaměstnavatelé se budou bránit přijímat nové zaměstnance, protože jejich propuštění bude komplikované, a tedy nákladné. Na danou vysokou ochranu doplácejí lidé, kteří z nějakého důvodu hledají práci např. studenti po škole, lidé, kteří se přestěhovali apod. Ekonomická teorie danému jevu říká model s insidery a outsidery lidé, kteří jsou zaměstnáni jsou insisdři, jsou uvnitř firem, firmy o nich mají informace, nejsou pro ně neznámou, náklady na tyto osoby jsou tedy pro firmy (zpravidla) menší. Naopak lidé mimo firmy (tedy i nezaměstnaní) mají pozici outsaidrů, pro firmy jsou mnohem více nákladnější, nemají o nich dostatek informací apod., jejich přijetí a zaměstnání je pro firmy rizikové. - minimální mzda: pokud je minimální mzda vyšší než tržní mzda, tak je vyšší nabídka práce než poptávka po práci a někteří lidé nezískají práci (viz obrázek 7.1 ) W Wmin S L W0 D L DL1 L0 SL1 L W = mzda, Wmin = minimální mzda (stanovena zákonem či jiným právním předpisem), L = počet zaměstnaných, S L = křívka nabídky práce, D L = křivka poptávky po práci Obr.7.1 Minimální mzda (Wmin) je vyšší než tržní mzda W0. Je-li minimální mzda vyšší než tržní mzda, potom nabízí práci SL1 osob (při tržní mzdě by to bylo L0 osob), zaměstnavatelé chtějí zaměstnat (poptávají) DL1 osob. Rozdíl SL1-DL1 jsou nezaměstnaní. Zvláště je třeba upozornit na rozdíl L0-DL1, protože tito lidé by v případě neexistence minimální mzdy práci našli (rozdíl SL1-L0 udává lidi, kteří by práci při tržní mzdě nehledali). - progresivní zdanění: Při progresivním zdanění (s růstem mzdy/příjmu roste daňová sazba), člověk, který vydělává více, má nižší přírůstek jeho čisté mzdy/důchodu (tj. mzdy/důchodu po zdanění), než přírůstek hrubé mzdy/příjmu. Progresivní zdanění tak 115

5 snižuje motivaci lidí s vyšším příjmem k práci, může někoho stimulovat, aby se stal nezaměstnaným. - nedostatečně rozvinutý lidský kapitál: pokud člověk nemá potřebné znalosti, schopnosti a dovednosti, bude obtížně hledat zaměstnání. V soudobém světě přitom většina prací vyžaduje kvalifikaci, tj. vyžaduje schopnosti, dovednosti a znalosti, tedy vyžaduje, aby jednotlivé osoby disponovali příslušným lidským kapitálem. Jako jeden z nejúčinnějších způsobů snižování nezaměstnanosti lze tudíž označit cestu neustálého zvyšování lidského kapitálu. K tomu, aby toto zvyšování bylo možné, je zapotřebí řada podmínek, např. fungující kapitálový trh, který umožní, aby lidé usilující o zvýšení svého lidského kapitálu byli schopni si své vzdělání financovat získat na něj prostředky. Má zde smysl zdůraznit, že v poslední době ekonomická teorie vyděluje z problematiky lidského kapitálu problematiku sociálního kapitálu, kterou můžeme chápat jako schopnost jedince uplatnit lidský kapitál ve společnosti. Sociální kapitál zahrnuje vztahy, kontakty jedince, sociální sítě, v nichž se pohybuje, ale i skutečnost, mají-li tyto sítě rivalitní nebo kooperující charakter. Ukazuje se, že struktura sociálních vztahů a sítí jedinců může ovlivňovat nezaměstnanost, pokud sociální sítě budou vytvářet bariéry vstupu do odvětví, budou diskriminovat, povede to k nárůstu nezaměstnanosti. - asymetrie informací: Trh práce je rovněž nedokonalým trhem z důvodu nedostatku informací. Lidé nevědí o všech místech, která jsou volná, a firmy nevědí o všech lidech, kteří hledají práci. Může tak nastat situace, kdy se nespáruje pracovní místo (zaměstnání) s odpovídajícím člověkem. Stejně tak firma nemusí vědět, zda-li zájemce o danou práci je pro ni vhodným kandidátem, a může se proto rozhodnout jej nepřijmout. Má proto smysl usilovat o to, aby daná informační asymetrie byla snižována. Asymetrie informací se může projevovat i v dalších formách. Pokud jednotlivé subjekty (jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci) nemají dostatek informací, respektive mají chybné informace o vývoji cenové hladiny, nemusí vědět, že cena práce se mění nikoliv v důsledku růstu poptávky po práci ale v důsledku změny cenové hladiny. Pokud daná informace není k dispozici, může být změna ceny práce chybně interpretována a může dojít k růstu či poklesu pouze na jedné strany, tj. může dojít k růstu či poklesu nabízeného či poptávaného množství práce, aniž by tomuto pohybu odpovídala adekvátní reakce na druhé straně (konkrétně např. vzroste nabízené množství práce aniž by vzrostlo poptávané množství práce). Dané jevy povedou k nezaměstnanosti 3. - teorie efektivnostních mezd: tato teorie říká, že se firmám vyplatí udržovat mzdy, které platí svým zaměstnancům nad úrovní tržní mzdy. To ovšem vede k tomu, že zaměstnavatelé zaměstnávají menší počet osob než kdyby vyplácely tržní mzdy. Důvody této výhodnosti mohou být následující: -- zaměstnanci, kteří mají vyšší příjem, mohou o sebe více pečovat, lépe se stravovat apod. Jsou pak méně nemocní. Menší nemocnost snižuje firmám náklady. -- vyšší mzdy než tržní snižují fluktuaci zaměstnanců, lidé nebudou tolik odcházet, protože neví, zda-li jinde rovněž získají vyšší mzdy. Nízká fluktuace přitom pro firmy znamená nízké náklady na výcvik, zaučování pracovníků, snižuje riziko, že se firma při výběru pracovníků splete apod. -- vyšší mzdy stimulují pracovní úsilí zaměstnanců, je pravděpodobné, že při vyšších mzdách budou zaměstnanci pracovat více. 3 Podrobněji jsou důsledky mylného chápání rozvinuty v kapitole

6 -- kvalita pracovníků. Při nízkých mzdách je vysoce pravděpodobné, že kvalitní pracovníci o danou pozici neprojeví zájem, firma si bude vybírat pouze mezi nekvalitními, což může zvyšovat její náklady (je např. více pravděpodobné, že nekvalitní pracovník způsobí škodu). Při vyšších mzdách budou mít sice nekvalifikovaní pracovníci stále zájem o danou pozici, zájem však rovněž projeví kvalifikovaní pracovníci, firma tak bude mít větší pravděpodobnost, že si vybere kvalifikovaného pracovníka. Teorie efektivnostních mezd rovněž vysvětluje, proč při poklesu cenové hladiny (tj. za situace, když v ekonomice klesají všechny ceny) firmy (alespoň ne hned) nesnižují mzdy svých zaměstnanců chtějí si udržet dobré zaměstnance. Pokud však firmy hned nesnižují při poklesu cenové hladiny mzdy (tedy ceny práce), pak se cena práce stává oproti cenám ostatních výrobních faktorů relativně dražší, což vede k poklesu poptávky firem po práci a nárůstu nezaměstnanosti. - strnulé mzdy: dohadování o mzdách je nákladné, proto jsou mzdy zpravidla uzavírány na delší dobu. Pokud však dochází k poklesu cenové hladiny, tj. pokud klesají všechny ceny, ceny práce však v důsledku své strnulosti (jež plyne z uzavřených dohod) budou neměnné, bude cena práce relativně vyšší než cena ostatních výrobních faktorů, což povede k substituci práce těmito ostatními výrobními faktory a k růstu nezaměstnanosti. Obecně: pokud z jakéhokoliv důvodu nedochází při poklesu cenové hladiny k poklesu mezd, respektive, pokud vývoj mezd nerespektuje vývoj cenové hladiny (mzdy rostou rychleji než cenová hladina), povede to k tomu, že cena práce bude relativně dražší než cena ostatních výrobních faktorů, což bude způsobovat pokles poptávky po práci a růst nezaměstnanosti 4. - stejné postavení studentů jako ostatních osob: Pokud jsou studenti v daních, zdravotním a sociálním pojištění apod. postaveni na stejnou úroveň jako ostatní uchazeči o práci, vede to ke snížení poptávky zaměstnavatelů po studentech. Důvod je zřejmý: studenti nemají zkušenosti, jejich produktivita práce je nižší než produktivita práce jiných uchazečů o práci. Pokud nejsou studenti nějak zvýhodněni, bude tedy logicky docházet k tomu, že zaměstnavatelé budou upřednostňovat tyto ostatní uchazeče o práci. Tím, že studenti ale nebudou v průběhu svého studia zaměstnáváni, nezískají potřebné praktické dovednosti a schopnosti (nenabudou příslušný lidský kapitál) a budou obtížně zaměstnatelní i po skončení školy. - požadavek stejné mzdy za stejnou práci: Důsledné uplatňování požadavku stejné mzdy za stejnou práci by rovněž způsobovalo nezaměstnanost. Ačkoliv různí lidé vykonávají stejnou práci, může být jejich mezní produktivita odlišná. Rovněž tak se mohou odlišovat křivky poptávky po těchto pracovnících v různých regionech. Pokud by přitom byl důsledně realizován požadavek stejné mzdy za stejnou práci, vedlo by to k tomu, že v některých regionech by tato mzda byla vyšší než rovnovážní mzda v daném regionu, v jiných nižší než rovnovážná mzda v daném regionu. V některých regionech by tedy existovala nezaměstnanost, v jiných by zaměstnavatelé nebyli schopni získat zaměstnance. Protože v důsledku existence nákladů na přestěhování a dalších nákladů nemusí docházet k migraci, způsobovalo by důsledné uplatnění tohoto požadavku problémy. Obecně by vedlo k tomu, že by se v jednotlivých regionech nevyužívali dostatečným způsobem jejich komparativní výhody, takže ekonomika jako celek by ztrácela. 4 Podrobněji jsou důsledky mylného chápání rozvinuty v kapitole

7 - D B D A S W B W A L A L B L Obr. 7.2: Poptávka po osobách vykonávající stejnou práci v regionu A a v regionu B. D A je křivkou poptávky po práci v regionu A, D B je křivkou poptávky v regionu B. Díky těmto odlišným křivkám poptávky po práci zaměstnanci v regionu A dostávají nižší mzdu W A, zaměstnanci v regionu B dostávají vyšší mzdu W B. Pokud nebude docházet k přesunu zaměstnanců mezi regiony, což se může stát (např. z důvodu vysokých nákladů na živobytí v regionu B, ve kterém sice zaměstnanci vydělají více, ale zároveň zaplatí více peněz za bydlení a další statky, takže ekonomicky na tom budou podobně jako zaměstnanci v regionu A), tak by požadavek stejné mzdy za stejnou práci vedl k nerovnováze na jednotlivých trzích práce (tj. na trzích práce v některém z regionů) a k nezaměstnanosti na některém z trhů. Konkrétně, pokud by mzda měla být na úrovni mzdy W B, tak by v regionu A docházelo k nezaměstnanosti. - globalizace: globalizace vede k tomu, že firmy mohou hledat práci tam, kde je to pro ně nejlevnější, tedy tam, kde pracovníci mají nejmenší náklady obětované příležitosti. Pokud kupř. zahraniční zaměstnanci dokáží určitý statek vyrobit levněji než domácí zaměstnanci, mohou firmy domácí zaměstnance propustit a přesunout produkci do zahraničí. I domácí zaměstnanci mají nepochybně v něčem komparativní výhodu, tj. dokáží některé statky vyprodukovat s nejmenšími náklady obětované příležitosti. Změna předmětu činnosti však vyžaduje obvykle rekvalifikaci a další faktory, po určitou, někdy i relativně dlouhou dobu, tedy mohou být domácí zaměstnanci (obecně zaměstnanci určité země) nezaměstnaní. Možná se ptáte, proč v rámci makroekonomie zkoumáme spíše mikroekonomické příčiny ne zaměstnanosti. Je to v souladu se soudobým výkladem i výzkumem makroekonomie, který je postave na mikroekonomických základech. Má ještě smysl podotknout, že výše uvedeného textu by nemělo plynout, že jsme pro naprosté zrušení pojištění v nezaměstnanosti, ochrany zaměstnanců apod. Je nutné pouze hledat a nacházet jejich optimální míru, tj. zkoumat zda jednotlivé kroky nevedou k nadměrné nezaměstnanosti. 7.3 Důsledky a náklady nezaměstnanosti Nezaměstnanost se vždy týká lidí, způsobuje jim problémy, vede k nespokojenosti, znamená ztrátu/snížení příjmů. Proto je v centru pozornosti. Obecně můžeme důsledky a náklady nezaměstnanosti rozdělit na: 118

8 - ekonomické: nezaměstnaní neprodukují statky, které by produkovat mohli. Klesá tedy HDP daného území pod úroveň potencionálního produktu. Navíc nezaměstnaným je nutno poskytovat statky uspokojující jejich (základní) potřeby. Peníze na produkci těchto statků (získané prostřednictvím daní či pojistného) by šlo použít na jiné účely. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti v podobě nevyprodukovaného HDP, který by nezaměstnaní vyprodukovali, kdyby nebyli nezaměstnanými, lze vyjádřit pomocí Okunova zákona tedy jako rozdíl mezi skutečným produktem (HDP) a potenciálním produktem. - psychologické: nezaměstnanost vede ke ztrátě sebeúcty, depresím, stresu k sebevraždám apod. Netýká se to jen nezaměstnaného, ale i jeho okolí. Deprese, stres, nespokojenost nezaměstnaných způsobují společnosti náklady, ať již faktické (náklady na léčení) nebo náklady obětované příležitosti. - sociální. Nezaměstnaní pociťují zlobu, frustraci, zoufalství. Snadněji se stávají závislými na drogách, mají tendenci protestovat, vyvolávat sociální nepokoje, řešit svou situaci kriminalitou apod. To všechno stojí společnost náklady. Výše uvedené důsledky a náklady nezaměstnanosti se týkají zejména dlouhodobě nezaměstnaných, tj. nezaměstnaných nad 6 měsíců. Z časového hlediska tedy má smysl rozlišovat mezi krátkodobou nezaměstnaností (obvykle nezaměstnaností, které trvá kratší dobu než 6 měsíců) a dlouhodobou nezaměstnaností (nezaměstnaností nad 6 měsíců). Praktické zkušenosti ukazují, že, je-li člověk nezaměstnaný déle než 6 měsíců, výrazně více ztrácí pracovní návyky, chuť pracovat, na nezaměstnanost si tak říkajíc zvyká. Dlouhodobě nezaměstnaní jsou výrazně méně motivováni hledat práci, výrazně klesá jejich sebedůvěra zpravidla již byli mnohokrát odmítnuti atd. Pro firmy je pak zaměstnání takového člověka mnohem více rizikové a nákladné. Dlouhodobá nezaměstnaní patří tedy k nejvíce ohroženým skupinám (vedle nezaměstnaných mladých lidí, lidí před důchodovým věkem, dalších specifických skupin). Při řešení problémů nezaměstnanosti by těmto specifickým a výrazně více ohroženým skupinám měla být věnovat prvořadá pozornost. 7.4 Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti Agregátní poptávka po práci a agregátní nabídka práce V mikroekonomii jsme se zabývali individuální nabídkovou a poptávkovou křivkou po práci (křivkou jednoho zaměstnance, či jednoho zaměstnavatele), případně tržní nabídkovou a poptávkovou křivkou po práci (křivka lidí, kteří chtějí pracovat v určité profesi, respektive křivka poptávky zaměstnavatelů, kteří jsou ze stejné profese). Na agregátní úrovni nás zajímá celková nabídka a poptávka po práci. Agregátní nabídková křivka práce a agregátní poptávková křivka práce přitom vychází z individuálních nabídkových a poptávkových křivek práce. Připomeňme si, že v případě poptávky po práci, zaměstnavatelé porovnávají, zda příjmy z mezního produktu dodatečně zaměstnaného pracovníka jsou vyšší než náklady spojené se zaměstnáním daného pracovníka (jeho mzdou a dalšími náklady souvisejícími s rozšířením výroby). Zaměstnavatelé budou nové pracovníky zaměstnávat pouze tehdy, pokud příjmy z mezního produktu dodatečného pracovníka budou větší nebo rovny mezním nákladům. Matematicky to můžeme zapsat (např.) takto: P*MPL = MCL, (R7.2) kde P = příjem z mezního produktu práce MPL = mezní produkt práce, MCL = mezní náklady spojené se zaměstnáním dodatečné jednotky práce (mzdy, na materiál v důsledku rozšíření produkce apod.). Pokud 6 odhlédneme od ostatních nákladů s rozšířením produkce, můžeme říci, že mezním nákladem zaměstnání dodatečného pracovníka je jeho mzda a rovnici můžeme upravit do tvaru P*MPL = W, (R7.3), kde W je nominální mzda. Tuto rovnici pak můžeme přepsat do tvaru MPL = W/P (R7.4), kde W/P je reálný náklad na práci. 5 Tato kapitola je již nad rámec bakalářského studia 6 Následující text včetně příkladu 7.2 a odstavce pod tímto příkladem je nad rámec bakalářského kurzu. 119

9 Příklad 7.2: Pan Novák zaměstnává jednoho zaměstnance, který vyrábí klobouky. Roční superhrubá mzda tohoto zaměstnance (včetně zdravotního a sociálního pojištění, které za tohoto zaměstnance musí hradit pan Novák) je Kč (hrubá roční mzda je Kč, tj měsíčně). Cena klobouku je 240 Kč. V takovém případě je reálný roční náklad na práci 990 klobouků tolik klobouků musí pan Novák prodat, aby vydělal na zaměstnancovu (super)hrubou mzdu. V makroekonomickém souhrnu platí, že souhrn vyrobených produktů, víceméně odpovídá souhrnu produktů kupovaných za mzdy (obecně za důchody vlastníků výrobních faktorů). V makroekonomickém pohledu, kdy P je cenová hladina (tedy veškeré ceny v ekonomice), potom výraz W/P značí reálnou mzdu a rovnici můžeme interpretovat tak, že se mezní produkt práce musí rovnat (alespoň) reálné mzdě. Protože se na trhu práce, stejně jako v jiných případech, uplatňuje zákon klesajícího mezního produktu, nebo-li mezní produkt práce dodatečného zaměstnance je klesající, budou zaměstnavatelé přijímat dodatečné zaměstnance jen tehdy, pokud bude klesat jejich reálná mzda. Jinými slovy: zaměstnavatelé budou zvyšovat počet jimi zaměstnaných osob, jen při poklesu reálných mezd. Křivka poptávky po práci tak bude klesající: bude-li klesat reálná mzda, bude se zvyšovat množství osob, které jsou zaměstnavatelé ochotni zaměstnat. Co se týče nabídky po práci, tak zaměstnanci porovnávají jednotlivé nabídky práce a mzdy za tuto práci navzájem. Rozhodují se (obvykle) pro tu nabídku práce, která jim přináší největší užitek pokud by tak neučinili, tak by jim vznikali náklady obětované příležitosti. Základní složkou, kterou mohou zaměstnanci měřit užitek, je jejich reálná mzda. Tj. kolik mají reálně peněz a kolik si za mzdu mohou koupit statků. Stejně jako v jiných případech i v případě mezd, zaměstnance zajímá reálná mzda. Pokud totiž roste nominální mzda a zároveň (ve stejném poměru) roste cenová hladina (tj. všechny ceny v ekonomice), z hlediska příjmu zaměstnance se nic nezměnilo. Je třeba si rovněž uvědomit, že užitek, který dané zaměstnání zaměstnanci přináší, nemusí zahrnovat jen mzdu, ale i další faktory, jako jsou kvalita pracovního prostředí, vztahy na pracovišti, možnost lidského rozvoje apod. To vše bude ovlivňovat výběr práce, kterou se rozhodne zaměstnance vykonávat. Příklad 7.3: Představme si, že za mzdu Kč měsíčně je nabízena jak práce v příjemném pracovním prostředí, tak práce v dole. V takovém případě si pravděpodobně většina osob, která je schopna vykonávat obě činnosti, vybere práci v příjemném pracovním prostředí. Obecně z hlediska nabídky práce platí závislost: čím vyšší reálná mzda, tím více osob bude chtít pracovat protože bude klesat počet jiných možností, jak získat daný příjem, nebo-li budou klesat náklady obětované příležitosti. Jak už ale bylo uvedeno, trh práce je však velmi heterogenním trhem, různé profese obvykle nejsou zaměnitelné (jak už jsme výše uvedli: horník nemůže hned být účetním a naopak). Mezi jednotlivými profesem proto i z dlouhodobého hlediska přetrvávají mzdové rozdíly v praxi překvalifikace znamená relativně značné investice do lidského kapitálu jednotlivých osob, a není proto jednoznačně možná. Křivka agregátní nabídky práce a agregátní poptávky po práci potom zahrnuje veškerou nabízenou práci (všechny zaměstnance, kteří chtějí při dané reálné mzdě pracovat) a všechny pracovní pozice, které jsou při dané reálné mzdě poptávané. Vzhledem k výše uvedenému je křivka agregátní poptávky po práci i agregátní nabídky práce teoretickým konstruktem. Má smysl podotknout, že různé makroekonomické přístupy zdůrazňují další faktory, které ovlivňuji agregátní poptávku a agregátní nabídku práce. Některé z nich budou dále rozebrány. 120

10 W/P D L S L W0/P L0 L W/P = reálná mzda, P = cenová hladina, Wé/P = rovnovážná mzda, L = počet osob L0 = rovnovážné množství zaměstnaných osob Obr. 7.3: křivka agregátní nabídky S L a poptávky D L po práci Výpočet přirozené míry nezaměstnanosti V kapitole jsme definovali pojem přirozená míra nezaměstnanosti jako míru nezaměstnanosti při níž se trh práce nachází ve stavu všeobecné rovnováhy. Dále jsme uvedli, že pokud je skutečná míra nezaměstnanosti v dané ekonomice rovna přirozené míře nezaměstnanosti, pak všichni jedinci, kteří chtějí při daných mzdových sazbách pracovat, najdou zaměstnání. Podívejme se na daný jev poněkud podrobněji. Trh práce vždy musíme sledovat v určitém čase, za určité období. V tomto období nepochybně jisté množství osob ztratí práci a určité množství osob práci najde. Pokud si symbolem σ označíme míru ztráty práce za dané období a symbolem ϖ míru nalézání práce za dané období, pak výraz σ*l značí počet lidí, kteří v daném období ztratí práci a vstoupí mezi nezaměstnané, a výraz ϖ*u značí počet lidí, kteří v daném období práci najdou a přestanou být nezaměstnanými. Pozn.: výrazy σ a ϖ jsou v desetinném tvaru. Vynásobením 100 můžeme tyto výrazy získat v procentech. Pokud např. je celkový počet zaměstnaných osob a osob za určité období ztratí práci, pak σ = 0,1, tj. 10 %. Přirozenou míru nezaměstnanosti potom můžeme definovat jako takovou míru nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze, tj. jako míru, při níž počet osob, který za dané období ztratí a najdou práci je shodný. Matematicky můžeme psát, že pro přirozenou míru nezaměstnanosti platí: σ*l = ϖ*u, (R7.5). Pokud provedeme několik matematických úprav rovnice R7.5, můžeme dostat následující výraz: σ*(1-u/(l+u)) = ϖ*u/(l+u), (R7.6) Výraz U/(L+U) v R7.6 je mírou nezaměstnanosti, kterou značíme u. Rovnici R7.6 potom můžeme vyjádřit jako: σ*(1-u) = ϖ*u, (R7.7) Řešením pro u dostáváme: u* = σ/(σ+ϖ), (R7.8) kde u* = přirozená míra nezaměstnanosti Příklad 7.4: Předpokládejme, že počet zaměstnaných je a počet nezaměstnaných je Míra nezaměstnanosti je tedy: u = / = 0,0625, tj. 6,25 %. Dále předpokládejme, že míra ztráty práce σ je 1 % a míra nalézání práce ϖ je 25 %. V prvním období potom práci ztratí 0,02* osob, tj. celkem osob a práci nalezne 0,25* osob, tj osob. Počet nezaměstnaných se tedy v daném období sníží o ( ) osob, čili o osob. Míra nezaměstnanosti potom bude činit ( )/ = 0, tj. 5,625 %. Původní míra nezaměstnanosti ve výši 6,25 % nebyla rovnovážnou (čili přirozenou) mírou nezaměstnanosti. Lze ukázat, že ani noví míra nezaměstnanosti ve výši 5,625 % není rovnovážnou mírou. Přirozená míra nezaměstnanosti je rovna: 121

11 u= 0,01/(0,01+0,25) = 0,03846, tj. 3,846 %. Má smysl zdůraznit, že hodnota přirozené míry nezaměstnanosti není konstantní, neboli, že míra nezaměstnanosti, pro kterou platí, že při jejím dosažení stejný počet osob práci ztratí, a stejný počet osob práci najde, může klesat i růst. Je to způsobeno zejména tím, že v jednotlivých obdobích není konstantní míra ztráty práce σ ani míra nalézání práce ϖ (jejich konstantnost jsme zatím předpokládali). Míra ztráty práce σ i míra nalézání práce ϖ záleží na řadě faktorů jak snadné lze zaměstnance propouštět a dalších faktorech, které mohou způsobovat strnulosti na trzích práce, na stupni informovanosti o volných místech a lidech hledající zaměstnání, na stupni ochrany nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních (v podobě příspěvků v nezaměstnanosti, sociálních dávek apod.), na ochotě stěhovat se za prací atd. Poměrně logicky platí, že bude-li trh práce strnulý, informovanost o volných pracovních místech a lidech hledající práce nízká, ochrana nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních vysoká, bude vysoká jak aktuální míra nezaměstnanosti, tak přirozená míra nezaměstnanosti. Obecně lze tedy konstatovat, že hodnotu přirozené míry nezaměstnanosti ovlivňují stejné faktory, které působí na skutečnou hodnotu míry nezaměstnanosti. Danou závislost potvrzuje i praxe: v Evropě je ochrana zaměstnanců na mnohem vyšší úrovni než v USA, v Evropě existuje rovněž menší ochota stěhovat se za prací než v USA, stěhování za prací a volnému trhu pracovních sil brání řada bariér (např. jazykové). Všechny tyto a další faktory vedou k tomu, že v evropských zemích je přirozená míra nezaměstnanosti i skutečné míry nezaměstnanosti vyšší než v USA. Na úrovni normativní ekonomie můžeme samozřejmě diskutovat, zda-li vyšší míra nezaměstnanosti není přijatelnou cenou za lepší prostředí a podmínky pro zaměstnance, za méně stresu, kratší pracovní dobu apod. Neměly bychom však zapomínat, že vytvořit lepší podmínky a prostředí pro zaměstnance vyžaduje určité náklady, které se na úrovni jednotlivých firem a trhů musí projevit ve skutečnosti, že křivka poptávky po práci leží oproti zemím, které dané podmínky a prostředí nemají, jihozápadním směrem (vlevo dolů). Na agregátní úrovni vytvoření lepšího prostředí a podmínek bude možné jen za cenu vyšší nezaměstnanosti. Pohybujeme se tedy v dilematu něco za něco, kdy záleží na našich hodnotových a dalších soudech, které variantě dáme přednost. 7.5 Různé přístupy k trhu práce Trh práce je příkladem trhu, u kterého je nutno uvést, že se jednotlivé makoekonomické přístupy liší v popisu jeho fungování. Rozdíly v těchto přístupech budou probrány i dále, zde se stručně zastavíme u jednotlivých názorů: - klasicko-neoklasický přístup: klasicko-neoklasický přístup vychází jednak z klasické politické ekonomie (jejímiž představiteli byly A. Smith 7, D. Ricardo), zejména pak z myšlenkového odkazu lausannské školy (L. Walras, V. Pareto 8, J. Hick 9 ), cambridgské školy (A. Marshall 10, A. C. Pigou 11 ), amerických a švédských marginalistů (J. B. Clark 12, I. Fisher, K. Wicksell 13, G. Cassel 14 ) atd. Předpokládá, že mzdy jako ceny práce jsou pružné, čili, že nemůže docházet k nedobrovolné nezaměstnanosti. Pokus se z nějakého důvodu reálná mzda dostane nad rovnovážnou úroveň mzdy, vzniká nezaměstnanost, kdy při dané mzdě jsou zaměstnavatelé ochotni zaměstnávat (poptávat) méně osob než jaké je nabízené množství práce. Někteří nezaměstnaní jsou ale podle klasicko-neoklasického přístupu ochotni pracovat za nižší mzdu než je aktuální, tj. vyšší než rovnovážná, mzda. Tato ochota pracovat za nižší mzdu vede k poklesu této aktuální mzdy na její rovnovážnou úroveň. 7 Adam Smith ( ), zakladatel klasické politické ekonomie 8 Vilfredo Pareto ( ), představitel lausannské školy politické ekonomie, zakladatel tzv. teorie blahobytu 9 John Hicks ( ), anglický ekonom, objevitel důchodového a subdtitučního efektu a dalších jevů 10 Alfred Marshall ( ), anglický ekonom, objevitel křivek nabídky a poptávky, teorie firmy apod. 11 Arthur C. Pigou ( ), anglický ekonom, představitel tzv. teorie blahobytu 12 John Bates Clark ( ), americký ekonom, jeden ze stoupenců teorie mezní produktivity, prostřednictvím které vysvětlil příjmy vlastníků výrobních faktorů 13 Knut Wicksell ( ), švédský ekonom, jeden z představitelů teorie mezní produktivity 14 Gustav Cassel ( ), švédský ekonom, jeden z představitelů teorie mezní produktivity. 122

12 - Keynesiánský přístup: tento přístup vychází z názorů významného anglického ekonoma J. M. Keynese a jeho následovníků (např. R. F. Harrod 15, P. A. Samuelson 16, J. Tobin, R. M. Solow 17 ). Keynesiánství vzniklo obecně jako reakce na Velkou hospodářskou krizi, kterou tehdejší klasicko-neoklasický přístup nebyl schopen vysvětlit. Keynesiánský přístup obecně zdůrazňuje, že mzdy na trhu práce jsou (alespoň v krátkém období, tj. v období do cca jednoho roku až dvou let) strnulé, zejména pak nepružné směrem dolů, čili, že při poklesu cenové hladiny, např. z důvodu posunu křivky agregátní poptávky doprava dolů, tj. jihozápadně tento pokles může být způsoben např. poklesem spotřebitelské poptávky po statcích, nedochází k poklesu mezd. To činí práci drahou a vede k nezaměstnanosti. - Monetaristický přístup: monetaristé zdůrazňují, že pracující nemají dokonalé informace o vývoji cenové hladiny. Roste-li cenová hladina, domnívají se, že rostou jejich mzdy a jsou ochotni nabízet větší množství práce, než jaké firmy poptávají. Naopak při poklesu cenové hladiny se domnívají, že klesají pouze jejich mzdy.to vede ke snižování nabízeného množství práce, k poklesu HDP. Časem však pracující jak při růstu cenové hladiny, tak při jejím poklesu přijdou na to, že se nemění jejich ceny, ale cenová hladina, takže se nabízené množství práce vrátí na původní úroveň. - Hlavní proud současné makroekonomie: pro hlavní proud makroekonomie se někdy též používá výraz neoklasická syntéza, respektive hlavní proud současné makroekonomie z neoklasické syntézy vychází 18. Hlavní proud připouští, že mzdy mohou být v krátkém období strnulé, zejména pak směrem dolů. Dále připouští, že ceny dalších vstupů i výstupů mohou být neměnné, zejména, že nebude docházet k jejich poklesu. Hlavní proud makroekonomie dále připouští vliv mylného chápání pohybu cenové hladiny, a to nejen pracujícími, ale firmami. Všechny tyto faktory způsobují, že může v krátkém období docházet k nezaměstnanosti nebo naopak k tomu, že nabízené množství práce je menší než poptávané množství práce. V dlouhém období však podle hlavního proudu současné makroekonomie tyto faktory mizí, takže trh práce se vyčisťuje a nezaměstnanost by se měla ustálit na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. 15 Roy Forbes Harrod ( ), americký ekonom, dynamizoval keynesiánské teorie 16 Paul Anthony Samuelson (1915), americký ekonom, spoluautor proslulé učebnice ekonomie 17 Robet Merton Solow (1924), americký ekonom, vytvořil mj. jeden z modelů ekonomického růstu. 18 Viz poznámka 6v kapitole

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Nezaměstnanost. Makroekonomie I. Opakování. Příklad. Řešení. Nezaměstnanost. Téma cvičení. Nezaměstnanost, Okunův zákon

Nezaměstnanost. Makroekonomie I. Opakování. Příklad. Řešení. Nezaměstnanost. Téma cvičení. Nezaměstnanost, Okunův zákon Opakování Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Uvažujte následující úsporovou funkci: S = -300 + 0,15 YD. Určete výši důchodu, při kterém bude platit YD = C. S = -300 + 0,15 YD

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů

Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů Pojem čistý přebytek (ČP) To co získáme po odečtení našich nákladů. V nákladech jsou i OPC. Formy ČP: - trh VF: ekonomická renta

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

9 Trh práce a nezaměstnanost

9 Trh práce a nezaměstnanost 9 Trh práce a nezaměstnanost Teoretická východiska Trh práce Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (S ) s poptávkou po práci (D ). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci,

Více

2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost

2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost 2. setkání Peníze, inflace, nezaměstnanost PENÍZE OBSAH Funkce peněz Historie peněz Soudobý bankovní systém a regulace banky Nabídka peněz Podstata nabídky peněz a peněžní agregáty Celkové množství peněz,

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný

Více

Makroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika

Makroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika Přednáška Makroekonomie I Nezaměstnanost Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co důležité z minulé přednášky Poznání inflace, způsoby jejího měření, příčiny Vztah inflace a nezaměstnanosti je nějaký

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Makroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika

Makroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika Přednáška Makroekonomie I Nezaměstnanost Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co důležité z minulé přednášky Poznání inflace, způsoby jejího měření, příčiny Vztah inflace a nezaměstnanosti je nějaký

Více

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška 23.05.2007 INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška I. Inflace II. Nezaměstnanost Ing. A. Ecková,, PhD. 9. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Inflace, deflace, desinflace,, cenové indexy, Phillipsova

Více

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka

Více

TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST

TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST KLASICKÝ MODEL PRÁCE Ceny a mzdy jsou PRUŽNÉ rychle vyčišťují trhy Dokonalá konkurence na trhu práce i na trhu výstupu Firmy ani jednici nejsou schopni ovlivnit ceny (mzdy) a

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni

Více

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým

Více

NEZAMĚSTNANOST. Makroekonomie 1

NEZAMĚSTNANOST. Makroekonomie 1 NEZAMĚSTNANOST Makroekonomie 1 MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI Musíme si nejprve rozlišit, kdo je to vlastně nezaměstnaný člověk Zaměstnaní-osoby starší 15-ti let, mající placené zaměstnání, nebo podnikají Nezaměstnaní-osoby

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

Marginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté. Představitelé

Marginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté. Představitelé Marginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté Představitelé Základní charakteristika Subjektivita, subjektivnost rozhodování, náklady obětované příležitosti Problém alokace

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Trhy výrobních faktorů

Trhy výrobních faktorů Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Model agregátní poptávky a nabídky:

Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a agregátní nabídky rozvíjí předcházející modely model s křivkou pod úhlem 45 stupňů a model IS-LM. Oproti nim však opouští předpoklad, že cenová

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh práce a nezaměstnanost 1 Osnova přednášky 1. Poptávka a nabídla na trhu práce 2. Rovnováha na trhu práce-keynesiánský a neoklasický přístup 3. Nezaměstnanost- měření 4. Typy nezaměstnanosti 5. Důsledky

Více

A) Obecná míra nezaměstnanosti. B)Podíl nezaměstnaných osob. C)Míra harmonizované nezaměstnanosti. Měření nezaměstnanosti.

A) Obecná míra nezaměstnanosti. B)Podíl nezaměstnaných osob. C)Míra harmonizované nezaměstnanosti. Měření nezaměstnanosti. Nezaměstnanost Poptávka po práci X Nabídka práce pokud na trhu práce převyšuje. práce zam..po práci firem. Při měření nezaměstnanosti rozlišujeme tyto typy skupin: 1)Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO)

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

TRH PRÁCE.

TRH PRÁCE. TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

11 Inflace a metody jejího léčení

11 Inflace a metody jejího léčení 11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru 11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem

Více

AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ

AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Úvod Jak se míra inflace projeví v rozhodování firem AS ukazuje velikost reálného produktu, které jsou firmy ochotny nabízet při různých mírách inflace Nutné rozlišovat

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice, OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra

Více

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové

Více

9b. Agregátní poptávka I: slide 0

9b. Agregátní poptávka I: slide 0 9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity

Více

Makroekonomie I. Podstata a východiska. Definice: Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Ekonomický růst. Definování ekonomického růstu

Makroekonomie I. Podstata a východiska. Definice: Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Ekonomický růst. Definování ekonomického růstu Přednáška 2. Ekonomický růst Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Podstatné ukazatele výkonnosti ekonomiky souhrnné opakování předchozí přednášky Potenciální produkt

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Inflace versus nezaměstnanost. Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace

Inflace versus nezaměstnanost. Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace Inflace versus nezaměstnanost Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace Inflace Inflace je definována jako stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny. Stagflace, desinflace, deflace Výši inflace

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

ÚVOD. Nyní opuštění předpokladů Zkoumání vývoje potenciálního produktu. Cíl: Ujasnit si pojmy před představením různých teorií k ekonomickému růstu

ÚVOD. Nyní opuštění předpokladů Zkoumání vývoje potenciálního produktu. Cíl: Ujasnit si pojmy před představením různých teorií k ekonomickému růstu HOSPODÁŘSKÝ RŮST ÚVOD V předchozích částech: Kolísání skutečného produktu kolem potenciálního produktu Neexistence technologického pokroku Stály počet obyvatel Fixní zásoba kapitálu Nyní opuštění předpokladů

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Teoretická východiska

Teoretická východiska 5 Analýza agregátní nabídky keynesiánské pojetí Teoretická východiska ojmem agregátní nabídka rozumíme celkové množství produkce, které firmy zamýšlejí prodat při dané úrovni cenové hladiny. ohled ekonomické

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě? ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE ÚVOD, DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Formování cen na trzích výrobních faktorů

Formování cen na trzích výrobních faktorů Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející

Více

Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy. π=2% CB zvyšuje úroky

Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy. π=2% CB zvyšuje úroky Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 10 Makroekonomická rovnováha Obsah. 10) Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS Cíl:

Více

Makroekonomie II. Miroslav Hloušek Katedra ekonomie Kancelář č. 606 Konzultační hodiny: pondělí:

Makroekonomie II. Miroslav Hloušek Katedra ekonomie Kancelář č. 606 Konzultační hodiny: pondělí: Organizace slide 1 Makroekonomie II Miroslav Hloušek Katedra ekonomie Kancelář č. 606 Konzultační hodiny: pondělí: 14.30-16.00 E-mail: hlousek@econ.muni.cz slide 2 Základní: Literatura MANKIW, G. (2010):

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

Milan Soika, Bronislav Konečný M A L Á ENCYKLOPEDIE MODERNÍ EKONOMIE. Nakladatelství. Libri

Milan Soika, Bronislav Konečný M A L Á ENCYKLOPEDIE MODERNÍ EKONOMIE. Nakladatelství. Libri Milan Soika, Bronislav Konečný. M A L Á ENCYKLOPEDIE MODERNÍ EKONOMIE Nakladatelství Praha 1996 Libri OBSAH. Pfedmluva II Úvod 13 ČAST l. PREDM'E:T, METODA A ZAKLADNt OTAZKY EKONOMIE 15 Kapitola l Predmet

Více

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace

Více

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy Teoretická východiska Makroekonomická teorie často zkoumá ekonomické ukazatele ve dvou rozdílných obdobích dlouhém a krátkém. Za dlouhé období považuje zpravidla

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L 10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální

Více

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Úvod do ekonomie Týden 11. Tomáš Cahlík

Úvod do ekonomie Týden 11. Tomáš Cahlík Úvod do ekonomie Týden 11 Tomáš Cahlík Obsah Makroekonomie a hospodářská politika Úvod Agregátní poptávka a Agregátní nabídka Hospodářský cyklus a stabilizační politika Inflace Hospodářská politika na

Více

Obsah. Trh kapitálu. Trh kapitálu Trh práce Dělba práce. Investice dělíme I = IR+ IN. a)obnovovací (restituční) investice IR. b)čisté investice IN

Obsah. Trh kapitálu. Trh kapitálu Trh práce Dělba práce. Investice dělíme I = IR+ IN. a)obnovovací (restituční) investice IR. b)čisté investice IN Obsah Trh kapitálu Trh práce Dělba práce Trh kapitálu Investice dělíme I = IR+ IN Kapitál je představován kapitálovými statky Je zároveň vstupem a výstupem výrobního procesu a)obnovovací (restituční) investice

Více

Princip spravedlnosti

Princip spravedlnosti Daňové principy Daňové principy vyjadřují názory, jaké by daně měly být. Leží tedy v oblasti normativní ekonomie. (Pozn.: pozitivní ekonomie říká, co se stane, když např. co se se stane, když začneme regulovat

Více

PM9: Trh práce a nezaměstnanost 9.1. Trh práce

PM9: Trh práce a nezaměstnanost 9.1. Trh práce PM9: Trh práce a nezaměstnanost 9.1. Trh práce Trh práce se řídí stejnými zákonitostmi jako ostatní trhy, nicméně má řadu specifických rysů, které jsou projevem zvláštností výrobního faktoru práce. Práce

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Dokonale konkurenční odvětví

Dokonale konkurenční odvětví Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více