Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15
|
|
- Peter Staněk
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Vzdělávací soustava: Pedagogická evaluace. Kvalita a efektivita vzdělávání. Selektivita a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání. 1
2 Obsah semináře: Pedagogická evaluace a její cíle Nástroje pedagogické evaluace Pedagogická evaluace na úrovni žáka, školy, vzdělávacího systému Kvalita a efektivita ve vzdělávání, indikátory Evaluace vzdělávacího systému: Proč, co a jak? Národní a mezinárodní evaluační aktivity Mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávání 2
3 Pedagogická evaluace - = hodnocení vstupů, procesů a výstupů ze vzdělávání. - O pedagogické evaluaci se zpravidla mluví tam, kde se jedná o hodnocení na základě spolehlivých dat, komplexní a systematické. - Pedagogická evaluace by měla dospívat k co možná spolehlivým a objektivním výsledkům, protože na jejich základě se dělají zpravidla závažné závěry a rozhodnutí o vzdělávání. 3
4 Co je cílem pedagogické evaluace? zjistit a analyzovat daný jev nebo proces (jevy nebo procesy) ve vzdělávání a vyhodnotit je vzhledem k očekávaným nebo stanoveným kritériím; evaluační kritéria by obecně měla reprezentovat kvalitu a efektivitu vzdělávání. Výsledky pedagogické evaluace jsou podkladem pro rozhodování týkající se evaluovaných jevů a jevů, které s nimi souvisejí. Pedagogická evaluace může být zaměřena na různé jevy ve vzdělávacím systému: na školy daného druhu, školství v daném regionu, instituce poskytující další vzdělávaní, výsledky vzdělávání žáků určité věkové úrovně, učebnice, vzdělávací programy, vzdělávací potřeby, výuku apod. Evaluované jevy mohou tedy reprezentovat různou úroveň ve vzdělávacím systému; podle toho se hovoří např. o pedagogické evaluaci na úrovni: Vzdělávacího systému Školy Žáka 4
5 Nástroje pedagogické evaluace pokrač. Pro získání vstupních dat pro evaluaci se proto vytvářejí a používají pokud možno přesné evaluační nástroje, často kvantitativní, které pracují především s objektivními daty získanými prostřednictvím statistických metod a výběrových šetření. Pedagogická evaluace by se měla opírat vždy o systém indikátorů vycházející z měřitelných proměnných. Indikátory vzdělávání - kvantitativní ukazatele, které popisují stav, kvalitu, výkon, efektivitu aj. vzdělávání. Z jednoho indikátoru a jeho změny zpravidla není možné usuzovat na stav a vývoj evaluovaného jevu; vždy se posuzuje soustava indikátorů, které daný jev charakterizují komplexně. 5
6 Kvalita (ve) vzdělávání Pojem často používaný, ale velmi nejednotně, často bez bližšího vymezení. Bývá používán např. v těchto významech: Kvalita jako dosažení očekávané úrovně vzdělání Kvalita jako naplnění vzdělávacích potřeb Kvalita jako splnění vzdělávacích cílů J. Průcha dospívá k této definici: Kvalita (vzdělávacích procesů, vzdělávacích institucí, vzdělávací soustavy aj.) je žádoucí (optimální) úroveň fungování a/nebo produkce těchto procesů či institucí, která může být předepsána určitými požadavky (např. vzdělávacími standardy), a může být tudíž objektivně měřena a hodnocena. *) *) Průcha, J., Moderní pedagogika, 3. vyd. Portál, Praha S
7 Efektivita vzdělávání = vstupy/výstupy Také ne zcela jasný pojem Vstupy vzdělávání: vložené zdroje a podmínky (ekonomické i mimoekonomické povahy) Výstupy vzdělávání: výsledky vzdělávání + vzdělávací efekty (dlouhodobé důsledky a účinky vzdělávání, ekonomické i jiné než ekonomické povahy): - přístup absolventů různých druhů škol k dalšímu vzdělávání - úspěšnost v zaměstnání - výše výdělků v průběhu životní dráhy - produktivita práce - postoje a jednání v různých sférách životní praxe - politické názory a participace v politickém rozhodování - konzumní chování - zájem o celoživotní vzdělávání a zvyšování kvalifikace - způsoby trávení volného času - kulturní aj. preference - vztahy mezi sociálními skupinami, sociální soudržnost aj. 7
8 Přidaná hodnota a akontabilita S pojmem kvality a efektivity vzdělávání bývají často spojovány další dva pojmy přenesené z ekonomické teorie: - akontabilita a - přidaná hodnota. Akontabilita zodpovědnost vzdělávacích institucí a vzdělávacího systému za kvalitu a efektivitu poskytovaných služeb a výsledků vzdělávání a jejich schopnost předkládat účty : podávat objektivní informace o výsledcích žáků, o kvalitě a efektivitě školy, vzdělávacích programů, vzdělávacího systému všem zainteresovaným osobám a institucím, tj. mj. rodičům, žákům a studentům, daňovým poplatníkům, sponzorům, zřizovatelům. Přidaná hodnota příspěvek (školy, vzdělávacího systému apod.) k pokroku žáka vůči předem určeným vzdělávacím cílům.*) Oba tyto pojmy patří k ústředním v ekonomii vzdělávání oboru, který aplikuje metody ekonomické vědy na oblast vzdělávání. *) Podle OECD, 8
9 Pedagogická evaluace na úrovni vzdělávacího systému Evaluuje se systém jako celek nebo jeho části vymezené územně (státy, regiony; u nás tvoří relativně ucelené subsystémy školství v krajích), podle věku (základní, střední školství ), podle druhu škol (všeobecně vzdělávací, odborné školství, ) věcně (systém hodnocení ve vzdělávání, používané metody, národní a školní kurikulum ) 9
10 Proč evaluovat vzdělávací systém? Tvorba vzdělávací politiky na základě spolehlivého vyhodnocení stavů a vývoje systému a jeho částí; tvorba rozhodnutí, koncepcí a strategií, příprava dlouhodobých záměrů Informace veřejnosti (školství je veřejná služba, financuje se z veřejných rozpočtů); akontabilita 10
11 Národní evaluační aktivity Nejsou příliš rozvinuté. Chybí systémový přístup, není vytvořen systém indikátorů vzdělávání, které by byly dlouhodobě sledovány. Datovým základem pro národní evaluační aktivity jsou: - Národní statistiky školství a vzdělávání a analýzy na tomto datovém základě - Výběrová šetření 11
12 Mezinárodní evaluační aktivity Dlouhodobě je rozvíjejí OECD a EU Hlavní publikace EU: Key Data on Education in Europe Hlavní publikace OECD - ročenka: Education at a Glance: OECD Indicators Český komentovaný výtah: České školství v mezinárodním srovnání, dosud rovněž každoročně 12
13 Mezinárodní systémy indikátorů vzdělávání OECD i EU postupují při sběru dat, analýzách a v publikacích na základě systémů indikátorů. Např. indikátory OECD tři skupiny: A. Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání B. Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání C. Přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou 13
14 A. Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání A1 Na které úrovni dospělí studovali? (Vzdělanost dospělé populace) A2 Kolik studentů ukončí sekundární vzdělávání? (Míra dokončování vyššího sekundárního vzdělávání) A3 Kolik studentů ukončí terciární vzdělávaní? (Mira dokončování terciárního vzdělávání a míra přežití v terciárnim vzdělávání) A4 Jaké ambice mají žáci z pohledu dosaženého vzdělání? A5 Jaký mají studenti postoj k matematice? A6 Jaký dopad má zázemí imigrantů na jejich studijní výsledky? A7 Ovlivní socioekonomické zázemí žáků jejich účast ve vyšších stupních vzdělávání? A8 Jaký vliv má účast ve vzdělávání na účast na trhu práce? A9 Jaké jsou ekonomické výnosy ze vzdělávání? 14
15 B. Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání B1 Kolik stojí žák/student? (Výdaje na vzdělávání na studenta) B2 Kolik z bohatství státu je vynaloženo na vzdělávání? (Výdaje na vzdělávání jako podíl HDP) B3 Jaké jsou veřejné a soukromé výdaje na vzdělávání? (Veřejné a soukromé investice do vzdělávání) B4 Jaké jsou celkové veřejné výdaje na vzdělávání? (Celkové veřejné výdaje na vzdělávání) B5 Jaké jsou výdaje studenta v terciárním vzděláváni a kolik veřejných subvencí obdrží? (Veřejné subvence studentům a domácnostem) B6 Z jakých zdrojů pocházejí finančni prostředky na vzdělávání a za co jsou utráceny? (Výdaje na instituce podle účelu a zdrojů) B7 Jak efektivně jsou finanční prostředky ve vzdělávání využity? 15
16 C. Přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou C1 Jak rozšířené jsou programy odborného vzdělávání? (Účast na vzdělávání od základního vzdělávání po dospělost) C2 Kdo se účastní vzdělávání? (Účast na vzdělávání v sekundárním a terciárním vzdělávání) C3 Kdo studuje v zahraničí a kde? (Mobilita studentů a studující cizinci v terciárním vzdělávání) C4 Jak úspěšní jsou studenti při přechodu ze vzdělávání na trh práce? (Vzdělávací a pracovní status mladých lidí) C5 Účastní se dospělí dalšího vzdělávání souvisejícího s prací? (Účast na vzdělávání dospělých) 16
17 EU indikátory kvality vzdělávání 16 indikátorů kvality vzdělávání (EUROPEAN REPORT ON THE QUALITY OF SCHOOL EDUCATION, Evropská komise 2000): vzdělávací výsledky (matematika, čtení, přírodovědné předměty, ICT dovednosti, cizí jazyky, dovednost učit se, výchova k občanství) školní úspěšnost (míra předčasných odchodů ze studia, míra dokončování vyššího středního vzdělávání, účast v terciárním vzdělávání) monitorování vzdělávání (evaluace a řízení školního vzdělávání, účast rodičů) zdroje a struktury (příprava učitelů, účast v předškolním vzdělávání, počet žáků na jeden počítač, výdaje na žáka) 17
18 Výsledky vzdělávání jako důležitý indikátor kvality: Jaké jsou zdroje informací o výsledcích vzdělávání v ČR? základ: školní hodnocení; měření výsledků vzdělávání: o společná část maturitní zkoušky, o byly zpracovány standardy pro ZŠ a bylo ověřováno testování 5. a 9. tříd; o předpokládá se zavedení jednotných přijímacích zkoušek na SŠ využití komerční nabídky hodnocení výsledků žáků jednotlivými školami (zvl. Scio a Kalibro); v posledních 15 letech jsou jedním ze zdrojů porovnatelných spolehlivých údajů mezinárodní srovnávací výzkumy výsledků vzdělávání 18
19 Mezinárodní srovnávací výzkumy výsledků vzdělávání, jichž se účastní Česká republika PISA (Programme for International Student Assessment) organizuje Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost vychází se z toho, co člověk potřebuje pro život 15letí žáci sběr dat s jednou za 3 roky, počínaje rokem 2000, poslední měření v roce 2012 TIMSS (Trends in Mathematics and Science Study) a PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA) školní vědomosti a dovednosti z matematiky a přírodovědných předmětů (TIMSS) a čtenářské dovednosti (PIRLS) vychází se ze školního kurikula 4. a 8. ročníky ZŠ (a odpovídající roč. VG) Sběr dat jednou za 4 (TIMSS) a jednou za 5 (PIRLS) let 19
20 PISA zúčastněné země Zdroj informací o PISA 2012: Hlavní zjištění PISA ČŠI, Praha
21 21
22 PISA: přehled uskutečněných cyklů (při každém šetření se testují všechny tři oblasti, jedna z nich však je šetřena do větší hloubky) 22
23 Matematická gramotnost 23
24 Změny ve výsledcích zemí OECD mezi roky 2003 a 2012, matematická gramotnost 24
25 Přírodovědná gramotnost 25
26 26
27 27
28 28
29 29
30 30
31 31
32 32
33 33
34 Čtenářská gramotnost a ESCS,
35 35
36 Lib ÚST HK KV P PLZ SČ VYS PARD OL MS JČ JM ZLÍN 36
37 Změny ve výsledcích českých chlapců a dívek ve třech oblastech PISA 2009 a 2003 Dívky Chlapci Čtení Matematika Přírodní vědy
38 Shrnutí: Sestupný trend ve výsledcích žáků v matematice (patrný v TIMSS i PISA), pokles z pozice spíše nadprůměrné do průměrné Tempo poklesu je jedno z největších Chlapci se zhoršují mnohem více než dívky Roste zastoupení žáků s nedostatečnou úrovní kompetencí Velké rozdíly mezi školami Velká selektivita (závislost výsledků na rodinném zázemí, vysoká korelace mezi volbou druhu školy a rodinným zázemím) Jinými slovy: Hodnota základního indikátoru kvality školního vzdělávání výsledky vzdělávání u nás klesá a její rozložení v populaci má nezdravou strukturu (selektivita viz další téma prezentace). 38
39 Příklady úspěšných a zlepšujících se zemí a jimi vnímané faktory úspěchu: Finsko, Estonsko, Island, Kanada, Norsko (země s nadprůměrnými výsledky v testu čtenářské gramotnosti a přitom nízkými rozdíly mezi výsledky jednotlivých žáků, tj. kde není významná skupina žáků s velmi špatnými výsledky): žáci jsou v rámci povinného vzdělávání vzděláváni společně, nedělí se do výběrových a nevýběrových tříd a škol školy mají vysokou autonomii při tvorbě kurikula výsledky vzdělávání škol jsou hodnoceny, ale tak, že se školy necítí ohroženy (tj. nejsou vytvářeny žebříčky, nejsou uplatňovány sankce za horší výsledky, ale podpora) Šanghaj a Hongkong (výborné výsledky PISA 2009): od důrazu na vzdělávání elit posun k důrazu na vzdělávání všech dětí posun kurikula od učení se faktům ke kompetenci řešení problémů Německo (významné zlepšení od prvního výzkumu PISA 2000) důraz na zlepšení výsledků zaostávajících žáků (v Německu se jedná i o početnou populaci imigrantů) Maďarsko (významné zlepšení výsledků v čtenářské gramotnosti): vymezení standardu základních čtenářských dovedností diagnostika a cílené sledování pokroku každého dítěte učitelům prvního stupně základní školy byl poskytnut nástroj, který jim umožňuje zjišťovat nedostatky žáků v základních čtenářských dovednostech a ověřovat pokrok při jejich odstraňování (podobný nástroj chystají i pro žáky druhého stupně, tam se má ale zaměřit na sledování a rozvoj úrovně základních myšlenkových dovedností) 39
40 Nejvýznamnější faktory identifikované v úspěšných zemích Použité zdroje: Analýzy OECD a McKinsey: OECD PISA 2009 Results: Volume IV, What makes a School Successful? Resources, Policies and Practices. Paříž: OECD. McKinsey How the world's best-performing school systems come out on top. hlights/best_performing_school.aspx McKinsey How the world's most improved school systems keep getting better. hlights/how%20school%20systems%20get%20better.aspx McKinsey Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. EURYDICE Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků. 40
41 Nejvýznamnější faktory identifikované v úspěšných a zlepšujících se zemích: UČITEL CO NEJLEPŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ KAŽDÉMU DÍTĚTI REVIZE KURIKULA STANDARDY, HODNOCENÍ A ŘÍZENÍ KVALITY KONCEPČNÍ PŘÍSTUP, BEZ NAHODILOSTI Následující faktory je třeba vnímat jako inspiraci, ne jako univerzální návod vedoucí automaticky k úspěchu; klíčové faktory identifikované v určité zemi nelze přenášet jinam automaticky. 41
42 1. UČITEL Pečlivý výběr adeptů učitelství; učiteli se nestávají uchazeči o vysokoškolské studium neúspěšní v jiných oborech, ale naopak ti nejlepší Velká péče věnovaná počáteční přípravě učitelů (na vysoké škole i v počátcích výkonu povolání) Kvalitní systém dalšího vzdělávání učitelů Ředitelé škol jsou pečlivě vybíráni a dostávají kvalitní přípravu a další vzdělávání Je vytvořen systém odměňování a motivace pro učitele a ředitele (často ve spojení se standardy práce učitele a ředitele či s kariérním systémem) Učitelé a ředitelé jsou nadprůměrně odměňováni, v některých zemích i za cenu toho, že se jinde v systému ušetří např. jsou větší třídy, školy jsou plně obsazené apod. 42
43 2. CO NEJLEPŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ KAŽDÉMU DÍTĚTI Každé dítě dostává ve škole co nejlepší péči tak, aby dosáhlo v rámci svého potenciálu co nejlepšího vzdělání, co nejlepších výsledků; týká se to i dětí na obou koncích spektra dětí nadaných i dětí se slabšími předpoklady 3. REVIZE KURIKULA Revize (resp. tvorba) kurikulí a standardů posunující obsah učiva od převahy faktických poznatků ke kompetenci řešení problémů 43
44 4. STANDARDY, HODNOCENÍ A ŘÍZENÍ KVALITY Jsou zavedeny srozumitelné standardy definující výsledky vzdělávání Celonárodní hodnocení výsledků Hodnocení škol (školy vnímají toto hodnocení jako podpůrné, neohrožující ne žebříčky!) Školy přejímají vyšší míru odpovědnosti za kvalitu (tj. za výsledky svých žáků) Systematické a koncepční řízení kvality na všech úrovních vzdělávací politiky 44
45 5. KONCEPČNÍ PŘÍSTUP Změny ve vzdělávacím systému se opírají o promyšlené koncepce Vzdělávací systém se monitoruje a vznikající databáze obsahují informace o jeho vývoji Koncepce se opírají o data popisující rozmanité stránky systému (knowledge-based educational policy) 45
46 Selektivita a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání Selektivní vzdělávací systém: Diverzifikace vzdělávání do různých typů škol či vzdělávacích proudů. (Česko má mezi zeměmi OECD největší diverzitu škol na věkové úrovni žáků 15 let.) Spravedlnost ve vzdělávání = rovné šance: Všichni mají mít rovné příležitosti v přístupu ke vzdělávání, bez ohledu na pohlaví, sociální původ, příslušnost ke skupinám (sociálním, etnickým, náboženským apod.). Ve spravedlivém vzdělávacím systému se přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech odvíjí od žákova nadání, motivace a píle. V nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím. Žáci se na základě těchto jiných faktorů rozcházejí, často už v rané fázi školního vzdělávání, do různých vzdělávacích proudů. Velká selektivita vzdělávacího systému se projevuje především závislostí vzdělávacích výsledků žáků na rodinném zázemí a vysokou korelací mezi volbou druhu školy a rodinným zázemím. Absolutní spravedlnost ve vzdělávání je těžko dosažitelný ideál, ale společnost a její vzdělávací politika by měla k nejlepšímu možnému naplnění principu rovných šancí směřovat. 46
47 Selektivita rovné šance Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují; velká selektivita systému je podhoubím (jedním z podpůrných faktorů) přetrvávajících nerovností v přístupu ke vzdělávání nerovnosti v přístupu ke vzdělávání tradující se ve společnosti si vynucují existenci selektivního modelu vzdělávání. Míra selektivity/spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země. V ČR dlouholetá diskuse o existenci víceletých gymnázií. 47
48 Index selektivity vzdělávacího systému Index selektivity vzdělávacího systému (ISE) byl vytvořen OECD za účelem porovnávání selektivity vzdělávacích systémů různých zemí. Index je postavený na těchto údajích: počet různých vzdělávacích programů na věkové úrovni 15 let, věk v době první selekce, míra školní neúspěšnosti (vylučování ze studia a jeho opakování), rozsah rozdílů v charakteristikách žáků různých škol. 48
49 Výsledky PISA, TIMSS a selektivita Česko má mezi zeměmi OECD největší diverzitu škol na věkové úrovni žáků 15 let. ISE vysvětluje velikost rozdílů ve výsledcích vzdělávání patnáctiletých žáků mezi jednotlivými zeměmi OECD z 24,6 % (Koucký, J. a kol.: Učení pro život: Výsledky výzkumu OECD PISA ÚIV, Praha 2004). Věk první selekce u nás: 11 let (o rok dříve je to pouze v Německu a Rakousku, všude jinde později). Jsme zemí s největšími rozdíly vzdělávacích výsledků mezi žáky posledních ročníků odlišných typů škol. Současně patříme mezi země, kde je nejsilnější závislost vzdělávacích výsledků na socioekonomickém statusu (ESCS) žáka a školy. Výše uvedené rozdíly ve výsledcích jednotlivých typů škol a rozdíly v ESCS škol jsou do velké míry dány tím, že se na určité typy škol rozřazují žáci s podobným socioekonomickým zázemím. ESCS školy má na vzdělávací výsledky českých žáků mnohem větší vliv než ESCS žáků. To nás řadí mezi země na nejvyšších příčkách pomyslného žebříčku sestaveného na základě tohoto údaje. Budou-li tedy dva žáci se stejnými studijními předpoklady navštěvovat dvě školy, jejichž úhrnný ESCS se bude lišit o jednotku, jejich testové výsledky se budou lišit o 52 jednotek. Stejný přírůstek v ESCS samotného žáka přitom způsobí přírůstek v testových výsledcích pouze 10 bodů (Matějů, Straková (eds.), (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice. Academia, Praha 2002). Volba školy má tedy na výsledek českých žáků velký vliv, a to zejména tehdy, pokud probíhá v nízkém věku těchto žáků, přičemž výrazný vliv na ni má rozhodnutí rodičů žáka a jejich socioekonomické zázemí (Palečková et al., 2007). 49
50 Shrnutí: Česká republika patří k zemím s vysoce selektivními vzdělávacími systémy doprovázenými nerovnostmi v přístupu ke vzdělávání V našem společenském prostředí stojí za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání socioekonomický status rodiny. Podle výzkumů OECD patříme k zemím, kde je negativní vliv ESCS na rovnost šancí největší. Socioekonomický status rodiny silně ovlivňuje mj. aspirace žáka. Když už se ale žák rozhodne o volbě školy (např. i víceletého gymnázia), je přijat na základě svých skutečných výsledků (fér); jde o to, že rodiny s nízkými aspiracemi nepodpoří rozhodnutí svého dítěte o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status. 50
51 Následující tři grafy zdroj: ISEA První graf: Vývoj poměru šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi jedincem pocházejícím z rodiny odborníka a dělníka (údaj vyjadřuje, kolikrát měl jedinec pocházející z rodiny odborníka větší šanci na dosažení VŠ vzdělání než jedinec pocházející z rodiny dělníka) 51
52 52
53 53
54 Graf 2. 54
55 Index ESCS 15-letých žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) PALEČKOVÁ, J. A KOL.: Pavla HLAVNÍ Zieleniecová, ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU MFF UK PISA PRAHA: ÚIV,
56 Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 přírodovědná gramotnost) *) *) PALEČKOVÁ, J. A KOL.: HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU PISA PRAHA: ÚIV,
57 Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) PALEČKOVÁ, J. A KOL.: Pavla HLAVNÍ Zieleniecová, ZJIŠTĚNÍ VÝZKUMU MFF UK PISA PRAHA: ÚIV,
58 Výsledky, rodinné zázemí a vzdělávací aspirace žáků (PISA 2003) *) *) Koucký, J. a kol.: Učení Pavla pro Zieleniecová, život. Výsledky MFF UK PISA ÚIV, Praha 2004) 58
59 Česká republika patří k zemím s vysoce selektivními vzdělávacími systémy doprovázenými nerovnostmi v přístupu ke vzdělávání V našem společenském prostředí stojí za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání socioekonomický status rodiny. Podle výzkumů OECD patříme k zemím, kde je negativní vliv ESCS na rovnost šancí největší. Socioekonomický status rodiny silně ovlivňuje mj. aspirace žáka. Když už se žák rozhodne o volbě školy (např. i víceletého gymnázia), je přijat na základě svých skutečných výsledků (fér); jde o to, že rodiny s nízkými aspiracemi nepodpoří rozhodnutí svého dítěte o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status. 59
PEDAGOGIKA Téma podle sylabu: Vzdělávací soustava 2. část (ze 2)
PEDAGOGIKA Téma podle sylabu: Vzdělávací soustava Obsah: Téma VI: Vzdělávací soustava 6.7 Kvalita a efektivita ve vzdělávání Kvalita (ve) vzdělávání Efektivita vzdělávání Přidaná hodnota a akontabilita
VíceEvaluace středních škol
Evaluace středních škol v projektu Kvalita II Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II A 1 2: Evaluace středních škol M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : 1. Celkový koncept kvality; žák, škola
VíceMonitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce
M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e
VíceVýsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 Malá Strana TISKOVÁ ZPRÁVA odbor vnějších vztahů a komunikace Výsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007 Praha,
VícePEDAGOGIKA Téma podle sylabu: Vzdělávací soustava 2. část (ze 2)
PEDAGOGIKA Téma podle sylabu: Vzdělávací soustava 2. část (ze 2) Obsah: Téma VI: Vzdělávací soustava 6.7 Kvalita a efektivnost ve vzdělávání Kvalita (ve) vzdělávání Efektivnost vzdělávání Přidaná hodnota
VíceVyužití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů
Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Cyklus přednášek: Podněty pro pedagogický výzkum PdF MUNI v Brně, 13. 5. 2008 David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání
VíceIndikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,
VícePSP ČR ZMĚNY VE VZDĚLÁVÁNÍ POTŘEBNÉ PRO UDRŽITELNOU ZAMĚSTNANOST. Simona Weidnerová
PSP ČR 20.4.2017 ZMĚNY VE VZDĚLÁVÁNÍ POTŘEBNÉ PRO UDRŽITELNOU ZAMĚSTNANOST Simona Weidnerová Přenositelné kompetence Školní prostředí musí být takové, v němž jsou podporovány - inovace a kreativita, které
VíceVýsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009
Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Programme for International Student Assessment mezinárodní projekt OECD měření výsledků vzdělávání čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost 15letí
VícePilotní šetření TIMSS Školní zpráva. Základní škola a Mateřská škola Kostelní 93, Jistebnice. Kód vaší školy: sk18
Pilotní šetření TIMSS 2019 Školní zpráva Základní škola a Mateřská škola Kostelní 93, Jistebnice Kód vaší školy: sk18 Praha, říjen 2018 Obsah 1 Úvod... 3 2 Projekt TIMSS... 3 3 Šetření TIMSS 2019... 3
VíceMgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013
Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Praha, 23. 10. 2013 OBSAH 1. Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a v oblasti celoživotního učení 2. Národní systém inspekčního
VíceEvaluace základních škol
Evaluace základních škol v projektu Kvalita II Přehled hlavních zjištění Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha, SKAV, 11. 9. 2008 M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : 1. Základní koncept
VíceČeské školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková
České školství v mezinárodním srovnání 2015 Ing. Kateřina Tomšíková OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD Organisation for Economic Co-operation and Development Světová organizace sdružující
VíceKvalita a efektivita vzdělávání z pohledu vzdělávacích výsledků. PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA náměstek ústředního školního inspektora
Kvalita a efektivita vzdělávání z pohledu vzdělávacích výsledků PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA náměstek ústředního školního inspektora Kvalita vzdělávání je hodnocena vzdělávacími výsledky dětí a žáků Výsledky
VícePředběţné výsledky z výzkumu PISA 2009
Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy
VíceZákladní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39
HLAVNÍ ŠETŘENÍ TIMSS 2015 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39 Praha, leden 2016 1 Úvod Školní zpráva obsahuje předběžné výsledky žáků vaší
VícePředpilotní šetření TIMSS Školní zpráva. I. základní škola Masarykovo nám. 71, Říčany. Kód vaší školy: sk10
Předpilotní šetření TIMSS 2019 Školní zpráva I. základní škola Masarykovo nám. 71, Říčany Kód vaší školy: sk10 Praha, červen 2018 Obsah 1 Úvod... 3 2 Projekt TIMSS... 3 3 Šetření TIMSS 2015... 3 4 Tabulky
VíceOP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Individuální projekty národní Číslo OP CZ 1.07 Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 06 Název výzvy Průběžná výzva skupině I, II, V a VI MŠMT k předkládání žádostí individuálních projektů
VíceMezinárodní výzkum PISA 2009
Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA
VíceKvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky ve školním roce 2016/2017. Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor
Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky ve školním roce 2016/2017 Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Kvalita vzdělávání je hodnocena vzdělávacími výsledky dětí
VíceZákladní škola Bobrová 129 Kód vaší školy: z103
HLAVNÍ ŠETŘENÍ TIMSS 2015 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola Bobrová 129 Kód vaší školy: z103 Praha, leden 2016 Obsah 1 Úvod... 3 2 Projekt TIMSS... 3 3 Šetření TIMSS 2015... 3 4 Tabulky a grafy s úspěšností
VíceA. Datová příloha k potřebám regionálního školství
A. Datová příloha k potřebám regionálního školství 1 Významný počet žáků nedosahuje ani základní úrovně v klíčových kompetencích Graf ukazuje podíl žáků, kteří dosáhli nižší úrovně než 2 (tmavě modré)
VíceHlavní šetření. Školní zpráva
Hlavní šetření Školní zpráva Základní škola Školní 1, Město Kód vaší školy: S92 Praha, leden 2017 Obsah 1 Úvod... 3 2 Projekt PIRLS... 4 3 Čtenářská gramotnost... 4 4 Šetření PIRLS 2016... 4 5 Tabulky
VíceMožnosti podpory rozvoje každého dítěte v datech ČŠI
Možnosti podpory rozvoje každého dítěte v datech ČŠI Ing. Dana Pražáková, Ph.D. 15. 5. 2018 konference Fenomén nadaných dětí, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Tematická zpráva z roku 2015/2016 Tematická
VíceHlavní šetření. Školní zpráva
Hlavní šetření Školní zpráva Základní škola nám. Arnošta z Pardubic 8, Úvaly Kód vaší školy: S18 Praha, leden 2017 Obsah 1 Úvod... 3 2 Projekt PIRLS... 4 3 Čtenářská gramotnost... 4 4 Šetření PIRLS 2016...
VíceSekundární analýzy výsledků šetření PISA 2012
Sekundární analýzy výsledků šetření PISA 2012 Praha, září 2014 Obsah 1 Úvod... 3 2 Vliv socioekonomického zázemí na výsledky českých žáků v šetření PISA 2012... 4 2.1 Shrnutí... 9 3 Srovnání žáků s výbornými
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání
VíceÚroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1
Úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1 V roce 2000 proběhl ve světě prestižní výzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci
VíceDoporučení České školní inspekce pro práci škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů
Doporučení České školní inspekce pro práci škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů Mgr. Petr Drábek ředitel Středočeského inspektorátu České školní inspekce Martinice, 18. 10. 2017 Kritéria hodnocení
VíceJak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?
Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co
Více2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo
VíceZáměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání
Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy
VícePlán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení
VíceDOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7
DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje
VícePISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA
VÝSLEDKY ŠETŘENÍ PISA 1 ŠKOLNÍ ZPRÁVA SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha Kód vaší školy: M Tato zpráva je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
VícePlán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení
VíceSrovnávací pedagogika
Srovnávací pedagogika 3. Nadnárodní vzdělávací politika Eva Dvořáková Kaněčková 3. Nadnárodní vzdělávací politika 3.1 EU a trendy vzdělávací politiky 3.2 Mezinárodní srovnávací výzkumy a instituce 2 Dějiny
VíceExpanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu
Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu REFLEX a jiné ochutnávky Jan Koucký REFLEX 2013: uplatnění absolventů vysokých škol Seminář MŠMT, SVP PedF UK a vysokých škol.
VícePolytechnického vzdělávání. garant polytechnického vzdělávání
Polytechnického vzdělávání Hradec Králové, 27. dubna 2017 Mgr. Petr Paníček garant polytechnického vzdělávání Mezinárodní šetření k polytechnickému vzdělávání TIMSS předmětem zkoumání je kurikulum v přírodovědných
VícePO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání
VícePlán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2013/2014
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2013/2014 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Institucionální hodnocení: Podpora dětí se SVP Podpora vzdělávání nadaných dětí 1.2 Specifické zaměření
VícePříloha č. 8 Podmínky ke vzdělání
Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje
VíceMezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání
Mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání 1 Základní charakteristika a význam mezinárodních výzkumů výsledků vzdělávání Mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání se zaměřují na hodnocení úrovně základních
VíceSocioekonomické informace a jejich místo v hodnocení kvality vzdělávání
Socioekonomické informace a jejich místo v hodnocení kvality vzdělávání Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Sběrem dat ke spravedlivému vzdělávání, Praha, 21. 10. 2015 značný vliv socioekonomických
VíceKritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011
Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)
VíceSekundární analýza PIRLS 2016
Sekundární analýza PIRLS 2016 Role rodičů, učitelů a moderních technologií v rozvoji čtenářské gramotnosti žáků 4. tříd ZŠ v České republice Česká školní inspekce je v českém prostředí realizátorem mezinárodních
VíceSOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac.
SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY Prezentace výsledků www.gac.cz TENTO PROJEKT BYL PODPOŘEN Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT NA PODPORU
VíceInformace o činnosti České školní inspekce
Informace o činnosti České školní inspekce PhDr. Jana Bartošová ředitelka Jihočeského inspektorátu České školní inspekce Setkání zástupců mateřských škol a základních škol z území ORP České Budějovice,
VícePříloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK
Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních
VíceVÝZKUM CLOSE UKÁZAL, ŽE PŘIDANÁ HODNOTA MŮŽE BÝT VYSOKÁ NA GYMNÁZIÍCH, I NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH
TISKOVÁ ZPRÁVA O PŘIDANÉ HODNOTĚ VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ NA ZÁKLADĚ ZJIŠTĚNÍ LONGITUDINÁLNÍHO VÝZKUMU CLOSE VÝZKUM CLOSE UKÁZAL, ŽE PŘIDANÁ HODNOTA MŮŽE BÝT VYSOKÁ NA GYMNÁZIÍCH, I NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Víceletá
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 16. února 2017
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 16. února 2017 Koncepce podpory škol v prioritní ose 3 OP VVV základní východiska Investiční priority prioritní osy 3 OP VVV 1) Omezování a prevence předčasného
VíceMěření přidané hodnoty škol v Anglii
Přehled přístupů používaných v letech 2002 2016 Mgr. Eva Potužníková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK XXV. výroční konference ČAPV, Hradec Králové, 13. 14. 9. 2017 Měření přidané hodnoty škol
VíceZásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020
Dušní17, 110 00 Praha 1, tel:+420 222 333 137 e-mail:prazmova@seznam.cz Zásadní připomínky k návrhu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 str. 11
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy
Kód školy: 13017 HLAVNÍ ŠETŘENÍ PISA 2015 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy Praha, leden 2016 Obsah 1 Úvod... 3 2 Šetření PISA... 3 3 Gramotnosti
VíceVýsledky dětí v testech, zkouškách a přijímacím řízení na vyšší stupeň
Výsledky dětí v testech, zkouškách a přijímacím řízení na vyšší stupeň V rámci celé školy je zaveden systém sledování, jak žáci dosahují očekávaných výstupů. Na konci každého pololetí jsou v každé třídě
VíceVývoj studijní úspěšnosti na českých VVŠ mezi lety
Vývoj studijní úspěšnosti na českých VVŠ mezi lety 3-15 1) Metodika... 2 2) Studijní úspěšnost dle typu studijního programu... 4 3) Bakalářská studia podle skupin studijních programů... 8 4) Navazující
VíceKoncepce rozvoje školy
Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument
VíceHarmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)
Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu
VíceEmail: jana.strakova@isea.cz, jana.strakova@pedf.cuni.cz, jana.strakova@aisis.cz
Jméno a příjmení: STRAKOVÁ Jana Titul: RNDr. _ Ph.D. Obor: věda, vzdělávání Specializace: vystudovala fyz. elektroniku a optiku, koordinátorka a vedoucí mezinárodních výzkumů pro vzdělávání, reforma vysokého,
VíceRozvoj spolupráce zaměstnavatelů a škol
Rozvoj spolupráce zaměstnavatelů a škol 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Hlavní PRINCIPY změn financování RgŠ
VíceJe náš vzdělávací systém efektivní? Ekonomický pohled
Je náš vzdělávací systém efektivní? Ekonomický pohled Daniel Münich Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu Nezávislý think tank při Národohospodářském ústavu AV ČR, v.v.i. zaměřující se na analýzu,
VícePlán realizace strategického záměru
Plán realizace strategického záměru Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pro rok 2017 Schváleno Akademickým senátem PEF MENDELU dne 30 ledna 2017. Doc. Ing. Arnošt Motyčka, CSc. děkan
VíceSekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů.
Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D zahájila diskusi srovnáním základních pilířů konkurenceschopnosti ČR a zemí, které jsou v tomto
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon
VícePříloha č. 1 Popis hlavních úkolů
Příloha č. 1 Popis hlavních úkolů ÚKOL č. 1 Školní rok 2010/2011 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení souladu ŠVP s právními předpisy a RVP PV 1.2 Získávání a analyzování informací
VíceInspirace pro rozvoj funkčních gramotností ve vzdělávání. PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA náměstek ústředního školního inspektora
Inspirace pro rozvoj funkčních gramotností ve vzdělávání PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA náměstek ústředního školního inspektora Program Výsledky našich žáků Faktory ovlivňující výsledky Inspirace ze škol
VíceRevize rámcových vzdělávacích programů. Helena Marinková
Revize rámcových vzdělávacích programů Helena Marinková 1. 6. 2017 první RVP z roku 2005 Proč? dokumenty vzdělávací politiky: Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 Strategie digitálního vzdělávání
VíceKoncepce rozvoje školy
Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je
VíceMetodická instrukce. Možnosti využití inspekčních nástrojů ke gramotnostem v práci školy
Praha, říjen 2015 Obsah 1 Cíl a určení dokumentu... 3 2 Inspekční nástroje ke gramotnostem... 3 3 ke sledování podpory gramotností... 3 4 Obecný postup pro sledování podpory rozvoje gramotností... 4 5
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic
VíceDotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání
Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání I. Cíle výzkumu V rámci výzvy Pregraduální vzdělávání budou organizována
Vícena trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek
na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,
VícePLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA ROK 2017
Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci PLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA ROK 2017 Plán realizace Strategického záměru schválil Akademický senát
VíceProgramová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6.
Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. 2014 Obecné kompetence v Norsku Podle PIAAC výrazně lepší výsledky
VíceČESKÉ ŠKOLSTVÍ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ
ČESKÉ ŠKOLSTVÍ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2009 Praha 2009 Zpracovaly: RNDr. Michaela Kleňhová, Mgr. Pavlína Šťastnová, Mgr. Pavla
VíceModely přidané hodnoty škol
Modely přidané hodnoty škol Adéla Drabinová, Patrícia Martinková 25.1.2018, Robust Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Oddělení statistického
VícePlán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016 1. Inspekční činnost ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce (dále ČŠI ) ve školách a školských zařízeních zapsaných do
VíceIV.4 Mobilita kvalifikovaných lidských zdrojů
IV.4 Mobilita kvalifikovaných lidských zdrojů Základem pro monitorování pohybu kvalifikovaných lidských zdrojů ve vědě a technologiích na mezinárodní úrovni je souhrnná publikace OECD - Science, Technology
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceKoncepce odborného vzdělávání
Koncepce odborného vzdělávání Jiří Nantl 1. náměstek ministra Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní strojírenský klastr, Ostrava, 23. 4. 2013 Hlavní problémy v oblasti odborného vzdělávání
VíceMěření finanční gramotnosti v PISA 2012
Měření finanční gramotnosti v PISA 2012 Ing. Dušan Hradil Vysoká škola ekonomická v Praze Konference S bankou před tabulí i v životě Praha, 11. června 2014 OBSAH PISA 2012 v kostce FG v PISA 2012 - Koncepční
VíceHODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN
HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ
VíceProč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012
Proč je naše školství vnímáno negativně Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Výsledky školství v ČR jsou stále horší. Maturitu má už každý. Lidí s technickým vzděláním stále ubývá. Na vysoké školy nastupují
Více(pracovní materiál do výuky, ot. 4, bez jazykové korektury, sestavila K. Vlčková)
(pracovní materiál do výuky, ot. 4, bez jazykové korektury, sestavila K. Vlčková) Rozlišovány bývají dvě základních paradigmata pedagogické metodologie, resp. kvantitativní a kvalitativní metodologie.
VíceInformační gramotnost a celoživotní učení 23. 11. 2011 Moravská zemská knihovna v Brně. Marcela Petrová Kafková (FSS MU) Jiří Zounek (FF MU)
Informační gramotnost a celoživotní učení 23. 11. 2011 Moravská zemská knihovna v Brně Marcela Petrová Kafková (FSS MU) Jiří Zounek (FF MU) 1. Kořeny implementace ICT do škol 2. ICT v základních školách
VíceMezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA) 1991 RLS Reading Literacy Study Snaha zachytit trendy vývoje ČG Doplňuje
Čtenářská gramotnost Výzkumy PIRLS, PISA, Jak čtou české děti PIRLS x PISA IEA Respondenti: 9-10 letí ţáci (4. třída) Část mezinárodního výzkumu, doplňuje TIMSS (M-Př) 4letá periodicita Komplexnější pohled
VíceČeská republika a sedm lekcí z úspěšných vzdělávacích politik
Česká republika a sedm lekcí z úspěšných vzdělávacích politik Arnošt Veselý Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra veřejné a sociální politiky Otázky 1.
VíceAktuální témata ve školství
Aktuální témata ve školství 1 Petr Bannert ředitel odboru vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Koncepční
VíceZákladní škola, Komenského 265, Týnec nad Sázavou Kód vaší školy: S5
PILOTNÍ ŠETŘENÍ PIRLS 2016 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola, Komenského 265, Týnec nad Sázavou Kód vaší školy: S5 Praha, říjen 2015 Obsah 1 Úvod... 3 2 Šetření PIRLS.... 3 3 Čtenářská gramotnost 3 4 Pilotní
VíceVzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceOd diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání. Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová
Od diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová Cíl analýzy Ukázat, zda rozšiřující se dostupnost maturitního vzdělání
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR
VíceVýznam vzdělání a dovedností v dnešní době OECD Skills Strategy Aktivity OECD a spolupráce s ČR
Význam vzdělání a dovedností v dnešní době OECD Skills Strategy Aktivity OECD a spolupráce s ČR Konference k výsledkům výzkumu kompetencí dospělých OECD (PIAAC), 27.11.2013 Pavel Rozsypal, velvyslanec
VíceKvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření
Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Použitá metodika Výzkumné šetření bylo provedeno ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) ve dnech 7. 14. září 2009. Sběr
VíceZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace
Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.
VíceFakulta strojní Technické univerzity v Liberci
Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ, UMĚLECKÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA OBDOBÍ
VícePříloha 1 CHARAKTERISTIKA ČINNOSTÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT PROJEKTU KVALITA II
Příloha 1 CHARAKTERISTIKA ČINNOSTÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT PROJEKTU KVALITA II 1. Aktivita 1: Evaluace vybraných základních a středních škol Cílem této aktivity je propojení různých způsobů evaluace
VíceORP Havlíčkův Brod. SWOT analýza Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita
ORP Havlíčkův Brod SWOT analýza Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita Dobrá spolupráce s rodiči Dobrá spolupráce s SPC Havl. Broda Jihlava Využití osvědčených metod Montessori program
VíceVývoj vzdělanostní struktury a nerovností v českých zemích od počátku 20. stol. do současnosti
Vývoj vzdělanostní struktury a nerovností v českých zemích od počátku 20. stol. do současnosti Natalie Simonová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah příspěvku I. Sociologie vzdělanostních nerovností
Více