C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY

Transkript

1 C POPULACE A ZDRAVÍ

2 C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY C1.1 OBYVATELSTVO Počet obyvatel Prahy rostl jiz od poloviny 17. stoleti prakticky az do roku 1992, kdy kulminoval. Sledujeme-li pru be z ne vy sledky periodicky ch cenzu, počet obyvatel se v pr epočtu na současne u zemi od prvni ho sči ta ni lidu (1869) do roku, kdy bylo spočteno nejvi ce Praz anu (1991), zvy s il 4,5 kra t. Be hem obdobi 1991 az 2001 počet obyvatel poklesl, k čemuz dos lo poprve za celou historickou r adu vy sledku cenzu. Od roku 2002 se počet obyvatel Prahy ope t kaz doročne mi rne zvys oval az do roku Stav ke konci roku 2011 je o vi ce nez 15,5 tisi c obyvatel niz s i. To je ovlivne no zahrnuti m vy sledku Sči ta ni lidu, domu a bytu 2011 (SLDB 2011) do vy sledne ho počtu obyvatel. Od roku 2012 ope t počet obyvatel roste. Pr evla da pr itom na ru st počtu obyvatel di ky migraci lidi do Prahy (2,7obyv./1000 obyv.), nad pr irozeny m pr i ru stkem (1,4 7obyv./1000 obyv.). V roce 2006 byl poprve po 26 letech zaznamena n take pr i ru stek pr irozeny m pohybem (počet narozeny ch byl vys s i nez počet zemr ely ch). To je da no hlavne vys s i m počtem narozeny ch de ti z ena m silny ch ročni ku sedmdesa ty ch let. Od roku 2006 je počet narozeny ch de ti vz dy vys s i nez počet zemr ely ch. V roce 2010 byla tato hodnota nejvys s i od roku 1975, od te doby pr irozeny pr i ru stek obyvatel mi rne klesa. Současny počet obyvatel (k ) v Praze je obyvatel. Pro populačni situaci v Praze je tradične charakteristicke neusta le mi rne zvys ova ni pru me rne ho ve ku obyvatel, ktery je v Praze sta le vys s i nez v C R celkem a nejvys s i ze vs ech kraju C R. V roce 2012 byl v hl. m. Praze pru me rny ve k 41,9 let oproti 41,6 letu m v roce 2010 a oproti 41,1 letu m v C R celkem. Zastoupeni de ti v populaci ope t meziročne mi rne narostlo (na 13,7 % obyvatel do 15 let). Počet osob v produktivni m ve ku se jiz od roku 2009 mi rne sniz uje a klesa i jejich procentua lni zastoupeni. Naproti tomu se meziročne zvy s il počet obyvatel stars i ch 64 let o 6,5 tis. a jejich podi l vzrostl na 17,6 % v praz ske populaci. Index sta r i v Praze (129,2) trvale vysoko pr ekračuje celorepublikovy pru me r (113,3). Jiny mi slovy, v porovna ni s C R je v Praze vys s i podi l stars i ho obyvatelstva a naopak niz s i zastoupeni de ti. Index ekonomicke ho zati z eni (pome r mezi počtem obyvatel v produktivni m ve ku a de ti do 15 let spolu se seniory nad 64 let) se meziročne zvy s il na hodnotu 45,6. Na ve kovou strukturu populace ma vliv pr edevs i m migrace (vyste hova ni mlady ch rodin s de tmi do za zemi metropole a naopak pr iste hova ni lidi v produktivni m ve ku, zejme na z pracovni ch du vodu ). Vliv pozitivni ho vy voje pr irozene me ny v posledni ch ne kolika letech je mnohem me ne vy razny. Pro migračni situaci v Praze, v zejme na posledni m desetileti, byl charakteristicky vysoky migračni obrat, ktery je da n pr edevs i m značnou mobilitou cizi ch sta tni ch pr i slus ni ku ste huji ci ch se za praci. V roce 2008 se ale ročni počty pr iste hovaly ch i vyste hovaly ch pone kud sni z ily. Vy razne poklesl i migračni pr i ru stek, a to na osob v roce Od roku 2002 je trvale v Praze du sledkem migrace za praci jednak zvy s eni počtu cizi ch sta tni ch pr i slus ni ku v praz ske populaci, ale take posuny ve ve kove struktur e populace. Počet cizincu s trvaly m pobytem dosa hl v roce 2012 v Praze Jednoznačne kladny m rysem demograficke ho vy voje posledni ch desetileti je prodluz ova ni nade je doz iti. Obyvatele Prahy se doz i vaji nejvys s i ho ve ku ze vs ech kraju C R. V roce 2012 ope tovne dos lo k mi rne mu zvy s eni nade je doz iti pr i narozeni u z en na 81,83 let a u muz u na 76,99 let. Z eny v Praze tedy v pru me ru z iji o 5 let de le nez muz i. Vysoke hodnoty nade je doz iti v Praze by vaji pr iči ta ny leps i dostupnosti le kar ske pe če, ale i ne ktery m pr i znive js i m tendenci m ve zpu sobu z ivota, a to navzdory zhors eny m parametru m z ivotni ho prostr edi. V Praze je ni zka i kojenecka u mrtnost. Dals i podrobne informace jsou zver ejne ny a pravidelne aktualizova ny na stra nka ch C eske ho statisticke ho u r adu, Praha ( resp. Krajska spra va C SÚ v hl. m. Praze). 196

3 Tab. C1.1: Počet a pohyb obyvatel, OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY C Počet obyvatel (k ) ) muz i ) z eny ) Cizinci (bez azylantu ) 1) Str edni stav obyvatelstva ) muz i ) z eny ) Z ive narozeni Zemr eli Pr irozeny pr i ru stek Pr irozeny pr i ru stek na 1000 obyvatel 1,7 1,7 2,0 1,5 1,4 Pr iste hovali Vyste hovali Pr i ru stek ste hova ni m Pr i ru stek ste hova ni m na 1000 obyvatel 15,5 11 4,5 4,6 2,7 Celkovy pr i ru stek Celkovy pr i ru stek na 1000 obyvatel 17,2 12,7 6,5 6,2 4,1 Zalidne ni obyvatel na 1 km Pozn.: 1) Cizinci s trvaly m nebo dlouhodoby m (občane EU pr echodny m) pobytem nad 90 dnu, bez občanu s azylem. 2) Počet obyvatel k byl nava za n na vy sledky SLDB 2011 a neni srovnatelny s pr edchozi mi roky. Zdroj: C SÚ Tab. C1.2: Věk obyvatelstva, Počet obyvatel k celkem z eny muz i Obyvatele ve ve ku z eny muz i Obyvatele ve ve ku z eny muz i Obyvatele ve ve ku 65 a vi ce let včetne nezjis te no z eny muz i Pru me rny ve k obyvatel celkem 41,6 41,6 41,6 41,9 41,9 z eny 43,3 43,2 43,2 43,4 43,4 muz i 39,9 39,9 39,9 40,2 40,3 Str edni de lka z ivota z eny 80,81 80,84 81,23 81,66 81,83 muz i 75,9 76,25 76,28 76,46 76,99 Pozn.: Počet obyvatel k byl nava za n na vy sledky SLDB 2011 a neni srovnatelny s pr edchozi mi roky. Zdroj: C SÚ 197

4 C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY Obr. C1.1: Obyvatelstvo Počet obyvatel k [tis. obyvatel] Pozn.: Počet obyvatel k byl nava za n na vy sledky SLDB 2011 a neni srovnatelny s pr edchozi mi roky. Zdroj: C SÚ. Obr. C1.2: Průměrný věk [Průměrný věk] celkem ženy muži Pozn.: Počet obyvatel k byl nava za n na vy sledky SLDB 2011 a neni srovnatelny s pr edchozi mi roky. Zdroj: C SÚ 198

5 Obr. C1.3: Střední délka života OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY C1 [Střední délka života] muži ženy Pozn.: Počet obyvatel k byl nava za n na vy sledky SLDB 2011 a neni srovnatelny s pr edchozi mi roky. Zdroj: C SÚ Obr. C1.4: Věkové složení obyvatelstva 1991, 2012 MUŽI ŽENY Zdroj: C SÚ 199

6 C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY Obr. C1.5: Hustota zalidnění v městských částech Prahy, 2012 Počet obyvatel na km 2 < > Zdroj: C SÚ Obr. C1.6: Přírůstky a úbytky obyvatelstva v městských částech Prahy, 2012 Přírůstek a úbytek na obyvatel, < až 0 1 až až až až 800 > 800 Přírůstek a úbytek na obyvatel, 2012 < 0 1 až až až až až 100 > 100 Zdroj: C SÚ 200

7 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY C1 Tab. C1.3: Obyvatelstvo, domy a byty v městských částech Prahy Kód Městská část Název Rozloha [ha] k *) Počet obyv. k *) Přírůstek celkem Obyvatelstvo Domy Byty Počet obyv. k " Přírůstek celkem Hustota obyv. na 1 km Trvale obydlené Hl. m. Praha celkem Praha Praha Praha Praha Praha - Kunratice Praha Praha - Slivenec Praha Praha - Lysolaje Praha - Nebus ice Praha - Pr edni Kopanina Praha - Suchdol Praha Praha - Troja Praha Praha - Br ezine ves Praha - Ďa blice Praha - Dolni Chabry Praha Praha Praha Praha - Kr eslice Praha - Šeberov Praha - Újezd Praha Praha - Libus Praha Praha - Řeporyje Praha Praha - Dolni Počernice Praha Praha - Dolni Me cholupy Praha - Dubeč Praha - Petrovice Praha - Šte rboholy Praha Praha - Lipence Praha - Lochkov Praha - Velka Chuchle Praha - Zbraslav Praha

8 C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY Kód Městská část Název Rozloha [ha] k *) Počet obyv. k *) Přírůstek celkem Obyvatelstvo Domy Byty Počet obyv. k " Přírůstek celkem Hustota obyv. na 1 km Trvale obydlené Praha - Zliči n Praha Praha - C akovice Praha Praha - Satalice Praha - Vinor Praha Praha Praha - Be chovice Praha - Kla novice Praha - Kolode je Praha Praha - Benice Praha - Kolovraty Praha - Kra lovice Praha - Nedve zi * Počet obyvatel k byl nava za n na vy sledky SLDB 2011 a neni srovnatelny s pr edchozi mi roky. Zdroj: C SÚ Tab. C1.4: Obydlené byty v Praze podle stáří a druhu domu a podle velikosti bytu podle definitivních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 z toho v domech podle období výstavby nebo rekonstrukce Celkem 1919 a dříve Rodinné domy Obydlene byty z toho s počtem obytny ch mi stnosti s plochou 8 m 2 a vi ce (%): 1 1,5 2,4 1,9 1,5 1,5 1,1 1,2 1,3 0,9 2 5,7 9,7 8,6 6,8 5,7 3,8 3,1 3,1 1,9 3 17,8 23,9 25,9 26,0 23,8 14,6 10,5 8,7 6,3 4 22,8 25,2 27,0 27,4 26,9 25,3 23,3 15,9 14,3 5 a vi ce 41,8 26,7 29,1 30,2 34,5 47,6 52,9 59,6 67,7 Bytové domy Obydlene byty z toho s počtem obytny ch mi stnosti s plochou 8 m 2 a vi ce (%): 1 8,2 6,0 11,9 4,9 7,3 8,3 6,1 6,4 11,3 2 22,1 23,1 33,6 16,7 16,1 17,9 17,8 20,2 24,2 3 25,1 25,8 23,3 44,9 37,0 26,0 15,1 15,5 23,2 4 25,3 17,5 11,2 20,3 28,4 33,3 41,8 31,4 16,7 5 a vi ce 6,6 7,4 4,9 3,5 3,0 5,9 10,0 11,2 7,2 Zdroj: Sči ta ni lidu, domu a bytu

9 C2 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA C2 Počet evidovany ch obyvatel v Praze se od roku 2002 ope t zvys uje (ve druhe polovine 90. let docha zelo ke sniz ova ni počtu obyvatel). Rostouci trend počtu narozeny ch de ti se v roce 2011 zastavil, v roce 2012 dos lo ope t k mi rne mu zvy s eni. Počet potratu od poča tku 90. let s drobny mi vy jimkami po roce 2006 trvale klesal. V roce 2011 dos lo ke zvy s eni počtu potratu s na sledny m poklesem v roce Sniz uje se take podi l ume ly ch pr erus eni te hotenstvi. Kojenecka a novorozenecka u mrtnost je jiz na velmi ni zky ch hodnota ch v roce 2012 zemr elo v Praze pouze 22 kojencu. Počet zemr ely ch celkem a na 1000 obyvatel zu sta va v posledni ch letech vi ceme ne konstantni. Standardizovana u mrtnost v Praze je u obou pohlavi niz s i nez hodnoty za C R. Standardizovana u mrtnost vykazuje v dlouhodobe m vy voji u obou pohlavi klesaji ci trend. Standardizovana u mrtnost z en je v Praze i v ostatni ch kraji ch vy razne niz s i nez u mrtnost muz u. Nejčaste js i skupinou pr i čin u mrti jsou nemoci obe hove soustavy (v čele s ostatni mi ischemicky mi nemocemi srdečni mi a ce vni mi nemocemi mozku) a da le novotvary. Počet zemr ely ch na novotvary na obyvatel v dlouhodobe m vy voji klesa. Zvys uje se pru me rny ve k i str edni de lka z ivota u muz u i z en. Incidence zhoubny ch novotvaru (ZN) na obyvatel se mi rne zvys uje. Karcinom pru dus nice, pru dus ky a li ce (C33 34) je jedni m z nejčaste js i ch ZN u muz u i z en. Zati mco incidence u muz u, i kdyz je sta le vysoka, v posledni ch ne kolika letech spi s e stagnuje nebo mi rne klesa, u z en incidence dlouhodobe rostla, nyni zači na stagnovat. Nejrozs i r ene js i m zhoubny m novotvarem, krome jine ho ZN ku z e, je u muz u ZN prostaty (C61). U z en je na prvni m mi ste incidence ZN prsu (C50). Dals i podrobne informace jsou zver ejne ny a pravidelne aktualizova ny na stra nka ch Ústavu zdravotnicky ch informaci a statistiky C R ( Tab. C2.1: Narození, potraty, zemřelí, Narozeni celkem z toho z ive narozeni Z ive narozeni na 1000 obyvatel 11,0 11,7 11,7 11,8 11,3 11,4 Potraty celkem z toho samovolne miniinterupce jine lega lni UPT*) Potraty na 1000 obyvatel 3,7 3,8 3,6 3,5 3,6 3,4 Potraty na 100 narozeny ch 33,3 32,7 31,2 29,9 31,6 29,3 Zemr eli absolutne na 1000 obyvatel 10,2 10,0 9,9 9,8 9,8 10,0 Kojenecka u mrtnost [ ] 2,2 1,5 2,3 2,7 1,9 1,6 Novorozenecka u mrtnost [ ] 1,3 1,0 1,2 1,9 1,3 0,8 *) Pozna mka: UPT = ume le pr erus eni te hotenstvi Tab. C2.2: Zemřelí podle vybraných příčin smrti na obyvatel, Zdroj: ÚZIS C R Příčina smrti (MKN-10) *) novotvary 292,6 278,5 279,7 270,7 251,3 257,7 nemoci endokrinni, vy z ivy a pr eme ny la tkove 20,8 17,9 16,7 15,4 20,0 20,5 nemoci obe hove soustavy 484,4 465,3 456,8 468,6 478,2 480,7 nemoci dy chaci soustavy 60,1 57,9 57,8 51,7 54,8 54,7 nemoci tra vici soustavy 46,0 49,5 43,7 43,5 39,7 40,7 nemoci močove a pohlavni soustavy 8,5 8,8 8,9 16,0 11,6 12,5 vne js i pr i činy (porane ni a otravy) 55,2 54,8 51,7 50,9 49,2 46,6 ostatni pr i činy smrti 52,7 68,6 79,5 63,1 72,0 84,5 Celkem 1 020, ,3 994,8 979,9 976,8 997,9 *) Desa ta decena lni revize Mezina rodni statisticke klasifikace nemoci a pr idruz eny ch zdravotni ch proble mu Zdroj: ÚZIS C R 203

10 C2 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA Obr. C2.1: Živě narození, potraty a zemřelí na 1000 obyvatel, Živě narození na 1000 obyvatel Zemřelí na 1000 obyvatel Potraty na 1000 obyvatel Obr. C2.2: Struktura úmrtnosti podle příčin smrti, 1995 a 2012 Zdroj C SÚ % 1 % 8 % 3 % 26% % 5% 1% 8% 26% 3% 6% 1% 2% 54% 48% novotvary nemoci endokrinní, výživy a přeměny látkové nemoci oběhové soustavy nemoci dýchací soustavy nemoci trávicí soustavy nemoci močové a pohlavní soustavy vnější příčiny (poranění a otravy) ostatní příčiny smrti Zdroj ÚZIS C R 204

11 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA C2 Obr. C2.3: Vývoj standardizované úmrtnosti na obyvatel evropské standardní populace, muži ČR ženy ČR muži Praha ženy Praha Tab. C2.3: Hospitalizovaní v nemocnicích podle příčin hospitalizace, Kapitola (MKN-10) Zdroj: ÚZIS C R muži ženy muži ženy muži ženy I. Ne ktere infekčni a parazita rni nemoci II. Novotvary III. Nemoci krve, krvetvorny ch orga nu a imunity IV. Nemoci endokrinni, vy z ivy a pr eme ny la tek V. Poruchy dus evni a poruchy chova ni VI. Nemoci nervove soustavy VII. Nemoci oka a očni ch adnex VIII. Nemoci ucha a bradavkove ho vy be z ku IX. Nemoci obe hove soustavy X. Nemoci dy chaci soustavy XI. Nemoci tra vici soustavy XII. Nemoci ku z e a podkoz ni ho vaziva XIII. Nemoci svalove a kosterni soustavy a poj. tka ne XIV. Nemoci močove a pohlavni soustavy XV. Te hotenstvi, porod a s estinede li x x x XVI. Ne ktere stavy vznikle v perinata lni m obdobi XVII. Vrozene vady, deformace a chromos. abnormality XVIII. Pr i znaky, znaky a na lezy nezar azene jinde XIX. Porane ni, otravy a na sledky vne js i ch pr i čin XXI. Faktory ovlivňuji ci zdr. stav a kontakt se zdr. sluz bami Celkem Pozn.: Hospitalizovani v nemocnici ch v cele C R s bydlis te m v hl. m. Praze. Počet hospitalizovany ch podle pr i čin lze sledovat buď podle trvale ho bydlis te nebo podle si dla zdravotnicke ho zar i zeni. O zdravotni m stavu obyvatelstva pr i slus ne ho u zemni ho celku nejle pe vypovi daji počty pacientu dle trvale ho bydlis te. Zdroj: ÚZIS C R, Na rodni registr hospitalizovany ch 205

12 C2 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA Tab. C2.4: Incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ (MKN-10 dg. C00-C97 a D00-D09), Hlášená onemocnění Rok absolutně na obyvatel muži ženy celkem muži ženy celkem ,9 707,7 723, ,3 708,4 731, ,5 710,5 736, ,3 711,1 745, ,6 744,5 767, ,8 745,8 756, ,1 726,4 754, ,5 759,3 793,0 Zdroj: ÚZIS C R, Na rodni onkologicky registr Obr. C2.4: Vývoj počtu zemřelých na zhoubné novotvary (MKN-10 dg. C00-C97) na obyvatel, ,0 ženy 350,0 ženy 300,0 250,0 200,0 150, Zdroj: ÚZIS C R Obr. C2.5: Počet hlášených zhoubných novotvarů a novotvarů in situ (MKN-10 dg. C00-D09), a) Absolutně muži 9000 ženy 8000 celkem

13 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA C2 b) Na obyvatel muži ženy celkem Zdroj: ÚZIS C R, Na rodni onkologicky registr Obr. C2.6: Počet vybraných hlášených zhoubných novotvarů na obyvatel, MUŽI 180,0 160,0 C16 C18 C19-C21 C33-C34 C61 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0, ŽENY 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 C16 C18 C19-C21 C33-C34 C50 60,0 40,0 20,0 0, C16 ZN z aludku C33-C34 ZN pru dus nice,pru dus ky a pli ce C18 ZN tluste ho str eva C50 ZN prsu C19-C21 ZN rektosigmoida lni ho spojeni, rekta, r iti a r itni ho kana lu C61 ZN prostaty Zdroj: ÚZIS C R, Na rodni onkologicky registr 207

14 C3 ZDRAVÍ A Z IVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - SYSTÉM MONITOROVÁNÍ ZDRA- VOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Z ivotni prostr edi je spolu s vy z ivou jednou z nejrozsa hlejs i ch determinant zdravi člove ka. Proto je nezbytne sledovat zdravotni rizika a dopady znečis te ne ho z ivotni ho prostr edi na lidsky organismus. Ste z ejni m monitorovaci m programem v C esku je od roku 1994 Syste m monitorova ni zdravotni ho stavu obyvatelstva C R ve vztahu k z ivotni mu prostr edi, ktery je realizova n na za klade Usneseni vla dy C eske republiky č. 369/1991 Sb., je obsaz en v za kone o ochrane ver ejne ho zdravi č. 258/2000 Sb. a za roveň je jednou z priorit Akčni ho pla nu zdravi a z ivotni ho prostr edi C eske republiky. Syste m monitorova ni pr estavuje koordinovany syste m sbe ru u daju, zpracova ni a hodnoceni informaci o expozici obyvatel chemicky m la tka m a fyzika lni m faktoru m ze z ivotni ho prostr edi, a o souviseji ci ch zdravotni ch rizici ch. Vy sledky jsou kaz doročne publikova ny ve zpra va ch, ktere jsou pro odbornou i s irs i ver ejnost k dispozici na internetovy ch stra nka ch Sta tni ho zdravotni ho u stavu v Praze na adrese C3.1 OVZDUŠÍ A ZDRAVÍ Údaje o znečis te ni ovzdus i pouz ite pro hodnoceni vlivu na zdravi pocha zeji z 18 praz sky ch me r ici ch stanic (provozovany ch hygienickou sluz bou a C HMÚ). Dlouhodobe pr etrva vaji ci m proble mem v praz ske aglomeraci jsou pr edevs i m la tky, jejichz emise do ovzdus i jsou pr i mo sva za ny s dopravou a s procesy s ni spojeny mi, tj. prima rni spalovaci a ostatni emise (resuspenze, ote ry, koroze ), v si dlis tni ch celci ch jsou pak tyto emise kombinova ny napr i klad s Centra lni m za sobova ni m teplem a v okrajovy ch ča stech me sta se mu z e pr ida vat vliv loka lni ch topenis ť. Tab. C3.1: Srovnání průměrných ročních hmotnostních koncentrací některých látek v Praze s odhadem průměrné hodnoty v městském prostředí v ČR a s hodnotami měřenými na pozaďových stanicích ČR 2012 NO 2 [µg/m 3 ] PM 10 [µg/m 3 ] PM 2,5 [µg/m 3 ] Benzen [µg/m 3 ] BaP [ng/m 3 ] Ni [ng/m 3 ] As [ng/m 3 ] Me stske lokality C R 19,8 23,3 15,7 1,67 0,75 1,73 1,60 Praha 33,4 26,9 16,4 0,91 1,04 0,63 1,87 Pozaďove stanice C R 8,3 17,7 12,7 0,42 0,59 0,46 0,96 Pr estoz e se proti roku 2011 ve ve ts ine sledovany ch parametru kvality venkovni ho ovzdus i situace v roce 2012 ope t mi rne zleps ila, pr etrva va dlouhodoby trend. Kvalita ovzdus i je, pr i vi ceme ne stabilizovane emisni za te z i, vy znamne ji ovlivňova na meteorologicky mi podmi nkami s vys s i četnosti excesu a rychly ch zme n počasi zahrnuji ci ch dlouhodobe js i sucha obdobi vysoky ch teplot, kra tka obdobi intenzivni ch sra z ek či zimni inverzni situace az plos ne ho charakteru. V roce 2012 byly imisni limity pr ekračova ny u suspendovany ch ča stic frakce PM 10, NO 2 a benzo[a]pyrenu (PAU). V praz ske aglomeraci vy znamnou, i kdyz ne nadlimitni, je za te z venkovni ho ovzdus i benzenem a suspendovany mi ča sticemi frakce PM 2,5. Hodnoty me r ene na dopravne exponovany ch stanici ch (Legerova, Strahovsky tunel, Svornosti) dlouhodobe zu sta vaji na zvy s ene u rovni. Pr es vy znamny podi l plynofikace zu sta va nezanedbatelnou, zvla s te v okrajovy ch me stsky ch ča stech, za te z ovzdus i z loka lni ch maly ch zdroju, kdy jsou v Praze loka lne nale za ny zvy s ene, az nadlimitni hodnoty arsenu (Řeporyje) a benzo[a]pyrenu (PAU). Pr itom se jedna o zdravotne nejza vaz ne js i polutanty, u ktery ch navi c docha zi k nejvy znamne js i mu čerpa ni imisni ho (potencia lne expozični ho) limitu. Expozice obyvatel ozónu (v rozmezi 30 az 50 µg/m 3 /rok), oxidem uhelnaty m (na u rovni 400 az 700 µg/m 3 /rok, kde vy jimku tvor i vy znamne dopravne exponovane lokality dopravni HOT-SPOTs) a/nebo oxidem sir ičity m (3 az 5 µg/m 3 /rok) z venkovni ho ovzdus i je v Praze jiz dlouhodobe, tedy i v roce 2012, vi ceme ne zdravotne nevy znamna. Hodnoty ročni ch aritmeticky ch pru me ru oxidu dusičitého (NO 2 ) se na praz sky ch stanici ch pohybovaly od 21 az 30 µg/m 3 v me ne dopravou zati z eny ch lokalita ch, pr es 28 az 42 µg/m 3 ročni ho pru me ru v dopravne vy znamne zati z eny ch lokalita ch az k cca 60 µg/m 3 na dopravni hot spot stanici (Praha 2 Legerova). Pole zvy s eny ch hodnot ma, zvla s te ve str edu me sta, kde je vys s i hustota komunikaci a dopravni infrastruktury, plos ny charakter. V roce 2012 byl v praz ske aglomeraci ročni imisni limit (40 µg/m 3 ) pr ekročen na 3 stanici ch, na dals i ch 3 stanici ch se ročni str edni hodnoty pohybovaly mezi 35 az 40 µg/m

15 ZDRAVÍ A Z IVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3 Ročni aritmeticky pru me r koncentraci suspendovaných částic frakce PM 10 se v roce 2012 pohyboval v rozpe ti od 20 do 37 µg/m 3. Krite rium pr ekročeni ročni ho imisni ho limitu (> 40 µg/m 3 nebo vi ce nez 35 pr ekročeni 50 µg/m 3 /24 hodin za rok) bylo naplne no na 4 z 18 do hodnoceni zahrnuty ch me r ici ch stanic, a to pr edevs i m v dopravne zati z eny ch lokalita ch (Legerova ulice, Pru myslova ul.). Pr ekročeni ročni ho limitu, a to nejenom v Praze, zpu sobuje pra ve vys s i četnost pr ekračova ni 24 hodinovy ch imisni ch limitu. Pr itom je proka za no, z e kra tkodobe zvy s ene denni koncentrace suspendovany ch ča stic PM 10 zpu sobuji na ru st celkove nemocnosti i u mrtnosti, zejme na na onemocne ni srdce a ce v, zvy s eni kojenecke u mrtnosti, zvy s eni vy skytu kas le a zti z ene ho dy cha ni, zejme na u astmatiku. Mezi proka zane u činky dlouhodobe zvy s eny ch koncentraci patr i sni z eni plicni ch funkci u de ti i dospe ly ch, zvy s eni nemocnosti na onemocne ni dy chaci ho u stroji a vy skytu symptomu chronicke ho za ne tu pru dus ek, zkra ceni de lky z ivota zejme na z du vodu vys s i u mrtnosti na choroby srdce a ce v, a pravde podobne i na rakovinu plic. Na za klade hodnoceni vlivu znečis te ne ho ovzdus i na zdravi obyvatel Prahy lze odhadovat, z e znečis te ni suspendovany mi ča sticemi frakce PM 10 pr ispi va ke zvy s eni vy skytu pr i znaku za ne tu pru dus ek a dals i ch respiračni ch symptomu u de ti. Odhad podi lu pr edčasne zemr ely ch v du sledku znečis te ni ovzdus i suspendovany mi ča sticemi PM 10 (pr i str edni praz ske hodnote 26,9 µg/m 3, po vyloučeni zemr ely ch na vne js i pr i činy) pr edstavuje v Praze vi ce nez 6 %, coz odpovi da pr ibliz ne 700 osoba m. Te kave organicke la tky (VOC) zastoupene benzenem (ročni pru me ry na u rovni 1 µg/m 3 /rok) nepr edstavuji v praz ske m ovzdus i za sadni zdravotni proble m, vy znam vlivu liniovy ch zdroju ale potvrzuje pr ibliz ne dvojna sobne navy s eni proti republikove mu pozadi (0,4 µg/m 3 /rok). Hmotnostni koncentrace vybrany ch polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), byly v roce 2012 hodnoceny na dvou praz sky ch stanici ch (dopravne a loka lni mi topenis ti zati z ena stanice v Praze 10 v area lu SZÚ a me stska pozaďova stanice v Praze 4 v Libus i). Monitorova na je sme s la tek vy znamna z hlediska potencia lni ho zdravotni ho rizika. Ročni pru me rne koncentrace benzo[a]pyrenu byly v roce 2012 srovnatelne s rokem 2010 a 2011 (aritmeticky pru me r 0,9 az 1,2 ng/m 3 ), hodnota imisni ho limitu 1 ng/m 3 byla pr esto na me stske stanici v Praze 4 v Libus i pr ekročena. Referenčni ročni koncentrace stanovena SZÚ pro benzo[a]antracen (10 ng/m 3 ) byla naplne na v rozsahu 14 az 16 %. Porovna ni m potencia lni ho karcinogenni ho u činku (IARC, WHO) zjis te ny ch koncentraci ru zny ch za stupcu me r ene sme si polycyklicky ch aromaticky ch uhlovodi ku se zdravotni za vaz nosti jednoho z nejtoxičte js i ch a nejle pe prozkoumany ch karcinogenni ch PAU benzo[a]pyrenu (BaP), lze vyja dr it karcinogenni potencia l sme si v ovzdus i pomoci toxicke ho ekvivalentu (TEQ BaP). Karcinogenni potencia l PAU spočteny pro praz ske stanice je dlouhodobe pr ibliz ne dvojna sobny proti hodnote stanovene na pozaďove stanici EMEP v Kos etici ch (1,33 az 1,8 proti 1,05 ng/m 3 ). Za roveň je srovnatelny s hodnotami nale zany mi na ostatni ch me stsky ch stanici ch v C R a je az r a dove niz s i nez na stanici ch v pru myslove Ostravsko-karvinske oblasti Moravskoslezske ho kraje. Úroveň znečis te ni ovzdus i te z ky mi kovy v obdobi 1995 az 2012 je dlouhodobe, snad az na hodnoty arzenu v ne ktery ch okrajovy ch ča stech me sta a postupny pokles hodnot niklu stabilni bez vy znamne js i ch vy kyvu. Dobra shoda hodnot ročni ho aritmeticke ho a geometricke ho pru me ru u chrómu, manganu, niklu, kadmia a olova sve dči o relativni stabilite a homogenite me r eny ch imisni ch hodnot. Specificky m pr i padem je vy voj plne ni ročni ho imisni ho limitu pro arzen, ktery indikuje v lokalita ch s majoritni m zastoupeni m doma ci ch topenis ť pr etrva vaji ci vy znam spalova ni fosilni ch paliv, viz ročni str edni hodnota na stanici v Praze 5 v Řeporyji ch, kde hodnota 4,4 ng As/m 3 /rok dosa hla te me r 80 % stanovene ho imisni ho limitu (IL = 6 ng/m 3 /rok). Teoreticke zvy s eni pravde podobnosti vzniku na dorove ho onemocne ni v du sledku expozice karcinogenni m la tka m v praz ske m ovzdus i bylo hodnoceno pro celoz ivotni expozici arzenu, niklu, benzenu a polycyklicky m aromaticky m uhlovodi ku m. Odhad zvy s eni individua lni ho karcinogenni ho rizika v du sledku znečis te ni ovzdus i v praz ske aglomeraci v roce 2012 se pohyboval okolo (cca 10 pr i padu na obyvatel) pro celoz ivotni expozici te to koncentračni hladine (70 let). Nejve ts i pr i spe vek k riziku pr edstavuje expozice benzo[a] pyrenu (pr ibliz ne 90 % podi l na celkove m karcinogenni m riziku). Pro celkovy počet obyvatel Prahy ( str edni hodnota v roce 2012) lze toto riziko vyja dr it jako pravde podobne zvy s eni počtu na dorovy ch onemocne ni v du sledku znečis te ni ovzdus i, shodne s rokem 2011, hodnotou 1,8 pr i padu za rok. 209

16 C3 ZDRAVÍ A Z IVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obr. C3.1: Srovnání rozpětí teoretického odhadu pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění z přívodu arzenu, niklu, benzenu a benzo[a]pyrenu z venkovního ovzduší v Praze, 2012 As AVG Praha AVG ČR pozadí ČR As 2,81E-06 3,05E-06 1,44E-06 Ni Ni 2,39E-07 4,71E-07 1,86E-07 benzen benzen 5,46E-06 1,00E-05 2,53E-06 BaP BaP 9,05E-05 1,85E-04 5,13E-05 1,00E-07 1,00E-06 1,00E-05 1,00E-04 1,00E-03 C3.2 KVALITA PITNÉ VODY Zdroj: SZÚ Podle za kona o ochrane ver ejne ho zdravi musi kaz dy vy robce a distributor pitne vody kontrolovat pravidelne jeji kvalitu. Dals i kontroly pak prova de ji krajske hygienicke stanice v ra mci neza visle ho dozoru. Vs echny vy sledky z kontrol jsou povinne zasi la ny do centra lni databa ze jakosti vody. Na tomto principu je samozr ejme take sledova na kvalita pitne vody v distribučni ch si ti ch ver ejne ho vodovodu v Praze, včetne maly ch vodovodu v okrajovy ch ča stech hlavni ho me sta. Kontrola je zame r ena na jakost vody na kohoutku u spotr ebitele. Jakost doda vane pitne vody je hodnocena podle platne ho zne ni vyhla s ky Ministerstva zdravotnictvi C R č. 252/2004 Sb. V roce 2012 bylo v ra mci kontrol v Praze zi ska no celkem vy sledku (hodnot) ukazatelu jakosti pitne vody, z toho (97 %) od provozovatelu a (3 %) od hygienicke sluz by v ra mci sta tni ho zdravotni ho dozoru. Nedodrz eni nejvys s i mezni hodnoty (NMH) pro zdravotne vy znamne ukazatele bylo zjis te no ve dvou pr i padech jednalo se o pr ekročeni NMH u mikrobiologicke ho ukazatele Escherichia coli (3x) a enterokoky (1x). Mezni hodnota (MH) organolepticky ch ukazatelu jakosti pitne vody, kam r adi me pach, chuť, barvu a za kal, nebyla dodrz ena v 17 na lezech, a da le dos lo k 46 pr i padu m pr ekročeni MH ukazatele z elezo, 2x konduktivita, 1x celkove organicky uhli k a 1x chloridy. Z mikrobiologicky ch ukazatelu bylo nalezeno 217 pr ekročeni limitni hodnoty (13 x koliformni bakterie, 129 x počet kolonii pr i 22 C, 74 x počet kolonii pr i 36 C, a 1 x z ive organismy). U te ch kontaminantu, ktere maji stanoven pr ijatelny, či tolerovatelny expozični limit bylo provedeno hodnoceni za te z e obyvatelstva z konzumace pitne vody. Pr i hodnoceni se vycha zelo z pr edpokladu, z e kaz dy občan vypije denne v pru me ru 1 litr pitne vody ze si te ver ejne ho za sobova ni. V čerpa ni celkove ho pr ijatelne ho či tolerovatelne ho pr i vodu s kodlivin piti m pitne vody z vodovodu jednoznačne dominuje expozice dusičnanu m. Ta v letech 2011 i 2012 dosahovala pro praz ske ho obyvatele zhruba 10 % denni ho pr ijatelne ho pr i vodu. Expozice ostatni m s kodlivina m byla v obou letech na velmi ni zke u rovni (obr. C3.2). 210

17 ZDRAVÍ A Z IVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3 Obr. C3.2: Procento čerpání celkového expozičního limitu pro jednotlivé škodliviny pitím pitné vody z vodovodu, Praha, 2012 chloroform selen arsen olovo rtuť dusitany chlorethen (vinylchlorid) nikl kadmium mangan hliník měď Zdroj: SZÚ V ra mci studie zdravotni ho stavu a z ivotni ho stylu HELEN SZÚ bylo hodnoceno, jake zdroje pitne vody pouz i vaji obyvatele me st C R. Ve sledovane me stske ča sti Praze 10 v posledni ch letech vy znamne stouplo procento osob pouz i vaji ci ch jako zdroj pitne vody ver ejny vodovod, a to ze 74 % v roce 2002 na 90 % v roce Současne klesal podi l osob, ktere jako zdroj pitne vody pouz i vaji mimo jine balenou pitnou vodu: v roce 2002 to bylo 61 % osob, v roce % a v roce 2010 pouze 43 % osob. C3.3 REKREAČNÍ VODY 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 [% čerpání] Kvalita koupaci ch vod je v pru be hu cele koupaci sezóny sledova na v Praze na čtyr ech pr i rodni ch koupalis ti ch. O vs echna koupalis te se stara (o čistotu, hygienicke za zemi, pravidelne laboratorni odbe ry koupaci vody, atd.) provozovatel, ktery za roveň vybi ra na koupalis te vstupne. Koupalis te na rybni ku Šeberák me lo po celou koupaci sezónu 2012 kvalitu vody pome rne dobrou nejhu r e hodnocenou jako zhors ena jakost vody, ktera byla zpu sobena rozmnoz eni m sinic ve vode. Rybni k Motol je z dlouhodobe ho hlediska kvality vody vhodny ke koupa ni, ačkoliv i tam se vyskytuji ojedine le zvy s ene na lezy sinic. Voda byla v koupaci sezóne 2012 nejhu r e hodnocena pouze jako zdravotne neza vadna se zhors eny mi smyslove postiz itelny mi vlastnostmi. Kvalita koupaci vody v na drz i Džbán byla po celou koupaci sezónu 2012 sta la kvalita vody byla hodnocena stupne m 2. Hostivařská nádrž byla v roce 2012 poprve napus te na po odte z eni sedimentu, ktere na na drz i probi halo v letech 2010 az Kvalita vody byla do srpna velmi dobra (hodnocena stupne m 1), i kdyz se zde na poča tku koupaci sezóny vyskytovaly v hojne mi r e zelene vla knite r asy (obr. C3.3 a obr. C3.4). Novinkou koupaci sezóny 2012 byla instalace informačni ch tabuli na jednotlivy ch koupalis ti ch, coz je nova povinnost dana za konem o ochrane ver ejne ho zdravi. Tabule zr izuje a o aktua lnost informaci na nich se stara Hygienicka stanice hlavni ho me sta Prahy. Jsou na nich umi ste ny u daje o faktorech ovlivňuji ci ch kvalitu vody na koupalis ti, a take hodnoceni kvality vody, obvykle vs ak pouze za pr edcha zeji ci sezóny (obr. C3.5). Aktua lni informace o kvalite vody v pru be hu koupaci sezóny lze nale zt na webovy ch stra nka ch Hygienicke stanice hlavni ho me sta Prahy (rubrika Pr i rodni koupalis te ). 211

18 C3 ZDRAVÍ A Z IVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tab. C3.2: Souhrnné hodnocení pražských přírodních koupališť v roce 2012 podle vyhlášky č. 238/2011 Sb. o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch Koupalis te ve volne pr i rode Šebera k Motol Dz ba n Hostivar Ty den roku Voda vhodná ke koupání / Water suitable for bathing Voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi / Water suitable for bathing with impaired sensory properties Zhoršená jakost vody / Deteriorated water quality Voda nevhodná ke koupání / Water non-suitable for bathing Voda nebezpečná ke koupání / Water dangerous for bathing Zdroj: SZÚ Respondenti studie HELEN z Prahy 10 hodnotili kvalitu koupaci ch vod v roce Jako bezproble movou ji hodnotilo 61 % osob, 26 % osob me lo neutra lni na zor a pouze 12 % osob povaz ovalo kvalitu koupaci ch vod za proble m. V cele C eske republice bylo nespokojeno s kvalitou koupaci ch vod 13 % osob (v jednotlivy ch me stech od 4 do 42 procent). Ve volne m čase se chodi často koupat 9 % respondentu z Prahy 10, 34 % chodi občas a 29 % vy jimečne ; vu bec se nechodi koupat 29 %. Tato či sla odpovi daji celorepublikove mu pru me ru. Z osob, ktere se chodi koupat, jich 12 % alespoň ne kdy vyuz i va vlastni baze n, 52 % pr i rodni koupalis te a 66 % ver ejne baze ny. Obr. C3.3: Koupaliště na Hostivařské nádrži (nejteplejší den roku) Zdroj: SZÚ 212

19 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3 Obr. C3.4: Vláknité zelené řasy, které se rozmnožily v Hostivařské nádrži počátkem sezóny (krátce po napuštění nádrže) Zdroj: SZÚ Obr.C3.5: Informační tabule umístěná těsně za branou na koupališti na Hostivařské nádrži. Tabulemi jsou od roku 2012 povinně vybaveny všechny přírodní koupaliště, kde se koupe velký počet osob Zdroj: SZÚ 213

20 C3 ZDRAVÍ A Z IVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3.4 HLUK V současnosti patr i hluk k nejrozs i r ene js i m s kodlivina m z ivotni ho i pracovni ho prostr edi. Za hluk je povaz ova n kaz dy nechte ny zvuk, ktery ma rus ivy nebo obte z uji ci charakter, nebo ktery ma s kodlive u činky na lidske zdravi. Dlouhodobe pu sobeni hluku mu z e ve st k pos kozeni sluchu a zvys ovat riziko vzniku kardiovaskula rni ch onemocne ni, napr. vysoke ho krevni ho tlaku a ischemicke choroby srdečni. Za nepr i znivy zdravotni u činek je povaz ova no take rus eni spa nku hlukem, ktere vede k neklidu pr i spani (zvy s eny m spa nkovy m pohybu m), probouzeni se a pocitu m zhors ene kvality spa nku a uz i va ni le ku na spani. Hluk pu sobi negativne i na vy konnost člove ka pr edevs i m v oblasti dus evni pra ce. U de ti bylo proka za no nepr i znive pu sobeni hluku z letecke dopravy na učeni. K u činku m hluku na kvalitu z ivota a z ivotni pohodu patr i take obte z ova ni, ktere mu z e ve st az k rozvoji chronicke stresove reakce a pr ispe t tak ke vzniku civilizačni ch onemocne ni. Monitorova ni zdravotni ch du sledku a rus ivy ch u činku hluku probi ha v současnosti v devi ti me stech C R, v kaz de m z nich ve dvou lokalita ch. Pravidelne me r eni hluku je doplňova no dotazni kovy m s etr eni m zame r eny m na obte z ova ni a rus eni hlukem. V Praze jsou do syste mu monitorova ni zar azeny lokality Kone vova ul. a ul. Pod Lipami na Praze 3. Obr. C3.6 Měřicí místo v ulici Pod Lipami v Praze 3 Zdroj: Mapy.cz, * mer ici mi sto Ulice Pod Lipami (obr. C3.6) je me ne frekventovana jednosme rna ulice, bez MHD. Pr i sči ta ni dopravy v roce 2011 byl zjis te n pru jezd necely ch vozidel za 24 hodin ve vs edni den (z toho 55 vozidel byla na kladni auta a autobusy). Zdrojem hluku v te to lokalite mu z e by t i doprava na velmi frekventovane Kone vove ulici, ktera je vzda lena cca 100 m vzdus nou čarou. Hlučnost v lokalite Pod Lipami je dlouhodobe stabilni, hlukovy ukazatel L dvn (hlukovy ukazatel pro celodenni obte z ova ni hlukem podle vyhla s ky č. 253/2006) se pohybuje v rozmezi 49 az 53 db, pouze v roce 2006 dos lo k vy kyvu (L dvn = 57 db); tento na ru st pravde podobne souvisel se stavebni činnosti v lokalite. Pr i posledni m me r eni v roce 2011 byl v te to lokalite zjis te n hluk vyja dr eny hlukovy m ukazatelem L dvn 51 db. Na jar e roku 2013 probe hlo v te to lokalite dotazni kove s etr eni, ktere ho se zu častnilo 156 osob. Ve srovna ni s pr edchozi m s etr eni m v roce 2007 bylo me ne osob obte z ova no hlukem doma be hem dne (11 % osob), a me ne osob take uva de lo rus eni spa nku hlukem v noci (8 % osob), a to o 11 a o 5 procentni ch bodu me ne nez v roce 2007 (obr. C3.7). Tento pokles podi lu hlukem rus eny ch osob je projevem sni z eni hlučnosti lokality v porovna ni s rokem 2006, kdy zde probi hali rozsa hlejs i stavebni pra ce (opravy fasa d). 214

21 ZDRAVÍ A Z IVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3 Obr. C3.7 Podíl obtěžovaných a rušených osob hlukem v letech 2007 a 2013, ulice Pod Lipami, Praha 3 obtěžování během dne rušení spánku % osob % 20% 40% 60% 80% 100% vůbec ne silně Zdroj: SZÚ Nejčaste js i pr i činou obte z ova ni obyvatel te to lokality be hem dne byla automobilova osobni doprava (15 % obte z ovany ch osob) a na kladni doprava (16 %), sousedsky hluk (15 %) a sire ny vozu za chranne sluz by (12 %), viz obr. C3.8. V porovna ni s rokem 2007 vy znamne klesl podi l osob rus eny ch stavebni činnosti, a to z 19 na 9 % obte z ovany ch. Nejčaste js i mi vne js i mi du vody rus eni spa nku hlukem byla automobilova doprava (10 %), sire ny vozu za chranne sluz by a sousedsky hluk (shodne 8 % osob). Obr. C3.8. Podíl obtěžovaných a rušených osob hlukem podle zdroje hluku, ulice Pod Lipami, Praha 3, 2013 osobní automobily nákladní auta, kamióny motocykly a mopedy autobusy nebo trolejbusy letecká doprava sirény vozů záchranné služby hluk z restaurací a kulturních zařízení hluk ze stavební činnosti sousedský hluk technické zařízení v domě chrápání partnera % osob rušení spánku obtěžování přes den Zdroj: SZÚ 215

22 C3 ZDRAVÍ A Z IVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3.5 BIOLOGICKÝ MONITORING ČLOVĚKA V obdobi se C eska republika zu častnila mezina rodni studie s na zvem DEMOCOPHES, jeji mz ci lem bylo pouz i t jednotne metodicke postupy pro sledova ni obsahu vybrany ch s kodlivy ch la tek z prostr edi v moči a vlasech me stske i venkovske populace kaz de ho sta tu a porovnat tak vy sledky v ra mci 17ti u častni ci ch se evropsky ch zemi. Me stskou populaci representovalo v Praze 60 de ti ve ve ku 6-11 let a jejich matky, venkovskou populaci pak stejny počet respondentu z oblasti Liberecka. Byly sledova ny čtyr i biomarkery reprezentuji ci ru zne typy environmenta lni ch stresoru a odpovi daji ci současny m mezina rodni m trendu m: kadmium, kotinin a metabolity ftala tu analyzovane v moči a rtuť analyzovana ve vlasech. Kadmium patr i mezi te z ke kovy. Jeho hlavni mi nez a douci mi u činky je karcinogenita a nefrotoxicita, kadmium take ovlivňuje metabolismus va pni ku a zvys uje riziko osteoporózy. Zdrojem pr i vodu kadmia je jednak expozice taba kove mu kour i a take ne ktere potravni komodity, napr. brambory, be z ne i jemne pečivo, mouka či vnitr nosti. Za te z kadmiem se mezi evropsky mi de tmi vy razne nelis ila; koncentrace u česke populace vykazovaly hodnoty mi rne nad celkovou pru me rnou hodnotou vs ech zu častne ny ch sta tu. Zjis te ne hodnoty v moči de ti ani matek nepr esahovaly zdravotne vy znamne mezni hodnoty. Metabolity ftalátů byly u česke populace sledova ny vu bec poprve. Ftala ty obecne patr i mezi chemicke la tky se schopnosti porus ovat hormona lni rovnova hu (endokrinni modula tory/disruptory). Jsou pouz i va ny pr i vy robe me kčeny ch plastu a vzhledem k jejich s iroke mu pouz iti jsou v prostr edi prakticky vs udypr i tomne. Ftala ty v organismu se sice pome rne rychle metabolizuji, nicme ne populace je jim vystavena prakticky nepr etrz ite. Dosud byl stanoven pouze jediny zdravotne vy znamny limit a to pro součet dvou metabolitu diethylhexylftala tu (DEHP). Tento limit nebyl u česke skupiny pr ekročen s vy jimkou hranični ho zvy s eni u jednoho di te te z Liberecka. Ve shode s ostatni mi sta ty byly hladiny metabolitu ftala tu vys s i u de ti nez u jejich matek. Vys s i hodnoty metabolitu DEHP byly zjis te ny u chlapcu nez u di vek a u mlads i ch de ti nez u stars i ch. V ra mci mezina rodni ho porovna ni me ly česke de ti i jejich matky o ne co vys s i hodnoty nez byl pru me r zu častne ny ch zemi. Obsah rtuti byl analyzova n ve vlasech. V nich pr evaz uje organicka forma rtuti (methylrtuť), ktera se svy mi neurotoxicky mi u činky ma nejve ts i vy znam pro be z nou populaci. Ci lovy m orga nem pro pu sobeni rtuti v organismu je mozek. Methylrtuť procha zi placenta rni barie rou a pr i vysoke expozici mu z e nepr i znive ovlivnit vy voj mozku u vyvi jeji ci ho se plodu. Hlavni m zdrojem expozice be z ne populace jsou mor ske, zejme na drave a dlouho z iji ci ryby a mor ske plody. Hladina rtuti ve vlasech sledovane česke populace byla az 10x niz s i nez zdravotne vy znamny limit; hladiny praz ske populace byly o ne co vys s i nez u populace liberecke. Ve srovna ni s dals i mi zu častne ny mi zeme mi se vy sledky česky ch de ti i jejich matek umi stily vy razne pod evropsky m pru me rem. Ačkoliv je konzumace ryb (zejme na dravy ch) povaz ova na za vy znamny expozični zdroj organicke forme rtuti, proka zane hladiny rtuti u sledovane populace C eske republiky jsou ve srovna ni s evropsky m pru me rem vy razne niz s i. Zjis te ne vy sledky proto neznamenaji nutnost omezeni konzumace ryb; naopak pro populaci C R pr evaz uji pozitiva plynouci z konzumace ryb (obsah omega-3 mastny ch kyselin, vysoce biologicky hodnotny ch bi lkovin a dals i ch la tek, jako je napr. jód nebo vitamin D). Kotinin je metabolit nikotinu zar azeny do te to studie jako biomarker expozice de ti pasivni mu kour eni. Expozice taba kove mu kour i je povaz ova na za stejne negativni faktor jako aktivni kur a ctvi ; taba kovy kour je r azen mezi proka zany karcinogen pro člove ka. Vy sledky studie s hladinou kotininu u česky ch de ti na tr eti nejvys s i pr i čce zu častne ny ch evropsky ch zemi pouka zaly na za vaz ny proble m expozice česky ch de ti taba kove mu kour i z prostr edi. Ve srovna ni s praz sky mi de tmi byly o ne co vys s i hladiny kotininu zjis te ny u de ti z venkovske oblasti. Problematice pasivni ho kour eni de ti a jeho omezeni je proto tr eba ve novat zvy s enou pozornost. 216

23 BIOLOGICKÉ FAKTORY C4 C4 BIOLOGICKÉ FAKTORY C4.1 SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU PŮVODCŮ NÁKAZ V KLÍŠŤATECH V roce 2012 pokračovalo monitorova ni aktua lni promor enosti kli s ťat pu vodci na kaz Lymeske borreliozy a Kli s ťove meningoencefalitidy v dlouhodobe sledovany ch lokalita ch na u zemi hlavni ho me sta Prahy s ci lem sledovat aktivitu kli s ťat v tzv. pr i rodni ch ohnisci ch na kazy v podmi nka ch hlavni ho me sta Prahy. Sbe r kli s ťat byl prova de n vlajkova ni m ve sledovany ch lokalita ch pracovni ky Hygienicke stanice hlavni ho me sta Prahy u str edi, odde leni epidemiologie DDD protiepidemicke ho odboru Hygienicke stanice hlavni ho me sta Prahy, ve spolupra ci s pracovni ky poboček Hygienicke stanice Centrum, Jih, Za pad, Severoza pad a Sever. Vys etr eni byla prova de na Na rodni referenčni laborator i pro Lymeskou borreliozu SZÚ Praha a Na rodni referenčni laborator i pro arboviry Zdravotni ho u stavu se si dlem v Ostrave, k pru kazu viru Kli s ťove meningoencefalitidy. Biologicky vy voj kli s ťat je ovlivňova n nesta ly mi klimaticky mi podmi nkami, zejme na v letni ch me si ci ch. Počasi po celou dobu odchytu se pohybovalo od zataz ene ho s pr eha ňkami az do jasne ho počasi, s velky mi rozdi ly venkovni ch teplot (od 10 C do 29 C). Do laborator i se pr edala k vys etr eni na Kli s ťovou meningoencefalitidu a Lymeskou borreliozu kli s ťata vs ech vy vojovy ch stadii. Promor enost kli s ťat pu vodcem Lymeske borreliozy je v pru me ru 14,18%. Vy sledky vys etr eni na pr i tomnost viru Kli s ťove meningoencefalitidy proka zaly pozitivitu pouze v lokalite Praha 4, Kunraticky les U Va clava IV., pozitivita samcu činila 25,90%. O pozitivite byla neprodlene informova na pobočka pro Prahu 4-Jih. Vy sledky dlouhodobe ho sledova ni vy skytu kli s ťat na u zemi hlavni ho me sta Prahy sta le ukazuji na nezbytnost dodrz ova ni preventivni ch opatr eni (očkova ni, pouz i va ni repetentu, včasne odstrane ni kli s te te a dezinfekce mi sta pr isa ti kli s te te, vhodne oblečeni ) pr i na vs te ve v pr i rode. Očkova ni proti Kli s ťove meningoencefalitide prova di očkovaci centra, Zdravotni u stavy nebo praktičti le kar i, nejčaste ji v podzimni m obdobi, ktere je nejvhodne js i pro aplikaci prvni da vky te to vakci ny. Očkovaci centra nabi zeji aplikaci celoročne. Průběžné informace jsou k dispozici na webových stránkách Hygienické stanice hlavního města Prahy, sekce odborné informace, kolonka epidemiologie. Tab. C4.1: Promořenost klíšťat původcem Lymeské borreliózy v roce 2012 na lokalitách sledovaných HS hl. m. Prahy Lokalita Datum Samice Samci Nymfy Celkem 9, Kla novicky les , Točna , Kunraticky les, U Labute , Satalicka obora , Kunraticky les, U Va clava IV , Prokopske u doli , Kunraticky les, Globus 4, Modr anska, rokle, sever za Billou 4, Kunraticky les, Chodov , Ďa blicky ha j , Divoka Ša rka Vysve tlivky: neg / poz = negativni / pozitivni na pu vodce Lymeske borreliozy poz 7 poz neg 17% neg neg 4 poz 8,16% neg 1 poz 12 poz 25,50% poz neg neg 7,70% poz neg neg 2,60% poz 2 poz neg 11,80% poz 1 poz 1poz 7,70% poz 6 poz neg 18% neg neg 1 poz 2,50% poz 5 poz 2 poz 30% poz 1 poz 1 poz 25% Zdroj: HS HMP 217