ATELIER FONTES, s.r.o
|
|
- Vendula Daniela Holubová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OBSAH: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA PROBLÉMY OCHRANY PŘÍRODY V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH Program rozvoje Jihomoravského kraje Zemědělství Lesnictví Vodní hospodářství Doprava Těžba surovin Turistika a rekreace Energetika Územní plánování Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA ZÁVĚRY...51 SEZNAM TABULEK: TABULKA ZÁMĚRY VÝSTAVBY VODNÍCH CEST V JMK...19 TABULKA PROBLÉMOVÉ OBLASTI DOPRAVY OKRESŮ KRAJE Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY...25 TABULKA PŘEHLED LOŽISEK NA ÚZEMÍ JMK...30 TABULKA PODÍL TĚŽBY NEROSTNÝCH SUROVIN...32 TABULKA PŘEHLED PŘIROZENĚ TURISTICKÝCH REGIONŮ...37 SEZNAM OBRÁZKŮ: OBRÁZEK PŘEHLEDNÁ SITUACE VARIANT TRAS VODNÍ CESTY...21 Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.1
2 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE Zodpovědný řešitel tématu: Ing. Tomáš Havlíček, ATELIER FONTES, s.r.o. Ing. Eliška Zimová, LŐW & spol., s.r.o PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA V rámci této kapitoly bylo zadáno vyhodnocení a specifikace možných problémů mezi potřebami ochrany přírody a krajiny a opatřeními, které jsou obsaženy v sektorových politikách kraje s vazbou na oblast územního plánování, zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství, dopravy, těžby surovin, turistiky a rekreace. Základním dokumentem obsahujícím témata ochrany přírody a krajiny je střednědobý programový dokument Program rozvoje Jihomoravského kraje. Tento rozvojový dokument se ochranou přírody a krajiny speciálně nezabývá, ale tato problematika je obsažena v globálních cílech, cílech a opatřeních podle problémových okruhů řešených programem. Na Program rozvoje Jihomoravského kraje navazují dílčí sektorové politiky kraje, které zároveň zohledňují koncepční a rozvojové dokumenty státní správy ČR. Převážně obecné a koncepční návrhy v oblasti ochrany přírody a krajiny obsažené v hlavních rozvojových dokumentech a sektorových politikách je možné z velké části dále rozvíjet a korigovat především prostřednictvím územní plánů velkých územních celků a na ně navazujících ÚPD obcí. Z tohoto pohledu je velmi důležitá Územní prognóza Jihomoravského kraje, která vychází jak z PRK (je jejím územním průmětem), tak i schválených územních plánů a je zároveň podkladem pro tvorbu dalších krajských koncepcí, podrobnějších navazujících dokumentací i územních plánů všech stupňů. Územní prognóza Jihomoravského kraje je v současné době hodnocena procesem hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA). Přehled zpracovaných krajských koncepcí a územních plánů velkých územních celků (VÚC) je uveden v kapitole Podklady, literatura, legislativa PROBLÉMY OCHRANY PŘÍRODY V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Kraj má zpracován Program rozvoje kraje (PRK). Jeho součástí je Seznam aktivit opatření, uvedené níže. Program rozvoje Jihomoravského kraje se ochranou přírody a krajiny speciálně nezabývá, ale tato problematika se dotýká různých problémových oblastí řešených programem. Zde uvádíme základní problémové okruhy a cíle se vztahem k ochraně přírody a krajiny: Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.2
3 Problémový okruh B Zemědělství a venkov 1. GLOBÁLNÍ CÍLE PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Problémová oblast B1 : ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ, Cíl 1: Podporovat rentabilní a trvale udržitelné hospodaření diverzifikovaného a multifunkčního zemědělství a lesnictví na bázi integrace zemědělské, energetické a environmentální rozvojové politiky s využitím specifického potenciálu kraje. Problémová oblast B2 : ROZVOJ VENKOVA Cíl 2: Rozvíjet venkovský prostor jako prosperující, atraktivní, kulturní a integrované území, podporované funkční infrastrukturou a dostupnou občanskou vybaveností harmonicky spjatou s venkovskou krajinou a využívající potenciál krajiny, přírodní a středoevropské kulturní dědictví. 2. SPECIFICKÉ CÍLE PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Cíl 1.2: Rozvíjet krajinotvorné funkce zemědělského a lesnického hospodaření a polyfunkční využívání krajiny. Cíl 2.1: Rozvíjet venkovský prostor funkčním a estetickým zvelebováním venkova a zachováním tradičního rázu sídel, zástavby, staveb a historických struktur krajiny. Opatření 1.2: Rozvoj zemědělského a lesnického hospodaření pro tvorbu a polyfunkční využívání krajiny. Stručná charakteristika: Podpora krajinotvorné činnosti zemědělství v oblastech s nejnižšími předpoklady pro zemědělskou výrobu. Podpora udržování krajiny v kulturním stavu prostřednictvím zemědělské a lesní výroby. Urychlení projekce a realizace komplexních pozemkových úprav. Rozšíření stávajících lesních pozemků a ochranných pásů lesa a přiměřené uplatnění produkčně vhodných druhů dřevin. Realizace protierozních opatření a opatření na zvýšení retenční schopnosti zemědělské a lesní krajiny. Extenzifikace zemědělství v ekologicky citlivých územích. Rozvoj prvků územního systému ekologické stability s vícefunkčním využitím. Cílové skupiny: Zemědělské podnikatelské subjekty, vlastníci lesů, vlastníci a správci vodních toků a ploch Garanti: Jihomoravský kraj, AK, Lesy ČR, s.p., územní odbory MZe ČR Problémový okruh E Životní prostředí a přírodní zdroje 1. GLOBÁLNÍ CÍLE PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Problémová oblast E1 : REVITALIZACE ÚZEMÍ Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.3
4 Cíl 1: Zavedení systému trvale udržitelného rozvoje v ochraně a tvorbě kulturní krajiny s eliminováním dopadů vlivů lidské činnosti na životní prostředí. Problémová oblast E2 : ROZVOJ ÚZEMÍ Cíl 2: Vytvořit závazné koncepce rozvoje a udržování kvality životního prostředí včetně kontrolních mechanizmů, omezovat spotřebu neobnovitelných zdrojů energie a surovin, preferovat rozvoj a produkci obnovitelných energetických a surovinových zdrojů. 2. SPECIFICKÉ CÍLE PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Cíl 1.1: Integrovat postupy využívání krajiny. revitalizace krajiny a trvale udržitelného hospodářského Cíl 1.2: Revitalizovat říční systémy a provést protipovodňová opatření. Cíl 1.3: Zvýšit čistotu povrchových vod a ochranu podzemních vodních zdrojů na úroveň standardů EU. Cíl 1.4: Snižovat emise do ovzduší ze stacionárních a mobilních zdrojů, zajistit účinný systém kontroly kvality ovzduší. Cíl 1.5: Zajistit a rozvíjet péči o zvláště chráněné části přírody, dobudovat jejich soustavu chráněných území v regionu. Cíl 1.6: Zvýšit čistotu půdy a úroveň její ochrany, odstranit ekologické zátěže v půdě, zlepšit nakládání s odpady. Cíl 2.1: Vytvořit a postupně realizovat environmentální koncepce obcí a měst. Cíl 2.2: Podporovat zavádění ekologických manažerských systémů zejména v ekonomické sféře, které mají pozitivní vlivy na životní prostředí. Cíl 2.3: Provádět aktivní ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu. Cíl 2.4: Omezit spotřebu neobnovitelných tradičních zdrojů energie a surovin, podporovat výrobu a využívání obnovitelných zdrojů energie a minimalizaci odpadu ve výrobních procesech. 3. OPATŘENÍ PRJMK PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH Opatření 1.1: Stručná charakteristika : Integrace programů revitalizace a využívání krajiny. Urychlené vyřešení pozemkových úprav, nezbytných pro provádění nutných krajinotvorných opatření. Koncentrace úsilí na integraci hlavních aktivit v revitalizaci krajiny a budování ÚSES, zejména v oblastech s vysokou intenzitou zemědělské výroby. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, vlastníci, podnikatelské subjekty, správy NP a CHKO, správci toků, AOPK Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.4
5 Garanti : Státní orgány a instituce, PÚ, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 1.2: Podpora revitalizace říčních systémů a realizace k přírodě šetrných protipovodňových opatření. Stručná charakteristika : Urychlené dopracování revitalizačních a protipovodňových opatření v povodí všech větších řek v kraji a jejich postupná realizace. Provádění opatření ve smyslu Ramsarské konvence v nivách řek, zaměřené zejména na jejich zákonnou ochranu. Podpora provádění preventivní údržby vodních toků, spojené s revitalizačními a případně i s místními protipovodňovými opatřeními. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, vlastníci, podnikatelské subjekty, správy NP a CHKO, správci toků, Lesy ČR, AOPK, vědeckovýzkumná pracoviště, VŠ Garanti : Státní orgány a instituce, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 1.3: Zlepšení kvality povrchových vod a důsledná ochrana podzemních vodních zdrojů. Stručná charakteristika : Výstavba, dostavba, modernizace a intenzifikace kanalizačních sítí a ČOV v souladu se standardy EU. Podpora alternativních technologií čištění odpadních vod zejména u malých či speciálních zdrojů znečištění. Obnova aluviálních lučních porostů a zatravňování pásem hygienické ochrany vodních zdrojů. Vycházet z Úmluvy o spolupráci pro ochranu využitelnosti Dunaje pro povodí Moravy. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, vlastníci, podnikatelské subjekty, vodohospodářské společnosti, správci toků, Lesy ČR, AOPK Garanti : Státní orgány a instituce, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 1.5: Rozvoj zvláště chráněných částí přírody, dobudování soustavy chráněných území v regionu. Stručná charakteristika : Vybudování soustavy zvláště chráněných území. Podpora ochrany aktivní péče pro další zvláště chráněná území mimo jiné formou speciálních programů. Zajistit provázanost prvků ÚSES na území kraje, rovněž tak se sítí EEONET. Účinně podporovat územní ochranu biotopů a stanovišť druhů zařazených do NATURA Vytvoření funkčního základu perspektivní sítě ÚSES. Podpora zvláštních režimů účelového zemědělského a lesního hospodaření v NP a CHKO. Vypracování koncepce a vytvoření podmínek pro realizaci směn či výkupů pozemků, nacházejících se ve zvláště chráněných územích, významných krajinných prvcích a ÚSES. Podpora budování soustavy přírodních parků jako základny pro ochranu kulturní krajiny a zajištění péče o ně. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.5
6 Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, vlastníci, podnikatelské subjekty, správa NP a CHKO, Lesy ČR, AOPK Garanti : Státní orgány a instituce, Pozemkový fond ČR, Jihomoravský kraj, MMB, SOM JM, RRA JM Opatření 1.6: Podpora opatření k ochraně půdy, odstranění ekologických zátěží a zlepšení nakládání s odpady. Stručná charakteristika : Rozvoj zemědělských a lesnických činností k ochraně půdy. Podpora zavádění biologických postupů při odstraňování znečištění půdy. Podpora technologií, omezujících nároky na skládkování odpadů a obalů. Podpora odstraňování starých ekologických zátěží, rekultivace starých skládek a prostorů po vytěžených ložiscích nerostných surovin. Revize rozsahu CHLÚ s následnou iniciací případného odpisu zásob a zrušení ochrany v oblastech s neperspektivní možností těžby k zajištění možnosti rozvoje území. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, podnikatelské subjekty, Lesy ČR, AOPK Garanti : Státní orgány a instituce, OBÚ, SFŽP, AK, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 2.1: Podpora vytváření koncepcí ochrany životního prostředí měst a obcí a jejich postupná realizace. Stručná charakteristika : Vytváření a postupná realizace ucelených rozvojových koncepcí je vyšší způsob ochrany životního prostředí. Využívání místních znalostí území a jeho problematiky. Vypracování environmentálních koncepcí mikroregionů, měst a obcí za aktivní účasti veřejnosti včetně podnikatelských aktivit, klíčová podmínka pro zlepšování ŽP a trvalé péče o něj v intencích Agendy 21 a TUR. Veřejná kontrolovatelnost naplňování rozvojových koncepcí. Zapojení sdružení, spolků, nestátních neziskových organizací do vytváření a schvalování koncepcí. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony, Sdružení obcí, AOPK, podnikatelské subjekty, neziskové nestátní organizace, sdružení a spolky Garanti : Státní orgány a instituce, Jihomoravský kraj, MMB, SOM JM, RRA JM Opatření 2.3: Podpora rozvoje systému ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty. Stručná charakteristika : Podpora systému ekologické výchovy, osvěty a poradenství, zahrnující široké spektrum organizací. Vytvoření sítí ekologických poraden pro veřejnost a středisek ekologické Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.6
7 výchovy. Podpora rozpracování a realizace projektů místně udržitelného rozvoje, vycházejícího z Agendy 21. Tvorba programů ekologického vzdělávání s institucionální spoluprací (školství, neziskové organizace, informační média). Podpora poradenské činnosti nestátních neziskových organizací. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony podnikatelské subjekty, NP a CHKO, nestátní neziskové organizace, sdružení a spolky Garanti : Státní orgány a instituce, Jihomoravský kraj, MMB Opatření 2.4: Podpora úspor energií a surovin, využívání obnovitelných a alternativních zdrojů, podpora minimalizace odpadů z výroby. Stručná charakteristika : Podpora rozvoje a zavádění energeticky a surovinově úsporné technologie. Preferovat ekologicky šetrné využití existujících zbytkových zdrojů surovin na území JmK. Podpora řešení úspor tepelné energie u stavebních objektů. Podpora zavádění a uplatnění recyklačních a maloodpadových (bezodpadových) technologií. Podpora rozvoje a využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Podpora zavádění technologií, zaměřených na energetickém využívání zemědělské a lesnické produkce. Cílové skupiny : Města a obce, mikroregiony podnikatelské subjekty, majitelé a správci budov Garanti : Státní orgány a instituce, SFŽP, VŠ, Výzkumné ústavy, HK, Jihomoravský kraj, MMB, SOM JM. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.7
8 ZEMĚDĚLSTVÍ Koncepce rozvoje vinařství V Jihomoravském kraji je zpracována Koncepce rozvoje vinařství ČR pro období vstupu ČR do EU, Jihomoravský kraj, XII Tato dokumentace se promítá do ochrany přírody a krajiny v oblasti kategorizace viničních tratí, jako nástroje na umístění výsadby a pěstování vinic v nejlepších viničních tratích. Zásadní problémy související s vyhlášenými viničními tratěmi, které jsou v rozporu s požadavky ochrany přírody a krajiny jsou: žadatelé o změnu druhu pozemku považují viniční tratě za "vyhlášené" a nechápou, proč by k některým lokalitám měl mít orgán ochrany přírody dodatečně zásadní výhrady někteří zájemci o výsadbu vinohradů kupovali tyto pozemky, aniž by předpokládali, že na některé nemohou obdržet souhlas ke změně druhu pozemku zjednodušená evidence pozemků a katastrální mapy neodpovídají skutečnosti, pro změny druhu pozemku je někdy nutno vyžadovat od vlastníků geometrické plány na oddělení lokalit, které je nutno zachovat v nedotčeném stavu, žadatelům se tak nečekaně sníží výměry plánovaných výsadeb. Těmto a dalším problémům kolem viničních tratí (např. nepovolené výsadby, nepovolené oplocování pozemků, likvidace keřů a stromů, používání chemických postřiků) se dalo předejít vyhlášením viničních tratí zohledňujících podmínky orgánů ochrany přírody a krajiny. Viniční trati vymezil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský bez ohledu na platnou legislativu a zákonem chráněné zájmy nejen ochrany přírody a krajiny. Vyhláška MZe č.298/2000 Sb. (a její novely z roku 2003 a 2004) jsou rezortními vyhláškami s nižší právní silou než zákon č. 114/1992 Sb. Řešení této problematiky lze těmito způsoby: územní vymezení viničních tratí lze provést pouze při komplexních popř. jednoduchých pozemkových úpravách nebo územním rozhodnutím nebo v rámci územně plánovací dokumentace, kdy jsou vždy zohledněna stanoviska dotčených orgánů státní správy a dalších účastníků řízení. Další možnou variantou je vyhlášení jednotlivých viničních tratí rozhodnutím dle správního řádu, vymezení viničních tratí zpracované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, které je v příloze vyhlášky, je proto pouze orientačním vymezením pozemků vhodných k pěstování révy vinné v ČR, viniční trati nerespektující vyhlášená a navrhovaná zvláště chráněná území, NATURU 2000, ÚSES, VKP registrované i ze zákona atd.,dát do souladu s těmito normami. Mimoprodukční funkce zemědělství Státní zemědělská politika má mimořádný význam na zájmy ochrany přírody a krajiny. Tato politika je vyjádřená dotacemi a podpůrnými programy v zemědělství. Výrazněji se projevuje po schválení zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. 2 tohoto zákona vytváří právní podklad Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.8
9 pro poskytování finančních podpor formou dotací, podpůrných programů či vyrovnávacích příspěvků. Týkají se jak zemědělské produkce ( 2 odst. 1), tak veřejného zájmu na plnění mimoprodukčních funkcí zemědělského půdního fondu. Nařízení vlády č. 505/2000 Sb. stanovuje "Podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržení krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování". Kritéria pro poskytnutí dotací dle podpůrných programů nerozlišují v území cílové krajinné segmenty, ve kterých by mohla mít realizovaná krajinná opatření největší účinnost. Z tohoto hlediska tedy neexistuje žádný relevantní koncepční dokument a kraj by si jej měl vytvořit. Územní plánování by mohlo vytvořit prostor při pořizování územních plánů pro diskusi a projednání diferenciace území z hlediska směřování veřejných prostředků do míst, kde realizace krajinných opatření bude mít největší efektivitu. V 12 výše uvedeného vládního nařízení jsou uvedeny následující podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny. Jedná se o: Agroenvironmentální programy Změna struktury zemědělské výroby zatravněním zemědělských pozemků orné půdy s cílem: Redukovat vodní erozi Snížit riziko kontaminace povrchových vod Zvýšit retenční schopnost krajiny Pastva hospodářských zvířat jako činnost přispívající k udržování krajiny v náležitém stavu Částečné vyrovnání ztrát v důsledku hospodaření žadatele v rámci ekologického zemědělství Z hlediska ochrany přírody a krajiny lze považovat za nejvýznamnější agroenvironmentální dotační tituly, které směřují do ekologického zemědělství a do zakládání a udržování travních porostů. Jedná se o údržbu luk a pastvin ve vazbě na požadavky ochrany přírody (extenzivní louky a pastviny, posun seče na loukách, zachování podmáčených a rašelinných luk), ve vybraných lokalitách podpora hnízdních možností chřástala polního a bahňáků na travních porostech. Na orné půdě je podporováno zatravňování, a to především svažitých pozemků, pěstování meziplodin k snížení ohroženosti erozí, výsev semenné směsky ke vzniku biopásů. Speciální opatření ke stabilizaci závrtů na orné půdě a osevní postup v ochranných zónách jeskyní, se týkají oblasti Moravského krasu. Podpůrné programy na podporu zemědělských aktivit zaměřených na ochranu složek životního prostředí Vápnění orné půdy s půdní reakcí do 5,5 ph Založení prvků ÚSES Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str. 10.9
10 Podpůrné programy na podporu změny struktury zemědělské výroby Zalesněním zemědělských pozemků Založením porostů rychle rostoucích dřevin Kritéria pro poskytnutí dotace na jednotlivé podpůrné programy charakterizují požadovaná opatření a jsou specifikovány podmínky, která musí splňovat žadatel. Širší územní vazby a souvislosti pro umístění jednotlivých opatření nejsou uvedeny. Do rozporou se zájmy ochrany přírody se tato opatření mohou dostat, pokud nebudou dostatečně koordinována v následujících případech: Nevhodně prováděná pastva hospodářských zvířat může způsobit: ruderalizaci a nitrifikaci částí území vodní erozi poškození ekologicky cenného vegetačního krytu Vápnění orné půdy může poškodit ekologicky cenná společenstva navazujících pozemků závislá na nízkém ph Zalesnění zemědělských pozemků. převáženě se zalesňují TTP. Při nekoordinovaném zalesnění může dojít k likvidaci cenných lučních společenstev případně k narušení krajinného rázu Založení porostů rychle rostoucích dřevin může dojít k šíření nežádoucích invazních druhů a klonů podobně jako při pěstování energetických plodin na příklad křídlatky. Venkov a multifunkční zemědělství Národní rozvojový plán (NDP) uvádí zemědělství jako svoji 5. prioritní osu, kterou rozpracovává Operační program "Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství" (dále jen OP Zemědělství). OP Zemědělství se budou financovat 3 priority, 7 opatření s celkem 14-ti podopatřeními/aktivitami z fondu EAGGF a FIFG. Účelem zpracování OP Zemědělství je mimo jiné zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Většina priorit na období však souvisí přímo s prvovýrobou (finanční prostředky na rekonstrukci, modernizaci a výstavbu nových zemědělských staveb, na zavádění nové technologie, ochranu před povodněmi, na uspořádání vlastnických práv k pozemkům). Venkovské osídlení nestačí rozlišit pouze kritérii celostátní úrovně. Regionální úroveň územních plánů může zachytit krajové odlišnosti chápání venkovského prostoru. Multifunkčnost zemědělství se tedy do zmíněného OP nepromítla. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
11 LESNICTVÍ Jihomoravský kraj má zpracovánu koncepci v Programu rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (březen 2004). Programu rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (PRLHJMK) vychází z Národního lesnického programu ČR, ze závazných mezinárodních i národních programových a koncepčních dokumentů upravujících hospodaření v lesích a práce rovněž navazují na předchozí krajské koncepční materiály zejména na Program rozvoje Jihomoravského kraje. Koncepční záměry formulující postavení lesa a lesního hospodářství v environmentální politice ČR jsou uvedeny také ve Státním programu ochrany přírody a krajiny z roku 1999 a ve Státní politice životního prostředí ČR, jejíž aktualizaci schválila vláda svým usnesením č. 38 ze dne 10. ledna Národní lesnický program přinesl také nové podněty k výraznějšímu promítnutí významu dřeva ekologicky důležité a obnovitelné suroviny, kterou lesní hospodářství produkuje v Koncepci průmyslové politiky ČR z července 2001 a ke konkretizaci uplatnění dřeva v rámci průběžně aktualizovaného Státního programu na úsporu energie a obnovitelných zdrojů energie, musel být i tento aspekt promítnut do PRLHJMK. Z uvedeného vyplývá, že PRLHJMK je programem komplexním respektujícím nejen potřeby odvětvového rozvoje lesního hospodářství, ale zdůrazňujícím i významné místo lesů v životním prostředí, jejich mimoprodukční funkce, důležitost lesa jako obnovitelného zdroje ekologicky příznivé dřevní suroviny a význam využití a zpracování dřeva pro ekonomiku kraje. Základním principem, z něhož PRLHJMK vychází, je obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem, při omezování administrativních zásahů na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek. Na základě zhodnocení současných ekonomických a ekologických podmínek lesního hospodářství Jihomoravského kraje lze shrnout hlavní programová opatření k zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů následovně: Zajistit trvalý rozvoj všech funkcí podmíněných existencí lesa. K tomu je třeba: udržet současnou výměru lesů důsledným uplatňováním právních předpisů na úseku ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, podporovat majetkovou arondaci lesních pozemků (nákupem, prodejem, směnou, darováním a pozemkovými úpravami), podporovat péči o ochranné lesní pásy (větrolamy) v zemědělské krajině včetně jejich obnovy, podporovat rozšiřování výměry lesů zalesňováním nelesních půd, zejména neobdělávaných, ladem ležících zemědělských půd; dbát při tom nejen na zajištění vhodné druhové skladby nově vytvářených porostů, ale i na zachování pozemků specifického charakteru a významu s cílem zvýšení biodiverzity krajiny, podporovat péči o zvláště chráněná území, podporovat dosavadní trendy snižování znečišťování životního prostředí, zejména ovzduší, a dostupnými lesnickými opatřeními zmírnit negativní dopady znečištění, upravit početní stavy zvěře, jejich věkovou strukturu a poměr pohlaví na úroveň umožňující úspěšnou obnovu a další rozvoj lesních porostů. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
12 Uplatňovat postupy pěstování lesa založené na poznání podstaty a vlastností lesních ekosystémů a na účelném přiblížení hospodaření přirozeným přírodním procesům. K tomu je třeba: uplatňovat přirozené způsoby obnovy geneticky vhodných porostů v těch podmínkách, kde je to z biologického a ekonomického hlediska efektivní, dbát na uchování a zvyšování biodiverzity péčí o genofond taxonů lesních dřevin, využít všechny dostupné nástroje lesnické politiky k postupné přeměně současné druhové skladby lesů ve prospěch dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí ke škodlivým činitelům a melioračními účinky na půdu a současně poskytují vysoký produkční i mimoprodukční funkční efekt, vlastníky lesa orientovat na vhodné pěstební metody umožňující omezování holosečného způsobu hospodaření tam, kde je tím podmíněno trvale udržitelné obhospodařování lesa. Předpoklady pro zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů. K tomu je třeba: v rámci poskytování odborné a metodické pomoci obcím realizovat opatření k dosažení vyšší úrovně pracovníků státní správy lesů, využít nového regionálního uspořádání veřejné správy k posílení postavení, role a vlivu státní správy lesů, plně využívat zpracovaných oblastních plánů rozvoje lesů jako podkladů k lesním hospodářským plánům a osnovám, využívat odborných lesních hospodářů, zejména v případech kdy náklady na jejich činnost hradí stát, k prosazování zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů, motivačně podpořit orientaci vlastníků lesa, včetně lesů ve státním vlastnictví, na trvalé a dlouhodobé zvelebování lesních majetků s přihlédnutím k veřejnému zájmu na rozvoji prospěšných funkcí lesů. Současná právní úprava (zákon č. 289/1995 Sb.) vymezuje funkce lesa jako přínosy podmíněné existencí lesa. Člení je na funkce produkční a mimoprodukční. Podle převažujících funkcí pak člení lesy na kategorie lesů ochranných, zvláštního určení a na lesy hospodářské. Aktuální koncepční materiály lesního hospodářství zdůrazňují požadavek polyfunkčního obhospodařování lesů, zahrnující jak funkčně integrované, tak i funkčně diferencované obhospodařování lesů. Základním principem, z něhož Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje vychází, je obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem, při omezování administrativních zásahů na nezbytné minimum. Program je zpracován jako průřezový materiál, respektující nejen potřeby odvětvového rozvoje lesního hospodářství, ale zdůrazňující i významné místo lesů v životním prostředí kraje a jejich význam jako významného zdroje obnovitelné ekologicky čisté suroviny. Postupná realizace programu by měla přispět k posílení plnění jak produkčních, tak i mimoprodukčních funkcí lesů v kraji. Program by měl rovněž přispět k motivaci vlastníků lesů ke zvyšování jejich odpovědnosti za svůj majetek. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
13 Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny Výše uvedená koncepce se do konfliktu se zájmy ochrany přírody a krajiny nedostává. Do tohoto střetu se dostávají některé jevy a procesy: Významně jsou v Jihomoravském kraji zastoupeny lesy, v nichž převažující funkcí je chov zvěře. Jedná se o obory a bažantnice. Tyto lesy mohou být zařazeny do lesů zvláštního území - lesy v oborách a samostatných bažantnicích, ale ne vždy tomu tak je. Nejrozsáhlejším komplexem lesů s touto funkcí je obora Soutok, Moravský Krumlov, a komplex Klentnice - Bulhary. Až na výjimky jsou lesy s touto funkcí soustředěny v jižní části kraje. V těchto specifických částech lesa dochází k významnému střetu s ochranou přírody. Škody působené zvěří na lesních porostech zejména okusem kultur (nové loupání a ohryz) patří k vážným škodlivým vlivům a střetům. Ochrana přírody předpokládá, že v následujících letech bude úkolem pro myslivost především zachovat všechny druhy zvěře a zodpovědně myslivecky hospodařit. U černé zvěře dochází vlivem vysokých stavů k závažným škodám nejen na zemědělských kulturách, ale i na lokalitách cenných z hlediska zájmů ochrany přírody. Problematickým bodem v lesním hospodaření jsou společenské změny obdobné jako v zemědělství. Základním faktorem je opět obnovení institutu vlastnictví. Lesní plánování má mnohaletou tradici, která byla po roce 1995 rozšířena o další stupeň - oblastní plány rozvoje lesů. V krajině se nepříznivě projevují "černé" těžby dřeva, které jsou v rozporu s lesními hospodářskými plány. Někteří restituenti měli zájem svůj majetek urychleně zpeněžit. Les prodali firmám, které využily některé nesrovnalosti v právních předpisech a les nechaly vytěžit, i když ještě nedosáhl mýtního věku. Obvykle použité technologie těžby jsou nešetrné k území, tedy i k ochraně přírody a krajiny VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Směrný vodohospodářský plán V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. budou do doby zpracování nového vodohospodářského plánu respektovány zásady uvedené v dosud platném "Směrném vodohospodářském plánu ČSR" z roku zpracovaném ve smyslu zákona č. 138/1973 Sb. (o vodách) a zákonem č. 130/1974 Sb. (o státní správě ve VH ). Tento plán byl schválen usnesením Vlády ČSR č. 121/1975 a vydán MLVH ČSR. V něm jsou uvedeny zásady hospodaření s vodními zdroji a s vodou, které musí odpovídat přirozeným povodím, nikoliv hranicím administrativně správních celků. Toto odpovídá i novým směrnicím Evropského parlamentu a rady č. 2000/60/ES z (viz Rámcová vodohospodářská směrnice v kap 4.), kde jsou i požadavky na ochranu vod a vodních útvarů vázaných systémy. V novém zákonu č. 254/01 Sb. se ustanovuje instituce "Plánu hlavních povodí ČR "(Labe Morava a Odra), který pořizuje MZ ve spolupráci s MŽP, kraji a dotčenými ústředními úřady. Navazovat budou "Plány oblasti povodí" (Horní, Střední, Dolní Labe, Morava, Odra), které pořizují správci jednotlivých povodí. Na ně bude navazovat "Program opatření", která dle podkladů od MZ schválí Vláda ČR. Jsou to opatření dlouhodobá a proto v tomto přechodném období je nutné vycházet ze schváleného "Směrného vodohospodářského plánu" v části, která se týká Jihomoravského kraje, sousedících krajů (Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
14 Olomoucký, Zlínský) a sousedících států (Slovensko- řeka Morava, Rakousko- řeka Dyje). Do návrhu budou ale zahrnuty dílčí schválená řešení, která budou k dispozici. Dle zákona č. 254/2001 Sb. povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují (vlastníkem je stát). Zájmů ochrany přírody se dotýkají zejména navrhované vodní nádrže, a to: zásahem do zvlášť chráněných území nejrůznějších stupňů, vytvářením migračních bariér. Navrhované vodní nádrže jsou vyznačeny v mapové příloze 1 : Mapa navrhovaných nádrží. Jakost vody Čistotu toků ovlivňují nejvíce splachy z intenzivně obhospodařovaných polí obsahující velké množství živin (dusíkaté, fosforečné) a chybějící ČOV u obcí, nebo nesprávně provozované stávající ČOV jak u obcí tak u ostatních provozů (zejména kampaňových). Toto znečistění toků se projevuje následně ve vodních nádržích a rybnících a omezuje jejich využití. Obecně je možno konstatovat, že u většiny toků, zejména menších, kde vodnost je poměrně malá, znečistění značně kolísá a pohybuje se od III. do V.tř. Jedná se o znečistění jak anorganického tak organického původu, ale také i radioaktivního. Je to ovlivněno zemědělskou produkcí, množstvím malých sídel u kterých chybí ČOV a aglomeracemi s průmyslem bez ochrany při haváriích (zejména ropnými produkty) či splachy vytěžených hlušin. Dokladem jsou místní ekologické katastrofy spojené s úhynem ryb. Kvalita vody v nádržích a rybnících odpovídá kvalitě vody na tocích a je poměrně špatná. Zejména sinice ohrožují zdravotní stav vodních živočichů a omezují přírodní hodnotu i rekreační využití vodních nádrží. Znečistění je dlouhodobé a jeho sanace si vyžádá delší dobu než u toků, kde samočisticí procesy probíhají rychleji. Jsou to zejména usazené kaly, které přitekly z toků či občasných vodotečí a omezující akumulační schopnosti těchto nádrží. Snaha o zlepšení jakosti vody je v souladu se zájmy ochrany přírody. Příkladem snahy o řešení je projekt Čisté povodí Svratky. Projekt Čisté povodí Svratky Nosným cílem projektu je vypracování dokumentace, která bude zásadním podkladem pro rozhodnutí o dalších krocích směřujících k vypracování podrobných návrhů řešení snižujících eutrofizaci vod v povodí Svratky, tj. prací organizačních, inženýrských, projekčních a technicko-ekonomických na zpracování návrhů opatření ve vytipovaných oblastech a zdrojích znečištění, s cílem zajistit rozhodnutí potřebná pro získání podpory z fondů ČR a EU (územní rozhodnutí, stavební povolení, vodoprávní rozhodnutí). Cíle projektu Snížit živinový odnos z povodí Snížit živinovou zátěž nádrží Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
15 Obnovit přirozenou rovnováhu ve struktuře planktonu (není myšleno úplné odstranění sinic) Návrh možností spolufinancování navrhovaných aktivit z fondů Evropské unie a národních dotačních zdrojů Zpracování dokumentace potřebné pro zajištění spolufinancování z fondů Evropské unie a národních dotačních zdrojů V současné době jsou zpracovány první dvě etapy tohoto projektu. První zahrnovala sběr podkladových dat a druhá vyhodnocuje dle zadání území povodí Svratky nad soutokem se Svitavou a obsahuje návrhy opatření směřující ke zlepšení současného stavu. Tato zpráva je zároveň podkladem pro podrobnější zadání dalších etap projektu, případně přípravu realizace některých návrhů. Druhá etapa se konkrétně zabývá bodovými a plošnými body znečištění, dále sinicemi, bilancí zdrojů znečištění v povodí se zaměřením na hlavní živiny, způsobující eutrofizaci a následné problémy v jakosti vod na nádržích, toxikologickými analýzami dnových sedimentů a v doplňkových opatřeních je věnován prostor návrhům sedimentačních prostor v povodí a tzv. měkkým opatřením. Protipovodňová opatření a úpravy toků Tyto činnosti však často dostávají do střetu s ochrannou přírody a krajiny. Nezbytná ekologizace protipovodňových opatření není často součástí projektů, technické úpravy mají přednost před řešením citlivým k nivám a vodním toků. Postupné zastavování říčních niv je dlouhodobý a pokračující problém. Nutné je především důsledně využívat všechny retenční kapacity povodí, mimo jiné také obnovou, rekonstrukcemi nebo budováním malých vodních nádrží jako primární záchytné sítě důsledků vodní eroze. V zájmu protipovodňových opatření dochází k likvidaci břehových porostů místo pravidelné údržby. Hrazení bystřin je činností, která v dnešní podobě občas spíše devastuje zachovalé přírodní toky. Vodní cesty Vodní doprava je představována zejména záměrem výstavby vodní cesty Dunaj-Odra-Labe (DOL). Tento záměr se promítá do řady koncepčních a politických dokumentů. Podrobnější údaje i hodnocení obsahuje následující kapitola DOPRAVA Dopravní stavby, zejména nové, se velmi často dostávají do střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Návrhy dopravní infrastruktury vycházejí z Programu rozvoje Jihomoravského kraje a v návaznosti na něj zpracovaných, respektive v současné době zpracovávaných dopravně inženýrských a dopravně technických studií. Dopravní politika České republiky schválená Usnesením vlády ČR číslo 413, ze dne 17. června 1998 obsahuje základní teze v oblasti dopravní infrastruktury s rozdělením na části: Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
16 silniční doprava a pozemní komunikace (priorita dostavby dálniční sítě a sítě rychlostních silnic, podpora realizace průtahů a obchvatů obcí, odstraňování ostatních dopravních závad, preference údržby a oprav před novou výstavbou), železniční doprava (priorita modernizace tranzitních koridorových tratí, přiměřená modernizace ostatních železničních tratí a uzlů), vodní doprava (zlepšení plavebních podmínek na dolním toku Labe, prodloužení plavební cesty do Pardubic, splavnění dolní Moravy do Hodonína, splavnění Odry do Ostravy), letecká doprava (dostavba a modernizace letiště Praha - Ruzyně), kombinovaná doprava (modernizace železničních tratí na parametry podle dohody AGTC, podpora budování kontejnerových překladišť a logistických center), cyklistická doprava (budování cyklistických stezek všech druhů a forem). Dopravní politika Jihomoravského kraje Podklad Dopravní politika Jihomoravského kraje byl vypracován a projednán Komisi dopravy Jihomoravského kraje v roce 2001 a jako takový byl zapracován do Územní prognózy rozvoje Jihomoravského kraje. Hlavní důraz je kladen na dopravní obsluhu území a tím tedy na komplexnost a kvalitu rozvoje celé dopravní soustavy. K obecným problémům motorové dopravy ve vztahu k ochraně přírody a krajiny patří vytváření nebo posilování migračních bariér a střety dopravních prostředků s živočichy. Letecká doprava Jihomoravský kraj a statutární město Brno mají zájem o rozvoj leteckého provozu, jak v osobní tak v nákladní dopravě na veřejném mezinárodním letišti Brno - Tuřany. Program rozvoje Jihomoravského kraje rovněž počítá s dalšími kvalitativním rozvojem letišť pro sportovní létání v Brně - Medlánkách, v Břeclavi, v Kyjově, ve Vyškově a ve Znojmě. Ke střetům může docházet ve výskytu druhů soustavy NATURA 2000 v lokalitách některých letišť. Železniční doprava Program regenerace a modernizace železniční sítě České republiky vychází z prognózy budoucího vývoje Evropské dopravní soustavy a základních principů evropské dopravní politiky, které kladou důraz na vyšší využívání těch druhů dopravy, které jsou příznivější k životnímu prostředí. Státní investice směřují do modernizace vybraných tratí (koridorů), které mají prioritně zajistit kvalitní a rychlé mezinárodní spojení do Německa, Rakouska, Polska, Maďarska, Slovenska a dalšími zeměmi evropského kontinentu. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
17 Územím Jihomoravského kraje prochází železniční tratě I. koridoru (Děčín Praha Česká Třebová Brno Břeclav) a II. koridoru (Petrovice u Karviné Přerov Břeclav). Součástí modernizace těchto koridorů bude i přestavba hlavních železničních uzlů v Brně a v Břeclavi. Pro vzdálenější výhledové období nelze opomenout systém železničních vysokorychlostních tratí rychlostí (VRT), opět v celoevropských vazbách a po schválení výsledných tras sledovat jejich územní ochranu. VRT na území Jihomoravského kraje Z koncepce výstavby vysokorychlostních železničních tratí v České republice vyplývá, že přes území Jihomoravského kraje povedou tři větve VRT, které budou zapojeny do železničního uzlu Brno. Zatím co větve do Rakouska / Slovenska a do Ostravy jsou sledovány v jedné variantě řešení, má větev do Prahy dvě základní varianty a řadu subvariant vedení trasy. V rámci prověřování možností technického řešení byly v roce 1998 zpracovány studie Upřesnění koridoru VRT Praha - Brno při severním zapojení do železničního uzlu Brno v oblasti obce Česká a městské části Brno, Ivanovice a Upřesnění koridoru VRT Praha - Brno při jižním zapojení do železničního uzlu Brno v oblasti obce Troubsko. Z těchto studií vyplynuly následující varianty koridorů pro vedení tras VRT: severní varianta číslo 1 - označená jako trasa platná, severní varianta číslo 2 - označená jako trasa odsunutá, jižní varianta číslo 3 - trasa odsunutá pod zámeckým parkem v Troubsku k dálnici D 1, jižní varianta číslo 4 - trasa odsunutá k Moravanům, jižní varianta číslo 5 - trasa přechodová do jižní trasy k dálnici D 1, jižní varianta číslo 6 - trasa přechodová do jižní trasy k obci Moravany. Na uvedené varianty koridorů pro vedení vysokorychlostních tratí bylo v roce 2002 vypracováno posouzení dopadů trasy a koridoru pro ochranu této trasy do území, výsledkem však nebyl výběr optimální varianty nebo variant. Z hlediska úvah o využití území má negativní dopady skutečnost, že je třeba počítat s územní ochranou (koridorem) v šířce 300m na každou stranu od uvažované trasy vysokorychlostní železniční tratě. Při srovnání severních a jižních variant koridorů pro vysokorychlostní tratě jsou podle zvolených kriterií výhodnější jižní varianty (např. odhad investiční náročnosti se liší o více než 40 % ). Pokud město Brno opravdu chce vytvořit podmínky pro zastávku vysokorychlostních vlaků, musí nutně trvat na technicky náročnější, ale z hlediska Brna méně rizikovou severní variantu zapojení koridoru VRT Praha - Brno do železničního uzlu Brno. Při severním zapojení budou totiž vysokorychlostní vlaky Brnem nutně projíždět hlavním nádražím a je tedy větší šance, že zde budou i zastavovat. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
18 Stavby v oblasti železniční dopravy zůstávají vedeny většinou ve stávajících koridorech a jedná se především o zkvalitnění stávajícího stavu a parametrů. Navrhované úpravy budou probíhat v rámci modernizace hlavních železničních koridorů, kde negativní dopady na ochranu přírody a krajiny jsou řešeny v rámci zákonných předpisů. Pro zachování prostupnosti krajiny pro organismy je nutno zabezpečit migrační trasy bioty a řešit střety se stávajícími segmenty kostry ekologické stability krajiny. Koridor VRT ve variantách by se dotýkal jak ZCHÚ, lokalit NATURA 2000 i kvalitních krajinných celků, je nutné podrobné prověření tras ve variantách ve vztahu k ochraně přírody a krajiny. Vodní doprava Jako záměry rozvoje vodní dopravy v Jihomoravském kraji jsou zařazeny akce související s plavebním napojením České republiky na Dunaj a tím i na síť evropských vodních cest respektive s koncepční vizí celoevropského významu jakou je plavební kanál Dunaj Odra Labe. Řešení na území JmK (ČR) V první etapě se předpokládá vybudování říčního přístavu Břeclav (s nákladovým terminálem) a jeho napojení na řeku Moravu respektive Dunaj. Vlastní napojení je závislé na zvolené trase plavebního kanálu v oblasti Břeclavi, která je v současné době sledována ve dvou variantách : varianta A říční předpokládá, že v úseku Hodonín státní hranice bude plavební kanál kopírovat tok řeky Moravy s odbočením na slovenské území, napojení přístavu Břeclav bude průplavní spojkou řeka Morava přístav, varianta B - průplavní předpokládá, že v úseku Hodonín státní hranice bude trasa vodní cesty vedena průplavem v trase říčky Kyjovky, kolem přístavu Břeclav a přes Dyji na rakouské území, napojení přístavu Břeclav bude krátkou spojkou průplav přístav. V dalších etapách bude následovat prodloužení trasy do prostoru Hodonína, Veselí nad Moravou a postupně dále v souladu s koncepcí plavební cesty Dunaj Odra Labe. Konkrétně mezi sledované záměry rozvoje vodní dopravy v Jihomoravském kraji patří : vybudování říčního přístavu Břeclav (jedna z priorit JmK), napojení přístavu Břeclav na řeku Moravu (varianta A - říční, B - průplavní), průplav Dunaj Odra Labe (DOL), Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
19 Tabulka Záměry výstavby vodních cest v JMK Pořadové číslo akce Okres Zdroj informace Závaznost informace Předpoklad zahájení akce Označení variant Název stavební akce Kategorie Délka v km Náklady v mil. Kč mil. Kč / 1km Poznámka 901 Břeclav MD námět nespec. DOL, přístav Břeclav x x x x 902 Břeclav MD námět nespec. A, B 903 Břeclav MD námět nespec. DOL, úsek Břeclav - Hodonín DOL, úsek Hodonín - Veselí nad Moravou plus nákladní terminál x x x x A (řeka), B (průplav) x x x x Dunaj - Odra - Labe Návaznosti mimo území JmK (ČR) V současné době je Ředitelstvím vodních cest ČR zadáno zpracování projektu Napojení jižní Moravy na Dunaj vodní cestou. Zpracovatelem je Dopravní rozvojové středisko ČR, a.s. Záměr projektu je víceúčelový a sleduje tyto cíle: zajištění spolehlivého plavebního spojení České republiky a ekonomických regionů, kterými průplav prochází, s plavební sítí států EU a Dunajskou vodní magistrálou, vytvoření přístavu na území České republiky napojeného na dunajskou vodní magistrálu, vytvoření multimodálního dopravního terminálu a umožnění široké nabídky logistických služeb v pohraniční oblasti mezi Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem, zajištění flexibility v přepravě zboží, změnu v dělbě přepravní práce s hlavním cílem zvýšení podílu doprav vhodnějších z hlediska životního prostředí (vnitrozemská plavba, železniční doprava) a snížení podílu silniční dopravy, zajištění mimodopravních efektů, ke kterým patří zejména: příspěvek k ochraně přilehlého území před povodněmi, příspěvek ke zlepšení vodohospodářské bilance, zlepšení kvality životního a přírodního prostředí, přínosy pro energetiku ( využití energie v malých vodních elektrárnách), využití vodní cesty jakožto faktoru urbanizace, rozvoj rekreačních a sportovních aktivit a turistického ruchu, Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
20 vytvoření nových pracovních příležitostí v multimodálním dopravním terminálu na pomezí České republiky, Rakouska a Slovenska a případně i v dalších lokalitách, podél trasy vodní cesty, vhodných pro investory. (Dopravní rozvojové středisko ČR, 2003) Projekt je ve fázi posuzování možných variant řešení. V rámci této problematiky byla vypracována Studie proveditelnosti akce Napojení jižní Moravy na Dunaj vodní cestou. Studie výše uvedené cíle kvantifikuje a hodnotí jejich utilitu a dále pak vyhodnocuje tři základní varianty tras vodní cesty především z hlediska technického řešení s dopadem na ochranu životního a přírodního prostředí a z hlediska ekonomického. Na základě jejích výsledků budou vedena mezinárodní jednání o výběru nejvhodnější trasy a o organizačním zabezpečení výroby a provozu. Jedná se o následující základní varianty tras: Varianta A - slovensko česká ( Devín Jakubov Kúty Břeclav) Varianta B - rakousko - slovensko - česká (Vídeň Angern Jakubov Kúty Břeclav) Varianta C- rakousko - česká (Vídeň Angern Hohenau Břeclav) Uvedené základní varianty A a C obsahují ještě podvarianty. Na trasy všech variant navazuje přístav Břeclav, který je situován převážně v katastru obce Kosice a města Lanžhot, v prostoru jihovýchodně od města Břeclav mezi železničním koridorem a dálnicí D2. Zahájení stavby bylo stanoveno na rok 2006, uvedení vodní cesty do provozu v roce 2010 a ukončení stavby v roce V následujícím obrázku je znázorněn průběh navrhovaných tras. Varianta A je znázorněna červeně, varianta C modře a varianta B je kombinací variant A a C se zeleně vyznačeným propojením. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
21 Obrázek Přehledná situace variant tras vodní cesty Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
22 Přehled střetů: Vzhledem k závažným střetům záměrů výstavby plavebního kanálu D-O-L na ochranu přírody a krajiny jsou uvedeny nejvýznamnější střety: Vliv na chráněná území přírody: Velkoplošná zvlášť chráněná území v oblasti nejsou, i když je celé území stále navrhováno jako součást rozšířené CHKO Palava. Z maloplošných území jde o tyto vlivy: Varianta plavby v toku: Národní přírodní rezervace ani národní přírodní památka se v přímé blízkosti trasy nenachází, nepřímo ale ZCHÚ těchto kategorií mohou být dotčena. Varianta kanálu: Národní přírodní rezervace ani národní přírodní památka se v přímé blízkosti trasy nenachází, nepřímo ale ZCHÚ těchto kategorií mohou být dotčena. Hranice přírodní rezervace Stibůrkovská jezera je mimo průplav D-O-L. Přírodní památky Ivánek (Slovensko) se řeka Morava dotýká v délce 590 m. NATURA 2000: Varianta plavby v toku: Trasa vede v délce 8,8 km v lokalitách NATURY evropsky významné lokality a ptačích oblastí. Jde o střet zcela zásadní. Realizace trasy by porušila Českou republikou přijaté mezinárodní závazky a vyžaduje projednání v Evropské komisi. Varianta kanálu: Trasa prochází v délce 4,0 km lokalitou NATURA 2000 ptačí oblastí, z toho v délce 2,5 km i v evropsky významné lokalitě. I tento střet je stejně zásadní. Vliv na ÚSES: Varianta plavby v toku: Trasa v délce 5,0 km tečuje nadregionální biocentrum Soutok a v délce 3,5 km jej křižuje. Dále křižuje nadregionální biokoridor a celou řadu lokálních. Dotýká se i lokálních biocenter Stará Morava, Pod hrází a U odtržencové aleje v celkové délce m. Varianta kanálu: Trasa v délce 0,7 km tečuje nadregionální biocentrum Soutok a v délce 0,7 km jej křižuje. Dále křižuje nadregionální biokoridor a celou řadu lokálních. Křižuje v délce 1,5 km regionální biocentrum Hraniční louky a v délce 1,1 jej tečuje. Průplav D-O-L se dotýká lokálního biocentra Pod Tratí v délce 620 m a prochází mimo lokální biocentra Pod Hrází a U Odtržencové aleje. Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
23 Vliv na krajinný ráz: Obě varianty procházejí, dle Evropské úmluvě o krajině, krajinnými mezotypy CZ polní, pravěké sídelní krajiny pannonica a CZ krajiny říčních niv pravěké sídelní krajiny pannonica. Celý prostor by proto měl být chráněn minimálně na úrovni Přírodního parku. Výstavba průplavu a zejména technická a biotechnická doprovodná opatření zde znamenají zásadní narušení. V typu CZ jde o jednu z nejreprezentativnějších oblastí v ČR, v případě typu CZ jde o krajinu běžnou až mírně narušenou, kde by výstavba D O L neznamenala zásadní narušení. Varianta plavby v toku: Mezotypem C kolizně prochází v délce cca 11 km, typem C bezkolizně v délce cca 6 km. Varianta kanálu po přístav: Mezotypem C kolizně prochází v délce cca 4 km, typem C bezkolizně v délce cca 4 km. Silniční doprava Ve vlastnictví státu nadále zůstávají dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy: D 1 Praha Brno Vyškov ( - Přerov Lipník nad Bečvou), D 2 Brno Břeclav státní hranice SR Bratislava, R 43 Brno Česká (- Moravská Třebová, plánovaná rychlostní silnice propojující v severojižním směru rychlostní silnici R 35 Olomouc Hradec Králové s dálnicí D 1), R 52 Brno Pohořelice (Mikulov Vídeň. rychlostní silnice mezinárodního významu, která propojuje Brno, Mikulov a Vídeň), 496 km silnic I. třídy na územím Jihomoravského kraje Do majetku Jihomoravského kraje je od svěřeno celkem: km silnic II. třídy, km silnic III. třídy, mostů na silnicích I. a II. třídy. Jedním z prioritních programů rozvoje kraje bude regenerace sítě silnic II. a zejména III. třídy, kterou bude zajišťovat krajská Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje. Zvýšená pozornost bude věnována průjezdním úsekům silnic obcemi, nehodovým místům a nevyhovujícím mostním objektům. Do střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny se mohou dostávat zejména nově trasované komunikace. Vedení tras dopravní silniční sítě je nutno v přípravě zásadně navrhovat mimo Koncepce ochrany přírody JmK: 10. OCHRANA PŘÍRODY V SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH KRAJE str
Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa
Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace
VícePrioritní zaměření strategie
Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím
VíceVýstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt
VícePlánování v oblasti vod
Plánování v oblasti vod Ing. Iva Jelínková, Povodí Moravy, sap. Odborně o Brně Bytová výstavba a protipovodňová ochrana Brno 18. 10. 2017 Strana 2 Morava Olomouc červenec 1997 Strana 3 Svitava Brno - Komárov
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: MZP/2017/710/1851 V Praze dne 25. října 2017 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
VíceÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA VRATIMOV
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA VRATIMOV ZMĚNA č. 10 N Á V R H Z A D Á N Í určený k projednání Zpracován ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
VíceIX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY
IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných
VíceZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2835/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY
ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2835/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2835/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
VícePodpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020
Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Mgr. Martin Kubica náměstek úseku řízení OPŽP Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260
VíceObecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
Více2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ. říjen Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1
NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ říjen 2011 Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor výstavby (dále jen úřad územního plánování),
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
VícePhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP
Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
VícePrioritní výzkumné cíle
Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu
VíceNávrh zadání územního plánu Úlice
Návrh zadání územního plánu Úlice Pořizovatel: Městský úřad Nýřany, odbor územního plánování Schvalující orgán: Zastupitelstvo obce Úlice prosinec 2014. 1 Obsah zadání územního plánu A. Požadavky na základní
VíceOPŽP prioritní osa 4. Petr Šandor, Martin Tomešek AOPK ČR, regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zlín, 1.10.2015
OPŽP prioritní osa 4 Petr Šandor, Martin Tomešek AOPK ČR, regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zlín, 1.10.2015 OSA 1 Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní 1.1 - Snížit množství vypouštěného
VícePáteřní infrastruktura
Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
VíceOPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast
OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast OPŽP verze 7 PRIORITNÍ OSA 1: ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY VOD A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ PRIORITNÍ OSA 2: ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LIDSKÝCH SÍDLECH
VíceKOMENTÁŘ OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN B. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN
OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMENTÁŘ A. ÚZEMNÍ PLÁN B. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN A. 1. Textová část A. 1. 1. Vymezení zastavěného území - datum, ke kterému bylo vymezeno zastavěné území
VíceKrajinotvorba a pozemkové úpravy
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Krajinotvorba a pozemkové úpravy Holasovice 2016 Ing. Michal Pochop Pozemkové úpravy Proces pozemkových
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 52754/ENV/15 V Praze dne 31. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 65947/ENV/15 V Praze dne 29. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VícePříloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení
VíceOLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník
Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru OLEŠNÍK stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území Olešník pořizovatel: Magistrát města České Budějovice odbor územního plánování a architektury březen
VíceSeminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009
Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,
VíceIntegrovaný regionální operační program
Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční
VíceOdůvodnění Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Kapitola F
Kapitola F Sdělení jak bylo stanovisko podle 37 odst. 7 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 91 92 F. Sdělení jak bylo stanovisko
VícePLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE
PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE Zpráva o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených ve stanovisku Ministerstva životního prostředí k návrhu koncepce PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE dle vyhlášky
VíceMAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015
OPŽP 2014-2020 19.3.2015 Základní údaje o OPŽP 2014-2020 Řídící orgán: Ministerstvo Životního prostředí Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz.
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: MZP/2017/710/526 V Praze dne 29. srpna 2017 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO
NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
VíceNÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE VODNÍ PLOCHY
NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE VODNÍ PLOCHY Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci rozvoje
VíceStrategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou
PROBLÉMOVÉ OKRUHY STRATEGIE OBCE MILOTICE NAD BEČVOU Z výchozí SWOT analýzy a dotazníkového šetření se jeví účelně rozčlenit slabé stránky a problémy obce Milotice nad Bečvou do pěti problémových okruhů
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 20. 2. 2014 Č. j.:11330/env/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
VíceZpráva o uplatňování Územního plánu Holštejn
Zpráva o uplatňování Územního plánu Holštejn období 11/2011 9/2015 Návrh k projednání Zpráva o uplatňování Územního plánu Holštejn schválena usnesením č. přijatým Zastupitelstvem obce Holštejn na.zasedání
VíceAKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ
AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD Ing. Jan Cihlář, Ing. Jan Plechatý, Ing. František Smrčka Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Praha Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční
VíceOperační program životní prostředí
Operační program životní prostředí 2007-2013 Lenka Vokasová odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí Operační program Infrastruktura nenároková podpora investičních
VíceBrownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR
Brownfields v České republice Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields z hlediska MŽP: Veškeré pozemky zásadně narušené činností člověka tak,
VíceÚSK v návaznosti na pozemkové úpravy Zkušenosti s ÚSK pohledem Krajského úřadu
Zkušenosti s ÚSK pohledem Krajského úřadu Metodický pokyn ukládá, jak má vypadat zadání, co v něm má být zakotveno. Cíle a účel pořízení (upřesnění typů krajin, cílová kvalita krajiny) Rozsah řešeného
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km
Více(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF
6. dubna 2006 Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF 1. Období do 31. prosince 2006/31. prosince 2008 2. Obdobní od 2007 do 2013 /2015!!!!!! ""!!!! ## 2004-2006 (2008)
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice
Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY 2017-2030 Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle požadavků 10h zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů
VíceNÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBOVIDY
NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBOVIDY Pořizovatel: Městský úřad Šlapanice, odbor výstavby, oddělení územního plánování a památkové péče Pracoviště Brno, Opuštěná 9/2, 656 70 Brno Zpráva o
VíceAktuálně vyhlášené a připravované výzvy operačních programů pro obce
Aktuálně vyhlášené a připravované výzvy operačních programů pro obce Operační program Životní prostředí SC 1.1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů
VíceNávrh zadání Změny č. 2 Územního plánu Ruprechtov
Návrh zadání Změny č. 2 Územního plánu Ruprechtov Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, Odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Datum: Červen 2016 Úvod: Návrh zadání Změny č. 2
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Praha dne 4. ledna 2019 Č. j.: MZP/2019/710/2 Vyřizuje: Ing. Benková Tel.: 267 122 486 E-mail: Barbora.Benkova@mzp.cz Rozdělovník ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
VíceRealizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR
Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Příklady realizace NLP II v roce 2013 1) Příprava programu rozvoje venkova na období 2014-2020
VíceInformace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí
Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační
VíceMOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ
MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz
VíceÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HUZOVÁ
NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HUZOVÁ sestavený k projednání ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů zpracovaný
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:
VíceGrantedu OPŽP
Grantedu OPŽP 2014-2020 Základní údaje o OPŽP 2014-2020 Řídící orgán: Ministerstvo Životního prostředí Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz.
VíceZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í
ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního
VíceKoncepce vodohospodářské politiky ČR z pohledu Ministerstva životního prostředí
Koncepce vodohospodářské politiky ČR z pohledu Ministerstva životního prostředí Ing. Jaroslav Kinkor Odbor ochrany vod VII. národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů České republiky Praha, 15. 9.
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:
VíceZměna č.iii Územního plánu sídelního útvaru Miletín - Rohoznice
Změna č.iii Územního plánu sídelního útvaru Miletín - Rohoznice Zpracovatel: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Obsah: Návrh Změny č. III Územního plánu sídelního útvaru Miletín - Rohoznice - textová část
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 3. 2014 Č. j.: 8382/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
VíceZměna č. 2 územního plánu obce Čachovice návrh zadání květen 2012 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2
ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁN OBCE ČACHOVICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 Pořizovatel dle 6 odst. 2 Obecní úřad Čachovice s plněním ustanovení 24 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění Ing. Renata Perglerová s
VíceNÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE
NÁVRH ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE 1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno územím dílčí změny v katastrálním území obce Sudoměřice. Na základě požadavku
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km
VíceMožnosti využití podpor při hospodaření v lesích z resortu MŽP
Možnosti využití podpor při hospodaření v lesích z resortu MŽP Naděžda Urbaňcová Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Frýdek-Místek Podpory při hospodaření v lesích z resortu životního
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VícePozemkové úpravy krok za krokem
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Pozemkové úpravy krok za krokem Milín 2016 Ing. Michal Pochop Pozemkové úpravy Proces pozemkových
VíceMichaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz
Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz Obsah: 1)Kde můžete sledovat aktuálnídotačnípříležitosti 2)Tematickéoperačníprogramy na období2007-2013
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ
Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval
VícePrávní předpisy v ochraně životního prostředí
Právní předpisy v ochraně životního prostředí zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
Vícepozemky určené k plnění funkcí lesa 7 j) Rozhodnutí o námitkách a jejich vyhodnocení 7 k) Vyhodnocení připomínek 7
II. OBSAH ZMĚNY Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. TEXTOVÁ ČÁST strana a) Postup při pořízení změny č.1 územního plánu 2 b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,
VíceDotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině
Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Jan Matějka Autoři v prezentaci použitých fotografií jsou Tomáš Just (AOPK ČR) a pracovníci SFŽP ČR, případně
VíceZadání Změny č. 1 ÚP Vráto
Zadání Změny č. 1 ÚP Vráto pořizovatel: Obecní úřad Vráto Prosinec 2014 I. Textová část: OBSAH ZADÁNÍ: Obsah a. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování
VíceZměna č. 1 ÚPO Mlékosrby
Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚPO obsahuje změnu závazné části ÚPO Mlékosrby Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Mlékosrby Městský úřad Nový Bydžov Ing. arch. Karel Novotný
VíceKoncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky
Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky Ing. Pavel Marták Suché období 2014 2017: vyhodnocení, dopady a opatření 30. května 2018 Strategické dokumenty řešící sucho Strategie přizpůsobení
VíceZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SLAVĚTÍN. za období listopad 2007 leden 2015
1 ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SLAVĚTÍN za období listopad 2007 leden 2015 Zpracoval: Městský úřad Litovel, odbor výstavby Březen 2015 2 Zprávy o uplatňování Územního plánu Slavětín dle 55 odst.
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany
Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s
VíceÚzemní studie vlivu zlepšení technických parametrů Labské vodní cesty ve Středočeském kraji na udržitelný rozvoj. Objednatel
KRAJ Územní studie vlivu zlepšení technických parametrů Labské vodní cesty ve Středočeském kraji na udržitelný rozvoj Objednatel Středočeský kraj, Zborovská 11, 111 50 Praha 5 Zhotovitel Atelier T-plan,
VíceZměna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ
Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ NÁVRH ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Bezděkov nad Metují Městský úřad Náchod Ing.arch.Karel Novotný Brožíkova
VícePŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV ZPRÁVA O EX-ANTE
PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV 2014+ - ZPRÁVA O EX-ANTE HODNOCENÍ AKTUALIZACE ZPRÁVY PO PŘEDLOŽENÍ PRV EK Datum: 23. 3. 2015 Verze:1.0 Příloha č. 5 Příloha SEA hodnocení Vypořádání vyjádření ke koncepci Příloha
VíceMožnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014
Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz
VíceMateriál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou
Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:
VíceA. POPIS OBLASTI POVODÍ
A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.
VícePosouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.
Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ZMĚNY č.3 ÚP OBCE NOVÁ DĚDINA
II. ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ZMĚNY č.3 ÚP OBCE NOVÁ DĚDINA II/A. T E X T O V Á Č Á S T obsah: 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 47637/ENV/15 V Praze dne 13. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZadání Změny č. 1 územního plánu Borovník
Zadání Změny č. 1 územního plánu Borovník Návrh Zadání Změny č. 1 územního plánu Borovník bylo schváleno usnesením č.. přijatým Zastupitelstvem obce Borovník na. zasedání dne Pořizovatel: Městský úřad
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceNÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVIJANY
NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVIJANY dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a 15 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických
VíceM a g i s t r á t m ě s t a P r o s t ě j o v a nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov N Á V R H ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBĚDKOVICE
M a g i s t r á t m ě s t a P r o s t ě j o v a nám. T. G. Masaryka 130/14, 796 01 Prostějov Stavební úřad Magistrátu města Prostějova N Á V R H ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBĚDKOVICE (dále jen
Více