Klíčová slova: paradigma závislost jako nemoc naučené chování harm reduction úrovně vlivu.
|
|
- Arnošt Bednář
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Časy se mění aneb přístup harm reduction vůči užívání alkoholu? Abstrakt Tradiční pojetí závislosti na užívání alkoholu jako (neléčitelné) nemoci, jež jako jediné možné řešení situace uživatele alkoholu (či jiných drog) vnímá naprostou a doživotní abstinenci, je v posledních letech stále více podrobováno odborné kritice. Ta s sebou přináší i diskusi o změně paradigmatu, podle nějž není uvažováno o závislosti, ale o problémovém pití (či užívání jiných návykových látek) jako o naučeném chování, jemuž se lze odnaučit a změnit nejen směrem k totální abstinenci, ale i ke kontrolovanému, umírněnému pití. V tomto kontextu získává na významu přístup harm reduction (snižování rizik), který se sice původně jako samostatný koncept vyvinul ve vztahu k užívání ilegálních drog, ale některé pro něj typické intervence jsou běžnou (snad jen nedostatečně uvědomovanou) součástí opatření realizovaných ve vztahu k užívání alkoholu. V textu jsou diskutována základní východiska kritiky konceptu závislosti jako nemoci, jeho výhody a nevýhody, argumenty pro posun k paradigmatu problémového užívání alkoholu (drog) jako naučeného chování a příklady intervencí minimalizace rizik vůči užívání alkoholu, jež jsou nebo mohou být realizovány na různých úrovních vlivu. Klíčová slova: paradigma závislost jako nemoc naučené chování harm reduction úrovně vlivu. Závislost jako nemoc Patrně hlavní motivací objevu, že alkoholismus je nemoc, k němuž doboví odborníci dospěli krátce po zrušení americké alkoholové prohibice ( ), byla snaha, aby bylo s alkoholiky ze strany nepřátelsky naladěné většinové společnosti zacházeno lépe a byla jim poskytnuta odpovídající pomoc (Heather a Robertson 2000). Podobně tomu bylo i v případě uživatelů nealkoholových drog, kdy byla diagnóza drogová závislost poprvé ve světě uznána až v roce 1934 v USA a jako typ duševní poruchy zanesena do Standardního klasifikovaného názvosloví nemocí Americké psychiatrické asociace (Szasz 1985). Nevyhnutelným důsledkem tohoto kroku bylo, že se platnost konceptu závislosti jako nemoci stala legitimním objektem vědeckého zkoumání a jako taková byla a ve stále větší míře je podrobována odborné kritice. Teorií, jež se pokoušely popsat a vysvětlit závislost na alkoholu jako nemoc je celá řada. Např. Jellinek (1960) ve své dnes již klasické diskusi o teorii alkoholismu jako nemoci uvádí 115 různých přístupů. Současná kritika konceptu závislosti jako nemoci se zaměřuje především na zpochybňování některých jeho základních východisek, případně některých oblíbených teorií 1/7
2 závislosti. K hlavním teoretickým východiskům podrobovaným kritice patří tvrzení o biologicky vrozených dispozicích, jež má člověk nedobrovolně a které jej s vysokou mírou pravděpodobnosti předurčují k tomu, aby se stal na užívání návykových látek závislý. K takovým patří především teorie o biologicky vrozené poruše vnitřní kontroly ve vztahu k užívání návykových látek, jež jedinci brání překonat nutkání pít či užívat drogy anebo překonávat bažení (craving) po nich (Peele 2002). K oblíbeným teoriím závislosti jako nemoci pak patří zejména ty o biologicky vrozené či v průběhu života získané nemoci závislosti nebo teorie o geneticky determinované závislé osobnosti (Peele 1986). Kritika konceptu závislosti jako nemoci Autoři, kteří koncept závislosti na užívání alkoholu nebo drog podrobují odborné kritice, uvádějí celou řadu argumentů pro potvrzení svých závěrů, že závislost je spíše než nemoc forma naučeného chování (Gossop 2000). Podle Kooymana (1993) např. závislost podobně jako horečka není typická nemoc s jasnou etiologií, prognózou a léčbou, ale spíše symptom skrytých problémů. V případě závislosti na užívání návykových látek symptom problémů biologické, psychologické a sociální povahy. Rovněž Heather a Robertson (2000) nabízejí ve své knize přehled hlavních argumentů kritiků konceptu závislosti jako nemoci. K těm mj. patří skutečnost, že na rozdíl od většiny nemocí pro léčbu závislosti neexistuje jedna účinná forma léčby. Tuto kritiku lze samozřejmě diskutovat ve vztahu k jiným nemocem, např. k rakovině, pro jejíž léčbu lidstvo rovněž dosud nemá účinný lék ani postup. Dalším argumentem proti pojetí závislosti jako nemoci jsou poznatky z dosavadního výzkumu ve vztahu k látkovým (alkohol či drogy) a nelátkovým závislostem (např. gambling), které nepodporují teorii dědičnosti. Potvrzeny jsou dosud pouze specifické vrozené predispozice, na jejichž základě člověk může být vůči vytvoření závislosti na určité formě chování náchylnější. Podle dalších autorů ignoruje teorie závislosti jako nemoci další významné faktory (vztahy, sociální aspekty apod.), jež se na vzniku závislého chování mohou spolupodílet (Milam a Ketcham 1983). Další nevýhodou, kterou kritici v konceptu závislosti jako nemoci spatřují, je riziko tzv. sebenaplňujícího proroctví vycházející ze sociologické teorie labellingu (nálepkování). Jinými slovy, pokud je jedinec společností (odborníky) v důsledku teorie o biologické dědičnosti závislosti onálepkován jako budoucí alkoholik/závislý na ilegálních drogách, může tak podvědomě pro naplnění tohoto proroctví mnoho udělat a stát se závislým. Nikoli však v důsledku pouhé biologické dispozice, ale i dalších okolností a faktorů, jedním z nichž může být právě očekávání společnosti. Nevýhodou diskutovaného konceptu může být i jistá forma alibi, 2/7
3 kterou může jedinci poskytovat při popření vlastní odpovědnosti na rozvoji závislého chování. K nejznámějším přístupům, které se k problému užívání návykových látek v podobném duchu staví, patří Anonymní alkoholici, kteří vycházejí z teze, že sami nedokážou své chování změnit, protože je to mimo jejich schopnosti a pomoc mohou očekávat pouze od vyšší síly (Alcoholics Anonymous 1989). V kontextu tohoto článku je pak největší slabinou konceptu závislosti na alkoholu jako nemoci jeho implikace v odborné praxi, kdy jediným, odbornou veřejností uznávaným řešením je totální celoživotní abstinence od užívání všech typů návykových látek. Tento článek nechce popírat účinnost konceptu závislosti jako nemoci, který, byť neodpovídá vědeckým poznatkům, pomohl řadě lidí, aby je a jejich blízké přestala společnost kvůli užívání alkoholu (drog) obviňovat a aby tak mohli podniknout kroky pro svoji úzdravu. Nechce ani zpochybňovat, že se jedná o pragmatickou a účinnou strategii, jež tvoří významný základ mnoha léčebných programů a svépomocných skupin. Ale ve světle skutečnosti, že teorie závislosti jako nemoci byla překonána, argumentuje, že je v odborné praxi čas posunout se k vědeckému, empiricky podloženému paradigmatu problémového pití (Heather & Robertson 2000) a tím i k novým postupům při práci s uživateli alkoholu. Proč měnit paradigma? Paradigma je definováno jako způsob nazírání světa, který je základem vědeckých teorií a metod v určitém historickém období (Oxford Dictionary of Sociology 1998). V případě užívání alkoholu a jiných návykových látek tedy tento článek na základě uvedených argumentů navrhuje, aby se česká odborná veřejnost posunula k paradigmatu závislosti jako naučeného chování. Nejde tedy o to, tento posun veřejně medializovat, což by pravděpodobně mohlo jenom více mást laickou veřejnost. Nicméně navrhovaná změna nazírání na závislost s sebou nese i nové implikace pro praktickou práci s uživateli návykových látek, a sice, že naučenému chování se lze odnaučit respektive je změnit v méně rizikové a škodlivé. To by v praxi znamenalo, aby odborná praxe ve vztahu k práci s uživateli alkoholu přijala základní princip přístupu harm reduction. A sice, že spíše než eliminace užívání alkoholu, je důležitým cílem alkoholové politiky a jejích intervencí snižovat množství konzumovaného alkoholu. A to jak jednorázově, tj. snižování množství alkoholu vypitého v rámci jedné epizody, tak i dlouhodobě, tj. množství alkoholu, které člověk vypije v průběhu života. Pracovníkům lékařských i nelékařských profesí, kteří se léčbou uživatelů návykových látek zabývají, může navrhovaný posun v nazírání na závislost připadat jako neuskutečnitelný. Vždyť když už je jednou závislost na užívání návykových látek diagnostikována jako nemoc v Mezinárodní klasifikaci nemocí, nemá smysl nebo je nemožné tuto skutečnost měnit. Ale 3/7
4 historie medicíny zná případy, kdy, přestože již byly některé formy lidského chování onálepkovány jako nemoc, odborná veřejnost svůj přístup k nim v průběhu času a v důsledku vědeckého poznání přehodnotila a změnila. Jedním z typických příkladů takové změny paradigmatu je případ masturbace. Ta byla Lékařskou společností Londýna v polovině 19. stol. označena za příčinu šílenosti a jako taková byla pro její léčbu navrhována amputace penisu nebo klitorisu (Gossop 2000). Tedy praxe, od níž se již dávno upustilo. Jiným příkladem je proslulá teorie zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, který tvrdil, že masturbace je primární závislostí a všechny ostatní, tj. závislosti na užívání alkoholu, morfinu či tabáku jsou jen její substitucí. I tento přístup byl již překonán (Gossop 2000). Závislost jako naučené chování Jaké jsou tedy argumenty pro podporu paradigmatu závislosti jako naučeného chování, jemuž se lze odnaučit nebo je lze přinejmenším modifikovat k méně rizikovému, v případě užívání alkoholu k tzv. kontrolovanému pití? Heather a Robertson (2000) nabízejí ve své knize Problémové pití (Problem Drinking) přehled výzkumů, které podporují teorii o tom, že závislost není důsledkem vrozené fyzické abnormality a že bývalí alkoholici mohou své pití kontrolovat. I z poznatků z výzkumů prováděných na dvojčatech vyplývá, že neexistuje dostatečná evidence, jež by podporovala teorii pre-existence fyzické abnormality jako základu pro rizikové nebo pro závislé pití alkoholu (Murray, Clifford, a Gurling 1988). Existuje i řada výzkumů, jejichž závěry naznačují, že problémoví uživatelé alkoholu se mohou naučit své pití kontrolovat. A to ať už se ze své závislosti uzdravili přirozenou cestou, tj. bez odborné pomoci (Vaillant 1983, Biernacki 1986) nebo se naučili pít alkohol kontrolovaně po absolvování léčby (Cohen, Liebson, Faillace, a Allen 1971). Teorii závislosti na užívání návykových látek jako naučeného chování, jež je determinováno fyzickou, ekonomickou, psychologickou a především sociální dostupností drog podporuje i zaznamenaný proces rychlé úzdravy amerických vojenských veteránů z Vietnamu ze závislosti na heroinu (Robins 1974). V tomto případě je, patrně na největším vzorku uživatelů návykových látek vůbec, demonstrováno, že v důsledku zásadní změny sociálního prostředí, v němž se člověk pohybuje, může na jedné straně dojít k rozvoji závislého chování (přesazení z podmínek normálního života v USA do vysoce stresujícího válečného prostředí ve Vietnamu s abnormální dostupností a sociální tolerancí vůči užívání heroinu) a naopak (abstinence od užívání heroinu jako zásadní podmínka pro umožnění návratu válečných veteránů z Vietnamu zpět do podmínek normálního života ve vlasti). 4/7
5 Koneckonců i případy, kdy řada lidí se závislostí na tabáku přestane ze dne na den kouřit bez jakékoli odborné pomoci, bez podpůrných prostředků a jenom proto, že pro takovou zásadní změnu životního stylu mají významnou motivaci (byť je to často jejich špatný zdravotní stav) podporují spíše teorii závislosti jako naučeného chování než jako nemoci. Harm reduction a úroveň vlivu Koncept harm reduction se historicky vyvinul ve vztahu k užívání zakázaných drog, přesto se s přístupy, jež se zaměřují na minimalizaci rizik spojených s určitými formami lidského chování, můžeme v každodenním životě setkat prakticky na každém kroku (Hunt, Ashton, Lenton, Mitcheson, Neolez a Stimson 2003). Ať je to v oblastech jako je cestování (bezpečnostní pásy aut, airbagy), práce (ochranné pomůcky), sport (různé typy chráničů pro sportovce), rekreace (opalovací krémy s různými stupni ochranných faktorů proti spálení) či při užívání alkoholu. Na rozdíl od přístupů snižování nabídky drog a snižování poptávky po nich se přístup harm reduction nezbytně nezaměřuje na snižování počtu uživatelů návykových látek nebo na snižování užívání drog. Intervence se zaměřují na způsoby, jak jsou drogy užívány respektive na snižování rizik s jejich užíváním spojeným, jež mohou potenciálně vést ke zdravotním nebo sociálním poškozením. Tím intervence harm reduction podporují méně rizikové chování u lidí, kteří alkohol a drogy užívají a přispívají ke snižování možných nepříznivých dopadů užívání návykových látek nejenom na jejich uživatele, ale i na společnost. Přístup harm reduction bývá často kritizován zastánci snižování nabídky (Národní protidrogová centrála 2005) nebo snižování poptávky po drogách jako přístup, který užívání drog schvaluje či dokonce podporuje s tím, že se zaměřuje pouze na předcházení poškození v souvislosti s užíváním návykových látek, a neusiluje o snížení užívání. To je ale způsobeno spíše nedorozuměním mezi zastánci jednotlivých přístupů snižování nabídky, snižování poptávky a harm reduction než v důsledku jejich konečných cílů. Všechny intervence v oblasti užívání návykových látek (ilegálních i legálních) totiž usilují o to, předcházet poškozením, jež mohou jednotlivcům i společnosti v souvislosti s užíváním návykových látek nastat. Pro dosažení tohoto společného cíle však zastánci jednotlivých přístupů pouze používají jiné prostředky, jejichž výběr a aplikace jsou ovlivněny tím, jak jejich zastánci užívání návykových látek vnímají nebo jaký význam mu přisuzují (Stimson a Rhodes 2001). Zastánci přístupu snižování nabídky návykových látek (prohibicionisté) tedy chtějí eliminovat poškození prostřednictvím eliminace nabídky a tím i užívání drog. Zastánci snižování poptávky po návykových látkách (redukcionisté) zase chtějí snižovat možná poškození prostřednictvím 5/7
6 snížení užívání drog. A zastánci přístupu harm reduction chtějí snížit poškození prostřednictvím snížení rizik s užíváním návykových látek spojených nebo z něj plynoucích. Opatření a intervence, jejichž cílem je ovlivňovat lidské chování ve vztahu k užívání návykových látek se liší nejenom co do jejich filosofie a primárních cílů (snižování nabídky, snižování poptávky, snižování rizik), ale i co do úrovní vlivu, na nichž jsou realizovány. Úrovně vlivu jsou tři (Rhodes 1996) - strukturální, komunitní a individuální a jsou blíže popsány v tab. 1. Intervence v optimálním případě spolupůsobí na dvou nebo na třech úrovních. Příklady konkrétních intervencí harm reduction ve vztahu k užívání alkoholu na různých úrovních vlivu uvádí tab. 2. Shrnutí Přes své nesporné přednosti v historii vnímání uživatelů návykových látek většinovou společností a v rozvoji služeb pro uživatele byl koncept závislosti jako nemoci překonán. Pro odbornou praxi tak nastal čas, posunout se k vědeckému, empiricky podloženému paradigmatu problémového užívání návykových látek jako naučeného chování, jež implikuje nové cíle a přístupy při práci s uživateli alkoholu. Legitimním a realistickým cílem práce s problémovými uživateli alkoholu už tak samozřejmě s ohledem na jejich individuální situaci a podmínky - nemusí být jenom totální a celoživotní abstinence od alkoholu, ale i intervence s cílem změnit rizikové formy pití alkoholu, jež mohou vést k poškozením, na kontrolované nebo umírněné pití. V tomto ohledu některé anglosaské prameny uvádí maximální množství jednotek alkoholu, které ještě lze vnímat jako relativně mírné. Podle nich by spotřeba alkoholu neměla během jednoho dne překročit 4 jednotky u žen a 6 jednotek u mužů, přičemž současně by týdenní množství zkonzumovaného alkoholu nemělo překročit 14 jednotek u žen respektive 21 u mužů (Babor a Higgins-Biddle 2003). Jednotka alkoholu vychází z tzv. standardního nápoje, což je jeden z následujících ml piva nebo 40 ml destilátu (40% alkoholu) nebo 140 ml vína (12 %) či 90 ml sherry (18 %) nebo 70 ml likéru či aperitivu (25 % alkoholu). To ale v žádném případě neznamená, že člověk takové množství alkoholu během jednoho dne nebo týdne vypít musí. Navzdory přetrvávajícím představám, přesvědčením či kritikám, sleduje přístup harm reduction (minimalizace rizik) stejně jako přístupy snižování nabídky drog a snižování poptávky po nich stejný konečný cíl. Tím je snaha předcházet poškozením, jež mohou jednotlivcům i společnosti v souvislosti s užíváním návykových látek nastat. Opatření a intervence, jejichž cílem je ovlivňovat lidské chování ve vztahu k užívání návykových látek se liší nejenom co do jejich filosofie a primárních cílů (snižování nabídky, snižování poptávky, snižování rizik), ale i co do úrovní vlivu strukturální, komunitní a individuální - na nichž jsou realizovány. To je popsáno v tab. 1 a 2. 6/7
7 Publikováno: 2005, Adiktologie časopis pro prevenci, léčbu a výzkum v adiktologii, Adiktologie časopis pro prevenci, léčbu a výzkum v adiktologie, ISSN: , 5/2 Supplementum,. Literatura: Anonymní alkoholici (1989) Příběh o tom, jak se tisíce mužů a žen vyléčilo z alkoholismu, český překlad, Alcoholics Anonymous World Services Inc., New York City. Babor, T.F. a Higgins-Biddle, J.C. (2003) Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: Postupy při použití v primární péči, WHO Světová zdravotnická organizace, Oddělení duševního zdraví a drogových závislostí, česky 2003 Státní zdravotní ústav. Biernacki, P. (1986) Pathways from Heroin Addiction: Recovery Without Treatment, Temple University Press. Cohen, M., Liebson, I.A., Faillace, L.A. a Allen, R.P. (1971) Moderate drinking by chronic alcoholics: A schedule-dependent phenomenon, Journal of Nervous and Mental Disorders 153, s Gossop, M. (2000) Livingy with Drugs, ISBN , Ashgate Publishing Company, Burlington, USA. Heather, N. a Robertson, I. (2000) Problem Drinking, Oxford: Oxford University Press. Helzer, J.E., Robins, L.N., Tailor, J.R. et al. (1985) The extent of long-term moderate drinking among alcoholics discharged from medical and psychiatric treatment facilities, New England Journal of Medicine 312, s Hunt, N., Ashton, M., Lenton, S., Mitcheson, L., Neolez, B. a Stimson, G. (2003) A review of the evidence-base for harm reduction approaches to drug use, Jellinek, E.M. (1960) The Disease Concept of Alcoholism, New Haven, Conn: Hillhouse Press. Kooyman, M (1993) The Therapeutic community for addicts, Parents involvement and treatment success, Swets en Zeitlinger, Amsterdam. Milam, J.R, a Ketcham, K. (1983) Under the Influence: A Guide to the Myths and Realities of Alcoholism, Bantam Books. Murray, R.M., Clifford, C.A. a Gurling, H.M.D. (1988) Twin and adoption studies: How good is the evidence for genetic role?, Recent Development in Alcoholism, vol. 1. Národní protidrogová centrála (2005) Výroční zpráva za rok 2004, Oxford Dictionary of Sociology (1998) Oxford University Press, Oxford. Peele, S. (2002) Diseasing of America: Who Says What the Truths about Alcoholism Are? Peele, S. (1986) The implications and limitations of genetics models of alcoholism and other addictions, Journal of Studies on alcohol 47, s Rhodes (1996) Terénní práce s uživateli drog: Zásady a praxe, český překlad 1999, Sdružení Podané ruce, Brno. Robins, L.N. (1974) The Vietnam Drug User Returns, Washington: US Governmental Printing Office. Stimson, G.V. a Rhodes, T. (2001) Promoting rational drug policy. Int. J. Drug Policy. 1;12(1):1-2. Szasz, T. (1985) Ceremoniální chemie: Rituální perzekuce drog, toxikomanů a dealerů, česká verze Votobia Vaillant, G.E. (1983) The Natural History of Alcoholism, Harvard University Press. 7/7
Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE
Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Racionální drogová politika Vyučující: Mgr. Josef Radimecký, MSc. Garant: Doc. PhDr. Michal Miovský, CSc. Číslo předmětu: 1613 Semestr:
VíceRétorika vs. praxe v drogové politice
Rétorika vs. praxe v drogové politice 27. 11. 2003 Mgr. Josef Radimecký Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Úřad vlády ČR tel. +420296153222 fax +420296153264 Obsah sdělení Hlavní
VíceADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.
ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VíceAlkohol a tabák ve strategii protidrogové politiky
Alkohol a tabák ve strategii protidrogové politiky Situace v ČR Časová a místní dostupnost alkoholických nápojů a tabákových výrobků je vysoká a pro dospělé osoby v zásadě neomezená. Přetrvává vysoká dostupnost
VíceLéčba závislostí, postavení adiktologie v ČR a koncept snižování rizik Petr Popov
Léčba závislostí, postavení adiktologie v ČR a koncept snižování rizik Petr Popov Tisková konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu ZÁVISLOSTI A JEJICH LÉČBA, Praha, 25.5.2017 MUDr. Jaroslav
VícePředmět psychologie zdraví
Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil
VíceMgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent)
Zvládání chutí u abstinujících závislých Mgr. Nikola Brandová Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) 2013 Teoretická východiska Uvědomění má podíl na zvyšování sebekontroly, poněvadž
VíceKomunitní péče o osoby se závislostmi na návykových látkách
Komunitní péče o osoby se závislostmi na návykových látkách Petr Popov Evropské dny handicapu 2014, XXII. ročník Konference Zlepšování podmínek pro osoby s psychiatrickou diagnózou v kontextu EU Mamaison
VíceVýcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030
Výcvikový program Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030 1 Program: Teorie Východiska, definice a význam krátké intervence (KI) Využití v praxi, možnosti a limity Zdravotní, psychologické
VíceHarm reduction v oblasti alkoholu. Jaroslav Vacek Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN v Praze
Harm reduction v oblasti alkoholu Jaroslav Vacek Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN v Praze celkové poškození Škody způsobené užíváním drog pro uživatele pro společnost somatické psychické sociální somatické
VíceCentrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE
Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Číslo předmětu: 1375 Systém léčebné péče I.: Nízkoprahové služby Semestr: 3. (2. ročník zimní, 2006/2007) Garant předmětu: Vyučující:
Více2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009
2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové
VíceTeorie ekonomické regulace v kontextu drogové politiky
Teorie ekonomické regulace v kontextu drogové politiky Bc. Vendula Běláčková Adiktologie, 1. LF UK Hospodářská politika, FNH VŠE Mediální studia, FSV UK Ekonomové milují drogovou problematiku je to jediný
VíceKoncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!
Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb
VíceAdiktologická péče v ÚVN. Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč,
Adiktologická péče v ÚVN Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč, 7. 6. 2017 Cíle přednášky představit nové možnosti uplatnění profese adiktologa v rámci zdravotnictví (nemocniční péče) konkrétní ukázka
Více1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006
1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ
VíceKONZUMACE ALKOHOLU U STUDENTŮ LF UP V OLOMOUCI Autor: Jaroslava Maucy. Co bylo důvodem pro zahájení výzkumu?
KONZUMACE ALKOHOLU U STUDENTŮ LF UP V OLOMOUCI Autor: Jaroslava Maucy Co bylo důvodem pro zahájení výzkumu? Studenti lékařských fakult v rámci výuky získávají informace o zdravém životním stylu, avšak
VícePrimární drogová prevence založená na snižování škod: contradictio in adiecto?
Primární drogová prevence založená na snižování škod: contradictio in adiecto? Mgr. Jan Morávek, Ph.D. Konference Primární prevence rizikového chování 27. listopadu 2007 Program prezentace Primární drogová
VíceDrogy, Games a Alkohol - politika v oblasti hazardního hraní v kontextu integrované protidrogové politiky ČR
Drogy, Games a Alkohol - politika v oblasti hazardního hraní v kontextu integrované protidrogové politiky ČR Mgr. Jindřich Vobořil, Pg.Dip. 9. října 2014 Praha Základní východiska kudy jít bezprecedentně
VíceObsah prezentace. Jeden krok vpřed a dva vzad..? Kritika konceptu závislosti jako nemoci. Praktický význam konceptu. K čemu je ta diskuse dobrá?
Obsah prezentace Jeden krok vpřed a dva vzad..? Kritika konceptu závislosti jako nemoci Mgr. Josef Radimecký, MSc. Konference SNN ČLS JEP Měřín, 7. května 2007 význam diskuse o konceptu závislosti jako
VíceJE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK?
JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? MUDr. Václav Stehlík, Mgr. Markéta Ackrmannová Substituční centrum Plzeň Substituční centrum Plzeň Substituční program je primárně určen pro ty klienty, kteří jsou závislí
VíceVývoj nákladů zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu a nealkoholových drog v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 8. 2013 31 Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu a nealkoholových drog v letech 2007
VíceNávrh na přidělení finančních prostředků ve výši Kč v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem
Č í s l o P r o j e k t u Příloha č. 3 k usnesení Zastupitelstva MČ číslo UZ18_0567 ze dne 10.04.2018 Návrh na přidělení finančních prostředků ve výši 400 000 Kč v rámci dotačního programu MČ s názvem
VíceBudeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Obsah vývěskového sdělení Současná situace Základní informace o
VícePrimární fikce prevence užívání drog. Mgr. Josef Radimecký, MSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1.LF UK v Praze
Primární fikce prevence užívání drog Mgr. Josef Radimecký, MSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1.LF UK v Praze Obsah Co je (ne-)smyslem primární prevence aneb její východiska Vztah mezi snížením
VíceÚlohu 2. akčního plánu realizace Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období lze vymezit následujícím způsobem:
Druhý akční plán realizace Strategie politiky Moravskoslezského na období 2007 2009 Druhý akční plán realizace Strategie politiky Moravskoslezského na období 2007 2009 reaguje na priority vymezené Národní
VíceAT konference 2017 Martin Svoboda
Kontrolované pití zkušenosti z klientské praxe pracovníků/pracovnic Ambulantních center Laxus z.ú AT konference 2017 Martin Svoboda Kdo jsem? o Martin Svoboda o 10 let praxe v drogových službách (vždy
VíceZdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná
VíceDoporučený postup č. 3/2017
Ministerstvo práce a sociálních věcí odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Doporučený postup č. 3/2017 k upřesnění přístupu harm reduction v rámci sociálních služeb kontaktní centra
VícePivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v
Více129/2010 Sb. VYHLÁŠKA
129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického
VíceCentrum adiktologie. Cíle předmětu:
Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE KRIMINOLOGIE Název předmětu: Mgr. Jaroslav Vyučující: Zařazení 3. ročník, zimní semestr, ak. rok 2011/2012, středa 9 12,15 hod. Cíle předmětu: Posluchač zná základní
VícePrioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová
Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VíceMgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství
Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit
VíceModel. zdraví a nemoci
Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt
Víceodpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek
VícePodrobnější informace ke studiu můžete získat na adrese:
Rozhodujete se, kam jít na vysokou školu? Baví vás práce pro lidi a s lidmi? Chcete pomáhat lidem v obtížných životních situacích? Chcete pracovat v oboru, který v posledních 10 let prošel dynamickým rozvojem?
VíceCentrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE
Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Vyučující: KRIMINOLOGIE Hana Jaroslav Zařazení 3. ročník, zimní semestr, šk. rok 2008/2009 Cíle předmětu: Posluchač zná základní pojmy kriminologie
VíceDrogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008
Drogová situace, výhledy a opatření MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, Struktura prezentace Souhrn současné drogové situace v ČR (pro podrobnosti viz tištěná verze Občana
VíceKey-words: therapeutic community treatment drug users paradigm - cycle of change phases of change.
Očekávání pracovníků terapeutických komunit vs. proces změny chování klientů Abstrakt Terapeutické komunity jsou specifickým typem léčby uživatelů drog se závislým chováním s více než čtyřicetiletou historií.
VíceALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET
Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich
VíceZÁVISLOST NA JEHLE MGR. MARTIN PEŠEK. EK AMBULANTNÍ LÉČBA o.s. PREV-CENTRUM ,
KONFERENCE Vývoj a výhled HR služeb a substitučních programů ZÁVISLOST NA JEHLE DŮVODY PRO INJEKČNÍ APLIKACI DROG HISTORIE D. Levine, 1974 kompulzivní injekční aplikace, needle freaks K. Hampl, 1985 závislost
VíceSystém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik
Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. Krajská konference k problematice rizikového chování Dítě a droga Hradec Králové, 15. 10. 2012 Obsah Historie vzniku
VíceCentrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Akad. rok 2007/2008, zimní semestr Název předmětu: Vyučující: Garant: Číslo předmětu: 1611 Semestr: Klinická adiktologie 3 - Komplikace poruch způsobených
VíceStatutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy
Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy ZA ROK 2016 1 ÚVOD Zpracování Závěrečné zprávy o plnění cílů a opatření Strategie
VíceFinancování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů
Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě
VíceAktuální trendy a otázky preseniorské edukace
Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ
VíceSamovysvětlující pozemní komunikace
Samovysvětlující pozemní komunikace Ing. Petr Pokorný, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, duben 2013 Abstrakt Dopravní inženýři v ČR se stále častěji, ve shodě s vývojem v zahraničí, setkávají s termínem
VíceKoncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie
Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci Česká asociace adiktologů Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie Pracovní verze č. 2.4 (materiál
VíceObecná idea terénní práce
Obecná idea terénní práce vyhledávat skrytou populaci uživatelů drog oslovovat ji motivovat ji ke změně chování směrem k méně rizikovému = minimalizovat zdravotní a sociální poškození spojená s užíváním
VíceOpatření ke snížení negativních dopadů užívání alkoholu
Opatření ke snížení negativních dopadů užívání alkoholu Mgr. Jindřich Vobořil národní koordinátor pro protidrogovou politiku Úřad vlády ČR 26. září 2017 Praha Alkohol a zábava 2 Alkohol mimo kontrolu výdaje
VíceVyplňte prosím tento formulář následujícím způsobem: A. Standardy týkající se přístupu, dostupnosti a kriterií přijetí
Tento dotazník slouží k identifikaci standardů péče v místní/regionální síti léčby závislosti na opiátech. Je založen na formulářích WHO zaměřených na hodnocení standardů péče v terapii zneužívání návykových
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této
VícePostoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie
Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,
VíceZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby
NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZEN ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA 1 Popis služby působnost v oblasti sekundární a terciární prevence zneužívání návykových látek zařízení prvního kontaktu s klientem průběh tohoto kontaktu může
VíceSylabus předmětu: Současné trendy v Harm Reduction
Sylabus předmětu: Současné trendy v Harm Reduction Centrum adiktologie PK VFN 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 www.adiktologie.cz Název oboru: Číslo předmětu:
VíceCentrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE
Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Číslo předmětu: 1376 Klinická adiktologie I Klinická farmakologie návykových látek Semestr: 3. (2. ročník zimní, 2006/2007) Garant
VíceAktuální vývoj v protidrogové politice
Aktuální vývoj v protidrogové politice Mgr. Jindřich Vobořil národní protidrogový koordinátor 19. června 2017 Praha Závislost/návykové chování fenomén způsobující problémy závislosti se prolínají alkohol
VícePřidělení finančních prostředků v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem B. Oblast protidrogové politiky pro rok (rozpočet 400.
Příloha č. 3 k usnesení Zastupitelstva MČ Praha 1 číslo UZ19_0064 ze dne 22.05.2019 Přidělení finančních prostředků v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem B. Oblast protidrogové politiky pro rok
VícePoruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno
Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost
VíceZahajovací konference
Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace
VíceOšetřovatelská péče v komunitní a domácí péči
Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy
VíceKLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI
KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah
VíceDrogová úmrtí a úmrtí pod vlivem drog v roce Fatal drug overdoses and death with the presence of drugs in 2016
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 10. 2017 9 Drogová úmrtí a úmrtí pod vlivem drog v roce 2016 Fatal drug overdoses and death with the presence of
Více2. Kolik alkoholických nápojů si dáte v typický den, kdy pijete? 3. Jak často si dáte 6 a více alkoholických nápojů při jedné příležitosti?
Příloha 1 AUDIT Dotazník na zjišťování problémů s alkoholem Upozornění: termín jeden alkoholický nápoj znamená: 0,5 l piva nebo 2 dcl vína nebo 0,5 dcl destilátu 1. Jak často si dáte alkoholický nápoj?
VíceTomáš Zábranský. Drogová epidemiologie
Tomáš Zábranský Drogová epidemiologie UNIVERZITA PALACKÉHO LÉKAØSKÁ FAKULTA Tomáš Zábranský Drogová epidemiologie OLOMOUC 2003 Věnováno mé Ženě Tomáš Zábranský, 2003 ISBN 80-244-0709-4 TOMÁŠ ZÁBRANSKÝ:
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceOsobní informace. Vzdělání. Pracovní zkušenosti. Ondřej Sklenář: Profesní životopis. Jméno a příjmení: Ondřej Sklenář
Osobní informace Jméno a příjmení: Ondřej Sklenář Trvalé bydliště: Za Poštou 904/11, 10000 Praha Datum narození: 27. 6. 1983 Národnost: Česká Telefonní číslo: +420 737105448 E-mail: sklenar.ondra@seznam.cz
VícePodrobnější informace ke studiu můžete získat na adrese:
Rozhodujete se, kam jít na vysokou školu? Baví vás práce pro lidi a s lidmi? Chcete pomáhat lidem v obtížných životních situacích? Chcete pracovat v oboru, který v posledních 10 let prošel dynamickým rozvojem?
VíceInstitucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D.
Institucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D. "Společnost je bláznivý útulek vedený jeho svěřenci." (Goffman) Obsah 1. INSTITUCE 2. TOTÁLNÍ INSTITUCE
VíceZávislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol
POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent
Více9803/05 IH/rl 1 DG I
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,
VícePříloha III SITUAČNÍ (SWOT) ANALÝZA
Příloha III SITUAČNÍ (SWOT) ANALÝZA SWOT analýza je vhodným nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších činitelů a v podstatě zahrnuje postupy technik strategické analýzy. Jádro metody spočívá
VíceInformace ze zdravotnictví Olomouckého kraje
Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 9 10. 10. 2011 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v Olomouckém
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceShit happens aneb dokud se nic nestane, tak se tu nic nestane...?!
Shit happens aneb dokud se nic nestane, tak se tu nic nestane...?! A d i k t o l o g i c k á k o n f e r e n c e J i h očeského k r a j e 1 8. - 1 9. říjen 2 0 1 2 P h D r. J o s e f R a d i m e c k ý,
VíceInformace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 11 17.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Královéhradeckém
VíceKonzumace piva v České republice v roce 2007
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické
VícePROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH. Jitka Vyhlídalová
PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH Jitka Vyhlídalová Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Bakalářská práce na téma problematika HIV u drogově závislých je zaměřena na příznaky onemocnění virem HIV, diagnostiku,
Vícesvětlo na cestě ze závislosti již od r Překážky při poskytování služeb na ochranu veřejného zdraví
Překážky při poskytování služeb na ochranu veřejného zdraví PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. Seminář Drogy v naší společnosti Ústí n. L., 25. června 2018 Obsah Adiktologické služby a ochrana veřejného
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceVytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.
Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb
VícePéče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 10. 2013 46 Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických
VíceESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011
ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011 Význam studie Popis rozsahu a forem užívání drog v populaci
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem
VíceZÁVISLOST NA JEHLE AT KONFERENCE 2013 TEORIE, ROZPOZNÁNÍ, MOŽNOSTI TERAPIE
AT KONFERENCE 2013 ZÁVISLOST NA JEHLE TEORIE, ROZPOZNÁNÍ, MOŽNOSTI TERAPIE OBSAH teorie rozpoznání možnosti terapie diskuze zdroje HISTORIE TEORIE D. Levine, 1974 kompulzivní injekční aplikace, needle
VíceAkční plán k omezení škod působených alkoholem a jeho implementace
Akční plán k omezení škod působených alkoholem a jeho implementace Mgr. Jarmila Vedralová koordinátorka pro protidrogovou politiku MZ Odbor zdravotních služeb Historický vývoj dokumentu 2011 MZ svolává
VíceOšetřovatelství
Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit
VíceOSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání
OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,
VíceAkční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí
Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik ČR USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ
VíceSměrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole
Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:
VíceRozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje
Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT
VíceTeorie celoživotního vývoje: minulost a současnost. Mgr. Katarína Millová
Teorie celoživotního vývoje: minulost a současnost Mgr. Katarína Millová V minulosti stadiální (klasické) teorie celoživotního vývoje proč stadiální? proč klasické? proč celoživotní vývoj? Teorie psychosexuálního
VíceKam jsme zatím došli a kam směřujeme
Kam jsme zatím došli a kam směřujeme principy, východiska a praxe léčby v našem zařízení Konference A-kluby Mgr. Sonja Věchetová & Bc. et Bc. David Věchet východiska a praxe léčby v našem zařízení 1 stopy
VíceMigrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM
Migrace a užívání drog v ČR Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM Definice drogy Mění vnímání reality, tedy má psychotropní potenciál a současně má schopnost vyvolávat návyk; Drogová závislost
VíceStatutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy
Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy ZA ROK 2017 1 ÚVOD Zpracování Závěrečné zprávy o plnění cílů a opatření Strategie
VíceEVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík
EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík Co je Evaluace výsledků léčby v TK? Vyzkumná studie hodnotící výsledky léčby
Více