Young Europeans for Global Development

Transkript

1

2 Young Europeans for Global Development

3 1.Úvod Tento manuál je jedním z výstupů společného projektu EuropeAid Young Europeans for Global Development (Mladí Evropané za globální rozvoj), konaného v letech Projekt je koordinován organizací EstYES (Estonsko) ve spolupráci s organizacemi CYVA Deineta (Litva), Jasma (Lotyšsko), INEX-SDA (Česká republika) a CulturCooperation (Německo). Projekt rovněž zahrnuje přidružené partnery z Finska, Francie, Německa, Irska, Itálie, Nizozemska, Spojeného království, Keni, Ugandy a Tanzánie. Projektové aktivity zahrnují: dobrovolnické karavany, mládežnické akční dny, dobrovolnické kempy zaměřené na globální rozvojové vzdělávání, odborné mezinárodní konference, aktivity dobrovolnických klubů, školení a semináře a různé publikace, jež všechny dohromady sledují společný cíl zvýšení povědomí širší veřejnosti o globálních tématech. Cílem tohoto manuálu je primárně poskytnout podporu organizacím vysílajícím dobrovolníky ve zkvalitnění jejich aktivit poskytnutím různých pohledů na problematiku globálního rozvojového vzdělávání. Mimo jiných cílů je naším záměrem poskytnout klíčovým pracovníkům s mládeží potřebné teoretické znalosti na základě dobré praxe, kterou jsme během dvou let projektu nasbírali. Manuál rovněž poskytuje detailní informace o výzvách, s nimiž se organizace podílející se na projektu potýkaly v závislosti na vlastním lokálním kontextu. Manuál pokrývá následující oblasti: Přínosy kontinuální práce s dobrovolníky pro společnost, organizace vysílající dobrovolníky, dobrovolníky samy a další zapojené činitele Dobrou praxi ze dvou let projektu Young Europeans for Global Development Témata udržitelnosti výsledků projektu, skutečnost, jak nasbírané zkušenosti mohou ovlivnit další průběžnou práci s dobrovolníky a identifikované oblasti pro navazující práci 3

4 1. Úvod 2. Výhody vyplývající z kontinuální práce s dobrovolníky na základě praxe získané v projektu Young Europeans for Global Development Celkový přehled: Potenciál dobrovolníků navrátivších se ze zahraničního projektu pro globální rozvojové vzdělávání Přínosy kontinuálního dobrovolnického angažmá pro dobrovolníky samotné s důrazem na konkrétní přínosy projektu Young Europeans for Global Development Přínosy pro organizace zapojené v dlouhodobé práci s dobrovolníky Širší společenský přínos dlouhodobé práce s dobrovolníky Závěry Contents 3. Projektové aktivity s dobrovolníky Přípravné a ponávratové semináře pro dobrovolníky vyjíždějící do zemí globálního Jihu Dobrovolnické kluby: Cesta k pokračování systematického angažmá dobrovolníků ve prospěch globálního rozvojového vzdělávání a propagace mezinárodního dobrovolnictví Stručná historie vzniku a vývoje konceptu, vzdělávací filosofie a obecné principy Dobrovolnického Klubu, příklady dobré praxe a pracovní metody Dobrovolnického Klubu založené na zkušenostech z České republiky,

5 stručný souhrn úspěšných projektů Dobrovolnického Klubu INEX-SDA, budoucí plány a udržitelnost konceptu Dobrovolnického klubu: Práce s dobrovolníky na dlouhodobé bázi v Německu: Zkušenost CulturCooperation e.v. Přenos konceptu Dobrovolnického Klubu do Pobaltských zemí: Zkušenosti EstYES, Deinety a Jasmy Pobaltské Karavany Mezinárodní dobrovolnické youthcampy Contents 4. Udržitelnost konceptu z pohledu jednotlivých organizací podílejících se na projektu 5. Krátká prezentace přispívajících organizací 6. Historie spolupráce na poli globálního rozvojového vzdělávání

6 2.Výhody vyplývající z kontinuální práce s dobrovolníky na základě praxe získané v projektu Young Europeans for Global Development : 2a. Celkový přehled: Potenciál dobrovolníků navrátivších se ze zahraničního projektu pro globální rozvojové vzdělávání Co teď? je častou otázkou, kterou si dobrovolníci pokládají bezprostředně poté, co jejich dobrovolnické zahraniční angažmá skončí. V pohnutí, inspiraci a někdy dokonce i deziluzích v důsledku právě prožitých zkušeností se skrývá velký potenciál pro navrátivší se dobrovolníky k tomu, aby se podíleli na vzdělávacích aktivitách své vysílající organizace, či aby se jednoduše nějakým dalším způsobem zapojili do iniciace diskuzí o globálních tématech, a tím i přispěli k vlastnímu osobnímu růstu a učení. Dobrovolnictví nekončí na letišti. Vrátit se zpátky domů neznamená nutně skoncovat s dobrovolnickými aktivitami i se zájmem o věci, které jsem na svých cestách za dobrovolnictvím viděl. Ale jak lze dobrovolníky nejlépe podpořit, aby ve svém angažmá pokračovali? Chtějí vůbec pokračovat? Kdy je ten nejlepší čas pustit se do toho? Podobně jako jsou různé a komplexní důvody k účasti na zahraničním dobrovolnickém projektu, tak jsou různé a komplexní důvody i k tomu, zda v dobrovolnickém angažmá pokračovat i po návratu. Velmi často se může stát, že dobrovolníci jsou po návratu zanecháni se svými nápady sami, a rozhodnutí, zda se dále angažovat, je čistě na nich. Nicméně existují podmínky, jejichž splnění dokáže dobrovolnickou iniciativu podpořit a zde přichází do hry vysílající organizace se svými podpůrnými aktivitami, komunikací a potenciálem dobrovolníky nejen motivovat, ale poskytnout jim i potřebné zázemí. Společenské výhody (s celosvětovým dopadem) mezinárodního dobrovolnictví nemohu již v současnosti být nijak popírány. Skutečností ovšem zůstává, že mezinárodní dobrovolnictví by se mělo odehrávat zejména s oporou v kritickém myšlení, jež zkoumá motivaci dobrovolníků, dopad jejich činnosti na hostitelské komunity a organizace atd. Jsa uchopeno dobře, může být mezinárodní dobrovolnictví nepochybně obohacují zkušeností pro všechny zúčastněné strany hostitelské i vysílající organizace, širší společnost a v neposlední řadě i pro dobrovolníka samého. Skutečný pozitivní dopad ovšem nepřijde sám je podmíněn řadou okolností: kvalitou dobrovo nických programů, kvalitou přípravy na straně vysílající organizace (s patřičnou pozorností věnovanou globálně vzdělávacímu aspektu), dostatečným množstvím příležitostí, jak pokud jde o 6

7 projekt sám, tak i po návratu, či kvalitou vzájemného síťování dobrovolníků a komunikace vůbec 1. Dobrovolnictví má na každého jiný dopad a dobrovolníci po svém návratu sledují vždy svou individuální cestu na základě vlastních zájmů, dovedností a, což je velmi důležité, i příležitostí. Proto je pro kvalitní ponávratovou práci s dobrovolníky nezbytné naslouchat jejich individuálním potřebám. Jak se můžete dočíst v sekci 3b: Dobrovolnické kluby, i angažmá ve vlastní zemi může být velmi barvitou zkušeností a může se vyvinout ve zkušenost právě tak přínosnou jako čas strávený na zahraničním projektu. Výzvy týkající se dobrovolnického angažmá po návratu mohou zahrnovat: obtížnost vyrovnat se s reverzním kulturním šokem a související ztrátu motivace, nedostatek času a možností na straně dobrovolníka vytrvat ve svých aktivitách, nedostatek organizačních kapacit vysílajících organizací či nedostatečnou nabídku umožňující dobrovolníkům pokračování v činnosti. Většina těchto výzev může být překonána díky poskytnutí adekvátních ponávratových programů a dostatečné organizační podpoře projektům, které umožní unikátní zahraniční zkušenost zarámovat do širšího společenského kontextu, dostatečné komunikaci, motivaci a podpoře ze strany organizací, prostoru poskytnutému pro kontakt s dalšími navrátivšími se dobrovolníky a dostatečnou nabídkou organizací k dalšímu angažmá s důrazem na pokud možno individuální přístup 2. 2b. Přínosy kontinuálního dobrovolnického angažmá pro dobrovolníky samotné s důrazem na konkrétní přínosy projektu Young Europeans for Global Development : Mezinárodní dobrovolnictví může být transformativní zkušeností a inspirací pro sdílení zkušeností s blízkým i širokým okolím. Výzkum projektu CIVICUS 3 došel k závěru, že dobrovolnictví může přispět k osobnímu přehodnocení žebříčku hodnot jedinců s tvrzením, že právě dobrovolnictví a z něj vyplývající společenská aktivizace mohou pomoci úrovni a rozrůzněnosti občanské participace, která se jeví jako jena z klíčových nutností pro schopnost společnosti čelit tenzím a rozvojovým výzvám naší doby. Tato transformace může mít i poměrně komplikovaný průběh, což je důvod, proč dobrovolníci často potřebují největší podporu právě po svém návratu do svého obvyklého kontextu a tehdy, když čelí 1 Tvrzení se opírají o publikaci Back To The Future: Returned volunteers as multipliers for development education in Ireland. Comhlámh, Tvrzení se opírají o publikaci Back To The Future: Returned volunteers as multipliers for development education in Ireland. Comhlámh, CIVICUS: Volunteering and social activism: PAthways for participation in human development (2009) 7

8 Všechny květiny zítřka jsou v semíncích dneška komplikovanosti aktivit vedoucích k potýkání se s velkými problémy globálního rozvoje, nespravedlnosti či nerovnosti. Podpora organizací, právě tak jako další debaty na poli globálního rozvojového vzdělávání mohou být dobrým prostorem k úspěšnému zvládnutí případné frustrace a demotivace, přispět k učícímu procesu dobrovolníka, jakož i přijít s novými myšlenkami, které mohou obohatit organizaci samu. Globální rozvojové vzdělávání coby proces, jehož prostřednictvím se může cesta na zahraniční projekt stát skutečnou vzdělávací příležitostí: Je důležité, aby již před odjezdem byly položeny základy pro kritické myšlení a dlouhodobé angažmá v rozvojové spolupráci či vzdělávání. Při podpoře aspektu celoživotního vzdělávání může dobrovolnické angažmá v zahraničí dávat smysl i jako součást dobrovolníkovy širší životní praxe a kontextu 4. Povědomí o možných úhlech pohledu na globální distribuci bohatství a nerovnost může přispět ke kritickému porozumění rozvojové tématice. Původní příčiny chudoby, nespravedlnosti a útlaku jsou komplexní, a mnoho dobrovolníků se vrací domů s mnoha obtížnými otázkami týkajícími se těchto témat. Globální rozvojové vzdělávání může být rovněž procesem, v němž dobrovolníci získají hlubší porozumění komplexitě rozvoje včetně způsobů, jakými se sami tohoto procesu mohou zúčastnit. Navrátivší se dobrovolníci mají velký potenciál stát se multiplikátory globálního rozvojového vzdělávání na základě kritického porozumění rozvojové tématice a lokálně se angažovat v akcích usilujících o změnu. Na druhou stranu by ovšem dobrovolníci neměli být chápáni jako experti na rozvojové otázky jen proto, že mají zkušenost s dobrovolnictvím v zemích globálního 4 See and Andreotti, V and de Souza, L M (2008) Learning to Read the World Through Other Eyes, Derby: Global Education for a narrative of global education based on post-colonial theory, which questions interiorized ways of seeing the world in order to learn to live with uncertainty, complexity and multiple perspectives. 8

9 Jihu. Výzkum (McGinn ) naopak ukázal, že mnozí dobrovolníci se vracejí ze svého angažmá s malým či žádným povědomím o tématech globálního rozvoje. Přesto mohou být, dostane-li se jim adekvátní podpory, tréninku a kontinuálního vzdělávání, navrátivší se dobrovolníci velkým přínosem pro globální rozvojové vzdělávání. Průběžná podpora a relevantní školení jsou klíčem k dosažení této role a zajištění dobré kvality kriticky pojatého globálního rozvojového vzdělávání. Protože každý dobrovolník má své vlastní zájmy a dovednosti, organizace by měly být schopny nabídnout patřičně široký záběr ponávratových aktivit. Výzkum provedený v Německu 6 v roce 2013 zjistil, že dobrovolníci velmi kladně hodnotí především, dostane-li se jim při volbě způsobu, jakým se po návratu angažovat, patřičné svobody. Tento závěr podněcuje k vzniku nových nápadů a iniciativ. Až dosud jsme se zabývali spíše teoretickým přehledem možných přínosů dobrovolnictví v zahraničí (s důrazem na projekty v zemích globálního Jihu). Nyní je ovšem už nejvyšší čas podívat se na to, jak konkrétně náš projekt pomohl dobrovolníkům, aby získali ze své zahraniční zkušenosti co nejvíce. Na konci vzdělávacího cyklu v ideálním světě stojí dobrovolník vybavený dostatečným povědomím o globálních tématech a současně vybavený dovednostmi použitelnými k multiplikaci tohoto povědomí. Náš cyklus začíná přípravnou fází, která se soustředí především na posilování interkulturní citlivosti, povědomí o globálních souvislostech a provázanosti a rovněž na nezbytné poskytnutí praktických znalostí souvisejících s krátkodobým či dlouhodobým pobytem na dobrovolnickém projektu v zahraničí. V krátkosti cílíme na vyškolení vyjíždějících dobrovolníků tak, aby na místě své dobrovolnické služby byli skutečně prospěšní a aby dokázali mít otevřené oči a uši k vnímání místní reality což je ostatně přístup, který se ukáže být skutečně potřebným i po návratu zpět domů. Více o tomto tématu v sekci 3a: Přípravné a ponávratové semináře pro dobrovolníky vyjíždějící do zemí globálního Jihu. Po návratu je pochopitelně nutné pomoci dobrovolníkům nejen vyrovnat se s kulturním šokem a pomoci jim bezpečně přejít citlivou dobu následující bezprostředně po návratu do svého domácího kontextu, ale i poskytnout dostatek příležitostí ke sdílení zážitků a, což pokládáme za vůbec nejdůležitější, otevřít i pole možností k dalšímu dobrovolnickému angažmá. To je rovněž důvod, proč jsou 5 Mc Ginn, P. (2011) Engaging returned development workers in development education : 6 Součást projektu Back to the Future (Comhlámh SWM, Finep, 2013) 9

10 ponávratové semináře v rámci našeho projektu orientovány především na budoucnost a klíčová otázka zní Co můžeme udělat dále? Ponávratové semináře jsou rovněž branou ke kontinuální a udržitelné práci s dobrovolníky, v čemž hraje roli jeden z podstatných aspektů našeho projektu, totiž tzv. Dobrovolnický Klub a s ním související aktivity (blíže v sekci 3b: Dobrovolnické kluby). Přínosy tohoto angažmá, které nejen že nadále pracuje s předchozí dobrovolnickou zkušeností a svým způsobem pomáhá k uzavření cyklu učení (který se samozřejmě může znovu roztočit, kdykoli se dobrovolník rozhodne k tomu, že vyrazí na další projekt), ale rovněž umožňuje dobrovolníkům, aby byli sami pány svého osobního rozvoje podle toho, jak to oni sami nejlépe cítí. Dobrovolníci v této fázi dostávají příležitost k realizaci vlastních projektových nápadů s organizační, finanční a know-how podporou projektu Young Europeans for Global Development skrze zapojené organizace, získávají díky tomu příležitost k setkávání s řadou dalších aktivních lidí s podobnými cíli a myšlenkami, což otevírá prostor pro vzájemnou inspiraci, mohou v případě zájmu požádat o expertní mentoring a zpětnou vazbu ke svým aktivitám, a mohou prostřednictvím své činnosti rozvíjet rovněž své dovednosti, které se posléze dají uplatnit nejen na poli multiplikace globálního rozvojového vzdělávání, ale i v dalším osobním i profesním životě. Celkově můžeme zodpovědně říct, že díky projektu Young Europeans for Global Development získávají navrátivší se dobrovolníci (s důrazem na nové 10

11 členské státy EU, kde strukturální podpora dosud nebyla na takové úrovni jako ve starších členských státech) komplexní vzdělávací příležitosti zahrnující široké spektrum formálních i neformálních vzdělávacích technik. Práce na projektech vyžaduje rovněž dovednosti ve skupinové práci i ve vedení lidí. Měli bychom rovněž zmínit, že práce na projektech stimuluje kreativitu dobrovolníků právě díky tomu, že jsou sami aktivními účastníky v rozhodovacím procesu. Jediná investice, která se od dobrovolníků žádá, je jejich volný čas, energie a ochota sdílet nápad a učit se vzájemně mezi sebou. 2c. Přínosy pro organizace zapojené v dlouhodobé práci s dobrovolníky: Globálnímu rozvojovému vzdělávání coby součásti programů mezinárodního dobrovolnictví můžeme rozumět jako implementaci teoretických hodnot, principů a přístupů do praktické činnosti. V podstatě se jedná o snahu dosáhnout kvalitní dobrovolnické činnosti v rámci kritického porozumění globálním tématům 7. Výzkum provedený v Irsku v roce se věnoval otázce, jak se globální rozvojové vzdělávání projevuje při dobrovolnických projektech, a došel k následujícím závěrům: GRV je ústřední princip a organizační přístup je to metodický přístup, jímž lze provádět trénink nových dobrovolníků je to chápání dobrovolnické zkušenosti jako učícího procesu je to osvěta, kterou dobrovolníci prováději po svém návratu jsou to možnosti a angažování se po návratu 9 Pokud kapacita samotných organizací v rámci projektu nedostačuje k poskytnutí dostatečně širokého pole příležitostí k angažmá, lze vždy poukazovat dobrovolníky k partnerským organizacím, což mimo jiné přispívá k prosíťování organizací zabývajících se globálním rozvojovým vzděláváním 10 na lokální úrovni. Přínosy pro organizace samotné účastnící se procesu dlouhodobé práce s dobrovolníky angažovanými v globálním rozvojovém vzdělávání (hovoříme apriori o organizacích zapojených v projektu Young European for Global Development, ovšem věříme, že tato tvrzení jsou univerzálně aplikovatelná) zahrnují: bohatší programové portfolio s větším důrazem na globální témata angažovanější a informovanější dobrovolníky, s nimiž organizace pracuje bližší propojení se sektorem globálního vzdělávání a spolupráce na lokální i globální úrovni potenciál k tomu, aby se organizace učila od vlastních dobrovolníků 7 Tvrzení se opírá o studii What Is Development Education provedenou Irish Development Education Association (2011). 8 Založeno na mapujícím výzkumu provedeném v rámci projektu organizace Comhlámh (2011) ve skupině 19 dobrovolníků navrátivších se ze zemí globálního Jihu. 9 Pozn. překladatele: Pochopitelně, že lokální realita se u různých partnerských zemí projektu může dosti lišit tento výčet lze chápat spíše jako popis ideální situace. 10 Pozn. překladatele: Týká se zejména kontextu v partnerských zemích v Pobaltských republikách. 11

12 úspěšné dobrovolnické ponávratové aktivity mohou často přispět i k propagaci organizace samotné a jejího dobrého jména či myšlenek, které zastává úspěšné ponávratové aktivity rovněž vytvářejí širší síť kontaktů a zájemců, než by tomu bylo u aktivit pořádaných pouze organizací, díky čemuž vzniká pool budoucích potenciálních dobrovolníků či spolupracovníků průběžná práce s dobrovolníky přispívá k tvorbě komunity okolo organizace, což všestranně prospívá její činnosti (motivace, možnost bližší provázanosti s dobrovolníky, kvalitnější spolupráce) 2d. Širší společenský přínos dlouhodobé práce s dobrovolníky: Je bez pochybností, že přínos pro dobrovolníky samotné a jejich organizace by sám o sobě neměl takovou hodnotu, kdyby dlouhodobá práce s dobrovolníky nepřinášela benefity i společnosti jako takové. Dobrovolníci mají potenciál ke společenskému vlivu díky sdílení svých zkušeností a tím, že lokálním aktivitám dokáží při správném uchopení přinést i odpovídající globální zarámování. Zda tento potenciální přínos bude realizován, závisí opět na dobrovolnících samotných právě tak jako na činnosti organizací, které je vyškolily a vyslaly na dobrovolnický projekt. Jakou přidanou společenskou hodnotu tedy dobrovolnictví přináší? Společenský postoj ke globální rozvojové spolupráci je obecně pozitivní, jakkoli se míra vstřícnosti obecné veřejnosti k této tématice samozřejmě značně liší mezi jednotlivými členskými zeměmi, a je očividné, že kontinuální angažmá mladých dobrovolníků v rozvojových tématech je stále více než potřebné. Eurobarometr (2012) odhalil, že v porovnání se starými členskými státy EU stále poměrně nízké procento lidí v zemích střední a východní Evropy chápe rozvojovou pomoc zemím globálního Jihu jako potřebnou a žádoucí. V důsledku ekonomické krize byl dokonce zaznamenán posun směrem k odmítavějšímu stanovisku veřejnosti např. v Itálii, Španělsku nebo i České republice. Jaká tedy může být úloha mezinárodního dobrovolnictví a globálního rozvojového vzdělávání v této situaci? Díky své roli multiplikátorů globálních témat mohou navrátivší se dobrovolníci zasáhnout poměrně širokou škálu podskupin veřejnosti prostřednictvím nejrůznějších besed, workshopů, lokálního dobrovolnického ngažmá či jiných strukturovaných globálně vzdělávacích aktivit. Při takovýchto příležitostech mohou dobrovolníci předat bohatství svých zkušeností širší veřejnosti, ovšem 12

13 za předpokladu, že se své role zhostí s přístupem podněcujícím kritické uvažování a samostatné myšlení spíše než přenos negativních stereotypů. Dobrovolníci i zájemci z řad širší veřejnosti se následně mohu dále rozvíjet participací na globálně vzdělávacích aktivitách organizací zapojených v projektu či jejich spřátelených organizací často lze pak vysledovat i zájem ze strany veřejnosti následovat zkušenost dobrovolníků a sami vycestovat na zahraniční dobrovolnický projekt. Další cestou, jak mohou dobrovolníci přispět ke změně přístupu veřejnosti a neformálně vzdělávat své okolí, je změna vlastních postojů a vedení příkladem, jež působí na blízké okolí rodinu, přátele či spolupracovníky. Tato možnost sice působí na první pohled spíše nahodile a nepříliš strukturovaně, ale může být jedním z nejvytrvalejších příspěvků k multiplikaci získaných zkušeností. Je dobré nezapomenout, že dobrovolnické angažmá neznamená pouze zvýšenou vlastní informovanost o globálních souvislostech, ale přispívá rovněž i aktivnímu občanskému angažmá na úrovni vlastní komunity, státu či Evropy. Jsme hluboce přesvědčeni, že demokratické společnosti potřebují aktivní zájem svých občanů o jejich lokální i globální okolí, schopnost reflektovat procesy, které ve společnosti probíhají, a odpovídat na ně tvořivým a aktivním způsobem. Závěry: Potenciál navrátivších se dobrovolníků přispět k multiplikaci konceptu globálního rozvojového vzdělávání je obrovský díky uvěřitelnosti jejich z první ruky získaných zkušeností a častému entuziasmu pro témata, která přinášejí. Úloha vysílajících organizací je klíčová v tom, aby dobrovolníkům dokázaly poskytnout kvalitní zdroje na poli globálního rozvojového vzdělávání i měkkých dovedností, které jim umožní stát se efektivními multiplikátory svých vlastních zkušeností a názorů. Mezi mnohými příklady způsobů práce s dobrovolníky, jež jsou popsány na následujících stránkách této brožury, se skrývá značný do současné doby nepříliš podchycený potenciál, který by mohl metodiku a možnosti globálního rozvojového vzdělávání, jak věříme, obohatit. Rostoucí vzájemné prosíťování mezi dobrovolnickými programy a organizacemi zabývajícími se globálním rozvojovým vzděláváním a rostoucí podpora a rozšiřování možností k angažmá na poli globálního rozvojového vzdělávání přispívají k maximalizaci přínosů popsaného angažmá pro dobrovolníky samotné, jejich vysílající organizace a širší společnost. Tato kapitola byla napsána ve spolupráci s partnerským projektem Back To The Future, sponzorovaným rovněž z dotačního titulu EuropeAid: Development Education and Awareness Raising v letech Projekt vznikl díky partnerství tří organizací: Finep (Německo), SWM (Polsko) a Comhlámh (Irsko). 13

14 3. Projektové aktivity s dobrovolníky 3a. Přípravné a ponávratové semináře pro dobrovolníky vyjíždějící do zemí globálního Jihu: Kvalitní příprava a ponávratová práce s dobrovolníky jsou jedním z klíčových aspektů našeho současného projektu. Věříme, že dobrovolnický pobyt v zahraničí je pouze částí celkové zkušenosti, která nemůže fungovat žádoucím způsobem bez završení vzdělávacího cyklu, který sestává z přípravy, mezinárodní dobrovolnické zkušenosti samé a z ponávratových aktivit což vše dohromady umožňuje dobrovolníkům reflektovat svou zkušenost a motivuje je k dalšímu zpracovávání této zkušenosti coby součást jejich cesty k úloze multiplikátorů globálních témat. Přípravné semináře organizované ve všech partnerských zemích projektu se soustředí zejména na následující cíle: zcitlivění dobrovolníků k jejich skutečné motivaci a očekáváním od dobrovol nické zkušenosti (jakkoli to může na první pohled vypadat jednoduše, je často velkou výzvou formulovat svou motivaci a očekávání poctivě a realisticky) poskytnutí nutných praktických informací o přípravě a pobytu samotném (včetně zdravotních, psychologických, bezpečnostních a dalších aspektů) poskytnutí kritického porozumění roli mezinárodního dobrovolnictví v rámci globálního rozvojového vzdělávání a spolupráce zcitlivování dobrovolníků k možným lokálním specifikům a interkulturní komunikaci diskuze etických standardů dobrovolnictví a ponávratových aktivit pravidel zacházení s fotografiemi, sdílením své zkušenosti v psané i ústní formě apod. 14

15 Celkově je žádoucí poskytnout dobrovolníkům informace, které jim nejen umožní vycestovat na projekt s co nejlepším know-how (s tím cílem, aby jejich dobrovolnictví bylo skutečně prospěšné a nenapáchalo více škody než užitku) po praktické i teoretické stránce, ale které jim rovněž umožní položit již v přípravné fázi jisté základy pro jejich budoucí ponávratové aktivity a dlouhodobé angažmá v roli multiplikátorů globálního rozvojového vzdělávání. Ponávratové semináře a další ponávratové aktivity pak zahrnují dvě klíčové oblasti s vlastními cíli. První z nich se týká reflexe samotné zkušenosti a konkrétní cíle toho se týkající jsou: poskytnutí možnosti sdílet své dobrovolnické zkušenosti, debriefing problematických situací a zkušeností, možnost hovořit o svých zkušenostech frontálně i s dalšími lidmi s podobnou zkušeností pomoc se zvládnutím reverzního kulturního šoku pomoc s kritickou reflexí právě prožité zkušenosti a formulováním klíčových stanovisek, které se jí týkají Druhá oblast se soustředí na budoucnost a příležitosti dobrovolníků k navazujícímu angažmá na poli propagace mezinárodního dobrovolnictví a diskutování globálních témat. Konkrétními cíli jsou: poskytnutí existujícího know-how o sdílení dobrovolnických zkušeností včetně metod a rad networking mezi dobrovolníky v prostředí podněcujícím další angažmá motivace dobrovolníků k nastartování vlastních projektů soustředících se na globální rozvojové vzdělávání a poskytnutí nutných informací a podpory představení konkrétních možností angažmá (např. již existujících projektů) a vytvoření prostoru k brainstormingu o nových možnostech Jak jsme již podotkli výše, ponávratové semináře a další aktivity nejsou jen akcí pro sebe samu, nýbrž skutečně užitečným nástrojem, jak přispět k dlouhodobému angažmá dobrovolníků. Aktivity Dobrovolnických klubů (což je jeden z klíčových pilířů programu) jsou bezprostředně propojeny s výstupy těchto ponávratových aktivit aumožňují, aby byly nápady, které jsou na těchto úvodních akcích načaty, skutečně rozvinuty a staly se z nich opravdové projekty. Zájemce o to, jak přesně činnost dobrovolnických klubů probíhá, zveme k pečlivému pročtení následujícího oddílu. 15

16 3b. Dobrovolnické kluby: Cesta k pokračování systematického angažmá dobrovolníků ve prospěch globálního rozvojového vzdělávání a propagace mezinárodního dobrovolnictví: Dobrovolnický Klub je úspěšný a inovativní vzdělávací koncept, který staví na zkušenostech z evropské spolupráce předcházející současnému projektu nazvané Youth for Global Responsibility 11 ( ). Metoda staví na předcházejících zkušenostech s mezinárodním dobrovolnictvím a vychází z premisy, že k posílení dopadu dobrovolnické zkušenosti a k otevření dveří pro potenciální multiplikaci získaných vědomostí je zapotřebí dlouhodobá a systematická práce s navrátivšími se dobrovolníky (právě tak jako s těmi, kteří se na projekt teprve chystají). Protože koncept (jakkoli je aplikován ve čtyřech z pěti partnerských zemí současného projektu) vychází primárně ze zkušeností získaných v České republice díky praxi INEX-SDA, obecné rysy této metody zde popsané budou také odpovídat ze všeho nejvíc lokální české realitě. Lokální kontext ostatních partnerských organizací včetně výzev přicházejících se snahou adaptovat tento koncept vlastní lokální realitě budou diskutovány na konci této sekce. Stručná historie vzniku a vývoje konceptu: Dobrovolnický klub INEX-SDA byl založen na jaře roku Motivací k jeho vzniku bylo především udržet kontakt s dobrovolníky, kteří se navrátili ze zahraničního projektu (zejména v zemích globálního Jihu) a umožnit systematickou práce s nimi v kontinuálním procesu vzdělávání. Existovaly sice ponávratové dobrovolnické iniciativy a INEX-SDA byl zapojen od roku 2004 do programu GLEN 12, jehož součástí jsou dobrovolnické aktivity po návratu ze zahraničí, ale celkově byla organizační podpora dobrovolnických projektů spíše nahodilá a týkala se velmi malého počtu lidí. S ohledem na tyto nedostatky byla na konci roku 2010 vyvinuta první iniciativa k založení Dobrovolnického Klubu, který pak při INEX-SDA spatřil světlo dne v dubnu 2011 coby jeden z prvních plodů přecházejícího (a výše zmíněného) projektu Youth for Global Responsibility. Myšlenka potřebnosti kontinuálního angažmá navrátivších se dobrovolníků byla rovněž jednou z klíčových idejí celého předcházejícího projektu a je stále jedním z klíčových témat, o jejichž naplnění usilujeme i v rámci současného projektu. V letech byl Dobrovolnický Klub platformou působící výhradně na území České republiky. Během těchto dvou let se ustalovaly principy jeho fungování a vznikly první projektové skupiny, které úspěšně realizovaly své projekty. Klíčovými oblastmi zájmu projektových skupin v těchto prvních letech fungování byly propagace dobrovolnictví, globální rozvojové vzdělávání a neformální vzdělávání s 11 Pozn. překladatele: Mladí Evropané za globální rozvoj. Jedná se o projekt realizovaný dvěma organizacemi, které se účastní i současného projektu CulturCooperation a INEX-SDA (spolu s EstYES coby asociovaným partnerem), dále ve spolupráci s DanChurch Aid (Dánsko). Šlo o bezprostředního předchůdce současného projektu, který v mnoha ohledech na těchto předcházejících dvou letech praxe svou činností staví. 12 Global Educational Network of Young Europeans učící cyklus sestávající ze tříměsíční stáže v neziskové organizaci v zemích globálního Jihu a celoročního procesu vzdělávání sestávajícího rovněž z přípravné a ponávratové fáze. 16

17 důrazem na zážitkovou pedagogiku. Pro bližší informace ke konkrétním projektům viz podsekci této kapitoly, Stručný souhrn úspěšných skupin Dobrovolnického klubu. Ukázalo se, že Dobrovolnický klub je schopen zajistit kontinuitu mezi přípravou a ponávratovou reflexí mezinárodního dobrovolnického projektu, právě tak jako budovat komunitu aktivních lidí okolo INEX-SDA a zapojit do své činnosti i mladé lidi bez předcházející dobrovolnické zkušenosti, což mnohdy následně vyústilo v to, že se tito lidé vydali na zahraniční dobrovolnický projekt, a Dobrovolnický Klub tak nebyl pouze prostorem pro ponávratovou práci, ale ukázal se i jako dobrá metoda k motivování mladých lidí k dobrovolnictví vůbec (čímž se ocitl současně na začátku i na konci celého dobrovolnického cyklu). Jako čím dál podstatnější se ukazovala potřeba lokálního angažmá a coby původně spíše nezamýšlený účinek se projevil překvapivě silný vzdělávací potenciál Dobrovolnického klubu. Z výše uvedených důvodů se multiplikace konceptu Dobrovolnického Klubu i do jiných států (do zemí partnerských organizací současného projektu) ukázala jako žádoucí, a Dobrovolnický Klub si tak vydobyl pevné místo i v současném projektu. V průběhu dvou let, která spadají do časového rámce současného projektu český Dobrovolnický Klub produkoval další projekty pod záštitou INEX-SDA a výrazně se zvyšovala i komplexita, náročnost a ambicióznost těchto projektů, které se mnohdy staly samostatně životaschopnými a udržitelnými projekty, které nepochybně přetrvají dobu trvání zastřešujícího projektu samotného. Dobrovolnické kluby byly rovněž ustaveny v Estonsku, Lotyšsku a Litvě pod záštitou partnerských organizací projektu (viz příspěvky jednotlivých partnerů na konci této sekce). Přenos dobré praxe z České 17

18 republiky do Pobaltských zemí se uskutečnil díky partnerským setkáním, konferencím (v lednu 2014 byl programový blok věnovaný aktivitám Dobrovolnického Klubu součástí mezinárodní konference Best Practices in Mainstreaming Global Issues into Informal Education 13 v lotyšské Rize) a youthcampů, a nově založené kluby v Pobaltí na konci roku 2014 vzkvétají a přinášejí své vlastní specifické myšlenky a příspěvky. Rádi vám o nich řekneme více na následujících stránkách. Vzdělávací filosofie a obecné principy Dobrovolnického Klubu: Základní myšlenkou Dobrovolnického Klubu je od jeho počátku to, že dobrovolnictví je způsobem, jak pomáhat druhým, ovšem rovněž (což je nejméně stejně důležité) i přirozeným, zajímavým a efektivním způsobem učení. Je nanejvýš žádoucí, aby mladí lidé, procházející vzdělávacím cyklem Dobrovolnického klubu, byli schopní, samostatní a vzdělaní lidé s vysokým morálním standardem, neboť právě tyto vlastnosti jsou nesmírně důležité pro jejich další přirozenou roli multiplikátorů globálního rozvojového vzdělávání a zastánců globální spravedlnosti. Proto je prvořadým cílem Dobrovolnického Klubu zajistit svým dobrovolníkům kvalitní školení a vzdělávání obecně. Další úlohou Dobrovolnického Klubu je učinit dobrovolnictví, které bývá často vnímáno (zvláště pokud jde o jeho mezinárodní rozměr) jako jednorázové 13 Pozn. překladatele: Dobrá praxe v zavádění globálního rozvojového vzdělávání do neformálního učení. 18

19 letní dobrodružství, integrální součástí životního stylu mladých aktivních lidí. Nestačí pouze dobrý pocit z pomoci svému okolí, aby si dobrovolník vyvinul zájem o dlouhodobou činnost právě vzdělávací příležitosti, které dobrovolnictví přináší, mu dodávají tu pravou přidanou hodnotu. Proto o nutnosti rozvoje dovedností s dobrovolníky nejen hovoříme, ale rovněž se snažíme, aby byl skutečnou a pevnou součástí aktivit, které v Dobrovolnickém Klubu probíhají. Věříme, že formální (většinou jednosměrný a frontální) způsob vyučování je záležitostí, která patří (pokud vůbec) spíše do školních lavic, a proto je učební proces v Dobrovolnickém Klubu soustředěn především na metody zkušenostního učení a učení se od svých vrstevníků 14 (což umožňuje přirozeně vyplývající skutečnost, že pracovní skupiny Dobrovolnického Klubu jsou často tvořeny mixem zkušených dobrovolníků a nováčků). Velký lidský potenciál je jedním z charakteristických rysů Dobrovolnického Klubu, a je jedním z nezamýšlených účinků v důsledku toho, že se v Dobrovolnickém Klubu podařilo svést dohromady poměrně velké množství zajímavých a inspirativních lidí dohromady. Celkově velmi pozitivní vlastností Dobrovolnického Klubu je právě ono kouzlo nezamýšleného, kdy často nejlepší nápady vznikají mimo jeho strukturu a mimo původní očekávání podchycená v projektové žádosti, jež přispívají k celkovému cíli projektu často ještě mnohem lépe než oficiální programové aktivity. Dále věříme, že k dosažení viditelné společenské změny nejsou zapotřebí tisíce lidí. Proto se domníváme, že je lepší investicí času a energie koncentrovat se na intenzivní práci s menšími skupinami lidí. Projekty, které tito dobrovolníci vytvoří, mají tak jako tak dopad dalece přesahující počet zapojených osob, zejména pokud se jedná o informační kampaně a workshopy, které mají potenciální dopad v řádu stovek a tisíců osob. Příklady dobré praxe a pracovní metody Dobrovolnického Klubu založené na zkušenostech z České republiky: Po vyjasnění motivace k založení tohoto vzdělávacího konceptu, jeho historie a celkových principů fungování je na místě říci nyní více o pracovních metodách v Dobrovolnickém Klubu a jejich praktických dopadech: V Dobrovolnickém klubu uplatňujeme metody neformálního vzdělávání jako je především učení zážitkem či předávání vlastní zkušenosti mezi vrstevníky, a těmito 14 Pozn. překladatele: Odkazujeme k originálním anglickým termínům, které není možné zcela přesně přeložit: learning-by-doing a peer-learning. 19

20 metodami apelujeme na rozvoj kritického myšlení, které považujeme opět za prvořadý předpoklad výchovy vedoucí k tolerantní a otevřené společnosti. Neformální vzdělávání se v Dobrovolnickém klubu realizuje v prvé řadě pomocí metody projektových skupin. Tyto skupiny obvykle čítají 5-10 členů (neexistuje ovšem žádné početní omezení) a formují se okolo tématu (ať už vycházejícího z vlastní iniciativy nebo z nabídky INEX-SDA), které je pro dobrovolníky natolik zajímavé, že si zaslouží zpracování v samostatném projektu. Dobrovolníci mají plné duševní vlastnictví projektu a jsou zodpovědní za jeho obsah i provedení 15. INEX-SDA poskytuje zázemí a podporu, která spočívá částečně ve finanční a především v organizační pomoci. Klíčovou postavou organizační podpory projektové skupiny je tzv. mentor. Může jím být buď zaměstnanec INEX-SDA nebo zkušený dobrovolník z předchozích projektů v rámci Dobrovolnického klubu 16. Úlohou mentora je především pomoc s nastavením pravidel a cílů skupiny (rovněž tak, aby byly obecně prospěšné), ohlídání realističnosti záměru a vymezení tématu, podpora a pomoc s projektovým řízením, především s naplňováním projektového cyklu, předávání vlastních zkušeností, sledování osobního a kompetenčního rozvoje dobrovolníků a reakce na ně (např. formou poptávky po semináři či výzvy, aby členové skupiny zkoušeli různé role v projektovém řízení), komunikace s koordinátorem Dobrovolnického klubu ohledně vzdělávacích potřeb skupiny a toho, jak skupina celkově funguje, zajištění dokumentace její činnosti, především audiovizuálních materiálů popisujících aktivity projektu (včetně prezenčních listin a zápisů ze schůzek), podpora individuálního zapojování členů nebo podpora skupinové dynamiky tak, aby skupina fungovala jako kolektiv. Úlohou mentora naopak není koordinace aktivit skupiny, přímá účast na práci skupiny, plnění jednotlivých úkolů nebo zodpovědnost za to, že skupina svou činnost dokončí. Mentor je, jednoduše řečeno, zodpovědný za pomoc s procesem, ale skupině je jinak ponecháno velké pole volnosti k vlastní kreativitě. Nezasahování mentora do samotné činnosti má velkou důležitost. V minulosti jsme si již ověřili, že pokud skupina nedostane možnost fungovat co nejsvobodněji včetně možnosti dělat chyby a učit se z nich, může to být pro ni velmi demotivující. Pochopitelně, že mentor může skupinu upozornit na to, že se například její kurz odchýlil velmi výrazně od původního projektového záměru nebo že plánované řešení se již v předchozí praxi ukázalo jako slepá ulička, musí ale pozorně sledovat hranici mezi takovouto usměrňující radou a přímým zasahováním do skupinové práce. Dalším způsobem, jímž může organizace podporovat své dobrovolníky, se na základě praxe INEX-SDA ukázalo být poskytování kontaktů, schopnost síťovat dobrovolníky mezi sebou i s partnerskými organizacemi (je-li to pro jejich činnost potřebné), či poskytování své záštity a jména, což se ukázalo být velmi prospěšné, zejména pokud bylo dobrovolníkům potřeba poskytnout oporu při vyjednávání 15 INEX-SDA si u svého Dobrovolnického Klubu vyhrazuje pouze právo na určitou supervizi témat skupiny, jež se musí držet v rámci obecné prospěšnosti a přispívat nějakým způsobem k posílení otevřené a tolerantní společnosti. Klíčovými tématy jsou kromě globálního rozvojového vzdělávání dále rovněž aktivní občanství, udržitelný rozvoj a společenská zodpovědnost. 16 Vzdělávací proces v Dobrovolnickém Klubu INEX-SDA již vyprodukoval takovéto zkušené dobrovolníky, pro něž pak mentoring projektové skupiny může představovat další krok na cestě jejich osobního a kompetenčního rozvoje. 20

21 či při žádostech o malé granty. Učící proces v projektových skupinácje propojen se specializovanými semináři zaměřenými na dovednosti. Zde se učící proces formalizuje, ovšem současně st á le zůst áv á s chopný m reagovat pružně na potřeby dobrovolníků. Témata seminářů jsou vybírána dobrovolníky samotnými na speciálních setkáních a díky tomu se jim daří poměrně přesně odrážet potřeby konkrétních projektových skupin. Účast na těchto seminářích je zdarma a najímáme na ně experty v daných oblastech. Členové Dobrovolnického Klubu mají při zapisování na tyto semináře pochopitelně přednost. Témata pokrytá semináři v období dosavadního trvání našeho projektu zahrnovala například: projektový management finanční řízení projektu úvod do strategického plánování vedení lidí a práce ve skupině mentoring a koučink prezentační dovednosti jak vytvořit vlastní zážitkový kurz práce s novými médii v propagaci PR, marketing a campaigning Jak vidno, výběr témat je poměrně široký, a dobrovolníci ve svých hodnoceních dopadu projektu často zmiňovali právě tyto semináře jako jednu z nejprospěšnějších součástí projektu vůbec. Až doposud jsme hovořili pouze o struktuře a metodách Dobrovolnického Klubu, a to převážně z teoretického hlediska. Je nicméně rovněž dobré poznamenat, že patrně tou nejdůležitější silou držící celý koncept pohromadě je enormní lidský potenciál, který se v Dobrovolnickém Klubu koncentruje. Při vědomí této skutečnosti se rovněž snažíme posilovat i neformální společenský život odehrávající se okolo naší vzdělávací platformy a velkou roli v úspěchu Dobrovolnického Klubu hrají setkávání, která nejsou zaměřena na produkování výsledků, ale jednoduše na 21

22 to, aby se dobrovolníci mezi sebou mohli poznávat a trávit společně čas. Důležitá je v tomto případě i pravidelnost a tradice. Proto vždy pořádáme večery na úvod sezóny Dobrovolnického Klubu, kde mají navrátivší se dobrovolníci možnost sdílet zkušenosti ze svého angažmá, plánovat své budoucí aktivity, ale také se prostě jednoduše poznat a pobavit. Události uzavírající sezónu pak nejsou o nic méně důležité; je zkrátka a dobře občas dát najevo obyčejný vděk a respekt dobrovolníkům za skvělou práci, kterou odvádějí. Abychom to shrnuli, je důležité zůstávat s dobrovolníky v dlouhodobém kontaktu a na lidské úrovni, nikoli pouze tehdy, hovoříme-li o vzdělávání či dobrovolnictví samotném. Dalšími důležitými nástroji jsou v tomto ohledu pravidelná debatní setkávání (především soustředící se na vzdělávání, sociální inovace a globální témata), lekce vedené dobrovolníky samotnými (ať už se týká cestovatelských zkušeností nebo sdílení vlastních dovedností a vědomostí) tyto a další prvky společenského života okolo Dobrovolnického Klubu přispívají k jeho soudružnosti a popularitě. Poslední v pořadí, ale rozhodně nikoli poslední v důležitosti, je dobrá praxe, kterou jsme učinili se sdílením rozhodovacích procesů spolu s dobrovolníky. Ať už se jedná o celkovou strategii klubu, vzdělávací příležitosti či jiné záležitosti, principy demokratického a sdíleného vedení se ukázaly být nesmírně užitečné pro udržování motivace a nadšení dobrovolníků. Díky výše zmíněným zkušenostem a dobré praxi modelované roky postupného vývoje můžeme říct, že komunita okolo Dobrovolnického Klubu, kterou se nám podařilo vytvořit, je velmi pevná a pestrá a proto z její existence netěží jen dobrovolníci a společnost, ale i naše organizace (INEX-SDA) samotná. Můžeme jen doporučit založení podobné platformy kterékoli organizaci, která chce posílit vztahy se svými dobrovolníky a zefektivnit svou vlastní činnost. 22

23 Stručný souhrn úspěšných projektů Dobrovolnického Klubu INEX-SDA: Z důvodů omezení prostorem nemůžeme sdílet všechny pozoruhodné projekty, které naši dobrovolníci realizovali v letech Rozhodli jsme se proto vybrat jen několik z nich, které nejvýmluvněji reprezentují principy, o nichž jsme hovořili na předcházejících stránkách. the previous pages. Na Den (2014) Propojovat neziskovky a širokou veřejnost - to je cílem projektu Na Den, který vymyslela a realizuje pracovní skupinka Dobrovolnictví v ČR. Jejich model jednodenních dobrovolnických akcí, pořádaných ve spolupráci s různými neziskovými organizacemi umožňuje účastníkům prožít jeden den v dané organizaci, poznat její prostředí a aktivity a pomoci jí s běžnou činností či mimořádně plánovanou akcí. Na jaře 2014 zorganizovali 3 dobrovolnické dny: multikulturní vzdělávací odpoledne pro děti ve spolupráci s Lačhe Čhave, zábavný program pro seniory z Centra sociální a ošetřovatelské pomoci a úklid divadelních prostor se spolkem Zákulisí z. s. Celkem se zúčastnilo přes 50 zájemců a pro některé to byla vůbec první dobrovolnická zkušenost. Projekt se dále rozvíjí a cílem další fáze je do organizace dobrovolnických dní zapojit další lidi. Více o projektu na 23

24 FilmHUB (2014) Projekt dvou mezinárodních dobrovolnic INEX-SDA, pokračující ve skvělé tradici zapojování dobrovolníků mezinárodní Evropské dobrovolné služby do aktivit Dobrovolnického Klubu. Projekt spočíval v promítání filmů s globální tématikou doprovázených debatami, a konal se mezi listopadem 2013 a únorem Filmhub je místo ke sdílení myšlenek apodněcování debat. Sestává z promítání filmů týkajících se nějakého palčivého globálního tématu a následné reflexe. Cílem je posílit kritické myšlení cestou debaty, a film nám tomu slouží jako perfektní nástroj, řekla Adna Hindija, jedna z organizátorek projektu. Více na: Měsíc mezinárodního dobrovolnictví (2013): Cílem kampaně, která probíhala po celý duben, bylo nabídnout pražským středoškolákům a vysokoškolákům příležitost poznat svět meinárodního dobrovolnictví a potkat se s vrstevníky, kteří dobrovonické projekty v zahraničí zažili. V rámci měsíce probíhala celá řada akcíjarmark neziskovek a dobrovolnických příležitostí, diskusní večer o kvalitě vzdělávání v ČR, jednodenní ochutnávky mezinárodně dobrovolnických projektů, mezinárodní piknik a závěrečná VoluntArt night, která ukázala, že okolo dobrovolnictví se nevyskytují lidé kreativní jen projektově, ale i umělecky. Kampaň nejen že přispěla k lepší viditelnosti fenoménu mezinárodního dobrovolnictví pro širší veřejnost, ale také dala členům přípravného týmu příležitost získat lepší povědomí o oblastech práce s médii, propagace, realizace akcí, veřejného projevu a mnoha dalších. 24

25 European Action Day: Mezinárodní den dobrovolníků (2013): Akce, která je vlastně pevnou součástí projektu Young Europeans for Global Development se s nadšením chopila skupina spíše méně zkušených dobrovolníků jednalo se o perfektní příležitost pro zahájení jejich angažmá v Dobrovolnickém klubu. Mezinárodní skupina (sestávající nejen z Čechů, ale i z dobrovolníků z Francie, Řecka, Bosny a Hercegoviny a Španělska) zorganizovala dvě akce v jediný den venkovní minitrh neziskovek (sloužící také k navázání kontaktu s dalšími organizacemi) a večerní oslavu s živou hudbou, fotografickou soutěží, globálně vzdělávacími workshopy a vyhlášením soutěže Dobrovolník roku. (Step) Out from the Crowd (2013): Čtyřdenní mezinárodní školení v překrásné jihočeské venkovské přírodě. 24 účastníků ze čtyř středoevropských států mělo příležitost poučit se na vlastní kůži o tématu svobody a jejích limit. Trénink organizovali zkušení školitelé INEX-SDA za použití metod zkušenostní a zážitkové pedagogiky. Sestával z různých aktivit kladoucích důraz na rozličné psychologické, sociální, fyzické a emoční aspekty tématu. Projekt byl realizován ve spolupráci s českou organizací Post Bellum. Blíže o projektu na: 25

26 Budoucí plány a udržitelnost konceptu Dobrovolnického klubu: Díky oběma výše zmíněným projektům financovaným z dotačního titulu EuropeAid se Dobrovolnický Klub INEX-SDA vyvinul v relativně širokou platformu a jeho přístup ke vzdělávání se gradualisticky vyvíjel ve stále jasněji definovanou agendu. Lze se domnívat, že díky rostoucí samostatnosti některých projektových skupin, růstu kompetencí současných dobrovolníků a tomu, že řada dobrých věcí v Dobrovolnickém klubu už nyní vzniká mimo oficiální projektový záměr, si Dobrovolnický Klub INEX-SDA může udržet svou existenci i nadále a přežít tak časový rámec současného projektu. Rovněž celý vzdělávací koncept vyvinutý v Dobrovolnickém Klubu má velmi dobré vyhlídky do budoucna. Učení se od vrstevníků a učení se zážitkem jsou již z definice poměrně nezávislými cestami získávání nových zkušeností. Formální semináře, dosud zajišťované placenými experty mimo Dobrovolnický klub, by mohly v budoucnosti být převzaty dobrovolníky samotnými, neboť řada z nich má 26

27 ve svých studijních či pracovních oborech odbornost, kterou by bylo možné využít. Je rovněž užitečné zmínit, že udržitelnost Dobrovolnického Klubu může být zajištěna i jeho členy samotnými, nesoucími dále jeho duch a dovednosti, které se díky angažmá v něm naučili. Věříme (a některé naše zkušenosti nás už o správnosti této domněnky přesvědčily), že jejich tendence přicházet s novými nápady a inspirovat další lidi okoli nich bude pokračovat, ať už jejich oborem činnosti bude cokoli. Jde o reálný životní proces přirozené multiplikace, který bude dost možná nejefektivnější cestou k rozšiřování výstupů jejich práce. Více o Dobrovolnickém Klubu INEX-SDA: Práce s dobrovolníky na dlouhodobé bázi v Německu: Zkušenost CulturCooperation e.v.: V Hamburku je situace poněkud odlišná od nových členských zemí EU, a to z následujících důvodů: CulturCooperation není vysílající organizací, přestože úzce spolupracuje s nevládními organizacemi na tomto poli, a proto nejsou dobrovolníci přirozeně propojeni s naší organizací. Proto jsou zapotřebí skutečně speciální myšlenky, které vedou ke sdružování dobrovolníků okolo naší organizace, ovšem na druhou stranu nejsme brzděni žádnou institucionální agendou jako je například potřeba propagovat mezinárodní dobrovolnictví. Díky rozličným schématům financování dobrovolnické služby mladých lidí právě jako díky existující finanční podpoře navrátivších se dobrovolníků ze strany německé vlády, jež je poskytována v posledních letech, některé sítě kontaktů již existují; přesto různé okolnosti jako například častá vnitrostátní mobilita mladých lidí apod. kladou určité překážky kontinuálnímu ponávratovému angažmá a schopnosti navrátivších se dobrovolníků orientovat se v existujících příležitostech. Díky poměrně značné velikosti Hamburku je dosti pravděpodobné, že se vždy najde skupina lidí s podobným zájmem, zvláště má-li téma souvislost s lokální realitou, např. v Hamburku poměrně intenzivním a denně viditelným tématem migrace a uprchlictví. Lidé z různých organizací zde dali dohromady volné neformální sdružení pojmenované World Citizens Network Hub, popisující sebe sama jako: Skupinu dobrovolníků, kteří jsou propojeni svými postoji a aktivitami coby globální občané. Jsme neformální skupina otevřená novým zájemcům o naši činnost, organizující veřejné akce v Hamburku a jeho okolí na podporu globální solidarity. V naší činnosti překračujeme hranice států a národů a cítíme se sjednoceni ve světové síti globálních občanů a mladých aktivních lidí, která není definována tím, kde na naší planetě se v daný okamžik nacházíme. Členové této skupiny plánovali, organizovali a realizovali dva Evropské akční dny (European Action Days), jsoucí součástí současného projektu, a rovněž tvořili 27