HODNOCENÍ ŽÁKŮ. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků upravuje Vyhláška č. 48/2005 Sb.

Transkript

1 Obecné zásady hdncení Hdncení žáků upravuje Vyhláška č. 48/2005 Sb. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Cílem a základem každéh hdncení je pskytnut žákvi zpětnu vazbu, tj. c se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil,v čem chybuje a jak pstupvat dále. Hdncení by měl vést k pzitivnímu vyjádření a měl by být pr žáky mtivující. Hdncení vychází z psuzení míry dsažených čekávaných výstupů a kmpetencí frmulvaných v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu. Hdncení je pedaggicky zdůvdněné, dbrně správné a dlžitelné. Je důležité si uvědmvat, že při hdncení se nehdntí sba žáka, ale knkrétní věřvaný prblém. Přihlíží se k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech Žákvy výkny jsu psuzvány kmplexně, v suladu se specifiku předmětu Důležité je uplatňvat přiměřenu nárčnst a pedaggický takt. Sustředíme se na individuální pkrk každéh žáka (nesmí dcházet ke srvnávání žáků se splužáky a rzdělvání na úspěšné a neúspěšné). S chybu či nedstatkem se dále pracuje Pravidla: vymezená pr všechny rčníky, v suladu s výchv. vzděl. strategiemi ddržvána všemi učiteli, jsu závazná. Pravidla pr hdncení a klasifikaci žáka jsu vždy schválena pedaggicku radu (srpen) pr daný rk a jsu s ním seznámeni žáci v úvdních hdinách a rdiče na třídních schůzkách. Je vlně k nahlédnutí. Kritéria pr hdncení: zvládnutí výstupů jedntlivých vyučvacích předmětů v rámci individuálních mžnstí dítěte schpnst řešit prblémvé situace úrveň kmunikačních dvednstí schpnst vyknávat činnsti smysluplně a řešit předpkládané prblémy tvůrčím způsbem

2 změny v chvání, pstjích a dvednstech míra zdpvědnsti a tlerance, kteru žák pciťuje Způsby hdncení: 1. Klasifikace známku 2. Slvní hdncení 3. Sebehdncení žáků 4. Žákv prtfóli Způsby věřvání vědmstí a dvednstí žáků - získání pdkladů pr hdncení * sustavné diagnstické pzrvání žáka * sledváním jeh výknů a připravensti písemné práce, slhvé práce, testy, sndy, diktáty, cvičení ústní zkušení a mluvený prjev zkušky praktické a phybvé zpracvání referátů a prací k danému tématu úprava sešitů, samstatné aktivity a dmácí úkly účast v sutěžích mdelvé a prblémvé úkly, kvízy, křížvky, rébusy výrba pmůcek, mdelů, labratrní práce nšení šklních ptřeb prjektvé a skupinvé práce prjektvé dny celšklní v průběhu rku vědmstní a dvednstní testy Cermat pr 5. a 9. rčníky * knzultace s statními vyučujícími, s pracvníky PPP, spec. ped. center * knzultacemi se žákem a záknnými zástupci

3 KLASIFIKACE Stupně hdncení a klasifikace jsu stanveny ve vyhlášce MŠMT ČR č. 48/2005 Sb. O základním vzdělávání 14, 15. A/ Stupně hdncení prspěchu Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni prspěchu : 1 výbrný 2 chvalitebný 3 dbrý 4 dstatečný 5 - nedstatečný Při hdncení tut stupnicí jsu výsledky vzdělávání žáka hdnceny tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména vzhledem k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn. Klasifikace ve vyučvacích předmětech Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kriterií: Stupeň 1 (výbrný) Žák je v činnstech aktivní, tvřivý, převážně samstatný na základě využívání svých sbních předpkladů, které rzvíjí v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev a práce je esteticky půsbivá a má jen menší nedstatky. Žák tvřivě aplikuje svjené vědmsti, dvednsti a návyky v nvých úklech. Má aktivní zájem vyučvací předmět, na předmět je připraven včetně pmůcek. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnstech méně aktivní, tvřivý, samstatný a phtvý. Jeh prjev a práce jsu méně půsbivé, dpuští se chyb.

4 Splupracuje s učitelem na dstranění chyb. Jeh vědmsti a dvednsti mají častější mezery a při jejich aplikaci ptřebuje pmc učitele. Má menší zájem vyučvací předmět. Stupeň 3 (dbrý) Žák je v činnstech mál aktivní a tvřivý. Úkly řeší s častými chybami. Své neúplné vědmsti a dvednsti aplikuje jen s velku pmcí. Prjevuje malu snahu a zájem vyučvací předmět. Stupeň 4 (dstatečný) Žák je v činnstech převážně pasivní. Rzvj jeh schpnstí je neuspkjivý. Jeh prjev je většinu chybný. Osvjené vědmsti a dvednsti nedvede neb nechce aplikvat. Prjevuje minimální zájem vyučvací předmět. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák je v činnstech pasivní. V předmětu nepracuje ani pd vedením učitele. Jeh prjev je chybný. Neprjevuje zájem vyučvací předmět. a) Klasifikace ve vyučvaných předmětech s převahu výchvnéh zaměření Převahu výchvnéh zaměření mají na základní škle výtvarná výchva, tělesná výchva, rdinná výchva, bčanská výchva, glbální výchva, hudební výchva. Při klasifikaci v těcht předmětech se hdntí: kvalita výsledků dle sbních předpkladů svjení ptřebných vědmstí, dvednstí a návyků, zvládnutí účelných způsbů práce využití získaných teretických vědmstí v praktických činnstech aktivita, samstatnst, tvřivst a iniciativa vztah žáka k vyučvacímu předmětu a k dané prblematice, splehlivst přípravy včetně pmůcek

5 b) Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu teretickéh zaměření Převahu teretickéh zaměření mají jazykvé, splečenskvědní, přírdvědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těcht vyučvacích předmětech se v suladu s pžadvanými výstupy, které jsu uvedeny v ŠVP, hdntí: schpnst uplatňvat svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení splečenských a přírdních jevů a záknitstí kvalita myšlení, především jeh lgika, samstatnst a tvřivst kvalita výsledků činnstí, svjení pžadvaných výstupů a kmpetencí vztah k předmětu, příprava včetně pmůcek, DÚ Celkvé hdncení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prspěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu hrším než 2 chvalitebný, průměr stupňů prspěchu ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem není vyšší než 1,5 a jeh chvání je hdncen stupněm velmi dbré, b) prspěl(a), není-li v žádném z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením, c) neprspěl(a), je-li v některém z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením neb není-li z něh hdncen na knci druhéh plletí, d) nehdncen(a), není-li mžné žáka hdntit z některéh z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem na knci prvníh plletí. Výsledky práce v zájmvých útvarech rganizvaných šklu se se v případě pužití klasifikace na vysvědčení hdntí stupni a) pracval(a) úspěšně b) pracval(a)

6 Klasifikace žáka Žáci se klasifikují ve všech vyučvacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušnéh rčníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační bdbí příslušní učitelé p vzájemné dhdě. Při určvání stupně prspěchu v jedntlivých předmětech na knci klasifikačníh bdbí se hdntí kvalita práce a výsledky, jichž žák dsáhl za celé klasifikační bdbí. Přitm se přihlíží k systematičnsti v práci žáka p klasifikační bdbí. Stupeň prspěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné bdbí. Při určvání klasifikačníh stupně psuzuje učitel výsledky práce žáka bjektivně, nesmí pdléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Ředitel škly určí způsb, jakým budu třídní učitelé a vedení škly infrmváni stavu klasifikace ve třídě Případy zastávání žáků v učení a nedstatky v jejich chvání se prjednají na pedaggické radě, zpravidla k 15. listpadu a 15. dubnu. Rdiče jsu infrmváni třídním učitelem písemně. Na knci klasifikačníh bdbí, v termínu, který určí ředitel škly, nejpzději však 24 hdin před jednáním pedaggické rady klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkvé klasifikace d třídníh archu a d pčítačvéh prgramu a připraví návrhy na umžnění pravných zkušek, na klasifikaci v náhradním termínu apd. Pravidla pr klasifikaci: Známka z hdncení vědmstí nezahrnuje hdncení chvání žáka. D klasifikace se prmítá hdncení úrvně dsažených vědmstí, dvednstí, pstup a práce s infrmacemi, úrveň kmunikace a tvřivst žáka. Hdncení musí prbíhat průběžně v celém časvém bdbí a výsledná známka je stanvena na základě dstatečnéh mnžství různých pdkladů Při klasifikaci pužíváme pět klasifikačních stupňů V případě zhršení prspěchu je nutn ihned písemně infrmvat rdiče a knzultvat s nimi daný prblém.

7 Klasifikuje se vždy jen dstatečně prbrané a prcvičené učiv. Všechny písemné práce, testy, diktáty jsu vždy včas předem známeny žákům, aby žáci měli dstatek času se na ně připravit (kntrlní pís. práce se archivují dva rky a v den, kdy se píše KPP, nemůže prbíhat další písemné zkušení).? Žák má práv si své případné neúspěšné hdncení plně pravit (p dhdě s vyučujícím). Významným prvkem je práce s chybu. Mají práv dělat chyby, ale musí si ji uvědmit a příště t udělat lépe. Při hdncení žáka na 1. stupni se pužije pr zápis stupně hdncení číslice, na druhém stupni slvní značení Žák 6. až 9. rčníku základní škly musí být z předmětu vyzkušen ústně neb písemně alespň dvakrát za každé plletí, z th nejméně jednu ústně, krmě výchv Učitel znamuje žákvi výsledek každé klasifikace a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů, výknů, výtvrů. Při ústním vyzkušení známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě. Výsledky hdncení písemných zkušek a prací a praktických činnstí známí žákvi nejpzději d 14 dnů, včetně předlžení pravené práce. Kntrlní písemné práce a další druhy zkušek rzvrhne učitel rvnměrně na celý šklní rk, aby se nadměrně nenahrmadily v určitých bdbích. Termín kntrlní práce známí učitel předem. V jednm dni mhu žáci knat jen jednu zkušku. Termíny knzultuje učitel s třídním učitelem. Tyt práce je nutné uchvávat pr ptřebu zpětné kntrly p dbu jednh rku. Na pžádání je učitel pvinen předlžit je záknným zástupcům žáka, vedení škly a kntrlnímu rgánu. Učitel je pvinen vést sustavnu evidenci každé klasifikaci žáka. Učitel je pvinen uchvávat pdklady (kntrlní písemné práce a klasifikaci) rk p uzavření bdbí. Celkvé hdncení žáka Celkvé hdncení žáka je uveden v 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Celkvý prspěch hdncení zahrnuje výsledky klasifikace z pvinných předmětů, pvinně vlitelných předmětů a chvání, nezahrnuje klasifikaci nepvinných předmětů. Výsledky vzdělávání žáka jsu v případě pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům. Slvní hdncení neb kmbinaci slvníh hdncení a klasifikace lze pužít na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. Ne1ze-li žáka pr závažné bjektivní příčiny klasifikvat na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh klasifikaci náhradní termín, a t tak, aby klasifikace žáka mhla být prvedena nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné

8 klasifikvat ani v náhradním termínu, žák se za první plletí neklasifikuje. Nelze-li žáka pr závažné bjektivní příčiny klasifikvat na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh klasifikaci náhradní termín, a t tak, aby klasifikace žáka mhla být prvedena nejpzději d 15. října. D té dby žák navštěvuje pdmíněně nejbližší vyšší rčník. Žák, který nemhl být ze závažných bjektivních, zejména zdravtních důvdů klasifikván ani v náhradním termínu, pakuje rčník. Má-li zástupce žáka pchybnsti správnsti klasifikace v jedntlivých předmětech na knci prvníh neb druhéh plletí, může d tří dnů de dne, kdy byl žákvi vydán vysvědčení, pžádat ředitele škly jeh kmisinální přezkušeni; je-li vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, může zástupce žáka pžádat kmisinální přezkušení krajský úřad.. Kmisi pr přezkušení žáka jmenuje ředitel škly; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje kmisi krajský úřad.. Šklní inspekční kmise je tříčlenná; tvří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel škly neb jím pvěřený učitel, zkušející učitel, jímž je zpravidla vyučující danéh předmětu, a přísedící, který má aprbaci pr týž neb příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí kmise většinu hlasů. O kmisinální zkušce se přizuje prtkl. Kmise žáka přezkuší neprdleně, nejpzději d deseti dnů; není-li mžné žáka pr jeh nepřítmnst v tmt termínu přezkušet, může ředitel škly neb šklní inspektr stanvit nvý termín k přezkušení puze výjimečně, a t ze závažných důvdů. Výsledek přezkušení, který je knečný, sdělí ředitel škly prkazatelným způsbem zástupci žáka; další přezkušení žáka je nepřípustné. Infrmvanst prspěchu Záknné zástupce žáka infrmuje prspěchu a chvání : učitel jedntlivých předmětů běžně prstřednictvím žákvské knížky, dále sbně a na třídních schůzkách třídní učitel neb učitel, jestliže infrmace záknní zástupci žáka pžádají, slabém prspěchu jsu rdiče infrmváni ve čtvrtletí písemně ředitel v případě mimřádnéh zhršení prspěchu neb chvání, bezprstředně a prkazatelným způsbem.

9 B/ Stupně hdncení chvání Hdncení chvání žáka se dvíjí d ddržvání Šklníh řádu. Hdntí se chvání ve škle, při šklních akcích, reprezentaci škly a prvádí je třídní učitel p dhdě s statními vyučujícími, případně pedaggická rada. Využívá se tří stupňů hdncení: 1 velmi dbré, 2 uspkjivé, 3 neuspkjivé. Klasifikace chvání Klasifikaci chvání žáků navrhuje třídní učitel p prjednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s statními učiteli, pedaggická rada klasifikaci hlasuje, ředitel p prjednání na pedaggické radě rzhduje. Kritériem pr klasifikaci chvání je ddržvání pravidel chvání (šklní řád) včetně ddržvání vnitřníh řádu škly (vnitřní řády pracven). Při klasifikaci chvání se přihlíží k věku, mrální a rzumvé vyspělsti žáka; Pstihvání chvání žáka mim šklu_ Rdiče je třeba vést k tmu, aby plně dpvídali za své děti v blasti výchvné. Škla hdntí a klasifikuje žáky především za jejich chvání ve škle a při šklních akcích přádaných šklu. Kritéria pr jedntlivé stupně klasifikace chvání jsu následující: Stupeň 1 (velmi dbré) Žák uvědměle ddržuje pravidla chvání a ustanvení řádu škly. Má dbrý vztah ke všem splužákům a přispívá k utváření dbrých pracvních pdmínek pr vyučvání a pr výchvu mim vyučvání. Méně závažných přestupků se dpuští jediněle. Žák je přístupný výchvnému půsbení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspkjivé)

10 Chvání žáka není v suladu s pravidly chvání a s ustanveními řádu škly. Dpustí se závažnějšíh přestupku neb se pakvaně dpustí méně závažných přestupků. Žák není vždy přístupný výchvnému půsbení. Zpravidla se přes důtku třídníh učitele dpuští dalších přestupků, narušuje výchvně vzdělávací činnst škly. Ohržuje bezpečnst a zdraví svje neb jiných sb. Stupeň 3 (méně uspkjivé) Žák se dpustí závažnéh přestupku prti pravidlům chvání neb řádu škly. Chvání žáka je v příkrém rzpru s pravidly slušnéh chvání a ustanveními šklníh řádu. Žák se dpustí velmi závažnéh přestupku, neb se pakvaně dpustí závažných přestupků, zpravidla přes důtku ředitele škly. Záměrně narušuje hrubým způsbem výchvně vzdělávací činnst škly. Závažně hržuje bezpečnst a zdraví svje neb jiných sb. Výchvná patření Výchvná patření jsu pchvaly a jiná cenění a patření k psílení kázně. Třídní učitel, ředitel škly, zástupce bce neb šklskéh úřadu může žákvi p prjednání v pedaggické radě udělit za mimřádný prjev lidsksti, bčanské a šklní iniciativy, za záslužný neb statečný čin neb za dluhdbu úspěšnu práci pchvalu či jiné cenění (dále jen "pchvala"). Třídní učitel může žákvi pdle závažnsti prvinění udělit napmenutí neb důtku; udělení důtky neprdleně známí řediteli škly. Ředitel škly může žákvi p prjednání v pedaggické radě udělit důtku. Ředitel škly neb třídní učitel známí důvdy udělení výchvnéh patření prkazatelným způsbem zástupci žáka. Třídní učitel zaznamenává udělení výchvnéh patření d katalgvéh listu žáka. Za jeden přestupek se uděluje žákvi puze jedn patření k psílení kázně.

11 1. Opravné zkušky Žákvi prvníh až devátéh rčníku škly, který je na knci druhéh plletí klasifikván nejvýše ve dvu předmětech stupněm "nedstatečný", ředitel škly umžní vyknat pravné zkušky. Žák kná pravné zkušky nejpzději v psledním týdnu hlavních prázdnin, Termín stanví ředitel škly. Nemůže-li se žák z vážných důvdů dstavit k pravným zkuškám, umžní mu ředitel škly vyknání pravných zkušek nejpzději d 15. září; d té dby žák navštěvuje pdmíněně nejbližší vyšší rčník. Žák může v jednm dnu skládat puze jednu pravnu zkušku, a t i v náhradním termínu. Nedstaví-li se žák k pravným zkuškám ve stanvém termínu bez důvdněné mluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhž měl vyknat pravnu zkušku, stupněm nedstatečný. Opravné zkušky jsu zkušky kmisinální. Kmisinální a pravné zkušky 1. Kmisi pr pravnu neb kmisinální zkušku (dále jen přezkušení) na knci prvníh neb druhéh plletí jmenuje ředitel škly. Je li vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, jmenuje kmisi krajský úřad. 2. Záknný zástupce žáka má práv v případě pchybnstí správnsti hdncení žáka na knci prvníh neb druhéh plletí pžádat písemně kmisinální přezkušení, a t d 3 pracvních dnů, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů d vydání vysvědčení. 6. Opravnu zkušku v případě, že je žák hdncen v prvním neb druhém plletí na vysvědčení z některéh předmětu nedstatečnu, kná žák v termínu dhdnutém se záknnými zástupci žáka a ředitelem škly. 7. Výsledek přezkušení stanví kmise hlasváním a vyjádří stupněm prspěchu. Ředitel škly sdělí žákvi a záknnému zástupci výsledek přezkušení prkazatelným způsbem. 8. Výsledek kmisinální neb pravné zkušky již nelze napadnut nvu žádstí přezkušení. 9. Žák může v jednm dni vyknat puze jedn přezkušení.

12 2. Pstup d vyššíh rčníku, pakvání rčníku D vyššíh stupně pstupuje žák, který prspěl, tj. žák, který při celkvé klasifikaci na knci druhéh plletí neb p pravných zkuškách dsáhl stupně hdncení alespň "prspěl", neb žák který již jednu na prvním neb druhém stupni pakval. Žák, který při celkvé klasifikaci je hdncen stupněm "neprspěl", a t i p pravných zkuškách, pakuje rčník. T neplatí žákvi, který na daném stupni základní škly již jednu rčník pakval. Rčník, pakuje také žák, který nemhl být za závažných bjektivních, zejména zdravtních důvdů, klasifikván ani v náhradním termínu. Mimřádně nadaný žák může být ředitelem škly přeřazen d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku na základě výsledků kmisinálníh přezkušení, vyjádření bvdníh dětskéh (šklníh) lékaře a pedaggick-psychlgické pradny; žák může být d vyššíh rčníku přeřazen se suhlasem záknnéh zástupce žáka. 3. Opakvání 1. třídy Ve výjimečných a zvláště důvdněných případech může být žákvi prvníh rčníku, který sice není pstižen některu knkrétní diagnstikvu pruchu, ale jehž celkvý a mentální vývj nedpvídá jeh věku a jeh pstup d vyššíh rčníku by vedl k prhlubení jeh zastávání či pruchám vývje, umžněn p vyjádření Pedaggick psychlgické pradny a p prjednání se záknnými zástupci žáka pakvání rčníku. Cílem tht pakváni je vyrvnání úrvně žákvy sbnsti s pžadavky šklní dcházky. V tmt případě je žák hdncen stupněm "neprspěl" s pznámku "ze zdravtních důvdů". 4. Kmisinální zkušky Kmisinální zkušky se knají v těcht případech: při přezkušení žáka, má-li zástupce pchybnsti správnsti celkvé klasifikace při zkušení žáka, kteréh neb mžn klasifikvat v řádném termínu na knci prvníh neb druhéh plletí

13 při zařazvání žáka d vyššíh rčníku bez abslvvání předcházejícíh rčníku při zkušení žáka, který plní pvinnu šklní dcházku mim území České republiky při zkušení žáka, který je svbzen d pvinnsti dcházet d škly při pravných zkuškách při přezkušení dětí českých bčanů při jejichž vzdělávání v zahraničí nebyl pstupván pdle platných předpisů při přezkušení, nařídil-li je šklní inspektr neb ředitel škly Kmise pr kmisinální zkušky je tříčlenná. Kmisi tvří předseda, kterým je zpravidla ředitel škly neb jím pvěřený učitel, zkušející učitel, jímž je zpravidla učitel vyučující danému předmětu a přísedící, který má aprbaci pr týž neb příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí kmise většinu hlasů; kmisinální zkušce se přizuje prtkl. Ředitel psudí,zda bude d kmise jmenván vyučující, jehž klasifikaci má záknný zástupce pchybnsti. V tmt případě žák kná ústní zkušku, v předmětech český jazyk, cizí jazyk a matematika i písemnu zkušku. Ředitel škly neb šklní inspektr může nařídit kamžité kmisinální přezkušení žáka, zjistí-li, že učitel prušil ustanvení klasifikaci. Přezkušení se prvede nejpzději d tří dnů. 5. Vysvědčení Vysvědčení vyplní třídní učitel na předepsaném tiskpise neb si h vytiskne v evidenčním prgramu. Škla je žákvi vydá na knci prvníh plletí na určenu dbu a natrval na knci druhéh plletí. Na vysvědčení se uvádí klasifikace chvání žáka, celkvá klasifikace z pvinných předmětů neb pvinně vlitelných předmětů (dále jen "pvinných předmětů") a z nepvinných předmětů, které žák navštěvval, hdntí se práce v zájmvých útvarech rganizvaných šklu a celkvý prspěch (hdncení). V rčníku se klasifikační stupeň vyjadřuje číslicí, v rčníku se vyjadřuje slvně. Celkvý prspěch (hdncení) se vyjadřuje slvně. Žákvi, jemuž byl na základě kmisinálníh přezkušení pvlen pstup d vyššíh rčníku, aniž abslvval předcházející rčník, se na vysvědčení zaznamenává: "Žákvi byl na základě kmisinálníh přezkušení pvlen pstup d... rčníku bez abslvvání.. rčníku".(či. 14). Žákvi se na vysvědčení v dlžce uvádí, klik let pvinné šklní dcházky splnil: "Žák splnil..let/rk... pvinné šklní dcházky".

14 V předmětu, v němž nebyl žák klasifikván, se míst klasifikačníh stupně uvede výraz " Neklasifikván(a)" a uvede se ve třídním výkazu zdůvdnění. (Např. žák je svbzen d pvinnsti dcházet d škly na základě...ze dne..., žák byl uvlněn z vyučvání předmětu(ů) na základě...ze dne...žák nemhl být klasifikván v náhradním termínu z důvdu nemci, která trvala d... d...). Příslušný dklad se zalží v třídním výkazu. Rčník a pčet rků, let splněné pvinné šklní dcházky se na vysvědčení zaznamenávají slvně. Klnky, které se na vysvědčení nevyplňují, se prškrtávají z levéh dlníh rhu d pravéh hrníh rhu. Na vysvědčení se neuvádí hdncení žáků v zájmvých útvarech, které nerganizuje škla. Tat aktivita se pdchycuje v materiálech, jež služí jak pdklad pr vypracvání sbní charakteristiky žáka. Vysvědčení pdepisuje třídní učitel a ředitel škly a patřuje se úředním razítkem škly. Pkud pdpisy nejsu čitelné, zapíši se ještě jména psacím strjem. Vydávání druhpisu šklních vysvědčení se řídí zvláštními předpisy. Hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Hdncení se řídí Vyhlášku č.73/2005 Sb. Ve škle mhu být integrváni žáci s pstižením smyslvým, tělesným, mentálním neb s vývjvými pruchami učení a chvání. Při hdncení a klasifikaci vychází učitel z dpručení a závěrů PPP a hdncení je vždy zcela individuální. Žák je hdncen s hledem na své mžnsti a schpnsti, je psuzván jeh individuální pkrk. Žáci integrvaní na základě Dpručení PPP nebjinéh SPC jsu vzděláváni i hdnceni na základě plnění Individuálníh vzdělávacíh plánu. Na žádst rdičů a při dpručení pradenskéh zařízení mhu být hdnceni slvně. 1. Způsb hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami se uplatňuje ve všech předmětech a na všech stupních vzdělávání. 2. Je třeba zvýraznit mtivační slžku hdncení, hdntit jevy, které žák zvládl. 3. Žáci ve třídě by měli být vhdným způsbem seznámeni s individuálním přístupem k tmut žákvi a způsbem jeh hdncení.

15 Sebehdncení Žák se prstřednictvím učitelva hdncení pstupně učí, jaké jsu meze a perspektivy jeh výknu, sféry jeh úspěchů a úspěšnéh uplatnění. Vyučující vytváří vhdné prstředí a příležitsti, aby žák mhl pučeně a bjektivně hdntit sebe a svji práci. Oba názry jsu průběžně knfrntvány. Učitel a žák na knci klasifikačníh bdbí splečně hdntí průběh výknů žáka tak, aby se shdli na výsledné známce. Autnmní hdncení se nesmí stát prstředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shda bu hdncení tak, aby byla pr žáka mtivační d dalšíh bdbí. Žákv prtfóli Jde shrmažďvání materiálů žáka různéh druhu ( né všechny, jen zvládnutý prblém) Materiál se zakládá se suhlasem žáka Ž zakládá i sbní záznamy Učitel přidává svá hdncení Materiál se třídí p určité dbě Ne nezdary Jde t ukázat pkrk!