Staveništní malty a suché maltové směsi při obnově památek

Transkript

1 Společnost pro technologie ochrny pmátek Národní technické muzeum Stveništní mlty suché mltové směsi při onově pmátek odorný seminář 18. dun 2013 Národní technické muzeum Kostelní 42, Prh 7 1

2 Stveništní mlty suché mltové směsi při onově pmátek, seminář 2013 Zkušenosti rchitekt s použitím suchých stveništních mltových směsí při onově pmátek Lior Sommer, utorizovný rchitekt V posledních letech zesílil tlk, zejmén odorných prcovníků státní pmátkové péče, n důslednou plikci trdičních mteriálů souvisejících s oprvmi neo celkovou onovou historických fsád, to jk u ojektů prohlášených z kulturní pmátku, tk u kvlitních ojektů tvořících podsttu hodnot plošných pmátkově chráněných území. Tento poždvek je pochopitelný, zejmén s ohledem n závěry Benátské chrty oecně přijímnými názory odorné veřejnosti n úseku pmátkové péče. Z hledisk rchitekt, spoluprcujícího n koncepci onovy konkrétního ojektu s odorným prcovníkem pmátkové péče mohu konsttovt, že není možné oecně pušlizovt, zd je přípustné výhrdní použití stveništních omítek neo suchých mltových směsí. Kždý ojekt je jiný vyžduje individuální přístup. Použití konkrétního systému vychází ze součsného stupně poznání uměleckých, historických pmátkových hodnot ojektu. Zásdním podkldem pro rozhodnutí o konkrétním složení omítkové mlty ývá technologický, stveně-technický strtigrfický průzkum omítkových vrstev. I přes mximální snhu provést veškerou technologickou předprojektovou příprvu, se po relizci, neo i v jejím průěhu, mohou ojevit stveně-technické poruchy prováděných omítek ez ohledu n použitý omítkový systém. N pěti příkldech ych chtěl demonstrovt poruchy omítek n různých ojektech, které yly oprvovány v posledních čtyřech letech z použití různých druhů vápenných suchých mltových směsí, le tké stveništních mlt, při jejichž příprvě ylo použito pojivo n ázi románského cementu. Suché mltové směsi Relizce onovy fsády zámku v Lomnici nd Popelkou Jedná se o zámek, který yl postven n místě stršího renesnčního ojektu ve 40. letech 18. století. Prkticky od svého vzniku sloužil pro úředníky pnství. V století yl čsto uprvován. Až n výjimky yl fsádní plášť optřen novými, prvděpodoně vápenocementovými omítkmi z 60. let 20. století. Omítky yly zsolené částečně dožilé. Byly proto sejmuty nhrzeny novými vápennými omítkmi s přísdou suevitského trssu. Vzhledem k přirozeně vyšší pórovitosti omítek, způsoené vlstnostmi suevitského trssu, jsou omítky již třetím rokem ez viditelných projevů destrukce, to i n zsoleném zdivu (koncentrce vodorozpustných solí ve zdivu yl částečně snížen několiknásonými kompresními zály). Povrch omítek je optřen vápenným nátěrem. 30

3 Sommer L.: Zkušenosti rchitekt s použitím suchých stveništních mltových směsí při onově pmátek c Or. 1: Zámek v Lomnici nd Popelkou Hloukové spárování podzemního zdiv stv fsády před onovou, c Stv po onově Onov vnitřních vnějších omítek ývlého frntiškánského klášter v Hostinném Jedná se o frntiškánský klášter postvený n konci 17. století Wolfgngem Dienzenhoferem. (Onov klášter získl titul Stv roku 2012.) Vnější i vnitřní omítky yly nešetrně sejmuty v 80. letech 20. století. Z původních omítek se zchovl pouze torz n hlvní římse n klenách v interiéru. Z důvodu tlku n cenu prosdil zhotovitel plikci vápenných omítek s metkolinem. Výroce těchto omítek deklrovl čistě vápennou jádrovou omítku i štukovou vrstvu, která neoshuje cement, sádru ni polymerní přísdy je určená pro oprvy onovu omítek historických stve. Projektnt oponovl vyšší potřeou záměsové vody oproti použití trdičních vápenných, neo trssových omítek. Při srovnání spotřey záměsové vody se stndrdními vápennými trss-vápennými omítkmi vyšlo njevo, že nvržené omítky vyždují o cc 30 % větší množství záměsové vody. Oecně pltí, že čím je větší množství záměsové vody ve stndrdní čerstvé mltě, tím větší ude pnutí omítek při jejich vysychání. S tím souvisí vznik větších smršťovcích trhlin, kterým je přímo úměrná menší stilit omítkového systému. Tto skutečnost se projevil trhlinmi v referenčních plochách jádrové omítky. 31

4 Stveništní mlty suché mltové směsi při onově pmátek, seminář 2013 Jádrová vrstv vykzovl smršťovcí trhliny o šířce cc 2 mm, vrchní vrstv měl trhliny o šířce více než 1 mm. Vzhledem k vysokému podílu záměsové vody došlo nvíc k nerovnoměrné nsákvosti finálních povrchů. To se projevilo již při vynášení vzorků vápenných nátěrů (některé části yly lesklé měnily rvu, n rozdíl od osttních ploch téhož nátěru). Po předložení ezpečnostního listu vyšlo njevo, že omítková směs oshuje portlndský cement do 40 % ojemu. c Or. 2: Frntiškánský klášter v Hostinném Pohled n klášter od jihu po onově fsád Pohled do rjského dvor od zápdu, stv po onově c Trhliny ojevené v jádrových omítkách v průěhu relizce stvy Onov iluzivní mly severní stěny ornžérie ve frncouzském prku zámku Doříš Jedná se o rokní stvu ze 3. čtvrtiny 18. století, která yl optřen mlovnou iluzivní výzdoou s motivy ntické rchitektury. Fsád ml yly onoveny nposledy n sklonku 70. let 20. století. Byly použity vápenocementové vysprávky omítek, ml yl onoven technologií tzv. vječné tempery. Totální destrukce mly se projevil již po první zimě, omítky počly opdávt v polovině 80. let 20. století. Více než 20 let trvly diskuse o způsou rozshu onovy. Mezitím zu čsu zprcovl po resturátorském technologickém průzkumu, provedeném v roce 2011, souhlsil orgán pmátkové péče se sejmutím torz omítek jejich náhrdou. Vzhledem k poždvku vlstník n zjištění dlouhodoé trvnlivosti mly podkldních omítek yl zvolen trssvápenný systém. Průčelí je orientováno k severu, což znmená znčné nmáhání omítek povětrnostními vlivy. Stěn nvíc není kolmá (pt zdiv předstupuje koruně přiližně o 12 cm) její prter je proto ohrožován vodou odtékjící z korunní římsy. 32

5 Sommer L.: Zkušenosti rchitekt s použitím suchých stveništních mltových směsí při onově pmátek Před rozhodnutím o konkrétním použití omítkového systému yly provedeny rozsáhlé technologické strtigrfické průzkumy. Ty prokázly zejmén proměnnou tloušťku omítkové vrstvy o mocnosti ž 9 cm. Pozoruhodné ylo, že grnulometrie plniv doshovl rozmezí pouze 0,06 2 mm. Rozkldem vápenného pojiv v kyselém prostředí yl zjištěn osh uhličitnu 22,2 % hm., vztženo n celkovou hmotnost omítky. Provedenou nlýzou yly zjištěny následující oshy niontů: chloridy (Cl - ) 0,11 % hm., dusičnny (NO3 - ) 0,93 % hm., sírny (SO4 2- ) 0,90 % hm. Zjímvé yly nálezy strusky zelenočerné rvy různé velikosti, která ve strších omítkách, používných v okolí Doříše, trdičně plnil funkci ltentního hydrulického pojiv. Zejmén pozntek o nízké grnulometrii v minulosti použitého plniv znmenl příklon k suché trs-vápenné mltové směsi, která oshovl kmenivo o přiližně stejné velikosti. V roce 2011 yl proveden první třetin omítek. Ačkoliv yly dodrženy veškeré technologické prmetry předepsné výrocem, zejmén důsledné dodržování plikce omítek z předepsné mximální teploty okolního prostředí, došlo v letních měsících následujícího roku k tvorě vlsových trhlin. Trhliny doshovly mximální šíře 0,15 0,25 mm. V místě nejširších trhlin yly provedeny sondy. Po jejich vyhodnocení je možné konsttovt, že se jednlo o smršťovcí trhliny, které všk doshovly do hlouky od 4 do 12 mm. S ohledem n mocnost omítkové vrstvy mm, výšku omítné stěny 9 m délku omítné stěny 33 m mezi diltčními úseky, se nejedná o zásdní poruchu. Omítky yly oprveny udou ndále sledovány. Odoné poruchy se n zývjící ploše severního průčelí, která yl omítán v roce 2012, doposud neprojevily. Or. 3: Onov iluzivní mly ornžérie zámku Doříš Severní stěn ornžérie, stv po provedení podkldních omítek pro onovu mly Průěh trhliny, ověřený sondážním průzkumem 33

6 Stveništní mltové omítky Stveništní mlty suché mltové směsi při onově pmátek, seminář 2013 Oprv lustrády severní stěny ornžérie ve frncouzském prku zámku Doříš Jedná se o lustrádu, která yl postven po roce 1907 n koruně rokní stvy ze 3. čtvrtiny 18. století. Blustrád yl vztyčen n kmenné korunní římse doplněné cihelným zdivem. Kuželky yly vyroeny jko etonové výdusky, prpetní zídky yly vyzděny z cihel omítnuty. V 70. letech yl mdl lustrády oplechován měděným plechem, stejně tk žulová korunní říms. V letech proěhl onov lustrády. Byly oprveny omítky n sloupcích prpetních zídkách, odlity nové kuželky vyroen nová mdl. Dožilé omítky n sloupcích prpetních zídkách yly nhrzeny suchou trss-vápennou mltovou směsí s přísdou suevitského trsu. Při relizci mdel soklů pod kuželkmi nedodržel zhotovitel projektovou dokumentci n svou zodpovědnost použil stveništní mlty s pojivem n ázi románského cementu. Trhliny se zčly ojevovt prkticky po jednom měsíci po provedení omítek odlitků. Prolemtik trhlin yl nvíc znásoen nedosttečně vyřešenou diltcí ze strny zhotovitele stvy. Jko zásdní prolém se ukázl mlá zkušenost zhotovitele se zprcováním stveništních omítek, připrvených n ázi románského cementu. Or. 4: Blustrád severní stěny ornžérie prku zámku Doříš (z fotorchivu utor) Pohled n lustrádu v průěhu onovy, c Pohled Trhliny n znovu lustrádu ojevené při po onově provedení nových Poruchy omítek omítky před onovou c Znovuojevené trhliny po provedení nových omítek c 34

7 Sommer L.: Zkušenosti rchitekt s použitím suchých stveništních mltových směsí při onově pmátek Onov neoslohové fsády fry čp. 1 v Jlonci nd Nisou Onov fsády yl součástí trnsformce domu z pozůstlosti mnželů Scheylových (význmných pmátkářů etnogrfů severovýchodních Čech) n kulturní centrum. Vznik fsády souvisel s rekonstrukcí původního rokního domu provedenou v 90. letech 19. století. Jednlo se o stndrdní neorenesnční fsádu, která yl tvořen komincí rytmicky se opkujících pilstrů lizénových rámů, jejichž vnitřní část yl vyplněn tzv. stéknou omítkou. Dominntním prvkem yl tžená korunní říms. Uliční průčelí ylo doplněno chrkteristickými dekortivními odlitky z kufsteinského vápn. Projekt předpokládl zchování dekortivních prvků z kufsteinského vápn, jejich konsolidci doplnění poškozených prvků novými odlitky z románského cementu, dále sejmutí poškozených v nedávné doě nevhodně provedených ploch stékných omítek doplnění poškozených ploch pilstrů lizén. Tyto práce měly ýt prováděny suchou trss-vápennou mltou s příměsí suevitského trsu. Tto technologie yl zvolen zejmén proto, že ylo nutné eliminovt lokální zsolení ojektu v místech rokních chlévů záchodů. Po kompresním snížení slinity zdiv uničitými zály ylo možné tyto trssové omítky použít s ohledem n jejich větší pórovitost zjištěnou suevitským trssem. Při průzkumech vyšlo njevo, že jko plnivo yl použit tzv. perk, tedy drť vzniklá z nesoudržného žulového podloží, n kterém je Jlonec nd Nisou vystvěn. Toto nejkostní plnivo není v součsné doě k dispozici. Jeho fyzikální vlstnosti y stejně nevyhověly dnešním poždvkům n jkost omítkových mlt. To yl dlší důvod pro použití trss-vápenných omítek doplněných vhodným kmenivem pro použití n plochy s hruou strukturou povrchu, tzv. stékných omítek. V průěhu stvy se ukázlo, že poždvky rchitekt n relizci fsády jsou v dné loklitě nesplnitelné. Ani jedn ze štuktérských fsádnických firem se nedokázl přizpůsoit nvrženému mteriálovému složení. Typickou předstvou uchzečů yl náhrd odlitků z kufsteinského vápn etonovými výdusky, plstické prvky měly ýt prováděny vápenocementovými omítkmi s dodtečnou příměsí redispergovtelných krylátových příměsí neo disperze Sokrtu. Všichni se zštiťovli více než dvcetiletými zkušenostmi, o trdičních mteriálech nechtěli ni slyšet. Po půlročním vzorkování, které nesplňovlo předstvy ni rchitekt, ni zástupců pmátkové péče, se podřilo přesvědčit nejvyhlášenějšího místního štuktér, y lespoň zkusil provést odlitky poškozených prvků z románského cementu. Vzorky yly hned npoprvé úspěšné štuktér překvpivě prohlásil, že po mteriálu těchto vlstností volá 20 let. Vedle odlitků nvrhl použití románského cementu, jko pojiv pro příprvu stveništních omítek, pro celý fsádní plášť ojektu. Pro svůj záměr nvrhl použití eluviálních střelečských písků, olého kmeniv s plynulou grnulometrii 0 ž 8 mm jko pojivo románský cement. Práce proěhly ezprolémově, struktur stékných omítek odpovídl neoslohovým originálům. Přiližně po 6 týdnech od provedení omítek se n fsádě ojevily trhliny o šířce ž 2 mm. 35

8 Stveništní mlty suché mltové směsi při onově pmátek, seminář 2013 Sondážním průzkumem ylo odhleno, že trhliny se vyskytují v omítkovém souvrství nepropisují se do nosného zdiv ovodových konstrukcí domu. Jednoznčně yl vyloučen sttický chrkter vzniklých trhlin. Příčin vzniku trhlin yl přisouzen zejmén sesychání dotvrování omítkových hmot připrvených z pojiv n ázi tzv. románského cementu. Chrkteristickou vlstností románského cementu je prudký počáteční nárůst pevnosti hmoty s tím související ojemové změny. Dlší příčinou yl tké ne zcel ideálně připrvený podkld (nedosttečně vyplněné kverny ve zdivu). Zvýšená koncentrce trhlin tké svědčí o ojemových změnách omítek n teplotně nejvíce exponovných průčelích. Oprv yl proveden vyškrááním omítek v místech trhlin, hloukovým spárováním zdiv onovou ve stejné technologii. Po oprvě se již trhliny neprojevily. c d f e Or. 5: Onov neoslohové fsády fry v Jlonci n./n. Pohled n fru od jihovýchodu Trhlin v hlvní římse východní fsády, ojevená po vyzrání štukové vrstvy c Trhliny v hlvní římse jižní fsády ojevené po vyzrání štuku d Trhliny v lizéně v ploše stékné omítky jižní fsády ojevené po vyzrání štukové vrstvy e Průěh trhliny v omítce východní fsády ověřený sondážním průzkumem f Měření šíře trhliny v omítce jižní fsády 36

9 Sommer L.: Zkušenosti rchitekt s použitím suchých stveništních mltových směsí při onově pmátek Závěr Rozhodnutí o použití továrně neo n stvě připrveného omítkového systému není podmíněno pouze výsledky průzkumu. Do diskuse většinou vstupuje investor, který zcel oprávněně nedůvěřuje zjištění stndrdního technologického procesu při příprvě stveništní omítkové mlty vyžduje proto továrně připrvenou směs, dodnou v ideálním přípdně i se stveništním silem. Své slovo má i dodvtel stvy, který proszuje nejlevnější nejlépe zprcovtelnou suchou omítkovou směs s dlouholetou zárukou poskytovnou výrocem, ez ohledu n její mteriálové složení. Odorný prcovník pmátkové péče většinou z počátku nechce slyšet o ničem jiném, než o plikci stveništní mlty z místních kopných písků, pojených několik let odleželou vápennou kší z měkce páleného vzdušného vápn. Projektnt má v hlvě většinou čísl norem předepisujících zprcování omítkových směsí výšku pojistky, kterou pojišťovn ude ochotn vypltit při škodě způsoené vdou projektu. A rchitekt je tdy od toho, y názory všech zúčstněných vyslechl pokusil se je stmelit do všemi kceptovtelného, kompromisního řešení, které ude respektovt pmátkovou, historickou výtvrnou podsttu originálu pmátky přitom ude někde n spodní hrnici oecně přijímného řešení dného pltnými právními technickými předpisy. Z výše uvedených příkldů je ptrné, že v principu jsou možné o přístupy vedoucí k onově omítek. Zásdním rozdílem mezi stveništními továrně vyráěnými omítkmi jsou předem dné technické prmetry u suchých mltových směsí (pevnost, součinitel difúzního odporu, přídržnost k podkldu, zprcovtelnost ), které jsou grntovány výrocem vedou k více předvídtelnému půsoení těchto hmot s konstrukcemi stvy. Použití suchých mltových směsí připrvených n ázi suevitského trsu se mi po zkušenostech z posledních let, jeví jko méně prolémové ve srovnání s plikcí stveništních mlt, kdy do výsledku promlouvá celá řd neznámých. Největším prolémem stveništních omítek je zjištění stndrdizovného procesu příprvy mlty n stvě. Dále nepředvídtelné vlstnosti omítek při změnách teplot, nedodržení technologie nedosttečně připrveném podkldu. 37