Soudní tlumočení v policejní praxi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Soudní tlumočení v policejní praxi"

Transkript

1 Filozofická fakulta Univerzity Palackého Soudní tlumočení v policejní praxi (Bakalářská práce) 2014 Kateřina Tomíčková

2 Filozofická fakulta Univerzity Palackého Katedra anglistiky a amerikanistiky Soudní tlumočení v policejní praxi Court Interpreting in Police Practice (bakalářská práce) Autor: Kateřina Tomíčková Studijní obor: Angličtina se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad Vedoucí práce: PhDr. Veronika Prágerová, Ph.D. Olomouc

3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla úplný seznam citované a použité literatury. V Olomouci dne 3

4 Děkuji PhDr. Veronice Prágerové za ochotu, odborné vedení a cenné rady, které mi v průběhu psaní práce poskytla. Dále bych chtěla poděkovat všem policistům, kteří se zúčastnili mého výzkumu a přispěli ke vzniku této práce. 4

5 Seznam zkratek a vysvětlivek KST ČR Komora soudních tlumočníků České republiky OČTŘ Orgány činné v trestním řízení TŘ Trestní řád ZPŘ Zkrácené přípravné řízení PČR Policie České republiky 5

6 Obsah 1. Úvod Přehled problematiky Tlumočení Soudní tlumočení Právo na tlumočníka Soudní tlumočení v České republice Právní úprava Vymezení pojmů Tlumočník Tlumočnická činnost Tlumočnický úkon Tlumočnická pečeť Tlumočnický deník Jmenování a odvolání tlumočníka Zápis tlumočníka do seznamu tlumočníků Povinnost mlčenlivosti Trestní odpovědnost tlumočníka Ochrana tlumočníka Vzdělání tlumočníka Komora soudních tlumočníků Tlumočení pro Policii České republiky Trestního řízení se zaměřením na přípravné řízení Zkrácené přípravné řízení Přibrání a postavení tlumočníka Pracovní podmínky tlumočníka Odměňování a náhrada nákladů Pracovní doba a organizační záležitosti Ochrana osobních údajů Typ tlumočení Vnímání tlumočníka Spolupráce tlumočníků a policistů Informovanost policistů

7 5.2 Vnímání tlumočníka při výslechu Sdílení informací Osoba tlumočníka Formát tlumočení Spokojenost s tlumočníkem Závěr Příloha 1: Dotazník pro příslušníky Policie České republiky Příloha 2: CD Summary Bibliografie Knižní a elektronické zdroje Právní předpisy Anotace

8 1. Úvod Smyslem této bakalářské práce je zmapovat systém soudního tlumočení v České republice z hlediska právní úpravy a podmínek, které musí tlumočník splnit, aby mohl vystupovat jako soudní tlumočník, a popsat, jak funguje tlumočení pro policii. Cílem práce je zhodnotit fungování systému soudního tlumočení na základě teoretických poznatků a výsledků dotazníkového šetření. V první části práce je poskytnut úvod do problematiky soudního tlumočení. Budou popsána specifika tohoto druhu tlumočení, z čeho tato specifika vyplývají, jak je možné soudní tlumočení definovat. V této části jsou také rozebrány mezinárodní právní předpisy, které podezřelému / obviněnému zaručují právo na tlumočníka. V druhé kapitole jsou představeny prameny právní úpravy tlumočnické činnosti v České republice, jejichž základ tvoří Listina základních práv a svobod a zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Tato kapitola se zabývá problematikou soudního tlumočení v České republice. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, jako jsou např. soudní tlumočník, tlumočnická činnost a tlumočnický úkon a budou zde nastíněny podmínky jmenování soudním tlumočníkem, což je předpoklad pro zápis tlumočníka do seznamu tlumočníků (Gorgolová, 2009, s. 8). Východiskem pro tuto část je zákon o znalcích a tlumočnících. Část kapitoly je věnována vzdělání a kvalifikaci, které jsou nezbytné pro výkon činnosti soudního tlumočníka, protože většina zemí nemá zákony, které stanoví, kdo je způsobilý vystupovat v soudním řízení jako tlumočník (Mikkelsonová, 2000, s. 1). 1 Další kapitola se věnuje tlumočení pro policii, což je jeden z orgánů činných v trestním řízení. Soudní tlumočník je potřeba již před vlastním soudním řízením, protože jak udává 2 odst. 14 trestního řádu, každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá. V této části jsou zodpovězeny otázky např., odkud se rekrutují tlumočníci pro policii, jaké musí mít pověření, zda je nutné mít speciální zkoušky či certifikaci, a jednak bude celkově popsána činnost tlumočníka 1 Původní znění: most countries do not have laws specifying who is qualified to act as an interpreter in court proceedings. Není-li uvedeno jinak, jedná se o vlastní překlad. 8

9 při tlumočení pro policii. Součást této části tvoří dotazníkové šetření pro příslušníky Policie ČR týkající se spolupráce s tlumočníky. Poslední část práce bude věnována celkovému zhodnocení stávající právní úpravy soudního tlumočení v České republice, fungování systému soudního tlumočení na základě teoretických poznatků a výsledků dotazníkového šetření. 9

10 2. Přehled problematiky 2.1 Tlumočení Tlumočení můžeme velice stručně definovat jako verbální převod sdělení z jednoho jazyka do druhého. Tlumočník je prostředníkem v komunikaci dvou stran, které nemluví společným jazykem. Pomáhá účastníkům komunikace překonat jazykové a kulturní bariéry tak, aby strany dospěly k vzájemnému porozumění. 2.2 Soudní tlumočení Jen těžko si lze představit, jak osoba neznalá českého jazyka vystupuje před soudem či jinými orgány činnými v trestním řízení 2 bez kvalifikovaného soudního tlumočníka. Nicméně důsledky práce soudního tlumočníka mohou být daleko závažnější než jen u např. konferenčního tlumočení. Proto je vedle etického kodexu tlumočníka nutná existence závazného právního předpisu, který stanoví, kdo může vystupovat jako soudní tlumočník. Soudní tlumočení je tedy druhem tlumočení, které probíhá v přesně určeném čase, místě a za podmínek stanovených konkrétním zadavatelem, tedy státním orgánem (Štefčík, 2010, s. 12), a v němž tlumočník musí splňovat určité podmínky stanovené příslušným zákonem. V České republice je touto podmínkou jmenování příslušným soudem. Vzhledem k velkému množství právních a soudních systémů v různých státech však není možné nalézt přesnou a vyčerpávající definici soudního tlumočení. Na základě povahy a rozsahu této práce se bude při definování vycházet z českého právního pořádku. Soudní tlumočení jako takové je sice omezeno pouze na tlumočení před soudem v občanskoprávních a trestněprávních sporech 3, kde je zadavatelem výlučně stát, ale samotný soudní tlumočník může také tlumočit pro státní orgány, jako jsou policie (tlumočení při vyslýchání svědků a podezřelých), úřady krajské, okresní a místní samosprávy nebo notářské úřady. Zadavatelem může být stát, ale i klient, pro kterého tlumočník tlumočí. Specifičnost soudního tlumočení je dána situačními podmínkami, kterými se tento druh tlumočení vyznačuje. Mezi tyto podmínky patří předmět soudního tlumočení, který s sebou přináší napětí, stres, nejistotu a nedůvěru, realizace tlumočení vyplývající 2 Orgány činné v trestním řízení tvoří policejní orgány, státní zástupce a soustava soudů. 3 Pro účely této práce bude práce omezena pouze na trestní řízení. 10

11 z požadavků na formální, exaktní a odborné vyjadřování, nutnost tlumočit v obou jazykových směrech a v neposlední řadě zodpovědnost tlumočníka, kterou na něj klade zadavatel, tedy stát (Štefčík, 2010, s. 11). Tlumočník musí zachovávat nestrannost, nezaujatost, dodržovat mlčenlivost a být přesný při převodu informace. 2.3 Právo na tlumočníka V komunikaci, v níž zúčastněné strany nemluví stejným jazykem, vždy existuje určité riziko nedorozumění. Toto riziko je však ještě vyšší v komunikaci institucionálního charakteru, zejména protože jazyk úřadů bývá složitý, a následky vzniklé z takového nedorozumění mohou být daleko závažnější. Aby nedocházelo ke zneužití skutečnosti, že dotyčná osoba neovládá jazyk instituce, existují speciální ustanovení na ochranu práv jednotlivce a záruky na spravedlivý proces. Proto Mezinárodní pakt o občanských a politických právech OSN ve článku 14 stanoví, že 3. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má mít tyto minimální záruky: a) má být neprodleně a podrobně informován v jazyce, jemuž rozumí, o povaze a důvodu obvinění proti němu; b) má mít dostatek času a možností pro přípravu své obhajoby, a aby se mohl spojit s obhájcem, podle vlastní volby; f) má se mu dostat pomoci tlumočníka, jestliže nerozumí jazyku nebo nemluví jazykem, jehož se užívá u soudu; V Evropě pak prakticky každá země přiznává právo na tlumočníka účastníkům řízení, kteří nemluví jazykem, v němž se řízení vede. Základ mezinárodněprávní ochrany lidských práv v Evropě tvoří Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod přijatá Radou Evropy v roce Ta v článku 5 stanoví, že 2. Každý, kdo je zatčen, musí být seznámen neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, s důvody svého zatčení a s každým obviněním proti němu. Dále v článku 6 mezi právy na spravedlivé řízení mimo jiné Úmluva také zaručuje tato práva: 11

12 3. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva: a) být neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu; e) mít bezplatnou pomoc tlumočníka 4, jestliže nerozumí jazyku používanému před soudem nebo tímto jazykem nemluví. Právo na tlumočníka upravují také individuální ustanovení příslušných zákonů jednotlivých evropských zemí (Mikkelsonová, 2010, s. 11). V rámci Evropské unie lze právo na tlumočníka vyvodit z článku 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie. Tyto články zaručují právo na spravedlivý proces, jakožto právo na právní poradenství, zastoupení a na obhajobu. Podrobněji je právo na tlumočení rozvedeno ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení: Článek 2 Právo na tlumočení 1. Členské státy zajistí, aby podezřelému nebo obviněnému, který nemluví jazykem trestního řízení nebo mu nerozumí, bylo bez prodlení poskytnuto tlumočení při trestním řízení před orgány činnými v trestním řízení, včetně policejního výslechu, všech soudních jednání a jiných nezbytných předběžných jednání. 2. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy je to nezbytné pro zaručení spravedlivého řízení, bylo dostupné tlumočení komunikace mezi podezřelým nebo obviněným a jeho právním zástupcem, která je v přímé souvislosti s výslechem či soudním jednáním v rámci řízení nebo s podáním opravného prostředku či jinými procesními úkony. Směrnice mimo samotného práva na tlumočení stanoví také požadavek na kvalitu tlumočení, která musí být dostatečně kvalitní, aby byl zaručen spravedlivý proces. Jinými slovy, poskytnuté tlumočnické služby musí být na takové úrovni, aby obviněný rozuměl řízení, které se proti němu vede, a mohl se obhajovat (Fryšták, 2011, s. 35). Obdobně směrnice upravuje i právo na překlad. 4 Podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva má obviněný právo na bezplatnou pomoc tlumočníka i v případě, že je shledán vinným. 12

13 3. Soudní tlumočení v České republice 3.1 Právní úprava Základem české legislativy týkající se tlumočení je Listina základních práv a svobod. Tento ústavní zákon v článku 37 odstavci 4 uvádí, že každý kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. Neustanovení tlumočníka takové osobě by tedy znamenalo krácení jejího práva na obhajobu. Dílčí ustanovení o tlumočnické činnosti či právu na tlumočníka se nacházejí v občanském soudním řádu, trestním zákoníku, trestním řádu, soudním řádu správním, občanském zákoníku, exekučním řádu a v zákoníku práce (Gorgolová, 2009, s. 8). Pro samotné tlumočníky je nejdůležitějším právním pramenem zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen zákon), a vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška). Prozatím v České republice neexistuje samostatný zákon, který by řešil problematiku soudního tlumočení. O jeho vznik usiluje Komora soudních tlumočníků České republiky. Tento zákon upravuje podmínky výkonu tlumočnické činnosti, jednotlivá práva a povinnosti tlumočníků, působnost ministerstva spravedlnosti a krajských soudů při dohledu na tlumočnickou činnost, odměňování tlumočníků a také jejich odpovědnost za správní delikty. 3.2 Vymezení pojmů Zákon a jeho prováděcí vyhláška uvádí několik pojmů, které je potřeba vymezit. Mezi ně patří pojem tlumočník, tlumočnická činnost, tlumočnický úkon, tlumočnická pečeť, tlumočnický deník, jmenování a odvolání tlumočníka, zápis tlumočníka do seznamu tlumočníků, povinnost mlčenlivosti. K těmto pojmům můžeme přiřadit i trestní odpovědnost tlumočníka a ochranu tlumočníka, ty však neupravuje zákon o znalcích a tlumočnících, ale trestní zákoník Tlumočník Je potřeba podotknout, že ačkoli by v souvislosti se soudním tlumočením logicky vyplývalo označení soudní tlumočník, zákon tento pojem nezná. Proto se nadále v této 13

14 práci bude hovořit pouze o tlumočníkovi. 5 Zákon navíc ani nerozeznává rozdíl mezi tlumočníkem a překladatelem. Sám tlumočník se tedy nemůže rozhodnout, jestli chce tlumočit, nebo překládat a žádnou z těchto činností nemůže ani odříci. Zákon ani nerozlišuje tlumočníka a tlumočnici, pro obě pohlaví se používá termín tlumočník. Gorgolová vymezuje tlumočníka jako osobu, která vykonává jak tlumočnickou tak i překladatelskou činnost, byla k výkonu této činnosti jmenována ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu a je zapsána v seznamu tlumočníků (2009, s. 8) Tlumočnická činnost Na základě výše uvedeného můžeme odvodit, že tlumočnickou činností se rozumí tlumočnická i překladatelská činnost, kterou mohou vykonávat pouze tlumočníci zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků Tlumočnický úkon Tlumočnický úkon je provedení tlumočení (verbální převedení) mluveného projevu z nebo do cizího jazyka, ale též překlad písemného materiálu z nebo do cizího jazyka Tlumočnická pečeť K písemnému překladu má tlumočník povinnost připojit otisk pečeti. Označení tlumočnická pečeť nebo také razítko, tlumočnické razítko či kulaté razítko zahrnuje tlumočnickou pečeť, kterou tlumočník užívá k výkonu své funkce. Pečeť musí být kulatá, musí obsahovat státní znak, jméno a příjmení tlumočníka a musí na ní být uveden jazyk, pro který je tlumočník jmenován. Po složení slibu tlumočník obdrží potvrzení, které ho opravňuje nechat si na vlastní náklady vyhotovit pečeť Tlumočnický deník Každý tlumočník je povinen vést si listinný, nebo elektronický deník. Do tohoto deníku zapisuje veškeré provedené úkony a pravidelně jej předkládá ke kontrole krajskému soudu. Deník je opatřen pečetí krajského soudu s uvedeným počtem listů. 5 Označení soudní tlumočník bude použito, bude-li potřeba rozlišit mezi více druhy tlumočníků. 14

15 3.2.6 Jmenování a odvolání tlumočníka Jmenování tlumočníka Aby mohl být tlumočník zapsán do seznamu znalců a tlumočníků, musí být jmenován. Pro jmenování je nezbytné splnění podmínek stanovených v zákoně v 4. První podmínkou je státní občanství České republiky. Občana jiného členského státu Evropské unie lze jmenovat pouze tehdy, pokud mu bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území ČR. Pokud by se jednalo o státního příslušníka jiného státu než členského státu EU, musel by mít rovněž vydané povolení k trvalému pobytu na území ČR. Pokud je jmenován cizinec, je podle obvyklé praxe požadováno složení zkoušky z českého jazyka (Gorgolová, 2009, s. 9). Druhou podmínkou je způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. 6 Třetí podmínkou je bezúhonnost. Aby byla fyzická osoba, která chce být jmenována tlumočníkem, bezúhonná, nesmí být pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti tlumočníka. Dále osoba navržená na jmenování nesmí být v posledních třech letech vyškrtnutá ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení zákona. Zákon jako podmínku také stanoví potřebné znalosti a zkušenosti z jazyka, v němž má tlumočník působit, a osobní vlastnosti jako předpoklad pro výkon tlumočnické činnosti. Potřebné znalosti se v praxi dokládají úspěšným dokončením studia příslušného jazyka jako oboru na filozofické fakultě, nebo složením státní jazykové zkoušky 3. stupně z jazyka a nezbytné osobní vlastnosti se prokazují výpisem z evidence rejstříku trestů (Gorgolová, 2009, s. 9). V poslední řadě musí dotyčný se jmenováním souhlasit. Krajský soud poté zjišťuje, zda osoba navržená na jmenování splňuje všechny předepsané podmínky, a na základě výběru mezi osobami, které je splňují, dojde ke jmenování. Tlumočníky jmenuje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v rozsahu, v němž je ministrem spravedlnosti k tomu pověřen. Tlumočník je jmenován tím krajským soudem, v jehož obvodu má trvalé bydliště. Na jmenování není právní nárok, nicméně žádat o jmenování lze opakovaně. Tlumočníci, kteří jsou jmenováni k výkonu tlumočnické činnosti, mají ze zákona povinnost složit slib do rukou toho, kdo je jmenoval. 6 Od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník užívá pojem svéprávnost. 15

16 Odvolání tlumočníka Zákon upravuje i podmínky, za nichž tlumočníkovi právo vykonávat tlumočnickou činnost zaniká. Po odvolání orgánem, který tlumočníka jmenoval, je tlumočník vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků. Tlumočník je odvolán v případě, že se dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky pro jmenování, nebo že tyto podmínky opadly; po jmenování nastaly skutečnosti, kvůli kterým tlumočník nemůže svou činnost trvale vykonávat, sem patří například zdravotní důvody; pokud tlumočník i přes výstrahu neplní nebo porušuje svoje povinnosti. Dalším důvodem pro odvolání je skutečnost, kdy organizace, u níž je tlumočník zaměstnán, prokáže, že mu tlumočnická činnost brání v řádném výkonu pracovních povinností. Tlumočník může být také odvolán na základě své písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků Zápis tlumočníka do seznamu tlumočníků Po složení slibu jsou tlumočníci zapsáni do seznamu znalců a tlumočníků. Tento seznam má dva oddíly oddíl pro zápis znalců a oddíl pro zápis tlumočníků. Seznam je veden u krajského soudu. Jednotlivé seznamy krajských soudů dohromady tvoří ústřední seznam znalců a tlumočníků, který vede Ministerstvo spravedlnosti ČR. Seznamy znalců a tlumočníků jsou veřejně dostupné nejen na krajských soudech a ministerstvu spravedlnosti, ale také na internetu v elektronické databázi Povinnost mlčenlivosti I když by měla povinnost mlčenlivosti patřit k nejzákladnějším předpokladům činnosti tlumočníka a být dána etickým kodexem tlumočníka, vyjadřuje se k ní i zákon. K této povinnosti se tlumočník zavazuje již při složení slibu. Tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti. Tato povinnost platí i po skončení tlumočnické činnosti, s výjimkou použití těchto informací pro vědecké nebo vzdělávací účely. Tlumočník může být mlčenlivosti zbaven ustanovujícím orgánem veřejné moci nebo tím, pro koho tlumočnickou činnost vykonal na základě smlouvy Trestní odpovědnost tlumočníka Trestní odpovědnost tlumočníka v souvislosti s výkonem jeho činnosti upravuje trestní zákoník. Klapal trestní odpovědnost definuje jako povinnost nést právní následky 16

17 trestněprotiprávního jednání, tímto jednáním je trestný čin (2010, s. 5). Ustanovení 347 upravuje skutkovou podstatu trestného činu křivé tlumočení. Z kontextu celého trestního zákoníku však vyplývá, že se jedná o úmyslný trestný čin 7, a aby se tedy jednalo o trestný čin křivého tlumočení, je potřeba nejdříve prokázat tlumočníkův úmysl, což může být vhledem k povaze tlumočení velmi obtížné. Ještě je nutné podotknout, že trestní zákoník u tohoto trestného činu nerozlišuje soudem jmenované tlumočníky a tlumočníky přibrané ad hoc Ochrana tlumočníka Tlumočník se při výkonu své profese účastní nejen soudních jednání, ale i zatýkání podezřelých, výslechů či překládá policejní odposlechy. Protože je v neustálém kontaktu se zatčenými, je vystaven riziku nátlaku, napadení nebo msty ze strany zatčeného, jeho příbuzných, společníků či osob, které jsou k zatčenému v nějakém jiném vztahu. Tlumočníci často bývají vystavováni různým formám nátlaku, vyhrožovaní či vydírání. Logické by tedy bylo, aby tlumočníci požívali ochranu obdobně jako např. svědci podle 55 odst. 2 trestního řádu, čili aby jejich identita nebyla v řízení známá. Nicméně zákon tlumočníkům žádnou formu ochrany nepřiznává. Některé zákony jako např. zákon o zvláštní ochraně svědka možnost ochrany tlumočníka sice připouští, ale využívá se velmi zřídka. Gorgolová ve své publikaci u ochrany tlumočníka zmiňuje trestní zákoník, kde jsou u trestných činů vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, vydírání a poškození cizí věci uvedena ustanovení, kde pachateli za spáchání těchto trestných činů na tlumočníkovi pro výkon jeho činnosti hrozí vyšší sankce v podobě zvýšené hranice sazby trestu odnětí svobody (2009, s. 12), tato ustanovení ale upravují přitěžující okolnosti pro pachatele těchto trestných činů, nelze je považovat za prostředky ochrany tlumočníka jako takové. Jako ochranu tlumočníka bychom mohli chápat například nezveřejňování citlivých údajů tlumočníka v soudním spisu či vyjmutí některých osobních údajů z veřejně přístupných seznamů tlumočníků, v krajním případě také tlumočení z jiné místnosti, než ve které se nachází zatčený odst. 2 uvádí: K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. 17

18 Vzdělání tlumočníka Jedním z kritérií pro jmenování tlumočníkem je odpovídající vzdělání. Zákon se k potřebné kvalifikaci v 4 vyjadřuje poněkud obecně. Požadavkem jsou potřebné znalosti a zkušenosti z jazyka, v němž má tlumočník působit a přednost mají osoby, které absolvovaly speciální výuku pro tlumočnickou činnost, pokud v daném jazyce taková výuka probíhá. V současné době neexistuje jedna konkrétní zkouška, která by ověřovala, zda tlumočník disponuje potřebným vzděláním pro výkon tlumočnické činnosti. Základem nutného vzdělání tlumočníka je úspěšné dokončení vysokoškolského studia toho jazyka, pro který chce být tlumočník jmenován, nebo složení tlumočnické či překladatelské státní jazykové zkoušky na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. Pokud má být jmenován cizinec, je potřeba, aby prokázal své znalosti češtiny dokladem o absolvování státní jazykové zkoušky z češtiny (Gorgolová, 2009, s. 27). Vysokoškolské studium však nestačí. Tlumočník dále musí absolvovat doplňkové studium práva, které zajišťuje Ústav pro další vzdělávání právníků JURIDIKUM Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Cílem tohoto studia je zvýšit odbornost tlumočníků a celkově rozšířit jejich znalosti v oblastech práva, aby mohli poskytovat služby na nejvyšší úrovni. Jedná se o dvousemestrální kurz rozdělený na dvě části. Část A probíhá v češtině, náplní jsou přednášky o českém právním řádu a srovnání s právním systémem v určité jazykové oblasti. Část B tvoří jazykové semináře, které tematicky odpovídají části A. Zatím probíhají v angličtině, němčině, francouzštině a ruštině. Část A je povinná pro všechny jazyky s výjimkou absolventů právnických fakult vysokých škol, část B je povinná jen pro ty jazyky, pro které je zavedena. Avšak vzdělávání tlumočníků absolvováním tohoto kurzu nekončí. Jedná se o celoživotní proces, tlumočník musí neustále své vědomosti rozšiřovat a prohlubovat, aby byl schopen reagovat na nejnovější trendy a poznatky v oborech, ve kterých se pohybuje. Tlumočník má velkou škálu možností, jak své znalosti rozvíjet. Jednou z možností je navštěvovat terminologické kurzy a školení pořádané Komorou soudních tlumočníků České republiky (dále jen KST ČR), která na další vzdělávání tlumočníků velmi dbá. Specializované terminologické kurzy každý rok připravuje JURIDIKUM a Česká advokátní komora organizuje kurzy v oblasti práva. Kurzy týkající se obecnější problematiky se konají pod záštitou Jednoty tlumočníků a překladatelů. KST ČR se také věnuje odborné přípravě uchazečů o jmenování. 18

19 Je nutné zdůraznit, že i když by se měl tlumočník soustavně vzdělávat, neexistuje u nás systém opakovaného prověřování způsobilosti tlumočníků Komora soudních tlumočníků Důležitou roli v oblasti soudního tlumočení hraje KST ČR, což je dobrovolná profesní organizace, která sdružuje tlumočníky jmenované podle zákona o znalcích a tlumočnících. KST ČR hájí a prosazuje zájmy těchto tlumočníků, zajišťuje zvyšování kvalifikace a informovanosti o soudním tlumočení a snaží se zlepšovat jejich postavení. Dále pořádá vzdělávací semináře odborného i obecnějšího charakteru. KST ČR se jako nepolitická organizace podílí na vypracování a projednání právních předpisů upravujících soudní tlumočení. Formuluje také etické zásady činnosti soudního tlumočníka, jimiž jsou členové KST ČR povinni se řídit. Dozorčí rada KST ČR se rovněž zabývá stížnostmi vůči jejím členům. 19

20 4. Tlumočení pro Policii České republiky V rámci trestního řízení tlumočník nepůsobí jen před soudem, ale tlumočí i pro další orgány činné v trestním řízení (dále jen OČTŘ). Tímto orgánem je také policejní orgán, jímž se rozumí útvary Policie České republiky. 8 Pro ni tlumočníci tlumočí v rámci první fáze trestního řízení, kterou je přípravné řízení. Svou povahou má přípravné řízení rozhodující vliv na další stádia trestního řízení. Právo na tlumočení je účastníkům řízení přiznáno nejen mezinárodními dohodami a Listinou základních práv svobod, ale i samotným trestním řádem. Ten v 14 odstavci uvádí, že každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá. Rozhodne-li se osoba, proti níž se řízení vede, tohoto práva využít, vztahuje se na ni od okamžiku, kdy je jí sděleno, že je podezřelá 9 nebo obviněná 10 ze spáchání trestného činu až do chvíle, kdy je trestní řízení ukončeno, čili až do vydání pravomocného rozsudku, zda osoba trestný čin spáchala či nikoliv, včetně potenciálního odsuzujícího rozsudku a rozhodnutí o opravném prostředku. Je na místě podotknout, že tlumočníka je nutné přibrat i v případě, kdy OČTŘ ovládá jazyk, v němž vyslýchaná osoba vypovídá (Fryšták, 2011, s. 36). Tlumočník v rámci své činnosti netlumočí jen výpovědi či jiné procesní úkony, ale také poskytuje písemné překlady dokumentů. Osoba, proti níž se řízení vede, musí obdržet překlad všech zásadních dokumentů. Ty vyjmenovává 28 odstavec 2 a 4 a mezi ně patří např. usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě či obžaloba. Překlady dokumentů se ale nepořizují v případě, kdy osoba, proti níž se řízení vede, po poučení prohlásí, že jejich překlad nepotřebuje. V případech, kdy byl překlad poskytnut, 8 12 odst. 2 TR vyjmenovává, kdo vše má postavení policejního orgánu. Pro účely práce však postačuje zjednodušený výklad. 9 Podezřelý je ten, kdo byl podle 76 odst. 1 trestního řádu zadržen a nebylo proti němu usnesením zahájeno trestní stíhání, popř. i ten, komu bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření do doby, kdy byl návrh na potrestání doručen soudu. 10 Obviněný je ten, proti komu bylo v konkrétní trestní věci usnesením zahájeno trestní stíhání policejním orgánem nebo státním zástupcem. 20

21 má osoba, proti níž se řízení vede, možnost podat stížnost na kvalitu překladu, pokud ji shledává jako nedostatečnou pro zaručení spravedlivého procesu (Fryšták, 2011, s. 35). Zhotovení překladu a jeho doručení zajišťuje OČTŘ, který vede řízení, v této fázi tedy policie. Nicméně i když obviněný tlumočení nejdříve odmítne, může o tlumočníka požádat kdykoli v průběhu řízení. Je nezbytné, aby byla v přípravném řízení zajištěna dostatečná kvalita tlumočení. Na tlumočnickou činnost jsou totiž kladeny jisté minimální standardy, mezi něž patří zejména nestrannost a nezaujatost tlumočníka ( 11 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících). V případě, že nebylo dodrženo právo na tlumočení, soudce může prohlásit výsledky přípravného řízení za neplatné (Improving Police and Legal Interpreting, 2012, s. 6). Špatná kvalita tlumočení navíc může vést k porušení samotného práva na spravedlivý proces. 4.1 Trestního řízení se zaměřením na přípravné řízení Trestní řízení je vymezeno v 12 odst. 10 trestního řádu (dále jen TŘ). Rozumí se jím postup OČTŘ, případně i jiných osob zúčastněných na trestním řízení, upravený trestním řádem. Jeho smyslem je zjistit, zda se trestný čin stal, kdo je jeho pachatelem a uložit mu podle zákona trest či ochranné opatření a také zajistit, aby nikdo nevinný nebyl trestně stíhán či dokonce odsouzen. Trestní řízení probíhá ve dvou hlavních stádiích: v přípravném řízení a řízení před soudem. Přípravné řízení je první a zároveň obligatorní částí trestního řízení. Podle trestního řádu to je úsek řízení od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů (např. ohledání místa činu), které mu bezprostředně předcházejí. Pokud tyto úkony nebyly provedeny, je to část řízení od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby. 11 Účelem přípravného řízení je zjistit, zda byl skutečně spáchán trestný čin a zda je možné jeho pachatele postavit před soud. Orgánem konajícím přípravné řízení jsou policejní orgány, na které dohlíží státní zástupce. Soudce v přípravném řízení vystupuje v omezené míře, avšak činí důležitá rozhodnutí, která přísluší pouze soudu, např. rozhodnutí o vazbě. 11 Pokud nebyly provedeny neodkladné a neopakovatelné úkony, přípravným řízením je podle trestního řádu také úsek řízení od postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání, anebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tom, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování. Práce však zohledňuje jen standardní průběh trestního řízení, proto postačí zkrácená definice. 21

22 Přípravné řízení se dále dělí na prověřování a vyšetřování. Prověřování je postup, v němž policejní orgán objasňuje a prověřuje skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Jinými slovy policejní orgán zjišťuje, zda se vůbec jedná o trestný čin (může se jednat o přestupek, jiný správní delikt či vůbec nemusí jít o trestněprotiprávní jednání). Dále policejní orgán vyhledává informace směřující ke zjištění pachatele trestného činu, nebyl-li od počátku řízení znám. K tomu si policejní orgán opatřuje potřebné podklady, nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu. V rámci svých oprávnění je policejní orgán oprávněn zejména požadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů ( 158 odst. 1 písm. a) TŘ). V tomto stádiu nemusí být známa osoba, proti níž se řízení vede. Pokud je zde však osoba možného pachatele, označuje se jako podezřelý. Výsledkem prověřování je usnesení o zahájení trestního stíhání, které se doručí obviněnému ( 160 odst. 1 TŘ). Pokud nejsou splněny podmínky pro zahájení trestního stíhání, prověřování končí právní mocí usnesení o odložení věci ( 159a TŘ) nebo vyhotovením přípisu o odevzdání věci ( 159a odst. 1 písm. a) nebo b) TŘ) nebo vyhotovením záznamu o dočasném odložení trestního stíhání ( 159b TŘ). Usnesením o zahájení trestního stíhání začíná druhá fáze přípravného řízení, vyšetřování. Vyšetřování je tedy postup po zahájení trestního stíhání. V této fázi policejní orgán z vlastní iniciativy vyhledává důkazy k objasnění všech skutečností, které jsou důležité pro posouzení věci včetně osoby pachatele a následku trestného činu, tj. trestu. Řízení se již vede proti konkrétní osobě, která se nazývá obviněný. Policejní orgán je oprávněn provádět takové úkony jako při prověřování, k nejčastějším opět patří požadování vysvětlení. Tyto úkony slouží jako podklady pro rozhodnutí, zda proti stíhané osobě vznést obžalobu či nikoliv, a dále slouží jako zdroj důkazů pro řízení před soudem. Policejní orgán provádí všechna rozhodnutí samostatně, vyjma případů, kdy je podle TŘ nezbytný souhlas státního zástupce či soudu. Nese plnou odpovědnost za jejich zákonné a včasné provedení. Policejní orgán vyšetřování skončí, jestliže jeho výsledky postačují k podání obžaloby. Obžalobu podává státní zástupce. Pokud nejsou splněny podmínky pro podání obžaloby, vyšetřování končí právní mocí usnesení o postoupení věci jinému orgánu ( 171 odst. 1 TŘ), právní mocí usnesení o zastavení trestního stíhání ( 172 odst. 1 nebo 2 TŘ), právní mocí usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání ( 307 odst. 1 TŘ) 22

23 nebo právní mocí usnesení o schválení narovnání ( 309 odst. 1 TŘ) a o zastavení trestního stíhání ( 311 odst. 1 TR). I když v trestním řízení platí zásada veřejnosti, přípravné řízení je neveřejné. Výjimkou je pouze obhájce, který je oprávněn účastnit se vybraných vyšetřovacích úkonů od počátku vyšetřování Zkrácené přípravné řízení Zvláštní formou přípravného řízení je zkrácené přípravné řízení (dále jen ZPŘ), které upravuje osmý oddíl trestního řádu. Na rozdíl od standardního přípravného řízení v něm neprobíhá vyšetřování, ale pouze modifikované prověřování s tím, že se vede vždy proti konkrétnímu podezřelému. Jeho práva jsou zde posílena, náleží mu stejná práva jako obviněnému. ZPŘ konají zejména policejní orgány, zejména útvary PČR. Věci, které byly projednány ve ZPŘ, poté projedná ve zjednodušeném řízení samosoudce. Tato forma trestního řízení se bude konat zejména v případech cizinců, kteří spáchají méně závažné trestné činy, jsou přistiženi při činu nebo bezprostředně poté a nemají na území České republiky pobyt, protože ZPŘ musí být skončeno nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy bylo podezřelému sděleno, z jakého trestného činu je podezřelý. V takovém případě je kontaktován státní zástupce a po výslechu je osoba zadržená na 48 hodin a celá věc se vyřídí ve zkráceném přípravném řízení. Účelem ZPŘ je vyhledat důkazy pro řízení před soudem tak, aby bylo možné postavit podezřelého v co nejkratší době před soud. Policejní orgán věc buď odloží, nebo odevzdá, anebo státnímu zástupci předloží stručnou zprávu o výsledku ZPŘ. Státní zástupce na základě této zprávy poté rozhodne, zda jsou dány dostatečné důvody k tomu, aby byl soudu podán návrh na potrestání. 4.2 Přibrání a postavení tlumočníka Je-li v rámci řízení potřeba využít odborných znalostí jazyka, jež tlumočník ovládá, orgán konající řízení přibere tlumočníka. Důvody přibrání tlumočníka výslovně vyjmenovává 28 TŘ. Tlumočník se přibere, pokud je třeba přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi či jiného procesního úkonu nebo pokud obviněný využije práva používat před OČTŘ svého mateřského jazyka či jazyka, o němž prohlásí, že ho ovládá. Tlumočník je také ustanoven osobě, s níž se lze dorozumět pouze znakovou řečí. 23

24 Tlumočníka kontaktuje telefonicky přímo vyšetřující policista nebo je tlumočník kontaktován přes místní operační středisko 12. Pokud není kontaktován tlumočník, s ním již policista v minulosti spolupracoval, vybírá se tlumočník z databáze soudem jmenovaných tlumočníků, která je veřejně přístupná na adrese ( hkw_select_5). V současné době je v České republice téměř 3400 tlumočníků. 13 Kritérii pro výběr tlumočníka jsou samozřejmě jazyk, do a z kterého je potřeba tlumočit, dostupnost tlumočníka, tedy vzdálenost, ze které musí tlumočník přicestovat, a možnost tlumočníka se vůbec dostavit. Platí, že jsou preferováni místní tlumočníci, aby se ušetřil nejen čas, ale i náklady na cestovné tlumočníka. U některých trestných činů, zejména sexuálních trestných činů, je rozhodující i pohlaví tlumočníka. V některých případech je také žádoucí tlumočníkova znalost určité komunity, která může vycházet z jeho původu. Tlumočník se přibírá neformálně, tj. opatřením. Zákon také upravuje situaci, kdy není možné přibrat tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Paragraf 24 zákona o znalcích a tlumočnících taxativně stanoví podmínky, kdy je možné jako tlumočníka přibrat osobu nezapsanou v seznamu tlumočníků. V prvé řadě musí mít daná osoba předpoklady pro provedení tlumočnického výkonu a musí se svým ustanovením souhlasit. Taková osoba je ustanovena tlumočníkem v případě, že se jedná o jazyk, pro nějž není do seznamu tlumočníků zapsán žádný tlumočník, nebo pokud tlumočník zapsaný v seznamu nemůže úkon provést, anebo jestliže by provedení úkonu tlumočníkem zapsaným v seznamu znamenalo nepřiměřené obtíže či náklady. Takto ustanovený tlumočník musí složit slib do rukou orgánu, který ho ustanovil, tedy do rukou policejního orgánu. Nicméně je vždy snaha zajistit soudem jmenovaného tlumočníka, aby bylo možné použít získané informace před soudem (Improving Police and Legal Interpreting, 2012, s. 80). Svou činností tlumočník ovlivňuje průběh trestního řízení a podílí se na odpovědnosti, která souvisí s prováděním úředních úkonů. Proto se tlumočník řadí do subjektů trestního řízení, do kategorie pomocných osob. V jednom trestním řízení může vystupovat stejný tlumočník jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem. 12 Operační střediska jsou pracoviště policie, která jsou v nepřetržitém provozu a slouží k zabezpečení plnění bezodkladných úkolů policie v mimořádných situacích; působí také v oblasti koordinace sil a prostředků útvaru, aby byla zajištěna přiměřená reakce na danou mimořádnou situaci.. 13 Ke dni

25 Za hlavní výhodu použití stejného tlumočníka se považuje znalost případu. Tlumočník je již obeznámen s případem, jeho okolnostmi a účastníky, díky čemuž se v případu lépe orientuje, což by mělo přispívat k vyšší kvalitě tlumočení. Tlumočník dále může vystupovat také jako svědek a zapisovatel. Tlumočník však nikdy nesmí být u jednoho konkrétního případu zároveň i obhájcem. Jako tlumočník nesmí v trestním řízení vystupovat osoba, která je zároveň zaměstnancem policie, státního zastupitelství nebo soudu (Van den Brinková Štifterová, 2012, s. 72). Pokud by se tlumočník dozvěděl o skutečnostech, které by mohly vést k jeho vyloučení z trestního řízení, musí odmítnout provedení úkonu. Takovými skutečnostmi jsou například pochybnosti o podjatosti ( 11 zákona o znalcích a tlumočnících). 4.3 Pracovní podmínky tlumočníka Přibrání tlumočníka do trestního řízení obvykle bývá spojeno s časovým presem, což znamená, že tlumočník by měl být k dispozici ve velmi krátkém časovém úseku. Praxe je nicméně jiná. Běžně se na tlumočníka čeká i čtyři až pět hodin, což představuje poměrně dlouhou dobu vzhledem k tomu, že zajištěná osoba může být na své osobní svobodě omezena maximálně 24 hodin Odměňování a náhrada nákladů Odměňování a náhradu nákladů tlumočníka upravuje vyhláška č. 37/1967. Tlumočníci jsou placeni od hodiny a jejich odměna se nazývá tlumočné. Paragraf 17 stanoví jeho výši, která se pohybuje v rozmezí Kč na hodinu. Dále jsou stanoveny případy, kdy lze tlumočné zvýšit či snížit. Tlumočníkům je dále propláceno cestové a čekací doba, jakož i další náklady, které vyjmenovává vyhláška. O konkrétní výši tlumočného a náhradě nákladů rozhoduje ten orgán, který si tlumočení vyžádal. Vzhledem k ekonomické situaci je ve většině případů při výběru tlumočníka rozhodujícím kritériem cena, od čehož se následně odvíjí kvalita. Nízká cena obvykle znamená nižší kvalitu tlumočení, protože kvalifikovaní tlumočníci odmítají za nízké sazby pracovat. To je také jeden z důvodů, proč jsou přibíraní tlumočníci, kteří nejsou zapsaní v seznamu tlumočníků. Ti totiž zpravidla přijímají nižší odměnu. 14 Zajištění osoby podle 26 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 25

26 V trestním řízení je přibírající orgán povinen určit výši odměny nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování tlumočného a nejpozději do třiceti dnů od přiznání odměny ji uhradit ( 29 odst. 2 a 3 TŘ) Pracovní doba a organizační záležitosti Tlumočník může být k případu přivolán prakticky kdykoli, není neobvyklé přivolání tlumočníka v pozdních nočních nebo brzkých ranních hodinách. Pracovní doba tlumočníka není pevně stanovená, závisí na délce výslechu. Tlumočník musí být odolný a mít velkou výdrž, protože obvykle pracuje sám a výslech se může protáhnout i na osm devět hodin. V případě tlumočení odposlechů telefonů tlumočník pracuje několik hodin v kuse, někdy i několik dní, často během nočních hodin. Tlumočník má nicméně nárok požádat o přestávky, i když by vyšetřující policista nejraději ve výslechu pokračoval. Po příchodu tlumočníka policista, který vede výslech, ověří jeho totožnost na základě občanského průkazu a průkazu tlumočníka. Tlumočník je poučen a podepíše opatření o přibrání k úkonu, slib a poučení o právech a povinnostech tlumočníka. Dále se policista zeptá vyslýchaného, zda souhlasí s osobou přibraného tlumočníka. Odpověď vyslýchaného se zaprotokoluje. Před samotným zahájením výslechu by tlumočník měl být seznámen s případem, ke kterému je přivolán. Informovanost tlumočníka má totiž poměrně významný dopad na kvalitu tlumočení. V ideálním případě by tlumočník měl být informován, k jakému případu byl přibrán, o osobách, které jsou vyslýchány anebo jsou u výslechu přítomné, o strategii výslechu vyšetřujícího policisty a rovněž by tlumočníkovi měly být poskytnuty veškeré relevantní dokumenty. Ve většině případů však tlumočník dostane pouze stručné informace k případu, nebo dokonce nedostane žádné. To je zapříčiněno jednak časovou tísní, a jednak nedostatečným porozuměním důležitosti informací pro tlumočníka ze strany policistů Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů tlumočníka je velmi citlivé a diskutabilní téma. Zejména vzhledem k tomu, že osobní údaje tlumočníka nejsou nijak chráněny a jsou přístupné prakticky komukoli. Databáze tlumočníků je totiž veřejně přístupná a obsahuje kromě tlumočníkova jména a jazyka, pro který je jmenován, také adresu, telefonní číslo a ovou adresu tlumočníka. 26

27 Ani v rámci trestního řízení nejsou citlivé údaje tlumočníka chráněny. Na začátku výslechu je tlumočník představen a jeho jméno je uvedeno ve veškeré dokumentaci týkající se daného případu. Tímto způsobem může být tlumočník velice snadno identifikován, a protože je civilní osoba, nepožívá žádných ochran, které vyplývají z postavení úřední osoby policisty nebo ze statutu svědka (Improving Police and Legal Interpreting, 2012, 19) Typ tlumočení Během výslechu se nejčastěji používá konsekutivní tlumočení, ať už s poznámkami nebo bez nich. Tlumočník hovoří v první osobě, aby spolu mohly obě strany komunikovat přímo. I když je simultánní tlumočení z časového hlediska úspornější, s výjimkou tlumočení do a ze znakového jazyka se při výsleších nepoužívá. Nevhodnost simultánního tlumočení je dána zejména povahou interakce mezi vyslýchajícím a vyslýchaným. První část výslechu probíhá jako monolog, kdy je vyslýchané osobě dána možnost vypovědět vše, co je jí známo o předmětu výslechu. Druhá fáze výslechu je realizována formou dialogu, kdy vyšetřující policista klade vyslýchanému otázky, aby získal doplňující informace k monologu, popř. objasnil nesrovnalosti ve výpovědi vyslýchaného. Výměna obvykle probíhá dynamicky, proto by simultánní tlumočení nebylo prakticky ani proveditelné. Navíc policista i vyslýchaný mohou dva hlasy, každý v jiném jazyce, považovat za matoucí a rozptylující. Nemožnost použít simultánní tlumočení může být dána i na straně tlumočníka, který tuto dovednost nemusí ovládat, což bude časté zvláště u tlumočníků přibraných ad hoc. Mimo jiné nelze tlumočit simultánně v situacích, kdy jsou výslechy nahrávány. Získaný audio záznam by kvůli dvěma překrývajícím se hlasům nebylo možné použít. Nedílnou součást tlumočníkovy činnosti během výslechů tvoří tlumočení z listu. Tlumočník může být požádán, aby vyslýchanému přetlumočil část protokolu, poučení či jiný dokument. Výslech prostřednictvím videokonference se provádí pouze ve výjimečných případech. Tento formát výslechu je neobvyklý pro všechny zúčastněné strany a je pro něj nezbytná příprava. 4.4 Vnímání tlumočníka Pohled na úlohu tlumočníka je do jisté míry ovlivněn jeho samotným postavením. Tlumočník sice zprostředkovává komunikaci dvou stran, které nehovoří stejným 27

28 jazykem, ale zároveň ho tyto strany mohou vnímat jako rušivý prvek, protože spolu nemohou hovořit přímo. Vnímání úlohy tlumočníka jako profesionála ovlivňuje několik faktorů jako dostupnost odborného vzdělání, požadavky na kvalifikaci či postavení a vliv profesních organizací (Improving Police and Legal Interpreting, 2012, s. 28). Zpráva Improving Police and Legal Interpreting uvádí, že v policejním prostředí převažuje negativní vnímání tlumočníka, kdy přítomnost tlumočníka je přirovnávána ke ztrátě kontroly nad výslechem 15 (2012, s. 28). Tato ztráta kontroly neznamená jen ztrátu kontroly nad obsahem výslechu, ale i nad jeho celkovou dynamikou, protože rytmus a délka promluv musí být uzpůsobena pro tlumočníka. Problém představuje také vnímání úlohy tlumočníka, tedy co je náplní činnosti tlumočníka. Tlumočníci jsou také nezřídka žádáni, aby plnili úkoly nad rámec jejich činnosti. Sem patří i očekávání, že tlumočník bude vysvětlovat kulturní rozdíly jako například rozdíly v právních systémech či ve způsobech vhodného chování. Také existuje předpoklad, že tlumočník zjednoduší složité odborné právní texty tak, aby jim rozuměli i laici. Nicméně jak udává Mikkelsonová, tlumočníkovým úkolem není zajistit, aby klient vše chápal, ale poskytnout mu tu samou příležitost, jakou by na jeho místě měl kdokoli jiný, kdo by mluvil jazykem soudu 16 (2000, s. 2). Při tlumočení přes telefon nebo tlumočení odposlechů telefonů policisté také mohou očekávat, že jim tlumočník poskytne informace k sociokulturnímu původu osoby na základě jejího přízvuku (Improving Police and Legal Interpreting, 2012, s. 30). Tato činnost však patří do forenzní lingvistiky, nikoli do tlumočnické činnosti. Obavy v policistech vyvolává i otázka mlčenlivosti a nestrannosti tlumočníka. Obavy existují zejména v případech, kdy tlumočník a vyslýchaná osoba sdílejí stejné kulturní zázemí. Vyslýchaná osoba naopak tlumočníka může vnímat jako svého spojence, protože hovoří stejnou řečí. Profesionální tlumočník by však měl za každých okolností zůstat nestranný. Na druhou stranu vyslýchaný v tlumočníkovi může spatřovat spojence policie. 15 Původní znění: the presence of an interpreter equates to a loss over the interviewing process. 16 Původní znění: The interpreter is not there to make sure the client understands, but merely to give him the same chance anyone else in his place would have if he spoke the language of the court. 28

29 5. Spolupráce tlumočníků a policistů Následující část práce vychází z výsledků dotazníkové šetření, kterého se účastnili příslušníci Policie České republiky. Cílem dotazníku bylo zjistit názor policistů (jejich spokojenost / nespokojenost) na spolupráci s tlumočníky. Dotazníkového šetření se účastnilo 20 příslušníků PČR, kteří spolupracovali s tlumočníky. Dotazník byl zveřejněn na webovém serveru policista.cz. v elektronické formě prostřednictví formuláře na Google Docs a obsahoval celkově 10 otázek, z toho devět uzavřených a jednu otevřenou otázku. Dotazník je součástí této práce jako Příloha Informovanost policistů První otázka, kterou dotazník obsahoval, se týkala informovanosti policistů v souvislosti s využitím tlumočníka v rámci trestního řízení. Otázka se týkala toho, zda policisté byli vůbec někdy proškoleni, jak pracovat s tlumočníkem, aby byla spolupráce co nejefektivnější. Třináct z dvaceti dotazovaných policistů nikdy neprošlo žádným školením či jim nebylo vysvětleno, jak efektivně spolupracovat s tlumočníkem. Tři policisté byli na spolupráci připraveni už v rámci základní odborné přípravy policistů, kterou absolvují všichni nově přijatí policisté. Pouze jeden policista byl o spolupráci s tlumočníkem poučen v rámci dalšího vzdělávání policistů na odborném školení. Tři z dvaceti policistů byli poučeni, jak spolupracovat s tlumočníkem až u konkrétního případu, kdy byl přibrán tlumočník. 3 Ano, v rámci základní odborné přípravy Ano, v rámci zvláštního školení průběhu výkonu služby Ano, ale až u konkrétního případu, kdy byl přibrán tlumočník. Ne. Graf 1. Byli jste někdy poučeni, jak spolupracovat s tlumočníkem? 29

30 5.2 Vnímání tlumočníka při výslechu Další otázka se zabývala vnímáním tlumočníka při výslechu, které je již rozebráno v podkapitole 4. 4 Vnímání tlumočníka. Otázka byla zvolena proto, aby bylo možné srovnat zjištění vyplývající ze závěrečné zprávy projektu Improving Police and Legal Interpreting, kdy v policejní práci převažovalo negativní vnímání tlumočníka, s realitou v České republice. Nadpoloviční většina dotazovaných policistů přítomnost tlumočníka považuje za přínosnou a nezbytnou službu, bez níž by nebylo možné konat řízení, v němž účastníci nemluví stejným jazykem. Sedm policistů uvedlo, že i když je tlumočník nezbytnou součástí výslechu osoby, která nehovoří českým jazykem, jeho přítomnost výslech narušuje. Žádný z dotazovaných policistů neuvedl, že by tlumočník u výslechu působil jako čistě rušivý prvek. Zjištění vyplývající z dotazníku se tedy neshodují s výsledky ze zprávy projektu Improving Police and Legal Interpreting, protože dotazovaní policisté na přítomnost tlumočníka pohlížejí pozitivněji. 0 7 Jako přínosnou a nezbytnou službu Jako nezbytný, ale rušivý prvek výslechu. 13 Jako ryze rušivý prvek. Graf 2. Jak vnímáte tlumočníka při výslechu? 5.3 Sdílení informací Předmětem dotazníku bylo také zjistit, jak policisté přistupují k tlumočníkovi ve vztahu k vyslýchané osobě a jaké množství informací týkajících se případu s tlumočníkem sdílejí. Zpráva z projektu Improving Police and Legal Interpreting naznačuje neochotu sdílet informace k případu ze strany policejního orgánu. Tato neochota pramení zejména z nedůvěry vůči tlumočníkovi. Podle zprávy se policisté 30

Soudní znalci a soudně znalecké posudky

Soudní znalci a soudně znalecké posudky Soudní znalci a soudně znalecké posudky Soudní znalec je osoba s příslušnou kvalifikací a praxí, kterou stanovuje zákon č.36/67 Sb. o znalcích a tlumočnících (změna: 322/2006 Sb.) a podle vyhlášky ministerstva

Více

ZÁKON O ZNALCÍCH A TLUMOČNÍCÍCH 36/67 SB.

ZÁKON O ZNALCÍCH A TLUMOČNÍCÍCH 36/67 SB. ZÁKON O ZNALCÍCH A TLUMOČNÍCÍCH 36/67 SB. ODDÍL I. ÚČEL A ROZSAH ÚPRAVY 1 (1) Účelem zákona je zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti v řízení před státními orgány a orgány, na které

Více

Podezřelý je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

Podezřelý je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání. Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání. Obviněný je jedním ze subjektů trestního řízení. Trestní řád označuje tuto osobu několika pojmy (podle stadia řízení a jejího postavení). Podezřelý

Více

Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní řád.

Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní řád. Otázka: Trestní právo procesní Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zuza Trestní řád Zdroj trestního práva procesního Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Osoba, proti níž se Základy práva, 23. května 2016 Přehled přednášky Osoba, proti níž se Osoba, proti níž se Pojem trestního Trestní právem upravený

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví.

Povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví. Otázka: Trestní právo procesní Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): adelka Zásady trestného řízeni, subjekty Zásady trestného řízení Zásada stíhání jen ze zák. důvodů Někoho stíhat lze jen způsobem

Více

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou EU

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou EU Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou EU Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a další související

Více

Kontrola Úřadu pro ochranu osobních údajů

Kontrola Úřadu pro ochranu osobních údajů Kontrola Úřadu pro ochranu osobních údajů jak se na ni připravit? SOURHN 1. Základní právní rámec a relevantní právní předpisy 2. Zahájení kontroly 3. Ústní jednání a místní šetření 4. Oprávnění kontrolujících

Více

K árný ř ád. pro řízení před Kárnou komorou Nejvyššího kontrolního úřadu. schválený Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu dne 21. 9.

K árný ř ád. pro řízení před Kárnou komorou Nejvyššího kontrolního úřadu. schválený Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu dne 21. 9. K árný ř ád pro řízení před Kárnou komorou Nejvyššího kontrolního úřadu schválený Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu dne 21. 9. 1993 *) 1 Tento kárný řád upravuje postup Kárné komory Nejvyššího kontrolního

Více

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,

Více

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU VI. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další

Více

OBSAH. Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15

OBSAH. Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15 OBSAH Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST ( 1 139)...17 HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ ( 1 11)...17 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona ( 1)...17 Díl 2 Časová působnost

Více

OBSAH. Úvod Seznam zkratek TRESTNÍ ZÁKONÍK... 15

OBSAH. Úvod Seznam zkratek TRESTNÍ ZÁKONÍK... 15 OBSAH Úvod........................................................................ 11 Seznam zkratek.............................................................. 13 TRESTNÍ ZÁKONÍK.........................................................

Více

Článek 1 Všeobecná ustanovení. Článek 2 Disciplinární přestupek a sankce

Článek 1 Všeobecná ustanovení. Článek 2 Disciplinární přestupek a sankce D I S C I P L I N Á R N Í ŘÁD P R O S T U D E N T Y F A K U L T Y I N F O R M A T I K Y A S T A T I S T I K Y V Y S O K É Š K O L Y E K O N O M I C K É V P R A Z E Článek 1 Všeobecná ustanovení Disciplinární

Více

8/2006 POKYN OBECNÉ POVAHY nejvyšší státní zástupkyně ze dne 27. listopadu 2006, o stížnosti pro porušení zákona

8/2006 POKYN OBECNÉ POVAHY nejvyšší státní zástupkyně ze dne 27. listopadu 2006, o stížnosti pro porušení zákona Upozornění: Soubor byl zpracován s využitím databáze ASPI, a. s., a je určen výhradně k využití pro vlastní vnitřní potřebu uživatele. Jeho kopírování nebo jiné zpracovávání pro jiné účely je zakázáno.

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_16_TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ_P1-2 Číslo projektu:

Více

UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD DOPRAVNÍ FAKULTY JANA PERNERA

UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD DOPRAVNÍ FAKULTY JANA PERNERA UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD DOPRAVNÍ FAKULTY JANA PERNERA ze dne 6. června 2017 Akademický senát Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice se podle 27

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY FAKULTY MANAGEMENTUVYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE (dále jen tento Řád ) Článek 1 Disciplinární přestupek

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY FAKULTY MANAGEMENTUVYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE (dále jen tento Řád ) Článek 1 Disciplinární přestupek DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY FAKULTY MANAGEMENTUVYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE (dále jen tento Řád ) Článek 1 Disciplinární přestupek (1) Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU Disciplinární řád upravuje postup při projednávání disciplinárních přestupků a ukládání sankcí studentům Vysoké školy ekonomie a managementu. Disciplinární

Více

European Legal Interpreters and Translators Association

European Legal Interpreters and Translators Association European Legal Interpreters and Translators Association EVROPSKÁ ASOCIACE OBHÁJCŮ Od svého založení v roce 1997 je ECBA renomovaným nezávislým sdružením obhájců ze všech zemí Rady Evropy. Cílem ECBA je

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení CS004 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o správním právu? Setkali jste se se správním řízením?

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. a jejích fakult. ze dne 22. května 2017

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. a jejích fakult. ze dne 22. května 2017 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 22. května 2017

Více

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 588 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 588 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19. 29 11. funkční období 29 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících

Více

Co nám přibylo nového?

Co nám přibylo nového? Již přes 20 let se mluví o novele zákona č. 36/1967 Sb. ve větším rozsahu. To se stalo skutečností v minulém roce, kdy 06. 12. 2011 v Poslanecké sněmovně neprošly pozměňovací návrhy Senátu, a tak byla

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. SVÍDNICKÁ 506, 181 00 PRAHA 8 DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD Vysoká škola hotelová v Praze vydává v souladu s ustanovením 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 590 Sbírka zákonů č. 58 / 2017 58 ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody

Více

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,

Více

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc.

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 20. 3. 2012 Podstata zajišťovacích úkonů Omezení lidských práv Absolutní práva Minimální práva v trestním řízení Zásada přiměřenosti Zásada zdrženlivosti Zásada

Více

Organizace státního zastupitelství

Organizace státního zastupitelství Organizace státního zastupitelství Organizace justice JUDr. Ing. Radovan Dávid Státní zastupitelství Orgán zastupující veřejnou žalobu Vazba na trestní řízení Zakotven v čl. 80 Ústavy ČR Základním pramenem

Více

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění od Čl. I. Oddíl I Účel a rozsah úpravy

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění od Čl. I. Oddíl I Účel a rozsah úpravy Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění od 1. 1. 2012 Čl. I Oddíl I Účel a rozsah úpravy 1 (1) Účelem zákona je zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti v řízení

Více

Národní kongres - Dopravní úrazy června 2016 NOVÉ POJETÍ TRESTNÍHO ŘÍZENÍ U SLUŽBY DOPRAVNÍCH NEHOD

Národní kongres - Dopravní úrazy června 2016 NOVÉ POJETÍ TRESTNÍHO ŘÍZENÍ U SLUŽBY DOPRAVNÍCH NEHOD Národní kongres - Dopravní úrazy 2. 3. června 2016 NOVÉ POJETÍ TRESTNÍHO ŘÍZENÍ U SLUŽBY DOPRAVNÍCH NEHOD Trestné činy v dopravě Trestná činnost v silniční dopravě se vyznačuje některými charakteristickými

Více

Zpráva o činnosti inspekce ministra vnitra a o trestné činnosti příslušníků Policie České republiky za rok 2007

Zpráva o činnosti inspekce ministra vnitra a o trestné činnosti příslušníků Policie České republiky za rok 2007 Zpráva o činnosti inspekce ministra vnitra a o trestné činnosti příslušníků Policie České republiky za rok 2007 Inspekce ministra vnitra je jedním z orgánů činných v trestním řízení v postavení policejního

Více

Čl.8. Osobní svoboda Právo na osobní svobodu

Čl.8. Osobní svoboda Právo na osobní svobodu Právo na osobní svobodu JUDr. Tomáš Pezl Čl.8 1) Osobní svoboda je zaručena. 2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody

Více

Pedagogická fakulta Ostravské univerzity DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY

Pedagogická fakulta Ostravské univerzity DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY Pedagogická fakulta Ostravské univerzity DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY Ostrava 2017 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Disciplinární řád pro studenty Pedagogické fakulty

Více

Organizace odborné praxe

Organizace odborné praxe SR 03/2015 Strana č. 1 z 8 Směrnice rektorky SR 03/2015 Organizace odborné praxe Garant předpisu: Schválil(a): Jméno: Mgr. Věra Hudečková Ing. Lucie Marková, Ph.D. Funkce: vedoucí odd. vnějších vztahů

Více

Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Článek 1 Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Více

Tisk 801 pozměňovací návrh

Tisk 801 pozměňovací návrh Tisk 801 pozměňovací návrh Text pozměňovacího návrhu 1. V části druhé (změna trestního řádu) se za novelizační bod 4 vkládá nový novelizační bod 5, který zní: 5. V 202 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI 13 Předpoklady k přijetí do služebního

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY FAKULT VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÉ UNIVERZITY BRNO ze dne 5. června 2017

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY FAKULT VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÉ UNIVERZITY BRNO ze dne 5. června 2017 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 5. června 2017

Více

ZÁKON. ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů ČÁST PRVNÍ. Čl. I.

ZÁKON. ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů ČÁST PRVNÍ. Čl. I. ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů ČÁST PRVNÍ Čl. I. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006

Více

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Tento řád upravuje disciplinární přestupky, sankce a proces jejich projednávání a rozhodování o nich. (2) Na rozhodování o disciplinárním

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 30. 4. 2012, č. j. 90/2012-OSD-ZN, o správním řízení ve věcech znalců a tlumočníků, a o některých dalších otázkách Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle

Více

Směrnice č. 2/2014, kterou se vydává statut a jednací řád rozkladové komise

Směrnice č. 2/2014, kterou se vydává statut a jednací řád rozkladové komise Úřad pro ochranu osobních údajů Směrnice č. 2/2014, kterou se vydává statut a jednací řád rozkladové komise K provedení 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a článku 14 organizačního řádu se

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 17. srpna 2009 č. 1024

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 17. srpna 2009 č. 1024 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 17. srpna 2009 č. 1024 STATUT VLÁDNÍHO ZMOCNĚNCE PRO ZASTUPOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY PŘED EVROPSKÝM SOUDEM PRO LIDSKÁ PRÁVA Článek 1 Poslání vládního zmocněnce

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS A7-0352/15. Pozměňovací návrh

CS Jednotná v rozmanitosti CS A7-0352/15. Pozměňovací návrh 21. 5. 2012 A7-0352/15 15, Roberto Gualtieri Článek 10 1. Po ukončení vyšetřování předloží vyšetřovací komise závěrečnou zprávu Evropskému parlamentu, který ji bez pozměňovacích návrhů přijme nebo zamítne.

Více

Disciplinární řád pro studenty

Disciplinární řád pro studenty VYSOKÁ ŠKOLA MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA Disciplinární řád pro studenty Článek 1 Úvodní ustanovení Disciplinární řád pro studenty Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha upravuje

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 18. července 2017

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 2 ) Například 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 2 ) Například 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech Strana 139 19 ZÁKON ze dne 20. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se

Více

Disciplinární řád pro studenty Lékařské fakulty v Plzni

Disciplinární řád pro studenty Lékařské fakulty v Plzni Univerzita Karlova v Praze Disciplinární řád pro studenty Lékařské fakulty v Plzni Akademický senát Lékařské fakulty v Plzni se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o

Více

552/1991 Sb. ZÁKON. o státní kontrole

552/1991 Sb. ZÁKON. o státní kontrole 552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole Změna: 166/1993 Sb. Změna: 148/1998 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 274/2003 Sb. Změna: 392/2005 Sb. Změna: 501/2004 Sb.,

Více

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. Základy práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Hlava čtvrtá Ústavy (čl. 81 96) fungování soustavy obecných soudů a Ústavního soudu Čl. 90 Ústavy soudům přísluší, aby poskytovali ochranu zákonem zaručeným

Více

552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ČÁST PRVNÍ. Základní ustanovení

552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ČÁST PRVNÍ. Základní ustanovení Systém ASPI - stav k 26.11.2012 do částky 145/2012 Sb. a 49/2012 Sb.m.s. Obsah a text 552/1991 Sb. - poslední stav textu Změna: 166/1993 Sb. Změna: 148/1998 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 274/2003 Sb.

Více

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ Zvláštní způsoby řízení Obecné ustanovení a typy zvláštních způsobů řízení (Hlava XX., 290 314s) Obecné ustanovení - pokud v následujících ustanoveních není obsažena zvláštní úprava,

Více

Znění částí platných zákonů, kterých se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn

Znění částí platných zákonů, kterých se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn Znění částí platných zákonů, kterých se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů 4 (1) Funkce soudce je veřejnou funkcí. (2)

Více

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška Trestní právo procesní a trestní řízení Přednáška 4. 3. 2015 Pojmy Trestní právo procesní = soubor právních norem upravujících trestní řízení Trestní řízení =zákonem stanovený postup orgánů činných v trestním

Více

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb. (advokátní zkušební řád)

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb. (advokátní zkušební řád) Strana 1 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb. ze dne 3. července 1996, kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky

Více

Trestní oznámení je jakékoliv podání, z něhož vyplývá důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu.

Trestní oznámení je jakékoliv podání, z něhož vyplývá důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. 1. Co je to trestní oznámení? Trestní oznámení je jakékoliv podání, z něhož vyplývá důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Trestní oznámení lze učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické

Více

Základní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků

Základní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků Základní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků (Výtah z dokumentu MŠMT Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách únor 2014) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák. Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák. Žaneta svým jednáním naplnila všechny zákonné znaky přečinu maření

Více

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 458 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 4.

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 458 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 4. 246 10. funkční období 246 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších

Více

Zahájení řízení Zahájení řízení o žádosti Zahájení řízení z moci úřední

Zahájení řízení Zahájení řízení o žádosti Zahájení řízení z moci úřední Správní právo procesní Zahájení a průběh řízení Zahájení řízení Zahájení řízení o žádosti Zahájení řízení z moci úřední Zahájení řízení o žádosti Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný

Více

D I S C I P L I N Á R N Í Ř Á D P R O S T U D E N T Y ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

D I S C I P L I N Á R N Í Ř Á D P R O S T U D E N T Y ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 1. září 2017 pod

Více

Platné znění dotčených ustanovení zákona o státním zastupitelství s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění dotčených ustanovení zákona o státním zastupitelství s vyznačením navrhovaných změn Platné znění s vyznačením navrhovaných změn Platné znění dotčených ustanovení zákona o státním zastupitelství s vyznačením navrhovaných změn (1) Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ Akademický senát Lékařské fakulty v Hradci Králové se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. d) zákona

Více

I. Úplné znění Disciplinárního řádu pro studenty Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a jejích fakult ze dne 4. června 2009

I. Úplné znění Disciplinárního řádu pro studenty Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a jejích fakult ze dne 4. června 2009 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo v souladu s 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 18. února

Více

Ochranu dětí lze pojímat ve dvou základních směrech: - dítě a mladistvý jako pachatel trestného činu. - dítě jako poškozený (oběť) trestným činem

Ochranu dětí lze pojímat ve dvou základních směrech: - dítě a mladistvý jako pachatel trestného činu. - dítě jako poškozený (oběť) trestným činem Ochranu dětí lze pojímat ve dvou základních směrech: - dítě a mladistvý jako pachatel trestného činu - dítě jako poškozený (oběť) trestným činem V obou případech je jim poskytována ze zákona speciální

Více

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI 13 Předpoklady k přijetí do služebního

Více

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu a další zvláštní důkazy a postupy

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu a další zvláštní důkazy a postupy Odposlech a záznam telekomunikačního provozu a další zvláštní důkazy a postupy Konference Klubu personalistů Brno dne 21. 9. 2017 JUDr. František Púry, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky Východiska Dokazování

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD FAKULTY STAVEBNÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ PRO STUDENTY

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD FAKULTY STAVEBNÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ PRO STUDENTY DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD FAKULTY STAVEBNÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ PRO STUDENTY DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD FAKULTY STAVEBNÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ PRO STUDENTY Datum vydání: 11. 4. 2017 Za věcnou stránku

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PRÁVNICKÉ FAKULTY. Čl. 1 Úvodní ustanovení

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PRÁVNICKÉ FAKULTY. Čl. 1 Úvodní ustanovení Univerzita Karlova v Praze DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PRÁVNICKÉ FAKULTY Akademický senát Právnické fakulty se podle 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

Více

MVD030K - KLINIKA EXEKUTORSKÉHO PRÁVA I. SETKÁNÍ Antonín Toman

MVD030K - KLINIKA EXEKUTORSKÉHO PRÁVA I. SETKÁNÍ Antonín Toman MVD030K - KLINIKA EXEKUTORSKÉHO PRÁVA I. SETKÁNÍ - 06.03.2013 Antonín Toman VE SPOLUPRÁCI S PRF MUNI POSTAVENÍ SOUDNÍHO EXEKUTORA KDO JE TO SOUDNÍ EXEKUTOR? POSTAVENÍ SOUDNÍHO EXEKUTORA POSTAVENÍ SOUDNÍHO

Více

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Řízení o přestupcích je zvláštním druhem správního řízení. Je upraveno v zákoně č. 200/1990

Více

Dokazování je procesním právem (též normy EU, mezinárodní úmluvy apod.) upravený postup, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutečnosti významné pro

Dokazování je procesním právem (též normy EU, mezinárodní úmluvy apod.) upravený postup, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutečnosti významné pro Dokazování v civilním procesu ( 120-136 OSŘ) Dokazování je procesním právem (též normy EU, mezinárodní úmluvy apod.) upravený postup, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutečnosti významné pro rozhodnutí.

Více

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Datum vydání: XXXX Účinnost od: XXXX Účinnost

Více

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika

Více

Článek l Úvodní ustanovení. Článek2 Disciplinární přestupek a sankce

Článek l Úvodní ustanovení. Článek2 Disciplinární přestupek a sankce Akademický senát Jihočeské univerzity v českých Budějovicích schválil podle 9 odst. 1, písm. b) zákona č. 11111998 Sb., v platném znění, dne...... a Rektorát Jihočeské uni erzity v Českých Budějovicích

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Ročník 2011 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 153 Rozeslána dne 28. prosince 2011 Cena Kč 65, O B S A H : 444. Zákon, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších

Více

Komora daňových poradců České republiky

Komora daňových poradců České republiky Komora daňových poradců České republiky Charakteristika Veřejnoprávní korporace Profesní komora Součást veřejné správy profesní veřejná samospráva Zřízená zákonem není spolkem! zákon č. 523/1992 Sb.,

Více

PRAVIDLA PRO PŘIJÍMÁNÍ A VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ

PRAVIDLA PRO PŘIJÍMÁNÍ A VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ Pravidla Rady města Kuřimi č. P1/2018/RM PRAVIDLA PRO PŘIJÍMÁNÍ A VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ Článek I. Obecná ustanovení 1. Tato Pravidla pro přijímání a vyřizování stížností (dále jen Pravidla ) vydává v souladu

Více

Disciplinární řád. únor Praha

Disciplinární řád. únor Praha Disciplinární řád únor 2016 Praha Čl. 1 Úvodní stanovení Tento řád upravuje podrobnosti o disciplinárních přestupcích studentů CEVRO Institut, z.ú. (dále jen vysoká škola ), ukládání sankcí, jakož i průběh

Více

Základy práva I. Program:

Základy práva I. Program: Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

197/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA

197/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA 197/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. července 1996, kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 245/1999

Více

Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČESKÉ STOMATOLOGICKÉ KOMORY

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČESKÉ STOMATOLOGICKÉ KOMORY ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČESKÉ STOMATOLOGICKÉ KOMORY Tento řád upravuje systém celoživotního vzdělávání, který Komora v souladu se zákonem* organizuje pro své členy. Účast v systému celoživotního vzdělávání

Více

Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen zákon ) takto: Čl.

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen zákon ) takto: Čl. EXTRAKT USNESENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY č. 2/1998 Věstníku ze dne 14. dubna 1998, kterým se upravuje smírčí řízení (advokátní smírčí řád), ve znění usnesení představenstva České advokátní

Více

Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 2015, č. j. MSP-686/2014-OJ-SO/, o výběru kandidátů na funkci soudce okresních a krajských soudů

Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 2015, č. j. MSP-686/2014-OJ-SO/, o výběru kandidátů na funkci soudce okresních a krajských soudů Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 2015, č. j. MSP-686/2014-OJ-SO/, o výběru kandidátů na funkci soudce okresních a krajských soudů Cílem Instrukce je stanovit pravidla základního stupně výběru

Více

36/1967 Sb. ZÁKON ze dne 6. dubna 1967 o znalcích a tlumočnících ve znění zákonů č. 322/2006 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 444/2011 Sb.

36/1967 Sb. ZÁKON ze dne 6. dubna 1967 o znalcích a tlumočnících ve znění zákonů č. 322/2006 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 444/2011 Sb. Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 36/1967 Sb. Zákon o znalcích a tlumočnících - znění dle 444/11 Sb. 36/1967 Sb. ZÁKON ze dne 6. dubna 1967 o znalcích a tlumočnících ve znění zákonů č.

Více

O P A T Ř E N Í. Příloha č. 1. ZN.../2008 V... dne...

O P A T Ř E N Í. Příloha č. 1. ZN.../2008 V... dne... Příloha č. 1 ZN.../2008 V... dne... O P A T Ř E N Í Dle 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu r u š í m jako neodůvodněné opatření policejního orgánu Policie České republiky Obvodního oddělení v... sp. zn....

Více

Mladistvý je osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.

Mladistvý je osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Řízení v trestních věcech mladistvých je upraveno zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj:

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: Z Á K O N ze dne.2018, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004

Více

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 1. 11. 2013 Účinnost od: 4. 11. 2013 Účinnost do: odvolání Číslo jednací: 39369/2013 Počet stran: 4 Počet příloh:

Více