Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 3 : Měření rezonanční křivky sériového a vázaného rezonančního obvodu
|
|
- Františka Němcová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 3 : Měření rezonanční křivky sériového a vázaného rezonančního obvodu Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měření: Klasifikace: RLC Rezonance 1 Zadání 1. Sestavte rezonanční obvod podle obrázku 1 s cívkou bez jádra, frekvenční generátor nastavte do módu obdélníkových pulzů, kapacitní normál Tesla nastavte na kapacitu C N = 500 pf a určete frekvenci vlastních kmitů rezonančního obvodu. Porovnejte s předpokládanou hodnotou získanou z Thomsonova vzorce (2). 2. Zobrazte rezonanční křivky na osciloskopu s frekvenčním generátorem v módu s rozmítáním frekvence. Pozorujte a popište změny rezonanční křivky v souvislosti s zasouváním železného jádra. 3. Proměřte proudovou rezonanční křivku postaveného obvodu. Totéž měření proveďte s nasazeným železným jádrem. Kapacitu normálu při tomto druhém měření změňte tak, abyste dosáhli přibližně stejné rezonanční frekvence jako v prvním případě. Znázorněte v jednom grafu společně obě rezonanční křivky a stanovte fitováním činitele jakosti měřených rezonančních obvodů. Podle návodu v sekci 4.2 v [1] pak určete, jak se změnila indukčnost cívky zasunutím jádra. 4. Proměřte závislost proudu rezonančního obvodu složeného ze vzduchové cívky a ladícího kapacitního normálu Tesla na velikosti kapacity. Zapojení měřícího obvodu je stejné jako v úkolu 2. Kapacitu nastavte nejprve na hodnotu 500 pf, nalaďte rezonanční frekvenci a z ní rozlaďujte obvod na obě strany zmenšováním a zvětšováním kapacity. Naměřenou závislost nafitujte podle vztahu (6) a vyneste do společného grafu jak měřené hodnoty, tak fit. křivku. Také aplikujte získanou korekci do Thompsonova vztahu pro úkol. Jak se tím změnila korespondence mezi předpověděnými a naměřenými hodnotami. 5. Určete kapacitu neznámého kondenzátoru o němž víte, že má kapacitu menší než je maximální hodnota kapacity ladícího kondenzátoru Tesla. Měření proveďte při pěti různých hodnotách kapacity ladícího kondenzátoru (například: 1100 pf, 1000 pf, 800 pf, 600 pf a 500 pf). Výslednou kapacitu určete jako aritmetický průměr naměřených hodnot. Nakreslete do protokolu schéma vámi použitého zapojení. Bylo v tomto úkolu nutno aplikovat korekci na parazitní kapacitu obvodu (známou z úkolů předešlých)? Proč? 6. Proveďte vzájemné porovnání hodnoty 1000 pf kapacitního normálu Ulrich a Tesla. 7. Proměřte napěťovou rezonanční křivku induktivně vázaného rezonančního obvodu pro různé činitele vazby (mění se vzdálenosti mezi cívkami) tak, abyste dosáhli vazby nadkritické, vazby kritické a vazby podkritické. Znázorněte do jednoho grafu rezonanční křivky pro tyto tři vazby. Zapojení měřícího obvodu je na obrázku 9 v [1]. Výstupní napětí z frekvenčního generátoru tentokrát volte co nejmenší. 2 Použité přístroje Frekvenční generátor, voltmetr, bezkontaktní proudový senzor, osciloskop, kapacitní normál Tesla pf, vzduchová cívka, železné jádro, 2 cívky pro vázané obvody s ladícím kondenzátorem, kapacitní normál Ulrich 1000 pf, kondenzátor neznámé kapacity, odporová dekáda, vodiče 1
2 3 Teoretický úvod Rezonanční frekvence obvodu f 0 je určena vztahem f 0 = 1 2π 1 LC ( ) 2 R. (1) 2L Tento vztah lze při malém tlumení aproximovat takzvaným Thomsonovým vzorcem f 0 = 1 2π LC. (2) Činitel jakosti Q udává tvar rezonanční křivky. Obvod je tím jakostnější, čím má vyšší hodnotu činitele jakosti. Rezonanční křivka takového obvodu má také ostřejší maximum při své rezonanční frekvenci. Pro náš obvod platí Q = 2πf 0L R. (3) Tento vztah můžeme v kombinaci s Thomsonovým vzorcem převést na tvar Q = α L R C, (4) kde bezrozměrný koeficient α zahrnuje dodatečné vlastnosti obvodu. Tento vzorec je možné v takto jednoduché podobě použít jen v určitém dosti hrubém přiblížení. Tvar proudové rezonanční křivky na činiteli závislosti závisí následujícím vztahem I(f) = I rez ( f 1 + Q 2 f rez f rez f ) 2. (5) Při měřené závislosti proudu procházejícího obvodem na kapacitě můžeme převést vztah (5) na 4 Postup měření I rez I(C) = ( Lα 2 L 1 + R 2 2πf 1 ). (6) 2 1 C + C par 2πf L(C + C par ) 3 Obvod jsme sestavili podle obrázku 1. Odpor R na dekádě jsme volili 20 Ω, kapacitní normál Tesla jsme nastavili na hodnotu 500 pf. Frekvenční generátor jsme nastavili do módu obdélníkových pulsů o frekvenci přibližně 1000 Hz. Po připojení rezonančního obvodu jsme na osciloskopu pozorovali průběh jako na obrázku 2 vpravo. Poté jsme na osciloskopu přiblížili průběh volných kmitů na jedné periodě generátoru a odečítali čas pro N period volných kmitů. Z toho jsme následně dopočítali jejich frekvenci. Dále jsme pozorovali, jaký má na frekvenci volných kmitů (a celkově jejich průběh) vliv změna kapacity, odporu a zasunutí jádra kondenzátoru. Pro úkol 2 jsme generátor přepnuli do módu s rozmítáním frekvence, obvod jsme měli zapojený stejně jako v případě úkolu 1. Zasouvali jsme opakovaně jádro do cívky a pozorovali změnu rezonanční křivky na osciloskopu. Ve třetím úkolu jsme měřili proudovou rezonanční křivku obvodu na obrázku 1, tedy stále stejného jako v úkolu 1. Kapacitní normál Tesla jsme nastavili na hodnotu 500 pf. Na generátoru jsme nastavili takovou frekvenci, kdy nám přišlo, že nastává rezonance (pozorovali jsme hodnotu proudu v obvodu). Poté jsme frekvenci generátoru měnili (na obě strany od rezonanční) a odečítali na osciloskopu hodnotu napětí, která odpovídala proudu protékajícímu senzorem. Poté jsme opět nastavili přibližně rezonanční frekvenci a vložili do cívky jádro. Změnou kapacity normálu Tesla na 850 pf jsme obvod znovu vyladili na přibližně rezonanční frekvenci. A stejně jako v případě bez jádra jsme pak měnili frekvenci generátoru a měřili závislý proud procházející obvodem. V úkolu 4 jsme měřili závislost proudu rezonančního obvodu na kapacitě normálu Tesla. Postupovali jsme stejně jako v předchozím úkolu, místo generující frekvence jsme nicméně měnili kapacitu. Vysledná data jsme pak proložili funkcí 6, z čehož jsme získali parazitní kapacitu obvodu. Obvod jsme pro úkol 5 zapojili podle obrázku 3. Normál Tesla jsme nastavili na určitou hodnotu C 1. Pomocí změny frekvence jsme obvod vyladili do rezonance. Poté jsme připojili neznámý kondenzátor C x a při 2
3 R 20 Ω A L 1 mh Cn OSCILOSKOP sine Obr. 1: Zapojení obvodu pro první úkoly Obr. 2: Budící Obrázek obdélníkový 8: a) budící signál obdelníkový frekvenčního signál frekvenčního generátoru generátoru (vlevo) aab) volné kmity kmitu oscilačního obvodu. obvodu (vpravo) [1] 5.3 Měření proudové rezonanční křivky sériového RLC obvodu Proudový sensor je připojen k obvodu sériově přes zelené kabely a výstup jde na kanál 2 osciloskopu, na němž pak pomocí kurzorů odečítáme amplitudu. Změřený signál z proudového senzoru je pak ještě nutno převést na ma podle převodní konstanty uvedené na senzoru. Frekvenční generátor máme nastaven v módu generace harmonických (sinusových!!!) kmitů. Změnou napájecí frekvence obvodu se proměří frekvenční závislost amplitudy proudu. Doporučuje se mít trigger vypnutý, t.j. nastaven do polohy ext. Amplitudu frekvenčního generátoru nastavte na 25 % maximální hodnoty, aby byl proud lépe detekovatelný. V úkolu 4 se pak nastaví frekvence jako pevný parametr a mění se kapacita. Všechny závislosti bude nutno nafitovat (třeba v programu Gnuplot) doporučuje se fitovat nejenom veličiny explicitně vyžadované (jako je Q, α, C par a pod.), ale i rezonanční frekvenci f 0 a rez. amplitudu I rez. Taky se doporučuje R 20 Ω před zadáním fitovacího příkazu si zkusit odhadnout jednotlivé hledané parametry a zadat je napřed do programu (v opačném případě by si s fitem nemusel program poradit). L 1 mh 5.4 Zobrazení rezonanční A křivky na osciloskopu Pro potřeby úkolu 2 a 7. Přepněte generátor do rozmítacího režimu povytažením knoflíku sweep-width. Generátor ted bude dělat periodický scan frekvencí od jisté počáteční hodnoty po konečnou. Cn Tempo rozmítaní Cx měníte s knoflíkem sweep-rate a frekvenční rozsah rozmítaní otáčením povytaženého knoflíku sweep-width. Středovou frekvenci měníte klasicky knoflíkem na změnu frekvence. Na osciloskopu OSCILOSKOP by jste měli vidět příslušnou rezonanční křivku. Jestli ne, tak si zkuste pohrát s nastaveními rozmítaní generátoru (primárně) a když tak i nastavením triggeru, jemnou synchronizací a časovou osou osciloskopu sine (sekundárně). Po skončení pozorování křivky nezapomeňte vypnout rozmítací režim zatlačením knoflíku sweep-width! 5.5 Měření neznámých hodnot indukčnosti a kapacity Jevu rezonance lze užít k určení neznámé hodnoty indukčnosti či kapacity. Použijeme-li ladící kapacitní normál (nejlépe vzduchový), je možné na základě znalosti Obr. f 0 3: a CZapojení vypočítat podle obvodu vztahu pro(7) úkol hodnotu 5 neznámé indukčnosti L. Kapacitu můžeme měřit tak, že nejprve paralelně zapojíme vhodnou indukčnost s ladícím kapacitním normálem a takto vzniklý obvod naladíme do rezonance změnou kapacity nebo frekvence zdroje. Na stupnici kapacitního normálu odečteme hodnotu C 1. Je-li měřená kapacita C x menší než nastavená kapacita C 1 normálu, pak ji připojíme paralelně k rezonančnímu obvodu a zmenšením kapacity ladícího kondenzátoru na hodnotu C 2 znovu obvod vyladíme. Z takto naměřených hodnot určíme neznámou kapacitu C x = C 1 C 2. (17) 3 Je-li měřená kapacita větší než největší hodnota normálu, zařadíme ji do série s ladícím kondenzátorem a stejně jako v předchozím případě určíme nejdříve C 1 a potom C 2 > C 1. Hledanou kapacitu určíme podle vzorce
4 nezměněné frekvenci jsme obvod pomocí změny kapacity normálu na hodnotu C 2 obvod naladili. Kapacita neznámého kondenzátoru se pak počítá jako C x = C 1 C 2. Šestý úkol byl velmi podobný úkolu 5. Do obvodu z úkolů 1 4 jsme zapojili nejdříve kapacitní normál Ulrich a obvod pomocí změny frekvence vyladili do rezonance. Poté jsme zaměnili normál Ulrich za normál Tesla a obvod jsme tentokrát již beze změny frekvence vyladili pomocí změny kapacity normálu Tesla. 5 Naměřené hodnoty 1. Pro úkol 1 jsou naměřená data v tabulkách 1, 2 a Ve druhém úkolu jsme na osciloskopu pozorovali vliv zasouvání železného jádra do cívky. V poznámkách z praktika je obrázek, který znázorňuje změnu tvaru rezonanční křivky při zasunutí jádra. Pozorovali jsme tyto efekty snížení maxima rezonanční křivky rozšíření rezonančního píku posunování křivky na obrazovce ve směru doprava Posunování křivky doprava značí zvýšení rezonanční frekvence. Jelikož ostatní parametry obvodu zůstávají stejné, musí být zvýšení frekvence způsobeno snížení permeability. Železné jádro je tedy diamagnetické. Toto může být překvapující, nicméně stačí si uvědomit, že fero/para/dia-magnetismus závisí na krystalické struktuře látky a i železo má své diamagnetické modifikace. 3. Naměřené hodnoty třetího úkolu jsou v tabulkách 4, 5 a v grafu na obrázku Data ze čtvrtého úkolu jsou v tabulkách 6 a 7 a v grafu na obrázku Úkol 5 je zpracován v tabulce Šestý úkol je v tabulce 9. 6 Diskuze Frekvenci volných kmitů jsme určili na (217 ± 1) khz, předpokládaná byla hodnota 225 khz resp. (214.4 ± 0.4) khz po korekci na parazitní kapacitu. Chyba měření frekvence byla způsobena hlavně nepřesným odčítáním z osciloskopu. Přesnější hodnotu bychom dostali, pokud bychom měření provedli vícekrát. Přesnější odhad bychom získali, pokud bychom vedlejší efekty v obvodu aproximovali složitějším vzorcem než pouhým přechodem C C + C par. I při použiti tohoto přiblížení bychom mohli dosáhnout lepších výsledků, pokud bychom úkol 4 provedli přesněji. Měření proudové rezonanční křivky bylo poměrně přesné, dalo by se dále zlepšit hustším měřením bodů křivky a přesnějším odečítáním napětí na osciloskopu. U tohoto měření rovněž hrála roli pomalu se měnící a kolísající frekvence generátoru. Přestože závislost proudu rezonančního obvodu na jeho kapacitě byla poměrně přesně naměřena, projevil se zde problém s určením parazitní kapacity. Funkce je velice komplikovaná a fitování je poměrně nestabilní. Protože je na první pohled vidět, že chyba fitu bude větší, než minimální, je nutné brát parazitní kapacitu (51 ± 2) pf s rezervou. Je ovšem rovněž možné, že jsme někde během měření udělali chybu a data naměřená správně nejsou. Neočekáváme ale jiné faktory než v měřeních předchozích, která vyšla poměrně přesně. Naladit obvod přesně do rezonance je poměrně subjektivní parametr a proto je i určování kapacity tímto velmi ovlivněno. Snažili jsme se tento fakt zlepšit tak, že jsme obvod do rezonance vždy ladili vícekrát abychom měli určitá data pro statistiku, nicméně i tak jsme se nestrefili do předpokládané hodnoty udávané výrobcem Stejné problémy nás čekaly i v porovnávání dvou kapacitních normálům, opět jsme se je snažili eliminovat statistickou cestou. 7 Závěr 1. Změřili jsme frekvenci volných kmitů rezonančního obvodu, výsledná hodnota (217 ± 1) khz je poměrně vzdálená hodnotě 225 khz předpovídanou Thomsonovým vzorcem (2). Poté co jsme, do tohoto vzorce doplnili korekci na parazitní kapacitu určenou v úkolu 4, je výsledná předpovídaná hodnota (214.4 ± 0.4) khz. Tato hodnota je o poznání bližší naší naměřené hodnotě, přesto stále nespadá do intervalu daného chybou měření. 4
5 2. Pozorovali jsme změny rezonanční křivky způsobené zasouváním železného jádra do cívky. Všechny tyto změny jsou popsané v sekci Výsledky měření. Určili jsme, že železné jádro je diamagnetické. 3. Proměřili jsme proudové rezonanční křivky obvodu s cívkou s jádrem i bez jádra (viz obrázek 4). Určili jsme ze vztahu (4) hodnotu α = (0.110 ± 0.001) a z toho indukčnost cívky v obvodu s jádrem L = (1.70 ± 0.09) mh. Při zasunutí jádra se tedy indukčnost cívky oproti 1 mh pro cívku bez jádra zvýšila. 4. Pomocí naměřené závislosti proudu obvodem na kapacitě normálu jsme určili parazitní kapacitu obvodu na (51 ± 2) pf. Uvažovali jsme přitom nenulový odpor generátoru předpokládali jsme 50 Ω. 5. Určili jsme kapacitu neznámého kondenzátoru na (426±8) pf. Hodnota, kterou uvádí výrobce je 396 pf ± 1 %. Naše měření tedy nebylo příliš přesné. Korekci na parazitní kapacitu jsme aplikovat nemuseli, neboť jsme potřebovali znát pouze vztah pro výpočet kapacity paralelně zapojených kondenzátorů. Rezonanční frekvence nás nezajímala, obvod jsme pouze pomocí rezonance vždy dostávali do stejného stavu. 6. Určili jsme diferenci v kapacitách normálů Tesla a Ulrich na (32 ± 4) pf. 7. Vzhledem k nedostatku času (měřil jsem sám), jsme poslední úkol nestihli. Podkritickou, kritickou a nadkritickou vazbu a její vliv na rezonanční křivku jsme ovšem pozorovali. Příslušné křivky jsou nakreslené na poslední straně poznámek z praktika. Reference [1] Kolektiv KF, Návod k úloze: Měření rezonanční křivky sériového a vázaného rezonančního obvodu [Online], [cit. 6. května 2013] 8 Příloha tabulky a grafy 5
6 Tab. 1: Tabulka pomocných hodnot k úkolu 1; f je frekvence obdélníkových pulzů generátoru, R odpor nastavený na dekádě, C N kapacita normálu Tesla, L indukčnost cívky f [Hz] R [Ω] C N [pf] L [mh] Tab. 2: Tabulka naměřených dat pro úkol 1; zapojen byl kondenzátor o nastavené kapacitě C N z tabulky 1; T je změřená doba N volných kmitů, f m = N T je odpovídající frekvence, tučně je vyznačena její vážená střední hodnota (podle počtu měřených period N); při porovnání s odpovídající hodnotou předpovídanou Thomsonovým vztahem (2) v tabulce 3, tedy f 0 = 225 khz vidíme poměrně značný rozdíl který není způsoben chybou měření, ale zanedbáním parazitní kapacity; ve srovnání s odpovídající hodnotou f k = (214.4 ± 0.4) pf z téže tabulky vidíme daleko bližší přiblížení naměřené hodnotě N T [µs] f m [khz] ± 1 Tab. 3: Tabulka naměřených dat pro úkol 1; T je změřená doba N volných kmitů, C N kapacita normálu Tesla, f m = N T je odpovídající frekvence, f 0 frekvence určená Thomsonovým vztahem, f k frekvence určená Thomsonovým vztahem s korekcí na parazitní kapacitu (51 ± 2) pf, viz úkol 4 N T [µs] C N [pf] f m [khz] f 0 [khz] f k [khz] ± ± ± 0.4 Tab. 4: Tabulka pomocných hodnot k úkolu 3; I U je konstanta pro přepočet napětí na proud pro námi použitý senzor, R odpor nastavený na dekádě, L indukčnost cívky, U chyba určování napětí (a následně tedy i proudu I) na osciloskopu, R C je celkový odpor uvažující generátor I U [ma/mv] R [Ω] L [mh] U [mv] I [ma] R C [Ω]
7 Tab. 5: Tabulka naměřených hodnot v úkolu 3; C N je nastavená kapacita normálu Tesla, f frekvence generátoru, I proud protékající obvodem odpovídající napětí U na senzoru C N = 500 pf C N = 850 pf f [khz] U [mv] I [ma] f [khz] U [mv] I [ma] Tab. 6: Tabulka pomocných hodnot k úkolu 4; I U je konstanta pro přepočet napětí na proud pro námi použitý senzor, R odpor nastavený na dekádě, L indukčnost cívky, U chyba určování napětí (a následně tedy i proudu I) na osciloskopu, R C je celkový odpor uvažující generátor, f frekvence generátoru I U [ma/mv] R [Ω] L [mh] U [mv] R C [Ω] f [khz] ±
8 25 20 bez jádra s jádrem I 1 (f) I 2 (f) 15 I [ma] f [khz] Obr. 4: Rezonanční křivka pro obvod s cívkou bez jádra a s jádrem; data byla fitována funkcí (5) přes parametry Q, I rez a f rez, které představují popořadě činitel jakosti, rezonanční proud a rezonanční frekvenci; pro křivku bez jádra vyšly tyto parametry Q = 10.9 ± 0.1, I rez = (21.01 ± 0.09) ma, f rez = (215.2 ± 0.1) khz; pro křivku s železným jádrem vyšly tyto parametry Q = 2.99 ± 0.05, I rez = (9.71 ± 0.06) ma, f rez = (208.0 ± 0.5) khz; Z hodnot činitele jakosti pro obvod bez jádra a ze vztahu (4) jsme vypočetli hodnotu α = (0.110±0.001) Ω(F/H) 1/2 (což je tedy bezrozměrná veličina) a z toho konečně indukčnost v obvodu s jádrem na L = (1.70 ± 0.09) mh 25 naměřená data I 3 (C) I [ma] C [pf] Obr. 5: Závislost proudu rezonančního obvodu na kapacitě kondenzátoru; daty je proložena křivka tvaru (6), kde za L byla dosazena hodnota z tabulky 6, za f frekvence generátoru z téže tabulky a za R celková kapacita obvodu, tedy R C z tabulky 6; fitováno bylo přes parazitní kapacitu, výsledek fitu je C par = (51 ± 2) pf 8
9 Tab. 7: Tabulka naměřených hodnot v úkolu 3; C N je nastavená kapacita normálu Tesla, I proud protékající obvodem odpovídající napětí U na senzoru C N [pf] U [mv] I [ma]
10 Tab. 8: Tabulka naměřených dat pro úkol 5; C 1 je kapacita normálu při rezonanci bez zapojeného kondenzátoru C x, C 2 je kapacita při rezonanci se zapojeným kondenzátorem C x, jeho kapacita se spočte podle vztahu C x = C 1 C 2, tučně je vyznačena střední hodnota C 1 [pf] C 2 [pf] C x [pf] 500 < ± 8 Tab. 9: Tabulka naměřených dat pro úkol 6; C 1 je kapacita normálu Tesla při rezonanci, tučně je vyznačena střední hodnota, diference tedy je C = C pf = (32 ± 4) pf C 1 [pf] ± 4 10
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 11: Sériový a vázaný rezonanční obvod Datum měření: 29. 10. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: Vyhledejte příklad
Vícerezonančního obvodu 6. března 2010 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
3 Měření rezonanční křivky paralelního a vázaného rezonančního obvodu 6. března 200 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Jméno: Vojtěch Horný Datum měření:.3.200 Pracovní skupina: 2 Ročník a kroužek:
VíceDatum měření: , skupina: 9. v pondělí 13:30, klasifikace: Abstrakt
Fyzikální praktikum 3. Měření Měření rezonanční křivky paralelního a vázaného rezonančního obvodu Tomáš Odstrčil, Tomáš Markovič Datum měření: 20. 4. 2009, skupina: 9. v pondělí 13:30, klasifikace: Abstrakt
VíceCívka. Odpor. Obrázek 1: Ekvivalence mechanických a elektrických kmitů. Abstrakt
Měření rezonanční křivky seriového a vázaného rezonančního obvodu Pružina Setrvačná hmota Tlumení Kondenzátor Cívka Odpor Obrázek : Ekvivalence mechanických a elektrických kmitů Abstrakt RLC obvody mají
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: VIII Název: Měření impedancí rezonanční metodou Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12
Více1. Změřte závislost indukčnosti cívky na procházejícím proudu pro tyto případy:
1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indukčnosti cívky na procházejícím proudu pro tyto případy: (a) cívka bez jádra (b) cívka s otevřeným jádrem (c) cívka s uzavřeným jádrem 2. Přímou metodou změřte odpor
VícePoř. č. Příjmení a jméno Třída Skupina Školní rok 2 BARTEK Tomáš S3 1 2009/10
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy MĚŘENÍ CHARAKTERISTIK REZONANČNÍCH OBVODŮ Číslo úlohy 301-3R Zadání
VíceLaboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer
Laboratorní úloha č. Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon Max Šauer 14. prosince 003 Obsah 1 Popis úlohy Úkol měření 3 Postup měření 4 Teoretický rozbor
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Datum měření: 15. 10. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace:
VíceRezonance v obvodu RLC
Rezonance v obvodu RLC Úkoly: 1. Prozkoumejte, jak rezonanční frekvence závisí na kapacitě kondenzátoru. 2. Prozkoumejte, jak rezonanční frekvence závisí na parametrech cívky. 3. Zjistěte, jak se při rezonanci
VíceFyzikální praktikum II
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum II Úloha č. 18 Název úlohy: Přechodové jevy v RLC obvodu Jméno: Ondřej Skácel Obor: FOF Datum měření: 2.11.2015 Datum odevzdání:... Připomínky opravujícího:
VíceSystém vykonávající tlumené kmity lze popsat obyčejnou lineární diferenciální rovnice 2. řadu s nulovou pravou stranou:
Pracovní úkol: 1. Sestavte obvod podle obr. 1 a změřte pro obvod v periodickém stavu závislost doby kmitu T na velikosti zařazené kapacity. (C = 0,5-10 µf, R = 0 Ω). Výsledky měření zpracujte graficky
VíceÚloha 11 Verze Abstrakt: RLC obvody mají široké využití především ve sdělovací technice. Velmi
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 11 Verze 161005 Sériový a vázaný rezonanční obvod Abstrakt: RLC obvody mají široké využití především ve sdělovací technice. Velmi často se používají jako frekvenční
VíceRezonance v obvodu RLC
99 Pomůcky: Systém ISES, moduly: voltmetr, ampérmetr, dva kondenzátory na destičkách (černý a stříbrný), dvě cívky na uzavřeném jádře s pohyblivým jhem, rezistor 100 Ω, 7 spojovacích vodičů, 2 krokosvorky,
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: XVIII Název: Přechodové jevy v RLC obvodu Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 24.10.2008
Více3. Změřte závislost proudu a výkonu na velikosti kapacity zařazené do sériového RLC obvodu.
Pracovní úkoly. Změřte účiník: a) rezistoru, b) kondenzátoru C = 0 µf) c) cívky. Určete chybu měření. Diskutujte shodu výsledků s teoretickými hodnotami pro ideální prvky. Pro cívku vypočtěte indukčnost
VíceGraf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]
Pracovní úkol 1. Proměřte závislost magnetické indukce na proudu magnetu. 2. Pomocí kamery změřte ve směru kolmém k magnetickému poli rozštěpení červené spektrální čáry kadmia pro 8-10 hodnot magnetické
VíceFyzikální praktikum...
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum... Úloha č.... Název úlohy:... Jméno:...Datum měření:... Datum odevzdání:... Připomínky opravujícího: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při
Více2. Stanovte hodnoty aperiodizačních odporů pro dané kapacity (0,5; 1,0; 2,0; 5,0 µf). I v tomto případě stanovte velikost indukčnosti L.
1 Pracovní úkoly 1. Sestavte obvod podle obr. 1 a změřte pro obvod v periodickém stavu závislost doby kmitu T na velikosti zařazené kapacity. (C = 0,1; 0,3; 0,5; 1,0; 3,0; 5,0 µf, R = 20 Ω). Výsledky měření
VícePRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úlohač.5 Název: Měření osciloskopem. Pracoval: Lukáš Ledvina
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. úlohač.5 Název: Měření osciloskopem Pracoval: Lukáš Ledvina stud.skup.14 dne:23.10.2009 Odevzdaldne: Možný počet bodů
Vícegalvanometrem a její zobrazení na osciloskopu
Úloha 2: Měření hysterézní smyčky alistickým galvanometrem a její zorazení na osciloskopu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 26.4.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: VII Název: Měření indukčnosti a kapacity metodou přímou Pracoval: Pavel Brožek stud.
Více1. Změřte průběh intenzity magnetického pole na ose souosých kruhových magnetizačních cívek
1 Pracovní úkoly 1. Změřte průběh intenzity magnetického pole na ose souosých kruhových magnetizačních cívek (a) v zapojení s nesouhlasným směrem proudu při vzdálenostech 1, 16, 0 cm (b) v zapojení se
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru Datum měření: 13. 11. 2009 Cejchování kompenzátorem Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2.
VíceStudium ultrazvukových vln
Číslo úlohy: 8 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum měření: 12. 10. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Studium ultrazvukových
VíceZákladním praktikum z laserové techniky
Úloha: Základním praktikum z laserové techniky FJFI ČVUT v Praze #6 Nelineární transmise saturovatelných absorbérů Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 30.3.016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr
VíceUnipolární tranzistor aplikace
Unipolární tranzistor aplikace Návod k praktickému cvičení z předmětu A4B34EM 1 Cíl měření Účelem tohoto měření je seznámení se s funkcí a aplikacemi unipolárních tranzistorů. Během tohoto měření si prakticky
VícePRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 6. Název: Měření účiníku. dne: 16.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. úloha č. 6 Název: Měření účiníku Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 12 dne: 16.října 2009 Odevzdal dne: Možný počet
VíceLaboratorní cvičení č.11
aboratorní cvičení č.11 Název: Měření indukčnosti rezonanční metodou Zadání: Zjistěte velikost indukčnosti předložených cívek sériovou i paralelní rezonační metodou, výsledek porovnejte s údajem zjištěným
VíceTeorie elektronických
Teorie elektronických obvodů (MTEO) Laboratorní úloha číslo 1 návod k měření Zpětná vazba a kompenzace Změřte modulovou kmitočtovou charakteristiku invertujícího zesilovače v zapojení s operačním zesilovačem
VíceE L E K T R I C K Á M Ě Ř E N Í
Střední škola, Havířov Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace E L E K T R I C K Á M Ě Ř E N Í R O Č N Í K MĚŘENÍ ZÁKLDNÍCH ELEKTRICKÝCH ELIČIN Ing. Bouchala Petr Jméno a příjmení Třída Školní
VíceMˇeˇren ı vlastn ı indukˇcnosti Ondˇrej ˇ Sika
Obsah 1 Zadání 3 2 Teoretický úvod 3 2.1 Indukčnost.................................. 3 2.2 Indukčnost cívky.............................. 3 2.3 Vlastní indukčnost............................. 3 2.4 Statická
VíceTeoretický úvod: [%] (1)
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy Číslo úlohy ZESILOVAČ OSCILÁTOR 101-4R Zadání 1. Podle přípravku
VíceMěření pilového a sinusového průběhu pomocí digitálního osciloskopu
Měření pilového a sinusového průběhu pomocí digitálního osciloskopu Úkol : 1. Změřte za pomoci digitálního osciloskopu průběh pilového signálu a zaznamenejte do protokolu : - čas t, po který trvá sestupná
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.7/1.5./34.521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tematická sada:
VíceElektrická měření pro I. ročník (Laboratorní cvičení)
Střední škola informatiky a spojů, Brno, Čichnova 23 Elektrická měření pro I. ročník (Laboratorní cvičení) Studentská verze Zpracoval: Ing. Jiří Dlapal B R N O 2011 Úvod Výuka předmětu Elektrická měření
VíceHarmonický ustálený stav pokyny k měření Laboratorní cvičení č. 1
Harmonický ustálený stav pokyny k měření Laboratorní cvičení č. Zadání. Naučte se pracovat s generátorem signálů Agilent 3320A, osciloskopem Keysight a střídavým voltmetrem Agilent 34405A. 2. Zobrazte
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tématická sada:
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.7/1.5./34.521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tématická sada:
VíceRezonanční jevy na LC oscilátoru a závaží na pružině
Rezonanční jevy na LC oscilátoru a závaží na pružině M. Stejskal, K. Záhorová*, J. Řehák** Gymnázium Emila Holuba, Gymnázium J.K.Tyla*, SPŠ Hronov** Abstrakt Zkoumali jsme rezonanční frekvenci závaží na
Více13 Měření na sériovém rezonančním obvodu
13 13.1 Zadání 1) Změřte hodnotu indukčnosti cívky a kapacity kondenzátoru RC můstkem, z naměřených hodnot vypočítej rezonanční kmitočet. 2) Generátorem nastavujte frekvenci v rozsahu od 0,1 * f REZ do
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jiří Kozlík dne: 17.10.2013
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum II Úloha č. 5 Název: Měření osciloskopem Pracoval: Jiří Kozlík dne: 17.10.2013 Odevzdal dne: 24.10.2013 Pracovní úkol 1. Pomocí
Více9 V1 SINE( ) Rser=1.tran 1
- 1 - Experimenty se sériovou rezonancí LC (c) Ing. Ladislav Kopecký Pokud jste přečetli nebo alespoň prohlédli články zabývající se simulacemi LC obvodů, které mají představovat rezonanční řízení střídavých
VíceNázev: Měření paralelního rezonančního LC obvodu
Název: Měření paralelního rezonančního LC obvodu Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický celek:
VíceLABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA
LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA Transformátor Měření zatěžovací a převodní charakteristiky. Zadání. Změřte zatěžovací charakteristiku transformátoru a graficky znázorněte závislost
VícePraktikum II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF K Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. V Název: Měření osciloskopem Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 1.1.28 Odevzdal dne:...
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tematická sada:
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. VII Název: Studium kmitů vázaných oscilátorů Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne: 27. 2. 2012 Odevzdal
VícePomůcky. Postup měření
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze ozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem Číslo úlohy: 7 Jméno: Vojtěch HONÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum : 5. 10. 2009 Číslo kroužku:
Více2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou
2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou 15. května 2011 Základní praktikum laserové techniky Zpracoval: Vojtěch Horný Datum měření: 12. května 2011 Pracovní skupina: 1 Ročník: 3. Naměřili: Vojtěch Horný,
VíceFyzikální praktikum...
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum... Úloha č.... Název úlohy:... Jméno:...Datum měření:... Datum odevzdání:... Připomínky opravujícího: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 15.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 11: Termická emise elektronů
VíceC p. R d dielektrické ztráty R sk odpor závislý na frekvenci C p kapacita mezi přívody a závity
RIEDL 3.EB-6-1/8 1.ZADÁNÍ a) Změřte indukčnosti předložených cívek ohmovou metodou při obou možných způsobech zapojení měřících přístrojů. b) Měření proveďte při kmitočtech měřeného proudu 50, 100, 400
VíceNávrh frekvenčního filtru
Návrh frekvenčního filtru Vypracoval: Martin Dlouhý, Petr Salajka 25. 9 2010 1 1 Zadání 1. Navrhněte co nejjednodušší přenosovou funkci frekvenčního pásmového filtru Dolní propusti typu Bessel, která bude
VíceSrovnání charakteristik tónového generátoru a zvukové karty PC
Srovnání charakteristik tónového generátoru a zvukové karty PC ČENĚK KODEJŠKA LENKA MYSLIVCOVÁ FRANTIŠEK HOŠEK MATYÁŠ ROUHA Gymnázium, Komenského 77, Nový Bydžov Úvod Cílem naší práce bylo prozkoumat různé
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 12: Sonar Datum měření: 5. 11. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V domácí přípravě spočítejte úhel prvních
VíceRozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 9 Verze 161010 Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem Abstrakt: V úloze si osvojíte práci s jednoduchými elektrickými obvody.
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: II Název: Měření odporů Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 28.11.2008 Odevzdal
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Základní experimenty akustiky. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 9: Základní experimenty akustiky Datum měření: 27. 11. 29 Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pátek 13:3 Spolupracovala:
VíceRezonanční obvod jako zdroj volné energie
1 Rezonanční obvod jako zdroj volné energie Ing. Ladislav Kopecký, 2002 Úvod Dlouho mi vrtalo hlavou, proč Tesla pro svůj vynález přístroje pro bezdrátový přenos energie použil název zesilující vysílač
Více5. A/Č převodník s postupnou aproximací
5. A/Č převodník s postupnou aproximací Otázky k úloze domácí příprava a) Máte sebou USB flash-disc? b) Z jakých obvodů se v principu skládá převodník s postupnou aproximací? c) Proč je v zapojení použit
Více1. Změřit metodou přímou závislost odporu vlákna žárovky na proudu, který jím protéká. K měření použijte stejnosměrné napětí v rozsahu do 24 V.
1 Pracovní úkoly 1. Změřit metodou přímou závislost odporu vlákna žárovky na proudu, který jím protéká. K měření použijte stejnosměrné napětí v rozsahu do 24 V. 2. Změřte substituční metodou vnitřní odpor
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #9 Základní experimenty akustiky Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 3.11.014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě spočítejte,
VíceObrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku
Laboratorní měření Seznam použitých přístrojů 1. 2. 3. 4. 5. 6. Laboratorní zdroj DIAMETRAL, model P230R51D Generátor funkcí Protek B803 Číslicový multimetr Agilent, 34401A Číslicový multimetr UT70A Analogový
VíceMĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření magnetických veličin, část 3-9-3
MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření magnetických veličin, část 3-9-3 Číslo projektu: CZ..07/.5.00/34.0093 Název projektu: Inovace výuky na VOŠ a SPŠ Šumperk Šablona: III/ Inovace a zkvalitnění výuky
Více2 Teoretický úvod 3. 4 Schéma zapojení 6. 4.2 Měření třemi wattmetry (Aronovo zapojení)... 6. 5.2 Tabulka hodnot pro měření dvěmi wattmetry...
Měření trojfázového činného výkonu Obsah 1 Zadání 3 2 Teoretický úvod 3 2.1 Vznik a přenos třífázového proudu a napětí................ 3 2.2 Zapojení do hvězdy............................. 3 2.3 Zapojení
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 2: Hysterezní smyčka Datum měření: 11. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: Zjistěte,
VíceČVUT FEL. Obrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku
Laboratorní měření 2 Seznam použitých přístrojů 1. Laboratorní zdroj stejnosměrného napětí Vývojové laboratoře Poděbrady 2. Generátor funkcí Instek GFG-8210 3. Číslicový multimetr Agilent, 34401A 4. Digitální
Vícepracovní list studenta RC obvody Měření kapacity kondenzátoru Vojtěch Beneš
Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta RC obvody Vojtěch Beneš žák porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant kondenzátor, kapacita kondenzátoru, nestacionární děj, nabíjení, časová
Více1. Stanovte a graficky znázorněte charakteristiky vakuové diody (EZ 81) a Zenerovy diody (KZ 703).
1 Pracovní úkoly 1. Stanovte a graficky znázorněte charakteristiky vakuové diody (EZ 81) a Zenerovy diody (KZ 703). 2. Určete dynamický vnitřní odpor Zenerovy diody v propustném směru při proudu 200 ma
VícePRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Přechodové jevy v RLC obvodu. stud. skup.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. Úloha č. 18 Název: Přechodové jevy v RLC obvodu Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV (73) dne 7.11.2013 Odevzdal
VíceZadané hodnoty: R L L = 0,1 H. U = 24 V f = 50 Hz
. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁOVÉ OBVODY Příklad.: V elektrickém obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované veličiny určete také charakter obvodu a nakreslete
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VíceOperační zesilovač, jeho vlastnosti a využití:
Truhlář Michal 6.. 5 Laboratorní práce č.4 Úloha č. VII Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití: Úkol: Zapojte operační zesilovač a nastavte jeho zesílení na hodnotu přibližně. Potvrďte platnost
VíceObvod střídavého proudu s indukčností
Obvod střídavého proudu s indukčností Na obrázku můžete vidět zapojení obvodu střídavého proudu s indukčností. Pomocí programů Nové přístroje 2012 a Dvoukanálový osciloskop pro SB Audigy 2012 proveďte
VíceTeorie elektromagnetického pole Laboratorní úlohy
Teorie elektromagnetického pole Laboratorní úlohy Martin Bruchanov 31. května 24 1. Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek 1.1. Vlastní indukčnost cívky Naměřené hodnoty Napětí na primární
VíceMĚŘENÍ PARAMETRŮ FOTOVOLTAICKÉHO ČLÁNKU PŘI ZMĚNĚ SÉRIOVÉHO A PARALELNÍHO ODPORU
MĚŘENÍ PARAMETRŮ FOTOVOLTAICKÉHO ČLÁNKU PŘI ZMĚNĚ SÉRIOVÉHO A PARALELNÍHO ODPORU Zadání: 1. Změřte voltampérovou charakteristiku fotovoltaického článku v závislosti na hodnotě sériového odporu. Jako přídavné
Více1. Navrhněte a prakticky realizujte pomocí odporových a kapacitních dekáda derivační obvod se zadanou časovou konstantu: τ 2 = 320µs
1 Zadání 1. Navrhněte a prakticky realizujte pomocí odporových a kapacitních dekáda integrační obvod se zadanou časovou konstantu: τ 1 = 62µs derivační obvod se zadanou časovou konstantu: τ 2 = 320µs Možnosti
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 1. Základní informace o této fyzikální veličině Symbol vlastní indukčnosti je L, základní jednotka henry, symbol
Více3.5 Ověření frekvenční závislosti kapacitance a induktance
3.5 Ověření frekvenční závislosti kapacitance a induktance Online: http://www.sclpx.eu/lab3r.php?exp=10 I tento experiment patří mezi další původní experimenty autora práce. Stejně jako v předešlém experimentu
Více1.Zadání 2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU 3.TEORETICKÝ ROZBOR
RIEDL 4.EB 11 1/8 1.Zadání a) Změřte převodní charakteristiku optočlenu WK16321 U 2 =f(i f ) b) Ověřte přesnost obdélníkových impulzů o kmitočtu 100Hz a 10kHz při proudu vysílače 0,3I fmax a 0,9I fmax
Více2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU Měřeným předmětem je v tomto případě nízkofrekvenční nevýkonový tranzistor KC 639. Mezní hodnoty jsou uvedeny v tabulce:
RIEDL 3.EB 10 1/11 1.ZADÁNÍ a) Změřte statické hybridní charakteristiky tranzistoru KC 639 v zapojení se společným emitorem (při měření nesmí dojít k překročení mezních hodnot). 1) Výstupní charakteristiky
Více- + C 2 A B V 1 V 2 - U cc
RIEDL 4.EB 10 1/6 1. ZADÁNÍ a) Změřte frekvenční charakteristiku operačního zesilovače v invertujícím zapojení pro růžné hodnoty zpětné vazby (1, 10, 100, 1000kΩ). Vstupní napětí volte tak, aby nedošlo
VíceLC oscilátory s nesymetrickým můstkem II
1 LC oscilátory s nesymetrickým můstkem II Ing. Ladislav Kopecký, květen 2017 V první části článku jsme navrhli základní verzi tohoto oscilátoru a prozkoumali jeho vlastnosti. Zjistili jsme například,
Více2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY
2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY Příklad 2.1: V obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované veličiny určete také charakter obvodu a nakreslete fázorový
VíceÚloha 1: Zapojení integrovaného obvodu MA 7805 jako zdroje napětí a zdroje proudu
Úloha 1: Zapojení integrovaného obvodu MA 7805 jako zdroje napětí a zdroje proudu ELEKTRONICKÉ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Číslo úlohy: 1 Autor: František Batysta Datum měření: 18. října 2011 Ročník a
VícePRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. stud. skup. FMUZV (73) dne
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. Úloha č. VIII Název: Měření impedancí rezonanční metodou Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV (73) dne 3.0.203 Odevzdal
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Cavendishův experiment Datum měření: 3. 1. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě odvoďte vztah pro
VíceUrčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
rčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS 3. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁOVÉ OBVODY Příklad 3.: V obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru, reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované
VíceElektromechanický oscilátor
- 1 - Elektromechanický oscilátor Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku si ukážeme jeden ze způsobů, jak využít silové účinky cívky s feromagnetickým jádrem v rezonanci. I člověk, který neoplývá technickou
VíceFYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy
FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární
VíceZákladní měření s výchylkovými multimetry Laboratorní cvičení č. 1
Základní měření s výchylkovými multimetry Laboratorní cvičení č. 1 Cíle cvičení: seznámit se s laboratorním zdrojem stejnosměrných napětí Diametral P230R51D, seznámit se s výchylkovým (ručkovým) multimetrem
VíceHarmonické oscilátory
Harmonické oscilátory Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz Abstrakt Tato úloha se zabývá měřením rezonančních vlastností mechanických tlumených i netlumených oscilátorů. 1 Úvod 1. Změřte tuhost pružiny statickou
VíceElektronické praktikum EPR1
Elektronické praktikum EPR1 Úloha číslo 4 název Záporná zpětná vazba v zapojení s operačním zesilovačem MAA741 Vypracoval Pavel Pokorný PINF Datum měření 9. 12. 2008 vypracování protokolu 14. 12. 2008
VíceNízkofrekvenční (do 1 MHz) Vysokofrekvenční (stovky MHz až jednotky GHz) Generátory cm vln (až desítky GHz)
Provazník oscilatory.docx Oscilátory Oscilátory dělíme podle několika hledisek (uvedené třídění není zcela jednotné - bylo použito vžitých názvů, které vznikaly v různém období vývoje a za zcela odlišných
VíceMĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření vlastní a vzájemné indukčnosti, část 3-1-4
MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření vlastní a vzájemné indukčnosti, část Číslo projektu: Název projektu: Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 20 Číslo materiálu:
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 9 : Akustika
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 9 : Akustika Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6 Datum měření: 2.11.2012 Klasifikace: 1 Zadání 1. Domácí úkol: Spočítejte, jakou vlastní
VíceTeorie elektronických obvodů (MTEO)
Teorie elektronických obvodů (MTEO) Laboratorní úloha číslo 10 návod k měření Filtr čtvrtého řádu Seznamte se s principem filtru FLF realizace a jeho obvodovými komponenty. Vypočtěte řídicí proud všech
VíceMĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření vlastní a vzájemné indukčnosti, část 3-1-3
MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření vlastní a vzájemné indukčnosti, část Číslo projektu: Název projektu: Šablona: / novace a zkvalitnění výuky prostřednictvím CT Sada: 0 Číslo materiálu: VY_3_NOVACE_
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Geometrická optika Datum měření: 8. 4. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
Více