1 VÝPOČTOVÉ ZATÍŽENÍ. 1.1 Součinitel náročnosti ( 1 ) β = ( 2 ) ( 3 )
|
|
- Vlastimil Kolář
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 VÝOČOVÉ ZAÍŽENÍ Výočtové zatížeí a z ěho určeý výočtový roud sou základím velčam otřebým ro dmezováí rvků rozvodého zařízeí v ormálích rovozích stavech. ro eho staoveí e ezbyté zát stalovaý výko sotřebčů a zůsob ech rovozu (t. odběrový dagram (t)) ebo alesoň tzv. součtel áročost β. 1.1 Součtel áročost součtel áročost β e defová vztahem ma β 1 ( 1 ) kde e stalovaý výko všech sotřebčů obektu [W] ma e hodové mamum odběru elektrcké eerge v období celého roku [W] ro staoveí součtele áročost estue řada metod, echž oužtí závsí a odkladech, které sou k dsozc. Metody lze shrout takto: a) Staoveí β u stávaících obektů Součtel áročost se staoví z výsledků měřeí ročího odběrového dagramu (ROD) a odle defce (1). b) Staoveí β u ových obektů, u chž e zám sezam hlavích sotřebčů a zůsob ech rovozu. Součtel áročost lze staovt - sestroeím odběrového dagramu alesoň ro edu směu a ak odle defce (1) ebo - ze vztahu:. β ( 2 ) η k k s z m. ηs kde k s e součtel současost, t. oměr stalovaých výkoů sotřebčů, které sou současě v chodu k stalovaému výkou všech sotřebčů [-] k z e součtel využtí, t. oměr skutečého výkou sotřebčů, které sou současě v chodu k ech stalovaému výkou [-] η m e účost sotřebčů ř daém využtí [-] η s e účost aáecí soustavy od uvažovaého místa až ke sotřebčům [-] edy: v k s 1 ; kz 1 ( 3 ) kde stalovaý výko sotřebčů, které sou současě v chodu [W] v skutečý výko sotřebčů, které sou současě v chodu [W] c) Staoveí β v říadě, že esou zámy sotřebče ebo ech rovoz. Součtel áročost lze v tomto říadě staovt - odhadem a základě orováí s estuícím odobým obekty daého odvětví - využtím formatvích hodot z ČSN
2 říklady formatvích hodot součtelů áročost ß ro edotlvá růmyslová odvětví a ro edotlvé rovozovy 1.2 Výočtové zatížeí ro výrobí rovoz, obekt ebo závod ako celek ohoto výočtového zatížeí se uže ro dmezováí aáecího zdroe, řívodu, rozvody, očtu a velkost aáecích trasformátorů, říadě rozváděčů a ech aáecích vedeí. Je dá výrazem:.β [W] ( 4 ) kde β e součtel áročost obektu ako celku [-] e celkový sta1ovaý výko sotřebčů obektu [W] 1.3 Výočtové zatížeí ro edu skuu sotřebčů ouže se ro dmezováí rozváděče,z ěhož e daá skua aáea a řívodu k rozvaděč. Vyočte se buď odle vztahu (4), v ěmž a β se zde týkaí daé skuy ebo ze vztahu (dvočleý vzorec): a. + b. [W] ( 5 ) kde e součet evětších sotřebčů charakterzuících daou skuu [W] e stalovaý výko všech sotřebčů [W] a,b sou součtelé áročost ro skuu [-] Hodoty a, b, sou uvedey ro ěkteré skuy sotřebčů v ČSN
3 říklad Iformatvích hodoty součtelů áročost edotlvých sku sotřebčů ro dvočleé vzorce ke staoveí výočtového zatížeí 1.4 Výočtové zatížeí ěkolka sku sotřebčů Jestlže z edoho rozváděče e aáeo ěkolk samostatých sku sotřebčů (Obrázek 1.2), ak ro dmezováí tohoto rozváděče a řívodu k ěmu lze oužít výočtového výkou staoveého takto: Jestlže ro edotlvé skuy latí ( a. ) + ( b. ) 1,2 k,... [W] ( 5 ) kde e výočtové zatížeí -té skuy sotřebčů [W] k e očet sku [-] otom celkový výočtový výko e dá vztahem 1,... k ( a. ) + ( b. ) k ma [W] ( 6 ) Výočtové zatížeí ro ede sotřebč ohoto výočtového zatížeí se ouže ro dmezováí řívodu ke sotřebč. Jeho staoveí e růzé odle toho, e-l sotřebč urče ro trvalý rovoz ebo rovoz s cykly. Je-l sotřebč urče ro trvalý rovoz, e [W] ( 7 ) η kde e meovtý stalovaý výko sotřebče [W] η e účost sotřebče [-] Výočtovým výkoem e zde tedy meovtý říko. Je-l sotřebč urče ro řerušovaý ebo krátkodobý chod ebo zatížeí ostuue se ř určováí výočtového výkou dvduálě, říad od říadu. Jsou možé tyto zůsoby: ( t) ebo I I( t) t. udá se časový růběh říkou (t) (ebo lée roudu I(t)), ečastě omocí zatěžovatelů a oměrů říkoů (roudů) v edotlvých časových tervalech k mamálímu říkou (roudu). Nebo: ebo I I ( 8 )
4 kde (I ) e stálý říko (roud) staoveý očetě ebo grafcky, který zůsobí steé mamálí oteleí vodče řívodu ako skutečý růběh říkou (roudu) [W] ([A]). Kromě časového růběhu vyžadue teto zůsob uvažovat časové otelovací kostaty vodčů. Někdy e možé uvažovat: kde I ebo I I ( 9 ) (I ) e stálý říko (roud), kterým se vyve v zařízeí (vodč řívodu) steé možství tela ako skutečým růběhem [W] ([A])..: I 0 2 ( t) dt ebo ř cosϕ kost. ( t) Je třeba zdůrazt, že výočtové zatížeí staoveé odle (8) a (9) lze užít e ro dmezováí z hledska dovoleé rovozí teloty, kolv aříklad ro úbytek aětí. 0 dt 1.6 Výočtový roud Staoví se z výočtového zatížeí určeého odle ředchozích katol. ro trofázový sotřebč e: I [A] ( 10 ). U.cosϕ 3 s kde cos ϕ e účík v okamžku mama odběru, a to v místě, kde teče očítaý roud (vodče a kabely rozvodu, říoce a.) [-]. U s e meovté sdružeé aětí sotřebče [V] Je urče edou ze dvou skutečostí - ožadavkem a komezac účíku ebo vlastostm samotých sotřebčů - to odle místa komezace. V rvím říadě e to hodota voleá, v druhém říadě e třeba obecě staovt z výočtového čého říkou a alového říkou Q. ředokládá-1 se, že růběh Q(t) se ří1š elší od růběhu (t) t. že mamum Q astae ř mamu, lze ro staoveí Q obektu ako celku ebo sku sotřebčů oužít obdobých vztahů ako v ředchozích katolách se steým součtel áročost. ro odhad účíku lze též oužít středích hodot cos ϕ uvedeých ro edotlvá odvětví a skuy sotřebčů v ČSN Istalovaý výko trasformátorů závodí trasformovy Istalovaý výko závodí trafostace, t. stalovaý výko trasformátorů se staoví ze vztahu: S [VA] ( 11 ) γ. cosϕ kde e výočtový výko odebíraý ze stace [W] cosϕ e středí účík výkou rocházeícího trasformátory [-]. O eho určeí latí ka.1.6. γ e koefcet využtí trasformátoru - volí se s ohledem a budoucí rozšřováí a možé výadky 0,5 0,8 [-]. Na základě staoveého výkou stace S se staoví edotková velkost S a očet trasformátorů tak, aby bylo vyhověo erovost: 1 S S ebo v říadě volby steých edotek, což e ečastěší zůsob, erovost: ( 12 ). S S ( 13 ) kde S e meovtý výko edoho trasformátoru [VA] e očet trasformátorů Volí se radě meší očet větších trasformátorů, mmálí očet e však dá mamálím oužtelým (vyráběým) edotkovým výkoem, ožadovaým stuěm zabezečeost dodávky a též vlastostm techologckého zařízeí. Sotřebče s růzým vlastostm e vždy saha od sebe co evíce elektrcky vzdált v zámu zamezeí vzáemého ov1vňováí - aáí se roto řes samostaté trasformátory. Dodávky 1. a 2. stuě vyžaduí vytvořeí zálohy - ř výadku edoho trasformátoru musí ostatí řevzít eho zatížeí.
5 Zaoeí trasformátorů e možé v zásadě rovést dvěma zůsoby Obrázek 1.3. V rvím říadě, kdy eí ředem urče rezerví stro, racue v ormá1ích rovozích stavech stroů, ř oruše (-1) stroů. Vzká zde ožadavek aralelí ráce. V druhém říadě e ředem vyčleě rezerví stro, ve všech stavech racue (-1) stroů, aralelí ráce eí utá. Skutečé využtí avržeých trasformátorů lze zstt ze vztahu: γ S ( 14 ). S.cos ϕ kde e očet racuících trasformátorů. oto využtí by v ormálích oruchových rovozích stavech emělo být větší, ež e dovoleá řetížtelost edotek. Návrh očtu a velkost edotek zůsobu ech zaoeí by měl být rovede ve více varatách. ŘÍKLADY: říklad 1.1: V obektu závodu e stalováo 5 sotřebčů o 1 2 kw, 2 2 kw, 3 4 kw, 4 5 kw, 5 8 kw. yto sotřebče maí v edotlvých hodách směy říko odle Obrázek 1.1. ředokládá se, že růběh všech smě e během celého roku steý. Staovte součtel áročost β tohoto obektu. [kw] t [hod] Řešeí rovedeme omocí abulka 1.1 Obrázek 1.1: růběh zatížeí ( ) během edé racoví směy abulka 1.1: růběh říkou edotlvých sotřebčů Σ [kw] kw kw kw 1 [kw] [kw] [kw] [kw] 1, , ,3 5 [kw] [kw] 0 1, ,5 7 [kw] 0,5 1,5 0 4, ,5 8 [kw] 0,5 0 3, říklad výočtu v rvím řádku tabulky: Istalovaý výko současě běžících sotřebčů: ( ) kw
6 Výočtové zatížeí v 1.hodě (vz obrázek 1.1): kW Celkový stalovaý výko všech 5 sotřebčů: kW Staoveí součtele áročost: ma 13,5 β 0, říklad 1.2: Závod automoblového růmyslu má celkový stalovaý výko 7,5 MW. Je aáe ze sítě 22 kv. Staovte výočtové zatížeí a v straě vstuí trafostace. Hodotu β určíme z tabulky 14 v ČSN , β 0,15 0,72, středí hodota 0,24 cosϕ 0,64. ředokládá se komezace v odružých stacích a cosϕ k 0,95. I β. 0,24.7,5 1,8 MW 3. U.cosϕ s k 1,8 49,72A ,95 - odle (10) říklad 1.3: ro uzly rozvodé soustavy 1, 2, 3 (odle obrázku) z chž sou aáey skuy sotřebčů A, B, C staovte výočtové zatížeí. Obrázek 1.2: Usořádáí rozvodé soustavy Výočtové zatížeí skuy sotřebčů: a. + b. odle ka.1.4 Hodoty a, b, sou odečtey z ŠCN a sou ro zadaé skuy uvedey v tabulce: skua a b /stro [kw] [kw] [kw] a. [kw] b [kw] [kw] A 0,5 0, ,5 15,6 28,1 B 0,3 0, ,2 4,32 11,52 C 0,3 0, , ,0 Výočtové zatížeí ro skuu sotřebčů A a B: ( ) ( a. ) + ( b. ) 0, , ,1kW A A A ( ) ( a. ) + ( b. ) 0, , ,52kW B B B - odle (5) Z uzlu 3 sou aáey tř skuy sotřebčů - celkové výočtové zatížeí 3 charakterstckých sku sotřebčů odle ( 3.7 ) Celkové výočtové zatížeí charakterstckých sku sotřebčů odle (6) ( a. ) + ( b. ) ma( 12,5;7,2;12 ) + 15,6 + 4, , kw 3 ma 42 C 2 B 1 A Charakterstka sku: A ohoy 12 stroů ro oracováí kovu za tela (12) B 2 eřáby ve válcově, každý s 12 kw (2) C 3 automatcké ohřívací ece, každá s 20 kw (3) ro staoveí účíku v bodě 3 e uté staovt Q 3. Steým ostuem ako ro výočet 3, avšak místo výkoů čých se dosazuí výkoy alové, který se určí a základě středí hodoty účíku daé skuy.
7 říklad 1.4: Staovte stalovaý výko a očet trasformátorů růmyslové trasformovy 22/0,4 kv ro závod automoblového růmyslu odle říkladu 1.2. ředokládáme komezac účíku a cosϕ 0,95 v odružých stacích, t. a straě. Závod e zařaze do 2. stuě zabezečeost dodávky. Celkový stalovaý výko: 1,8 S 2, 53MW γ.cosϕ 0,75.0,95 odle (11) abulka 1.2: Štítkové hodoty trasformátorů v avrhovaých varatách S [MVA] 1,6 1 0,63 k [kw] 22,3 15,6 11,1 o [kw] 2,55 1,85 1,36 o [%] 0,75 0,95 1,2 u k [%] ty ao412/22 ao392/22 ao372/22 γ s 0,592 0,631 0,752 γ 1,184 0,947 1,00 Využtí trasformátorů: 1,8 γ s. S.cosϕ 2.1,6.0,95 1,8 1, S.cosϕ 1.1,6.0,95 - sou-l všechy v rovozu - 0, e-l ede v oruše - γ ( ) Varata s 2 má γ > 1, tz. ř oruše edoho trafa e druhý stro řetíže. Neí zaštěa vzáemá záloha a elze tedy oužít ako zdro se stuěm zabezečeost 2. ro další osouzeí lze tedy uvažovat ouze zbývaící dvě varaty. Krtérem ro výběr vhodé varaty sou rovozí a vestčí áklady a zkratové oměry a straě. Určeí těchto hodot e však ad rámec tohoto ředmětu a roto eí uvedeo. Rezerví trasformátor eí určeý. Normá1í rovozí stav: traf, ř oruše (-1) traf Rezerví trasformátor e vyčleěý. Normá1í rovozí stav: m ( -1) traf, ř oruše také (- 1) traf Obrázek 1.3: Varaty očtu trasformátorů a ech zaoeí v závodí trafostac Lteratura: ČSN Elektrcký sloroudý rozvod v růmyslových rovozovách, 1963 Orságová J.: Rozvodá zařízeí, VU Bro, 2007
8 1.8 Staoveí výočtového zatížeí bytových odběratelů Měré zatížeí edotlvých rozvodých zařízeí
9 říklady součtele áročost ß ro soustředěou bytovou zástavbu (ČSN ) očet bytů ve očet bytů ve očet bytů ve ß ß skuě skuě skuě ß 2 0,77 4 0, ,43 3 0,66 8 0, ,36 říklady součtele áročost ß ro vybraé odběratele Stueň elektrfkace A (osvětleí, drobé sotřebče) Stueň elektrfkace B1 (osvětleí, drobé sotřebče, vařeí) Školy 0,5 0,2 Zdravotcká zařízeí 0,6 0,1 Restaurace 0,1 1,0 Obchody 0,8 1,0
ASYNCHRONNÍ STROJE. Obsah
VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra obecé elektrotechiky ASYCHROÍ STROJE Obsah. Výzam a oužití asychroích motorů 2. rici čiosti asychroího motoru 3. Rozděleí asychroích motorů 4.
VícePřednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění
Předáška č. 0 Aalýza roztylu ř jedoduchém tříděí Aalýza roztylu je statstcká metoda, kterou se osuzuje romělvost oakovaých realzací áhodého okusu tj. romělvost áhodé velčy. Náhodá velča vzká za relatvě
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekoomcká fakulta Semestrálí ráce S kua Jméa: Leka Pastorová, Davd arha, Ja Vtásek a Fl Urbačík Ročík: 0/06 Učtel: gr. Jří Rozkovec Obor: Podková ekoomka Datum:.. 06 Obsah
VíceElektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání
VŠB - Techická uiverzita Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra elektrických strojů a řístrojů Předmět: Elektrické řístroje Protokol č.5 Přechodé děje ři vyíáí Skuia: Datum: Vyracoval: - -
VíceNepředvídané události v rámci kvantifikace rizika
Nepředvídaé událost v rác kvatfkace rzka Jří Marek, ČVUT, Stavebí fakulta {r.arek}@rsk-aageet.cz Abstrakt Z hledska úspěchu vestce ohou být krtcké právě ty zdroe ebezpečí, které esou detfkováy. Vzhlede
Více9 NÁHODNÉ VÝBĚRY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. Čas ke studiu kapitoly: 30 minut. Cíl:
9 ÁHODÉ VÝBĚR A JEJICH ZPRACOVÁÍ Čas ke studu katol: 30 mut Cíl: Po rostudováí tohoto odstavce budete rozumět ojmům Základí soubor, oulace, výběr, výběrové šetřeí, výběrová statstka a budete zát základí
VíceAnalytické modely systémů hromadné obsluhy
Aalytcé odely systéů hroadé obsluhy ředěte teore hroadé obsluhy Kedallova lasface - ty SHO: X / Y / c / d / X ty stochastcého rocesu, terý osue říchody Y ty stochastcého rocesu terý osue délu obsluhy c
VíceELEKTRICKÝ SILNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH
VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrotechniky ELEKTRCKÝ SLNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ, NÁZVOSLOVÍ 2. STUPNĚ DODÁVKY ELEKTRCKÉ ENERGE
VíceTéma 6: Indexy a diference
dexy a dferece Téma 6: dexy a dferece ředáška 9 dvdálí dexy a dferece Základí ojmy Vedle elemetárího statstckého zracováí dat se hromadé jevy aalyzjí tzv. srováváím růzých kazatelů. Statstcký kazatel -
VíceOptimalizace portfolia
Optmalzace portfola ÚVOD Problémy vestováí prostředctvím ákupu ceých papírů sou klasckým tématem matematcké ekoome. Celkový výos z portfola má v době rozhodováí o vestcích povahu áhodé velčy, eíž rozložeí
VíceZjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru II
Zjdodušý ávrh lícího systéu řlňovaého vzětového otoru II Zadáí: P = 500 kw (ři = 000 /i) D = 35 Z = 60 Výočt: Plicí systé s dvoustuňový stlačováí oocí BD a chladiči licího vzduchu: v jovité ržiu otoru
VíceSměrnice 1/2011 Statistické vyhodnocování dat, verze 4 Verze 4 je shodná se Směrnicí 1/2011 verze 3, pouze byla rozšířena o robustní analýzu
Směrce /0 Stattcké vyhodocováí dat, verze 4 Verze 4 e hodá e Směrcí /0 verze 3, ouze byla rozšířea o robutí aalýzu. Stattcké metody ro zkoušeí zůoblot Cílem tattcké aalýzy výledků zkoušek ř zkouškách zůoblot
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor Lbor Žák SP Náhodý vektor Lbor Žák Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu
VíceAsynchronní motory Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006
8 ELEKTRCKÉ STROJE TOČVÉ říklad 8 Základí veličiy Určeo pro poluchače akalářkých tudijích programů FS Aychroí motory g Vítězlav Stýkala, hd, úor 006 Řešeé příklady 3 fázový aychroí motor kotvou akrátko
VíceSměrnice 1/2011 Statistické vyhodnocování dat, verze 3 Verze 3 je shodná s původní Směrnicí 1/2011 verze 2, za čl. 2.3 je vložen nový odstavec
Směrice /0 Statitické vyhodocováí dat, verze 3 Verze 3 e hodá ůvodí Směricí /0 verze, za čl..3 e vlože ový odtavec. Statitické metody ro zkoušeí zůobiloti Statitická aalýza oužívaá ro aalýzu výledků zkoušky
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor SP Náhodý vektor Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu eho výsledek a
VíceIng. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228)
Stavebí statka - vyučující Dooručeá lteratura Ig. Vladmíra chalcová, h.d. Katedra stavebí mechaky (228) místost: LH 47/ tel.: (59 732) 348 e mal: vladmra.mchalcova@vsb.c www: htt://fast.vsb.c/mchalcova
VíceVytápění BT01 TZB II - cvičení
CZ..07/2.2.00/28.030 Středoevropské cetrum pro vytvářeí a realizaci iovovaých techicko-ekoomických studijích programů Vytápěí BT0 TZB II - cvičeí Zadáí Pro vytápěé místosti vašeho objektu avrhěte otopá
VíceUSTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH
USTÁLENÉ POUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KOYTECH ovoměré prouděí Charakterstka:. Hloubka vod v kortě, průtočá plocha a průřezová rchlost jsou v každém příčém řezu kostatí.. Čára eerge, vodí hlada a do korta jsou
VícePRAVDĚPODOBNOST ... m n
RVDĚODONOST - matematická discilía, která se zabývá studiem zákoitostí, jimiž se řídí hromadé áhodé jevy - vytváří ravděodobostí modely, omocí ichž se saží ostihout rocesy, ovlivěé áhodou. Náhodé okusy:
VíceNejistoty v mìøení III: nejistoty nepøímých mìøení
Nestoty v ìøeí III: estoty epøíých ìøeí MÌØIÍ TEHNIK V èácích [] a [] by podá pøehed soèasých ázorù a probeatk estot v ìøeí obecì a pøedstave zpùsob výpoèt estot pø éì ároèých pøíých ìøeích. Teto tøetí
VíceNárodní informační středisko pro podporu kvality
Národí iformačí středisko ro odoru kvality Testováí zůsobilosti a výkoosti výrobího rocesu RNDr. Jiří Michálek, Sc Ústav teorie iformace a automatizace AVČR UKAZATELE ZPŮSOBILOSTI 3 UKAZATELE ZPŮSOBILOSTI
VíceNejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A
Nejstoty měřeí Pro každé přesé měřeí potřebujeme formac s jakou přesostí bylo měřeí provedeo. Nejstota měřeí vyjadřuje terval ve kterém se achází skutečá hodota měřeé velčy s určtou pravděpodobostí. Nejstota
VíceDefinice obecné mocniny
Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma
VíceVícekanálové čekací systémy
Vícekaálové čekací systémy taice obsluhy sestává z ěkolika kaálů obsluhy, racujících aralelě a avzájem ezávisle. Vstuy i výstuy systému mají oissoovský charakter. Jedotky vstuující do systému obsadí ejrve
Vícec) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),
a) Vyslovte a dokažte Liouvillovu větu o šaté aroximovatelosti algebraického čísla řádu d b) Defiujte Liouvillovo číslo c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je trascedetí 2 a) Defiujte
VíceMetodický postup pro určení úspor primární energie
Metodický postup pro určeí úspor primárí eergie Parí protitlaká turbía ORGRZ, a.s., DIVIZ PLNÉ CHNIKY A CHMI HUDCOVA 76, 657 97 BRNO, POŠ. PŘIHR. 97, BRNO 2 z.č. Obsah abulka hodot vstupujících do výpočtu...3
Více3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.
3. Hodoceí přesost měřeí a vytyčováí. Odchylky a tolerace ve výstavbě. 3.1 Úvod o měřeí obecě 3.2 Chyby měřeí a jejch děleí 3.2.1 Omyly a hrubé chyby 3.2.2 Systematcké chyby 3.2.3 Náhodé chyby 3.3 Výpočet
VíceKomponenty výkonové elektrotechniky
Komoety výkoové elektrotechky Osovy ředášek:.. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.... 3. Úvod do roblematky Výkoové dody Proudem řízeé součástky (výkoové trazstory, tyrstory) Moderí součástky tyrstorového tyu (GTO, IGCT,
VíceZákladní teoretický aparát a další potřebné znalosti pro úspěšné studium na strojní fakultě a k řešení technických problémů
Základí teoretický aarát a další otřebé zalosti ro úsěšé studium a strojí fakultě a k řešeí techických roblémů MATEMATIKA: logické uvažováí, matematické ástroje - elemetárí matematika (algebra, geometrie,
VíceGenerování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí
Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta
VíceNáhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost
S Náhodé jevy pravděpodobost Náhodé jevy jevové pole pravděpodobost Lbor Žák S Náhodé jevy pravděpodobost Lbor Žák Základí pojmy Expermet česky též vědecký pokus je soubor jedáí a pozorováí jehož účelem
VíceTESTOVÁNÍ a DIAGNOSTIKA VÝROBNÍCH STROJŮ I
ESOVÁNÍ a DIAGNOSIKA VÝROBNÍCH SROJŮ I Leraura: Skra: Zdeěk Vorlíček: Solehlvos a dagoska výrobích srojů ČVU Praha 99 Vorlíček, Rudolf: Dagoska VS ČVU Praha 98 Ka.. Úvod: Proč se zabýváme esováím a dagoskou
VíceSA4. Popis konstrukce a funkce STAVEBNICE HYDRAULICKÝCH HC 7100 11/98. pmax 31 MPa Q 0,5-42 dm 3. min -1 Nahrazuje HC 7100 5/95
STAVEBNICE HYDRAULICKÝCH AGREGÁTŮ ŘADY SA4 HC 7100 11/98 max 31 MPa Q 0,5-42 dm 3. mi -1 Nahrazuje HC 7100 5/95 Sestaveí hydraulického agregátu zákazickým zůsobem z tyizovaých odskui Objemy ádrží 10 až
VíceLineární regrese ( ) 2
Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující
VíceChyby přímých měření. Úvod
Chyby přímých měřeí Úvod Př zjšťováí velkost sledovaé velčy dochází k růzým chybám, které ovlvňují celkový výsledek. V pra eestuje žádá metoda měřeí a měřcí zařízeí, které by bylo absolutě přesé, což zameá,
VíceNalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení
Sipleová etoda: - patří ezi uiverzálí etody řešeí úloh lieárího prograováí. - de o etodu iteračí, t. k optiálíu řešeí dospíváe postupě, krok za kroke. - výpočetí algoritus se v každé iteraci rozpadá do
Více6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy
6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého
VícePravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci
Pravděpodobostí model doby setrváí miistra školství ve fukci Základí statistická iferece Data Zdro: http://www.msmt.cz/miisterstvo/miistri-skolstvi-od-roku-848. Ke statistickému zpracováí byla vzata pozorováí
VíceSynchronní stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006
8. ELEKTRICKÉ TROJE TOČIVÉ Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů F ynchronní stroje Ing. Vítězslav týskala h.d. únor 00 říklad 8. Základy napětí a proudy Řešené příklady Třífázový synchronní
VíceLaplaceova transformace.
Lalaceova transformace - studijní text ro cvičení v ředmětu Matematika -. Studijní materiál byl řiraven racovníky katedry E. Novákovou, M. Hyánkovou a L. Průchou za odory grantu IG ČVUT č. 300043 a v rámci
Více2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp :
2. Cvčení Požadavky na větrání rostor - Výočet množství větracího vzduchu - Zůsob ohřevu a chlazení větracího vzduchu A. Výočet množství vzduchu výočet množství čerstvého větracího vzduchu ro obsluhovaný
VíceDISTRIBUČNÍ ÚLOHY (Speciální úlohy LP)
DISTRIBUČNÍ ÚLOHY (Specálí úlohy L) Forulace dstrbučí (dopraví) úlohy: Je dáo dodavatelů se záý počte edotek určtého produktu a ( =,,, ) a spotřebtelů, kteří požaduí teto produkt v ožství b edotek ( =,,,
Více1. Základy měření neelektrických veličin
. Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost
VíceStabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)
Stabilita rutu, deky a válce vzěr (oová íla) Průběh ro ideálně římý rut (teoretický tav) F δ F KRIT Průběh ro reálně římý rut (reálný tav) 1 - menší očáteční zakřivení - větší očáteční zakřivení F Obr.1
Více11. INDUKTIVNÍ STATISTIKA
Pravděodobost a statstka. INDUKTIVNÍ STATISTIKA Iduktví statstka Průvodce studem Navážeme a katolu 7 a ukážeme, jak racovat se soubory, jejchž všechy rvky ejsou zámy. Předokládaé zalost Pojmy z ředchozích
Více8. Zákony velkých čísel
8 Zákoy velkých čísel V této část budeme studovat velm často užívaá tvrzeí o součtech posloupost áhodých velč Nedříve budeme vyšetřovat tvrzeí azývaá souhrě ako slabé zákoy velkých čísel Veškeré úvahy
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
VíceAPLIKACE STOCHASTICKÉHO MODELU MARKOVSKÉHO TYPU APPLICATION OF A MARKOV S TYPE STOCHASTIC MODEL. Jan Získal
APLIKACE STOCHASTICKÉHO MODELU MARKOVSKÉHO TYPU APPLICATION OF A MARKOV S TYPE STOCHASTIC MODEL Ja Získal Aotace: Je uvedea ukázka využtí markovských rocesů ř ekoomckém rozhodováí a možost osu těchto stuací.
Vícepři obrábění Ing. Petra Cihlářová Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.
Vysoké učeí tehiké v Brě Fakulta strojího ižeýrství Ústav strojíreské tehologie Odbor obráběí Téa: 5. vičeí - Výočet silové a eergetiké áročosti ři obráběí Okruhy: Výočet řezýh sil ro soustružeí a vrtáí
VícePřednáška č. 11 Analýza rozptylu při dvojném třídění
Přednáška č. Analýza roztlu ř dvojném třídění Ve většně říadů v rax výsledk exermentu, rozboru závsí na více faktorech. Př této analýze se osuzují výsledk náhodných okusů (exerment nebo soubor získané
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Neparametrické testy hypotéz čast 2
SP3 Neparametrcké testy hypotéz PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Neparametrcké testy hypotéz čast Lbor Žák SP3 Neparametrcké testy hypotéz Lbor Žák Neparametrcké testy hypotéz - úvod Neparametrcké testy statstckých
VíceMetodický postup pro určení úspor primární energie
Metodický postup pro určeí úspor primárí eergie ORGRZ, a.s., DIVIZ PLNÉ CHNIKY A CHMI HUDCOVA 76, 657 97 BRNO, POŠ. PŘIHR. 97, BRNO 2 z.č. 2 Obsah abulka hodot vstupujících do výpočtu...4 2 Staoveí možství
VíceObr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.
říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním
Více1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru
Lekce Normálí rozděleí v rově V této lekc se udeme věovat měřeí korelačí závslost dvojce áhodých velč (dvousložkového áhodého vektoru) Vcházet udeme z ormálího rozděleí pravděpodoost áhodého vektoru v
VíceVÝPOČET PRAVDĚPODOBNOSTI PORUCHY METODOU PDPV - TEORIE
VÝPOČET PAVDĚPODOBNOTI POUCHY METODOU PDPV - TEOIE EVALUATION OF POBABILITY OF FAILUE UING PDPV METHOD Petr Jaas Abstract A close orm evaluato o alure lkelhood case o more tha two radom varables s a comlcated
VíceSpolehlivost a diagnostika
Spolehlvost a dagostka Složté systémy a jejch spolehlvost: Co je spolehlvost? Vlv spolehlvost kompoetů systému Návrh systému z hledska spolehlvost Aplkace - žvotě důležté systémy - vojeské aplkace Teore
VícePříklady z přednášek Statistické srovnávání
říklad z řednášek Statstcké srovnávání Jednoduché ndvduální ndex říklad V následující tabulce jsou uveden údaje o očtu závažných závad v areálu určté frm zjštěných a oravených v letech 9-998. Závažná závada
VíceTento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i
: ometové míry polohy zahrují růzé druhy průměrů pomocí kterých můžeme charakterzovat cetrálí tedec dat ometové míry polohy jsou jedoduché číselé charakterstky které se vyčíslují ze všech prvků výběru
VíceMendelova univerzita v Brně Statistika projekt
Medelova uverzta v Brě Statstka projekt Vypracoval: Marek Hučík Obsah 1. Úvod... 3. Skupové tříděí... 3 o Data:... 3 o Počet hodot:... 3 o Varačí rozpětí:... 3 o Počet tříd:... 4 o Šířka tervalu:... 4
VíceIV. MKP vynucené kmitání
Jří Máca - katedra mechaky - B35 - tel. 435 4500 maca@fsv.cvut.cz IV. MKP vyuceé kmtáí. Rovce vyuceého kmtáí. Modálí aalýza rozklad do vlastích tvarů 3. Přímá tegrace pohybových rovc 3. Metoda cetrálích
VíceMezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.
ováí - Hru IV /6 ováí Hru IV Mila RůžR ůžička, Josef Jureka,, Zbyěk k Hrubý zbyek.hruby hruby@fs.cvut.cz ováí - Hru IV /6 ravděpodobostí úavové diagramy s uvažováím předpětí R - plocha ve čtyřrozměrém
VíceBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY
VYSOKÉ UČEÍ TECHICKÉ V BRĚ BRO UIVERSITY OF TECHOLOGY FAKULTA STROJÍHO IŽEÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A IFORMATIKY FACULTY OF MECHAICAL EGIEERIG ISTITUTE OF AUTOMATIO AD COMPUTER SCIECE MODELY HROMADÉ OBSLUHY
VíceTestování statistických hypotéz
Testováí statstckých hyotéz Př statstckých šetřeích se často setkáváme s roblémy tohoto druhu () Máme zjstt, zda dva daé vzorky ocházejí z téhož ZS. () Máme rozhodout, zda rozdíly hodot růměrů (res. roztylů)
VíceBH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace
VíceP1: Úvod do experimentálních metod
P1: Úvod do epermetálích metod Chyby a ejstoty měřeí - Každé měřeí je zatížeo určtou epřesostí, která je způsobea ejrůzějším egatvím vlvy, vyskytujícím se v procesu měřeí. - Výsledek měřeí se díky tomu
VícePřednáška č. 2 náhodné veličiny
Předáša č. áhodé velčy Pozámy záladím pojmům z počtu pravděpodobost Pozáma 1: Př výpočtu pravděpodobost áhodého jevu dle lascé defce je uté věovat pozorost způsobu formulace vybraého jevu. V ásledující
VíceAnalytická geometrie
MATEMATICKÝ ÚSTAV Slezská uverzta Na Rybíčku, 746 0 Opava DENNÍ STUDIUM Aalytcká geometre Téma 3.: Aí zobrazeí Dece 3.. Zobrazeí aího prostoru A do aího prostoru A se azývá aí zobrazeí, estlže má ásleduící
VíceNÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL
NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz
VíceHYDROMECHANICKÉ PROCESY. Doprava tekutin Čerpadla a kompresory (přednáška) Doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D.
HROMECHANICKÉ PROCES orava tekti Čeradla a komresory (ředáška) oc. Ig. Tomáš Jirot, Ph.. (e-mail: Tomas.Jirot@fs.cvt.cz, tel.: 435 68) ČERPALA Základy teorie čeradel Základí rozděleí čeradel Hydrostatická
VícePODNIKOVÁ EKONOMIKA 3. Cena cenných papírů
Semárky, předášky, bakalářky, testy - ekoome, ace, účetctví, ačí trhy, maagemet, právo, hstore... PODNIKOVÁ EKONOMIKA 3. Cea ceých papírů Ceé papíry jsou jedím ze způsobů, jak podk může získat potřebý
VíceStatistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter.
Statistika Cíle: Chápat pomy statistický soubor, rozsah souboru, statistická edotka, statistický zak, umět sestavit tabulku rozděleí četostí, umět zázorit spoicový diagram a sloupcový diagram / kruhový
Vícejsou varianty znaku) b) při intervalovém třídění (hodnoty x
Výběr z eřeštelých příkladů ze zkouškových testů Jde o výběr z tpů příkladů, jejchž úspěšost řešeí u zkoušek se blíží ule. Itervalové versus bodové tříděí V tabulce je uvedeo rozděleí četostí a) př bodovém
VíceIzolační materiály BJ07. Sbírka příkladů VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ
Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ BJ7 Izolačí materály Sbírka říkladů BNO. Izolačí materály sbírka
VíceInterpolační křivky. Interpolace pomocí spline křivky. f 1. f 2. f n. x... x 2
Iterpolace pomocí sple křvky dáo: bodů v rově úkol: alézt takovou křvku, která daým body prochází y f f 2 f 0 f x0 x... x 2 x x Iterpolace pomocí sple křvky evýhodou polyomálí terpolace změa ěkterého z
Více20. Kontingenční tabulky
0. Kotigečí tabulky 0.1 Úvodí ifomace V axi e velmi častá situace, kdy vyšetřueme aedou dva statistické zaky, kteé sou svou ovahou diskétí kvatitativí( maí řesě staoveý koečý očet všech možostí ); soité
Více3. Střídavé třífázové obvody
. třídavé tříázové obvody říklad.. V přívodním vedení trojázového elektrického sporáku na x 400 V, jehož topná tělesa jsou zapojena do trojúhelníku, byl naměřen proud 6 A. Jak velký proud prochází topným
Více3. Decibelové veličiny v akustice, kmitočtová pásma
3. Decibelové veličiy v akustice, kmitočtová ásma V ředchozí kaitole byly defiováy základí akustické veličiy, jako ař. akustický výko, akustický tlak a itezita zvuku. Tyto veličiy ve v raxi měí o moho
Více[ jednotky ] Chyby měření
Chyby měřeí Provedeme-l určté měřeí za stejých podmíek vícekrát, jedotlvá měřeí se mohou odlšovat (z důvodu koečé rozlšovací schopost měř. přístrojů, áhodých vlvů apod.). Chyba měřeí: e = x x x...přesá
VíceC V I Č E N Í 4 1. Představení firmy Splintex Czech 2. Vlastnosti skla a skloviny 3. Aditivita 4. Příklady výpočtů
Techologe skla 00/03 C V I Č E N Í 4. Představeí rmy pltex Czech. Vlastost skla a sklovy 3. Adtvta 4. Příklady výpočtů Hospodářská akulta. Představeí rmy pltex Czech a.s. [,] Frma pltex Czech je součástí
Více4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností
4.2 Elemetárí statstcké zpracováí Výsledkem statstckého zjšťováí (. etapa statstcké čost) jsou euspořádaá, epřehledá data. Proto 2. etapa statstcké čost zpracováí, začíá většou jejch utříděím, zpřehleděím.
VíceHODNOTY, MĚŘENÍ STATOROVÝCH ODPORŮ
1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI ASYNCHRONNÍHO MOTORU, ŠTÍTKOVÉ HODNOTY, MĚŘENÍ STATOROVÝCH ODPORŮ 1. Kostrukce asychroího stroje Úkol: Sezámit se s kostrukčím uspořádáím a rozložeím viutí statoru a s možými variatami
VíceZpůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího
Víceo. elektronickou KOpli aoaatku č. 18, který obsahuje speciální ujednání pro období roku 2016.
Vážený anena základě žádosti Vaší městské části ze dne 15.04.2016 o oskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném řístuu k informacím, ve znění ozdějších ředisů (dále jen "lnfz"), Vám sdělujeme,
VíceUniverzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ
Univerzita Pardubice FAKULA CHEMICKO ECHNOLOGICKÁ MEODY S LAENNÍMI PROMĚNNÝMI A KLASIFIKAČNÍ MEODY SEMINÁRNÍ PRÁCE LICENČNÍHO SUDIA Statistické zracování dat ři kontrole jakosti Ing. Karel Dráela, CSc.
VíceTřetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Stavba a rovoz strojů Třetí Dušan Hložanka 6.. 03 Název zracovaného celku: Řetězové řevody Řetězové řevody A. Pois řevodů Převody jsou mechanismy s tuhými členy, které
VíceVÝPOČET USTÁLENÉHO CHODU SÍTĚ 110 KV
VYSOKÉ ČENÍ TECHNCKÉ V BRNĚ BRNO NVERSTY OF TECHNOLOGY FAKLTA ELEKTROTECHNKY A KOMNKAČNÍCH TECHNOLOGÍ ÚSTAV ELEKTROENERGETKY FACLTY OF ELECTRCAL ENGNEERNG AND COMMNCATON DEPARTMENT OF ELECTRCAL POWER ENGNEERNG
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření objemu tuhých těles přímou metodou
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméo: Petr Česák Datum měřeí:.3.000 Studjí rok: 999-000, Ročík: Datum odevzdáí: 6.3.000 Studjí skupa: 5 Laboratorí skupa:
Více4. Napěťové poměry v distribuční soustavě
Tesařová M. Průmyslová elektroeergetika, ZČU v Plzi 000 4. Napěťové poměry v distribučí soustavě 4.1 Napěťové poměry při bezporuchovém provozím stavu Charakteristickým zakem kvality dodávaé elektrické
VíceTestování statistických hypotéz
Testováí statstckých hypotéz - Testováí hypotéz je postup, sloužící k ověřeí předpokladů o ZS (hypotéz a základě výběrových dat (tj. hodot z výběrového souboru. - ypotéza = určtý předpoklad o základím
VíceCílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic.
temtk I část I Determty mtc řádu Determty mtc řádu Cíle Cílem ktoly je zvládutí řešeí ermtů čtvercových mtc Defce Determtem (řádu ) čtvercové mtce řádu jejímž rvky j jsou reálá (oř komlexí) čísl zýváme
Více1. Vztahy pro výpočet napěťových a zkratových
EE/E Eletráry ztahy pro výpočet apěťových a zratových poměrů. ztahy pro výpočet apěťových a zratových poměrů ýpočty lze provádět: ve fyziálích jedotách v poměrých jedotách v procetích jedotách Procetí
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE DIPLOMOVÁ PRÁCE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE DIPLOMOVÁ PRÁCE Praha 8 Pavel Třasák ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE DIPLOMOVÁ
VíceRekonstrukce vodovodních řadů ve vztahu ke spolehlivosti vodovodní sítě
Rekostrukce vodovodích řadů ve vztahu ke spolehlvost vodovodí sítě Ig. Jaa Šekapoulová Vodáreská akcová společost, a.s. Bro. ÚVOD V oha lokaltách České republky je v současost aktuálí problée zastaralá
VíceIntervalové odhady parametrů některých rozdělení.
4. Itervalové odhady parametrů rozděleí. Jedou ze základích úloh mtematické statistiky je staoveí hodot parametrů rozděleí, ze kterého máme k dispozici áhodý výběr. Nejčastěji hledáme odhady dvou druhů:
Více8.2.10 Příklady z finanční matematiky I
8..10 Příklady z fiačí matematiky I Předoklady: 807 Fiačí matematika se zabývá ukládáím a ůjčováím eěz, ojišťováím, odhady rizik aod. Poměrě důležitá a výosá discilía. Sořeí Při sořeí vkladatel uloží do
VíceZáklady elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů
Základy elektrických ohonů, otelování,ochlazování motorů Určeno ro studenty kombinované formy FS, ředmětu Elektrotechnika II an Dudek únor 2007 Elektrický ohon Definice (dle ČSN 34 5170): Elektrický ohon
VícePravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz
Pravděodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@niax.cz Pravděodobnost a matematická statistika 2010 1.týden (20.09.-24.09. ) Data, tyy dat, variabilita, frekvenční analýza
VíceVYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojího ižeýrství Ústav strojíreské techologie ISBN 978-80-214-4352-5 VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ doc. Ig. Jaroslav PROKOP, CSc. 1 1 Fakulta strojího ižeýrství,
Více7.Vybrané aplikace optimalizačních modelů
7.Vybraé aplkace optmalzačích modelů V této kaptole se budeme věovat dvěma typům úloh, pro echž řešeí se využívaí optmalzačí prcpy. Jedá se o modely aalýzy obalu dat, které se využívaí pro hodoceí relatví
Více