Paul Verlaine. Elegie

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Paul Verlaine. Elegie"

Antonín Toman
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Vyöehrad

2 Paul Verlaine Elegie

3 Paul Verlaine Elegie VYäEHRAD

4 PÿELOéIL GUSTAV FRANCL Translation, Epilogue PhDr. Gustav Francl, 2004 ISBN

5 [I] V mèm vïku, dob e vìm, mïl bych dny v klidu tr vit, vyp ahnout, umïnìm, ne n roën m, se bavit, b t mïöù k b snìcì a manûel poëestn, anebo uzav Ìt, zhnusen, svoje dny v celib t odporn, hojen alkoholem. J tohle vöechno vìm, vöak radïji m m mnohem ûeny a vöechno to, ËÌm okouzlujì n s, od ötìhl ch nohou aû po ËernoËern vlas. Neb ûeny ñ to jsi ty a tebe pot ebuje k ûivotu jak m j duch, tak rovnïû tïlo moje. MÈ tïlo vzruöenè sdojetìm posv tn m vzhlìûì ke kr se tvè, kter je kvïtem m m. 7

6 M duöe v duöi tvè taje jak rosa vlah a mysl tv je m. TeÔ poslouchej, m drah : Tak let m m tedy dost, spìö vìc, a s m B h chtïl, abych, aë mladöì jen o deset let, tï mïl za d vïrnici svou, jeû vïrnï prov zì mne na cest ch vysnïn ch, kde bìdu nach zìme. ñ Jen se tak nedìvej! Tv ch oëì temn svit mohl by kdekoho, vëetnï mne, zahubit! Z meck panì jsi, jeû mìsto p ûete m ve mnï jen starèho ötolbu, jenû rozum nem a jenû dìk dobrotï, kterou ho zahrnujeö, smïl se st t zpïv kem dokonce v sìdle tvèm, jeû i jeho domovem se stalo poslèze. Je takè past em tv ch st d a mïnì se v b jnèho sta Ìka z zrakem podivn m, kdyû oslavuje tï sv m hrub m n eëìm. 8

7 Je zpovïdnìkem tv m, ba svïtcem podle roucha, v nïmû Ëern sbìlou se prolìnajì jak touha, jeû spojit chtïla by v ûnost s veselou hrou. I luëiötnìkem je, jenû hlìd pevnost tvou, jiû m me spoleënï docela blìzko nebe. TeÔ dob e poslouchej: j miluji jen tebe! ñ A kèû tv j temn vlas neh Ì barvou svou: ten purpur dïsì mï, kdyû z Ì noënì tmou. SlyöÌm ten marn k ik: ÑVûdyù je to k smìchu! Vousat idiot, kter se klanì b ichu! Aù pïstuje to svè!ì A tak d l a tak d l. A kdyby cel svït se takto nam hal, j, vous Ë, budu d l milovat tuto panì tou l skou zpozdilou, kter jako Ëas jarnì p iöla k n m spodzimem, a nov m el nem spojila z pad m j s tv m hvïzdn m v chodem. 9

8 Tv zral vyspïlost o mnoho milejöì je neû ml dì zelenè, jeû dosud mlèko pije, neû pïtadvacet let, zajistè p vabn ch, leë m lo p Ìhodn ch k sycenì smysl m ch! Tv mil prostota nikterak nebr nì ti st ÌdavÏ omezit a potom opït vznìtit v önivè v boje a hr tky v posteli. Boûsk kr sa tv ch vnad ti navìc dovolì jak voj k nèst tu zbroj a jak on tyto zbranï dovednï vyuûìt k rozhodujìcì r nï. A jak jsi rozmarn a jak jsi vesel a bez z ludnosti, ba jemn bezm la. TvÈ rady, Ëastokr t i hnïvem ko enïnè, v podstatï dobrota a smïv k cìli ûene. Snad ani Bottin by tvè klady nespoëet. Tak konverzaci tvou bych mohl uvèst hned. Za jejì prostotou se ironie tajì, jejìû hrot, ostr dost, lidè vöak nepoznajì, neb tvoje dïtsk tv a naöpulen rtìk ji dob e maskujì, a podobnï tak dìk malèmu nosìku, jenû v divu se zved, 10

9 ta ironie tv se rozeznati ned a ËlovÏk nepozn, co vonì mu, co ne, co m za z bavnè mìt, a co jen za nudnè. NÏkdy se rozzlobìö a j pak, celkem vzato, nemohu jinak neû pochv liti tï za to, neb dob e sn öìm, kdyû sv m slovem vybran m dok ûeö proniknout m m öpatn m svïdomìm jak br na or Ëe, kdyû tvrdè pole vl ËÌ. ñ KÈû kolèbajì jen a nenutì mne k pl Ëi tvè ötìhlè paûe dvï, z nichû pouta nechci mìt! Ano, tv p Ìsnost mi zd nlivï bere klid, vöak p Ìjemn mi je a miluji tï pro ni. Krev moji burcuje, kdyû lìnï se jen ronì, zajat chorobou Ëi nudn m ûivotem, varuje fantastu a bl zna, kter m jsem, a p Ìsnou logikou k dobrèmu cìli vede lìtost i v Ëitky, z nichû û dn nedovede jednat dle zvyklostì jak ûivot tomu chce, 11

10 protoûe zloba m jen tìm vìc öì Ì se a toho nebo tu vystavì nebezpeëì, aëkoli moje tv o nïëem jinèm svïdëì, kdyû slza dobr ka zkr pì zrak rudnoucì. Tv m k ivk m n dhern m navûdy podlèhat chci! Co chyb se dot k, ty nechybì ti vïru. NavÌc pak mnohè z nich pro jejich p vab beru, takûe mi nevadì. Jak takè, kdyû jsi B h, nikoli BohynÏ, B h, jehoû z n duch mi vl dne jako p n, ne jako milostnice a jenû mne opìjì svou v lì vìc a vìce. TvÈ chyby ostatnï jsou zrcadlem tïch m ch. é rlivè v stupy (spìö jsme se ök dlìvali), obëasn mrzutost, abychom se pak sm li, bl znivè veselì, smutek aû pozdïji. Co d l?... Vûdyù jsi mi vöìm. A tak ti dïkuji. 12

11 UBOH LELIAN Anagram, který si básník Paul Verlaine ze svého jména vytvořil Pauvre Lelian, nikdy nevyjadřoval tak přesně svou významovou hodnotu jako na sklonku básníkova života. V době, kdy Verlaine píše své Elegie, je jako člověk téměř na dně. Dlouho už trpí revmatismem a zánětem levé nohy, nemá pevné bydliště, většinou je bez peněz a spíše z nouze než z opravdové potřeby se utíká pod střechy nemocnic. Jediným životním elixírem se v té době stává alkohol a ženy. Oboje má na stálého hosta nemocnic a zařízených podnájmů účinky spíše negativní. Tento muž, který od samého počátku svého života toužil po rodinné pohodě jíž se musel opakovaně vzdávat na samém konci života poznal její dokonalý rub. Zasloužily se o něj dvě jeho přítelkyně, dvě jeho dočasné lásky, Philomena Boudinová, řečená Ester, a Eugenie Krantzová, prosté holky z ulice, jak říkal básník, živící se nejstarším zaměstnáním světa. Pro Verlaina byla mnohem přitažlivější mladší Philomena, jíž také ve chvíli smíření a naděje věnoval svou hořce ironickou a vroucně roztouženou sbírku Elegie. Tyto ženy si pohrávaly se smyslně založeným básníkem jako s ne právě příjemnou hračkou, která však zápory vynahrazovala tím, co pro obě ženy bylo nejdůležitější penězi. Střídavě odíraly ubohého Leliana, který se dokázal jen velmi špatně bránit, a zbavovaly ho střídavě jak občas- 59

12 ných honorářů za vydané básně, tak zejména výnosů z jeho přednáškových turné do Belgie, Holandska a Anglie. Po četných peripetiích, kdy důležitou roli hrály pomluvy a osočování zmíněných aktérek, které se o básníka doslova přetahovaly, skončil Verlaine nakonec u Eugenie Krantzové, která mu vypravila i pohřeb. Drobná epizoda při básníkově úmrtí ukazuje, jak dominantní vztah vůči ubohému Lelianovi měla. Mrtvého Verlaina navštívila v příbytku Eugenie celá řada básníkových přátel. Na jednom z neznámých mužů, který vstoupil, vyžadovala Eugenie vstupné pět franků. Když se jde do divadla, tak se také platí vstupné, vysvětlila žasnoucímu návštěvníkovi. Pokud jde o uměleckou hodnotu sbírky Elegie, má pochopitelně úplně jiné kvality než první Verlainovy sbírky. Lyrická senzitivnost, kouzelná hudba veršů, evokující i niternou harmonii nově objevovaných pocitů, je vystřídána spíše věcnou epickou notou, která zachycuje příběh chorobného žárlivce, toužícího po klidu, a svárlivé milenky, stejně přelétavé jako prohnané. Nicméně nesmíme zapomínat, že i když je to poezie svým způsobem jiná, jde rozhodně o poezii velkého básníka. /gf/

13 EDICE veröe SVAZEK (14) Paul Verlaine Elegie Přebásnil Gustav Francl Vazba a grafická úprava Vladimír Verner Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., v Praze roku 2004 jako svou 644. publikaci Vydání ve Vyšehradu první. Stran 64 Odpovědná redaktorka Blanka Koutská Vytiskla tiskárna Ekon, Jihlava Doporučená cena 138 Kč Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o. Praha 3, Víta Nejedlého 15 info@ivysehrad.cz ISBN

Podobné dokumenty

Paul Verlaine. O l sce

Paul Verlaine. O l sce Vyöehrad Paul Verlaine O l sce Paul Verlaine O l sce VYäEHRAD PÿELOéIL GUSTAV FRANCL Translation, Epilogue PhDr. Gustav Francl, 2008 ISBN 978-80-7021-971-3 JESTLIéE CHCEä Jestliûe chceö, m kr sko prostoduch,