Centrum pro výzkum a vývoj rádiových systémů RSRDC

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická katedra radioelektroniky Centrum pro výzkum a vývoj rádiových systémů RSRDC Radio Systems Research and Development Center Informace o činnosti (v ) Kontakt Prof. Ing. František Vejražka, CSc. vejrazka@fel.cvut.cz telefon adresa pro poštovní styk: katedra radioelektroniky FEL ČVUT Technická Praha 6

2 Vedoucí centra: Prof. Ing. František Vejražka, CSc. Zástupce vedoucího: Doc. Dr. Ing. Pavel Kovář Další členové centra: Ing. Petr Kačmařík, PhD. Ing. Pavel Puričer Ing. Pavel Šedivý Retia, s.r.o., Pardubice Ing. Josef Špaček Technik: Václav Kubánek Studenti doktorského studia: Ing. Lucie Damborská Ing. Martina Konárová Ing. Jan Šafář Studenti: Bc. Ondřej Jakubov 2

3 Historie pracoviště Centrum pro výzkum a vývoj rádiových systémů je skupina pracovníků katedry radioelektroniky elektrotechnické fakulty ČVUT, jejíž vznik lze najít v roce 1966, kdy se pracoviště zabývalo výzkumem a vývojem číslicového radaru pro Československou správu dopravních letišť a podnik Tesla ÚVR Opočínek. Snaha koncipovat radar v souladu s nejmodernějšími poznatky vedla ke vzniku pracoviště s vysokou teoretickou úrovní, jehož pracovníci však měli na paměti, že i sebeobjevnější teorii je třeba uvést do života. Touto zásadou se pracoviště řídí dodnes. Práce v Centru se účastní i studenti bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu. K zásadní přeměně pracoviště došlo v polovině sedmdesátých let, kdy se ukázalo, že je nereálné mít k dispozici živý radarový signál. Když v té době ČSA hledaly pracoviště, které by pomohlo s vyhodnocením přesnosti dlouhovlnného navigačního systému Omega, přešel jeden pracovník na tento program a radarové pracoviště se později rozpadlo a zaniklo. Omega byla po řadu let nosným programem postupně se tvořící skupiny, protože ji vyžadovala praxe byla podmínkou pro realizaci transatlantických letů ČSA. V té době se také rozvíjí československý letecký průmysl, který hledá pracoviště, které by navrhlo palubní rádiové navigační vybavení pro projektovaná letadla L610 a L612. Požaduje palubní přijímač systému Omega. Tento projekt však pracoviště odmítá, protože není vhodný pro navigaci malých letadel při letech po krátkých tratích a doporučuje vznikající družicovou navigaci. Překonává všechny bariéry dané studenou válkou a studuje systémy NNSS Transit a GPS NAVSTAR a zahajuje intenzivní experimenty se vznikajícím systémem GPS. V r poprvé pomocí GPS měříme polohu budovy elektrotechnické fakulty ČVUT. Zájem armádních institucí a na ně navázaného průmyslu vede k podpoře výzkumu a vývoje přijímače GPS na našem pracovišti. To v těsné spolupráci s Mesitem Uherské Hradiště vyvíjí prototyp sekvenčního dvoukanálového přijímače GPS a předává ho v r do výroby. Je vyrobena malá série přijímačů vyhovujících standardu ARINC 429 pro letadlo L410 armád Varšavské smlouvy. Sametová revoluce vzbudila dojem, že přijímače GPS pro vojenské aplikace budou dodávány Československu bez větších problémů. To se nesplnilo, a proto je vyvíjen přijímač GPS pro pěšího vojáka. Hledá se koncepční řešení armádního systému a vítězí myšlenka založená na síti referenčních stanic, které by pro vojenského uživatele produkovaly přesné korekce, a civilní uživatel by byl bez korekcí odkázán na službu SPS. Na pracovišti je vybudována referenční stanice, která slouží k ověření této myšlenky. Její signály šířené dlouhovlnným poděbradským vysílačem jsou přijímány i daleko mimo území ČR, prakticky od Jadranu až k Severnímu moři. To staví Armádu ČR do příznivého světla a urychluje podepsání memoranda o porozumění se zavedením služby PPS mezi ČR a USA. Požadavky na utajení neumožňují pracovišti se dále na tomto vývoji podílet, ač bylo hybnou silou v dosažení tohoto příznivého stavu. Naše pracoviště pokračuje v rozvoji referenční stanice, což mu přináší zahraniční kontakty. Dochází k pokusům o zpřesnění družicové navigace pro potřeby tzv. přesného zemědělství a pro další aplikace společně s Deutsche Telekom a Östereichische Rundfunk. Náš systém je vyhodnocen jako nejlepší a probíhají jednání o vývoji přijímače, který by byl evropským standardem. Ukazuje se však, že je příliš málo potenciálních odběratelů a navíc je vypnuto záměrné znepřesňování SA systému GPS. 3

4 Orientujeme se proto na hledání metod, které by umožnily navigaci pomocí systému GPS i v budovách (indoor navigace) a realizujeme prvé experimenty v této oblasti. Ukazuje se však, že takový příjem je na hranici fyzikálních možností a proto obracíme pozornost k podpoře družicových systémů signály systémů pozemských, jako je např. digitální televizní signál, který je vhodný k měření vzdáleností. Tento výzkum pokračuje i v současné době. Zásadní pro tým je rozhodnutí o vybudování systému Galileo a o jeho akceptování Českou republikou. Minulé kontakty i známost našeho pracoviště mezi zahraniční vědeckou komunitou nám přináší nabídky k účasti v zahraničních projektech. Za vrchol naší činnosti považujeme objednávku korejského výzkumného ústavu ETRI na přijímač signálů Galileo, který realizujeme a dodáváme do Korejské republiky, kde se s ním uskutečňuje pokusný příjem signálů z družic GIOVE A a B. Přijímač má být součástí budované pacifické referenční stanice systému Galileo. Koncem roku 2009 dodáváme druhou verzi tohoto přijímače. V poslední době se ve spolupráci s britskou organizací Governmental Lighthouses Authority zabýváme řešením problémů vznikajícího systému eloran. Systém eloran má šanci být záložním prostředkem družicové navigace. Souhrnně můžeme konstatovat, že naše pracoviště je na základě odborné erudice, získaných dlouholetých zkušeností a i přístrojového vybavení schopné přijímat (a event. monitorovat) signály všech družicových navigačních systémů, včetně čínského systému COMPASS. Je schopné vyvíjet přijímače těchto systémů a navrhovat, případně posuzovat a oponovat, aplikační projekty družicové navigace. Kromě toho jsme schopni navrhovat i posuzovat komunikační rádiové systémy a systémy radarové. Podrobný přehled projektů řešených na pracovišti je uveden dále spolu se seznamem nejdůležitějších mezinárodních konferencí, na kterých jsme vystoupili. Praha 8. března

5 Řešené projekty Období Projekt Odběratel Stručný popis projektu 2009 Studie příjmu signálů systému Galileo v kmitočtových pásmech E1 a E5a Výzkumný ústav ETRI, Korejská republika Odběrateli dodán v rámci hospodářské činnosti ČVUT přijímač signálů systému Galileo pro pásma E1 a E5a Zahájení přípravy podání přihlášky na pořadatelství Světového kongresu IAIN v Praze v r Žádost podána na Generálním shromáždění institutů navigace v říjnu 2009 ve Stockholmu. Žádost byla akceptována Předložen projekt Alzheimer: výzkum systému péče o handicapované osoby EU 7. RP, konsorcium vedené Universitou v Terstu Příprava projektu. WP určování polohy pacientů v budovách s ev. využitím družicové navigace (indoor navigace). Projekt odmítnut Předložen projekt REGIOLOG 2009 Předložen projekt IRIS: datová komunikace země letadlo MPO ČR, konsorcium vedené AŽD Praha, s. r. o. EU 7. RP, konsorcium vedené Honeywell CR, a.s. Příprava projektu. Přijímač signálů systémů GNSS pro zabezpečení provozu vlaků na vedlejších tratích. Příprava projektu. WP simulace družicového komunikačního kanálu pro spojení Země letadlo v civilním letectví. Projekt odmítnut Předložen projekt EGNOSAVE: aplikace družicového systému EGNOS ve stavebnictví a zemědělství EU 7.RP, konsorcium vedené Universitou v Terstu Příprava projektu. Technický manažer projektu, práce ve 4 WP. Zvýšení bezpečnosti osob ve stavebnictví. Vydání výstrahy při přiblížení pracovníka do dosahu zemního stroje. Projekt odmítnut dosud Projekt Trinity House: Výzkum systému eloran Studie příjmu signálů systému Galileo Projekt GARDA: Výzkum přijímače Galileo General Lighthouse Authorities, Londýn Výzkumný ústav ETRI, Korejská republika EU 7.RP, konsorcium vedené Laben, Itálie 2004 Konference IISC CGSIC na ČVUT v Praze Ministerstvo dopravy USA Výzkum potlačení některých typů rušení v rádiovém navigačním systému eloran, algoritmy pro návrh rozmístění majáků v Evropě a v Pacifiku a výzkum možností přenosu dat. Stáž doktoranda u GLA Londýn. Odběrateli dodán přijímač signálů pokusných družic GIOVE A a B systému Galileo v rámci hospodářské činnosti ČVUT. Podíl na vývoji algoritmů zpracování signálů v přijímači signálů systému GALILEO. Příprava a organizace konference o technice GPS s 158 zahraničními účastníky z 16 zemí. 5

6 Účast České republiky v projektu Galileo Ministerstvo dopravy ČR 1999 Konference IISC CGSIC na ČVUT v Praze Ministerstvo dopravy USA Vedení a řešení projektu, jehož se dále účastnily: Fakulta dopravní ČVUT, Eltodo Praha, a.s., AŽD Praha, a.s. Výzkum a vývoj přijímače Galileo a aplikací družicové navigace pro usnadnění městské dopravy, zabezpečení dopravy na vedlejších železničních tratích a zajištění bezpečnosti provozu na provozních plochách letišť. Příprava a organizace konference o technice GPS. Účast 101 osob ze 12 zemí Projekt EU: Copernicus 708 Terrestrial and space communication and navigation systems. EU, konsorcium vedené Universitou Florencie Výzkum družicových rádiových komunikačních a navigačních systémů, zejména pro mobilní komunikace Zavedení systému GPS do Armády ČR Ministerstvo obrany ČR Vytvoření tzv. duálního systému GPS navigace s využitím korekcí DGPS vysílaných referenční stanicí ČVUT. Vyrobeny přijímače korekcí pro velmi dlouhé vlny i VKV. Úspěšně testováno jednotkami SFOR na území býv. Jugoslávie. Funkční vzorek prošel vojskovými zkouškami AČR. Úspěšně testováno při přiblížení na přistání letadla L410 AČR Projekt EU: COST 273: Terrestrial and space communication and navigation systems. Vývoj a stavba referenční stanice DGPS ČVUT EU, konsorcium vedené Universitou Florencie VÚ 060 Liptovský Mikuláš VÚ 030 Praha Výzkum družicových rádiových komunikačních a navigačních systémů Výstavba referenční stanice DGPS dodávající korekce GPS Armádě ČR civilnímu sektoru. Korekce dodávány civilním subjektům za úplatu od roku 1995 dosud. Šířeny na paměťových médiích, internetem, dlouhovlnnou stanicí Poděbrady ( ) a systémem RDS VKV stanice Regina Praha 92,6 MHz. Pro VDV a VKV systémy vyvinuty a vyrobeny přijímače. 6

7 Výzkum a vývoj přijímače GPR11 družicové navigace GPS pro letadlo L410 Mesit Uherské Hradiště Vývoj prototypu, předáno do výroby v Mesit Uherské Hradiště k Vyrobeno 40 ks přijímačů Družicové navigační systémy Avantprojekt palubního vybavení letadla 610 VZLÚ Praha, Mesit Uherské Hradiště, VÚ 030 Praha, VÚ 060 Liptovský Mikuláš VZLÚ Praha, Mesit Uherské Hradiště Studie stávajících družicových navigačních systémů a výzkum možnost zpracování signálů systému GPS. Zhotoven experimentální přijímač signálů GPS. Návrh palubního vybavení pro rádiovou navigaci letadla s využitím systémů Omega, Transit a GPS Ovládací jednotka pro systémy družicové navigace VÚ 060 Ovládací a zobrazovací jednotka typu HPI pro vstup traťových bodů, vytvoření tratí a zobrazení navigačních dat. Na realizaci jednotky se podíleli dva studenti v rámci SVOČ. Práce zvítězila v celostátním kole SVOČ a na mezinárodních soutěžích v Bratislavě a v Moskvě Přijímač družicového navigačního systému TRANSIT Vývoj přijímače dlouhovlnného navigačního systému Omega Vyhodnocení přesnosti dlouhovlnného navigačního systému Omega Výzkum digitálního zpracování signálu přehledového radaru VZLÚ Praha VZLÚ Praha, Mesit Uherské Hradiště ČSA Praha, Bendix, Litton, Tracor Správa dopravních letišť Praha, TESLA ÚVR Pardubice Opočínek Pokusný přijímač pro studium šíření a pro příjem signálů družicového navigačního systému Transit. Algoritmy určení polohy ze změřených parametrů. Výzkum, vývoj a realizace pokusného přijímače pro studium šíření signálů dlouhovlnného navigačního systému Omega. Měření přesnosti určení polohy systémem Omega nad Evropou. Využito firmou Bendix k opravě modelu vodivosti Země a zpřesnění určení polohy. Využito ČSA pro volbu dodavatele palubního zařízení. Přijato jako metodika zemí Berlínské dohody. Proměření přesnosti přijímačů firem Litton a Tracor. Výzkum prvotního a druhotného zpracování radarového signálu. Implementováno na vzorku radaru vyrobeném v Tesla ÚVR Pardubice Opočínek. 7

8 Výsledky výzkumu v oblasti družicové navigace Přijímač signálů systému Galileo v pásmech E1a a E5. Navržen a konstruován v r pro ETRI Korea. Slouží pro vývoj algoritmů zpracování signálu. Funkce byla ověřena při příjmu pokusných družic GIOVE A a GIOVE B. Varianta experimentálního softwarového přijímače GNSS EGR z roku 2006 umožňuje díky rozdělovači signálů (splitter) přijímat signály libovolného družicového navigačního systému v kmitočtových pásmech L1, L2 a L5 (E5). Přijímač signálů systému Galileo v pásmu E5. Navržen a konstruován v r pro ETRI Korea. Slouží pro vývoj algoritmů zpracování signálu. Ověřen při příjmu pokusných družic GIOVE A a GIOVE B. Funkční softwarový přijímač signálů družicové navigace (Galileo, GPS) navržený pro zajištění bezpečnosti na vedlejších tratích v rámci řešení grantu ministerstva dopravy v letech Pro příjem signálů družic Giove A a B byla zkonstruována směrová anténa (2006). Jedna z prvních (2005) zcela funkčních verzí experimentálního softwarového přijímače GNSS, umožňujícího příjem signálů družicových navigačních systémů GPS, GLONASS, Galileo, Compass, EGNOS a WAAS. Přijímač byl vyvinut v rámci projektu Ministerstva dopravy Zavedení systému Galileo v České 8

9 Několik kanálů experimentálního přijímače EGR umožňuje měřit současně s použitím několika antén a tak získávat informaci o sklonu plošiny, na které jsou antény namontovány (2007). Původní (1995) pracoviště referenční stanice ČVUT generující korekce DGPS. Uspořádání referenční stanice ČVUT z r Obsahuje přijímače Novatel, Leica, Trimble a Ashtech. Záložní zdroj umožňuje provoz 12 hod. bez napájení. Signály družic jsou monitorovány a ukládány s krokem 5 vteřin. Monitorován je i signál vysílačů korekcí. Mikrovlný datový spoj přenášející DGPS korekce na televizní věž Žižkov, odkud je signál veden do sítě společnosti Radiokomunikace. Anténní stožár na budově elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze Dejvicích, na němž jsou umístěny antény přijímačů družicových signálů Pracoviště na dlouhovlnném vysílači Poděbrady 111,8 khz. Jeho hlavní součástí je 9

10 datový modulátor (4. skříň shora) vyvinutý RSRDC, do něhož vstupují korekce generované referenční stanicí ČVUT v Praze ( ). Přijímač signálů dlouhovlnného vysílače Poděbrady (111,8 khz) vysílajícího korekce referenční stanice DGPS ČVUT a pokrývajícího signálem většinu střední Evropy. Výstup systému Vydra zpracovávajícího v reálném čase signály družic GPS a GLONASS. U identifikátoru družice se zobrazuje vektor rychlosti, rudou nebo fialovou barvou jsou zobrazeny družice mimo provoz. Program používá pracoviště od r Poskytuje řadu služeb, hlavní význam měl pro analýzu signálů při vývoji referenční stanice DGPS. Přijímač GPS s OEM modulem Trimble Jupiter a s vestavěným přijímačem korekcí vysílaných vysílačem Poděbrady. Přijímač byl instalován na kombajnu pro sklizeň kukuřice při experimentech Vysoké školy zemědělské s tzv. přesným zemědělstvím (1997). Přijímač MESIT GPG 11 odvozený od přijímače družicové navigace GPR 11. Sloužil ke generování přesného času a kmitočtu. RSRDC se podílelo na jeho vývoji (1993). VKV přijímač DGPS korekcí šířených prostřednictvím RDS vysílání stanice Regina Praha 98,6 MHz z Žižkovské věže. Výstup korekcí (konektor Cannon s 9 kolíky) odpovídal doporučení RTCM 104 v Přijímač MESIT GPR 22 (1994). Umožňoval příjem signálů GPS a korekcí. Umožňoval průměrovat souřadnice polohy a dosahoval tak přesnosti kolem 10 m při dvouhodinovém průměrování i při zapném SA. 10

11 Pokusný přijímač signálů systému GLONASS diplomová práce Zdeňka Bílka a Pavla Kellera z r Řídicí a zobrazovací jednotka přijímače dlouhovlnného (10,2 13,6 khz) navigačního systému Omega (1985). Pokusný přijímač byl vyvíjen koncem 70. let minulého století pro VZLÚ Praha v rámci studie rádiového navigačního vybavení letadla L610. Funkce měly odpovídat funkcím přijímače firmy Bendix. Autory jednotky byli studenti Boris Přijímač GPR11 signálů systému GPS vyvinutý na pracovišti RSRDC a předaný do výroby v podniku MESIT Uherské Hradiště v r Vyrobeno asi 40 kusů pro testování na letadlech L410 armád Varšavské smlouvy. Přijímač byl sekvenční dvoukanálový. Nosek a Jiří Fiala. S prací zvítězili v soutěži mezinárodní studentské vědecké a odborné činnosti v Moskvě v r Zobrazovací a ovládací jednotka pro řízení pokusného přijímače GPS. Byla vyvinuta v rámci vývoje prototypu přijímače GPR 11 kolem roku

12 Aktivní účast na významných konferencích o rádiové a zejména družicové navigaci 2009: 13th World Congress of International Association of Institutes of Navigation, Stockholm 16th Saint Petersburg International Conference on Integrated Navigation Systems. State Research Center of Russia Elektropribor, St Petersburg Euro American Conference on Telematics and Information Systems, EATIS, Praha Radiokomunikace 2009, Pardubice 8th International Navigational Symposium on Marine Navigation and Safety of Sea Transportation TRANS NAV 2009, Gdynia Maritime University, Gdynia Galileo User Forum Workshop on Precise Agriculture, EC, Brussels 2008: NAV08/ILA08. RIN, Londýn Jubilee 15th Saint Petersburg International Conference on Integrated Navigation Systems. State Research Center of Russia Elektropribor, St Petersburg 2007: NAV07. Royal Institute of Navigation, London TimeNav 07 European Navigation Conference. Geneve 14 th Saint Petersburg International Conference on Integrated Navigation systems. State Research Center of the Russian Federation, Central Scientific and Research Institute Elektropribor, St. Petersburg Advances in Marine Navigation and Safety of Sea Transportation. TransNav. Gdyně 2006: Position Location and Navigation Symposium PLANS San Diego 12 th IAIN World Congress. Jeju Korean Institute of Navigation and Port Research XV th International and Technical Conference The Role of Navigation in Support of Human Activity at Sea. Gdyně 2005: 12th Saint Petersburg International Conference on Integrated Navigation Systems. The State Research Center of the Russian Federation, Central Scientific and Research Institute Elektropribor, Saint Petersburgh Civil GPS Service Interface Committee International Information Subcommittee European Meeting, Praha Munich Satellite Navigation Summit Mnichov 2004: International Symposium on GPS/GNSS, GNSS Sydney 2 nd ESA Workshop on Satellite Navigation User Equipment Technologies. Nordwijk The Part of Navigation in Support of Human Activities on the Sea. Naval University of Poland, Institute of Navigation and Hydrography, Gdyně 12

13 The European Navigation Conference GNSS Netherlands Institute of Navigation, Rotterdam 46 th International Symposium Electronics in Marine, Zadar, Chorvatsko 11th Saint Petersburg International Conference on Integrated Navigation Systems, State Research Center of Russia Elektropribor, Saint Petersburg 2003: International Symposium on GPS/GNSS. Tokyo University of Marine Science and Technology, Japonsko 11th IAIN World Congress. Berlin International Symposium of European Radio Navigation Networks. Mnichov 45 th International Symposium Electronics in Marine, Zadar, Chorvatsko 10th Saint Petersburg International Conference on Integrated Navigation Systems, State Research Center of Russia Elektropribor, Saint Petersburg 1st Galileo Conference for an Enlarged Europe, Warsaw 2002: Seminar/Workshop Real Time GNSS. Terst, Itálie 2001: 3rd Asia Pacific Rim Meeting of International Information Subcommittee Civil GPS Service Interface Committee. Tokyo, Japonsko 2000: GNSS 2000 Conference. Edinburgh Workshop Bridging the Gap. Ljubljana 1999: CGSIC IISC Conference. Praha EGS 99 Conference, Haague Workshop on Differential GPS and GLONASS Technique and Applications on Safety in Central Europe Initiative Area. University of Trieste. Terst, Itálie 1998 The 7 th European Meeting of Civil GPS Service Interface Committee International Information Subcommittee. National Land Survey of Sweden, Gävle, Švédsko GNSS98 Central Europe Initiative. Toulouse, Francie 1997 The sixth CGSIC International Information Subcommittee European Meeting. Polish Academy of Sciences, Committee on Space Research. Warsaw, Polsko First European Symposium on Global Navigation Satellite Systems. Mnichov Civil GPS Service Information Committee. 29 th Meeting. Alexandria, US Coast Guard Navigation Center, Washington, USA 1996 Fifth International Information Subcommittee European Meeting. Institut für Angewandte Geodäsie. Frankfurt TEC 96 5e Carrefour Européen des Technologies et de la Competétitivité. Grenoble, Francie th International Conference on Differential Satellite Navigation Systems. The Russian Institute of Radionavigation and Time, St. Petersburg European Meeting of CGIC/IISC. Amsterodam 13

14 GPS Interference Is it a Problem? Workshop. Londýn American Geophysical Union (AGU) Spring Meeting. Baltimore (Maryland) XXI General Assembly of International Union of Geodesy and Geophysics. Boulder (Co) 4th DSNS'95. Bergen, Norsko COST227 Management Committee Meeting. Ljubljana 1991: The 1991 International Conference of The Royal Institute of Navigation. London 1983: ERAM'83. Lipsko 1970: Novosti v radioelektronike. Varna 14

15 Fotografie z konferencí a další činnosti RSRDC 2009: V laboratoři při nastavování přijímače pro vedlejší železniční tratě. 2008: Na nádraží v Soulu čekají pracovníci ETRI naši delegaci. 2008: Přijímač Galileo je předán zástupcům výzkumného ústavu ETRI, Dajeon, Korejská republika 2008: Doc. Kovář při přednášce na konferenci NAV08 v Londýně. Zabýval se využitím signálu DV B T pro navigaci. 2008: Ing. Petr Kačmařík v laboratoři ETRI Dajeon, Korejská republika 2008: Ing. Petr Kačmařík při přednášce na konferenci NAV08 v Londýně. 15

16 2008: Ing. Jan Šafář při přednášce na konferenci NAV08 v Londýně. 2007: Diplom za nejlepší příspěvek na konferenci TRANSNAV v Gdyni. 2007: Prof. Vejražka při vyzvané přednášce na konferenci Location Asia 2007 v Hong Kongu. 2007: Prof. Vejražka přebírá cenu za nejlepší příspěvek na konferenci TransNav 2007 v Gdyni, Polsko. Cenu předává prof. Weintrit, děkan fakulty navigace na Gdynia Maritime University spolu s rektorem university. 2007: Prof. Vejražka řídí sekci družicové navigace na konference NAV07 v Londýně. Na konferenci přenesl i konferenční příspěvek pracoviště o využití systému DVB T pro navigaci. 2008: Plaketa za Keynote Adress na konferenci Location Asia 2007 v Hong Kongu. 16

17 2007: Večeře účastníků oslav 300. výročí ČVUT významných osobností družicové navigace (zprava: prof. Weintrit, ved. katedry navigace na univerzitě obchodního námořnictva Gdyně, prof. Oszcak, ved. katedry geodézie a navigace na univerzitě Olsztyn, prof. Last, prezident Královského institutu navigace v Londýně. 2006: Na konferenci v Korejské republice (ostrov Jeju) jsme členy programového výboru (prof. Vejražka) a předsedáme dvěma sekcím (doc. Kovář, prof. Vejražka). 2006: Cestou na konferenci PLANS 2007 do San Diega se stavujeme na Univerzitě New Brunswick ve Frederictonu u prof. Langley a máme tam přednášku (Doc. Kovář, Prof. Vejražka) 2005: ČVUT navštěvuje významná osobnost družicové navigace, profesor Per Enge ze Stanfordské univerzity a má na fakultě elektrotechnické ČVUT přednášku. 2005: Z přednášky prof. Per Enge na ČVUT: Je to skvělý přednášející. 2006: Navštěvujeme Stanfordskou univerzitu, kde máme přednášku na katedře družicové navigace u prof. Per Enge. 17

18 2004: Účastníme se i domácích konferencí. 2004: Doc. Kovář při přednášce na konferenci v Petrohradě. 2004: Rektor Univerzity vojenského námořnictva (Naval University of Gdynia) a děkan fakulty navigace a hydrografie (Institute of Navigation and Hydrography) předávají prof. Vejražkovi plaketu univerzity. 2004: Doc. Kovář přednáší na konferenci v Sydney. 2004: Doc. Kovář přednáší na European Navigation Conference v Rotterdamu. 2002: Prof. Vejražka je zvolen Královským institutem navigace (RIN) za Fellow RIN. 18

19 2001: Prof. Vejražka je členem Akčního týmu pro družicovou navigaci při Výboru pro kosmos OSN ve Vídni. 2001: Prof. Vejražka v Akčním týmu pro družicovou navigaci OSN nejen zasedal, ale měl přednášku, byl účastníkem panelové diskuse a měl tiskovou konferenci. 19

20 Členství ve významných institucích, v redakčních radách a v programových výborech konferencí Sebrat údaje o: ION Puričer, Vejražka RIN CGSIC IISC IAIN konference Jeju Kovář, FV. obě Gdyně Elmar Berlín Tokio... 20