KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ V ČR A VE SVĚTĚ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ V ČR A VE SVĚTĚ Commodity Exchanges in the Czech Republic and in the World Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Autor: Jana Robošová Brno, prosinec 2016

2

3 Jméno a příjmení autora: Jana Robošová Název bakalářské práce: Komoditní burzovnictví v ČR a ve světě Název práce v angličt ině: Commodity Exchanges in the Czech Republic and in the World Katedra: Financí Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Rok obhajo by: 2016 Anotace Předmětem bakalářské práce Komoditní burzovnictví v ČR a ve světě je provedení analýzy soudobého stavu komoditního burzovnictví v České republice a ve světě a vyhodnocení zjištěných rozdílů v jejich fungování. První část se zabývá charakteristikou základních pojmů, klasifikací komoditních burz, včetně jejich fungování. Druhá část práce je věnována komoditnímu burzovnictví v České republice s následnou analýzou jednotlivých domácích komoditních burz. Třetí část se zabývá analýzou komoditních burz ve světě. Závěrečná část je zaměřena na komparaci českých a zahraničních burz s případnými návrhy na možné zlepšení situace českého komoditního burzovnictví. Annotation The purpose of the bachelor s thesis Commodity Exchanges in the Czech Republic and in the World is to analyze current status of the commodity exchanges in the Czech Republic and in the world and to identified found differences in functioning of these systems. The first part of the thesis is concentrated on characteristics of the key concepts, classification of the commodity exchanges including their functioning. The second part of the thesis is dedicated to commodity exchanges in the Czech Republic including detailed analysis of the individual domestic commodity exchanges. The third part of the thesis deals with analysis of the commodity exchanges in the world. The last part is focused on comparison of the Czech and the foreign exchanges including proposals of possible improvements of Czech commodity exchange. Klíčová slova Komodita, komoditní burza, zajištění, účastníci, burzovní obchody, české komoditní burzy, světové komoditní burzy, komparace Keywords Commodity, Commodity Exchange, Hedging, Members, Exchange Trades, Czech Commodity Exchanges, Foreign Commodity Exchanges, Comparison

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komoditní burzovnictví v ČR a ve světě vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 7. prosince 2016 vl a st n or učn í podpis a utor a

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

6 OBSAH ÚVOD... 8 Vymezení globálního cíle a parciálních cílů... 9 Přehled použitých metod pro řešení práce TEORETICKÉ ASPEKTY KOMODITNÍHO BURZOVNICTVÍ Vymezení základních pojmů Komodita Komoditní burza a její specifika Komoditní deriváty Účastníci komoditního trhu Obchody na komoditních burzách KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Legislativní zázemí komoditního burzovnictví v ČR Analýza současné situace v českém komoditním burzovnictví Českomoravská komoditní burza Kladno HRAPRAKO komoditní burza Komoditní burza Říčany Power Exchange Central Europe, a.s Komoditní burza Praha Proces fungování komoditních burz v ČR KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ VE SVĚTĚ USA CME Group Čína Dohled nad komoditním burzovnictvím v Číně Dalian Commodity Exchange Austrálie...43

7 3.3.1 Australian Securities Exchange KOMPARACE ČESKÉHO A ZAHRANIČNÍHO BURZOVNICTVÍ Predikce vývoje komoditního burzovnictví v České republice ZÁVĚR SEZNAM PRAMENŮ A ODBORNÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 59

8 ÚVOD Bakalářská práce se věnuje tématu současného komoditního burzovnictví v České republice a ve světě, hlavním principům fungování komoditních burz a rozdílech v jejich podobě a činnosti ve vybraných zemích. Téma komoditního burzovnictví se v posledních letech v České republice stalo diskutovaným nejen na odborné úrovni, ale i na úrovni veřejnosti, a to v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek prostřednictvím komoditních burz bez nutnosti uveřejnění. Pro komoditní burzy se tak otevřel dosud nevyužitý segment trhu a potenciál pro jejich další rozvoj. Cílem bakalářské práce je analyzovat současnou situaci komoditního burzovnictví v České republice a ve světě, jejich fungování a obecné vývojové tendence a na základě těchto poznatků definovat existující rozdíly v jejich činnosti a fungování. Závěrem bude provedena predikce vývoje komoditního burzovnictví v České republice. První kapitola práce představuje teoretické aspekty komoditního burzovnictví. Vymezuje základní pojmy ve zkoumané oblasti komodita, komoditní burza a komoditní deriváty. Představuje hlavní účastníky komoditního trhu a jejich funkce, včetně kontrolních orgánů a orgánů vykonávajících dohled nad komoditním trhem. Závěrem kapitoly jsou definovány obchody na komoditních burzách a jejich základní dělení. Druhá kapitola se věnuje komoditnímu burzovnictví v České republice. Po krátkém historickém úvodu je vymezeno legislativní zázemí, především zákon o komoditních burzách. Hlavní částí kapitoly je analýza existujících komoditních burz na českém trhu, kterých je v současné době celkově pět. Zaměřuje se na obchodované produkty na jednotlivých burzách, jejich profilaci, typem burzovního shromáždění, existencí rozhodčího soudu, frekvence obchodování, státního dozoru nebo objemem uzavřených kontraktů. Závěr kapitoly je věnovaný syntéze informací, jejich porovnání a přehlednému zobrazení výsledků v tabulce a grafu. Pro analýzu situace světového komoditního burzovnictví byly v třetí kapitole vybrány tři zastupující země USA, Čína a Austrálie, v každé z nich pak hlavní komoditní burza nebo burzovní skupina v případě USA se jedná o burzovní skupinu CME Group, pro zastoupení čínského komoditního trhu byla zvolena Dalian Commodity Exchange a jako třetí byla vybrána australská Australian Securities Exchange. U každé z vybraných zemí je popsána 8

9 forma dozoru nad burzovním trhem, u konkrétních komoditních burz jejich profilace, způsob obchodování, obchodované komodity a vývoj objemů obchodů v posledních letech. Poslední kapitola bakalářské práce porovnává rozdíly ve fungování burz v jednotlivých zemích. Na základě skutečností získaných v předešlých kapitolách se zaměřuje na rozdíly ve vykonávání dohledu, na vývojové trendy burz v jednotlivých zemích, způsob obchodování, členskou bázi na burzách nebo rozdíly v objemech uzavřených burzovních kontraktů. Závěr kapitoly je věnován současné situaci komoditního burzovnictví v České republice a predikci budoucího vývoje s návrhem pro další zlepšování. Vymezení globálního cíle a parciálních cílů Hlavním cílem bakalářské práce je definovat rozdíly ve fungování českých a světových komoditních burz a predikovat budoucí vývoj komoditního burzovnictví v České republice. Pro dosažení tohoto globálního cíle jsou stanoveny následující parciální cíle: 1. Analyzovat současný stav komoditního burzovnictví v České republice. 2. Analyzovat aktuální stav komoditního burzovnictví na vybraných světových burzách. 3. S použitím poznatků získaných z předchozích analýz vzájemně porovnat stav komoditního burzovnictví v České republice a ve světě. Přehled použitých metod pro řešení práce Pro dosažení výše uvedených cílů budou použity následující vědecké metody. Pro vymezení teoretického východiska komoditního burzovnictví bude v první kapitole provedena rešerše literárních zdrojů, právních předpisů a odborných článků z oblasti zpracovávaného tématu bakalářské práce. Při řešení prvního a druhého parciálního cíle budou analyzovány komoditní burzy v České republice a ve světě, jejich aktuální stav a principy fungování. Pro potřeby analýzy stavu komoditního burzovnictví ve světě byly vybrány tři země (USA, Čína a Austrálie) a v nich zastoupené světové komoditní burzy. 9

10 V rámci řešení třetího parciálního cíle budou s použitím zjištěných informací z předchozích dvou kapitol stanoveny ukazatele, na jejichž základě bude provedena komparace. Výsledky komparace umožní zjistit a definovat existující rozdíly ve fungování burz v České republice a ve světě. Poznatky získané v průběhu provedených analýz umožní díky jejich syntéze v závěru práce predikovat budoucí vývoj komoditního burzovnictví v České republice. 10

11 1 TEORETICKÉ ASPEKTY KOMODITNÍHO BURZOVNICTVÍ Obchodování na burze se stává stále populárnější a většina lidí si burzu představuje jako místo, kam běžní lidé nemají přístup. Skutečnost je však taková, že dnes může na burze obchodovat téměř každý a mnoho obchodníků přirovnává tuto činnost k řemeslu. Na jedné straně je pravda, že stát se úspěšným obchodníkem není snadné a vyžaduje to značné úsilí, ale na straně druhé, pochopení určitých zásad a souvislostí představuje ten zlomový bod k úspěšnému obchodování na burze. První kapitola bakalářské práce se zabývá vymezením klíčových pojmů a charakteristik, které povedou k jejich aplikaci v následujících kapitolách. 1.1 Vymezení základních pojmů Polouček považuje burzu za trh zboží, a služeb. Obchodování na ní má však množství zvláštností, jimiž se výrazně liší od obchodů realizovaných na ostatních trzích. Počet regulací a formální postupy charakteristické pro pořádání burzovních obchodů vyžadují zvláštní povolení. Burzy tak fungují na základě specifických zákonů a pravidel vymezujících jednotlivé druhy burzovních obchodů. V závislosti na předmětu burzovního obchodu rozeznáváme burzy komoditní, služeb a finanční. Komoditní burzy realizují promptní burzovní obchody s komoditami a termínové burzovní obchody s deriváty, při nichž jako podkladové aktivum vystupují komodity Komodita Obecný pojem komodita vysvětluje Dědič jako zboží, které má podobu hmotných předmětů nebo služeb, označované také jako zboží reálné. 2 Odborná literatura definuje komodity jako suroviny, které mají podobu především zemědělských produktů rostlinného i živočišného původu (kakao, bavlna, pšenice, maso), nerostné suroviny v podobě drahých kovů (zlato, stříbro), energetické suroviny (ropa, zemní plyn) a průmyslové produkty (železo, ocel). Komodity se na trhu obchodují prostřednictvím komoditních kontraktů. Hartman mezi 1 POLOUČEK, S. a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Praha: C.H.Beck, ISBN , s DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, ISBN S

12 komoditní kontrakty řadí i finanční instrumenty, ačkoliv se nejedná o čistou komoditu surovinu. 3 Machková, Černohlávková a Sato doplňují, že v případě komoditního obchodování spadají mezi tradiční artikly některé suroviny a potraviny (např. obilí, káva, barevné kovy, energetické suroviny apod.), stále však vzrůstá význam obchodování finančními instrumenty, jako výše zmíněnými úrokovými sazbami, měnovými kurzy, nebo derivátovými instrumenty, které jsou od finančních instrumentů odvozené. Uvádí, že obchodované zboží je zastupitelné, tedy na místě obchodu není fyzicky přítomno. Druh a kvalitu zboží lze však přesně stanovit standardy, obchodováno je většinou jednou jakostí. V případě diferenciace od standardizované jakosti při fyzické dodávce zboží jsou ceny dodávek zboží odvozeny podle pravidel od ceny základního druhu. 4 Standardizace představuje burzou předem stanovené náležitosti kontraktu, obchodníci jednají pouze o jeho ceně. Štýbr dělí komodity do základních skupin na: Energie (ropa, topný olej, plyn apod.) Obiloviny (kukuřice, sójové boby, obilí, rýže apod.) Indexy (kontrakty S&P, Russell a jiných světových indexů) Maso (jehněčí, hovězí, vepřové apod.) Kovy (měď, zlato, stříbro apod.) Měkké (cukr, káva, bavlna apod.) Finanční (bondy, swapy apod). 5 Mezi nejobchodovatelnější komodity se řadí ropa (CL, WTI, Oil, Crude Oil), která je považovaná za nejstrategičtější komoditu, sledovanou odbornou i širokou veřejností. Trh je likvidní, ovlivněný jak fundamentálními daty, tak politickými informacemi. Největšími exportéry ropy jsou Saudská Arábie, Irák, Írán, Spojené arabské emiráty, za velké těžařské 3 HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, ISBN S MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, ISBN S ŠTÝBR, D. Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, Finance (Grada Publishing). ISBN S

13 země jsou považovány Rusko a Kanada. Nejvíce obchodovatelná je severomořská ropa Brent a americká ropa West Texas Intermediate (zkráceně WTI). 6 Za bezpečnou investici v období nejistoty je považováno zlato. Jeho vývoj je ovlivňován mnoha faktory, mj. politickým děním, hospodářskými recesemi, válečnými konflikty nebo prudkým zvyšováním inflace. Trh s velkou volatilitou a často v souladu s vývojem ceny zlata je v případě stříbra. 7 Populární zemědělskou komoditou je kukuřice, jejíž vývoj ceny je závislý na počasí, stejně tak jako sója. Za cenově aktivní i volatelní je považován cukr Komoditní burza a její specifika Komoditní kontrakty jsou obchodované na komoditních burzách. Komoditní burzou je chápáno místo, na kterém probíhá uzavírání a vlastní vypořádání komoditních obchodů, a to pod přísným dohledem kontrolních orgánů. 9 Machková charakterizuje komoditní burzu jako zvláštním způsobem organizovaná místa obchodu, na kterých se obchoduje zbožím zastupitelným, jež na burze není fyzicky přítomno. 10 Způsob obchodování na burze má přesná pravidla a podmínky uzavíraných obchodů jsou standardizované. Dochází zde k soustředění nabídky a poptávky po komoditách, se kterými se obchoduje ve velkých objemech. Právo uzavírat obchody mají pouze členové burzy, případně další osoby vymezené zákonem 229/1992 Sb. o komoditních burzách. Finanční vypořádání se provádí prostřednictví clearingových center. Burza zajišťuje transparentnost podmínek uzavíraných obchodů. Tyto podmínky jsou veřejně přístupné ve formě burzovních kotací, jsou tak důležitým zdrojem informací HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, ISBN S HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, ISBN S HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, ISBN S HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, ISBN S MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, ISBN S MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, ISBN S

14 Komoditní burza zajišťuje standardizaci komodit a obchodních podmínek, za kterých probíhá realizace a vypořádání burzovních obchodů, koncentraci a střetávání nabídky a poptávky po komoditách na tržních principech v souladu s požadavky na ochranu hospodářské soutěže, cenovou indikaci a transparentní cenotvorbu pro komoditní trh. 12 Burzy můžou existovat v různých formách podle právních předpisů v místě svého působiště, např. ve formě soukromé obchodní společnosti nebo veřejné korporace, jsou regulovány státním dohledem nebo pověřeným regulátorem. Burzy mají svůj statut, který určuje předmět, místo a dobu obchodování, práva a povinnosti členů, způsoby vypořádání uzavřených obchodů, stanovují orgány burzy a jejich funkce. Na většině burz jsou obchody uzavírané pouze registrovanými členy, další obchodníci uzavírají obchody prostřednictvím makléřů (brokerů) za sjednanou odměnu ve formě provize. Obchodování se účastní různé podnikatelské subjekty, mezi něž patří např. obchodníci, producenti, zpracovatelé, spekulatni nebo investoři. Jak uvádí Machková a kol., charakteristickými znaky pro burzu jsou pravidelně se opakující obchodování na určitém místě se standardizovanými podmínkami, předmětem obchodu je zastupitelné zboží o velkém objemu schválené pro tento trh. Obchodování se účastní omezený počet oprávněných osob, souhrnné informace o obsahu obchodování jsou však veřejně dostupné (jedná se např. o cenu, množství nebo termín dodání). Na komoditní burze existují výrazné a nepředvídatelné výkyvy po zboží na straně nabídky i poptávky, z nich vyplývají pohyby cen zboží. Obchodování na burze může být jak za účelem minimalizace cenových rizik (tzv. hedging), tak pro spekulativní obchody realizované za účelem dosažení zisku. Podmínky pro realizaci burzovních obchodů jsou obecně platné bez ohledu na obchodovanou komoditu (tj. bez rozdílu zda jde např. o zemědělskou komoditu, energetické suroviny nebo finanční instrumenty), typ burzy (ať specializovanou na vybrané komodity nebo smíšenou), a formy obchodování (elektronicky přes počítačové terminály nebo burzovní parket) Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dohled nad komoditními burzami - legislativa [online]. [cit ]. Dostupné z: 13 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, ISBN S

15 Pro existenci komoditní burzy je třeba pět základních východisek 14 : - přítomnost širokého fyzického trhu komodit, který je koncentrovaný do jednoho místa v různých časových pásmech. Pak lze hovořit o burzovním trhu jako tržním prostoru, ve kterém platí stejná cenová báze pro sjednávání obchodů s konkrétní komoditou. - možnost standardizace daného zboží podle kvalitativních parametrů, množství a dalších podmínek (termín dodání, dodací parita apod.). Termíny dodání zboží můžou být vybrané měsíce v roce, možné je uzavřít termíny i např. na dva roky dopředu. Přijatý standard kvality komodit musí splňovat požadavky kupujících a současně odpovídat možnostem výrobců nebo dodavatelů. U některých produktů není možná jejich standardizace, z toho důvodu není možné, aby byly předmětem burzovních obchodů (jde např. o čaj nebo chmel). - cenová transparentnost - Střetáváním nabídky a poptávky se na burze dosahuje objektivně zjistitelné cenové úrovně. 15 Cenová kotace a objem obchodu jsou pro konkrétní termín dostupné všem prostřednictvím informací zobrazených na burzovních displejích, především však přes specializované agentury (nejznámější např. Reuters nebo Bloomberg), na kurzovních lístcích apod. Obchodované ceny jsou základem pro vyrovnávání závazků a pohledávek, stejně tak při sjednávání mimoburzovních obchodů na dodávky fyzického zboží. - likvidita trhu, která zajišťuje široký okruh účastníků, kteří zajišťují pravidelný objem obchodů. Je zde žádoucí přítomnost jak producentů, zpracovatelů a obchodníků kteří si prostřednictvím komoditních burz zajišťují ceny zboží, tak i spekulantů, kteří obchodují za účelem zisku. Právě aktivity spekulantů vytváří likviditu trhu, která je nezbytná pro zabezpečení obchodníků zajišťujících se proti cenovým rizikům. - spolehlivé a rychlé vzájemné vypořádání obchodujících stran, a to na úrovni jak fyzických dodávek zboží, tak řešení sporů. Pro finanční zajištění burzovních obchodů je nezbytná existence zúčtovacího (clearingového) centra. 14 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, ISBN S MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, ISBN S

16 1.1.3 Komoditní deriváty Pro ucelení informací v oblasti komoditního burzovnictví a pro potřeby této bakalářské práce je nezbytné definovat komoditní deriváty a jejich členění. Obecně se za derivát označuje obchod, jehož hodnota je odvozená od kurzu vybraného podkladového aktiva v tomto případě od komodity. Komoditní derivát je finanční nástroj složený alespoň z jednoho podkladového komoditního nástroje, případně z jednoho nebo více podkladových nebo úrokových nástrojů. U komoditního derivátu se předpokládá vypořádání komodity, tedy dodávka podkladové komodity. Podstatou derivátu je termínovaný obchod, kdy dochází ke zpoždění mezi sjednáním obchodu a jeho plněním. Charakteristické může být i využívání pákového mechanismu, při kterém malá počáteční investice otevírá prostor pro velké procentní zisky, ale i ztráty investora. Díky principu pákového efektu může být komoditní futures kontrakt kontrolován (neboli vlastněn) za minimální zálohu tzv. margin. 16 Jinými slovy lze derivát definovat jako finanční nástroj, jehož hodnota se mění v závislosti na změně hodnoty podkladového aktiva (např. ceny komodity), jeho vypořádání je k datu v budoucnosti a k jeho pořízení je vyžadována nízká až nulová počáteční investice. Komoditní deriváty se člení na komoditní forwardy, komoditní futures, komoditní swapy a komoditní opce. 17 Pro potřeby této práce bude další text zaměřen pouze na komoditní futures. Komodity se obchodují pomocí kontraktů. Nejvíce obchodovanými komoditními kontrakty jsou futures kontrakty. Futures je standardizovaný finanční derivát na vypořádání podkladového aktiva, v tomto případě komodity, k určitému datu v budoucnu. 18 Představuje závazek kupujícího (držiteli futures kontraktu) koupit komoditu k určitému datu v budoucnosti za předem stanovenou cenu a v určité kvalitě a závazek prodávajícího prodat tuto komoditu za stejných podmínek. Cena komoditního futures může být vyšší nebo nižší než aktuální obchodovaná cena (tzv. spotová cena), a odvíjí se od nákladů a očekávání trhu, jaký bude další vývoj ceny komodity. 19 Komoditní kontrakty jsou obchodovány na komoditních burzách. 16 NESNÍDAL, T. PODHAJSKÝ, P. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada, Finanční trhy a instituce. ISBN X. S JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, Finance (Grada). ISBN S HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, ISBN S JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, Finance (Grada). ISBN S

17 1.1.4 Účastníci komoditního trhu Kromě orgánů burzy, brokery a dohledu nad burzou na komoditních trzích existují dvě skupiny obchodníků hedgers a spekulanti. Hedgers představují subjekty, kteří se na komoditní burze za pomoci futures operací pojišťují proti nepříznivému pohybu cen dané komodity na příslušném trhu. Mohou to být např. pěstitelé, zpracovatelé nebo producenti, jejichž cílem není obchodovat a spekulovat s kontrakty futures, ale zajistit se proti cenovému riziku. Cena komodity na trhu může být ovlivněna např. kvalitou a velikostí úrody v závislosti na počasí, celosvětovou produkcí komodity, novými technologiemi apod. Podstata hedžové operace je, že nepříznivý pohyb cen na jednom z trhu je nahrazen přibližně odpovídajícím příznivým cenovým pohybem cen na jiném trhu. Tento tržní nástroj slouží jak prodávajícímu, tak kupujícímu komodity. Smyslem je pak ochránit hodnotu fyzického zboží proti nepříznivému cenovému vývoji v době jeho fyzického dodání. 20 Druhou skupinu tvoří spekulanti. Většinou se jedná o soukromé obchodníky, kteří obchodují na vlastní účet a především nemají zájem komoditu fyzicky zakoupit nebo se zajistit proti pohybu cen komodit na trhu. Účelem obchodování spekulantů je profitovat z pohybu cen komodit na trhu. Při očekávaném poklesu ceny komodity komoditní kontrakt prodávají s cílem opět ho nakoupit levněji, při očekávání nárůstu naopak komoditní kontrakty nakoupí s cílem prodat je výše. 21 Jinou formou může být arbitráž, tedy využívání rozdílů cen stejného zboží na různých trzích, resp. v jiném časovém hledisku. Obchodníci v tomto případě využívají rozdílů v ceně na spotovém a termínovém trhu, na vyspělých trzích a díky principům zamezujících arbitráž, jsou však tyto možnosti velmi omezené. 22 Pro realizaci dohledu nad komoditními burzami ustanovují vlády jednotlivých zemí státní kontrolní orgán. Orgánem může být např. komise (jako je v USA Commodity Futures Trading Commission) nebo národní banka. Specifika burzovnictví v České republice a vybraných světových zemí budou předmětem dalších kapitol. 20 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, ISBN S HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, ISBN S CHOVANCOVÁ, B. Komoditné trhy a reálne investície. 1. vyd.. Bratislava: Iura Edition, ISBN , s

18 1.2 Obchody na komoditních burzách Hlavní podstatou burzovních obchodů je z pohledu zákona střetávání nabídky a poptávky po komoditě, soustředěných do určitého místa a času za standardizovaných obchodních podmínek. K tomu, aby mohly probíhat nákupy a prodeje zboží, které není fyzicky přítomno, je potřeba vytváření materiálních a informačních podmínek. Dle této teorie se burzovní obchody přibližují ideálnímu obchodu a dokonalé tržní ceně, za předpokladu, že mají všichni účastníci trhu v daném místě a čase dostupné stejné informace a výchozí podmínky. 23 Burzovní obchody lze členit z několika hledisek. Dle Machkové 24 a Kol. je možné rozlišovat burzovní obchody: Podle dodací lhůty (doby plnění) Podle úmyslu obchodních stran při sjednávání obchodu Podle způsobu plnění obchodu Podle místa plnění Dle doby plnění lze rozlišit obchody promptní (neboli spotové) a termínové. Spotové obchody se realizují ihned po sjednání nebo do několika dní. Termínové obchody souvisí s finančními deriváty, konkrétně s forwardy a futures. Forwardové obchody se realizují po několika měsících. U futures obchodů se většinou neuskutečňuje fyzické plnění, ale probíhá vyrovnání formou prodeje nebo koupě drženého termínového kontraktu před datem ukončení platnosti, a to včetně vyrovnání jeho cenového rozdílu. Fyzická realizace futures obchodů se uskutečňuje do 3 % skutečného sjednaného objemu. Zde je možné dělení futures obchodů na zajišťovací a spekulativní, jejichž princip byl představen v podkapitole Dle úmyslu smluvních stran při sjednání obchodu lze rozlišit obchody efektivní a spekulativní. Efektivní obchody končí reálných dodáním fyzického zboží. Můžou probíhat na burzovním i neorganizovaném (mimoburzovním) trhu. Spekulativní obchody nejsou založeny na předmětu burzy samotném, ale na cenových rozdílech. 23 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dohled nad komoditními burzami - legislativa [online]. [cit ]. Dostupné z: 24 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, ISBN S

19 Podle realizace plnění je možné rozlišit obchody přímé a zúčtovací. V případě přímých obchodů jde o spotové nebo termínové efektivní obchody realizované fyzickým plněním mezi smluvními stranami. Při zúčtovacím obchodu dochází jen k procesu výměny dokumentů představujících vlastnický titul ke zboží, a to aniž by muselo dojít k jeho fyzické výměně. Dle místa plnění se rozlišují obchody místní a distanční, které se řídí dle INCONTERMS U distančních obchodů dochází k plnění až v místě určení. Místní obchody mají vypořádání např. v sídle prodávajícího. 25 Jedná se o mezinárodní pravidla související s vypořádáním dodávky a převzetí zboží. 19

20 2 KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Počátky burzovnictví v České republice sahají do druhé poloviny 19. století, kdy se obchodovalo s obilím a zemědělskými plodinami na týdenních trzích v Praze. V listopadu roku 1894 byla otevřena Pražská plodinová burza na Senovážném náměstí. Obchod byl postupně rozšířen i na další komodity, jako řepné semeno, seno a slámu, brambory, škrob, zvířecí tuky, vejce, ovoce a zeleninu, máslo, med, víno a kávu, ale i komisionářské a zprostředkovatelské obchody apod. Rozvoj obchodu přerušila první světová válka, s opětovným oživením vznikala specializace burzovních obchodů na vybrané komodity. Postupně vznikala burza dřevařská, lnářská, burza pro ovoce, burza pro vejce a pro kávu. Díky rozvoji trhu a zemědělské výroby byla zřízena v roce 1921 plodinová burza v Olomouci, o rok později v Brně a Bratislavě. Další omezení činnosti přišlo s druhou světovou válkou a po roce 1948, kdy byla aktivita členských organizací značně limitována. Existence burzovnictví byla formálně ukončena v roce 1952, majetek i závazky burzy byly převzaty státem a byla provedena likvidace burz. Nové snahy o oživení organizovaného trhu byly až po roce První všeobecné komoditní burzy vznikaly ve formě akciových společností v roce 1991 v Bratislavě a Púchově, tedy téměř o sto let později od prvních burzovních obchodů v českých zemích Legislativní zázemí komoditního burzovnictví v ČR Současnou podobu českého komoditního burzovnictví upravuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Podle zákona je komoditní burza chápána jako forma právnické osoby založena na principu členství. Tato instituce slouží výhradně k organizování obchodu se zbožím, kterého se však sama neúčastní. Není založena za účelem tvorby zisku nebo získávání finančních prostředků pro další podnikání, ale jen pro zajištění vlastního provozu a rozvoje. Ze strany státu je zájem o nepřímé řízení burzy, k čemuž byl zaveden povolovací systém pro její vznik a zrušení, státním dozoru nad její činností, omezení povolení k jejímu provozu a možnostem udělování sankcí vůči osobám účastnících se burzovních obchodů. Stát 26 DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektum, ISBN S

21 tak uplatňuje prvky regulace z důvodu postavení burzy jako tržního instrumentu a její národohospodářskou funkcí. 27 Zákon definuje komoditní burzu jako právnickou osobu zřízenou k organizování burzovních obchodů s komoditami, deriváty vztahujícími se ke komoditám, nebo se zemědělským skladním listem. Komoditní burza musí být založena alespoň třemi zakladateli na základě zakladatelské smlouvy. Provozování burzy je podmíněno státním povolením ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství, podle oblasti jejího působení. Komoditní burza vzniká sepsáním zakladatelské smlouvy, jejíž součástí je statut burzy (obsahuje název a sídlo burzy, vymezuje předmět obchodů a upřesňuje podmínky pro vznik členství a práva a povinnosti s ním spojeným atp.), udělením státního povolení a následným zápisem do obchodního rejstříku. Provoz burzy je regulován zákonem, z kterého vyplývají povinnosti mj. řádně a průběžně organizovat burzovní obchody v rozsahu povolení, vést seznam osob vykonávajících činnost pro burzu a průběžně kontrolovat, zda jsou plněny povinnosti ze strany členů burzy, dohodců a osob oprávněných k burzovním obchodům. Ze zákona musí být zřízena valná hromada a burzovní komora, na základě statutu burzy mohou být zřízeny poradní orgány burzy. 28 Členem burzy můžou být zakladatelé burzy, členové burzovní komory a osoby přijaté burzou za členy. Za člena může být přijata pouze osoba, která má oprávnění k výrobě nebo zpracování komodity, jejího obchodování, nebo ke službám, které jsou s komoditou spojeny. Dle platné legislativy vykonává státní dohled nad komoditními burzami v České republice příslušný orgán státní správy v závislosti na předmětu burzovních obchodů se jedná buď o Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zemědělství. Nad provozem regulovaného trhu a obchodního systému burzy vykonává dohled Česká národní banka (dále jen ČNB). V případě udělování povolení a výkonu dozoru nad burzou ministerstva spolupracují s ČNB. Orgány státní správy a ČNB se vzájemně informují o probíhajících řízeních o uložení sankce, odnětí povolení k provozování burzy a opatření komisaře Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dohled nad komoditními burzami - legislativa [online]. [cit ]. Dostupné z: 28 Zákon č. 229/1992 Sb, o komoditních burzách Zákon č. 229/1992 Sb, o komoditních burzách

22 2.2 Analýza současné situace v českém komoditním burzovnictví V posledních letech se počet existujících burz snížil a k říjnu 2016 je v České republice evidováno pět existujících komoditních burz. Všechny jsou pod působností Ministerstva průmyslu a obchodu, v případě Českomoravské komoditní burzy Kladno a Komoditní burzy Praha jde o kombinaci Ministerstva průmyslu a obchodu s Ministerstvem zemědělství. Mezi fungující komoditní burzy v České republice se řadí následující: Českomoravská komoditní burza Kladno HRAPRAKO komoditní burza Komoditní burza Říčany POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. Komoditní burza Praha Mezi komoditní burzy, které v posledních letech zanikly, byly zrušeny, nebo jsou v současné době v likvidaci patří například IPB Komoditní burza (zánik), Komoditní burza PROFIT (zrušení, v likvidaci), Obchodní burza v Hradci Králové (v likvidaci), Plodinová burza Brno (zrušení, likvidace) atd Českomoravská komoditní burza Kladno Po založení v roce 1994 a získání státního povolení od Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva vnitra vznikla Českomoravská komoditní burza Kladno (dále jen ČMKBK) v dubnu 1995 zápisem do obchodního rejstříku jako nezisková společnost. Tato forma neumožňovala rozdělovat případný zisk mezi členy, ale použít jej výhradně k provozování burzy a jejímu dalšímu rozvoji. Po založení se ČMKBK profilovala na univerzální burzu se zaměřením na širokou škálu komodit průmyslového i zemědělského charakteru. V roce 1995 vznikla jako dceřiná společnost Burzovní zúčtovací centrum, s.r.o. pro možnost vypořádání obchodů mezi zúčastněnými protistranami. V roce 2002 došlo k rozšíření nabídky obchodovaných komodit a burza získala povolení k organizaci obchodů s elektrickou energií. V návaznosti na rozšíření byla zřízena samostatná obchodní sekce Energetické burzy. Další rozšíření proběhlo v roce 2002 a 2005, nejprve o rostlinné a živočišné výrobky, následně o povolenky na emisi skleníkových plynů a obchodování se surovým dřívím na prezenčním parketu. Na základě zadání Ministerstva průmyslu a obchodu byl v roce 2009 vytvořen trh s 22

23 nespotřebovanými chemickými látkami. Jejich obchodovaný objem je sice zanedbatelný, význam trhu je však velký z hlediska environmentálního dopadu. Založením konkurenční komoditní burzy Power Exchange Central Europe a následným přesunem obchodů na druhý trh se od roku 2009 kladenská burza profiluje v obchodech s dodávkami zemního plynu a elektřiny. V současné době realizuje více než 90 % obchodů v segmentu. Burza je tak centrálním tržním místem pro silovou elektřinu a zemní plyn s dodávkou do odběrných míst konečného zákazníka. 30 Délka uzavíraných kontraktů na ČMKBK je v rozmezí jednoho měsíce až tří let. Pro vlastní obchodování na Energetické burze je možné prezenčně i elektronicky každý pracovní den, v případě Dřevařské burzy ČMKBK na prezenčním parketu jeden den v týdnu. Kladenská burza má celkem osm členů. Ke zveřejňování nabídek, poptávek a kurzovních listů využívá burza obchodní a informační systém BIOS. Komoditní burza Kladno je rozdělena do následujících sekcí: Dřevařská burza předmětem obchodů jsou produkty lesnické a dřevařské výroby, mezi nejvýznamnější se řadí jehličnaté a listnaté výřezy pro pilařské zpracování a jehličnaté a listnaté dřevo určené k výrobě vlákniny a buničiny. Na Dřevařské burze je praktikován týdenní obchodní cyklus, v úterý je uveřejňován listing 31, obchodování probíhá prezenční formou ve čtvrtek. 32 Průmyslové komodity předmětem burzovních obchodů jsou v této sekci nerostné suroviny, produkty koksových pecí a rafinérského zpracování ropy, chemické výrobky, základní kovy, odpady a druhotné suroviny apod. Burzovní shromáždění je jednou týdně. 33 Aktuálně není obchodování v průmyslové sekci podporováno s výjimkou trhu NECHELA. 34 Energetická burza jedná se o trh orientovaný na fyzické dodávky elektřiny a zemního plynu pro veřejné zadavatele a odběratele z podnikové sféry. V současné době se jedná 30 Českomoravská komoditní burza Kladno: Základní informace a historie. Comsence capital [online]. [cit ]. Dostupné z: 31 Jedná se o seznam všech aktuálních aukcí připravených na konkrétní burzovní shromáždění, které vydává Registrační centrum Českomoravské komoditní burzy Kladno a je zveřejněn na stránkách 32 Českomoravská komoditní burza Kladno: Dřevařská burza. ČMKBK [online]. [cit ]. Dostupné z: 33 Českomoravská komoditní burza Kladno: Průmyslové komodity. ČMKBK [online]. [cit ]. Dostupné z: 34 Jedná se o systém pro obchodování s nespotřebovanými chemickými látkami a přípravky. 23

24 o centrální tržní místo obchodování dodávek plynu a elektřiny v ČR. Obchodování probíhá elektronicky aukčním systémem všechny pracovní dny v roce. 35 Burza odpadů sekce je určena pro obchodování s komoditami, které mají charakter odpadů a druhotných surovin. Obchodování na Burze odpadů v současné době neprobíhá. 36 Agrární sekce předmětem obchodů agrární sekce jsou především výrobky rostlinné a živočišné a s nimi spojené produkty. Představují čtyři skupiny agrárních komodit dělené na obiloviny, luštěniny, olejniny a potraviny (maso, cukr apod). Burzovní shromáždění probíhá jednou týdně. 37 Obrázek 1 a obrázek 2 zobrazují vývoj objemu obchodů a uzavřených kontraktů na komoditní burze v Kladně. Z grafu je patrné, že mezi roky 2010 a 2011 zaznamenala kladenská burza masivní růst a, i přes mírný pokles v roce 2015, se jedná o rostoucí trend. V celkovém objemu obchodů se na burze za posledních pět let uzavřelo přes 32 tisíc kontraktů v hodnotě přes 22,5 miliard korun. Nejvíce obchodovanými komoditami jsou elektřina a plyn, obchody Dřevařské burzy jsou v menším objemu, u kterého navíc dochází k postupnému poklesu. Obrázek 1: Vývoj objemu uzavřených obchodů v letech na ČMKBK (v mld. Kč) Objem obchodů (v mld. Kč) Zdroj: Zpracování dat z 35 Českomoravská komoditní burza Kladno: Energetická burza. ČMKBK [online]. [cit ]. Dostupné z: 36 Českomoravská komoditní burza Kladno: Burza odpadu. ČMKBK [online]. [cit ]. Dostupné z: 37 Českomoravská komoditní burza Kladno: Agrární sekce. ČMKBK [online]. [cit ]. Dostupné z: 24

25 Obrázek 2: Vývoj počtu kontraktů na ČMKBK v letech Počet kontraktů Zdroj: Zpracování dat z Díky nákupům dodávek energie ze strany všech ministerstev a jejich přímo řízených organizací má ČMKBK významné místo na českém komoditním trhu. Nabízí tržně objektivní ceny a plynulé obchodování a vytváří tak tržní místo, kde se soustředí maximum poptávky a nabídky HRAPRAKO komoditní burza Olomoucká komoditní burza HRAPRAKO byla založena v roce 2006 třemi zakladatelskými společnostmi Hramax, Prakov a Kovmat Trade. Platné státní povolení má burza ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, povolení Ministerstva zemědělství bylo odňato v červenci Při komoditní burze není zřízen rozhodčí soud, celkově má šest členů. 39 Jako předmět burzovních obchodů je široká škála komodit průmyslového charakteru, mezi které patří nerostné suroviny (železná ruda, barevné rudy apod.), kaustobiolity, řepka olejná, škrob, rostlinné oleje, obiloviny, (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, proso apod.), luštěniny, čočka, cukr, maso. Burzovní shromáždění se koná minimálně jedenkrát v měsíci, vždy první úterý každého kalendářního měsíce v době hod. Na burze HRAPRAKO jsou 38 Českomoravská komoditní burza Kladno. Comsense [online]. [cit ]. Dostupné z: 39 Ministerstvo průmyslu a obchodu. HRAPRAKO komoditní burza [online]. [cit ]. Dostupné z: 25

26 uzavírány pouze obchody s fyzickou dodávkou komodit, s komoditními deriváty burza neobchoduje. 40 Obrázek 3 zobrazuje klesající trend vývoje objemů zobchodovaných kontraktů na komoditní burze. Pokles objemu je zřetelný, mezi lety 2011 a 2014 se snížil o 98 %. Od roku 2013 burza vykazuje negativní hospodářský výsledek, který je způsobem poklesem tržeb a tedy poklesem objemu uzavřených obchodů a z nich vyplývajícího výnosu z poplatků za registraci uzavřených obchodů. 41 Obrázek 3: Vývoj objemu obchodů na burze HRAPRAKO v letech (v mil. Kč) 1,600 1,400 1,200 1, Objem obchodů 1, Objem obchodů Zdroj: Výroční zprávy burzy HRAPRAKO , vlastní zpracování Komoditní burza Říčany Komoditní burza Říčany byla založena v roce 2007 na základě povolení Ministerstva průmyslu a obchodu k provozování burzy. Zakládajícími členy burzy jsou tři společnosti: Metal Recycling, Commexim Group a Metafer, s.r.o. Při burze není zřízen rozhodčí soud. Předmětem obchodů jsou průmyslové komodity, primárně se burza zaměřuje na obchodování s legovacími kovy a feroslitinami. Obchodování probíhá prezenčně v prostorách sídla burzy každou středu mezi hod HRAPRAKO Komoditní burza. Obchodované komodity [online]. [cit ]. Dostupné z: 41 HRAPRAKO Komoditní burza. Výroční zprávy [online]. [cit ] Dostupné z: 42 Komoditní burza Říčany. Obchodní dny [online]. [cit ]. Dostupné z: 26

27 2.2.4 Power Exchange Central Europe, a.s. Power Exchange Central Europe, a.s. (dále jen PXE) vznikla v roce 2009 jako dceřiná společnost Burzy cenných papírů Praha, a.s. Organizace vznikla přeměnou právní formy původní Energetické burzy Praha (zal. 2007). Komoditní burza umožňuje obchodování s elektrickou energií a zemním plynem prostřednictvím elektronických aukcí. Obchodování je možné v podobě komoditních futures s fyzickou dodávkou nebo finančním vypořádáním, nebo v podobě spotových kontraktů s fyzickým vypořádáním obchodu. PXE obchoduje s elektrickou energií s místem dodání v ČR, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku. PXE má coby energetická burza důležitou pozici v regionu střední a východní Evropy. Nejvýznamnějším trhem z hlediska objemu obchodů i počtu účastníků je Česká republika - zde se vypořádává i nejvíce obchodů. Účastníci obchodování uzavírají kontrakty anonymně za dodržení stanovených pravidel burzy a regulačních mechanismů. Burza umožňuje i registraci a následné vypořádání obchodů mimo PXE, pomocí tzv. OTC clearing. 43 V případě České republiky se elektřina obchoduje ve dvou produktech - tzv. Base Load a Peak Load. V průměru 90 % se jedná o obchody s Base Load elektřinou, tedy základní zatížení, kdy je dodávka stálá, a to 24 hodin 7 dní v týdnu. Zbytek obchodů s elektřinou tvoří Peak Load, kdy je dodávka pouze 12 hodin 5 dní v týdnu. Base produkty jsou v průměru levnější, především se jedná o dodávky z jaderných elektráren. Hlavní typ obchodování na PXE tvoří futures, spotové obchody jsou pouze v případě českého plynu, oproti futures obchodům však v malém objemu. 44 PXE nabízí nákup elektrické energie a plynu konečným uživatelům prostřednictvím elektronických aukcí (tzv. PXE aukce). Tato služba je určena především pro obce, státní správu, firmy nebo větší odběratele. Při tomto typu obchodování není stanoven minimální objem nákupu. Největším odběratelem v tomto režimu bylo za rok 2015 Hlavní město Praha. Největším konkurentem PXE je Českomoravská komoditní burza Kladno. Konkurenční boj vede ke spravedlivým a transparentním cenám pro konečné spotřebitele. Obchodování 43 OTC clearing umožňuje uzavírání obchodů prostřednictvím brokera nebo přímo mezi účastníky burzy. 44 Power Exchange Central Europe [online]. [cit ]. Dostupné z: 27

28 probíhá výhradně elektronicky ve všech pracovních dnech. Státní dozor vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu, v oblasti komoditních derivátů pak Česká národní banka. 45 Obrázek 4 znázorňuje vývoj zobchodovaného objemu uzavřených kontraktů v milionech EUR. Vývoj je kolísavý, v průběhu let burza standardizovala kontrakty a snižovala počet obchodů při jejich stejném objemu, tzn. počet uzavřených obchodů je v současnosti nižší, jejich finanční objem z dlouhodobého hlediska drží podobnou úroveň. Obrázek 4: Vývoj objemu obchodů uzavřených na burze v letech (v mil. EUR) Objem obchodů Zdroj: Výroční zprávy burzy PXE , vlastní zpracování Obrázek 5 znázorňuje rozložení podílů obchodování mezi zeměmi a dle druhů kontraktů. Dominantní zastoupení má v rámci obchodování pěti zapojených zemí (tj. ČR, SR, Rumunsko, Polsko a Maďarsko) Česká republika, kde největší podíl tvoří finanční futures (64,62 %), následují maďarské finanční futures 23,58 %) a opět český trh s plynovými futures (5,49 %) a SPOT obchody (3,93 %). Slovenské finanční i fyzické futures a maďarské fyzické futures tvoří minoritní část zobchodovaných kontraktů na PXE. 45 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Power Exchange Central Europe [online]. [cit ]. Dostupné z: 28

29 Obrázek 5: Rozložení podílů obchodů mezi zeměmi a druhem kontraktu 5% 4% 2% České finanční futures Maďarské finanční futures České plynové futures 24% Český plyn SPOT 65% Slovenské fyzické futures Maďarské fyzické futures Slovenské finanční futures Zdroj: Power Exchange Central Europe, dostupné z: Komoditní burza Praha Komoditní burza Praha (dále jen KBP) vznikla v roce 2002 po udělení státního povolení ze strany Ministerstva zemědělství. Založena byla organizacemi Odbytové družstvo CENTRUM Tábor (obchod s jatečními zvířaty), R-M Systém, a.s a Českomoravská plemenářská unie, k.s. Na základě charakteru podnikání zakladatelských společností byla burza zpočátku zaměřena na komodity zemědělského charakteru (původně rozdělených do skupin živočišná, jateční, rostlinná a krmiva). V souvislosti se vstupem společnosti Lesy ČR, s.p. bylo v roce 2003 obchodování rozšířeno o dříví a dřevní hmotu. Po udělení povolení Ministerstva průmyslu a obchodu došlo v roce 2003 k dalšímu rozšíření obchodovaných komodit o sekci průmyslového zboží Ministerstvo průmyslu a obchodu: Komoditní burza Praha [online]. [cit ]. Dostupné z: 29

30 V současnosti jsou komodity rozdělené do tří sekcí: 47 Sekce dříví a dřevní hmoty - rozděluje se dále na sekci surového dříví, sypaných materiálů a řeziva. Kromě dříví, dřevní hmoty a výrobků vzniklých jejich zpracováním obchoduje sekce s řezivem, konstrukčním a obalovým materiálem na bází dřeva a dřevných odpadů. V sekci dříví a dřevní hmota dlouhodobě nedochází se spárování nabídky s poptávkou, která je nulová, obchody s komoditou dříví klesají, až dlouhodobě stagnují. Sekce agrárních komodit - obsahuje rostlinné a živočišné komodity, hnojiva, pesticidy a krmiva. Komodity se v agrární sekci v současnosti na burze neobchodují. Sekce průmyslových komodit - obsahuje mj. nerostné suroviny, chemické výrobky, základní kovy a jejich slitiny, vlákniny a papír, elektřinu, produkty koksovacích pecí a rafinérského zpracování ropy, indexy vytvořené na základě cen komodit. V současnosti se na KBP obchoduje s elektřinou, zemním plynem a motorovou naftou. Obchodování v sekci dříví a dřevní hmoty probíhá každou všední středu, v sekci průmyslových komodit (s elektřinou a zemním plynem) jednu středu v měsíci. Burza obchoduje ve dvou elektronických systémech. Při burze nebyl zřízen rozhodčí soud, využívá však Rozhodčího soudu Hospodářské komory a Agrární komory. V současnosti se burza potýká se sníženým zájmem ze strany obchodníků z důvodu uplynulému správnímu řízení o odejmutí státního povolení ze strany Ministerstva zemědělství a s tím související nedůvěru ze strany obchodníků Komoditní burza Praha: Komodity [online]. [cit ]. Dostupné z: 48 Komoditní burza Praha: Výroční zpráva 2015 [online]. [cit ]. Dostupné z: 30

31 Obrázek 6: Vývoj objemu obchodů na KBP v letech (v mil. Kč) Objem obchodů Zdroj: Výroční zprávy KBP , vlastní zpracování Kolísavý vývoj objemu obchodů na KBP je zobrazen na obrázku 6. V letech neproběhlo téměř žádné spárování nabídky s poptávkou a obchody na burze byly nulové. V roce 2011 proběhla rozsáhlá kampaň v komoditě dříví a dřevní hmoty a ve spolupráci se státním podnikem Lesy ČR bylo vyhlášeno aukcí. V roce 2012 byla spolupráce ukončena a obchod s dřívím začal stagnovat, ale burza však začala obchodovat s elektřinou a zemním plynem. 2.3 Proces fungování komoditních burz v ČR V České republice existuje v současnosti pět komoditních burz různé velikosti, stáří, profilace, způsobu obchodování a úspěšnosti na trhu. Zaměřením v České republice převažují průmyslové komodity nad zemědělskými, největší objemy obchodu díky PXE jsou však v oblasti elektřiny a zemního plynu. Dlouhodobě stagnuje obchod se dřívím, kde se nabídka nesetkává s poptávkou. Nejstarší, co se působnosti na českém trhu týče, je Českomoravská komoditní burza Kladno (zal. 1994), naopak nejmladší je z roku 2009 Power Exchange Central Europe. Nejvíce obchodních dní (celkem 251) za rok 2015 zorganizovala PXE společně s ČMKBK, tyto dvě komoditní burzy mají burzovní shromáždění každý pracovní den. Jednou týdně se schází burzovní shromáždění na KBP a KB Říčany, jednou měsíčně burzovní shromáždění komoditní burzy HRAPRAKO. Rozhodčí soud má zřízena pouze 31