VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU
|
|
- Pavla Blažková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU M. Jeremiáš 1,2, M. Pohořelý 1,2, M. Vosecký 1, S. Skoblja 1,3, P. Kameníková 1,3, K. Svoboda 1 a M. Punčochář 1 Alotermní zplyňování vodní parou představuje zajímavou a perspektivní technologii pro využití biomasy. Je produkován plyn se zanedbatelným obsahem dusíku, tedy i více výhřevný a s větším obsahem vodíku než při autotermním zplyňování vzduchem. V této práci byl při alotermní zplyňování ve fluidním generátoru sledován vliv teploty celého reaktoru a porovnán vliv teploty fluidní vrstvy a teploty prostoru nad vrstvou na složení a výtěžek generátorového plynu. Klíčová slova: biomasa, alotermní zplyňování, fluidní lože ÚVOD Biomasa má mezi obnovitelnými zdroji energie v ČR pravděpodobně největší potenciál využití [1]. Zplyňování je perspektivní technologií pro produkci elektrické energie z biomasy potenciálně s větší účinností než při jejím přímém spálení. Mezi výhody zplyňování, kromě již zmíněné vyšší účinnosti přeměny na elektrickou energii, patří i možnost čistit produkovaný plyn od nežádoucích složek ještě před spálením v plynovém motoru nebo v plynové turbíně a tedy i celkové snížení emisí z procesu. Zplyňování je termochemická přeměna pevného nebo kapalného paliva na palivo plynné za působení zplyňovacího média (vzduch, kyslík, pára, oxid uhličitý) a tepla (viz Obr. 1). Obr. 1 Princip zplyňování Produkovaný plyn obsahuje výhřevné složky (vodík, oxid uhelnatý, methan a minoritní organické sloučeniny), doprovodné složky (oxid uhličitý, vodní pára a dusík) a nežádoucí složky (dehet, prach, chlorovodík, fluorovodík, sirné a dusíkaté látky ), jejichž obsah je nutné pomocí vhodné technologie snížit na přípustnou míru. Jedná se o proces v souhrnu endotermní, je tedy nutné zajistit přísun tepla do procesu [2]. Při zplyňování vzduchem, kyslíkem (nebo jejich směsi s párou) je možné zajistit přísun tepla částečným spálením paliva v reaktoru tedy vést proces autotermně (samonosně), což má ale za následek naředění generátorového plynu produkty dokonalého spalování. Namísto vzduchu lze použít i čistý kyslík a vyvarovat se tak naředění produkovaného plynu dusíkem. Získávání kyslíku ze vzduchu je energeticky a finančně náročné. Další možností je zajistit přísun tepla zvenku vést proces alotermně (viz Obr. 2). Teplo může být zvenku dodáváno přes teplosměnné plochy, předehříváním zplyňovacího média nebo přísunem ohřáté fluidní vrstvy v reaktoru s duálním fluidním ložem (viz dále). V tabulce (Tab. 1) je uvedeno složení produkovaného plynu při autotermním zplyňování biomasy vzduchem a při alotermním zplyňování parou. Hlavními rozdíly ve složení vodního a nízkoenergetického plynu jsou výhřevnost plynu a obsah vodíku [3]. Ing. Michael Pohořelý 1,2, pohorely@icpf.cas.cz, pohorelm@vscht.cz, 1 Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, Rozvojová 135, Praha 6 2 Ústav energetiky, VŠCHT v Praze, Technická 5, Praha 6 3 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT v Praze, Technická 5, Praha 6 / 65 /
2 Obr. 2 Rozdíl mezi autotermním a alotermním zplyňováním Tab. 1 Rozdíl mezi složením produkovaného plynu při autotermním zplyňování vzduchem a při alotermním zplyňování parou Zplyňování vzduchem (autotermní) Zplyňování parou (alotermní) Výhřevnost MJ/m H 2 % CO % CO 2 % CH 4 % N 2 % < 1 Existují různé typy zplyňovacích reaktorů (generátory se sesuvným ložem, generátory s fluidním ložem a hořákové generátory). Tento článek se zabývá fluidním zplyňováním a proto bude pozornost věnována pouze tomuto typu. Fluidní generátory obsahují fluidní vrstvu fluidovanou fluidačním médiem. Materiálem fluidní vrstvy může být křemenný písek, který má výborné fluidační vlastnosti, nebo materiály s dobrými fluidačními vlastnostmi a navíc katalyticky aktivní vápenec, olivín, dolomit (se vzrůstající aktivitou v tomto pořadí). Fluidní vrstva zajišťuje příznivé podmínky pro rychlý transport tepla a hmoty teplotní gradienty ve fluidní vrstvě jsou velmi malé, takže může být pokládána za izotermní. Částečky paliva se intenzivně mísí s materiálem fluidní vrstvy, což vede k rychlé pyrolýze a vzniku poměrně velkého množství pyrolýzních plynů. Množství dehtu v plynu z fluidních generátorů bývá nižší než u generátorů se sesuvným ložem v protiproudém uspořádání a srovnatelné nebo vyšší než u generátorů se sesuvným ložem v souproudém uspořádání. Na obrázku (Obr. 3) jsou schématicky ukázány různé typy fluidních zplyňovacích generátorů: se stacionárním ložem, s cirkulujícím ložem a s duálním fluidním ložem. V generátoru se stacionárním ložem je fluidní vrstva udržována ve vznosu určitou rovnovážnou rychlostí fluidačního média, v reaktoru s cirkulujícím ložem je tato rychlost vyšší a fluidní vrstva je unášena do cyklónu, kde je odseparována z plynu a dávkována zpět do zplyňovací zóny [2]. Třetím vyobrazeným generátorem je generátor s duálním fluidním ložem. Fyzicky jsou odděleny zplyňovací a spalovací reakce, aby byl získán plyn se zanedbatelným obsahem dusíku. Biomasa vstupuje do prvního zplyňovacího reaktoru, kde je vysušena, odplyněna, a přeměněna na oxid uhelnatý, oxid uhličitý, methan, vodík, vodní páru a dehty. Zároveň probíhají reakce s vodní parou. Zplyňovací a spalovací prostor je propojen svodkou, kterou je transportován materiál fluidní vrstvy se zbytky uhlíku do spalovacího prostoru, kde je téměř všechen zbývající uhlík spálen. Ohřátý materiál fluidní vrstvy je oddělen od spalin na cyklónu a dávkován přes sifón zpět do zplyňovací části. Potřebné teplo k ohřátí fluidní vrstvy je získáno spálením zbytku uhlíku a regulováno recirkulací plynu ze zplyňovaní, nebo přidáním dalšího paliva. Ve zplyňovací části je fluidačním médiem vodní pára a ve spalovací vzduch. Teplo potřebné ke zplynění biomasy v prvním reaktoru je procesu dodáváno cirkulací materiálu fluidní vrstvy ze spalovací části a přes společnou teplosměnnou plochu spalovací a zplyňovací části. Uvedený reaktor s duálním fluidním ložem je v praxi použit v pilotní jednotce v Gϋssingu v Rakousku, kde je zplyňována dřevěná štěpka. Produkovaný plyn je spalován v plynovém motoru, který je napojen na generátor / 66 /
3 el. proudu. Teplo je dodáváno do topné sítě města Gϋssingu. Elektrický výkon zařízení je 2000 kw, tepelný výkon 4500 kw, elektrická účinnost 25 %, tepelná účinnost 56,3 % a celková účinnost tedy 81,3 % [4]. Obr. 3 Typy fluidních zplyňovacích generátorů EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Smyslem tohoto experimentu bylo simulovat děje ve zplyňovací části duálního reaktoru a proměřit závislost vlastností produkovaného plynu na parametrech zplyňování, tj. zplyňovacího poměru pára/biomasa, teplotě reaktoru a vlivu přídavku CO 2 za použití speciálního patentovaného olivínu jako materiálu fluidní vrstvy. Tento článek je zaměřen na vliv teploty reaktoru a na porovnání vlivu teploty fluidní vrstvy a teploty nad vrstvou (freeboardu) na kvalitu a výtěžek produkovaného plynu. Zplyňovací experimenty byly uskutečněny na atmosférickém fluidním generátoru s gejzírovitou tryskající fluidní vrstvou (Obr. 4). Reakční prostor je tvořen svislým válcem ze žáruvzdorné nerezavějící oceli o průměru 51 mm v prostoru 500 mm nad roštem, v horní části pak 99 mm. Celková výška generátoru je 2200 mm. Zplyňovací médium je elektricky předehříváno a vedeno pod rošt, který je umístěn ve spodní části reakčního prostoru. Palivo je ze zásobníku (1) dávkováno šnekovým podavačem (2) poháněným přes řemen napojeným motorem s převodovkou (3) k pneumatickému transportu dusíkem (4) do fluidní vrstvy. Přívod paliva je chlazen protiproudým chladičem (5), aby nedocházelo k jeho spékání na vstupu do reaktoru. Vnější ohřev aparatury je uskutečňován pomocí dvojic polocylindrických elektrických topných těles (8) rozdělených do tří segmentů, což umožňuje nastavení teploty zvlášť ve fluidní vrstvě (7) a zvlášť ve dvou sekcích v prostoru nad vrstvou (9). Surový generátorový plyn vystupující z reaktoru je od tuhých látek čištěn v cyklónovém odlučovači (12). Teplota uvnitř generátoru je měřena pomocí termočlánků typu K umístěných ve fluidní vrstvě (1650 mm pod hlavou kolony) a ve freeboardu (10). Obr. 4 Experimentální zařízení / 67 /
4 Objemový průtok dusíku v pneumatickém transportu byl 1,6 m 3 /h. Zplyňovacím médiem byla směs páry (1,335 m 3 /h) a dusíku (1,000 m 3 /h). Vytažené hodnoty jsou vztaženy na teplotu 20 C a na tlak 101,325 kpa. Materiálem fluidní vrstvy byl speciální olivín o zrnitosti 0,25 0,50 mm a palivem komerční dřevěná drť (používaná na uzení) s tvarově obdobnými částicemi, konstantní vlhkostí a zrnitostí 0,25-2,00 mm. Závislosti na teplotě byly měřeny s konstantním zplyňovacím poměrem (pára/palivo) 0,98 kg/kg. Surový generátorový plyn byl pro off-line analýzu odebírán do skleněných odběrových nádob (tzv. myší) a analyzován na plynovém chromatografu s plamenoionizačním a tepelně-vodivostním detektorem. Vlastnosti plynu byly přepočítávány na nulový obsah vody a dusíku v plynu. VÝSLEDKY A DISKUZE Vliv teploty reaktoru na výhřevnost, výtěžek a složení plynu Obr. 5 Vliv teploty reaktoru na výhřevnost (y 1 ) a výtěžek (y 2 ) produkovaného suchého plynu Obr. 5 ukazuje vliv teploty reaktoru na výhřevnost a výtěžek suchého plynu. Výhřevnost plynu se vzrůstem teploty reaktoru poklesla (z 18 na 15 MJ/m 3 ), zatímco výtěžek plynu znatelně vzrostl (z 0,8 na 1,5 m 3 /kg suché biomasy). Obr. 6 Vliv teploty reaktoru na koncentraci jednotlivých složek v produkovaném suchém plynu Obr. 7 Vliv teploty reaktoru na výtěžek jednotlivých složek produkovaného suchého plynu / 68 /
5 Obr. 6 ukazuje vliv teploty reaktoru v intervalu C na koncentraci složek v plynu a Obr. 7 vliv teploty reaktoru na výtěžek jednotlivých složek suchého plynu. Koncentrace H 2 s rostoucí teplotou prudce rostla, stejně tak i výtěžek H 2, koncentrace CO zprvu v intervalu C mírně vzrostla a poté začala klesat. Jeho výtěžek mírně rostl. Koncentrace CH 4 s rostoucí teplotou reaktoru klesala, ale jeho výtěžek velmi mírně rostl. Koncentrace CO 2 mírně poklesla, ale výtěžek znatelně vzrostl. Koncentrace i výtěžek zbývajících minoritních složek s rostoucí teplotou reaktoru klesaly. Vzrůst koncentrace H 2 je zapříčiněn posouváním rovnováhy endotermních reakcí směrem k produktům, tedy směrem k H 2. Stejně tak pokles koncentrace CH 4 je zapříčiněn upřednostňováním vzniku produktů endotermních reakcí a termickým rozkladem methanu za vzniku stabilnějšího acetylenu. Výtěžek CO 2 také roste, protože je produktem převážně endotermních reakcí. Pokles výhřevnosti plynu je zapříčiněn vzrůstající koncentrací méně výhřevného vodíku na úkor více výhřevných složek (viz Tab. 2). Tab. 2 Výhřevnost některých složek produkovaného plynu Q i (MJ/m 3 ) Acetylen C 2 H 2 56,94 Benzen (páry) C 6 H 6 140,34 Ethan C 2 H 6 64,31 Ethylen C 2 H 4 59,96 Methan CH 4 35,85 Oxid uhelnatý CO 12,7 Vodík H 2 10,75 Vliv teploty fluidní vrstvy a teploty freeboardu na výhřevnost, výtěžek a složení plynu Obr. 8 Vliv teploty fluidní vrstvy na výhřevnost (y 1 ) a výtěžek (y 2 ) produkovaného suchého plynu (t freeboardu = 800 ± 10 C ) Obr. 9 Vliv teploty freeboardu na výhřevnost (y 1 ) a výtěžek (y 2 ) produkovaného suchého plynu (t fluidní_vrstvy = 800 ± 10 C ) Obr. 8 ukazuje vliv teploty fluidní vrstvy na výhřevnost a výtěžek plynu a Obr. 9 vliv teploty freeboardu na výhřevnost a výtěžek plynu. Je vidět, že teplota fluidní vrstvy má výraznější vliv na výhřevnost a výtěžek plynu než teplota freeboardu. / 69 /
6 Obr. 10 Vliv teploty fluidní vrstvy na výtěžek jednotlivých složek v produkovaném suchém plynu (t freeboardu = 800 ± 10 C ) Obr. 11 Vliv teploty freeboardu na výtěžek jednotlivých složek v produkovaném suchém plynu (t fluidní_vrstvy = 800 ± 10 C ) Obr. 8 ukazuje vliv teploty fluidní vrstvy a Obr. 9 vliv teploty freeboardu na výtěžek majoritních složek produkovaného suchého plynu. Zvýšení teploty ve fluidní vrstvě způsobovalo větší přírůstek koncentrace H 2 než zvýšení teploty ve freeboardu. Ve fluidní vrstvě výtěžek CO s rostoucí teplotou stoupal zatímco ve freeboardu výtěžek CO klesal. Nebyl pozorován rozdíl v chování zbývajících minoritních složek v plynu v závislosti na teplotě fluidní vrstvy nebo freeboardu v obou případech jejich zastoupení v plynu s rostoucí teplotou klesalo. ZÁVĚR Na zplyňovacím generátoru s gejzírovitou fluidní vrstvou byl proveden experiment alotermního zplyňování dřevěné drti vodní párou ve fluidním loži tvořeném speciálně upraveným olivínem. Při vzrůstu teploty reaktoru rostl výtěžek plynu a snižovala se jeho výhřevnost, protože rostl podíl vodíku v plynu na úkor více výhřevných složek. Teplota fluidní vrstvy měla větší vliv na výtěžek plynu a na výtěžek vodíku než teplota freeboardu. Výtěžek oxidu uhelnatého při vzrůstu teploty fluidní vrstvy stoupal, zatímco při vzrůstu teploty freeboardu klesal. PODĚKOVÁNÍ Tato práce vznikla díky finanční podpoře Grantové agentury České republiky, projekt číslo 104/07/0977, Grantové agentury Akademie věd, projekt číslo a díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, projekt MSM POUŽITÁ LITERATURA [1] SKOBLJA S., TENKRÁT D., VOSECKÝ M., POHOŘELÝ M., LISÝ M., BALAŠ M., PROKEŠ O.: Využití biomasy jako obnovitelného zdroje energie. 58. Sjezd chemických společností: Paliva, petrochemie, polymery, Chemické Listy100(S), s20-s24, 2006, Ústí nad Labem, září [2] KOUTSKÝ B.: Základy zpracování a využití pevných a plynných paliv, materiály k přednáškám, [3] BOERRIGTER H.; RAUCH R.: Rewiew of applications of gases from biomass gasification, Handbook Biomass Gasification, BTG, [4] PFEIFER Ch., RAUCH R., HOFBAUER H.: In-bed catalytic tar reduction in a dual fluidized bed biomass steam gasifier, Ind. Eng. Chem. Res. 43, , / 70 /
Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování
Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM
ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM Jan Najser, Miroslav Kyjovský V příspěvku je prezentováno využití biomasy dřeva a zbytků ze zemědělské výroby jako obnovitelného zdroje energie k výrobě
VíceKATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
Energie z biomasy X. odborný seminář Brno 9 KATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY M. Jeremiáš 1,, M. Pohořelý 1,, P. Kameníková 1, S. Skoblja 3, M. Vosecký
VíceSPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou
VíceSPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO
Energie z biomasy V. odborný seminář Brno 2006 SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou spalování energoplynu na VUT v Brně, Fakultě Strojního inženýrství, Odboru energetického
VíceZplyňování biomasy možnosti uplatnění
biomasy možnosti uplatnění Ing. Michael Pohořelý 1,, Ing. Michal Jeremiáš 1,, Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D 3, Ing. Petra Kameníková 1, doc. Ing. Karel Svoboda, CSc. 1, Ing. Markéta Tošnarová 1, Ing. Michal
VíceSESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA
SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA Jan Najser Základem nové koncepce pilotní jednotky zplyňování dřeva se suvným ložem je systém podávání paliva v závislosti na zplyňovací teplotě. Parametry
VíceTechnologie zplyňování biomasy
Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired
VíceALOTERMNÍ FLUIDNÍ ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
PALIVA 1 (29), 23-3 ALOTERMNÍ FLUIDNÍ ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Michael Pohořelý a,b (pohorely@icpf.cas.cz, pohorelm@vscht.cz), Michal Jeremiáš a,b, Sergej Skoblia c, Martin Vosecký a, Petra Kameníková a, Michal
VícePřehled technologii pro energetické využití biomasy
Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání
VíceVYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY NA NIKLOVÉM PREREFORMINGOVÉM KATALYZÁTORU
VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY NA NIKLOVÉM PREREFORMINGOVÉM KATALYZÁTORU Martin Vosecký 1, Petra Kameníková 1, Michael Pohořelý 1, Sergej Skoblja 1,2 a Miroslav Punčochář 1 1 Ústav
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceTERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.
TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH PRINCIPY POUŽÍVANÝCH TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ VELKOKAPACITNÍ REALIZACE TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ
VíceKombinovaná výroba elektrické energie a tepla z biomasy procesem zplyňování v ČR. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla z biomasy procesem zplyňování v ČR Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia Zplyňování
VíceKombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav chemických procesů Akademie věd ČR Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem Michael
VíceKombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia Zplyňování H 2 + CO +
VíceČeská asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.
Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D. Důvod založení Asociace byla založena s posláním zvýšit v České republice důvěryhodnost
VíceKogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth
KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se
VíceVLIV REAKČNÍCH PODMÍNEK NA FLUIDNÍ SPALOVÁNÍ MOKRÝCH STABILIZOVANÝCH ČISTÍRENSKÝCH KALŮ
VLIV REAKČNÍCH PODMÍNEK NA FLUIDNÍ SPALOVÁNÍ MOKRÝCH STABILIZOVANÝCH ČISTÍRENSKÝCH KALŮ Michael Pohořelý, Karel Svoboda, Petra Hejdová, Martin Vosecký, Otakar Trnka a Miloslav Hartman Stabilizované čistírenské
VíceZkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR Siarhei Skoblia, Zdeněk Beňo, Jiří Brynda Michael Pohořelý a Ivo Picek Úvod
VíceOmezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Omezování plynných emisí Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Různé fyzikální a chemické principy + biotechnologie Principy: absorpce adsorpce oxidace a redukce katalytická oxidace a redukce kondenzační
VíceČinnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu
Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným
VíceENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ
ENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou energoplynu, jako jednou z možností nahrazení zemního plynu. Zásoby zemního plynu, stejně jako ostatních fosilních paliv, nejsou
VícePEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety
PEVNÁ PALIVA Základní dělení: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety Biomasa obnovitelný zdroj energie u našich výrobků se týká dřeva a dřevních briket Složení
VíceZplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí
Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Pilotní jednotka EZOB Programový projekt výzkumu a vývoje MPO IMPULS na léta 2008 2010 Projekt ev. č.: FI-IM5/156
VíceNÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU
NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU Jan Najser Široké uplatnění zplyňovacích procesů se nabízí v oblasti výroby elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Hlavní překážkou bránící
VíceODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU DÁVKOVÁNÍM ADITIVA DO FLUIDNÍHO LOŽE
ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU DÁVKOVÁNÍM ADITIVA DO FLUIDNÍHO LOŽE Ing. Martin Lisý, Ing. Marek Baláš This text describes possibility of tars reduction with the assistance of catalyst feeding into a fluidized bed
VíceMožnosti výroby elektřiny z biomasy
MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Možnosti výroby elektřiny z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Najser Žilinská univerzita 22.-23.5.2007 23.5.2007 Cíle summitu EU pro rok 2020 20 % energie
VíceZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY. MICHAEL POHOŘELÝ a,b, MICHAL JEREMIÁŠ a,b, PETRA KAMENÍKOVÁ a, SIARHEI SKOBLIA c, KAREL SVOBODA a,d a MIROSLAV PUNČOCHÁŘ a.
ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY MICHAEL POHOŘELÝ a,b, MICHAL JEREMIÁŠ a,b, PETRA KAMENÍKOVÁ a, SIARHEI SKOBLIA c, KAREL SVOBODA a,d a MIROSLAV PUNČOCHÁŘ a a Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i., Rozvojová 135, 165
VícePalivová soustava Steyr 6195 CVT
Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního
VíceSNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE
SNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE Přemysl Kohout, Marek Baláš Pro optimalizaci provozu atmosférických fluidních zařízení je možno využít přídavných
VíceVliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování
VLIV ENERGETICKÝCH PARAMETRŮ BIOMASY PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Pavel Janásek Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování Pavel Janásek ŘEŠITELSKÁ PRACOVIŠTĚ ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY Energetický
VíceSTUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C
STUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C Aleš Barger, Siarhei Skoblia Pyrolýza je termickým rozkladem organické hmoty za nepřítomnosti vzduchu,
VíceAutokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.
VíceMOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
MOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Martin Lisý, Skála Zdeněk, Baláš Marek, Moskalík Jiří Článek popisuje koncepčně zcela nové řešení kogenerace se zplyňováním biomasy. Na místo
VíceMartin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála
ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY PŘI FLUIDNÍM ZPLYŇOVÁNÍ Martin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála Tento příspěvek se věnuje prezentaci dílčích výsledků projektu "Energetické parametry biomasy".
VíceEmisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky
Příloha č. 20 (Příloha č. 1 NV č. 352/2002 Sb.) Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky 1. Emisní limity
VíceZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY
Energie z biomasy IX. odborný seminář Brno 28 ZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY Aleš Barger, Sergej Skoblja, Petr Buryan Energie z biomasy se dá získávat spalováním,
VíceStabilizovaný vs. surový ČK
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Materiálové a energetické využití stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středněteplotní pomalou pyrolýzou Michael
VícePARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Energetické využití odpadů PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ komunální a průmyslové odpady patří do kategorie tzv. druhotných energetických
VícePorovnání experimentálních výsledků oxy-fuel spalování ve fluidní vrstvě s numerickým modelem
Porovnání experimentálních výsledků oxy-fuel spalování ve fluidní vrstvě s numerickým modelem Pavel SKOPEC 1*, Jan HRDLIČKA 1, Matěj VODIČKA 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav
VíceOmezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2010/2011
Omezování plynných emisí Ochrana ovzduší ZS 2010/2011 1 Úvod Různé fyzikální a chemické principy + biotechnologie Principy: absorpce adsorpce oxidace a redukce katalytická oxidace a redukce kondenzační
VíceKOPYROLÝZA UHLÍ A BIOMASY
KOPYROLÝZA UHLÍ A BIOMASY Lenka Jílková, Karel Ciahotný, Jaroslav Kusý, Jaroslav Káňa VŠCHT Praha, FTOP, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, Technická 5, 166 28 Praha 6 e-mail: lenka.jilkova@vscht.czl
VíceKolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?
TERMOCHEMIE Reakční entalpie při izotermním průběhu reakce, rozsah reakce 1 Kolik tepla se uvolní (nebo spotřebuje) při výrobě 2,2 kg acetaldehydu C 2 H 5 OH(g) = CH 3 CHO(g) + H 2 (g) (a) při teplotě
Více1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu
1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,
VícePaliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování
Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,
VíceTermochemická konverze biomasy
Termochemická konverze biomasy Cíle Seznámit studenty s teorií spalovacích a zplyňovacích procesů, popsat vlastnosti paliva a zařízení určené ke spalování a zplyňování Klíčová slova Spalování, biomasa,
VíceNovela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP
Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP Právní základ ČR» zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č.
VíceFLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel
FLUIDNÍ KOTLE Osvědčená technologie pro spalování paliv na pevném roštu s fontánovou fluidní vrstvou. Možnost spalování široké palety spalování pevných paliv s velkým rozpětím výhřevnosti uhlí, biomasy
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - energie V této kapitole se dozvíte: Čím se zabývá energetika. Jaké jsou trvalé a vyčerpatelné zdroje
VíceNízkoteplotní katalytická depolymerizace
Nízkoteplotní katalytická depolymerizace Katalytická termodegradace bez přístupu kyslíku Výroba energie nebo paliva z odpadních plastů, pneumatik a odpadních olejů Témata prezentace Profil společnosti
VíceMETODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ k definici nízkoemisního spalovacího zdroje Metodický pokyn upřesňuje požadavky na nízkoemisní spalovací zdroje co do přípustných
VíceVLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO
VLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO Jiřina Čermáková, Martin Vosecký, Jiří Malecha a Bohumil Koutský V této práci byl sledován vliv topného režimu na emise krbových kamen spalujících
VíceVÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM
VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM VŠB Technická univerzita Ostrava EMISNÉ ZAŤAŽENIE ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA, 11. 12. 06. 2015 Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Stručně o VEC Založeno roku 1999 pracovníky z Katedry energetiky
VíceZkušenosti s oxy-fuel spalováním ve stacionární fluidní vrstvě
Zkušenosti s oxy-fuel spalováním ve stacionární fluidní vrstvě Pavel SKOPEC 1*, Jan HRDLIČKA 1, Matěj VODIČKA 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, Praha
VíceZplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství
Zplyňování Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Statním rozpočtem ČR Technologie zpracování biomasy
VíceMETODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ k definici nízkoemisního spalovacího zdroje Metodický pokyn upřesňuje požadavky na nízkoemisní spalovací zdroje co do přípustných
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VíceRopa Kondenzované uhlovodíky
Nejdůležitější surovina pro výrobu organických sloučenin Nejvýznamnější surovina světové ekonomiky Výroba energie Chemické zpracování - 15 % Cena a zásoby ropy (70-100 let) Ropné krize Nutnost hledání
VíceVícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci
Vícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci Skoblia Siarhei 2, Picek Ivo 1, Beňo Zdeněk 2, Pohořely Michael 3,4 1 TARPO s.r.o 2 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT
VíceNízkoteplotní katalytická depolymerizace
Nízkoteplotní katalytická depolymerizace Katalytická termodegradace bez přístupu kyslíku Výroba energie nebo paliva z odpadních plastů, pneumatik a odpadních olejů Témata prezentace Profil společnosti
VíceVlhkost 5 20 % Výhřevnost 12 25 MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50
TECHNICKÉ MOŽNOSTI A VYBAVENOST ZDROJŮ PRO SPOLUSPALOVÁNÍ TAP Ing. Jan Hrdlička, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní TAP = tuhé alternativní palivo = RDF = refuse derived fuel, popř. SRF = specified recovered
VíceMožnost aplikace primárních opatření u generátorů s pevným ložem
Možnost aplikace primárních opatření u generátorů s pevným ložem Zdeněk BEŇO 1,*, Siarhei SKOBLIA 1, Michael POHOŘELÝ 2, 3 1 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT Praha, Technická 5,
VíceAUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno
AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, 612 00 Brno Popis Prototyp automatického kotle o výkonu 100 kw
VícePlatné znění části zákona s vyznačením změn
Platné znění části zákona s vyznačením změn 11 (5) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle odstavce 1
VíceVliv provozních parametrů fluidního kotle se stacionární fluidní vrstvou na tvorbu emisí SO 2, NO x a CO při spalování hnědého uhlí
Vliv provozních parametrů fluidního kotle se stacionární fluidní vrstvou na tvorbu emisí SO 2, NO x a CO při spalování hnědého uhlí Pavel SKOPEC 1,*, Jan HRDLIČKA 1 1 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav
VíceMŽP odbor ochrany ovzduší
MŽP odbor ochrany ovzduší Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. O emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Kategorizace stacionárních spalovacích
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9)
3. června 2015, Brno Připravil: Ing. Petr Trávníček, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9) Technika energetického využívání dřevních odpadů Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření
VíceDenitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Denitrifikace Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Pojem oxidy dusíku NO NO 2 Další formy NO x Vznik NO x 2 Vlastnosti NO Oxid dusnatý Vlastnosti M mol,no = 30,01 kg/kmol V mol,no,n = 22,41 m 3 /kmol ρ
VíceŠkodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech
Seminář Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech 18. 19.6.2015 hotel Duo, Horní Bečva 2 Představení projektu Název projektu: Oblast podpory: Zachování životního
VíceVysokoteplotní čištění plynu pro SOFC
Vysokoteplotní čištění plynu pro SOFC Michael POHOŘELÝ 1,2,*, Karel SVOBODA 1, Siarhei SKOBLIA 3,*, Michal JEREMIÁŠ 1,2, Michal ŠYC 1, Petra KAMENÍKOVÁ 1, Helena PARSCHOVÁ 2, Gabriela CABÁKOVÁ 2, Vít ŠUSTR
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ doc. Ing. Josef ŠTETINA, Ph.D. Předmět 3. ročníku BS http://ottp.fme.vutbr.cz/sat/
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Funkce, rozdělení, parametry, začlenění parního kotle do schémat
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VícePelety z netradičních. Mgr. Veronika Bogoczová
Pelety z netradičních materiálů Mgr. Veronika Bogoczová Pelety z netradičních materiálů zvýšení zájmu o využití obnovitelných zdrojů energie rostlinná biomasa CO2 neutrální pelety perspektivní ekologické
VíceFunkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej
Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný
VíceOptimalizace teplosměnné plochy kondenzátoru brýdových par ze sušení biomasy
Optimalizace teplosměnné plochy kondenzátoru brýdových par ze sušení biomasy Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš Dlouhý 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceSESUVNÝ ZPLYŇOVACÍ REAKTOR A MOŽNOSTI JEHO POUŽITÍ PRO LOKÁLNÍ VÝROBU ENERGIE VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU
SESUVNÝ ZPLYŇOVACÍ REAKTOR A MOŽNOSTI JEHO POUŽITÍ PRO LOKÁLNÍ VÝROBU ENERGIE VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU Skoblia S., Risner 1 H., Hustad 1 J., Koutský B., Malecha J. 1 Norwegian University of Science
VíceModerní energetické stoje
Moderní energetické stoje Jedná se o zdroje, které spojuje několik charakteristických vlastností. Jedná se hlavně o tyto: + vysoká účinnost + nízká produkce škodlivých látek - vysoká pořizovací cena! -
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceRNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:
RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší email: barbora_cimbalnikova@env.cz telefon: 267122859 http://www.env.cz/ Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100 10 Ústředna: ++420-2-6712-1111
VíceVliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých
VíceCentrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka - Kolokvium Božek 2012, Roztoky -
Popis obsahu balíčku WP3 Přizpůsobení motorů alternativním palivům a WP3: Přizpůsobení motorů alternativním palivům a inovativní systémy pro snížení znečištění a emisí GHG Vedoucí konsorcia podílející
VíceNegativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.
Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL
VíceVýsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS
TVIP 2015, 18. 20. 3. 2015, HUSTOPEČE - HOTEL CENTRO Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS Ing. Libor Baraňák, Ostravská LTS a.s. libor.baranak@ovalts.cz Abstrakt The paper describes
VíceVyužití kyslíku při výrobě cementu a vápna
Využití kyslíku při výrobě cementu a vápna Ing. Petr Tlamicha, Air Products s.r.o. Úvod Využitím alternativních paliv v rotačních pecích při výrobě cementu a vápna lze snížit výrobní náklady často ovšem
VíceSTANOVENÍ KONCENTRACE PLYNNÝCH ŠKODLIVIN NA VÝSTUPU ZE SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ
STANOVENÍ KONCENTRACE PLYNNÝCH ŠKODLIVIN NA VÝSTUPU ZE SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 1. ÚVOD V dnešní době, kdy stále narůstá množství energií a počet technologií potřebných k udržení životního standardu současné
VíceODSTRAŇOVÁNÍ KYSELÝCH SLOŽEK Z PLYNŮ ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
ODSTRAŇOVÁNÍ KYSELÝCH SLOŽEK Z PLYNŮ ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Petr Pekárek, Pavel Machač, Václav Koza, Božena Kremanová, Kateřina Bradáčová, Josef Kuba, Pedro Delgado Moniz Článek se zabývá čištěním generátorového
VíceProvozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu
Provozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika
VíceNA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla
ZDROJE TEPLA - KOTELNY PŘEDNÁŠKA Č. 8 SLOŽENÍ PALIV 1 NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla SPALNÉ SLOŽKY PALIV:
VíceMOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU
MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU Pavel Milčák Příspěvek se zabývá možnostmi termického využívání mechanicky odvodněných stabilizovaných kalů z čistíren
VíceVYSOKOTEPLOTNÍ ÚPRAVA SYNTÉZNÍHO PLYNU
VYSOKOTEPLOTNÍ ÚPRAVA SYNTÉZNÍHO PLYNU Sergej Skoblja, Jiří Malecha, Bohumil Koutský Biomass and plant wastes gasification in small and medium units enables effective transformation of problematic fuels
VíceElektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta
Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.
VíceVysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin
Vysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin Karel Ciahotný Marek Staf Tomáš Hlinčík Veronika Vrbová Viktor Tekáč Ivo Jiříček ICCT Mikulov 2015 shrnutí doposud získaných
VíceCFD MODELOVÁNÍ ODLUČOVÁNÍ TUHÝCH ČÁSTIC
CFD MODELOVÁNÍ ODLUČOVÁNÍ TUHÝCH ČÁSTIC Ing. Martin LISÝ Práce se zabývá možností využití numerického modelování pomocí programu CD STAR při vizualizaci proudění v cyklonu. Program umožňuje sledování průběhu
VíceSPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti BIOMASA. doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. Obnovitelné palivo
SPALOVÁNÍ A KOTLE doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. 1 ENERGIE Energie je extensivní veličina definuje se jako schopnost hmoty konat práci vyskytuje se v nejrůznějších formách Z hlediska jejího využití se často
VíceNovinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb.
Seminář KONEKO 16. 1. 2018 Novinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb. Ing. Robert Kičmer oddělení spalovacích zdrojů a paliv odbor ochrany ovzduší MŽP Obsah přednášky: Důvody
VíceOSVĚDČENÁ VÝROBA PYROLÝZNÍHO OLEJE A JEHO PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NEJEN V ENERGETICE. Kateřina Sobolíková
OSVĚDČENÁ VÝROBA PYROLÝZNÍHO OLEJE A JEHO PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NEJEN V ENERGETICE Kateřina Sobolíková Obsah Představení společnosti BTG Rychlá pyrolýza Technologie pro rychlou pyrolýzu Možnosti využití pyrolýzního
Více