STÁVKA T (Z HLEDISKA KRIZE VEEJNOPRÁVNÍHO MÉDIA)

Transkript

1 Západoeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Závrený projekt z Žurnalistiky STÁVKA T (Z HLEDISKA KRIZE VEEJNOPRÁVNÍHO MÉDIA) Jan Potek Plze 2006

2 Stávka v T (Z HLEDISKA KRIZE VEEJNOPRÁVNÍHO MÉDIA) Obsah 1. ÚVOD HISTORIE KRIZE ANALÝZA ZÁVR LITERATURA POSUDKY...18 Pílohy Box1: Prohlášení 2000 slov v roce Tabulka 1: Celkový pehled jev vyskytujících se ve vysílání...12

3 1. Úvod Mluvíme-li o krizi v T na pelomu let , mžeme v podstat mluvit o krizi samotného konceptu veejnoprávního média. V podstat se jedná o nejvtší žurnalistickou kauzu posledních let, velmi vdné téma, ke kterému vyšlo pt knih, byl natoen dokument a vyšla celá ada odborných a analytických lánk. Média jsou integrální souástí spolenosti, podílí se na selekci zájm, ale zárove nikdy nemohou postihnout spolenost jako celek, podizují se zájmm vtšiny a tím podávají nesprávný obraz spolenosti. Mediální realita tak skutenost pouze zrcadlí, utváí její lomový obraz. Na jedné stran jsou média závislá už na vstupech, napíklad o em je vlády nebo rzné komise informují, na druhé stran jsou média závislá na sledovanosti, ukazují to, co vtšina chce vidt. Zejména komerní mediální spolenosti, jsou pímo závislé na sledovanosti, kdy ím vtší sledovanost, tím vtší zisky z reklam, tudíž se snaží oslovit co nejširší okruh divák. To znamená, že vtšina zpráv bude koncipována tak, aby byla pijatelná pro toto cílové publikum. Z této skutenosti vyplývá, že sociální menšiny pak mohou být snadno opomíjeny, i zastoupeny v médiích jen minimáln. Tuto mezeru by mly do jisté míry vyplovat veejnoprávní média, i zde však záleží na hledisku konkrétního daného média. Obecn lze však íci, že veejnoprávní média by mla být nejobjektivnjší, co se konstruktu mediální reality týe. Zimní kauza T z pelomu let 2000 a 2001 však ukazuje, že ani do veejnoprávního média takového formátu, jakým eská televize bezesporu je, nelze vkládat toliko dvry. Bhem této krize došlo ke zneužití vlivu, který média na spolenost obecn mají, k prosazení vlastní pravdy a k znehodnocení samotného smyslu veejnoprávní televize, která je urena pedevším k tomu, aby poskytovala objektivní, ovené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváení názor (Zákon 483/1991). Zimní krizi v eské televizi na pelomu let 2000 a 2001 rozhodn nelze pojmout jako jednorázovou událost, jedná o výraz dlouhodobjších problém sahajících až nkolik let nazpt. Akoli je tato krize oznaována jako boj za svobodu slova nebo boj za demokracii jednalo se spíše o interní boj o vedení tohoto subjektu. Práv v roce 2000 došlo k vystupování již dlouho 1

4 vypjaté situace. Desítky zamstnanc se oteven postavili proti volb nového editele a tento interní spor vyvrcholil ve stávku zamstnanc T. A práv díky obrovskému vlivu, který média mají, se tento interní spor penesl do celonárodní roviny, pod oznaením boj za svobodu slova. Došlo k perušení vysílání veejnoprávní televize a desetitisíce lidí se za podpory pedních umlc úastnily demonstrací po celé republice. K tmto událostem se též pidal politický proud ve snaze urvat si v této obrovské mediální mašinérii sympatie. 2. Historie Koeny krize sahají až do roku 1998, což je veejnosti pomrn neznámá vc. Po odchodu generálního editele Ivo Mathé, který se vnoval podpoe pedevším zábavních poad, takže zpravodajství bylo mimo okruh jeho pozornosti, došlo na jae 1998 k neúspšným pokusm zprofesionalizovat v zájmu zdárného rozvoje demokracie a ku prospchu adových oban zpravodajství eské televize a po vzoru západních televizních stanic (ulík-pecina 2001, 27). Tento pokus, na nmž se podíleli Ivan Kytka, Jana Bobošíková, americký politolog Andrew Strohlein a nkteí osvícenjší lenové redakce zpravodajství, však velmi rychle selhal protože se dotkl nkterých konzervativních kruh v T. Problém spoíval v tom, že veejnoprávní televize nedokázala v této dob poskytovat za koncesionáské poplatky dostaten kvalitní zpravodajství, tak jak tomu bylo napíklad u anglické BBC. Pesvdujícím faktem byly volby v roce 1998, kdy se ukázalo, že soukromá TV Nova dokáže zajistit lepší volební servis než veejnoprávní T. eská veejnost, která vtšinou nemluví cizími jazyky a nemá pístup ke skuten profesionálnímu televiznímu zpravodajství stanic v jiných zemích, financuje koncesionáskými poplatky eskou televizi, avšak neví, že za své peníze dostává druhoadé zboží (ulík-pecina 2001, 85). Poátkem roku 1997 skonilo ptileté funkní období první Rady eské televize, jejímž pedsedou byl po vtšinu období Jií Grygar. Nové leny Rady T zvolila Poslanecká snmovna v únoru a poátkem dubna Nov konstituovaná Rada T vzáptí pijala své programové prohlášení a dne 16. dubna zvolila svým pedsedou Jana Jiráka. Nové Rad T pipadl nelehký 2

5 úkol vyhlásit a provést výbrové ízení na obsazení funkce generálního editele T na píští funkní období, nebo Ivovi Mathé ml koncem bezna 1998 jeho dosavadní mandát skonit. V záí 1997 Rada T informovala o podmínkách výbrového ízení, které oficiáln vyhlásila dne 1. prosince Výbrové ízení uzavela dne 4. února 1998 volba: generálním editelem eské televize se od 1. dubna 1998 stal Jakub Puchalský. Nový generální editel T bezprostedn po svém nástupu provedl výraznou rekonstrukci nejvyššího vedení T. Odešla také ást vedoucích pracovník a na jejich místa pišli noví lidé, z nichž nkteí nemli dosud vtší zkušenosti z práce v televizi. Neekaným problémem ve vývoji managementu T byl po necelých dvou msících odchod nov jmenovaného šéfredaktora zpravodajství Ivana Kytky po neúspšném pokusu o reformu vnitního fungování redakce. Ve shod se svým projektem avizoval generální editel strukturální zmny v T, které se mly opít také o studii provozního prostedí eské televize, jejímž vypracováním byla povena spolenost Coopers & Lybrand, mající již zkušenosti s analyzováním fungování T z dívjší doby. Jakub Puchalský rovnž usiloval o diskusi o poslání a postavení televize veejné služby. Komunikace nového vedení T s veejností i zamstnanci T však narážela od poátku na problémy a sporné body. Vedením T proklamovaná snaha o posílení veejnoprávnosti programu T se nkdy dostávala do naptí s kroky uplatnnými tímtéž vedením v programu, v nichž byly spatovány tendence práv opané. V oích ásti veejnosti byl velmi sporným hlavn projekt Ticet návrat, v jehož rámci byla uvedena repríza normalizaního seriálu Ticet pípad majora Zemana, a ostrý konflikt mezi vedením T a oponenty projektu a zpsobu jeho prezentace na obrazovce byl po mnoho dní jednou z hlavních událostí v republice. Ve vnitní komunikaci v T se projevovala rostoucí bariéra mezi nejvyšším vedením T a ostatními pracovníky T 1. Pibližn rok a pl Jakub Puchalský ve funkci generálního editele nacházel oporu v Rad T. V listopadu 1999 však Rada T zhodnotila vývojové trendy T, došla ke konstatování, že vedení T projevilo 1 Historie T Období zmn,

6 nerozhodnost v prosazování koncepních zmn a nebylo schopno zeteln vysvtlit své zámry, a požádala generálního editele o neprodlené kroky k ádnému obsazení funkce programového editele, ke zetelnému vymezení kompetencí vedoucích pracovník a k jednání s nezávislými producenty a tvrci. Jakub Puchalský odmítl usnesení Rady T jako nepimené a ultimativní a požádal o vyslovení dvry. Rada T se rozhodla vybrat nového generálního editele ve vyzývacím výbrovém ízení - pímým oslovením osobností, na jejichž oslovení se shodne vtšinou hlas. Rada požádala veejnost o návrhy a pedsevzala si rozhodnout do konce ledna A tak došlo v lednu 2000 ke zvolení nového generálního editele, kterým se stal Dušan Chmelíek, len dosavadního nejužšího vedení T a jeden z tch vedoucích pracovník, kteí pišli do T v ée Jakuba. Výsledek volby pinesl rozkol v Rad T - v reakci rezignovali na lenství ti z jejích len. Rada byla za své rozhodnutí a jeho rychlost kritizována nkterými poslanci a následn v beznu odvolána za pomoci klauzule zákona o T, že Radu T je možné odvolat po dvojím konstatování, že eská televize neplní své poslání - což snmovna skuten uinila. Nový generální editel T se tak bezprostedn po své volb ocitl v situaci, kdy Rada T, jež ho zvolila, byla sama poslanci odvolána 2. Dušan Chmelíek pozval k nové spolupráci nkteré z vedoucích pracovník T, kteí v T psobili již v dob, kdy generálním editelem byl Ivo Mathé. Nov vytvoil funkci editele zpravodajství a po výbrovém ízení do ní jmenoval Jiího Hodae, který však po necelém plroce v srpnu odstoupil se zdvodnním, že nesouhlasí k pístupem vedení T k jím pedložené koncepci rozvoje editelství zpravodajství T, tedy fakticky pro ztrátu podpory generálního editele. Tomu ovšem již pedcházel konflikt Jiího Hodae s pracovníky zpravodajství, který trval pinejmenším od ervna. Tyto události ukazovaly budoucí vývoj v T i slabiny Jiího Hodae. Zdenk Šámal, šéfredaktor zpravodajství T, byl díky této afée nucen na nkolik let ze zpravodajství T odejít. Jií Hoda, tehdejší editel zpravodajství, se po stížnostech Miloše Zemana a Václava Klause na zpsob, jakým vedl 2 Historie T Druhý pokus,

7 televizní diskusi redaktor a moderátor Roman Prorok, zasloužil o jeho odchod. Když Mladá fronta DNES T kritizovala, že její vedení si nechá diktovat od pedstavitel politických stran a mnozí považovali Jiího Hodae za píliš blízkého ODS, zatímco editel zpravodajství uvádl profesionální dvody a odmítal politický vliv na své rozhodnutí. Hoda a generální editel Dušan Chmelíek naídili tehdejšímu šéfredaktorovi zpravodajství T Zdeku Šámalovi, aby v hlavní veerní zpravodajské relaci nechal peíst oficiální prohlášení T. Šámal takovýto pokyn zcela pirozen odmítl nejen jako nemotorný, ale pedevším jako svrchovan netelevizní a nabídl obma pánm, že domácí redakce celou záležitost zpracuje profesionáln a s názory obou sváících se stran. S tím vedení nesouhlasilo, Šámal dal tedy výpov a vzáptí sám dostal padáka (Dvoák 2006, 14). Za odstoupivšího šéfredaktora se postavila vtšina redakce a podala dokonce na Jiího Hodae stížnost k Rad T. V dubnu 2000 zvolila Poslanecká snmovna na návrh poslaneckých klub 7 z 9 len Rady T, zbývající lenové byli zvoleni v prbhu následujících msíc. Vztah nové Rady T a generálního editele Dušana Chmelíka byl tém od poátku konfliktní. Rada kritizovala generálním editelem pedložený materiál hodnotící tyi msíce jeho práce ve funkci, jím navrhovaný nový Statut T a nebyla spokojena s plnním projektu, na jehož základ byl Dušan Chmelíek zvolen. Již v srpnu lenka Rady Jana Ddeková navrhovala hlasovat o odvolání generálního editele, ale Rada odložila tento bod jednání na pozdjší dobu. Poátkem íjna roku 2000 Dušan Chmelíek po stížnosti Sazky pozastavil odvysílání pipravené reportáže "Pomáháme druhým k vítzství?", protože nebyl pipojen názor Sazky, a sešel se osobn s editelem Sazky. Pestože o týden pozdji byla reportáž se zmínným doplkem odvysílána, byla vc považována za selhání generálního editele. V téže dob Rada T oste kritizovala poad Naostro a vysílání informací v souvislosti s pražským zasedáním MMF a SB a inila odpovdným Dušana Chmelíka. Poátkem listopadu Dušan Chmelíek sestavil z oslovených nezávislých osobností poradní sbor, který ml posílit zptnou vazbu T a veejnosti a sledovat její programové smování. Vedení T pedstavilo veejnosti programové schéma 5

8 na rok 2001 akcentující alternativnost ke komerní nabídce a vzájemn se doplující vztah okruh T1 a T2. Koncem listopadu uspoádala T v pražském Kongresovém centru konferenci eská televize - vc veejná, která poskytla platformu k široké odborné diskusi o eské televizi. Dušanu Chmelíkovi se do urité míry dailo oživit pedtím velmi oslabenou komunikaci s odbornou veejností i komunikaci vnitní 3. V prbhu podzimu 2000 trval v podstat stálý konflikt mezi generálním editelem a Radou T ve zmiovaných otázkách, který vyvrcholil jeho odvoláním v prosinci Krize Po odvolání Dušana Chmelíka dne 12. prosince 2000 byl vyhlášen konkurz na nového editele T. V této dob také vniká iniciativa eská televize - vc veejná a postupn zaíná sílit kritika na zpsob výbru nového editele, kterého zaala Rada vybírat 19. prosince 2000 z celkem 33 uchaze. Sdružení eská televize - vc veejná žádá, aby jednání o výbru bylo veejné, prosby však zstaly nevyslyšeny. Následující den byl Radou T zvolen editelem T Jií Hoda. Celé ízení od konce termín odevzdání pihlášek do vyení vítze trvalo necelých ticet hodin, což se Rada snažila ospravedlnit pokusem o stabilizaci pomr v T. Takovýto postup byl v souladu se zákonem o eské televizi 483/1991 Sb. Sice naprosto právoplatný, z etického hlediska se však jevil jako více než necitlivým a neuváženým krokem, zvlášt vezmeme-li v potaz již pedchozí neshody Jiího Hodae s redakcí zpravodajství v lét, kdy zde psobil jako editel.! "# $%"&&' ( Redaktoi poprvé veer protestovali proti zvolení Jiího Hodae editelem T, redakce se postavila proti jeho zvolení a taktéž zvolila iracionální kroky v podob neobratného protestu prostednictvím televizní obrazovky. Veerní události byly perušeny na dv minuty prohlášením jejich protestu proti jmenování Jiího Hodae editelem T v následujícím znní: 3 Historie T Druhý pokus, Kdyby nevyhráli vzbouenci?, ermák 2006, 34 6

9 Zamstnanci T jsou zdšeni posledními kroky Rady T. Pekotností volby generálního editele Rada T pímo ohrozila nezávislost a fungování této veejnoprávní instituce. Bhem týdne není možné zodpovdn vybrat nového generálního editele. Proto se vší naléhavostí žádáme: 1. zrušení výsledk výbrového ízení, 2. sestavení rady nezávislých odborník, která by doasn vedla T, 3. urychlené projednání a pijetí nového zákona o T. Zamstnanci T nechtjí ovládnout T, ale získat podmínky k plnní poslání nezávislého veejnoprávního média. Žádáme o projevy podpory. Poslední nezávislá televize je ohrožena! (Pitterman 2002, 301); ímž došlo nejen k porušení zákona o radiovém a televizním vysílání a zákona o eské televizi (ostatn jako mnohokrát v následujících dnech), ale pedevším došlo, by snaha mla smovat práv opaným smrem, k porušení smyslu veejnoprávní televize, ke zneužití konceptu samotného, který spoívá v poskytování vyvážených a nezávislých informací. Tímto sdlením došlo k zneužití postavení tohoto média k prosazení vlastních zájm redaktor a jednostrannému informování. Noviná by neml nikdy referovat o skutenostech, na kterých se sám podílí. To je základní žurnalistické pravidlo a vzbouenci ho porušili už tím, že si pipnuli trikolory a vyjadovali tak ve vysílání píslušnost k uritému názorovému proudu (Potek 2006, 14). %) ") * %! "!# +, - V podstat lze konstatovat, že od tohoto momentu již pro vzbouené redaktory nebylo cesty zpt a nastává celý etzec dlouhých protest, demonstrací, kdy více jak msíc doploval logo T nápis stávka. Díky vlivu a jednostrannému podání této aféry vzniká nco, co je nazýváno bojem za svobody slova. Hoda na tyto události správn reaguje tím, že se ze strany zamstnanc jedná o porušení zákona a T tudíž kvli tomu hrozí pokuta. Zárove odstupuje editel zpravodajství Jií Vondráek. Odprci nového editele vyzývají veejnost, aby obané pišli dne 21. prosince v 16:00 podpoit jejich protest na Václavské námstí. Na Václavském námstí se následn 5 Kdyby nevyhráli vzbouenci?, ermák 2006, 34 7

10 sešlo asi 500 lidí zmanipulovaných tezí o boji za svobodu slova v podstat neznalých vnitních pomr v televizi. Podobná shromáždní se setkávají i v Brn a Ostrav. V následujících dnech se lidé na podporu vzbouených reaktor scházejí taktéž ped Kavími Horami. Zamstnanci T pi demonstracích žádali odchod Rady T i editele Hodae a nechávali podepisovat petici sepsanou krizovým výborem T spolu se leny sdružení eská televize Vc veejná. Na podporu vzbouenc se pidávají i známé osobnosti z ad umlc, režisér a politik. Václav Klaus v dob vrcholící krize kritizuje fungování veejnoprávní televize jako takové: Ukazuje se, že hybrid zvaný veejnoprávní instituce nefunguje, že se nejedná ani o instituci státní, ani soukromou... Proto je as zahájit pípravu privatizace této instituce (Just 2006)../ / / 0 1, ) % 2*' /+, + *+ $ % # 3' 45 ) 0 6" 3, 1 ' + 7 Dne 22. prosince 2000 odvolává Jií Hoda mluvího T Jiího Trávu, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahajuje správní ízení ve vci podezení z nevyváženosti zpravodajství. Bhem veerních událostí se v pozadí poprvé objevují umlci a známé osobnosti další poruení zákona o eské televizi (narušení poadu vstupem neautorizované osoby do vysílání), redaktoi odmítají opustit zpravodajský velín, zablokovali ho a zaali zde pespávat. Následující den jmenuje Jií Hoda do funkce editelky zpravodajství Janu Bobošíkovou. Redakce ji však odmítá pijmout s tím, že v roce 1999 psobila jako poradkyn Václava Klause. Ludvík Vaculík zveejuje výzvu Prohlášení 2000 slov v roce 2000 viz box 1. Na Štdrý den 24. prosince odvysílala T dvoje zprávy, ímž opt dochází k porušení zákona o eské televizi. Redaktoi T vysílali z Kavích hor pro píjemce kabelového signálu, strana editele Hodae vysílá na vtšin území provizorní zprávy z vypjených studií TV Nova na Barrandov (zprávy tzv. Bobovize), následující den pak ze studií vypjených od TV Prima, a 6 Kdyby nevyhráli vzbouenci?, ermák 2006, 34 8

11 píjemcm kabelové televize se po celý den zobrazovala pouze erná plocha s oznámením o neautorizovaném vysílání z Kavích Hor. Box1 7 : Prohlášení 2000 slov v roce 2000 Prohlášení 2000 slov v roce 2000 V uplynulých letech jsme poznali, jak cenná je svoboda slova a informací. Mezi sdlovacími prostedky nejvtší vliv má eská televize, protože není ani soukromá ani státní, je naše spolená, platíme si ji. Do politického systému je zapojena tak, že parlament jmenuje Radu pro eskou televizi, která dohlíží na její hospodaení a jmenuje i odvolává jejího editele. Dle zákona do Rady T mají být voleny osobnosti pedstavující významné názorové proudy eské spolenosti, "které nejsou svázány s inností politických stran, zejména pak: "len Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo politických hnutích", ani nesmí psobit v jejich prospch pi výkonu své funkce v Rad. Pvodním zámrem zákona o T bylo ochránit její veejnoprávní charakter ped vlivem politických stran. Opak se však stal pravdou. Pi volb i spíše jmenování poslední Rady T na jae 2000 došlo k porušení tohoto zákona. Souasná rada vznikla tak, že do ní poslaly své zástupce politické strany dle výsledk voleb v roce 1998 a ve shod s opoziní smlouvou SSD a ODS. V poslední dob považují politické strany svj vliv na T za "normální", což se projevilo v mocenských zásazích pi ešení konfliktu, ke kterému došlo v brnnském televizním studiu. Generální editel televize Dušan Chmelíek poslal do Brna revizní skupinu, která tam skuten našla úmyslné hospodáské nepravosti, proto editel navrhl Rad aby odvolala brnnského editele Zdenka Drahoše. Místo toho rada T odvolala jeho (!), vyhlásila konkurs na nového editele, dala neuviteln krátký termín k pihlášení a bhem nkolika hodin ze ticeti tí uchaze jednoho vybrala. Nový editel Jií Hoda si okamžit vybral jako svého programového editele práv kritizovaného editele Zdeka Drahoše. Pracovníci T pociují tyto kroky jako útok na poslání televize i jako osobní ohrožení. V televizi zaaly "normalizaní" istky a nám všem hrozí to, že se televize ped volbami stane poslušným nástrojem tch lidí, kteí jsou práv u moci. Tuto obavu sdílejí už i mnozí politikové, vetn tí desítek senátor. Pracovníci televize odmítají uznat nového editele a ustavili krizový štáb. Vznikla obanská iniciativa eská televize- vc veejná, která shrnuje názory dnes už desetitisíc oban

12 Shrnujeme názory pracovník televize, odborové organizace a obanské iniciativy eská televize - vc veejná, když žádáme: * Aby odstoupil nov jmenovaný editel * Aby odstoupila Rada T * Aby parlament urychlen schválil již pipravený zákon o T, který by lépe zaruil nezávislost T a pesnji uril podmínky jmenování, funkce a odvolávání editel televize. * Zdrazujeme, že jsme pipraveni ke každému jednání, které by vedlo k rychlému a konstruktivnímu vyešení této krizové situace. Tento problém se netýká pouze T i njakých mocenských boj uvnit organizace, nejde o finanní nebo skupinové zájmy zamstnanc T, jde o zkoušku toho, kam až jsou schopni politici zajít ve svých nátlakových metodách, jde o politickou aroganci, která spoléhá na nezájem a únavu ásti naší spolenosti. Proto vznikl Petiní výbor eské televize - vc veejná, který bude pipomínat tyto skutenosti tak dlouho, než vláda, poslanci a Senát urychlen projednají nový zákon o T. Bez podpory naší veejnosti se ale tato iniciativa neobejde! Obracíme se i na Vás s touto informací a s názorem, že je teba uhájit nezávislost naší televize. Jestliže s námi souhlasíte, doporuujeme Vám, abyste rznými osobními zpsoby (vetn nošení ervenobílých stužek) tento náš postoj podpoili, zvlášt pak prostednictvím svých poslanc a senátor, bez rozdílu jejich politické píslušnosti, kterým mžete vit, že Váš názor budou hájit. V Praze dne 23.XII.2000 v Dne 25. prosince vyzvala generálního editele Jiího Hodae vtšina len jeho kolegia k rezignaci a na Kavích Horách se sešli nkteí poslanci a senátoi se zástupci televizních odbor a reportér, aby diskutovali o nastalé situaci. 26. prosince se Jana Bobošíková pokusila pedat výpov dvaceti protestujícím reportérm, ti je ale odmítli pevzít, pekieli ji skandováním slova Svoboda a zpvem vánoních koled. Již kolem 30 tisíc lidí podepsalo petici za odstoupení Hodae a ministr kultury Pavel Dostál jej vyzval k rezignaci to však bylo ve zprávách vysílaných Hodaovým týmem opomenuto. Bhem 27. prosince se ve vysílání po celý den objevovala místo zpravodajství erná obrazovka, piemž se vzbouencm nkolikrát podailo 10

13 proniknout do vysílání. Vedení T podalo trestní oznámení na neznámé osoby, ale také na dvacítku zamstnanc. Nejvyšší politické grémium se vyslovilo pro odstoupení Jiího Hodae. Václav Havel se k situaci vyjádil slovy, že volba nového editele T byla možná v souladu s literou zákona, ale proti jeho smyslu a duchu. Klaus naopak nepímo podpoil generálního editele T Jiího Hodae (MF Dnes 2000). Ve veerních hodinách pak dochází k vypnutí obou program T. Dne 28. prosince vydala Rada pro rozhlasové a televizní usnesení, v nmž se uvádí, že Rada T neplní povinnosti veejné služby, stanovené jí zákonem. K porušení zákona došlo hned nkolikrát viz tabulka 1, zejména pak nevyváženým zpravodajstvím a publicistikou, absencí loga ve vysílání, vypnutím programu a také tím, že byly vysílány dv verze zpravodajských poad, podle Rady byla legální pouze ta, jež vznikla pod kontrolou vedení T. Ve veerních hodinách došlo o obnovení vysílání obou program. % ) +, ++ 8, & '$"( )*! + ((! +#,3' 9 V posledních prosincových dnech probhlo nkolik jednání odborá s politickými pedstaviteli, ale bezvýsledn. Rada T podpoila Jiího Hodae a vyzvalo ho, aby všemi právními prostedky obnovil normální vysílání. Ten následné podal další trestní oznámení a jednal s policí o možném zásahu na Kavích Horách, její mluví však prohlásila, že o žádném silovém ešení situace policisté nauvažují. Dne 1. ledna pak nechal Hoda za asistence policie zkontrolovat totožnost zhruba poloviny pítomných velín, poté jednal v Kramáov vile s premiérem Zemanem o aktuální situaci v T. Zhruba v té samé dob pestala ochranka pouštt zpt ty redaktory, jež opustili velín. 8 Kdyby nevyhráli vzbouenci?, ermák 2006, 34 11

14 Tabulka 1 9 : Celkový pehled jev vyskytujících se ve vysílání

15 $ % ) +, +, 6: / *' ) 3' ;< V prvních lednových dnech roku 2001 pokraovaly zejména rozsáhlé demonstrace na Václavském námstí, ale i V brn i Ostrav, za svobodu slova a na legislativní úrovni se zaalo s pípravou novely zákona o eské televizi. Ministi na zasedání vlády schválili dne 3. ledna novelu zákona o T, v níž se mní zpsob volby Rady T, a rozšiuje se poet jejích len, dále je zde upraveno, že editel T bude moci odvolat nkteré vedoucí pracovníky pouze se souhlasem Rady T 11. Senát po mimoádném jednání vyzval Hodae k rezignaci a rovnž požádal Poslaneckou snmovnu o dovolání Rady T. Václav Klaus vyhlásil stav legislativní nouze. Dne 5. ledna 2001 se poslanecké snmovna usnesla, že T neplní své veejnoprávní poslání dané zákonem. Poslanecká snmovna (Usnesení PSR) vyzvala Radu T, aby neprodlen uinila kroky nezbytné k obnovení vysílání veejnoprávní televize, požadovala neprodlené odstoupení Jiího Hodae k ešení nastalé situace, a bezodkladn se zavázala projednat novelu zákona o T, která by zajistila efektivnjší volby len Rady T tak, aby v ní byly zastoupeny výrazné regionální, politické, sociální, kulturní názorové proudy, a by nemohlo vyvstat podezení, že Rada T neplní svou funkci. Dále bylo v tomto prohlášení konstatováno, že editel T byl jmenován v souladu se zákonem a že T neplní své veejnoprávní poslání. % ):) + = ) 8+**),"*,>% 5 /, "+ $ )- ( (. + / + #3' ;? Dne 4. ledna Jií Hoda skonil ve fakultní nemocnici, nevydržel psychický a fyzický nápor posledních dn. Dne 11. ledna byl donucen ze zdravotních dvod rezignovat na post generálního editele T, zamstnanci 10 Kdyby nevyhráli vzbouenci?, ermák 2006, l II zákona. 39/2001 Sb. 12 Kdyby nevyhráli vzbouenci?, ermák 2006,

16 podmínili ukonení stávky odchodem Jany Bobošíkové. Ta již nkolik dní pedtím se svým týmem ukonila vysílání jimi vyrábných poad a tak poprvé po nkolika dnech mohli diváci sledovat jediné zprávy. 12. ledna 2001 odvolala Poslanecká snmovna radu T na základ konstatování, že neplní funkce veejnoprávní instituce následující den pak došlo ke schválení novely zákona 483/1991 SB o eské televizi. Dne 9. února byl prozatímním editelem zvolen Jií Balvín, který záhy odvolal celý Hodav management a podpisem dohody se vzbouenými zamstnanci došlo dne 10. února k ukonení více 6-týdenní stávky. *, 0" ( ) 1 $#,' $.. 5 &@ A % 8 " ) ) 2 B/ 8 3' 2 ( '!) 3! !+ 5 $ - 6#2 B/2) ;C 4. Analýza Celou krizi lze s odstupem asu ponkud stízlivji analyticky zhodnotit. Tak pedn jmenování Jiího Hodae generálním editelem bylo pln v souladu s literou zákona, avšak bylo extrémn neobratné. Jako první porušili zákon samotní zamstnanci T, když ke svému prostedky využili televizní obrazovky jako prostedku k obhajob své vci, kdy vcelku logicky odmítli lovka, kterého již díve odmítli jako editele zpravodajství. Toto mohla Rada do jisté míry pedpokládat, stejn tak jako to, že Hoda bude slabým manažerem, již pi jeho výbru a krizi tudíž šlo objektivn pedejít napíklad delším výbrovým ízením. Pro své úely využili antipatie veejnosti vi opoziní smlouv a také velice chytlavé pojmy jako boj za svobodu slova a boj za demokratické principy ve spolenosti, ímž se jim podailo na svoji stranu pitáhnout nejen velkou ást veejnosti, ale také umlc, známých osobností a politik. Místo boje za svobodu slova se tak spíše jednalo o manipulaci s davem (Potek 2006, 14). Vzbouenci využívali emocionálních nacionalistických symbol (stužky s národními barvami, zpv oblíbené písn 13 Kdyby nevyhráli vzbouenci?, ermák 2006, 36 14

17 TGM, podpory televizních osobností) k získání podpory pro svou kauzu, aniž by došlo k racionální a nezávislé diskusi o podstat krize v eské televizi. Veejnost, která vzbouence podporovala, nemla základní informace (ulík 2000). V tchto prosincových dnech, kdy na televizních obrazovkách doploval logo eské televize nápis Stávka došlo k úplnému zániku veejnoprávního vysílání, protože ob strany (rozumjme vzbouenci na velín a zpravodajský tým Bobošíkové) vysílaly tu samou propagandu, což také následn zdiskreditovalo jejich povst jako noviná (ulík 2001). Stávka v eské televizi se stala vážnou krizí eské televizní žurnalistiky i konceptu veejnoprávního média. Vyšla v ní najevo neprofesionalita noviná a nutnost reformy zpravodajství T. Hlavní píinou byla pedevším profesní zaostalost redakce, které zstala v nepozmnné form již od odchodu Ivana Kytky, který se o její reformu pokusil. Ke stabilit v tomto veejnoprávním médiu nepisplo ani to, že se zde vystídali bhem velmi krátké doby dv osoby na postu generálního editele. Koncept veejnoprávní televize, která podle litery zákona pedpokládá nestrannost, tedy poskytuje objektivní, ovené a ve svém celku vyvážení a všestranné informace pro svobodné vytváení názor, byl touto krizí zcela popen. Podle Jana ulíka (2000) uinilo osazenstvo redakcí zpravodajství T nco podobného, jako udlali v posledních desetiletích komunistického režimu editelé státních podnik; vedli své firmy, jako by byly v jejich soukromém vlastnictví neformáln si je zprivatizovali dávno ped pádem komunismu. Redaktoi si eskou televizi navykly používat jako prostedku k vyjadování vlastních názor a prosazování vlastních cíl. Dobe nechápali a nikdy nerealizovali princip novináské nezávislosti a profesní nestrannosti, ani kritického odstupu od zpracovávaných témat. Další významnou píinou, která umožnila vznik této krize je nedostaten upravný zákon, který umožoval takovéto rychlé a neobratné, by v dobré víe provedené, jmenování generálního editele T, bez delšího výbrového ízení, pelivého uvážení a respektování nálad zamstnanc. Zákonem. 39/2001 Sb. byla pijata novela zákona o eské televizi, která mní zpsob volby Rady T, kandidáty na leny rady nyní navrhují nezávislé 15

18 organizace, došlo k rozšíení potu len z 9 na 15, edidel se musí radit s Radou pi odvolávání nkterých vedoucích pracovník a zasedání Rady jsou veejná, tak aby její jednání bylo co nejvíce zprhlednno. 5. Závr Stávka v eské televizi se s morálního hlediska zdá jako správná každý njak cítí, že to, za co se tehdy reportéi postavili je správné, ovšem z hlediska novináské etiky je to zcela nepijatelné, osazenstvo redakce T i tým Jany Bobošíkové porušili krom zákona pedevším novináský kodex, porušili zásadní novináský princip zásadu nestrannosti. To, že si nedovedly zachovat odstup a nekriticky a objektivn informovat vcelku svdí o pochybné úrovni tehdejšího zpravodajství. O to horší je pak fakt, že se to stalo v eské televizi, tedy veejnoprávním médiu, kde by takováto základní novináské etika mla být základním pedpokladem. Krize je významná z toho hlediska, že vedla k odhalení tchto nedostatk, vtšímu tlaku na profesionalizaci redakce a úprav zákona o T, který zaruuje objektivnjší rozložení sil v Rad T. 16

19 6. Literatura 1. ANDRIKANIS, Jekatrina KONDAKOV, Sergej. Bobovize (pohles zevnit). Praha ERMÁK, Miloš. Kdyby nevyhráli vzbouenci? Reflex, 2006, ro. 17,. 1, s ULÍK, Jan. Koeny krize v eské televizi [online]. Britské listy, prosinec 2000 [cit ]. Dostupné na: < / d.html>. 4. ULÍK, Jan PECINA, Tomáš. V hlavních zprávách: Televize. Britské Listy, Praha DOV ÁK, Libor. eská Televize Vc veejná aneb zápisky teroristovy. Brno JIRÁK, J., ÍCHOVÁ, B. Politická komunikace a média. Praha JUST, Vladimír. Hybrid zvaný veejnoprávní T [online]. Lidové noviny, bezen 2006 [cit ]. Dostupné na: < ln_nazory.asp?r=ln_nazory&c=a060327_100005_ln_nazory_fho>. 8. MARBOE-HRABINCOVÁ, Marcella. Bitva na kaví hoe. Pardubice MF Dnes. Havel podpoil zamstnance T, Klaus stojí za Hodaem [online]. MF Dnes, prosinec 2000 [cit ]. Dostupné na: < aci_kel>. 10. PITTERMAN (ed.), Jií. (Prvních) 10 let eské televize. eská Televize, Praha POTEK, Jan DVO ÁK, Libor. Byla televizní krize bojem o svobodu slova? Literární noviny, 2006, ro. 2006,. 6, s Zákon. 39/2001 Sb. 13. Zákon. 483/1991 Sb. o eské televizi. 14. Usnesení Poslanecké snmovny z 30. schze 6. ledna

20 7. Posudky 7.1. PhDr. Pemysl Roslek, Ph.D. Práce referuje o krizi v T na pelomu let 2000 a Na prvních stránkách prakticky chybí odkazy na literaturu. Autor tém výhradn spoléhá na oficiální stránky T. Hned v 1. vt práce chybí árka a teka. Na s. 3 kap. Historie hned v 1. ádku je další peklep ( sahají ji ). Následuje vta a v ní po odhodu místo po odchodu. Na s. 9 je Komrsem místo Komersem a na téže stran dne , i když ml autor zejm na mysli rok Na s. 12,. 12 vnikla, i když správn bude vznikla aj. Navzdory výše uvedeným námitkám považuji práci za originální a pemýšlivou. Autor se podrobn zaobíral krizí v T a vytvoil si vlastní názor na zvolenou problamatiku (viz závr), což ásten vyvažuje výše uvedené nedostatky. Práci doporuuji k obhajob a v pípad kvalitní obhajoby autora navrhuji VELMI DOB E. V Plzni, P. Roslek 7.2. PhDr. Tereza Zíková Práce nabízí ucelený, pehledný a srozumitelný pohled na krizi v eské televizi na pelomu let Autor v práci odkrývá poátky krize v T, které podle jeho slov sahají do roku 1998, charakterizuje hlavní aktéry krize a analyzuje následné vývojové souvislosti v utváení mediálního obrazu krize jako boje za svobodu slova. Vlastní text práce je vhodn lenn do jednotlivých kapitol - v úvodní kapitole autor vymezuje historické souvislosti krize v T, následuje kapitola o vlastním prbhu krize na pelomu roku 2000/2001 a neschází závrená analytická ást, ve které se autor snaží zaujmout objektivní stanovisko ke krizi v T v obecnjších souvislostech, vyhodnocuje dsledky dané situaci, poukazuje na odlišné vnímání obou tábor na veejnosti, zamýšlí se nad možnými scénái vývoje i nad úlohou veejnoprávního média ve spolenosti. Po obsahové stránce práce spluje nadstandartním zpsobem nároky kladené na certifikátovou práci. Autor vhodn kombinuje informace z monografických, periodických i internetových zdroj. Po formální stránce je práce bez výraznjších stylistických a gramatických chyb, místy se autor dopouští pouze drobných peklep. Rušivým dojmem mohou psobit snad jen pílohy kladené autorem do textu, nikoliv (jak je u obdobných prací 18

21 obvyklé) za text. Pro vtší pehlednost je rovnž vhodné použité citace uvádt v uvozovkách, ne pouze kurzívou. V obsahu pak chybí název jedné z kapitol. Tyto pipomínky však výrazn neubírají na celkovém pozitivním dojmu z práce. Pi obhajob by mohl autor rozvést odpov na otázku, kterou si pokládá ve své práci: Pro se znaná ást veejnosti piklonila v prbhu krize v T na stranu stávkujících reportér? Práci hodnotím jako výbornou. PhDr. Tereza Zíková 19