Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie. Bakalá ská práce

Transkript

1 Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie Bakalá ská práce PROBLEMATIKA KONCEPCE DOM S PE OVATELSKOU SLU BOU Vedoucí práce: Mgr. Jana ime ková Autor práce: Kate ina Pa ezová Studijní obor: Sociální a charitativní práce Ro ník:

2 Prohla uji, e svoji bakalá skou práci jsem vypracovala samostatn pouze s pou itím pramen uvedených v seznamu citované literatury. Prohla uji, e v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném zn ní, souhlasím se zve ejn ním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené podob elektronickou cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách. Souhlasím dále s tím, aby touté elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona. 111/1998 Sb. zve ejn ny posudky kolitele a oponent práce i záznam o pr b hu a výsledky obhajoby práce. Rovn souhlasím s porovnáním textu mé bakalá ské práce s databází kvalifika ních prací provozovanou Národním registrem kvalifika ních prací a systémem na odhalování plagiát. Kate ina Pa ezová 1

3 D kuji vedoucí bakalá ské práce Mgr. Jan ime kové za cenné rady, p ipomínky a metodické vedení práce. 1

4 Obsah Úvod... 6 I. TEORETICKÁ ÁST Kapitola pojem stá í Periodizace stá í Kalendá ní, biologické a sociální stá í Prevence stá í Pé e o seniory Vznik oboru gerontologie a geriatrie Sou asná pé e o seniory Sociální slu by pro seniory Domy s pe ovatelskou slu bou Charakteristika dom s pe ovatelskou slu bou Koncepce dom s pe ovatelskou slu bou Cílová skupina dom s pe ovatelskou slu bou Kritéria získání bytu v domech s pe ovatelskou slu bou Pe ovatelská slu ba v DPS Zdravotnické slu by v DPS D vody pro a proti st hování do DPS D vody, které seniory vedou k rozhodnutí p est hovat se do DPS D vody, které seniora odrazují od st hování do DPS: D vody, které vedou ke st hování z DPS do vhodn j ího za ízení: II. PRAKTICKÁ ÁST Výzkum Cíle výzkumu Výzkumná strategie a technika sb ru dat Charakteristika vybraných DPS a zkoumaného vzorku Výsledky výzkumu Diskuse: Záv r: Seznam pou ité literatury: Seznam internetových zdroj : Seznam pou itých zkratek:

5 Seznam p íloh: Abstrakt: Abstract: P ílohy:

6 Úvod Téma Problematika koncepce dom s pe ovatelskou slu bou mne napadlo z n kolika d vod. Ji estým rokem pracuji se seniory, v této oblasti sociální práce jsem se tak íkajíc na la a psát téma související se seniorskou cílovou skupinou mi tedy p ipadalo nejp irozen j í. První dva roky své praxe jsem strávila v domov pro osoby se zdravotním posti ením v men ím m st na Plze sku. Pak jsem za ala pracovat jako koordinátorka terénní pe ovatelské slu by v Praze a cca po roce navíc jako vedoucí domu s pe ovatelskou slu bou. Poda ilo se mi tak získat náhled na v echny t i st ejní zp soby bydlení senior : bydlení ve vlastních domácnostech, nájemní bydlení v domech zvlá tního ur ení a ústavní pé e. Práv díky zku enostem z t chto t í oblastí jsem se za ala tématikou seniorského bydlení zabývat hloub ji. Bydlení ve vlastní domácnosti 3 základní typy seniorského Nájemní bydlení v domech s pe ovatelskou slu bou Ústavní pé e Tyto základní typy seniorského bydlení mi evokují tripartitu ka dý z ú astník má svoji pravdu, kterou obhajuje. A dobrat se k pro v echny strany p ijatelnému kompromisu je pov t inou nelehký úkol. Kdybych se musela p iklonit k jedinému z t chto typ, vybrala bych si domy s pe ovatelskou slu bou. A to nejen s ohledem na tendence z posledních let deinstitucionalizovat pé i o seniory, nejen kv li zahrani ním funk ním model m, které, budeme-li hledat eský ekvivalent, ze v eho nejvíce p ipomínají práv domy s pe ovatelskou slu bou. P iklonila bych se k nim p edev ím z toho d vodu, e ze v ech t í typ bydlení mají domy s pe ovatelskou slu bou nejv t í anci umo nit senior m d stojn strávit sklonek ivota. To, e tuto anci podle mého názoru mají, v ak neznamená, e ji také pln vyu ívají. 6

7 Tímto se dostávám k hlavní tezi mé práce: sou asný koncept dom s pe ovatelskou slu bou není p íli vyhovující. Senio i se do DPS st hují p evá n proto, e kv li sní ené sob sta nosti i z jiných d vod nem ou nadále setrvat ve svém domácím prost edí, a p edpokládají p itom, e v dom s pe ovatelskou slu bou stráví zbytek svého ivota. V praxi se v ak asto stává, e se kv li dal ímu sní ení sob sta nosti postupem asu senior dostane do negativní cílové skupiny DPS a je nucen elit dal ímu st hování. St ejní zdroje informací, o které jsem se opírala a které mi potvrdily mé zku enosti z praxe, jsou publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních v cí (VÚPSV) a knihy Fenomén stá í Hany Ha kovcové a Ústavní pé e Old icha Matou ka. Co se elektronických zdroj tý e, erpala jsem p edev ím z internetových stránek Ministerstva práce a sociálních v cí. V teoretické ásti této práce se budu v novat obecné problematice stá í, historii pé e o seniory, sou asné situaci v oblasti pé e pro seniory a p edev ím dom m s pe ovatelskou slu bou; jejich charakteristice, koncepcím a poskytovaným slu bám. V praktické ásti p edstavím dva vybrané domy s pe ovatelskou slu bou, z nich ka dý zastupuje jednu ze sou asných koncepcí DPS. V ka dém z t chto za ízení bude provedeno dotazníkové et ení mezi obyvateli, ve kterém budu zji ovat, jaké d vody vedou seniory ke st hování do dom s pe ovatelskou slu bou a jaký mají na bydlení v DPS názor. 7

8 I. TEORETICKÁ ÁST 1. Kapitola pojem stá í 1.1. Periodizace stá í Stá í je obecným ozna ením pozdních fází ontogeneze, p irozeného pr b hu ivota. Je d sledkem a projevem geneticky podmín ných involu ních proces, modifikovaných dal ími faktory (p edev ím chorobami, ivotním zp sobem a ivotními podmínkami) a je spojeno s adou významných sociálních zm n (osamostatn ní d tí, penzionování a jiné zm ny sociálních rolí). V echny zm ny p í inné a následné se vzájemn prolínají, mnohé jsou protich dné a jednotné vymezení i periodizace stá í se tak stávají velmi obtí nými. 1 Snahy rozd lit periody stá í do jednotlivých období nutn nará ejí na jeden zásadní problém: pojetí stá í je v dy zna n individuální; závisí na mnoha faktorech a p edev ím na osobnosti ka dého lov ka, na jeho sebe pojetí, inorodosti, celkovému p ístupu k ivotu. P esto si alespo n kolik známých pojetí periodizace stá í uvedeme: 1) rané stá í let 2) vlastní stá í let 3) dlouhov kost 90 a více let 2 Dle WHO 1 KALVACH, Z. a kol. Geriatrie a gerontologie, s HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník., s.521 8

9 Dle Kalvacha: 1. období mladí senio i 2. období sta í senio i 3. období 85 a více velmi sta í senio i Kalendá ní, biologické a sociální stá í Rozdíly mezi nimi mohou být velmi zna né. Biologický v k je t ko hodnotitelný oproti kalendá nímu v ku, který se ídí datem narození. Biologický v k znamená souhrn v ech mo ných p íznak, podle nich lze ohodnotit celkovou zdatnost jedince, co jsou jeho subjektivní p íznaky, oproti objektivním p íznak m stá í, které mohou být dlouhou dobu skryty. Je d le ité, aby byly v as odhaleny chorobné stavy, které stá í nepozorovan provázejí a v as lé eny. Proto musíme rozli ovat obtí e, které s sebou p iná í stá í jako takové, od nemocí, které stá í provázejí a jsou jimi pop ípad zhor eny. 4 Sociální stá í zahrnuje zm nu ivotního stylu, sociálních rolí a pot eb po nástupu do penze, respektive po dosa ení penzijního v ku. Na toto období se dá také nahlí et jako na post produktivní v k i období závislosti, co m e vyvolat dojem neu ite nosti a nepot ebnosti senior. Opa ný náhled nám naopak poskytují termíny jako úsp né stárnutí a aktivní stá í. Podíváme-li se na stá í o ima E. H. Eriksona, uvidíme v tomto vývojovém období zcela specifický význam, a to dosa ení i snahu o dosa ení integrity. Tento úkol je o to t í, e je pov t inou podmín n úsp ným zvládnutím úkol spojených s p edchozími stádii vývoje. 5 Toto Eriksonovo pojetí je blízké logoterapeutickému sm ru V. E. Frankla, který v ka dé ivotní situaci spat oval ur itý význam, zd raz oval, e ke ka dé situaci lov k m e zaujmout ur itý postoj, ka dou situaci lze ur itým 3 KALVACH, Z. a kol. Geriatrie a gerontologie. 861 s. 4 TVAROH, F. V ichni stárneme. 252s. 5 STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí, s

10 zp sobem uchopit tak, aby z ní lov k vy el jako vít z. Av ak pro takto aktivní p ístup ke stá í je t eba mít dostate né podmínky, ke kterým kvalita a zp sob bydlení zcela jist pat í. 1.3 Prevence stá í Ob as se v literatu e setkáváme s termínem prevence stá í (nap. v textech Asociace medicíny proti stárnutí R ( Kdy se nad ním v ak zamyslíme do hloubky, lze na n j pohlí et jako na dosti problematický výraz prevence pou íváme ve v t in p ípad ve smyslu ochrany p ed ímsi negativním. Výraz stá í v ak nelze vnímat jen jako negativní jev. Tím bychom li p ímo proti proudu. Stá í je jev p irozený, o stárnutí se dá hovo it od samotného po etí lov ka (pojem stá í plodu). Av ak i kdybychom chápali stá í jako protiklad mládí, stejn by bylo krajn nevhodné p edstavovat je jako jedno velké negativum, p ed kterým je t eba se chránit. Stá í není nemoc, je to p irozená sou ást ivota. G. B. Shaw jednou ekl: I stá í má mnoho výhod, bohu el si momentáln nemohu vzpomenout ani na jednu z nich. Tento p ístup je bohu el pom rn typický, sta í si v ímat mediálního obrazu stá í. Nap íklad reklamy v televizi a ostatních médiích jsou plné mladých krásných lidí, kte í si naplno u ívají ivota, naopak senior se vesm s objevuje v reklamách na pom cky na inkontinenci, na prost edek proti bolavým kloub m, p ípad na zubní náhrady. Jako by senio i nejezdili autem, necestovali, nepou ívali kosmetiku, nesnídali cereálie nebo nepo ívali nápoje. Vliv médií nelze podce ovat. Takovýto p ístup k vyu ití senior v reklamách p inejmen ím podporuje astý názor, e debata se seniorem se to í jen kolem zdraví, nemocí a témat tomu blízkých. Problém je také v tom, e ím dál mlad í osoby bývají nálepkovány jako osoby staré, co je markantní nap íklad na trhu práce. 6 6 Srov. MALÍKOVÁ E., Pé e o seniory v pobytových za ízeních, s

11 2. Pé e o seniory V p íloze I. jsem shrnula základní historické mezníky v oblasti pé e o seniory 2.1. Vznik oboru gerontologie a geriatrie Gerontologie je multidisciplinární v da o stá í (z eckého gerón starý lov k a logosnauka). Geriatrie je specializovaný léka ský obor (z eckého gerón starý lov k a iatró -lé ím) Problematikou stá í, a to p edev ím rozdíly mezi pr b hem lé by u mlad ích a star ích lidí, se zabýval ji Hippocrates, v decky pojal problematiku stárnutí také Galenos z Pergamu, který vymezil lé bu starých lidí pojmem gerakómia. Od té doby se tématu stárnutí a stá í v novala spousta léka a dal ích odborník, jejich pojetí v ak p ipomíná spí e ne v du o stá í nauku o zdravém ivotním stylu. Boom v rozvoji geriatrie p ichází a ve 20. století. V roce 1923 byl v USA zalo en Ústav pro výzkum stárnutí. Tého roku se v tehdej ím Sov tském svazu konal v decký sjezd s názvem Stá í zalo eno Mezinárodní sdru ení pro výzkum stárnutí, o rok pozd ji je ustavena Gerontologická spole nost prob hla první mezinárodní konference o problematice stárnutí. Významným mezníkem bylo víde ské zasedání o stárnutí v roce 1982, v jeho souvislosti za aly jednotlivé státy zakládat geriatrická pracovi t a geriatrie se za ala vyvíjet jako samostatná léka ská disciplína. 7 7 Srov. HA KOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s

12 2.2. Sou asná pé e o seniory V této oblasti je st ejní Zákon. 108/2006 Sb. O sociálních slu bách. Zákon vymezuje t i základní oblasti slu eb: Sociální poradenství jako nedílnou sou ást v ech sociálních slu eb. Slu by sociální pé e jako slu by, jejich cílem je zabezpe ovat základní ivotní pot eby lidí, kte í nemohou být zaji t ny bez pé e jiného lov ka. Slu by sociální prevence, které slou í k p edcházení a zabra ování sociálnímu vylou ení lidí ohro ených sociáln negativními jevy 8 Tímto zákonem byla zahájena významná reforma oblasti sociálních v cí. Co se tý e senior, zásadní zm nu p ineslo p edev ím zavedení p ísp vku na pé i, díky kterému se u ivatelé sociálních slu eb dostávají do role zákazník, kte í si jednotlivé sociální slu by kupují, a práv typologie jednotlivých sociálních slu eb a jejich p esné vymezení. Uvád ní zákona do praxe v ak nará í na mnoho problém, emu se v noval také Ladislav Pr a z VÚPSV: P esto e v r byl p ijat dlouho o ekávaný nový zákon o sociálních slu bách, jeho celková konstrukce a pojetí je v souladu s adou soudobých evropských princip a e ení, k odstran ní d ív j ích problém doposud nedo lo, naopak, ada problém se paradoxn prohloubila. Celkový objem finan ních prost edk vynalo ených na sociální slu by v r sice v porovnání s r vzrostl cca 2x, ada finan ních prost edk se v ak nevrací zp t do systému, poskytovatelé sociálních slu eb jsou stále závislí na poskytování dotací ze státního rozpo tu, zdravotní poji ovny naprosto nedostate n financují náklady poskytované o et ovatelské a rehabilita ní pé e. 9 8 Stru ný pr vodce Zákonem o sociálních slu bách, dostupné z: http// 9 PR A, L. Poskytování sociálních slu eb pro seniory a osoby se zdravotním posti ením, str

13 Finan ní stránka v ak není jedinou problematickou oblastí. Centralizace moci v sociální oblasti (v rozhodování, plánování, p id lování ehokoli) do v t ích celk je v zásad nevyhovující. ím v t í je spravovaná oblast, tím men í je mo nost vnímat lov ka jako individuum a jako, e eno s C. R. Rogersem, experta na sv j ivot. Poskytovatelé sociálních slu eb by p irozen m li mít jasn vymezené hranice toho, co je t je a co ji není v rámci poskytování sociálních slu eb p ípustné. Zákon v ak tyto hranice vymezuje tak p esn, e celá snaha navy ovat kvalitu slu eb p sobí mnohdy v praxi kontraproduktivn Sociální slu by pro seniory V p íloze. I1 uvádím p ehled v ech sociálních slu eb vymezených zákonem. 108/2006 Sb. Pro na e pot eby se zde budeme v novat pouze slu bám pobytovým Koncepce pobytových služeb pro seniory V koncepci sociálních slu eb vnímám dva protich dné proudy. 1. snaha provozovat úzce specializovaná za ízení (mezi kterými senio i proplouvají dle aktuální pot eby a zdravotního stavu) a 2. snaha o komplexnost v rámci jednoho za ízení tzn. provozovat za ízení, ve kterých senior m e strávit opravdu celý zbytek ivota, bez ohledu na to, jakou pé i konkrétn pot ebuje. Oba tyto proudy mají své klady a zápory. Prvnímu je t eba p iznat snahu o vysokou úrove profesionality a kvality, která zpravidla stoupá nep ímo úm rn se zu ujícím se záb rem. Zjednodu en lze íci, e cílem je vytvo ení takové sít za ízení, v jejím rámci se senior st huje ze za ízení do za ízení, tak, jak se vyvíjí jeho zdravotní stav a s ním spjatá sob sta nost. V jednotlivých za ízeních jsou poskytovány rozmanité slu by ité na míru té i oné cílové skupin. Jako p íklady vezm me nap. rozmanité domy zvlá tního ur ení (byty s regulovaným nájemným, bezbariérové byty pro vícemén sob sta né seniory i osoby se zdravotním posti ením, domy s pe ovatelskou slu bou, domy pro seniory), r zné stacioná e a za ízení odleh ovací slu by, specializovaná centra (Alzheimer centra, za ízení zam ená na pé i o pacienty s parkinsonovou chorobou), domy pro osoby se zdravotním posti ením, lé ebny dlouhodob nemocných i sociální l ka p i nemocnicích, hospice. 13

14 Pobytové služby pro seniory v praxi Jednotlivých za ízení je tedy celá ada a idea jejich zalo ení byla bezesporu dobrá. Pokud se senior dostane do takového zdravotního stavu, kdy pot ebuje nep etr itou zdravotní i pe ovatelskou pé i ve speciáln upraveném za ízení, není o em diskutovat. Vezmeme-li v ak v úvahu b ného seniora, jeho zdraví se postupn zhor uje ruku v ruce se stoupajícím v kem, po psychické stránce je v ak v po ádku a jeho stav nevy aduje léka ský dohled, je zbyte né a z hlediska humánnosti i zna n nelidské, st hovat jej mezi jednotlivými za ízeními podle toho, jaký je práv jeho zdravotní stav. Jak se do teme v publikaci Optimalizace sociálních slu eb: V jednotlivých oblastech sociálních slu eb je pro úsp né a efektivní fungování celého komplexu nezbytná návaznost, tj. zastoupení jednotlivých typ slu eb, pokud p edstavují ur ité fáze i stupn pé e podle rozsahu rozvíjejících se pot eb. Tak lze uvést nap. (...) pé i o staré ob any (kde podle rozsahu nar stajících pot eb jde o pomoc v domácnosti, pe ovatelskou slu bu, home care, denní pobyt, d m s pe ovatelskou slu bou, domov senior, LDN, eventueln hospic). Takové navazující komplexy je t eba komponovat samoz ejm podle místních pot eb a podle mo ností v etn smluvních vztah s jinými obcemi i krajem. 10 Podíváme-li se na tuto problematiku o ima konkrétního seniora, m e jeho situace vypadat následovn : Seniora nejprve necht jí doma, pak jej po sní ení sob sta nosti necht jí v dom s pe ovatelskou slu bou, pak jej umírajícího necht jí v domov pro seniory a po lou jej do hospice (v lep ím p ípad ) i nemocnice (v p ípad hor ím). Namísto d stojného odcházení ze ivota se tak senior stává figurkou, kterou si jednotliví lidé mezi sebou p ehazují jako horký brambor. Ideální se mi proto jeví provozovat bu to v jednom za ízení více slu eb naráz, anebo mít více specializovaných za ízení v dostate né blízkosti, tak, aby senior st hující se z d vodu zhor ení stavu z domu s pe ovatelskou slu bou do domova pro seniory nebyl vytr en ze své p irozené komunity nebo té komunity, na kterou si pracn zvykal, kdy u z p irozené komunity p i prvním st hování vytr en byl. 10 VÍ EK P., PR A L. Optimalizace sociálních slu eb. S

15 Dopady st hování z domácího prost edí na kvalitu ivota senior jsou v posledních letech zmír ovány v rámci dlouhodobé strategie sociálních slu eb procesem zvaným deinstitucionalizace. Deinstitucionalizace je zalo ena na humanizaci sociálních slu eb a souvisí s rozvojem terénních slu eb jako alternativní formy pé e k té ústavní. Podstatou deinstitucionalizace je snaha o setrvání seniora co nejdéle v jeho p irozeném prost edí. Pokud se senior ji nachází v pé i sociálního i zdravotního za ízení, m la by být tu být snaha o individuální p ístup ke starým lidem, respektování jejich soukromí a autonomie. 11 V t ch oblastech R, kde je sí sociálních slu eb id í a vzdálenosti mezi jednotlivými za ízeními v t í, je provád ní deinstitucionalizace mnohem obtí n j í, ne ve velkých m stech. Senior zde, nemá-li rodinu i známé, je jej podporují, má mnohem men í ance setrvávat co nejdéle ve svém p irozeném prost edí, proto e místní a asová dostupnost a flexibilita terénní pe ovatelské slu by bývá v t chto oblastech nedostate ná. V takovýchto oblastech pak dochází práv k tomu, e se senior st huje nap íklad do DOZP i p es to, e jeho stav nevy aduje klasickou ústavní pé i; to p iná í i p es ve keré snahy personálu zna nou ztrátu soukromí i mo nost rozhodovat o b ných v cech (proto e obyvatel se alespo do ur ité minimální míry musí p izp sobit pravidl m p íslu ného za ízení.). Senior se tak dostává do prost edí, které je a priori ur eno nesob sta ným senior m, p irozen pak dochází ke sni ování jeho sob sta nosti (nap. nemá mo nost si sám uva it, plánovat si den dle svého (p edev ím v p ípad sou ití s dal í osobou i osobami v jednom pokoji). Ale i v p ípadech, kdy je na pokoji sám, má vlastní p íslu enství v etn kuchy ky, úrove své sob sta nosti vyu ívá na maximum a nevy aduje ádné slu by od personálu, se dostává do jakýchsi kle tí je na n j okolím vyvíjen tlak vyu ívat slu by alespo v minimálním rozsahu, proto e za ízení bývají zpravidla financována bu to rovnou p ísp vky na pé i, které jim obyvatelé odevzdávají, nebo úhradami jednotlivých slu eb. Anebo jedná-li se nap. o domovy pro osoby se zdravotním posti ením, kde obyvatelé p ísp vek na pé i odevzdávají v plné vý i, mohou pak vy adovat i ty slu by, které by zvládli sami. Dochází tak asto ke zbyte nému p epe ovávání - namísto aktivizace seniora. 11 Asociace poskytovatel sociálních slu eb R, Komparace slu eb sociální pé e o seniory, s

16 Tomuto tématu se v noval i Old ich Matou ek v knize Ústavní pé e: Na e instituce nejsou je t natolik pru né, aby dokázaly svoje slu by p izp sobit m nícím se pot ebám klienta, p esto e zm nu jeho pot eb není t ké p edvídat 12 Bydlení a okolní prost edí jsou pro star í lidi zvlá d le ité. D le ité jsou zejména faktory jako p ístupnost a bezpe í, finan ní náklady na udr ení bytu a nezbytná emocionální a psychologická bezpe nost bytu. V eobecn se uznává, e dobré bydlení podporuje dobré zdraví a pohodu. D le ité je rovn, aby star í lidé m li mo nost, v ude kde je to mo né, vybrat si, kde cht jí ít. To je faktor, který je nutné zabudovat do politik a program. 13 Bydli t nelze omezovat na pouhý byt i d m. Jde také o: - výhled z okna, celkové okolí a jeho bezbariérovost a bezpe ností - rozsah a kvalitu bezprost edn dostupných slu eb v etn ve ejné dopravy - podmínky pro osobní aktivity (nap. vlastn ní domácího zví ete) - dostupnost a kvalitu ordinace praktického léka e a specializovaných zdravotnických slu eb - vzpomínky, reminiscence, citov blízká místa, pocitové iracionální vazby, které lov k st hováním ztrácí a musí si znovu vytvá et MATOU EK, O. Ústavní pé e, s Madridský mezinárodní ak ní plán pro problematiku stárnutí 2002, s. 26. Dostupné z: 14 Srov. EVELA, R.; ELEDOVÁ, L.; KALVACH, Z. Sociální gerontologie: Úvod do problematiky. Praha: Grada Publishing, ISBN: , s

17 Změny v oblasti péče o seniory Zm ny v koncepci pé e o seniory je t eba provést co nejd íve, a to ji z d vodu zna né pestrosti a rychlého prom ování spektra sou asných senior. P í tí léta p inesou výrazný nár st po tu senior v populaci, která v d sledku popula ních strategií bude pom rn rychle stárnout. Demografické stárnutí lze snad hodnotit jako problém z ist ekonomického hlediska. Vznikne mohutná skupina ekonomicky závislé populace se specifickými pot ebami v oblasti materiálního zaji t ní, spot eby, zdravotní pé e i bydlení. 15 V posledních letech dochází k významnému prodlu ování v ku v tom smyslu, e se vy ího v ku do ívá stále více lidí. V 16. století se pr m rná délka ivota pohybovala kolem 25 let v ku, ve století 19. kolem 40 let v ku, v první polovin 20. století dosahoval pr m rný v k 50 let. 16 V sou asné dob ím dál více lidí ije i v pokro ilej ím v ku zna n aktivní ivot. Dne ní mladí senio i mívají na stá í odli ný náhled ne generace senior p ed nimi. Dá se o ekávat, e se v budoucnu stanou mnohem náro n j ími zákazníky na poli sociálních slu eb ne senio i sou asní. Nové generace senior bývají vesm s sebev dom j í, více si uv domují a hájí svá práva, naslouchají svým pot ebám. Dále je t eba brát v potaz i zásadní prom nu modelu rodiny, která prob hla v pr b hu posledního století. I do budoucna lze po ítat s tím, e v t ina senior bude schopna ít ve své vlastní domácnosti s vyu itím ur ité sociální pomoci, naopak institucionální pé i bude pot ebovat jen velmi malé procento senior. P eva ujícím zp sobem ivota senior z stane bydlení ve vlastních bytech. Zde bude zále et na etickém pojetí ivota ir í rodiny, na ochot pe ovat v rámci rodiny o star í a nemocné osoby VOHRALÍKOVÁ, L., Rabu ic L.: : e tí senio i v era, dnes a zítra, s Srov. HA KOVCOVÁ, H.: Fenomén stá í, s Srov. VOHRALÍKOVÁ, L., RABU IC, L.: e tí senio i v era, dnes a zítra, s

18 3. Domy s pe ovatelskou slu bou 3.1. Charakteristika dom s pe ovatelskou slu bou MPSV charakterizuje domy s pe ovatelskou slu bou (dále jen DPS) následovn : D m s pe ovatelskou slu bou není za ízením sociálních slu eb podle zákona.108/2006 Sb., o sociálních slu bách, ve zn ní pozd j ích p edpis, ale jedná se o byty ve vlastnictví obce, o nich také sama obec rozhoduje. To znamená, e p id luje tyto byty na základ p edem stanovených kritérií jednotlivým adatel m o tento druh bydlení, s nimi pak uzavírá b nou nájemní smlouvu. Pro uzavírání smluv k byt m v domech s pe ovatelskou slu bou nejsou stanovena ádná speciální pravidla. Uzavírání nájemních smluv k byt m jako takovým se ídí obecnou úpravou nájmu bytu podle ob anského zákoníku. Byty v domech s pe ovatelskou slu bou, jsou byty v domech zvlá tního ur ení podle ustanovení 685 odst. 4 zákona. 40/1964 Sb. ob anského zákoníku ve zn ní pozd j ích p edpis. Pojem byt v domech zvlá tního ur ení definován není. P itom se p edpokládá, e obyvatel m t chto byt zvlá tního ur ení bude poskytována sociální slu ba podle 40. zákona o sociálních slu bách, tedy pe ovatelská slu ba. 18 Domy s pe ovatelskou slu bou tedy nepat í mezi zákonem vymezené sociální slu by i za ízení sociálních slu eb. V zákon 108/2006 Sb., o sociálních slu bách, je co do rozsahu úkon pevn vymezena jen pe ovatelská slu ba, samotné domy s pe ovatelskou slu bou v ak, jako to domy zvlá tního ur ení, podléhají pouze Ob anskému zákoníku. To, e domy s pe ovatelskou slu bou nepat í mezi registrované sociální slu by, p iná í n kolik problém, nap íklad fakt, e nejsou zahrnuty do statistik týkajících se sociálních slu eb a v sou asné dob není mo né dohledat p esn j í údaje o tom, v jaké mí e obyvatelé DPS pe ovatelskou slu bu vyu ívají. Vzhledem ke dlouhodobé strategii eské republiky, která do budoucna po ítá s ru ením ústavních za ízení pro seniory a jejich nahrazením men ími, komunitn j ími za ízeními (kterým jsou nejpodobn j í práv sou asné domy s pe ovatelskou slu bou), budou práv takovéto souhrnné statistiky mapující domy s pe ovatelskou slu bou, velmi chyb t. 18 Nej ast j í dotazy a odpov di k sociálním slu bám, dostupné z: 18

19 Domy s pe ovatelskou slu bou p edstavují kombinaci individuálního bydlení ve vlastních domácnostech s poskytováním rozmanitých slu eb. V publikaci e tí senio i v era, dnes a zítra se m eme o DPS do íst toto: Sou ástí t chto za ízení bývají st ediska osobní hygieny, prádelny, ordinace léka e, jídelny, kluby d chodc. V domech s pe ovatelskou slu bou mají sta í lidé soukromí, dobrou kvalitu bydlení, nemusí p íli m nit své stereotypy. 19 Zde je nutno doplnit, e p ítomnost ordinací léka i klub senior v domech s pe ovatelskou slu bou není pravidlem (o em se p esv d íme v praktické ásti práce). P itom práv absence t chto slu eb bývá nejv t ím handicapem jednotlivých za ízení. Komparace slu eb sociální pé e pro seniory popisuje domy s pe ovatelskou slu bou takto: Jedná se o p echodový typ bydlení mezi b ným nájemním vztahem a bydlením v pobytovém za ízení sociálních slu eb. V bytech s pe ovatelskou slu bou je pln zachován statut nájemného bydlení, p i em soust ed ní t chto byt na jednom míst usnad uje doru ování sociálních slu eb a poskytuje v t í pocit bezpe í lidem se sní enou sob sta ností p i zachování jejich plné svobody VOHRALÍKOVÁ L., RABU IC L.: e tí senio i v era, dnes a zítra, s Asociace poskytovatel sociálních slu eb R, Komparace slu eb sociální pé e o seniory, s

20 3.2. Koncepce dom s pe ovatelskou slu bou Co se tý e jednotlivých koncepcí dom s pe ovatelskou slu bou, dá se tvrdit, e trpí zna nou nesystemati ností. Zatímco v n kterých domech s pe ovatelskou slu bou je asová dostupnost pe ovatelské slu by minimální, v jiných jsou tém set eny rozdíly mezi domy s pe ovatelskou slu bou a domy pro seniory. Neexistuje ádná pevn ur ená hranice, která by vymezila nap íklad minimální zaru enou dostupnost pe ovatelské slu by v DPS. Vymezeno je, jaké slu by musí provozovatel pe ovatelské slu by poskytovat, ale jejich asová a místní dostupnost ji vymezena není. Ta je v gesci p íslu ného poskytovatele pe ovatelské slu by, zatímco p id lování bytu je zase v gesci majitele domu, kterým bývá m sto i obec. Jednotlivé domy s pe ovatelskou slu bou se pak zna n li í, zatímco v jedné obci m e d m s pe ovatelskou slu bou fungovat jako b ný bytový d m, do kterého n kolikrát do týdne dochází terénní pe ovatelka, v obci druhé p ipomíná d m s pe ovatelskou slu bou co do asové dostupnosti pé e spí e domov pro seniory. Blí e se na jednotlivé koncepce ve vybraných domech s pe ovatelskou slu bou podíváme v praktické ásti této práce, kde budou zástupci t chto rozmanitých koncepcí p edstaveni. Na pole domu s pe ovatelskou slu bou vstupuje více hrá (majitel objektu, správce objektu, z izovatel DPS, terénní poskytovatel PS, terénní poskytovatel zdravotních slu eb, léka ). V praxi tak asto dochází k nedostate nému i chybnému informování senior a jejich rodin i blízkých o tom, jak vlastn konkrétní DPS funguje. V mylném náhledu na fungování DPS bývají lidé asto utvrzováni nap íklad léka i ( asto se nap íklad stává, e z nemocnice propou t jí obyvatele DPS vy adujícího denní pé i do domácího o et ování s tím, e kdy ije v pe ovatelském dom, bude o n ho automaticky postaráno 24 hodin denn ). Tyto p ípady v praxi dopadají bu to tak, e pe ovatelská slu ba zareaguje pru n a pé i v pot ebném rozsahu poskytne, nebo je seniorovi zaji t na pomoc jiným poskytovatelem slu eb (nap. osobním asistentem). V p ípad, e pe ovatelská slu ba není schopna pru né reakce a úpravy asové dostupnosti slu eb, a v blízkosti není k dispozici jiný poskytovatel sociálních slu eb, který by natolik pru ný byl, musí se doty ný senior bu to p est hovat k rodin i blízkým, nebo vyu ít slu eb odleh ovacích center, p ípadn se nechat hospitalizovat v LDN. Není t ké si p edstavit, co taková situace ud lá s psychikou seniora. 20

21 Ideální d m s pe ovatelskou slu bou by m l dle mého názoru spl ovat následující podmínky: a) pru n reagovat na m nící se pot eby obyvatel b) zaru it funk ní návaznost sociálních a zdravotních slu eb c) poskytovat dostate né podmínky pro udr ení a zvy ování sob sta nosti obyvatel d) poskytovat slu by efektivn, kvalitn a zárove hospodárn Tomuto tématu je v nována P íloha VI. 3.3 Cílová skupina dom s pe ovatelskou slu bou V t ina star ích lidí si p eje ít ve svém p vodním, p irozeném prost edí po co nejdel í dobu, a to i v p ípad zhor ení zdravotního stavu. Z jejich odpov dí (bez ohledu na vzd lání, v k i pohlaví) vyplynula jednozna ná preference setrvání v p vodní domácnosti, a to za pomoci d tí, p ípadn odborné instituce poskytující sociální pé i. Pokud by se n kte í v p ípad zhor eného zdravotního stavu cht li p est hovat, pak dominovalo ubytování v domech s pe ovatelskou slu bou. Mo nost p est hovat se ke svým d tem i do domova d chodc by zvolilo jen velmi málo lidí. 21 lov k, kterému je p id len byt v dom s pe ovatelskou slu bou, by m l aktivn vyu ívat pe ovatelskou slu bu. To, zda je aktivní vyu ívání pe ovatelské slu by p ímo podmínkou pro p id lení bytu (a samotné setrvávání) v dom s pe ovatelskou slu bou, zále í v dy na konkrétním z izovateli domu. Mnoho lidí se ale sna í p ipravit na dobu, kdy jejich sob sta nost poklesne a oni budou pot ebovat pomoc, s p edstihem. Pokud je jim v ak byt p id len a oni pe ovatelskou slu bu prozatím nevyu ívají, m e na n nahlí eno jako na ty, kte í zabírají místo v DPS n komu, kdo vzhledem k hor í sob sta nosti pobyt v DPS pot ebuje více. 21 Pr a L., Poskytování sociálních slu eb pro seniory a osoby se zdravotním posti ením, s

22 Na druhou stranu, e it pobyt v DPS a ve chvíli, kdy sob sta nost poklesla, taky asto nelze. Jeliko jsou domy s pe ovatelskou slu bou mezi seniory ádané, jejich kapacita je nedosta ující a na byty se n kde velmi dlouho eká. 22 P es toto p echodné období samoz ejm m e fungovat terénní pe ovatelská slu ba, má-li dosta ující asovou dostupnost, ale ádá-li senior o byt nap íklad z toho d vodu, e mu kv li zhor enému zdraví nevyhovuje sou asné bydlení, bude ekací dobu t ko p e kávat. Ne ka dý senior se m e spolehnout na to, e se o n j v takové situaci postará rodina, proto e ne ka dý rodinu má a ne ka dá rodina je schopna i ochotna se o seniora starat. Dal í problematickou situací je, ádá-li senior o byt v DPS z finan ních d vod, nap íklad zvý í-li mu majitel bytu nájem nad únosnou hranici apod. Pro spln ní kritérií pro získání bytu v DPS je p íli sob sta ný. P edstava, e by se m l v pokro ilém v ku st hovat do n jaké ubytovny a po ur itém ase a sní ení sob sta nosti absolvovat st hování znovu, tentokrát ji do DPS, jej p irozen napl uje nejistotou. Na azylový d m také nedosáhne, krom toho AD není práv nejvhodn j ím místem pro klidné u ívání stá í. St hování po levných podnájmech je vzhledem k seniorskému v ku a s ním spjatým pot ebám také tém vylou ené. O byt v DPS asto ádají také erstv ovdov lí senio i, na které dolehne samota a kte í si za nou naléhav uv domovat riziko, e nastane-li situace, e se nebudou schopni o sebe sami postarat, nebudou mít na blízku nikoho, kdo jim pot ebnou pomoc poskytne. Opa ná situace nastává, kdy se do domova pro seniory i domova pro osoby se zdravotním posti ením st hují lidé, kte í jsou natolik sob sta ní, e by bez problém zvládli ivot v dom s pe ovatelskou slu bou. D vodem je místní i kapacitní nedostupnost jiných, vhodn j ích typ za ízení, nebo finance. Pohnutkou pro volbu ústavní pé e v ak m e být i to, e se senior odmítá v pokro ilém stá í opakovan st hovat, a jakmile nezvládá pobyt v domácím prost edí, st huje se rad ji rovnou do takového za ízení, kde má jistotu zaji t ní pot ebné pé e v budoucnu. asto ani sám poskytovatel i provozovatel za ízení si není jist, jakou cílovou skupinu si zvolit. V praxi pak m e dojít k tomu, e za ízení mohou být registrována pod jiným názvem, ne pod jakým by vzhledem ke slo ení obyvatel registrována být m la. 22 VOHRALÍKOVÁ L., RABU IC L.: e tí senio i v era, dnes a zítra, s

23 Problém neodpovídající pé e o seniory v esku je spat ován ve sm rech kvality a kvantity, pota mo i formy, jen ale s kvalitou pé e i jejím mno stvím bezprost edn souvisí. Jedná se zejména o fakt, e forma pé e o klienta sociálního, pop. zdravotního systému nebývá asto zcela vzta ena k jeho pot ebám. To souvisí zárove s faktem, e se na jedné objevuje nedostatek ur itých forem pé e a na druhé stran existují slu by, o které není z nejr zn j ích d vod zájem. V d sledku t chto dvou problém to znamená, e je celý systém neefektivní a zbyte n finan n zat ovaný, proto e (zjednodu en e eno) nap. jednotlivci nem e být z r zných d vod poskytnuta pro n j nejvhodn j í pé e, proto e ji paradoxn vyu ívá n kdo, kdo ji nakonec nepot ebuje. Krom toho není pak ani spln no kritérium kvalitního pro ití stá í Asociace poskytovatel sociálních slu eb R, Komparace slu eb sociální pé e o seniory, str.36 23

24 3.4. Kritéria získání bytu v domech s pe ovatelskou slu bou Co se tý e kritérií pro získání bytu v DPS, vesm s mívají spole ný po adavek trvalého bydli t v míst (av ak asto, p edev ím u men ích obcí, je uvád no, e adatelé s trvalým pobytem mají p ednost nikoli e je zásadní podmínkou pro získání bytu), dále ur itou v kovou hranici (v t inou je po adován minimální v k 65 let) a vyjmenované kontraindikace (zdravotní stav vy adující trvalý léka ský dohled atp.). Obecn ale m eme íci, e co d m s pe ovatelskou slu bou, to vlastní kritéria p ijetí. Z vlastní zku enosti mohu íci, e nejlep ím kritériem pro p ijímání do DPS je individuální zhodnocení celkové ivotní situace adatele. Proto e individuální p íb h nikdy nevm stnáte ani do toho nejpodrobn j ího dotazníku. P id lování byt se e í bu to klasickými po adníky, anebo hodnocením pot ebnosti p id lováním bod za jednotlivá kritéria. Ta mohou být r zná, nap. fakt, e adatel bydlí sám a rodinní p íslu níci bydlí v dostate né vzdálenosti. (Toto kritérium v ak nereflektuje ty p ípady, kdy rodinní p íslu níci bydlí se adatelem ve spole ném dom i dokonce domácnosti a p itom mu odmítají poskytovat pé i, p ípadn kdy jsou okolnostmi nuceni pé i seniorovi poskytnout, dají mu nále it najevo, jak moc je to obt uje.). Anebo dal í body lze získat za p iznaný p ísp vek na pé i, mnohde je dokonce p ísp vek na pé i i alespo podaná ádost p ímo podmínkou p ijetí. Toto kritérium zase znevýhod uje ty ob any, kte í sice mají sní enou sob sta nost a jejich stav vy aduje pravidelnou pé i, ale o p ísp vek nap íklad z d vodu dostate ného finan ního zaji t ní ne ádali. Body lze získat i za vy í v k a hor í zdravotní stav;, co je ale také problematické, proto e adatel jednodu e musí být starý a nesob sta ný tak akorát. 24

25 3.5 Pe ovatelská slu ba v DPS Pe ovatelská slu ba poskytuje základní innosti v t chto oblastech: 1. sociální poradenství 2. b né úkony pé e o vlastní osobu 3. úkony osobní hygieny 4. poskytnutí i zaji t ní stravy 5. zaji t ní chodu domácnosti 6. kontakt se spole enským prost edím V domech s pe ovatelskou slu bou je poskytována pe ovatelská slu ba, pracovní doba a rozsah této slu by je dán sob sta ností obyvatel. 24 Sob sta nost obyvatel je v ak pouze jedním z aspekt, které poskytování pe ovatelské slu by ovliv ují. Významnou roli hraje nap íklad personální obsazení p íslu né organizace, která pe ovatelskou slu bu v dané oblasti poskytuje. Pe ovatelská slu ba je terénní forma sociální slu by. V domech s pe ovatelskou slu bou by tak m la být poskytována stejným zp sobem jako v b ných domácnostech u ivatel. V domech s pe ovatelskou slu bou, kde v t inou mívá pe ovatelská slu ba své zázemí, m e v ak osoba pe ovatele být vnímána jinak, ne osoba terénního pe ovatele, který po dokon ení úkonu opustí byt i d m u ivatele a není mu pak ji k dispozici. Pe ující v dom s pe ovatelskou slu bou má k u ivatel m blí u nap íklad tím, e po dokon ení úkonu sice opustí byt u ivatele, ale v t inou nadále setrvává v dom, a u v byt jiného pe ovatele nebo v zázemí pe ovatelské slu by, a je tak u ivatel m tak ka na dosah i v t ch situacích, které se svými klienty terénní pe ovatel v t inou ne e í (od situace, kdy klient nem e nalézt brýle po náhlou zm nu zdravotního stavu a pot ebu okam ité pomoci ). Ne vstoupil platnost zákon. 108/2006 Sb., byla navíc pe ovatelská slu ba poskytována zcela jiným zp sobem, ne je tomu dnes; ti obyvatelé, kte í v domech s pe ovatelskou slu bou bydleli ji v této dob, byli zvyklí, e se jim pe ovatelky více v novaly (ani by si ú tovaly ka dou minutu). V sou asné dob se tak osoba poskytující pé i asto dostává do jakýchsi kle tí, kdy pot eba seniora p esahuje kompetence 24 Vohralíková L., Rabu ic L.: e tí senio i v era, dnes a zítra, s

26 doty ného pracovníka. Tyto kompetence jsou jasn vymezeny zákonem (poskytovatel má registrovanou konkrétní sociální slu bu, která se vyzna uje specifickým rozsahem poskytovaných úkon ). Viz. P íloha III, kde zmi uji drobné rozdíly mezi rozsahem úkon pe ovatelské slu by a osobní asistence a jejich rozpory v praxi. Má-li se pracovník v sociálních slu bách, který má úzce specifikovanou nápl své práce, striktn této nápln dr et, nem e asto pokrýt individuální pot eby svého klienta a init tak klienta co nejvíce spokojeným. V ur itém smyslu a to ve vnímání poskytování pé e jako to vztahu zákazník-poskytovatel- je tento p ístup pochopitelný. Senior-zákazník má právo po adovat za své peníze kvalitní slu by, má právo pova ovat i specifické slu by a poskytovatel sociálních slu eb má povinnost mu kontakt na poskytovatele po adovaných specifických slu eb zprost edkovat. Ale iroké spektrum jednotlivých poskytovatel slu eb automaticky neznamená zvý ení celkové kvality. Proto e ím více rozmanitých úzce profilovaných poskytovatel slu eb, tím men í je lidský rozm r samotné pé e. Nevy e eným problémem DPS jsou dlouhodobá onemocn ní senior, která budou vy adovat plnou pé i, co zp sobuje jakoby p echod na re im podobný domov m pro seniory. A nastává proces p ehazování seniora z jedné instituce do druhé a tím je stresován. Poskytovatel sociální slu by nemusí mít v daném objektu sídlo i asový rozsah slu by m e být r zný. Zpravidla bývá pouze v pracovní dny do odpoledních nebo ve erních hodin. Problém nastává, pokud se u ivatel v zdravotní stav zhor í natolik, e pot ebuje pé i a pomoc nad rozsah této doby a pokud rodinní p íslu níci nemohou pé i zajistit. Potom je asto jediným e ením odchod klienta do pobytového za ízení. 25 Jak uvádí Veselá ve svém výzkumu Sociální slu by poskytované senior m v domácnostech z r. 2003: Mezi nejvíce postrádané úkony pat í celodenní dohledy, no ní slu by a dal í úkony pot ebné pro zabezpe ení pé e p edev ím o nejmén sob sta né seniory. Mo nost jejich poskytování je v ak zcela odvislá od dostatku finan ních prost edk a s tím nap. i souvisejícího dostate ného po tu pracovník Asociace poskytovatel sociálních slu eb R, Komparace slu eb sociální pé e o seniory str Tamté, str

27 Psychologický aspekt této problematiky není ernobílý, nedá se jednodu e rozd lit na kvalitu i nekvalitu. Na sociální slu by nelze nahlí et jako na jiné, b né slu by. Jednotliví poskytovatelé slu eb by jednodu e m li být dostate n pru ní, Hranice ve vztahu poskytovatel u ivatel sociálních slu eb je mnohdy velmi tenká a nejasn itelná, a to p edev ím v p ípadech, kdy rodina u ivatele nefunguje tak, jak by fungovat m la. V takových p ípadech má toti u ivatel velmi blízko k tomu, aby k osob, která o n ho pe uje, p ilnul pevn ji, ne by v dané situaci bylo vhodné. Nemusí se jednat pouze o formální poskytovatele slu eb, s podobnou situací jsem se setkala i nap íklad u sousedských vztah. Ur itá míra vzájemného bli ího vztahu je pro poskytování kvalitní pé e dle mého názoru naprosto nezbytná. Stejn jako u v ech vztah obecn zde v ak musí fungovat vzájemnost. Jednodu e e eno: pe ující by se m l v dy sna it svého klienta natolik poznat, aby byl schopen hrát s ním jeho vlastní hru. Co nás op t p ivádí k problematice personálního zaji t ní pé e. ím více osob pé i poskytuje, tím mén je prostoru pro vzájemné poznání a tím ni í kvalitu poskytovaná pé e má. 27

28 3.6 Zdravotnické slu by v DPS P esto e pé i o seniory jsme si zvykli rozd lovat na pé i zdravotní a sociální, pot eby senior samotných jsou velmi asto natolik komplexní, e je t eba zajistit nejen oba typy slu eb (zdravotní i sociální), ale zejména garantovat jejich návaznost a propojenost. To je zatím nejv t ím problémem, proto e dosavadní systém zdravotnictví a sociální pé e propojeny nikterak nejsou, a to ani v této citlivé oblasti. B hem posledních let dochází bohu el spí e k oddálení ne ke sblí ení v organizaci zdravotnických a sociálních slu eb. V praxi dochází velmi asto k situacím, kdy sta í lidé jsou p íli nemocní na to, aby jim sta ily pouhé sociální slu by, ale problematika jejich zdravotního stavu a sob sta nosti je natolik dlouhodobá, e s nimi zdravotnictví ji nepo ítá, proto e v tomto systému není nikterak e ena otázka dlouhodobých pobyt. 27 Ideální je p ítomnost ordinace praktického léka e p ímo v objektu DPS. P i za izování domu sice jde o komplikaci (co se tý e vyhrazení vhodných prostor, navý ení rozpo tu atd.), v dlouhodobém horizontu se v ak tento krok velmi vyplatí. Vezm me v potaz náklady spojené nap íklad s výjezdy vozidel Rychlé záchranné slu by, kterých by zna n ubylo, kdyby byl v objektu p ítomen léka nebo alespo zdravotní sestra, i náklady spojené s pe ovatelskými úkony (nap. poch zka pro recept na léky apod.), dále zjednodu ení a zvý ení efektivity práce léka e i zdravotní sestry (senio i jsou p irozen skupinou, která ast ji pot ebuje zajistit vy et ení léka em v rámci domácí náv t vy, proto e k léka i nap íklad nejsou schopni dojít, nemají dostatek financí na taxi atd., asté domácí náv t vy jsou v ak v t inou nad rámec jejich asových mo ností). Absence zázemí léka e i alespo zdravotní sestry je vynahrazena mo ností posílat k jednotlivým pot ebným senior m zdravotní sestry z rozmanitých soukromých subjekt poskytujících zdravotnické slu by., nap. Home Care. 27 HOLMEROVÁ I., JURA KOVÁ B., ZIKMUNDOVÁ K. a kol. Vybrané kapitoly z gerontologie, s

29 Sociální slu ba není oprávn na poskytovat zdravotní slu by, proto bývá kombinována s domácí o et ovatelskou pé í. Mnoho u ivatel pe ovatelské slu by je zárove indikováno k o et ovatelským výkon m a naopak: mnozí pacienti domácí o et ovatelské pé e by pot ebovali n které úkony pe ovatelské slu by. Pokud poskytovatel pe ovatelské slu by disponuje i nabídkou zaji t ní domácí o et ovatelské pé e, m e lépe vykrýt individuální pot eby u ivatele slu by. U ivatel nemusí být kv li banálním o et ovatelským zákrok m hospitalizován a vytrhován z domácího prost edí. P eká kou této kombinace slu eb bývá neuzav ení smluv na domácí o et ovatelskou pé i ze strany zdravotních poji oven Asociace poskytovatel sociálních slu eb R, Komparace slu eb sociální pé e o seniory, s.50 29

30 4. D vody pro a proti st hování do DPS 4.1. D vody, které seniory vedou k rozhodnutí p est hovat se do DPS o Sní ená sob sta nost o Osam lost o Finan ní situace o Bytová situace o Rodinná situace o Snaha p ipravit se p edem na n kterou z vý e uvedenou situaci Následují krátké kasuistiky s p íklady d vod pro st hování do DPS. Jména byla zm n na Snížená soběstačnost Kasuitika: Paní Králová je dáma úctyhodného v ku, je jí 97 let. Pot ebuje kompletní pomoc v domácnosti, sama zvládne jen p esun na toaletu i kole kové k eslo a zp t na l ko. Pro DPS se rozhodla jen z d vodu astých pád, po jednom z nich toti v p vodním byt z stala 1,5 dne le et bez pomoci. Do domova pro seniory by nikdy ne la, soukromí vlastního bytu je pro ni nejv t í prioritou. V DPS je spokojená, ráda spolu se svým kocourem sleduje televizi, p ijímá náv t vy Krom pe ovatelské slu by má je t smlouvu s poskytovatelem osobní asistence, proto e samotná PS by její nároky nepokryla. + DPS garantuje (by omezenou) dostupnost pe ovatelské slu by +/- bezbariérové prost edí DPS (není v ak pravidlem) - pe ovatelská slu ba má v t inou omezenou asovou dostupnost a kapacitu, lov k ije v nejistot, zda mu zdravotní stav dovolí setrvat v DPS a do konce ivota. 30

31 Osamělost Kasuistika: Paní Borovcová je p l roku vdovou. S man elem na sebe byli velmi fixovaní, d ti nem li. Jediné p íbuzné, které má, jsou dv sest enice, s nimi si pravideln pí e. P átel mnoho nemá. Paní Borovcová trpí silnými depresemi. Po poslední náv t v léka e, kterému se se svojí situací sv ila, za ala na jeho radu zva ovat st hování do DPS, kde by si mohla najít nové p átele a necítila by se tak opu t ná. + komunitní ráz DPS + p ítomnost personálu +/- kulturní vy ití v DPS (není pravidlem) - komunita p átelé; personál nemá as d lat lov ku spole nost Finanční situace Kasuistika: Paní Do kové je 90 let, je zcela sob sta ná, velmi aktivní seniorka. Doma byla spokojená, ila v ak u soukromého majitele, který postupn zvy oval nájem a na neúnosnou vý i K /m síc. Vzhledem k v ku volila DPS, proto e pro klasický domov pro seniory je p íli sob sta ná, ale zárove se nechce st hovat do b ného nájemního bytu, proto e se její sob sta nost m e kdykoli sní it. + nájem v obcí z ízených DPS bývá ni í ne tr ní nájem v dané lokalit +/- ni í náklady na stravování a pe ovatelské slu by (není pravidlem) - v soukromých za ízeních m e být nájem dra í ne tr ní nájem v dané lokalit - je-li to jediný d vod ke st hování, doty ný pravd podobn nesplní kritéria pro p ijetí. 31

32 Bytová situace Kasuistika: 60letý pan Zemánek p ed rokem prod lal vysokou amputaci dolní kon etiny, sna í se být co nejvíce sob sta ný, ale ve stávajícím byt nará í na spoustu problém, proto e o jeho byt se dá íci v e jen ne, e je bezbariérový. Pot ebuje sehnat bezbariérový byt v dom, kde je n jaká stálá slu ba, kam by se mohl dovolat v p ípad akutní pot eby. DPS je pro n ho ideální volba, by nespl uje v kovou hranici (byla mu ud lena výjimka). + d stojná forma bydlení +/- zpravidla vy í míra soukromí ne v domovech pro seniory +/- bezbariérovost (není pravidlem) - je-li to jediný d vod ke st hování, doty ný pravd podobn nesplní kritéria pro p ijetí Rodinná situace Kasuistika: Paní Hole ková ije v byt 3+1 spolu s dcerou, zet m a vnukem. Od chvíle, kdy byt p epsala na dceru, jí rodina d lá samé naschvály a sna í se jí p esv d it, aby se z bytu odst hovala do n jakého za ízení pro seniory St hování do domova pro osoby se zdravotním posti ením, který se nachází v blízkém okolí, odmítá, proto e má ráda své soukromí. Volí tedy odchod do DPS, kde pro sebe bude mít vlastní garsoniéru, a zárove na blízku osoby, které jí mohou pomoci s úkony, které sama nezvládá. + zaji t ní soukromí a pé e, které rodina není schopna i ochotna zajistit + d stojné stá í - m e dojít k úplnému odcizení seniora a ostatních len rodiny - p esun starostí a zodpov dnosti z rodinných p íslu ník na cizí poskytovatele slu eb 32

33 4.2 D vody, které seniora odrazují od st hování do DPS: 1. Subjektivní nedostate ná informovanost, silný vztah k dosavadnímu bydli ti, závazky (nap. domácí zví e) 2. Objektivní plná kapacita za ízení, p íslu nost k negativní skupin daného DPS (nap. infek ní nemoc, abúzus na psychotropních látkách ), p íli ná (nebo naopak p íli sní ená) sob sta nost. 4.3 D vody, které vedou ke st hování z DPS do vhodn j ího za ízení: Jako to d vod st hování z DPS výrazn p eva uje zhor ení zdravotního stavu a s tím spjaté sní ení sob sta nosti. Pokud zdravotní stav seniora vy aduje dohled zdravotnického personálu i poskytování pé e v takovém rozsahu, který není mo no zajistit, nemá senior jinou mo nost, ne DPS opustit. Dal ím bydli t m se pak zpravidla stává za ízení pobytové sociální slu by (domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním posti ením) i specializované za ízení (nap íklad alzheimercentrum). D vodem st hování m e být i zm na v rodinné i sociální situaci (senior se nast huje k rodin, známým atp.). V praxi m e dojít i k takové situaci, kdy seniorovi není z vá ných d vod prodlou ena nájemní smlouva v DPS (nap íklad proto, e za ne pat it do negativní skupiny DPS nebo e hrubým zp sobem poru uje vnit ní ád DPS). 33

34 II. PRAKTICKÁ ÁST 5. Výzkum 5.1 Cíle výzkumu Hlavní cíl výzkumného et ení byl dvojí: Zjistit, z jakých d vod se senio i st hují do dom s pe ovatelskou slu bou a jaký mají názor na bydlení v t chto domech. 5.2 Výzkumná strategie a technika sb ru dat P vodn jsem plánovala distribuci dotazník do po tovních schránek, jejich následný sb r a p ípadné e ení jednotlivých dotaz, p ipomínek atp. Nakonec jsem se ale rozhodla pro techniku strukturovaného rozhovoru, která byla sice asov náro n j í, ale vzhledem ke skladb zkoumaného vzorku vhodn j í, a to ze dvou d vod : p i rozhovorech jsem m la mo nost si ov it, zda byly otázky správn pochopeny, p ípadn z jakého d vodu z stala n která z otázek nezodpov zena. P edev ím jsem se v ak v pr b hu rozhovor dozv d la spoustu dal ích informací, ke kterým bych se jinak nedostala. Výzkum probíhal v lednu a únoru Délky jednotlivých rozhovor se zna n li ily, v pr m ru trval jeden rozhovor minut. 34

35 5.3 Charakteristika vybraných DPS a zkoumaného vzorku D m s pe ovatelskou slu bou (U Vrbky 637, Horní B íza) z izuje m sto Horní B íza, které le í cca 10 km severn od Plzn. DPS se nachází se ve 3 podla ní budov. ije zde 22 obyvatel. Pe ovatelská slu ba je dostupná ve v ední dny od 7:00 do 14:00. Pe ovatelky do DPS pouze docházejí, jejich pracovi t m je celé m sto Horní B íza. V ase, kdy pe ovatelská slu ba dostupná není, musí pé i zaji ovat rodina i jiná blízká osoba. V takových p ípadech se ale v t inou senior st huje do domova pro osoby se zdravotním posti ením, který se nachází na okraji m sta. D m s pe ovatelskou slu bou ( lejnická 5, Praha 6) z izuje M stská ást Praha 6. Nachází se v 7 podla ní budov. V sou asné dob zde ije 60 obyvatel. Pe ovatelská slu ba je dostupná ve v ední dny od 7:00 19:00. Pe ovatelky, které zde poskytují pé i, mají v dom své zázemí a a na výjimky je jejich pracovi t m pouze objekt DPS. V ase, kdy není dostupná pe ovatelská slu ba, je v objektu p ítomen vrátný, na kterého se obyvatelé mohou dovolat telefonem i tla ítkem tís ové pé e. Senior si v tomto ase m e zajistit pé i u jiných poskytovatel sociálních slu eb. Praha má oproti Horní B íze co do dostupnosti návazných slu eb nesrovnateln v t í výhodu. Výzkumný vzorek byl tvo en obyvateli obou dom s pe ovatelskou slu bou. V prvním, v Dom s pe ovatelskou slu bou v Horní B íze (dále jen DPS HB) ije celkem 22 obyvatel. 3 obyvatelé byli v dob provád ní výzkumu mimo DPS, 2 obyvatelé rozhovor odmítli. Celkem se tedy zú astnilo 17 respondent, jejich v kový pr m r iní 74 let. Ve druhém, v Dom s pe ovatelskou slu bou lejnická 5, Praha 6 (dále jen DPS ), ije celkem 60 obyvatel. Respondent byl stejný po et jako v DPS HB. Jejich v kový pr m r je 87 let. 35

36 5.4 Výsledky výzkumu Otázka. 1: D vody, pro jsem se rozhodl/a pro bydlení v DPS Vycházeje z vlastní praxe (z rozhovor s klienty, p ípadn náv t vníky Komunitního centra pro seniory), co se tý e 1. otázky, p edpokládala jsem, e bude výrazn p eva ovat odpov a) sní ená sob sta nost. V DPS HB výrazn p eva ovala coby d vod st hování do DPS sní ená sob sta nost, celkem tuto odpov zvolilo 10 respondent. 3 respondenti uvedli jako d vod bytovou situaci, 1 rodinnou situaci. Dále se objevily kombinace bytová situace-rodinná situace a bytová situacesní ená sob sta nost, tyto kombinace zvolil v dy 1 respondent. Rovn 1 respondent uvedl, e se do DPS odst hoval, proto e se cht l p edem p ipravit na situaci, kdy dojde ke sní ení jeho sob sta nosti. V DPS také p eva ovala sní ená sob sta nost, celkem takto odpov d lo 11 respondent. Bytovou situaci zvolil 1. I zde se objevily kombinace odpov dí, dvakrát zastoupena byla kombinace sní ená sob sta nost-bytová situace, v dy 1 respondent zvolil kombinace: sní ená sob sta nost-finan ní situace, sní ená sob sta nost-finan ní situace-bytová situace, sní ená sob sta nost-finan ní situace-osam lost. 36

37 Zdroj grafu: vlastní výzkum 37

38 Otázka. 2: Jaký je vá názor na bydlení v DPS? DPS HB: Hodnocení velmi vyhovující zazn lo p tkrát, vyhovující dev tkrát, nevyhovující t ikrát. DPS : Hodnocení velmi vyhovující zazn lo estkrát, vyhovující desetkrát, nevyhovující jednou. P eva oval tedy názor bydlení v DPS hodnotím jako vyhovující. Tuto odpov ale zvolilo i n kolik obyvatel, kte í dle ostatních informací, které z rozhovor s nimi vyplynuly, v DPS spokojeni nejsou. S podobnými rozpory jsem se u senior setkala vícekrát, tzv. mimo záznam nem li problém vyjad ovat se v i ur itým situacím i jev m kriticky. V okam iku záznamu v ak své odpov di mírnili. Nejvýsti n j í by pravd podobn v tomto p ípad byla formulace odpov di: bydlení v DPS hodnotím jako vyhovující, ale Zdroj grafu: vlastní výzkum 38

39 Otázka. 3: Zde respondenti ozna ovali ty slu by, které mají k dispozici p ímo v objektu DPS, p ípadn v p ím dosahu. Z et ení mimo jiné vyplynulo, e v obou DPS ( i v p ím dosahu) jsou dostupné krom pe ovatelské slu by i slu ba kade nice a pedikérky a kulturní aktivity. Co se tý e zdravotnických slu eb, ani v jednom objektu se nenachází ordinace praktického léka e ani zázemí pro zdravotní sestru. Proto jsem otázku je t dodate n roz í ila a obyvatel se ptala, zda se ordinace jejich praktického léka e nachází v p ím dosahu (na rozdíl od jiných slu eb, které jsou pro v echny ve stejné vzdálenosti nap. slu eb kade nice i pedikérky, vzdálenosti ordinací r zných praktických léka se zna n li í). Zdroj grafu: vlastní výzkum 39

40 Otázka. 4: V p ípad, e bych pot eboval/a zajistit náv t vu pe ovatelky n kolikrát denn ( ) P edpokládala jsem, e bude mírn p eva ovat mo nost c). Ve své praxi se setkávám p evá n s lidmi, kte í se sna í setrvat v DPS co nejdéle, i p es mnohá omezení atp. DPS HB: Výrazn zde p evládala mo nost c) Z stanu v dom s pe ovatelskou slu bou a v ase, kdy zde není dostupná pe ovatelská slu ba, mi pom e rodina nebo jiný poskytovatel slu eb, celkem tuto mo nost zvolilo 12 respondent. Pro mo nost a) Odst huji se z DPS do vhodn j ího typu bydlení, nap. do domova pro seniory by se rozhodli t i obyvatelé DPS, dva by zvolili mo nost b) Vyu iji mo nosti p echodného pobytu u rodiny i ve specializovaném za ízení. DPS : Mo nost a) Odst huji se z DPS do vhodn j ího typu bydlení, nap. do domova pro seniory by zvolilo est respondent, zatímco mo nost c) Z stanu v dom s pe ovatelskou slu bou, v ase, kdy zde není dostupná pe ovatelská slu ba, mi pom e rodina nebo jiný poskytovatel slu eb uvedlo 11 respondent. Zdroj grafu: vlastní výzkum 40

41 Otázka. 5: Kdybych se rozhodoval/a znovu: P edpokládala jsem, e i p es rozmanité výhrady k bydlení v DPS bude p eva ovat odpov : Op t bych se rozhodl/a pro bydlení v DPS DPS HB: 16 obyvatel by se op tovn rozhodlo pro DPS, 1 by setrval déle v domácím prost edí. DPS : 13 obyvatel by se p i op tovné volb znovu rozhodlo pro DPS, 3 by rad ji déle setrvali v domácím prost edí a jeden by zvolil jinou mo nost bydlení, nap íklad domov pro seniory. Zdroj grafu: vlastní výzkum 41

42 Otázka. 6: Spokojenost s mírou soukromí DPS HB: v ichni respondenti uvedli, e jim míra soukromí vyhovuje. DPS : 16 respondent uvedlo, e jim míra soukromí vyhovuje, jeden by uvítal soukromí mén, proto e se cítí osam lý. Proto e prostory DPS dob e znám, domnívám se, e na pocit osam losti obyvatele, který uvedl, e by uvítal mén soukromí, má vliv fakt, e v DPS nejsou nijak e eny prostory pro p irozené setkávání obyvatel. V DPS HB je toto nap íklad e eno tzv. sedárnami - místy se stoly a idlemi na ka dém poschodí, kde se obyvatelé scházejí i potkávají. Zdroj grafu: vlastní výzkum 42