METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech

Transkript

1 METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/ Sada metodických listů: KABINET ČESKÉHO JAZYKA Název metodického listu: VÝUKA SLOHU výklad

2 Název příspěvku Jméno autora Stručná anotace Očekávaný výstup vzhledem k RVP ZV Rozvíjené klíčové kompetence Průřezové téma Výuka slohu výklad PaedDr. Ilona Baarová Metodický list přináší základní informace o slohovém útvaru výklad, obsahuje různá cvičení a úkoly, které žákům umožní nácvik těchto slohových útvarů. V lekci jsou uplatňovány metody kritického myšlení. vybírá v písemném projevu vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a účelu ve vztahu ke sdělovacímu záměru, k dané situaci a k adresátovi dokáže vysvětlit a zdůvodnit význam použitých slov v daném kontextu rozvíjí své estetické cítění a pozornost, vnímání okolí, schopnost kritického a detailního pozorování Kompetence k učení kriticky hodnotí pokrok v dosahování cílů své práce, je schopen vlastní kritiky, přijímá hodnocení ze strany druhých a naopak sám se učí formulovat kritiku prací druhých Kompetence k řešení problémů kriticky interpretuje získané dovednosti (způsob psaní), využívá kritického myšlení, je schopen využít myšlenkových pochodů analýzy, srovnávání, systemizace poznatků Kompetence komunikativní využívá odborných textů, grafických informací a snaží se je adekvátně vyjádřit verbálně (písemně i mluvenou formou), prezentuje vhodným způsobem svou práci před publikem procvičuje schopnost předat srozumitelnou formou nově nabyté vědomosti spolužákům Kompetence občanská respektuje různost názorů, různost pohledů na skutečnost Osobnostní a sociální výchova žák se učí poznávat svou osobnost i osobnost druhých, lidské dovednosti, vynikající díla snaží se nést zodpovědnost za výkon druhých poznává své vlastní schopnosti zaujmout druhé, učí se přijímat chválu druhých, rozumět komunikačním signálům v řeči těla, mimiky apod. Environmentální výchova učí se vnímat prostředí, ve kterém žije, svou zemi a své pracovní prostředí, domov

3 Organizace časová Nutné pomůcky a prostředky Použitá literatura a zdroje Poznámka 3 vyučovací hodiny Sešit, volné papíry, papíry na samostatnou práci, flipchart, studijní materiály k odbornému tématu, expertní listy Časopis Kritické listy texty z Wikipedie učebnice pro výtvarnou výchovu Kostečka J.: Český jazyk pro 3. roč. gymnázií, SPN 2002 Tato vyučovací jednotka předpokládá částečné znalosti literárního směru Surrealismus Průběh výuky 1. vyučovací hodina a) Formou práce ve dvojicích studenti zopakují základní znaky odborného stylu ústní kontrola (3 min) b) Následuje společné čtení příkladu z učebnice (str. 221) po odstavcích formulace hlavních myšlenek, žáci společně s učitelem sestavují osnovu výkladu. (7 min) c) V učebnici studenti nastudují obecné poučení o výkladu (5 min) d) Práce ve skupinách max. pětičlenné analýza textu a posouzení využití typických jazykových prostředků výkladu. Skupina 1 Skupina 2 Skupina 3 Skupina 4 Skupina 5 posouzení kompoziční výstavby textů, zda jsou přehledné, vykazují kompoziční triádu (úvod, jádro, závěr), zda existuje v textech logická návaznost posouzení slovní zásoby z hlediska vhodnosti pro výklad, porovnání užívaných typů sloves ve výkladu a ve vypravování posouzení sloves z hlediska morfologického, která slovesná osoba převažuje, jaká je frekvence používání trpného rodu posouzení textů z hlediska stylistického jaké se často objevují větné vztahy, jaký typ vedlejších vět a souvětí celkové posouzení slohové práce na str. 235 dle zadaných kritérii v učebnici Čas na skupinovou práci 20 min Za každou skupinu přednese 1 žák výsledky zkoumání textů s příklady (2 min každá skupina)

4 2. 3. vyučovací hodina (spojené) Následující výuka využívá metod kritického myšlení. Návaznosti: V předchozí hodině žáci získali obecné i praktické znalosti o slohovém útvaru výklad a v předchozích hodinách literatury získali obecné znalosti o moderních básnických směrech. Cíle: získat znalosti o surrealismu, podstatě a představitelích po přípravě napsat souvislý výklad k prostudovanému tématu Použité metody: brainstorming, myšlenková mapa, skládačkové učení, volné psaní, samostatná individuální práce Průběh lekce: Seznámení s cílem lekce a prostorové uspořádání učebny. EVOKACE: 1. Brainstorming ve dvojicích ( 1 zapisuje na volný papír ) najít co nejvíce výrazů k pojmu surrealismus 3 min. Poté nahlas každá dvojice uvádí své výrazy a druzí dopisují. 2. Myšlenková mapa žáci byli rozděleni do 5 skupin po pěti a pomocí slov z brainstormingu vytvářeli myšlenkové mapy. Poté si skupiny mapy vyměnily a hledaly nové informace (celkem 10 min). UVĚDOMĚNÍ: 1. Skládankové učení v domovské skupině byli studenti rozděleni ( č. 1 5 ) a každý dostal list s textem a expertní list ( viz přílohy ). 2. Studenti se přesunuli do expertních skupin, kde společně studovali své materiály ( 10 min). 3. Po uplynulé době se navrátili do domovských skupin a jejich úkolem bylo členům objasnit a vysvětlit důležitá fakta ze svého studia materiálů za pomoci svých expertních listů. Každý student měl k dispozici čas 3 min. 4. Závěrem této práce bylo volné psaní. Studenti odložili všechny materiály a na volný papír formou volného psaní měli za úkol napsat ve větách, co je libovolně napadá k prostudovanému tématu (5 min ). Tři studenti byli ochotní přečíst své práce (viz příloha).

5 REFLEXE: Před vlastní samostatnou prací jsme přestavěli třídu ( krátký fyzický pohyb). Studenti dostali zadaný úkol: Napsat výklad o surrealismu s využitím znalostí, které získali v předchozích činnostech. Tato slohová práce byla klasifikována dle požadavků ke státní maturitní zkoušce. ( 40 min ) Návaznost v následující hodině: Následoval rozbor slohové práce, oprava stylistických a pravopisných nedostatků. V hodinách literatury následovalo ústní ověřování znalostí o surrealismu a rozbor konkrétní básně V. Nezvala. V. Nezval a surrealismus č.1 V roce 1924 vstupuje Nezval do Komunistické strany Československa. Od března téhož roku pracuje v nakladatelství Kompas jako tajemník Masarykova slovníku naučného, z jehož redakce 15. srpna 1925 odchází. Od roku 1925 se naplno věnuje literatuře jako spisovatel z povolání. V témže roce ohlašuje Nezval spolu s Teigem v časopise Host nový umělecký směr nazvaný poetismus, který má usilovat o poetické ztvárnění skutečnosti, je inspirován dadaismem, surrealismem a novými společenskými zábavami (cirkus, jazz, film aj.). O čtyři roky později (1928) vydává Nezval (opět s K. Teigem) Manifesty poetismu. V letech je na částečný úvazek zaměstnán jako dramaturg Osvobozeného divadla. Na přelomu 20. a 30. let dochází k rozrůzněnosti tvorby členů Devětsilu. V průběhu let třicátých přechází Nezval od poetismu k surrealismu. Je silně ovlivněn francouzským surrealistickým hnutím a jeho představiteli, zejména André Bretonem (a Paulem Eluardem), s kterými se setkává při návštěvě Paříže v roce V březnu 1934 zakládá Nezval Surrealistickou skupinu v ČSR a stává se její vůdčí osobností. Rediguje sborníky Surrealismus a Ani labuť ani lůna (1936), ve kterém se surrealisté hlásí k odkazu K. H. Máchy. Kvůli odlišným názorům na SSSR Nezval ale po čtyřech letech surrealistickou skupinu rozpouští (9. března 1938). Vedle Nezvala se k surrealismu hlásili i Teige, Biebl, Honzl, Štýrský, Toyen aj. Během surrealistického období publikuje Nezval anonymně tři básnické sbírky, které (na rozdíl od surrealistického pojetí poezie) obsahují básně pevných forem: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (1936), 100 sonetů Zachránkyni věčného studenta Roberta Davida (1937) a 70 básní z podsvětí na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida (1938).

6 Surrealismus ve Francii č.2 Roku 1924 vydal André Breton Surrealistický Manifest, v tomto roce začal vycházet časopis La Révolution Surréaliste (Surrealistická Revoluce), kde dostávali prostor především surrealisté. V Surrealistickém manifestu A. Breton definoval surrealismus jako čirý psychický automatismus, kde je cílem posílit písmem, kresbou a výrazovými prostředky všeho druhu skutečnou funkci myšlenky. Tím myslel, že se jedná o rozumem nekontrolovatelný proud asociací - při tvorbě měl být umělec ponořen sám do sebe a bez jakékoli rozumové kontroly, či záměru zaznamenávat stavy své duše. Toto své nitro a své sny samozřejmě také zkoumali a to i pod vlivem drog a uměle u sebe navozovali (či se o to pokoušeli) stavy porušení psychické rovnováhy (extatické, hypnotické, ale i psychopatologické). Tato definice byla následným vývojem surrealismu pojímána velmi volně a ukázala se jako velice životaschopná s možností dalšího rozvoje. Pro tento cíl jim poskytl teoretický a filosofický základ především Sigmund Freud. Surrealismus lze rozdělit na dvě základní období: 1. Intuitivní období - věří ve všemohoucnost myšlenky postavené nad realitu. V tomto období (přibližně do roku 1926) se surrealisté opírali o filosofický idealismus. Sociální aktivitu nevyhledávali. Jejich program vyložil v Manifestu surrealismu André Breton (1924). 2. Politické období - Surrealisté si začali uvědomovat vázanost svého experimentu a pociťovali nutnost vyjádřit se k tehdejšímu politickému řádu. Učinili to veřejným protestem proti kolonialismu. Od této doby nastává jejich přibližování levici, která je zavedla až k obdivu SSSR. Postupně se stávali velmi ideologickými to se projevilo ve Druhém manifestu surrealismu (1930). S touto změnou se změnil i název časopisu (a tato změna vystihuje celý problém) ze Surrealistické revoluce se stal Surrealismus ve službách revoluce. André Breton a Philippe Soupault napsali první automatickou knihu Les Champs Magnetiques (1919), později André Masson vyvinul automatické kreslení a obraz, které se stejně jako jiné automatické metody stalo se významnou částí surrealistické praxe. (Automacie byla později přizpůsobena počítači.) Mnoho populárních umělců žilo v Paříži, která byla ve 20. a 30. letech 20. století (období největšího rozmachu surrealismu) kulturním centrem světa, v této době se k surrealismu hlásili například René Magritte, Joan Miró, Max Ernst, Salvador Dalí, Alberto Giacometti, Valentine Hugo, Meret Oppenheim, fotograf Man Ray a Yves Tanguy. Díky této dominanci Francie bývá tento směr někdy mylně považován za čistě francouzský, ale surrealismus byl ve skutečnosti mezinárodní již od začátku. Vedle této francouzské skupiny, vznikla velmi brzy např. i Česká skupina (mluvčími byli Vítězslav Nezval a Karel Teige; Česká skupina pokračuje ve své činnosti nepřetržitě dodnes. Ve skutečnosti lze říci, že část nejvýznamnějších surrealistických teoretiků a většina radikálů pocházela z jiných zemí než Francie. například Rumun Gherasim Luca.

7

8 Freud a sny č.4 Sigmund Freud se narodil v Příboru na Moravě a jako lékař praktikoval ve Vídni u významného neurofyziologa Ernsta Brückeho. Z jeho učení také odvodil svou deterministickou víru, že vše živé je podřízeno zákonům příčiny a následku, s níž později přistupoval k výkladu snů. Když pak později pracoval v Paříži se slavným neurologem a propagátorem léčebné hypnózy J. M. Charcotem, dospěl k závěru, že neurózy jsou způsobeny spíše psychologickými než fyziologickými faktory. Po návratu do Vídně vyvinul techniku volných asociací k rozpoznání těchto faktorů. Freud odhalil obrovskou úlohu nevědomí a podstoupil dlouhodobou sebeanalýzu, aby tuto část mysli prozkoumal podrobněji. Svým bádáním se přesvědčil, že k nevědomí se lze dostat prostřednictvím snů. O mnoha jeho závěrech se nyní vedou spory, ale nepochybně mu vděčíme za rozpoznání otázek, které bychom si měli klást o významu a smyslu snů i o možnostech nahlédnout jejich prostřednictvím do nevědomí a uvědomit si roli, kterou hrají v našem životě. Za Freudovým porozuměním snům stála jeho víra, že mysl pracuje na několika úrovních. Jeho studie vlastních snů a snů jeho pacientů ho vedly k rozlišení mezi primárním procesem, který je vlastní nevědomé, snící mysli, a sekundárním procesem, který charakterizuje mysl vědomou. Primární proces postrádá řád a koordinaci a skládá se pouze z instinktivních impulsů, tužeb a obav, které obrací v symboly ty jsou spojovány asociacemi bez ohledu na kategorie času a prostoru, správného a špatného, protože nevědomí nezná logiku, hodnoty a sociální adaptaci vědomého života. Sekundární proces naproti tomu podřizuje myšlenky zákonům logiky, podobně jako je tato věta podřízena gramatickým pravidlům.

9

10 Expertní list č S kým a na čem spolupracuje V. Nezval ve 20. letech? 2. Co ovlivnilo V. Nezvala ke změně uměleckého stylu? 3. Jaké Nezvalovy názory vedou k rozpadu surrealistické skupiny?

11 Expertní list č Jaká byla metoda surrealistických básníků? 2. Jaký je posun v názorech surrealistů ve 20. letech a 30.letech? 3. Je surrealismus spjat pouze s jednou zemí a národem?

12 Expertní list č Charakterizujte osobnost S. Dalího z hlediska psychologie. 2. Kde hledá S. Dalí inspiraci? 3. Projevuje se surrealismus ve filmu?

13 Expertní list č Proč je u S. Freuda tak zásadní sen? 2. Co je primární a sekundární proces v teorii S. Freuda? 3. Jak Freudovy názory ovlivňují metody umělecké tvorby surrealistů?

14 Expertní list č Jak souvisí Appollinaire s pojmem surrealismus? 2. Na jaké společenské události reaguje surrealismus?