Membránové moduly a jejich využití pro úpravu bioplynu
|
|
- Vlastimil Bárta
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Membránové moduly a jejich využití pro úpravu bioplynu Kristýna HÁDKOVÁ 1,2 1 MemBrain s.r.o., Pod Vinicí 87, Stráž pod Ralskem VŠCHT Praha, Technická 5, Praha 6 Dejvice *Koresponden ní autor: kristyna.hadkova@membrain.cz Abstrakt Bioplyn pat í mezí významné alternativní zdroje energie. Bioplyn je možné upravit na biomethan a využít pak jako náhradu za zemní plyn. Jednou z možností, jak bioplyn takto upravit, je membránová separace. Tato práce uvádí základní informace o bioplynu a dále se v nuje membránám, membránovým modul a provozním parametr m, které proces ovliv ují. Klí ová slova: bioplyn, membránová separace. membránový modul 1 Úvod Bioplyn je významným alternativním zdrojem energie. Prozatím je využíván p edevším v kogenera ních jednotkách pro výrobu elekt iny a tepla. Protože bioplynové stanice jsou obvykle mimo obytnou zástavbu, není teplo využíváno pro vytáp ní objekt a celkové využití energie obsažené v bioplynu je tak pom rn nízké. Možností, jak tuto energii využít více, je úprava bioplynu na biomethan, tedy plyn kvality zemního plynu. Biomethan lze pak jako zemní plyn využívat nap. k pohonu motorových vozidel, nebo ho p ímo vtlá et do plynárenské sít. Pro úpravu bioplynu lze volit mezi r znými technologiemi, b žn používanými jsou adsorpce, fyzikální nebo chemická absorpce a velkým rozvojem v posledních letech prochází práv membránová separace. Pro dosažení maximální ú innosti technologie je nezbytné zvolit správnou membránu, membránový modul a provozní podmínky. V p ípad bioplynu je t eba odstranit p edevším CO 2 a získat plyn o takové istot CH 4, aby mohl být zam nitelný se zemním plynem. Separaci však mohou ovlivnit i další složky, které se v bioplynu vyskytují. Je nutné zvolit membránu, která má dostate nou chemickou i mechanickou odolnost a je schopna požadované složky dostate n separovat, je t eba vybrat vhodný typ modulu s co nejvyšší membránovou plochou a pro daný modul s membránou ur it nejvhodn jší kombinaci parametr, které separaci ovliv ují. 2 Teoretická ást 2.1 Bioplyn Bioplynem obecn rozumíme plynnou sm s p edevším methanu a oxidu uhli itého. Tyto dva plyny tvo í tém 100 % obj., jejich pom r a obsah dalších p ím si jsou dány podmínkami vzniku bioplynu, tedy složením substrátu použitého k výrob bioplynu, vlhkostí, teplotou, ph a dalšími okolnostmi. Bioplyn tak m že obsahovat vedle methanu a oxidu uhli itého také N 2, H 2 S, NH 3, H 2, vodní páru, v p ípad skládkového bioplynu se m že jednat ješt o mnoho dalších p ím sí, které závisí na druhu uloženého odpadu. Mezi reaktorovým a skládkovým plynem jsou ve složení nemalé rozdíly. R zný je i pom r methanu a oxidu uhli itého. Skládka totiž není plynot sným t lesem, tvorba bioplynu je tedy ovliv ována difúzními procesy, m nícím se atmosférickým tlakem, což m že mít za následek mimo jiné z statek zreagovaného i p isátého vzduchu. Skládkový bioplyn tak m že obsahovat i vzdušný N 2, Ar a nezreagovaný O 2. Celkov bioplyn obsahuje obvykle % obj. methanu, kdy u skládkového bioplynu m že tento obsah zna n kolísat, u bioplynu reaktorového je p i stabilním provozu obsah obvykle % obj. a kolísání do 2 % obj. [1] 13
2 2.1.1 Vznik bioplynu Vznik bioplynu probíhá v n kolika fázích. Tvorba za íná hydrolýzou organického substrátu, p i které dochází k rozkladu rozpušt ných i nerozpušt ných makromolekulárních organických látek (polysacharid, lipid, protein ) a pomocí hydroláz vznikají nízkomolekulární látky rozpustné ve vod. P i acidogenezi se produkty hydrolýzy rozkládají na jednoduché organické látky, p edevším na mastné kyseliny, alkoholy, CO 2, H 2. V rámci acetogeneze vzniká kyselina octová, H 2 a CO 2. Poslední fází je methanogeneze, kdy dochází k tvorb methanu z kyseliny octové a jednouhlíkatých substrát pomocí acetotrofních methanogenních bakterií a zárove se methan tvo í z CO 2 a H 2 prost ednictvím hydrogenotrofních methanogenních bakterií. [2] Využití bioplynu Snaha o výrobu i využití bioplynu stále roste, protože se jedná o energetický zdroj, který zpracovává nejen cílen p stované plodiny, ale p edevším dokáže využít odpady produkované p i lidské innosti, a už se jedná o odpady v zem d lství, nebo p ímo o skládky odpad. Po et bioplynových stanic se za uplynulých 11 let zvýšil z p vodních 6 na 481, bioplyn nyní tvo í 15,9 % OZE (stav k ). V sou asnosti se bioplyn nejen v eské republice využívá p edevším pro kombinovanou výrobu elekt iny a tepla v kogenera ních jednotkách. Elekt ina m že být áste n využita na bioplynové stanici, zbytek je dodáván do sít. Produkované teplo však nachází uplatn ní pouze áste n nap. pro oh ev fermentor i vytáp ní budov na BPS, avšak zbytek obvykle není zužitkován, protože obydlená oblast je pro dodání tepla v tšinou daleko. Energie v bioplynu tak není úpln využita, protože ú innost kogenera ní jednotky p í výrob elekt iny je mén než 40 %. Možností, jak tuto energii efektivn ji využít, je úprava bioplynu na biomethan, což je plyn o vyhovujících parametrech a s obsahem methanu vyšším než 95 % obj. Biomethan je možné využít stejn jako zemní plyn, tedy vtlá et ho do plynárenské sít nebo použít pro pohon motorových vozidel (nap. Švédsko, N mecko, Švýcarsko a další zem ). [5, 6, 7] 2.2 Metody upgradingu bioplynu P i úprav bioplynu na biomethan je bioplyn t eba nejen zbavit ne istot stejn jako p i využití v kogenera ní jednotce, ale musí dojít také k odstran ní CO 2. Cílem je tak zvýšit obsah methanu nad 95 % obj., aby mohl být vyprodukovaný biomethan použit stejn jako zemní plyn. Pro separaci CO 2 z bioplynu se využívá n kolik technologií. [4] PSA pressure swing adsorption P i technologii PSA dochází k záchytu CO 2 pomocí Van der Waalsových sil na povrch porézního adsorbentu. Adsorpce probíhá za zvýšeného tlaku (0,4 0,7 MPa), desorpce za sníženého tlaku. V provozu je obvykle zapojeno paraleln n kolik adsorbér, na n kterých dochází k adsorpci, na n kterých k desorpci p ípadn vým n adsorbentu, aby se tak zajistil kontinuální provoz. Pro tuto metodu je nutné plyn p ed adsorbéry vysušit a odsí it, aby nedošlo k poškození adsorbentu. [4, 7] Tlaková vodní vypírka Vodní vypírka probíhá fyzikální cestou. Využívá se rozdílné rozpustnosti plyn ve vod. CO 2, H 2 S a NH 3 mají mnohem vyšší rozpustnost než methan (p i tlaku 1 bar a teplot 25 C má CO 2 rozpustnost vyšší 25 krát, H 2 S tém r 80 krát a NH 3 více než krát než methan). Plyn prochází absorbérem protiproudn v i vod p i teplot cca 15 C a tlaku 0,3 0,7 MPa. Voda je pak obvykle regenerována a je možné ji vrátit do istícího procesu. Plyny desorbované z vypírací kapaliny je možné p imíchat k surovému bioplynu a snížit tak ztráty methanu. [4, 7] Chemická vypírka Separace nežádoucích složek m že prob hnout i chemickou absorpcí. Oproti fyzikální vypírce lze možné plyny odd lovat i p i atmosferickém tlaku. Nej ast ji se jako absorp ní inidlo využívá MEA (monoethanolamin). Plyn prochází protiproudn absorbérem pouze p i takovém tlaku, aby byla p ekonána tlaková ztráta vypírací sprchy. Absorp ní roztok se regeneruje zah átím a op t vstupuje do procesu. [4, 7] Kryogenní separace Methan má nižší bod varu (-161 C), než CO 2 (-78 C), je tedy možné od sebe složky separovat p i nízkých teplotách a využít rozdílných bod varu. Bioplyn se ochladí na mén než -80 C a CO 2 spole n s n kterými dalšími nežádoucími složkami zkapalní. V biomethanu z stanou v plynném skupenství krom methanu ješt N 2 a O 2. P i ješt v tším ochlazení je možné zkapalnit i biomethan a získat tak náhradu za LNG. [4, 7] 14
3 2.3 Membránová separace Základní vlastnosti membrán Membrány jsou tenké vrstvy, jakési p epážky, které na základ rozdílných vlastností látek a jejich vztahu k membrán n které látky propouští a jiné ne. Je tedy možné je využívat pro odd lování jednotlivých složek plynných sm sí. Tato separace membránou m že probíhat na základ r zných mechanism. P i mechanismu sítovém se složky odd lují na základ r zné velikosti ástic. P i mechanismu rozpoušt ní-difúze se složky separují podle r zné afinity složek sm si k materiálu membrány a jejich r zné rychlosti difúze membránou. Poslední možností je d lení složek na základ elektrochemických interakcí mezi složkami sm si a materiálem membrány. P i separaci plyn a par se využívá mechanismus rozpoušt ní-difúze a hnací silou je tlakový rozdíl mezi stranami membrány. [8] Separa ní vlastnost polymerních membrán, tzv. selektivitu, je možné vyjád it ideálním separa ním faktorem ij (pom r permeabilit, nebo-li koeficient propustnosti, P jednotlivých složek sm si). Pi ij P kde i j j Separa ní vlastnosti membrány lze tedy ur it pomocí permeabilit jednotlivých složek danou membránou. Permeabilita udává množství plynu (par), v molech (nebo m 3 ) za standardních podmínek (teplota 0 C, tlak 101,325 kpa), který projde jednotkovou plochou membrány za jednotku asu p i jednotkovém gradientu tlaku, tedy má rozm r mol.m -1.s -1.Pa -1., nebo m 3.m -1.s -1.Pa -1. Ideální separa ní faktor ale neuvažuje vzájemné ovliv ování složek p i prostupu membránou, nemusí se tedy jednat o skute nou selektivitu membrány. Samotná permeabilita je daná sou inem difúzního koeficientu D a koeficientu rozpustnosti S. P D n S n U všech polymer platí, že difuzivita malých molekul je v tší oproti velkým molekulám. Tento rozdíl je velmi výrazný u sklovitých polymer (nap. v polyvinylchloridu je difúzní koeficient dusíku oproti pentanu vyšší stotisíckrát), u kau ukovitých polymer o n co mén (difúzní koeficient dusíku je vyšší desetkrát oproti pentanu). Sorp ní koeficienty související s kondenza ními vlastnostmi pronikajících molekul vzr stají s rostoucí velikostí molekul. V sorp ních koeficientech mezi sklovitými a kau ovitými polymery také existuje rozdíl, není ale tak znatelný. Difuzivita a sorpce tedy rozhodují o výsledné selektivit membrány. [9] Typy membrán Membrány mohou být porézní, nebo neporézní. Pr chod látek membránou je dán r znými rychlostmi prostupu složek membránou, které závisí na r zných hnacích silách. Membrána musí být tedy taková, aby v dané sm si zajiš ovala dostate nou selektivitu, minimální hydraulický odpor v i toku permeátu membránou a vykazovala hanickou odolnost. Membrány lze roz lenit na symetrické (homogenní), asymetrické (nehomogenní) a kompozitní. Symetrické membrány jsou po celé tlouš ce vyrobeny ze stejného materiálu, tlouš ka se m že pohybovat od n kolika desetin milimetru až po jednotky milimetru. Asymetrické membrány jsou tvo eny tenkou aktivní vrstvou o tlouš ce n kolika desetin až desítek mikrometru, která je umíst na na siln jší porézní podp rné vrstv ze stejného materiálu o tlouš ce desetin až jednotek milimetru. V p ípad asymetrické membrány dochází k separaci pomocí aktivní vrstvy, porézní vrstva pouze vylepšuje mechanické vlastnosti membrány. Kompozitní membrány jsou složeny z více r zných materiál, separace probíhá na aktivní vrstv, mezi podp rnou vrstvou a aktivní vrstvou pak mohou být ješt r zné mezivrstvy. [8] P i výb ru materiálu pro membránovou separaci CO 2 z bioplynu je t eba brát v úvahu p ítomnost nejen CO 2 a methanu, ale také H 2 S a vodní páry, materiál musí tedy být v i t mto látkám chemicky stabilní. Z fyzikálního hlediska by m l vydržet tlak vyšší než 25 bar a teplotu 50 C a vyšší. Pro tuto separaci je možné použít polymerní i anorganické membrány, avšak pr myslov se využívají pouze membrány polymerní. Nejvíce využívané jsou polyimidy a acetát celulózy, který je však citlivý na vodní páru a nem že být tedy použit bez p edúpravy bioplynu. [6] Typy membránových modul Membrány se pro využití v provozu umís ují do pouzdra, které spole n s membránou tvo í membránový modul. Moduly lze rozd lit základn 15
4 na plošné a tubulární. Mezi plošné moduly pat í moduly deskové a spiráln vinuté, moduly tubulární zahrnují moduly s r znými rozm ry trubi ek, tedy moduly trubkové (pr m r 4-20 mm), kapilární (pr m r 1,5-4 mm) a s dutými vlákny (pr m r menší než 1,5 mm). Pro separaci plyn a par se využívají p edevším spiráln vinuté moduly a moduly s dutými vlákny. Spiráln vinutý modul obsahuje ve st edu sb rnou trubici, na kterou jsou navinuty membrány s rozd lovací sí kou, kdy dvojice membrán je p iložena permeátovou stranou k sob a slepena. Nást ik do modulu probíhá ve sm ru osy st edové trubky, permeát prochází membránou kolmo ke st edové trubce a tou je pak odvád n. [8] Obr. 1 Spiráln vinutý modul [8] V modulu s dutými vlákny jsou vlákna spojena do jednoho svazku a konce jsou spojeny nej ast ji epoxidovou prysky icí. Podle toku nást iku a permeátu lez rozlišit dv uspo ádání modulu, inside-out, nebo outside-in, jak znázor uje Obr. 2. [8] m že dosáhnout až 10 MPa, je tedy t eba, aby m la membrána dobrou mechanickou odolnost. [8, 9] Snadno lze separovat dob e propustné plyny od h e propustných, tedy snadno se od ostatních složek odd lí helium, vodík a vodní pára. Stejn tak je pom rn jednoduché odd lení CO 2 od nízkomolekulárních uhlovodík, p edevším od CH 4. Náro né je však nap. odd lení kyslíku od dusíku. Obtížnost separace závisí nejen na složkách, ale také na typu membrány. Vodní páru propouští lépe hydrofilní membrána (nap. acetát celulózy), páry organických látek naopak hydrofobní membrána (nap. polypropylen). Separace složek je také ovliv ována fyzikálními a chemickými vlastnostmi membrán a separovaných složek. Odstra ování SO 2, H 2 S, NO x a podobných látek je jak u zemního plynu, tak u bioplynu a dalších plynných sm sí n kdy problematické, protože tyto agresivní složky mohou postupn zhoršovat chemickou stabilitu a tedy i separa ní vlastnosti membrán. Polymerní membrány mají také omezenou tepelnou stabilitu, proto m že jejich vlastnosti zhoršit také vyšší teplota plynné sm si. Separa ní proces také negativn ovliv uje nízký parciální tlak separovaných složek. [8, 9] Separace CO 2 Propustnost CO 2 je u sklovitých polymer vysoká díky jeho vysoké rozpustnosti v polymeru a jeho plastifika nímu ú inku. Polymerní membrány se využívají p edevším pro separaci CO 2 od methanu v zemním plynu a z bioplynu. V p ípad bioplynu projde CO 2 i s H 2 S a H 2 O do permeátu. Takto lze získat 80 % a více methanu o istot 95 %. [9] Separace složek bioplynu probíhá podle následujícího schématu. Obr. 2 Membránový modul s dutými vlákny [8] Separace plyn a par Pro separaci plyn se v technologické praxi používají membrány asymetrické nebo kompozitní. Požadované propustnosti a selektivity membrány je dosaženo odpovídající aktivní vrstvou a dostate nou plochu zajiš uje dostate ný po et dutých vláken, p ípadn plochých list u spiráln vinutých modul. Hnací silou separa ního procesu je rozdíl tlak na obou stranách membrány, který Obr. 3 Membránová separace bioplynu P i výb ru materiálu pro membránovou separaci CO 2 z bioplynu je t eba brát v úvahu p ítomnost nejen CO 2 a methanu, ale také H 2 S a vodní páry, materiál musí tedy být v i t mto látkám chemicky stabilní. Z fyzikálního hlediska by m l vydržet tlak vyšší než 25 bar a teplotu 50 C a vyšší. 16
5 Pro tuto separaci je možné použít polymerní i anorganické membrány, avšak pr myslov se využívají pouze membrány polymerní. Nejvíce využívané jsou polyimidy a acetát celulózy, který je však citlivý na vodní páru a nem že být tedy použit bez p edúpravy. [6] 3 Experimentální ást t eba nalézt takové parametry procesu, kdy je získána co nejvyšší istota methanu (xch 4 ) v retentátu za co nejvyššího zisku methanu (RCH 4 ). P i stejném tlaku se m ní tzv. stagecut, tedy pom r objemu toku permeátu k objemu toku vstupního proudu. Toto m ení se opakuje p i r zných tlacích. Následující graf ukazuje závislost istoty methanu a zisku methanu v retentátu na stagecutu. Pro experimenty s komer n dostupnými membránovými moduly byla postavena laboratorní aparatura znázorn na na Obr. 3. Tato aparatura umož uje zm nu pr tok a zm nu tlak v rámci rozsahu aparatury, na vstup je možné p ipojit tlakovou lahev s p ipravenou binární sm sí požadovaného pom ru CH 4 :CO 2, celé m ení probíhá za laboratorní teploty. Obr. 5 Závislost výt žnosti CH 4 a istoty CH 4 na stagecutu, tlak 5 bar Obr. 4 Schéma aparatury 1.Tlaková lahev se sm sí CH 4 a CO 2 v požadovaném pom ru, 2. Regula ní ventil; 3. Regulátor pr toku; 4. Membránový modul; 5. Regulátor tlaku na permeátové/retentátové stran, 6. Uzavírací ventily na permeátové/retentátové stran na cest k analyzátoru; 7. Plynom ry; 8. Analyzátor; 9. ídící jednotka; 10. Po íta e Z tlakové lahve s požadovanou binární sm sí (1) vstupuje p es regula ní ventil (2) a regulátor pr toku (3) plynná sm s do membránového modulu (4), kde dochází k separaci složek. Z modulu vystupuje permeát a retentát, na každé stran je regulátor tlaku (5) a z obou proud je p es uzavírací ventily (6) možnost odb ru do analyzátoru (8) napojeného na po íta (10). Pr tok permeátu i retentátu jsou m eny plynom ry (7). Celá aparatura je ovládána ídící jednotkou (9) napojenou na po íta (10). Testován byl laboratorní modul s dutými vlákny PA1010-P3-2A-D0 s Prism Nitrogen Membrane firmy Air Product. Pro experimenty byla zvolena binární sm s s 65 % mol. CH 4 a 35 % mol. CO 2. Pro nalezení ideálních provozních podmínek je P i tlaku 5 bar na retentátové stran (tlak 1 bar na permeátové stran ) lze získat nejvyšší istotu CH 4, 90 % obj., ale pouze p í výt žnosti CH 4 10 %. Naopak nejvyšší výt žnosti CH 4 p es 50 % lze dosáhnout pouze s istotou CH 4 75 % obj. 4 Záv r Membránová separace bioplynu je velice zajímavá a rozvíjející se technologie. O tom mimo jiné sv d í stále nové membránové materiály, které by m ly vést k lepší výsledk m separace plyn. Pro separaci konkrétních složek je t eba primárn zvolit vhodný membránový materiál, tedy v p ípad bioplynu pro separaci CO 2 /CH 4. Protože úsp šnost technologie nezávisí pouze na materiálu membrány, ale také na membránové ploše, jsou v posledních letech nejvíce využívány moduly s dutými vlákny. Velice d ležité jsou také provozní podmínky, tedy p edevším teplota, tlak a stagecut, pom r toku permeátu k toku vstupního plynu. Práce nastínila nejen teoretické aspekty týkající se membránové separace obecn i membránové separace bioplynu, ale uvedla také výsledky laboratorního m ení, které vede k charakterizaci provozních podmínek, aby tak bylo možné zvolit požadovanou výt žnost CH 4 a jeho istotu v získaném retentátu. Pro získání celkové charakterizace membránového modulu bude práce dále pokra ovat. 17
6 Pod kování ENERGIE Z BIOMASY XIV, Výsledek vznikl v rámci ešení projektu íslo CZ.1.05/2.1.00/ s názvem Membránové inova ní centrum. Použitá literatura [1] Straka, F.; et al. Bioplyn, 3rd ed.; GAS s.r.o.: Praha, [2] Straka, F.; et al. Bioplyn, 3rd ed.; GAS s.r.o.: Praha, [3] CzBA. (accessed Aug 23, 2013). [4] Tenkrát, D.; ermáková, J. Využití bioplynu a biomethanu. Paliva [Online] 2010, 2, (accessedaug 06, 2012 [5] Procházková, A. Odstra ování organických slou enin k emíku z bioplynu. Dizerta ní práce, VŠCHT Praha, 2012 [6] Scholz, M.; Melin, T.; Wessling, M. Transforming biogas into biomethane using membrane technology. Renewable and Sustaineable Energy Reviews 2013, 17, [7] Lachout, J. išt ní a úprava bioplynu od zne iš ujících složek s cílem jeho dodávky do distribu ní sít plynovod. Diplomová práce, Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích, [8] Palatý, Z.; et al. Membránové procesy, 1st ed.; VŠCHT Praha: Praha, 2012 [9] Šípek, M.; Friess, K.; Hynek, V. Membránové d lení sm sí plyn a par: praxe. Chemické listy 2004, 98,
ÚPRAVA BIOPLYNU MEMBRÁNOVOU SEPARACÍ
ÚPRAVA BIOPLYNU MEMBRÁNOVOU SEPARACÍ Kristýna Hádková VŠCHT Praha, TOP, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, Technická 5, 66 28 Praha 6 e-mail: kristyna.hadkova@vscht.cz Příspěvek se věnuje
VíceÚprava bioplynu na biomethan pomocí zakotvené kapalné membrány. M. Kárászová, J. Vejražka, V. Veselý, P. Izák
Úprava bioplynu na biomethan pomocí zakotvené kapalné membrány Ústav chemických procesů AV ČR, Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 M. Kárászová, J. Vejražka, V. Veselý, P. Izák Původ bioplynu Anaerobní digesce
VíceTESTOVÁNÍ MEMBRÁNOVÝCH MODULŮ PRO SEPARACI CO 2 Z BIOPLYNU
PALIVA 6 (14), 3, S. 78-82 TESTOVÁNÍ MEMBRÁNOVÝCH MODULŮ PRO SEPARACI CO 2 Z BIOPLYNU Veronika Vrbová, Karel Ciahotný, Kristýna Hádková VŠCHT Praha, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, Technická
VíceSeparace plynů a par. Karel Friess. Ústav fyzikální chemie, VŠCHT Praha. Seminář 10. 5. 2012 Praha
Separace plynů a par Karel Friess Ústav fyzikální chemie, VŠCHT Praha Seminář 10. 5. 2012 Praha Membránové separace SEPARAČNÍ MEMBRÁNA pasivní nebo aktivní bariéra průchodu částic mezi dvěma fázemi Pro
VíceVýroba a využití biometanu
171 Výroba a využití biometanu Ing. Ji ina ermáková, Ing. Daniel Tenkrát, Ph.D., Ing. Ond ej Prokeš, Ph.D. VŠCHT Praha,Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší; Technická 5, 166 28 Praha 5 cermakoi@vscht.cz
VíceTeorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha
Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán
VíceMembránová separace bioplynu v reálných podmínkách bioplynové stanice
Membránová separace bioplynu v reálných podmínkách bioplynové stanice Pavel MILČÁK 1,*, Marek BOBÁK 2 1 VÍTKOVICE ÚAM a.s., Ruská 2887/101, 703 00 Ostrava, Česká republika 2 MemBrain s.r.o., Pod Vinicí
VícePatří k jednoduchým způsobům tváření materiálů. Jde v podstatě o proces tváření. Podmínkou je ROZTAVENÍ a STLAČENÍ polymeru na potřebný tvářecí tlak
Vytlačování Vytlačování Patří k jednoduchým způsobům tváření materiálů Jde v podstatě o proces tváření profilovaným otvorem (hubice) do volného prostoru Podmínkou je ROZTAVENÍ a STLAČENÍ polymeru na potřebný
VíceTrysky s rozst ikem plného kužele
Trysky s rozst ikem plného kužele Trysky s rozst ikem plného kužele absorpce požární ochrana chemické technologie srážení plynného chlóru odvzdušn ní kapaliny velkoplošné rozprašování skráp ní výplní úprava
VíceODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ
Energie z biomasy XI. odborný seminář Brno 2010 ODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ Kateřina Bradáčová, Pavel Machač,Helena Parschová, Petr Pekárek, Václav Koza Tento
VícePřeplňování zážehových motorů
Přeplňování zážehových motorů Cílem přeplňování ZM je především zvýšení výkonu motoru (ale i zlepšení hospodárnosti provozu a snižování obsahu škodlivin ve výfukových plynech). Zvyšování výkonu, resp.
VíceVÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ SYLABY PŘEDNÁŠEK TRANSPORT LÁTEK MEMBRÁNAMI MEMBRÁNOVÉ MATERIÁLY
VÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ SYLABY PŘEDNÁŠEK TRANSPORT LÁTEK MEMBRÁNAMI zodpovědni: P. Mikulášek, H. Jiránková, M. Šípek, K. Friess, K. Bouzek Transport látek porézními membránami (P. Mikulášek)
VíceUniverzální istá voda, akciová spole nost Strojírenská 259, 155 21 Praha 5 - Zli ín
Univerzální istá voda, akciová spole nost Strojírenská 259, 155 21 Praha 5 - Zli ín FILTRY A ZA ÍZENÍ NA ÚPRAVU VODY katalog ************************************************** Praha, ervenec 2003 Obsah
VíceStudie k projektu TA03020421. zaměřená na výběr nejvhodnější technologie úpravy bioplynu na biomethan pro malé výkony zařízení
Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Studie k projektu TA32421 zaměřená na výběr nejvhodnější technologie úpravy bioplynu na biomethan pro malé výkony zařízení období leden až prosinec 214
VíceVÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ TÉMATA PŘEDNÁŠEK
VÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ TÉMATA PŘEDNÁŠEK TRANSPORT LÁTEK MEMBRÁNAMI Transport látek porézními membránami - Plouživý tok nestlačitelných tekutin vrstvou částic - Plouživý tok stlačitelných tekutin
VíceDUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat
DUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat ze sady: 02 tematický okruh sady: Kreslení schémat ze šablony: 04_Technická dokumentace Ur eno pro :1. ro ník vzd lávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika 18-20-M/01
VíceKombiventil pro otopná
2 85 Kombiventil pro otopná t lesa Mini-kombiventil pro dvoutrubkové topné rozvody. VPD... VPE... Mini-kombiventil je termostatický ventil s integrovanou regulací diferen ního tlaku. Slouží k optimálnímu
Více7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část
Základy sálavého vytápění (2162063) 7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné
VíceTestování polymerních dutých vláken pro separaci CO 2 z bioplynu
Testování polymerních dutých vláken pro separaci CO 2 z bioplynu Kristýna Hádková 1,2, Zdeněk Beňo 2, Robert Válek 1, Jakub Peter 3 1 MemBrain s.r.o., Pod Vinicí 87, Stráž pod Ralskem 471 27 2 VŠCHT Praha,
VícePříloha k průběžné zprávě za rok 2015
Příloha k průběžné zprávě za rok 2015 Číslo projektu: TE02000077 Název projektu: Smart Regions Buildings and Settlements Information Modelling, Technology and Infrastructure for Sustainable Development
VíceMLADINOVÝ KONCENTRÁT VÚPS
MLADINOVÝ KONCENTRÁT VÚPS NÁVOD K VÝROBĚ PIVA Z V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH Vážení, dostává se Vám do rukou originální český výrobek, který představuje spojení staletých tradic zručnosti a zkušeností českých
VíceStudie projektu TA03020421 za rok 2015
Studie projektu TA03020421 za rok 2015 Název projektu: Technologická jednotka pro omezenou lokální výrobu biomethanu nahrazujícího o ilní paliva p edev ím v doprav a zem d l tví e k á á: Název organizace:
VíceVYR-32 POKYNY PRO SPRÁVNOU VÝROBNÍ PRAXI - DOPLNĚK 6
VYR-32 POKYNY PRO SPRÁVNOU VÝROBNÍ PRAXI - DOPLNĚK 6 Platnost od 1.1.2004 VÝROBA PLYNŮ PRO MEDICINÁLNÍ ÚČELY VYDÁNÍ PROSINEC 2003 1. Zásady Tento doplněk se zabývá průmyslovou výrobou medicinálních plynů,
Více1 BUBNOVÁ BRZDA. Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi.
1 BUBNOVÁ BRZDA Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. Nejdůležitější části bubnové brzdy : brzdový buben, brzdové čelisti, rozporné zařízení, vratné pružiny, štít
VíceZemní plyn. Vznik zemního plynu. Vlastnosti zemního plynu
Zemní plyn Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převažujícím podílem methanu. Využívat se začal na počátku 19. století, ale historie zemního plynu sahá až do období 2000 let př. n. l., kdy
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov
ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov Autor výukového Materiálu Datum (období) vytvo ení materiálu Ro ník, pro který je materiál ur en Vzd lávací obor tématický okruh Název materiálu,
VíceSTÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA
STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA ÚVOD Při válcování za studena je povrch vyválcovaného plechu znečištěn oleji či emulzemi, popř. dalšími nečistotami. Nežádoucí
VíceÚprava bioplynu na biomethan
Úprava bioplynu na biomethan Odstranění nežádoucích složek a zvýšení koncentrace CH4 na 95 98 % Nežádoucí složky: hlavně CO2, H2S Dosažení kvality paliva pro pohon motorových vozidel Dosažení kvality zemního
VíceMOŽNOSTI POUŽITÍ ODKYSELOVACÍCH HMOT PŘI ÚPRAVĚ VODY
Sborník konference Pitná voda 01, s. 16-168. W&ET Team, Č. Budějovice 01. ISBN 978-80-9058-0-7 MOŽNOSTI POUŽITÍ ODKYSELOVACÍCH HMOT PŘI ÚPRAVĚ VODY Ing. Robert Mach, Ing. Soňa Beyblová Severočeské vodovody
Vícepístové dávkovací čerpadlo KARDOS N
Všeobecně Pístová dávkovací čerpadla série KARDOS byla vyvinuta zvláště pro uživatele, kteří mají vysoké nároky na přesnost, spolehlivost a flexibilitu možností využití. Druhy provedení Symetricky koncipovaná
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Podzemní voda cvičení doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceManuální, technická a elektrozručnost
Manuální, technická a elektrozručnost Realizace praktických úloh zaměřených na dovednosti v oblastech: Vybavení elektrolaboratoře Schématické značky, základy pájení Fyzikální principy činnosti základních
VíceZákladní ustanovení. změněno s účinností od poznámka vyhláškou č. 289/2013 Sb. 31.10.2013. a) mezi přepravní soustavou a
změněno s účinností od poznámka vyhláškou č 289/203 Sb 30203 08 VYHLÁŠKA ze dne 4 dubna 20 o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném
VíceKlasická tepelná elektrárna [1]
Klasická tepelná elektrárna [1] 1 Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE
VíceFototermika a fotovoltaika [1]
Fototermika a fotovoltaika [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh
VíceVšeobecně lze říci, že EUCOR má několikanásobně vyšší odolnost proti otěru než tavený čedič a řádově vyšší než speciální legované ocele a litiny.
KATALOGOVÝ LIST E-02 A. CHARAKTERISTIKA EUCOR je obchodní označení korundo-baddeleyitového materiálu, respektive odlitků, vyráběných tavením vhodných surovin v elektrické obloukové peci, odléváním vzniklé
VíceKvalitní povrchová úprava a údržba zateplení
BASF Stavební hmoty eská republika s.r.o. Kvalitní povrchová úprava a údržba zateplení ednášející: Mgr. Ji í P lpytel Tel.: 724 521 171 Email: jiri.pulpytel@basf.com 23.9.2013 1 BASF SE BASF je celosv
VíceObsah p ednášky. biomasa ferm. médium
Autor prezentace: Ing. Jaroslav Pavlík Inaktivace bun k Down-stream procesy v biochemické výrob Ing. Jaroslav Pavlík CPN, spol. s r.o. odd lení poloprovozu Obsah p ednášky statická filtrace základní pojmy
VíceBiologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.
VíceStudie projektu TA03020421 za rok 2015
Studie projektu TA03020421 za rok 2015 Název projektu: Technologická jednotka pro omezenou lokální výrobu biomethanu nahrazujícího o ilní paliva p edev ím v doprav a zem d l tví e k á á: Název organizace:
VíceTlakové membránové procesy
Membránová operace Tlakové membránové technologie Retentát (Koncentrát) Vstupní roztok Permeát Tlakové membránové procesy Mikrofiltrace Ultrafiltrace Nanofiltrace Reverzní osmóza -hnací silou rozdíl tlaků
VíceÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou.
4 ODPRUŽENÍ Souhrn prvků automobilu, které vytvářejí pružné spojení mezi nápravami a nástavbou (karosérií). ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem),
VícePříloha č. 9 - Technická specifikace jednotlivých dílčích stavebních a technologických částí
Příloha č. 9 - Technická specifikace jednotlivých dílčích stavebních a technologických částí Konstrukce Ocelová nosná konstrukce musí splňovat požadavky ČSN 13031-1 Skleníky. Návrh a konstrukce. Část 1:
VíceDodávka vakuové komory s p íslušenstvím
Název ve ejné zakázky: Dodávka vakuové komory s p íslušenstvím Od vodn ní vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) ZVZ Technická podmínka: Od vodn ní A) Komponenty erpacího systému a systému
VíceANAEROBNÍ FERMENTACE
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav technologie vody a prostředí TEORETICKÉ ZÁKLADY ANAEROBNÍ FERMENTACE Prof.Ing. Michal Dohányos, CSc 1 Proč Anaerobní fermentace a BPS? Anaerobní fermentace
VíceBiologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
Vícea) Jaká je hodnota polytropického exponentu? ( 1,5257 )
Ponorka se potopí do 50 m. Na dně ponorky je výstupní tunel o průměru 70 cm a délce, m. Tunel je napojen na uzavřenou komoru o objemu 4 m. Po otevření vnějšího poklopu vnikne z části voda tunelem do komory.
Více1 NÁPRAVA De-Dion Představuje přechod mezi tuhou nápravou a nápravou výkyvnou. Používá se (výhradně) jako náprava hnací.
1 NÁPRAVA De-Dion Představuje přechod mezi tuhou nápravou a nápravou výkyvnou. Používá se (výhradně) jako náprava hnací. Skříň rozvodovky spojena s rámem zmenšení neodpružené hmoty. Přenos točivého momentu
VíceMetodika pro připojení a regulaci malé upgradingové jednotky ke standardní bioplynové stanici, včetně parametrů vyrobeného paliva
Metodika pro připojení a regulaci malé upgradingové jednotky ke standardní bioplynové stanici, včetně parametrů vyrobeného paliva 11/2015 Identifikační list Název projektu: TA03020421 Technologická jednotka
VícePřednáška č.10 Ložiska
Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.10 Ložiska LOŽISKA Ložiska jsou základním komponentem všech otáčivých strojů. Ložisko je strojní součást vymezující vzájemnou polohu dvou stýkajících se částí mechanismu
VíceD DOKUMENTACE PROVOZNÍCH SOUBOR DPS VZDUCHOTECHNIKA TECHNICKÁ ZPRÁVA
D. DOKUMENTACE PROVOZNÍCH SOUBOR DPS 01.4. VZDUCHOTECHNIKA TECHNICKÁ ZPRÁVA STAVBA: VÝM NA ZDROJE VYTÁP NÍ MENERGO a.s. Hlávkova 463/6, Ostrava, P ívoz, PS 702 00, I 286 38 298 ÁST: PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
VíceMS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové
1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1.1. Nepřímá metoda měření teploty Pro nepřímé měření oteplení z přírůstků elektrických
Vícem = V = Sv t P i tomto pohybu rozpohybuje i tekutinu, kterou má v cest. Hmotnost této tekutiny je nepochybn
Odpor vzduchu JAKUB BENDA, MILAN ROJKO Gymnázium Jana Nerudy, Praha V kroužku experimentální fyziky jsme ov ovali vztah: F = ½ SC v (1) V tomto vztahu je F odporová aerodynamická síla p sobící na t leso
VíceASYNCHRONNÍ STROJ. Trojfázové asynchronní stroje. n s = 60.f. Ing. M. Bešta
Trojfázové asynchronní stroje Trojfázové asynchronní stroje někdy nazývané indukční se většinou provozují v motorickém režimu tzn. jako asynchronní motory (zkratka ASM). Jsou to konstrukčně nejjednodušší
VíceNávod k montáži a obsluze EB 5866 CS. Elektrické regulační ventily. Pneumatické regulační ventily
Elektrické regulační ventily 3222/5857, 3222/5824, 3222/5825, 3222/5757-3, 3222/5757-7, 3222/5724, 3222/5725, 3222/5725-7 Pneumatické regulační ventily Typ 3222/2780 Typ 3222/5857 Typ 3222/5757-3 Typ 3222/5757-7
VíceZPRŮMYSLNĚNÝ MONOLIT
ZPRŮMYSLNĚNÝ MONOLIT ZPRŮMYSLNĚNÝ MONOLIT ZPRŮMYSLNĚNÝ MONOLIT ZPRŮMYSLNĚNÝ MONOLIT ZPRŮMYSLNĚNÝ MONOLIT JEDNORÁZOVÉ SYSTÉMOVÉ ZTRACENÉ B E D N Ě N Í TESAŘSKÉ BEDNĚNÍ PAPÍROVÉ BEDNĚNÍ Bednění kruhových
VíceÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM
Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ
VíceOblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV
Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Směrnice pro vyúčtování služeb spojených s bydlením Platnost směrnice: - tato směrnice je platná pro městské byty ve správě OSBD, Děčín IV
VícePRO FILTR Brno s.r.o. Jihlavská 2, 664 41 Troubsko, CZ tel./fax + 420 547 227 004 profiltr@profiltr.cz, www.profiltr.cz
PRO FILTR Brno s.r.o. VÝROBNÍ PROGRAM ZACHYCOVÁNÍ PEVNÝCH ČÁSTIC Filtrační zařízení s pulzní regenerací tlakovým vzduchem JET, JETT, JETW, JETP Filtrační zařízení s mechanickou regenerací DIFA Průmyslové
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA. DOSTAVBA AREÁLU VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT OBCE PACOV -II. Etapa k.ú. Pacov u Říčan, parc. č. 368/13, 361/1, 368/11 360/6, 177/6, 360/5
TECHNICKÁ ZPRÁVA DOSTAVBA AREÁLU VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT OBCE PACOV -II. Etapa k.ú. Pacov u Říčan, parc. č. 368/13, 361/1, 368/11 360/6, 177/6, 360/5 F.7 OBJEKT SO.07 - PLYNOVODNÍ PŘÍPOJKA Obsah dokumentace:
VíceEnergy Performance Contracting v PKN a.s.
Answers for infrastructure Energy Performance Contracting v PKN a.s. Základní informace k projektu Diskusní fórum 21.1.2015 Hotel EURO, Pardubice Kdo jsme, co d láme a pro koho Obchodní úsek BPS, divize
VíceMontážní a provozní návod
Kostečka Group spol. s r.o. Borského 1011/1 CZ 152 00 Praha 5 IČ: 14501899 DIČ: CZ14501899 Montážní a provozní návod JUDO FILLY-HW 3 / 4-1 1 / 4 Uschovejte pro budoucí použití Účel použití : Ochranný filtr
Více967 Ventil nerezový. nebo Grafoil (expandovaný grafit)
967 967 Ventil nerezový Použití v náročných i běžných měřících a regulačních okruzích systémů průmyslové automatizace uzavření odběru clony, výstupu kondenzační nádoby, uzavření impulzního potrubí při
VíceVětrání s rekuperací tepla
Větrání s rekuperací tepla přehled rekuperačních jednotek, příslušenství a vzduchotechnického potrubí REGULUS spol. s r.o. Do Koutů 1897/3, 143 00 Praha 4 Tel.: 241 764 506, Fax: 241 763 976 E-mail: obchod@regulus.cz
VíceODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. Moderní způsoby strojního obrábění na frézkách a horizontálních vyvrtávačkách
Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: Moderní způsoby strojního obrábění na frézkách a horizontálních vyvrtávačkách Obor: Nástrojař Ročník: 2. Zpracoval(a): Pavel Rožek Střední průmyslová škola
VíceVIESMANN VITOCELL 100 L. List technických údajů Obj. č. aceny:vizceník VITOCELL 100 L VITOTRANS 222
VIESMANN VITOCELL 100 L Zásobník pro zařízení na ohřev pitné vody v nabíjecím zásobníkovém systému List technických údajů Obj. č. aceny:vizceník Pokyny pro uložení: Složka Vitotec, rejstřík 17 VITOCELL
VíceJak vybrat správný set pro solární ohřev vody
Jak vybrat správný set Podrobný manuál pro určení velikosti solárního systému v závislosti na solárním krytí spotřeby energií pro různé počty oso přehlédněte! Až do odvolání nyní dodáváme místo 20-ti trubicových
VíceNázev: Šumivá tableta
Název: Šumivá tableta Výukové materiály Téma: Anorganické plyny Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): chemie Doporučený věk žáků: 15 17 let Doba
VíceProtherm POG 19 Protherm POG 24
Protherm POG 19 Protherm POG 24 Rozměry A B C D E I J POG 19 287 360 703 655 154 110 306 POG 24 287 360 703 718 163 125 306 2 Technické parametry POG Obecné parametry 19 24 Maximální tepelný příkon kw
VíceTRUBKA COBRAPEX S KYSLÍKOVOU BARIÉROU
TRUBKA COBRAPEX S KYSLÍKOVOU BARIÉROU 2 TRUBKA COBRAPEX S KYSLÍK. BARIÉROU 2.1. TRUBKA COBRAPEX Trubka COBRAPEX s EVOH (ethylen vinyl alkohol) kyslíkovou bariérou z vysokohustotního polyethylenu síťovaného
VíceNávod k obsluze, údržbě a montáži výměníků tepla
Návod k obsluze, údržbě a montáži výměníků tepla Úvod Tepelné výměníky společnosti WätaS jsou koncipované jako výměníky tepla vzduch-voda. Používají se pro chladiče nebo ohřívače, přímé výparníky / kondenzátory
VíceTLAKOVÉ MEMBRÁNOVÉ PROCESY A JEJICH VYUŽITÍ V OBLASTI LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
TLAKOVÉ MEMBRÁNOVÉ PROCESY A JEJICH VYUŽITÍ V OBLASTI LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Petr Mikulášek Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Ústav environmentálního a chemického inženýrství petr.mikulasek@upce.cz
VíceKritéria zelených veřejných zakázek v EU pro zdravotnětechnické armatury
Kritéria zelených veřejných zakázek v EU pro zdravotnětechnické armatury Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. V tomto dokumentu jsou uvedena kritéria EU, která byla vypracována pro skupinu
VíceNÁVRHOVÝ PROGRAM VÝMĚNÍKŮ TEPLA FIRMY SECESPOL CAIRO 3.5.5 PŘÍRUČKA UŽIVATELE
NÁVRHOVÝ PROGRAM VÝMĚNÍKŮ TEPLA FIRMY SECESPOL CAIRO 3.5.5 PŘÍRUČKA UŽIVATELE 1. Přehled možností programu 1.1. Hlavní okno Hlavní okno programu se skládá ze čtyř karet : Projekt, Zadání, Výsledky a Návrhový
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0247
Rektifikace (protiproudová destilace) Úvod: Z praktického hlediska slouží rektifikace k rozdestilování směsi látek, jejichž teploty varu se liší jen o několik stupňů. Jednoduchá destilace je v takovém
VíceEUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE
2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.3 HŘÍDELOVÉ SPOJKY Spojky jsou strojní části, kterými je spojen hřídel hnacího ústrojí s hřídelem ústrojí
VíceIKEM STERILIZACE oprava podlahy DOKUMENTACE PRO VÝBĚR DODAVATELE
IKEM STERILIZACE oprava podlahy DOKUMENTACE PRO VÝBĚR DODAVATELE Technická zpráva OBSAH: A PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1.1 Identifikační údaje stavby...2 1.2 Údaje o pozemku...3 1.3 Provedené průzkumy a napojení na
VíceDOKUMENTACE K PILOTNÍ ULTRAFILTRAČNÍ JEDNOTCE
DOKUMENTACE K PILOTNÍ ULTRAFILTRAČNÍ JEDNOTCE VÝSTUP B3D1 PROJEKTU LIFE2WATER DELIVERABLE B3D1 OF LIFE2WATER PROJECT BŘEZEN 2016 www.life2water.cz SOUHRN Předložená zpráva je výstupem B3d1 projektu LIFE2Water
VícePyrolýza hn dého uhlí s následným katalytickým št pením t kavých produkt
LEDNICE, ESKÁ REPUBLIKA Pyrolýza hn dého uhlí s následným katalytickým št pením t kavých produkt Lenka JÍLKOVÁ 1, *, Karel CIAHOTNÝ 1, Jaroslav KUSÝ 2 1 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta
VícePříručka sanačního technika beton a železobeton
Příručka sanačního technika beton a železobeton Obsah: 1. Úvod... 1 2. Předúprava podkladu... 1 3. Spojení reprofilačních vrstev s podkladem, ošetření výztuže... 2 4. Aplikace vrstev reprofilace... 5 5.
Více3.01 Adsorpce na aktivním uhlí co dokáže uhlí(k). Projekt Trojlístek
3. Separační metody 3.01 Adsorpce na aktivním uhlí co dokáže uhlí(k). Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina
Více1.1 PÍSTOVÁ ČERPADLA Podle způsobu práce rozdělujeme pístová čerpadla na : jednočinná, dvojčinná, diferenciální, zdvižná.
1 OBJEMOVÁ ČERPADLA Nasávání se střídá s výtlakem čerpadlo nasaje určitý objem kapaliny, uzavře jej v pracovním prostoru a v dalším pracovním údobí jej vytlačuje. Mechanická energie dodávaná motorem se
VíceMechanicko biologická úprava a pyrolýza
Mechanicko biologická úprava a pyrolýza snížení množství biologicky rozložitelných odpad odstra ovaných uložením na skládkách s cílem omezit tvorbu skleníkových plyn a sou asn ispívají ke zvýšení množství
VíceDodavatel poslední instance z pohledu operátora trhu
Dodavatel poslední instance z pohledu operátora trhu Jaroslav Hodánek, OTE, a.s. 11.-12.dubna 2017 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindler v Mlýn Energetický zákon 458/2000 Sb. Dodavatel
VíceI. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb
I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-1 poskytuje pokyny pro stanovení objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů nebo výrobků, pro vlastní
VícePříprava materiálu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253
Příprava materiálu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 Část 7 Vlastnosti solventů (rozpouštědel) Přehled organických rozpouštědel Tabulka níže shrnuje velký počet solventů v pořadí stoupající
VíceKótování na strojnických výkresech 1.část
Kótování na strojnických výkresech 1.část Pro čtení výkresů, tj. určení rozměrů nebo polohy předmětu, jsou rozhodující kóty. Z tohoto důvodu je kótování jedna z nejzodpovědnějších prací na technických
Víceenergie v esk é republic e
PRAGUE ENERGY EXCHANGE PRAGUE ENERGY EXCHANGE ENERGETICKÁ BURZA PRAHA ENERGETICKÁ BURZA Co ovliv uje c enu elek t ric k é energie v esk é republic e Prezentace Energetické burzy Praha 18. ervence 2007
VíceZKOUŠKA SPOLUSPALOVÁNÍ BIOPALIVA A ČERNÉHO UHLÍ
ZKOUŠKA SPOLUSPALOVÁNÍ BIOPALIVA A ČERNÉHO UHLÍ Rostislav Zbieg, Markéta Grycmanová Jedním z možných způsobů využití biomasy je její spoluspalování s dnes nejvíce využívaným palivem v energetice uhlím.
VíceKONTROLA KVALITY POVLAK V PROTIKOROZNÍ OCHRAN
KONTROLA KVALITY POVLAK V PROTIKOROZNÍ OCHRAN Mgr. Radana Brábníková, Gamin s.r.o. Kvalita a výsledný vzhled nát rového systému jsou závislé na celé ad faktor jednak se jedná o kvalitu nát rové hmoty samé,
VíceZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU
ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU Znázornění odporů způsobujících snižování průtoku permeátu nástřik porézní membrána Druhy odporů R p blokování pórů R p R a R m R a R m R g R cp adsorbce membrána
VíceProduct name: Date: 24.02.2011. Description: www.cybertronic-labs.cz. Cybertronic Elektronic Descaler
Product name: CED Date: 24.02.2011 Manufacturer: Description: CYBERTRONIC Labs www.cybertronic-labs.cz Cybertronic Elektronic Descaler OBSAH: Seznam symbolů 03 Všeobecné pokyny 04 Reklamační podmínky 04
Víceíklady technologických za ízení a postup užívaných p i chemických výrobách. V tšinou rozlišujeme 3 fáze výrobního postupu a) úprava surovin
Chemická technologie íklady technologických za ízení a postup užívaných p i chemických výrobách. V tšinou rozlišujeme 3 fáze výrobního postupu a) úprava surovin b) výroba meziprodukt nebo surových výrobk
VíceMalé vodní elektrárny
Malé vodní elektrárny Malé vodní elektrárny slouží k ekologicky šetrné výrobě elektrické energie. Mohou využívat potenciálu i těch vodních toků, které mají kolísavý průtok vody a jsou silně závislé na
Více2.06 Kovy. Projekt Trojlístek
2. Vlastnosti látek a chemické reakce 2.06 Kovy. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je určena
Vícepodíl permeability daného materiálu a permeability vakua (4π10-7 )
ELEKTROTECHNICKÉ MATERIÁLY 1) Uveďte charakteristické parametry magnetických látek Existence magnetického momentu: základním předpoklad, aby látky měly magnetické vlastnosti tvořen součtem orbitálního
VíceLANOVÁ STŘECHA NAD ELIPTICKÝM PŮDORYSEM
LANOVÁ STŘECHA NAD ELIPTICKÝM PŮDORYSEM 1 Úvod V roce 2012 byla v rámci projektu TA02011322 Prostorové konstrukce podepřené kabely a/nebo oblouky řešena statická analýza návrhu visuté lanové střechy nad
VíceChemické metody stabilizace kalů
Stabilizace vápnem Podmínky pro dosažení hygienizace kalu na úroveň třídy I. : - alkalizace vápnem nad ph 12 a dosažení teploty nad 55 o C a udržení těchto hodnot po dobu alespoň 2 hodin - alkalizace vápnem
Více