Právník roku 2010 prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr. h. c. Novinky od protinožcu. Street Law. Život právníka ve 20. století

Transkript

1 Právník roku 2010 prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr. h. c. Novinky od protinožcu Street Law Život právníka ve 20. století

2

3 PARTNEŘI Reklama Již od 5 000,- CZK oslovíte reklamou v časopise právnických fakult PrímaLEX tisíce členů akademické právní obce, nebo-li: - téměř 300 členů ELSA - 20 knihoven a institucí - několik desítek advokátních kanceláří studentů práva všech čtyř právnických fakult ČR - stovky významných profesorů, pedagogů a právních kapacit pohybujících se v oboru i mimo něj.,,uvidět zde znamená být viděn." GENERÁLNÍ PARTNER ELSA ČR PARTNEŘI ELSA ČESKÁ REPUBLIKA A LOKÁLNÍCH SKUPIN PARTNEŘI ELSA ČESKÁ REPUBLIKA Partneři ELSA Brno Partneři ELSA Olomouc Partneři ELSA Plzeň Partneři ELSA Praha 3

4 ÚVOD Slovo šéfredaktora foto: Jiří Herman foto: archiv Eriky Daňkové Vážení a milí, ráda bych Vás přivítala v novém letním semestru, který se nese ve znamení Velikonoc. Mimo pravidelných rubrik, soutěže a dalších zajímavostí, přinášíme tentokrát, jako malé ohlédnutí, bonus v podobě statistik státnicových zkoušek. V jarních měsících sice obvykle nastává doba zkracování (v české kotlině spíše ekvivalent pro utahování opasků), zde však míněno ve smyslu,,zkracování dívčích sukní zejména pro potěchu pánské časti populace. My však rozhodně zkracovat, krátit či utahovat nehodláme, ba naopak. kamarádky a zároveň absolventky PF UK Lucie Pálušové, který nám poodhalí vzdálenou právní problematiku australských dohodců. Závěrem opět děkuji za spolupráci nejen členům redakce, partnerům, ale zejména přispěvatelů m, kteří nám ochotně poskytli materiál a přispěli tak svojí troškou do mlýna našeho studentského titulu. Těšíme se na další spolupráci! Příjemné počtení! Za celou redakci PrímaLEXu, Erika Daňková šéfredaktorka PrimaLEX je studentský časopis, který nenabízí jen těžkopádnou teoretickou stránku studia, shrnutou do několika nesrozumitelných, odstavců a paragrafů. Cílem jeho tvůrců je naopak zpříjemnit, mnohdy velmi náročné, kvanty teorie nabité přednášky/semináře a nabídnout možnost jak alespoň na chvíli odhlédnout k tématům, která častokrát souvisejí s budoucí praxí absolventů, jinými slovy s tím, co nás všechny jednou čeká a nemine a to v podobě zajímavých článků, rozhovorů a reportáží. Za všechny mohu zmínit například interview s Právníkem roku 2010 a vynikajícím pedagogem prof. JUDr. Karlem Malým, náhled studentů na jednotlivé právnické profese v rubrice Kariéra a vynikající článek od mé Redakce Náklad 3 200ks Výtisk dvakrát ročně Následující výtisk Distribuce od března 1999 Šéfredaktor Erika Daňková Redaktoři Donika Zůbková Kateřina Šrytrová Zuzana Švihelová Veronika Šmausová Adam Jirát Štěpán Stehlíček Jazykové korektury Blanka Pavelková Veronika Šmausová Drahomíra Fridrichová Inzerce a sazba Petr Dombek Vice-President Marketing dombek@elsa.cz Grafická úprava titulky Grafický design MgA. Marek Slavík web: Komiks Iva Ptáčková shaelle@seznam.cz Tisk a distribuce GRAFOTECHNA print spol s.r.o. Lískova 1594/33, Praha 13 - Stodůlky tel.: Vydává ELSA ČR Evropské sdružení studentů práva Nám. Curieových 7, Praha 1 kancelá ř č. 32 I Č: , DI Č:CZ tel.: web: primalex@elsa.cz Časopis PrímaLEX vychází na akademické půdě Právnické fakulty UK v Praze, Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brn ě. Registrováno MK ČR č ISSN X Tištěno na 100% recyklovaném papíře (vyjma obálky). Napište nám Vaše názory a připomínky. primalex@elsa.cz 4

5 OBSAH 01 Osobnosti v právu 09 Studijní stáže a programy Právník roku 2010 prof. JUDr. Karel Malý, Dr. Sc., dr. h. c.... str. 6 LATAM aneb Studium na fakultách budoucnosti... str Očima studentů 10 Zahraniční zajímavosti The Williem C. Vis International Commercial Arbitration... str. 8 Novinky od protinožců... str. 21 Moot. 11 Okénko právních odvětví 03 Kariéra Street Law... str. 23 Povolání soudce... str. 10 Jak vnímají studenti právnické profese... str Recenze Život právníka ve 20. století... str Vizitka lektora Tip redakce Mgr. Tomáš Tintěra... str Reakce na akce 05 Aktivity studentských spolků Nové právní kliniky na PF UPOL... str. 26 IFP konference... str. 14 Obchodně-právní prostředí zemí SNS a ČR z pohledu... str. 26 Ples právníků... str. 14 českého podnikatele. Přehled akcí... str Bonus 06 Právní případ Statistiky státnic... str. 27 Cyberlaw vs. Počítačová kriminalita... str. 16 ALLEN& OVERY 11. rocník Essay Competition... str Perličky, polemiky a právní paradoxy 15 Kalendář akcí... str. 34 Právo v proměnách filmového věku... str Novinky v legislativě Legislativní změny v pracovním právu... str

6 OSOBNOSTI V PRÁVU Právník roku 2010 prof. JUDr. Karel Malý, Dr. Sc., dr. h. c. foto: Na nudu nemá univerzitní učitel nárok, říká profesor právních dějin bývalý rektor UK Karel Malý. Edice Koldínova zákoníku a mezinárodní konference k 200. výročí ABGB je pouze příkladný výčet událostí, které profesora v nejbližší době čekají. Dosavadní pedagogická a vědecká činnost katapultovala Karla Malého mezi Právníky roku Jaká je role dějin v justiční praxi a proč jsou pokusy o právní inženýrství nešťastné? Odpovědi nabízí tento rozhovor. V rámci soutěže Právník roku jste byl uveden do Právnické síně slávy a tím oceněn za celoživotní přínos právu. Dokázal byste naopak vzpomenout, co právo přineslo Vám? Studium práva mi přineslo řadu poznatků nejen o vývoji právní kultury, o její kontinuitě, ale i o lidské společnosti. Zejména to, že ani zdaleka nedovede čelit překotnému vývoji techniky a konzumnímu způsobu života. Jinými slovy společnost ve svém základu zůstává stejná a je inertní ke všem pokusům o její regulaci právními normami. Právo či právní řád je sice vedle morálky jedním ze způsobů jak zajistit její existenci, ale chování lidí je v podstatě stále stejné jako před staletími a zákonodárcům se nedaří tuto skutečnost proměnit. Letos se ceny Právník roku udílely také v kategoriích Pro bono advokát či Právo informačních technologií. Napadá Vás nějaká dosud přehlížená oblast práva, kterou by pořadatelé v příštích ročnících mohli zohlednit? Snad by se mělo pamatovat i na oblast práva mezinárodního a podílu českých právníků na jeho rozvoji. Diskusním tématem č. 1 je aktuálně v p r á v n í c h k r u z í c h k o d i f i k a c e soukromého práva. Jak se jako právní historik díváte na skutečnost, že návrh nového občanského zákoníku čerpá zásady a terminologii ze dvě stě let s t a r é h o v š e o b e c n é h o z á k o n í k u občanského? Letos budeme slavit, spolu s právníky ostatních středoevropských zemí, dvousté výročí ABGB. Je to nepochybně významné kulturní výročí a není jen právněhistorické, zejména s přihlédnutím k tomu, že tento zákoník stále platí v Rakouské republice. Je jistě dobře, že se autoři nového návrhu občanského zákoníku z něho poučili. Je to opětné přihlášení k tradici právní kultury, která u nás žila do padesátých let a byla přetržena komunistickou právnickou dvouletkou. Ale současně by si autoři měli přečíst, co o ABGB soudili současní civilisté, zejména profesor Antonín rytíř Randa, který jeho kvalitu viděl nejen v jeho obecnosti, ale i v jeho stručnosti a jak říkal v,,lidovosti, tj. v jeho srozumitelnosti, která ho odlišovala od profesorského německého BGB. Je o Vás známo, že se ve své vědecké č i n n o s t i z a m ě ř u j e t e n a d o b u předbělohorskou. Čím si Vás tato etapa českých dějin získala? Doba stavovská je nepochybně jednou z podstatných oblastí mého zájmu, ale stejně tak je to i 19. století a zvláště jeho druhá polovina. Pokud jde o stavovství, upoutalo mne zejména tím, že v něm vrcholí a vlastně i končí vývoj samostatné české právní kultury, která tu podává svědectví o úrovni právního myšlení řadou vynikajících právních děl a to jak v Čechách, tak i na Moravě a Slezsku. Letos Vás čeká vydání komentovaného Koldínova zákoníku městských práv. Můžete prozradit, na jaké projekty se příznivci historickoprávní literatury mohou dále těšit? Kromě edice zákoníku Práv městských království českého připravujeme současně velkou mezinárodní konferenci věnovanou výročí ABGB a výstupem bude rozsáhlý sborník věnovaný jak historii, tak i současným problémům občanského práva. Vyjde asi v první polovině příštího roku. Mým dalším záměrem pak bude práce věnovaná dějinám trestního práva v 18. století. J a k é j s o u t r e n d y v e v ý u c e československého práva po roce 1948? Je komunistické právo tabuizované téma nebo se tuto materii daří objektivně analyzovat? Vůbec nelze hovořit o nějaké tabuizaci období Je podstatnou součástí výuky a studenti mají k disposici řadu učebních textů naposled v Praze učebnici redigovanou prof. Kuklíkem. Ostatně naše pražské pracoviště se již řadu let programově tomuto tématu věnuje a vydalo řadu kolektivních monografií věnovaných analýze komunistického prá vního řádu. Jak například hodnotíte reformy na olomoucké fakultě, kde jsou od tohoto školního roku chápány právní dějiny jako volitelný předmět? O l o m o u c k ý p ř í k l a d j e d o k l a d e m pozoruhodného nepochopení podstaty právní vědy a její úlohy při výuce právníků. Právní věda má nepochybně řadu odvětví, je složena z řady disciplín, které osvětlují podstatu práva a aplikace jejich poznatků přispívá k výchově právníků. Není pochyb o tom, že právní historie je jednou z podstatných disciplín právní vědy a její vyloučení z teoretické výbavy příštích právníků oslabuje jejich úroveň. A to nejen v teoretickém slova smyslu, tím že vylučuje z jejich výchovy poznatky o vývoji právní kultury, ale i při praktické aplikaci práva. Právní dějiny a vývoj práva totiž nelze ukončit podle přání, ale jsou imanentním pohybem, který zasahuje i do současnosti. Ostatně o tom svědčí i současné nálezy Ústavního soudu i rozsudky obecných soudů v řadě restitučních procesů. Svědectví o tom podává i praxe našeho Ústavu právních dějin, který předkládá soudům a státním orgánům řadu právně-historických expertíz. Pokusy učinit z právníků jakési inženýry práva mohou vést neblahým výsledkům. Zanedbání teoretické, tedy i právně -historické výbavy právníků je vystavuje nebezpečí možného sklouznutí do mechanické aplikace právních norem, bez vědomí jejich širokých kulturních souvislostí, toho, že obsahem práva musí být i spravedlnost, tak jak to konečně již požadovali antičtí právníci. K čemu vede automatická aplikace práva, víra v positivní právní normu, nám ukazuje nejen příklad nacistického Německa a jeho soudnictví, ale i alibistické chování právníků v komunistickém režimu. V rozhovoru pro Lidové noviny zmiňujete, že Vás v mládí oslovila kniha Advokát Darrow obhajuje. Pomohl Vám příběh americké legendy C. S. Darrowa v utváření Vašeho osobního pojetí práva? Nepochybně, neboť aplikace práva v pojetí Darrowa měla především lidský rozměr, měla právě onen cíl hledání spravedlnosti tam, kde chyběl podklad pro soudní rozhodnutí či kde uplatnění práva bylo v zásadním rozporu s principem spravedlnosti a lidskosti. Kdyby Vám na dveře zaklepal scénárista s otázkou, jaká historická událost by si z pohledu práva zasloužila zfilmování, jak by zněla Vaše odpověď? Historickými filmy nejsem nijak nadšen, zejména pro jejich tak časté úchylky od historické skutečnosti. Snad by však bylo zajímavé zpracovat pobělohorskou dobu, po porážce povstání, kdy nastoupila nejen perzekuce, konfiskace, ale začal se rodit nový model státu a právního řádu. Objektivní posouzení aktérů této doby, jejich osudů i činů by bylo jistě zajímavé a snad by nás to mohlo zbavit obecných klišé o době temna. Zůstaňme ještě chvíli u mystifikace. Jestliže by bylo možné procházet se volně staletími, kam byste jako nezúčastněný pozorovatel a právní historik zabrousil? Tak do doby pobělohorské jistě ne. 6

7 Asi bych si vybral druhou polovinu 19. století, dobu relativního klidného vývoje monarchie, kde se udál onen zázrak moderních dějin a v neuvěřitelně krátké době vyrostl moderní český národ, s moderním politickým programem. České země se staly průmyslovým jádrem monarchie, vyrostla moderní česká věda včetně té právní, srovnatelná s úrovní vědy evropské. Asi bych chtěl studovat na české univerzitě a její právnické fakultě a poslouchat přednášky profesora Jaromíra Čelakovského o českých právních dějinách a připravovat se na to, že, spolu se svými právnickými kolegy, budeme jednou zakládat samostatný československý stát a přispívat k jeho rozvoji. nás osudové prokletí nikdy nekončící práce, stálého vědomí nutnosti vzdělávání a studia, vědomí vlastní nedostatečnosti, vyžadující neustálou duševní aktivitu. Tak jakápak nuda. Život je příliš krátký na to, abychom ho mohli prožít v nečinnosti. Donika Zůbková, studentka PrF MU Člověk je prý jediný tvor schopný pociťovat nudu. Jakým způsobem naplňujete svůj volný čas, aby se Vám tato nemilá lidská specifikace vyhnula? Tak to jsem ještě nepoznal. Myslím, že nuda je jen povahový nedostatek, na který nemá univerzitní učitel nárok. Zejména proto, že jeho život je naplněn nejen prací pedagogickou, ale i v ě d e c k o u. N a s t o u p e n í m d r á h y vysokoškolského studenta začíná každému z foto: INZERCE 7

8 OČIMA STUDENTŮ The Williem C. vis. International Commercial Arbitration Moot W i l l e m C. V i s I n t e r n a t i o n a l Commercial Arbitration Moot (Vis Moot) je soutěž zaměřená na mezinárodní obchodní arbitráž, která se koná pravidelně od roku 1993 a jejíž cílem je rozvoj v oblasti mezinárodního obchodu a posílení míry řešení sporů za pomoci mezinárodní obchodní arbitráže. Studenti, kteří se soutěže zúčastní, dostanou nejen možnost si vyzkoušet rozhodčí řízení v praxi, ale také si zlepší znalost angličtiny, naučí se vyjadřovat své myšlenky a pohotově reagovat na (někdy i překvapivé) dotazy rozhodců. Jelikož celá soutěž trvá několik měsíců, vznikají mezi studenty i dlouhodobé přátelství a navazují se profesionální kontakty a vztahy s odborníky v této oblasti z celého světa. Právnická fakulta Masarykovy univerzity se zapojuje třetím rokem. Vis Moot je prestižní moot court, který staví na tradici a vysoké profesionalitě. Profesor Willem Cornelis Vis, po kterém je tato soutěž pojmenována, byl významným expertem na rozhodčí řízení a také tajemníkem Komise pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL). Vis moot court je veden Ericem E. Bergstenem, emeritním profesorem Pace University School of Law a dřívějším tajemníkem UNCITRAL. Každoročně se ho účastní více a více univerzit z celého světa (minulý rok jich bylo více než 250 z 62 států) a nechybějí mezi nimi například Harvard, Cambridge, Yale, New York University, S o r b o n n e, B e r k e l e y. S o u t ě ž j e sponzorována řadou významných organizací jako např. Pace Law School, International, Centre for Dispute Resolution (ICDR) / American Arbitration Association (AAA), International Arbitral Centre of the Austrian Federal Economic Chamber, Australian Centre for International Commercial Arbitration (ACICA), United Nations Commission on International Trade Law (UNCITRAL), University of Vienna Faculty of Law a mnoho jiných. Celá soutěž se týká sporu, se kterým se m ů ž e t e b l í ž e o b e z n á m i t n a : Problem_with_clarifications.pdf Spor je vyhlášen počátkem října a je založen na mezinárodní kupní smlouvy, která je upravena Vídeňskou úmluvou o mezinárodní koupi zboží z roku 1980 (CISG). Procesně jde o mezinárodní arbitráž, kde se řeší zejména pravomoc rozhodčího soudu a otázky související. Soutěž se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část tvoří Memorandum for Claimant ( Podání za žalobce) a Memorandum for Respondent (Podání za žalovaného), které je třeba odevzdat v stanoveném termínu s podstatnými náležitosti a podloženou argumentací. V této části soutěže stráví členové týmu většinu času v knihovně a na internetu vyhledáváním, porovnáváním zdrojů a přípr avou písemné argumentace. Poslední dny před odevzdáním memoranda se dělá jazyková korektura a rozhoduje se, který argument není dostatečně silný, aby mohl zůstat v memorandě. Možná to zní paradoxně, ale jeden z každoročních problémů týmu bývá nepřekročit stanovený počet stran (max. 35 stran argumentace). A jelikož za každou větou je několik hodin práce, nikdo se nechce "svých" vět vzdát. Když je po několikadenním maratónu (kdy studenti spolu procházeli Memorandum, snídali, obědvali, večeřeli a několikrát ponocovali) odeslána mailem finální verze, má každý člen týmu pocit dobře vykonané práce a s napětím očekává výsledky. Začátkem února začíná, pro většinu studentů zajímavější, ústní část, vrcholící finálím ve Vídni týden před Velkou nocí. Tady už nestačí umět excelentně psát a argumentovat, ale je třeba dokázat své názory také prodat ve správné formě a obhájit. Na finálním pleadingu (ústní řízení před rozhodci) ve Vídni jsou dva zástupci Claimanta, dva zástupci Respondenta a panel složený ze tři rozhodců. Tady ale všechny striktní pravidla končí. Z důvodů multikulturnosti rozhodci pocházející z různých právních kultur a rozdíly jsou skutečně markantní. Například pro země common law (zejména Spojené státy americké) je typický méně formální přístupvolnější projev, studenti z těchto zemí používají výraznější gestikulace a projevují osobní zaujetí. Opakem bývají němečtí foto: Alica Obertová rozhodci, kteří obecně upřednostňují přesné vyjadřování, chladný postoj, přímé otázky (na které rádi slyší přímou odpověď) a pečlivě sledují stopky položené na stole. Obecně by měl každý student speaker či counsel mluvit přibližně patnáct minut. Na pořadí jednotlivých studentů, v jakém budou prezentovat argumenty, se týmy většinou domluví před zahájením j ednání, případně pořadí určí rozhodci tak jako v běžném životě. Takhle se každý tým setká se čtyřmi náhodně vybranými soupeři a rozhodci bodují každého studenta jednotlivě. Body se sečtou pro jednotlivé týmy a na slavnostní vyhlášení se pak jmenuje 64 postupujících univerzit. Do tohoto užšího výběru se zatím žádný český tým v historii nedostal. O to větší je to výzva pro další ročníky. Soutěž ale není jen o psaní memorand a přípravě právní argumentace. Finále ve Vídni je i několikadenní skvělá akce plná prohlídek, obrovských párty, příjemných setkání, vyjížděk, recepcí, rautů Tak jak se tam můžete setkat se skvělými studenty z celého světa (a třeba si s nějakým Australanem nebo Mexičankou zatančit nebo rozebrat argumentaci co je komu libo), tak je to i skvělý prostor pro sbírání nových kontaktů. Kvůli této události se do Vídně sjedou odborníci v oblasti mezinárodního práva či rozhodčího řízení v podobě zástupců advokátních kanceláří, profesorů z univerzit z celého světa a další akademici i právní praktici. Finále soutěže je ideálním místem pro poznání lidí v oboru a rozšíření obzorů. Je úžasné být součástí takto zaměřené obrovské akce, která je celá vedena ve velice přátelském duchu. Těžce na cvičišti lehce na bojišti! Proto, aby jednotlivé týmy podali na finále ve Vídni vrcholní výkony, je optimální účastnit se několik pre-mootu (cvičných kol), které organizují velké univerzity nebo mezinárodní organizace. Konají se v období měsíc až dvou před finále a simulují jednání v takové podobě, jak bude probíhat ve Vídni. Rozdílem je jen to, že rozhodci bývají profesoři z fakulty, bývalý účastníci soutěže nebo zástupci advokátních kanceláři. Smyslem pre- mootu není bodové ohodnocení účastníků, ale zpětná vazba, která studentům má pomoci v dalším zdokonalovaní ústního projevu. Na závěr pleadingů si studenti vyslechnou konstruktivní kritiku, která se obyčejné týče jak obsahové stránky, tj. právního zdůvodnění, také vlastního projevu. To jim pak pomůže také v právní praxi, kupř. když se budou prezentovat na pohovoru či při jednání s klientem. Umění právní argumentace nespočívá jen v logičnosti úvah, ale jak bývalí účastníci zjistili, také v držení těla, gestikulaci, mimice a někdy i 8

9 hraní se s tužkou. To vše pohromadě vytváří osobnost a charakter přesvědčivého právníka. Účast brněnské fakulty Právnická fakulta Masarykovy univerzity se letos účastní soutěže Vis Moot již třetím rokem. V prvním ročníku šlo spíše o to zjistit, jak soutěž funguje a načerpat informace do budoucna. První tým měl osmnáct členů a i když spolupráce v tomhle počtu byla náročná, pro členy týmu měla úsilí na soutěži přesto mnoho přínosů. Minulý rok tým sestával z osmi členů, kteří byli vybráni na pohovor ech. Úroveň jednotlivých podání i finálních pleadingů byla mnohem vyšší, což se odrazilo i na konečném výsledku. Student Právnické fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Demo dokonce získal v minulém ročníku ocenění nejlepšího speaker-a na pražském pre-mootu. Zároveň se vytvořila platforma účastníků a navázali se kontakty pro další ročníky. Tento rok tým sestává opět z osm vybraných studentů (Ondřej Bartoň, Lukáš Bögöš, Martin Fajt, Andrea Halfarová, Ladislav Henáč, Ondřej Šváb, Jarmila Tornová, Matúš Tutko). V rámci výběrových pohovorů museli prokázat základní znalosti z mezinárodního práva, úroveň anglického jazyka, ale zejména zájem, entuziazmus a vůli spolupracovat. Jelikož jde o práci v týmu, musí si každý člen být vědom, že kdykoli něco zanedbá, tak přijde práce celého zbytku týmu vniveč. O tým se starají čtyři koučové (Ivan Cisár, Slavomír Halla, Tomáš Hülle a Alica Obertová). Všichni jsou mimo jiné účastníci bývalých ročníků. Jejich práce spočívá zejména v pomoci týmu při tvoření memorand a přípravě na ústní kola, ale také v zabezpečení pre-mootu včetně letenek, jízdenek a ubytování. Na škole má tým obecně velkou podporu včetně podpory paní děkanky prof. JUDr. Naděždy Rozehnalové, CSc., a z vyučujících pravidelně s týmem spolupracuje odborný garant JUDr. Klára Svobodová. Hlavními partnery týmu pro právě probíhající ročník jsou advokátní kanceláře Clifford Chance a Rowan Legal. Tyto kanceláře prostřednictvím zpětné vazby a reakce na jednotlivé plnění předávají členům své rozsáhlé vědomosti a praktické zkušenosti z oblasti mezinárodního rozhodčího řízení. Během setkání se podaří členům odstranit mnohé chyby už na počátku. S týmem aktivně spolupracuje také Prof. Dr. Alexander J. Bělohlávek ( kromě jiného člen ICC International Court of Arbitration v Paříži). Už v září 2010 se tým v rámci přípravy zúčastnil Summer Academy on International Commercial Arbitration v Kolíně, kterou vedl Prof. Klaus Peter Berger. Studenti se obeznámili s teoretickými základy rozhodčího řízení, vyzkoušeli si své schopnosti v praktických cvičeních a nevynechali ani bohatý doprovodný program. V době psaní tohoto článku zaslal tým už obě memoranda a začíná se připravovat na ústní část. Letos se kromě cvičných pleadingů na půdě advokátních kanceláři hlavních sponzorů tým účastní také šesti pre-mootů. Dva české jsou pořádány na právnických fakultách v Praze a Olomouci. Další se k onají v Düsseldorfu, Budapešti, Berlíně a tento rok se tým dostal také do prestižního výběrového pre-mootu na ICC International Court of Arbitration v Paříži. Teď si každý člen s očekáváním připravuje své vystoupení a všichni se těší na odborné i mimopracovní aktivity, které jsou s přípravou na pre-mootech spojeny. Těžko se říká něco na závěr. Stejné tak, jak je složité napsat na pár stran o tak velké akci, která spojuje studenty práv s odborníky z celého světa, rozvíjí odborní i osobní dovednosti, rozšiřuje obzory a znamená neuvěřitelnou zkušenost a nádherné vzpomínky. Nejlepší je zkusit si to na vlastní kůži. Aktuální informace o soutěži můžete najít na a také na plakátech na nástěnkách fakulty. Výběrové kolo pro další ročník se bude konat koncem dubna. Neočekáváme žádné zvláštní vědomosti, spíše skutečně aktivní přístup, schopnost týmové práce pro dosáhnutí co nejlepšího výsledku a ochotu tvrdě pracovat. Jediným formálním předpokladem, ze kterého nemůžeme slevit ani v případě fenomenálního projevu je, že musíte být student Právnické fakulty Masarykovy Univerzity a umět anglicky. Budeme se na Vás těšit. Rozhovor se soutěžícím Ondřejem Švábem Proč jsi se přihlásil? O Vis Moot Arbitration jsem poprvé slyšel na konci šestého semestru, kdy jedna z účastnic přecházejícího ročníku soutěže připravila pro mladší studenty jakousi promo akci. Brzy mi došlo, že se jedná o něco výjimečného, něco, co se vymyká tradičnímu pojetí právní vědy na brněnské fakultě. Společně s dalšími zájemci jsme byli informováni o povaze a celkové náročnosti soutěže a přesně to mi vyhovovalo. Dlouhodobý projekt, kde se kombinuje vlastní výzkum, simulace jednání před rozhodčím senátem a intenzivní používání angličtiny, pro mě představoval nový obzor. Naplnila soutěž tvé očekávání? Zatím jsem v polovině a pokud mohu mluvit za sebe, musím říct, že se naplnila všechna pozitivní i negativní očekávání. Pozitivní ve smyslu množství nových zkušeností a vědomostí, negativní ve smyslu času investovaného ve prospěch soutěže. Čím víc se ale s týmem posouváme dopředu, tím víc si uvědomuji, že všechny ty dny strávené nad Vis Moot Arbitration stály za to. Co tě nejvíc překvapilo? Největším překvapením byla změna přístupu, kterou soutěž a přičinliví koučové dokázali v členech týmu vybudit. Ačkoliv jsem měl ze začátku tendenci řešit věci standardním způsobem a ve školním tempu, postupem času jsem zjistil, že je potřeba zaujmout nový disciplinovanější přístup k jednotlivým plněním, které jsme v rámci Vis Moot Arbitration vypracovávali. Kolik času Vis Moot-u věnuješ? Odpověď na tuto otázku nelze shrnout do jedné věty, neexistuje nic jako průměrné množství času denně stráveného nad touto soutěží. S jistotou však mohu prohlásit, že jsem ji zatím věnoval více času než všem školním povinnostem dohromady. Člověk navíc brzy zjistí, že se vyplatí pracovat průběžně a nenechávat povinnosti na později. Jak se ti spolupracuje s týmem, kouči, fakultou a sponzory? Způsobu práce ve Vis Moot Arbitration odpovídá i způsob naší interakce s kouči. Probíhají intenzivní diskuze o každém detailu řešeného sporu a jen vzácně se stane, že lidé najdou na věc ihned shodný názor. Ovšem to je právě kouzlo soutěže. Musím také ocenit zkušenosti koučů z předchozích let, které dodávají naší práci potřebnou šťávu. V rámci fakulty máme zastání u děkanky i učitelského sboru, který zabezpečuje garanci Vis Moot Arbitration jako volitelného předmětu. Co se týče sponzorů, určitě nás povzbuzuje jejich snaha pomoci nejen finančně, ale i potřebným znalostním a konzultačním zázemím. Co bys doporučil někomu, kdo váhá s přihlášením? Každému zájemci bych určitě dal na vědomí, že účast v soutěži obnáší víc odpovědnosti než plnění školních povinností. Na druhou stranu získá účastník odborné znalosti stran aplikace Vídeňské úmluvy a řešení sporů v mezinárodním obchodu, a to i po praktické stránce. Každý dílčí úspěch pak je ohromně motivující a já tuto skutečnost pokládám za nejlepší část svých studií na právnické fakultě. Alica Obertová, studentka PrF MU 9

10 KARIÉRA Povolání soudce Mnoho studentů, kteří přicházejí na práva, má již jasnou představu o tom, co chce dělat. Někteří z nich se vidí v advokacii, v nadnárodních firmách a jiní např. jako soudci. Právě pro všechny ty, které zajímá, jak vypadá práce soudce, či jak se to má momentálně s českou justicí, jsou následující řádky. Na otázky odpovídal doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph. D, který působí na k a t e d ř e Ú s t a v n í h o p r á v a a politologie na právnické fakultě v Brně a je rovněž soudcem Nejvyššího s p r á v n í h o s o u d u, k d e n a p ř. předsedal senátu, jež rozpustil Dělnickou stranu. Jak si, podle Vašeho názoru, stojí české soudnictví v porovnání s okolními evropskými státy, zejména co se týče korupce v justici, odborné kvalifikovanosti soudců a oněch pověstných průtazích v řízeních? Nepřísluší mi hovořit za celou justici. Pokud se omezím pouze na správní soudnictví, myslím si, že co do délky řízení i kvality rozhodnutí, určitě za ostatními okolními evropskými státy nezaostáváme a nemáme se za co stydět. K tomuto názoru mne vede i dvoutýdenní stáž, kterou jsem absolvoval loni v září u rakouského správního soudního dvora. Pokud se bavíme o okolních státech, považuji náš model a faktickou situaci za efektivnější než v Rakousku, určitě jsme i před Slovenskem a mám za to, že se pohybujeme na srovnatelné úrovni jako Polsko. Nicméně Polsko má dvě komparativní výhody: daleko větší respekt ze strany ostatních státních orgánů a institucionální dořešení justice, zastřešené nejvyšší soudní radou. A ve vztahu k Německu se budeme ještě dlouho učit, nicméně to určitě není specifikum justice a koneckonců ani práva, případně právní vědy. Pokud se ptáte na korupci, v tomto směru nemohu sloužit. Ve správním soudnictví jsem se s korupcí nesetkal a to ani v náznacích a ohledně ostatních soudů je moje povědomost na úrovni mediálních informací. Konečně k průtahům v řízení: u Nejvyššího správního soudu se téměř nevyskytují, neboť tento soud rozhoduje průměrně v horizontu 3-6 měsíců (pokud samozřejmě není např. z nějakého důvodu přerušeno řízení). U krajských soudů se domnívám, že jediný soud mající tyto problémy, je Městský soud v Praze, a to proto, že je nejvíce zatížen správní agendou (v Praze mají sídla veškerá ministerstva). Řešením je proto rozptýlení této agendy i na ostatní krajské soudy. Průtahy v řízeních jsou takovým evergreenem české justice. V čem vy osobně spatřujete příčinu tohoto problému a jak vidíte vývoj této situace do budoucna? Jak už jsem uvedl, průtahy nejsou problémem správního soudnictví, byť připouštím, že v konkrétním případě k průtahům docházet může. Nicméně nemyslím si, že to je obecný problém a je věcí především příslušného předsedy soudu, aby s dotyčným soudcem promluvil, případně zasáhl (organizační změnou, prostřednictvím rozvrhu práce a v nejhorším případě podáním kárné žaloby). Určitě však není řešením zvyšování počtu soudců, kterých je dnes již dost a osobně jsem i proti zalhůtovávání jednotlivých řízení. Nastává totiž paradoxní situace: stanovením přednostního režimu u stále většího počtu agend se tato opatření zcela míjí účinkem. Jinak řečeno, pokud mají soudy přednostně řešit skoro všechno, neřeší nakonec přednostně téměř nic. Já zastávám spíše individuální a citlivý přístup. Uvedu příklad z oblasti shromažďovacího práva: pokud vím, že se dané shromáždění má konat za dva týdny, musím tento případ rozhodnout okamžitě, protože jinak bude rozhodnutí v podstatě bezcenné. Naopak, dostanu-li na stůl kauzu shromáždění, které již proběhlo, nejedná se o věc urgentní, neboť zde má so udní výrok povahu spíše akademickou, byť třeba i precedenční. Namísto zákonných zdánlivě urychlovacích řešení bych proto daleko více sázel na individuální přístup jednotlivých soudců. Jen pro úplnost připomínám, že v současnosti je připravena novela soudního řádu správního, která předpokládá podání kasačních stížností přímo u Nejvyššího správního soudu (zatím se podávají prostřednictvím krajského soudu). Tím dojde ke zkrácení řízení jako celku o několik měsíců. Dnešní mechanismus přijímání soudců je takový, že se uchazeč musí stát nejprve justičním (či obdobným) čekatelem a po složení příslušné zkoušky, může být jmenován soudcem. Ministr spravedlnosti Pospíšil ale navrhuje jiný systém, kde se soudcem může stát osoba, která má za sebou pět let právní praxe, což by mělo zvýšit odbornost budoucích soudců a zároveň legislativně zajistí, že budoucí soudci budou mít zpravidla 30 let. Myslíte si, že tato změna by zajistila kvalitnější soudce? Dávno již není pravdou, že soudce musí být jmenován z řad justičních čekatelů. Řada soudců pracovala dříve jako advokáti, státní zástupci, asistenti soudců nejrůznějších stupňů a někteří bohužel i jako poslanci. Se současnou zákonnou spodní hranicí 30 let pro jmenování soudců nemám problém, naopak za velmi spornou považuji nižší horní foto: Vojtěch Šimíček hranici 65 let namísto současných 70, což ještě před několika týdny prosazovalo ministerstvo. Toto bych považoval za problém, kde je namístě pochybovat dokonce i o ústavnosti této změny. Co si myslíte, že motivuje dnešní absolventy k tomu, aby se stali soudci? Těch motivů může být celá řada. S oblibou cituji výrok jedné kolegyně, která po ukončení studia nejprve řadu let pracovala na finančním ředitelství, poté přešla do prestižní soukromé právnické firmy a do justice se vydala s odůvodněním: Nejprve jsem pracovala pro státní zájmy, poté jsem zastupovala soukromníky a snažila se, aby na nich stát příliš nevydělával a nyní chci konečně dělat právo tak, jaké má být. Spravedlivě, objektivně, podle mého nejlepšího přesvědčení a svědomí. Jakkoliv nemám tuto osobní zkušenost z různých právních profesí, sdílím stejný názor. Jaká je podle Vás nejdůležitější vlastnost soudce a proč? Poctivost, smysl pro spravedlnost, tvůrčí myšlení a taky schopnost převzít odpovědnost. A troufám si doplnit i určitý stupeň idealismu a neustálá pokora soudce nesmí být cynický pragmatik, nýbrž profesionál, sloužící veřejnosti. J s t e s o u d c e m n a N e j v y š š í m správním soudě, což je jistě časově velmi náročné. Jak vypadá Váš běžný pracovní den? Máte při této práci čas i na své koníčky? Běžný pracovní den trávím studiem spisů, diskusemi s kolegy ze senátu (a to základního tříčlenného a dále volebního anebo kompetenčního, jejichž jsem také čle nem), konzultacemi s lidmi, jejichž názoru si vážím a především psaním konceptů rozhodnutí. Kromě této základní činnosti máme jednou měsíčně tzv. sbírková pléna, kde všichni soudci NSS diskutují a následně hlasují o publikaci rozhodnutí našeho soudu a krajských správních soudů. Rovněž jednou 10

11 měsíčně se schází redakční rada Sbírky rozhodnutí. A kromě toho se každý týden vyskytne alespoň jeden termín, který s prací soudce přímo souvisí: přijetí nějakých hostů či naopak návštěva jiné instituce, exkurse studentů či žáků, jednání organizačního pléna či nějaké ad hoc sestavené pracovní skupiny např. k tématu legislativního návrhu, který se dotýká naší činnosti. Díky působení na fakultě se samozřejmě věnuji též výuce a individuálním konzultacím se studenty, byť samozřejmě zejména formou mailů. Není nicméně výjimkou, že za mnou chodí studenti i na soud. Svoje soukromí si však důsledně hlídám, kromě příležitostného opravování diplomek či seminárních prací si práci zásadně nenosím domů. Což by vlastně ani moc nešlo, protože mám malé děti a ty by mohly spisy vyřídit daleko rychleji než já. Z koníčků bych zmínil sport - snažím se jednou týdně hrát fotbal, příležitostně tenis, badminton, občas s rodinou bruslíme či lyžujeme. Samozřejmě rád čtu, a to nejen odborné věci. A hodně času trávím s kamarády, převážně neprávníky. Mimochodem, to je věc, kterou všem studentům vřele doporučuji: stýkejte se co nejvíce s lidmi, kteří se živí v jiných oborech než právu. Omezíte tak riziko profesní deformace a hlavně budete mít neustále na zřeteli, že skutečný život se odehrává nejen v kancelářích a jednacích síních. C o j e p r o V á s n a t é t o p r á c i nejzajímavější? Možnost hledat rozumná a spravedlivá řešení i v těch nejkomplikovanějších případech. Co naopak na této práci rád nemáte? Některé případy, které musíme řešit, nejsou ani tak o právu a právní argumentaci, nýbrž o velmi pracném skutkovém zjišťování, co se vlastně stalo. V těchto případech se proto jedná spíše o řemeslo než o tvůrčí činnost. Co byste poradil dnešním studentům, kteří mají zájem stát se soudci? Tato profese je krásná a hrozně ji přeji všem, kteří o ni poctivě usilují. Nicméně připravte se na to, že s sebou přináší řadu omezení. I když zrovna nebudete mít oblečen talár, budou na vás kladeny daleko větší nároky a okolí vás bude hodnotit daleko kritičtěji, než když byste pracovali v jiné právnické profesi. Taky je třeba zvážit, o práci na jakém soudě byste měli zájem: pro prvostupňové soudy se nikoliv náhodou vžilo označení,,nalézací. Tito soudci jsou skoro pořád v jednačce, zjišťují skutkový stav případů, které rozhod ují, a musí umět náležitě komunikovat s účastníky. Tato práce je mimořádně náročná, nicméně velmi vyhovuje komunikativním typům osobnosti, které prostě rádi jednají s lidmi. Odvolací a nejvyšší soudy jsou koncipovány jinak. Zde jde o přezkumná řízení a namísto dokazování se spíše očekává sjednocování judikatury a vypouštění právních mouder. Se značnou nadsázkou by zde proto typově měli pracovat spíše právníci, kteří až tak silnou potřebu vídat účastníky nemají a nejspokojeněji se cítí při četbě spisů a chytrých knih. Tady se totiž práce soudce daleko více přibližuje práci akademika v akci. Adam Jirát, student PrF MU Jak vnímají studenti právnické profese Víte, jaké možnosti v rámci uplatnění na Vás po promocích na právnické fakultě čekají? Nebo se zatím těmito otázkami vůbec nezabýváte a raději se plně soustředíte na studium (či na jiné mimoškolní aktivity)? Studenti na olomoucké právnické fakultě dostali, v rámci povinného předmětu Kurz právnických dovedností, za úkol se touto problematikou zaobírat a Vy nyní můžete porovnat jejich závěry se svými představami. Na úvod něco málo o Kurzu právnických dovedností Kurz právnických dovedností je na PF UPOL vyučován od zimního semestru akademického roku 2007/2008. Jedná se o povinný dvousemestrální určený studentům 2. ročníku magisterského studijního programu Právo a právní věda. Předmět byl zahrnut do studijního plánu jako jedna z aktivit projektu s názvem Rozvoj praktických forem výuky na PF UPOL (reg. č. CZ / /0273), který byl na olomoucké právnické fakultě realizován v letech a byl spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR. V současné době probíhá na PF UPOL realizace navazujícího projektu Právní v z d ě l á n í p r o c e l ý ž i v o t ( r e g. č. CZ.1.07/2.2.00/ ), který je rovněž spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. V rámci Law4Life, jak je navazující projekt zkráceně nazýván, dojde mj. k inovaci prakticky zaměřených předmětů, včetně Kurzu právnických dovedností a k rozšíření nabídky předmětů právních klinik (odkaz na článek o nových právních klinikách na PF UPOL). Účelem Kurzu právnických dovedností je zejména prohloubení praktických dovedností studentů, dovednostmi komunikačními a prezentačními počínaje a argumentačními či vyhledávacími konče. V souvislosti s trendem dnešní společnosti, která na podobné schopnosti klade velký důraz, je pro absolventy předmětu nesmírnou devizou jejich osvojení a následné uplatnění v různých oblastech života, a to nejen pracovního. Jedním z velmi přínosných seminárních úkolů, které jsou v rámci Kurzu právnických dovedností hned na začátku semestru zadávány, je rozhovor s představitelem vybrané právnické profese a následná úvaha nad získanými informacemi o dané profesi, předpokladech jejího výkonu a možných výhodách a nevýhodách. Základním cílem tohoto seminárního úkolu je, aby si studenti udělali reálnou představu o výkonu právnického povolání, které by do budoucna rádi vykonávali. Rozhovor studenti vedli jak se soudci, advokáty, notáři, ale také s právníky působícími ve veřejné správě nebo v Kanceláři Veřejného ochránce práv. Většina studentů si vybrala pro rozhovor osobu ze stavu advokátského. Výsledné názory studentů na tuto profesi se pak z velké části podobaly, jak můžete sami posoudit: Profese advokáta je jistě velmi náročná. To by zřejmě potvrdil každý, kdo v tomto oboru pracuje. Jedná se o náročnost časovou i psychickou, advokát nese velkou míru odpovědnosti, musí si zachovávat profesionalitu. Dobrý advokát by měl mít navíc i všeobecný přehled (nejen znalosti zákonů a paragrafů), měl by se dokázat alespoň částečně orientovat v celé řadě jiných oblastí. Na profesi se mi líbí zejména velká různorodost a s tím související propojení s mnoha dalšími obory. Je jenom na vás, které z možných uplatnění si vyberete. Právě v těchto možnostech vidím největší pozitivum povolání advokáta (a právníka vůbec). Dále je to velká flexibilita a svoboda. Advokát si práci řídí podle svého uvážení a svých možností. V rozhovoru jsem se dozvěděla, že není vůbec problém žít mimo město (i sto kilometrů vzdáleného), ve kterém máte vytvořenou hlavní klientelu. Profese advokáta nabízí spoustu možností. Záleží na každém, jak se bude umět prosadit. Monika Tlustá Advokát je bezesporu prestižní povolání. Očekává se od něj, že bude loajální, důstojný a snad i spravedlivý, ač je v této profesi význam slova spravedlivý trochu jiný. Za pravdivé se považuje zpravidla to, co je výhodné pro klienta. Co se týče pracovního vytížení, závisí na tom, kolik si chce advokát vydělat. Advokátka, se kterou jsem vedla rozhovor, je časově velmi vytížená, pracuje i přes víkendy, ale na druhou stranu má krásné BMW a jezdí na luxusní dovolené. Vždy máte na výběr, čemu dáte přednost. Na povolání advokáta se mi líbí, že se při své práci dozví spoustu nových informací, vlastně se stále vzdělává. Aby pomohl svému klientovi, musí často proniknout i do poznatků jiných odvětví. Například pokud má obhájit klienta, který při policejní kontrole nadýchal určité promile alkoholu, musí zjistit, jak rychle se odbourává alkohol v krvi, což se rozhodně na právech nevyučuje! Toto povolání je také mnohem akčnější než jiné právnické profese. Simona Novotná Při rozhovoru s představitelem profese advokáta mě zaujal především pohled, s kterým pan advokát hodnotil postavení povolání ve společnosti. Podle něj existuje určitá rozpolcenost ve vnímání advokátů jako těch, kteří na jedné straně usilují o spravedlnost, na druhé prahnou jen po 11

12 penězích a majetku. Česká ústava říká, že každý občan má právo na odbornou právnickou pomoc a obhajobu před soudem. To je princip, se kterým většina lidí bezezbytku souhlasí a považuje jej za správný. Přesto se mnozí z nás pozastavují nad tím, že někdo může obhajovat vraha, násilníka či osobu, která přestoupila zákon. Pak se také domnívají, že to dotyčný dělá především pro peníze. Jsou však právě tito klienti pro advokáta zdrojem vysokých příjmů, nebo jde o práci, kterou advokát musí odvést (odpovědně a profesionálně), i když není zcela v souladu s jeho přesvědčením? Právě pro tento fakt bychom si měli právních zástupců vážit: podílejí se na zajištění existence právního státu u nás a slouží tak celé společnosti. Marek Polák Abych byla upřímná, má představa o profesi právníka byla trošku zkreslená. Ani ne tak co se výdělku týče, ale hlavně v tom, kolik času takový advokát tráví v zaměstnání. Nepočítala jsem s tím, že by pracovní doba byla pevná, daná a neměnná, ani s tím, že by práce nemohla přesáhnout osmihodinovou pracovní dobu, přesto mě získané informace do jisté míry zaskočily. Zjistila jsem, že právnická profese vyžaduje mnohem víc: práce doma po pracovní době je nutností a práce o víkendech je nevyhnutelná. Počítá se s neustálým vzděláváním a doplňováním vědomostí a absolutní orientací v oboru, kterým se chci zabývat. Tuto skutečnost jsem si uvědomila v průběhu samotného interview s paní doktorkou a při zpracovávání úkolu do KPD jsem se v ní ještě utvrdila. Na druhé straně zapálení dotazovaných představitelů advokátského stavu ukazuje, že s tím vším v budoucnu ve své profesi počítají, a že jsou pro svůj vysněný cíl ochotni podstoupit i toto riziko. Romana Dlabačová Po rozhovoru se zástupcem advokátské profese jsem si uvědomil několik věci: například to, jak moc usnadní postup fakt, když máte někoho blízkého, který pracuje v oboru. Nemusíte mít starost s tím, kde sehnat místo koncipienta, bez kterého to dál prostě nejde. Dalším bonusem, pokud pracujete společně s někým, koho znáte, je klientela. Když prokážete své schopnosti, klienti se na vás příště obrátí, až budou znovu potřebovat právní pomoc a i klienti mají také své známé, kteří mají další známé. Nutností je průběžné samostudium. Bez toho se žádný advokát neobejde s ohledem na frekvenci, s jakou jsou právní zásady novelizovány. Pokud by advokát nesledoval novinky v právních časopisech nebo nechodil na semináře, po pár letech by měl ve vzdělání díry jak po granátu. Co je naopak příjemné a mnohým se zamlouvá, je možnost vytvářet si program dne, jak se hodí vám. Jste tedy do jisté míry vlastním pánem a záleží jen na vás, jak budete úspěšní. Ondřej Matěcha Hned po zadání tohoto úkolu jsem si, jakožto syn právníka řekl, že nic jednoduššího mě nemohlo potkat. Zprvu jsem si myslel, že mi nic nového říci nemůže, ale nakonec byl opak pravdou a sám jsem byl překvapen, kolik věcí jsem nevěděl nebo věděl jen z části. Uvědomil jsem si, že advokát na malém městě se musí pořádně ohánět, aby se slušně uživil. Klienti takového advokáta netvoří jen tzv. lidi z ulice, nýbrž advokát zastává často i pozici podnikového právníka. Firmě, které děláte výhradní právní zastoupení, musíte být k dispozici 24 hodin a oni toho také náležitě využívají. Telefonát v deset večer nebo v šest ráno je naprosto běžnou záležitostí. Dále jsem se dozvěděl mnoho zajímavého o práci insolvenčního správce - ta je i velmi slušně placená, ale skrývá se v ní spousta povinností a těžkých rozhodnutí. Vojtěch Pavlík Advokát přichází do styku s mnoha dalšími profesemi. V rámci trestního řízení se stává jeho protistranou státní zástupce, v oblasti dědického práva zase vystupuje notář. Co o těchto povoláních zjistili v rámci seminárního úkolu studenti PF UP? Jak je známo, hlavní činností státního zástupce je vystupování v postavení domina litis v trestním řízení. Velice důležitou vlastností pro státního zástupce je pohotový a správný úsudek, který je rozhodující ve chvíli, kdy je potenciální pachatel předběžně zadržený ve vazbě. V tuto chvíli by měl státní zástupce co nejrozvážněji a přitom nejpohotověji zvážit všechny okolnosti, ať ve prospěch nebo naopak neprospěch zadrženého. Mám za to, že je zde velice důležitá intuice a odhad na lidi, který by státní zástupce měl mít, i když si myslím, že se dá do značné míry vypěstovat samotnou praxí. Mám za to, že práce státního zástupce je velmi náročnou z psychického hlediska, jelikož do značné míry ovlivňuje osudy lidí, podobně jako soudce, a proto je důležité vypracovat si odstup od lidských osudů, kterých se přímo týká, což nemusí být pokaždé úplně snadné. Zároveň jsem se dozvěděl, že ať je státní zástupce na jakékoliv pozici v hierarchii státních zastupitelství, tak vykonává stále stejnou práci, pouze širšího rozsahu tzn., že spisy bývají ve vyšších instancích obsáhlejší, nicméně podstata práce je stále stejná. Michal Müller Dennodenním chlebem notáře je jednání s lidmi. Jeho schopnost vystupovat a argumentovat nemusí snést takové parametry jako například u výše zmíněného advokáta, i když i zde je nelze zanedbat. Mnohdy přichází lidé, kteří nemají s právem sebemenší zkušenosti, proto notář musí zvládnout dokonale vysvětlit fakta i rizika, které z daného úkonu plynou. Důležitým faktorem musí být podle mého mínění i schopnost vcítit se do pozice přicházejících klientů v dědickém řízení a jednat s dostatečným pochopením k situaci lidí. Advokáta si najde klient, kdežto notář si často najde klienta. Jiří Kunášek Jiní zvolili pro interview méně známá právnická povolání, jako je například právník Kanceláře veřejného ochránce práv, či právník ve státní správě: Proč dát přednost práci právníka veřejného ochránce práv před ostatními právnickými profesemi? Při výběru práce dávám přednost zaměstnání, které mě bude bavit, bude mě naplňovat, před nudným stereotypním povoláním, byť by bylo dobře placené. Tato profese atraktivní určitě je. Nehrozí zde stereotyp, žádný pracovní den není stejný. Hlavní náplní práce je vyřizování podmětů směřujících k ombudsmanovi. Právník ombudsmana brání lidi před protiprávním jednáním úřadů a dalších institucí, dále je brání před nečinností úřadů, provádí prevenci v místech, kde by mohla být omezována svoboda lidí. Jako jistá nevýhoda může být bráno finanční ohodnocení, které je nižší než u některých dalších právnických povolání. Já osobně ale vnímám toto povolání především jako službu. Službu veřejnosti, o které většina lidí nemá ponětí. I přesto, že touto prací nezískám společenský kredit, i přesto, že ze mě nebude milionář, si myslím, že toto povolání je natolik zajímavé a důležité, že si nezaslouží, aby bylo mezi ostatními právnickými profesemi považováno za podřadné. Lukáš Zárybnický Pro rozhovor jsem si vybral profesi právníka státní správy. Na první pohled velmi nezajímavé a neperspektivní povolání se však při bližším zkoumání stává zaměstnáním, které v sobě zahrnuje spoustu příležitostí k získávání zkušeností a vědomostí, jak v oblasti pracovní, tak i osobní. Člověk neznalý této profese si neuvědomuje, jak je práce úředníka náročná a záslužná. Obecně totiž naše představy o byrokratech dvakrát lichotivé nejsou. Při výkonu tohoto povolání se jedinec dostává do kontaktu s mnoha jinými profesemi, čímž se mu dostává se mu tak příležitostí rozšiřovat své obzory, nejen o poznatky z právního prostředí. Proto bych chtěl na závěr na všechny apelovat, aby neodsuzovali právníky působící ve státní správě, a naopak uznali jejich potřebnost a měli k nim respekt, jako k lidem, kteří odvádějí dobře svou (pro mnohé nevděčnou) a rozhodně hůře placenou práci. Petr Komzák A co říci závěrem? Za vše mluví myšlenka jednoho ze studentů: Možná to nejdůležitější, co jsem si z rozhovoru odnesl, je to, že ve srovnání s minulým režimem, můžeme studovat naprosto svobodně v zemi, ve které záleží jen na nás, jak budeme šikovní a pracovití. Máme tedy budoucnost jen a jen ve svých rukou. Vojtěch Pavlík Drahomíra Fridrichová, studentka PF UPOL 12

13 VIZITKA LEKTORA Rozhovor s Mgr. Tomášem Tintěrou Jako vždy i v tomto čísle přinášíme vizitku lektora jedné ze čtyř právnických fakult. Tentokrát se s námi o své zážitky nejen z pozice učitele, ale i z dob studia, podělil Mrg. Tomáš Tintěra, který vyučuje p ř e d m ě t O b č a n s k é p r á v o n a Univerzitě Palackého v Olomouci. Kdy jste absolvoval právnickou fakultu a kde? Právnickou fakultu jsem studoval v Olomouci a absolvoval v červnu Jak jste se dostal k práci na fakultě v Olomouci? Poprvé mě myšlenka zůstat i po ukončení studia na zdejší alma mater napadla asi ve druhém ročníku při cestě na vlak, ale postupně zase opustila. Když jsem dokončoval fakultu, ještě nebylo možné v Olomouci pokračovat ve studiu v doktorském studijním programu, ale byla možnost se přihlásit do výběrového řízení a na fakultě zůstat jako asistent. Když to zkrátím, nakonec jsem od září nastoupil na částečný úvazek jako asistent na katedru občanského a pracovního práva s určením pro nově akreditovaný a otevíraný obor j u s t i č n í ú ř e d n í k v K r o m ě ř í ž i. Jak jste tu spokojen, chcete dál pokračovat jako vyučující, nebo je to jen mezistanice před vysněným povoláním? Po roce mohu říci, že zde spokojený jsem. Řada věcí mě příjemně překvapila, samozřejmě, sem tam člověk přijde i o nějaké svoje iluze asi jako v každém povolání. Jinak k vysněnému povolání, působit na fakultě v Olomouci musí přece být snem každého právníka v ČR. Co Vás na učení nejvíc baví, co naopak nebaví? Na učení mě nejvíce baví, když vidím, že to má nějaký smysl a spolupráce se oboustranně daří. Nebaví mě třeba z a p i s o v á n í z á p o č t ů d o i n d e x ů. Máte trému, když stojíte před studenty, kteří nejsou zase o tolik mladší než vy, někteří dokonce starší? Myslím, že jsem si už trochu zvyknul, i na ty počáteční zoufalé pohledy v očích studentů koho nám to sem zase poslali. Jak vzpomínáte na svá studentská léta? Na roky dosud prožité v Olomouci vzpomínám rád. Ale ještě to není tak dávno a trochu doufám, že má studentská léta ještě tak úplně neskončila. Tak se mě zeptejte tak za deset let. Co Vás zaujalo právě na občanském právu? Kterou jeho část máte nejraději a proč? Na první pohled mě občanské právo sice moc nezaujalo, ale postupem času ano a čím více se mi daří do něj pronikat, tím je zajímavější. Občanské právo má svoje kouzlo. Jinak mé oblíbené části platného a účinného občanského zákoníku jsou část třetí až pátá. Jak se díváte na nový občanský zákoník? Odpověď je těžké shrnout do několika vět, ale stručně řečeno, čím dříve, tím lépe. Myslím, že navrhovaná právní úprava je kvalitní, byť jistě ne zcela bezchybná, a může představovat impuls potřebný nejen pro českou civilistiku. Ať již není třeba dlouho na seminářích říkat: tak zrovna tento problém zákon vůbec neřeší, judikatura je nejednoznačná, ale podle nového občanského zákoníku by řešení vypadalo takto. Je těžké zařadit se mezi ostatní, starší a zkušenější, kolegy vyučující? Kolegyně a kolegové mi většinou ochotně pomohou či poradí. Postupem času se každý někam zařadí. Jaké jsou Vaše zájmy kromě občanského práva? Vzhledem k současnému pracovnímu vytížení mi mnoho času na zájmy a různé další aktivity, na rozdíl od studentských let, nezbývá, takže spánek, lyže, hory, divadlo... Štěpánka Rygálová, studentka PF UPOL SOUTĚŽ Pro pozorného čtenáře... V jednom z článků časopisu se hovoří o nařízení vlády č. 564/2006 Sb.. Otázkou tedy je:,,o který článek se jedná? Dále prosíme o uvedení názvu rubriky a jména autora/autorky příspěvku. Své odpovědi, společně se jménem, příjmením, adresou a telefonickým kontaktem, zasílejte na primalex@elsa.cz. O výherci rozhodne datum doručení u, nejpozději však do 15. května Jména výherců budou poté uveřejněna na webu A co je ve hře? Autoři prvních třech správných odpovědí se mohou těšit na: 1. místo - dvě volné zpáteční jízdenky kdekoli po Evropě od společnosti Eurolines 2. místo - zpáteční jízdenka kdekoli po Evropě od společnosti Eurolines 3. místo - dvě vstupenky do Městského divadla Brno (pro mimobrněnské také zpáteční jízdenka od Eurolines) Těšíme se na odpovědi! Redakce časopisu PrímaLEX 13

14 AKTIVITY STUDENTSKÝCH SPOLKŮ IFP konference I n t e r n a t i o n a l F o c u s P r o g r a m m e (IFP) je jedním ze z á k l a d n í c h projektů ELSA, k t e r ý j e koordinován na mezinárodní úrovni a jeho účelem je poskytnout celé síti ELSA jednotící prvek a možnost společně rozvíjet jedno z aktuálních právních témat. IFP téma se promítá do lokálních, národních i mezinárodních projektů jako jsou semináře, konference, debaty, legal r e s e a r c h g r o u p s, m o o t c o u r t competitions či odborné pracovní stáže v rámci Student Trainee Exchange Programme. Nejdůležitějšími akcemi, které IFP rozvíjejí a představují jeho důležité mezníky, jsou mezinárodní s o u t ě ž e s e j í a c y k l u s t ř e c h mezinárodních konferencí (úvodní, zhodnocovací a závěrečná). Letošní rok je prvním rokem n o v é h o I F P tématu, kterým bylo zvoleno Zdravotnické právo. ELSA P r a h a b y l a p r o j e v e n a důvěra a byla jí s v ě ř e n a o r g a n i z a c e úvodní konference, kterou se tříleté období tohoto tématu otevřelo. Konference se uskutečnila pod záštitou JUDr. Jiřího Pospíšila, ministra spravedlnosti ČR, a Magistrátu hlavního města Prahy. Hlavním partnerem konference byla advokátní kancelář Mališ Nevrkla Legal a mediálním partnerem společnost LifeWeb Group. Ve dnech února 2011 se do Prahy sjelo na 80 studentů a odborníků doslova z celé Evropy od Portugalska po Gruzii a od Švédska po Itálii. Všechny však spojuje společný zájem zdravotnické právo. Akademický program konference probíhal v prostorách 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a byl rozdělen do tří dnů. Cílem konference bylo představit co nejširší možné spektrum oblastí, které do zdravotnického práva patří, a nastínit tak, co bude předmětem zájmu akademických akcí IFP v nejbližších třech letech. Jednotlivé přednáškové bloky byly zaměřené na farmaceutické právo, etiku, eutanazii, právní úpravu v rámci EU a mobilitu pacientů, zodpovědnost za zanedbání lékařské péče a řadu dalších. Vystoupilo zde 15 řečníků - Eglé Granziera (WHO), Iain Byrne (INTERIGHTS), André den Exter (Erasmus University Rotterdam), Natalia Lojko či Eduardo Dantas (World Association for Medical Law). Z českých odborníků to byli Mgr. Štěpán Holub (AK Holubová), JUDr. Olga Sovová, Ph.D., JUDr. Maxim Tomoszek, JUDr. Helena Peterková, JUDr. Martin Abrahám, Václav Mlynařík, Jitka a Anna Loskotovy. Konferenci zahájila prof. JUDr. Dagmar Císařová, Dr.Sc. Za akademickou podporu a neocenitelnou pomoc patří obrovské foto: Martina Kalapáčová poděkování JUDr. Ondřeji Dostálovi, Ph.D., LL.M. Konferenci ale netvořily pouze přednáškové bloky. Účastníci navíc absolvovali praktické semináře pod vedením jednotlivých odborníků, a taktéž v menších pracovních skupinách d i s k u t o v a l i n a d j e d n o t l i v ý m i b o d y akademického programu a nad dalším směřováním IFP. Čtvrtý den konference byl vyhrazen společenskému programu a prohlídce Prahy. V jeho závěru proběhlo slavnostní zakončení celé konference a odevzdání účastnických certifikátů na gala večeři v hotelu Congress Hotel IRIS, kde byli účastníci ubytováni. Poselství úvodní konference v nejbližší době ponese několik mezinárodních konferencí a seminářů, např. v Sarajevu, Stockholmu či Kodani. Na jaře 2012 se pak uskuteční Midevaluation conference. Více informací o těchto akcích a o přihlašování na ně najdete na stránkách ELSA International Martina Kalapáčová, studentka PF UK Ples právníků Dne 5. února se uskutečnil již 5. Ples právníků, který se, stejně jako čtyři předešlé roky, uskutečnil v krásných prostorách Měšťanské besedy v Plzni. Ples uspořádala Česká advokátní komora a Krajský soud v Plzni za podpory Notářské komory v Plzni, Krajského státního zastupitelství v Plzni, Exekutorské komory ČR a za pomoci ELSA Plzeň. Plesu se zúčastnilo mnoho studentů naší fakulty a zároveň i mnoho advokátů a soudců. Mezi nejznámější účastníky plesu patřil bývalý reformní děkan FPR ZČU a nyní ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil. Dále bývalá ministryně spravedlnosti JUDr. Daniela Kovářová. Také zde byli zástupci FPR ZČU, děkan prof. Květoslav Růžička, proděkanka pro studijní záležitosti JUDr. Petra Jánošíková a mnoho dalších. Večerem nás provázala kapela Okii Band, která hrála k tanci i poslechu. Uprostřed večera ji vystřídala zpěvačka Petra Janů, která zazpívala své nejznámější hity a připravila účastníky plesu na vrchol zábavy. Tím byl zpěvák a hudebník Michal David, který po půlnoci rozpálil svými nestárnoucími šlágry parket Měšťanské besedy. V průběhu plesu byly k zakoupení lístky do tomboly, kde se nacházely velmi hodnotné ceny, např. partner ELSA Plzeň, Eurolines, daroval poukaz na cestu po Evropě dle výhercova výběru. Tento ročník byl velmi úspěšný, o čemž svědčí v e l k ý z á j e m o vstupenky, které byly vyprodány již 2 týdny před plesem. Nás může těšit, že rok od roku stoupá zájem mezi studenty naší fakulty o tento ples. Doufáme, že i příští, již 6. ročník bude v e l m i ú s p ě š n ý a zábavný pro všechny účastníky. Adéla Baranová, ELSA Plzeň foto: Adéla Baranová 14

15 Přehled akcí Jak mnozí studenti jistě zaznamenali, na právnických fakultách je činných několik studentských spolků, které nabízejí uplatnění nejen stávajícím studentům, ale i absolventům oboru. Za všechny jmenujme např. spolek Juristi, ELSA, Debatní klub UK nebo také Společnost pro církevní právo. Přehled aktivit několika z nich přinášíme níže. Common Law Society Pod záštitou Common Law Society proběhlo v minulých měsících nespočet zajímavých akcí. Z těch a k a d e m i c k ý c h z m i ň m e a l e s p o ň listopadovou slavnostní přednášku Petra Pikharta k výročí Sametové revoluce přednášky k úvodu do Common Law Kevina Gibbone a Charlese Lamenta. I v rámci našich pravidelných kavárenských setkávání došlo na velice zajímavá a aktuální témata Marek Antoš hovořil o hlasech na prodej v souvislosti s říjnovými volbami, Jan Kudrna o Listině základních práv EU, o parlamentní kultuře po květnových volbách debatoval Jan Wintr a o aktuálních otázkách práva duševního vlastnictví v USA Markéta Trimble. V průběhu zimního semestru proběhlo i několik společenských akcí - PPPP aneb Prvních Padesát Piv Platíme koncem září v Klubu K4, rozlučka s létem a Halloweenská party na Hvězdě a tradiční pozkoušková Lámavice, na které se třeťáci přehoupli do druhé poloviny svého studia začátkem března. V letním semestru nás čeká skutečný návrat ke kořenům - spousta akademických akcí zaměřených na právo common law a evropské právo. Přijďte si vyposlechnout přednášky na zajímavá témata, nabídka přednášejících je letos skutečně výjimečná! Nadále samozřejmě chystáme tradiční posezení v Kavárně U Chlupatýho Ducha (Konviktská 6, Praha 1), kde u šálku kávy či sklenky vína diskutujeme o aktuálních právních tématech. Úterky patří zejména ústavnímu právu, čtvrtky právu evropskému, občas se však do programu zamísí i právo obchodní či trestní, důležité je sledovat aktuality na našich webových stránkách. I v letním semestru nabízíme všem členům jazykové kurzy angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny. V některých skupinách jsou ještě volná místa, více informací najdete na našem webu: Pro opravdové nadšence probíhá výuka právnické angličtiny ve formě přípravy na zkoušku ILEC, v případě zájmu pište na vikarska@society.cz. Zároveň i nadále probíhá náš výzkum možností studia v zahraničí a to jak v rámci programu Erasmus, tak i v rámci jiných projektů. Jestli jste nestihli získat dostatek informací na prosincovém Veletrhu studia v zahraničí, ozvěte se nám na studyabroad@society.cz a rádi vám poradíme. Ze společenských akcí bychom foto: VŠEHRD vás rádi pozvali dne 3. května na Č a r o d ě j n i c k o u p a r t y v kostýmech. Akce se odehraje na Hvězdě. Každou středu se navíc pravidelně potkáváme v La Casa Blů nebo v Čajovně Siva, kde se k nám můžete připojit. Kde se zrovna bavíme, se dozvíte na Facebooku. Pro ty, kteří dávají přednost zdravému pohybu, máme nabídku sportů - každou středu je k dispozici tělocvična v centru, kde střídavě hrajeme volejbal a florbal, vždy je také možnost využít posilovnu. Každý den si též můžete zahrát squash za nepřekonatelných 130,- Kč/h v centru Haštal. Zuzana Vikárská Všehrd V zimním semestru jsme uskutečnili seznamovací welcome party na Občanské plovárně, kurzy ASPI, kurzy rétoriky, tradiční mikulášský svařák s afterparty na Občanské plovárně a Sportovní den. Pořádali jsme přednášku premiéra Nečase, přednášku emeritního předsedy advokátní komory JUDr. Karla Čermáka, předávali jsme ceny Randovy nadace, kurzy společenské etikety s Ladislavem Špačkem. Obnovili jsme projekt časopisu Všehrd Za tento semestr jsme již uskutečnili konferenci o mediálním právu, udělili jsme čestná členství Prof. JUDr. Karlu Malému DrSc., dr. h. c a JUDr. Karlu Čermákovi. Mezi chystané akce patří již tradičně kurzy etikety s Ladislavem Špačkem a kurz ASPI. Čeká nás přednáška na téma Korupce a Lobbying v ČR s ředitelem Transparency International Davidem Ondráčkou, se koná Ples právnické fakulty, dále připravujeme párty na Občanské plovárně téma Pomáda, 2. a 3. bude probíhat Sportovní den, chystáme přednášku ombudsmana JUDr. Pavla Varvařovského, přednášku předsedkyně PČR Miroslavy Němcové, čeká nás fakultní turnaj v Lasertagu, simulované soudní jednání v římském právu a série mootcourtů. Část akcí a fotky z nich najdete na stránkách Helena Bártová, pověřenec pro studentské aktivity foto: Richard Boka, student UPOL Foto: Richard Boka, student PF UPOL

16

17 PERLIČKY, POLEMIKY A PRÁVNÍ PARADOXY Právo v proměnách filmového věku Málokteré žánry zaznamenaly tak výrazný vývoj, jako je tomu u filmů s právní tématikou. Soudcovská kladívka a taláry sice stále poutají pozornost, leč filmový obraz právníka se markantně změnil. Zatímco dřívější hrdina právního dramatu byl čestný sluha spravedlnosti, jeho dnešní potomek je, až na výjimky, bezskrupulózní zloduch. Ryzí charakter už jakoby v dnešní právnické obci nebyl,,trendy, juicy ani cool. A tak se na obrazovkách a plátnech kin nakrucují úplatní soudci a intrikánští advokáti. A divák? Ten se jen dobře baví a potají doufá, že na podobné praktiky v reálu nenarazí. Josef Kilián alias Kypr Film: Advokát chudých (1941) Tajemství úspěchu: filantropie Máte-li v oblibě cimrmanovské zápletky a předválečnou kinematografii, neměl by vám právě tento film, podle námětu J. Arbese, uniknout. Hlavní hrdina zde napravuje pošramocenou pověst právníků myšlenkou, že právo je služba druhým. Kyprova nezisková právní poradna v hospodě umožňuje nemajetným, aby se také dovolali své spravedlnosti. Příběh váženého soudce, který se vzdá postavení a začne dobrovolně právničit v lokální nalévárně, patři do žánru sci-fi. Přesto je to milá podívaná pro všechny, kteří ještě věří v noblesu právního stavu. Atticus Finch Film: Jako zabít ptáčka (1962) Tajemství úspěchu: morální kredit Žádnému člověku neporozumíš, dokud si neoblékneš jeho kůži a neprojdeš se v ní., nabádá Gregory Peck v oscarovém dramatu neposlušnou dcerku. Stejného imperativu se ovdovělý právník drží i v rámci své praxe. Jsou to právě ušlechtilé pohnutky, které Finche vedou k obhajobě černocha obviněného ze znásilnění bílé dívky. Případu se ujme navzdory výhružkám místních občanů, kteří nad nešťastníkem už dávno vynesli vlastní rozsudky. Přestože Finch poskytne pádné důkazy o klientově nevině, Alabama 30. let se spravedlnosti vyhne obloukem. Tom Hagen Film: Kmotr (1972) Tajemství úspěchu: loajalita Z rozvrácené rodiny do mafiánské rezidence tak by se dala ve zkratce vyjádřit strmá životní cesta právníka rodiny Corleone. Motivován svým ochráncem Donem Vitem, vytváří Tom Hagen most mezi pravidly mafie a platným právem. Jádro skupiny si Toma náležitě cení, protože právník dokáže ukrást víc než banda gangsterů. Hagen představuje racionální článek rodiny, tolik vzdálený od italského temperamentu svých bližních. Klidná povaha Tomovi umožňuje hájit zájmy ilegálů s chladnou hlavou a bez emocí. Vybrané chování Toma doslova předurčuje k úloze reprezentanta Corleonů, který napravuje reputaci na veřejnosti. Oldřich Lukášek Film: Causa Králík (1979) Tajemství úspěchu: charisma Miloš Kopecký zanechal českému fondu právnické filmografie nezanedbatelný odkaz. Jako ctihodný advokát JUDr. Lukášek se na stará kolena stěhuje na maloměsto, aby ulevil nemocným plicím a řešil peripetie občanů. Vůči zhrzeným klientům uplatňuje natolik chápavý přístup, že jeho právní praxe občas připomíná psychologickou poradnu. Specialista na prkotiny, jak sám sebe rozšafně tituluje, si vyslouží ohromný obdiv svých oveček. Jedna citace za všechny: I kdyby to nebylo nic platný, sepsal jste to moc hezky! Který dnešní právník se dočká stejně roztomilého ocenění? John Milton Film: Ďáblův advokát (1997) Tajemství úspěchu: sebedůvěra Elle Woodsová Film: Pravá blondýnka (2001) Tajemství úspěchu: neoblomnost Donika Zůbková, studentka PrF MU Právo nám otevírá všechny brány, je to propustka do zákulisí., vysvětluje Al Pacino nebohému Keanu Reevesovi, proč na sebe vzal pekelník podobu právníka. Tento mysteriózní spletenec je vskutku pozoruhodný zdroj námětů k debatě o významu práva. John Milton vybudoval právní firmu s milionovým obratem, která se kromě hájení newyorské Upper East Side opírá o organizovaný zločin. S nadějným advokátem Kevinem Lomaxem pak Milton rozjíždí zvrácenou manipulační hru, která pozemské zákony znatelně míjí. Ať už máte na hollywoodský šlágr jakýkoliv názor, jedno dámě v růžovém upřít nelze: zastupuje na filmovém plátně ne příliš početnou skupinu žen advokátek. Elle má kuráž, chuť vytrvat a nezlomnou schopnost empatie. Tvůrcům se v její postavě podařilo ztělesnit americký sen o ambiciózním a talentovaném dítku, které se dočkalo obdivu davů. Nevyplatí se podcenit ani inspirativní složku na pohled nenáročné komedie. Autorce článku se z přátelských kruhů dostalo odzbrojující výpovědi, že právě Elle je často impulsem ke studiu práv. 17

18 NOVINKY V LEGISLATIVĚ Legislativní změny v pracovním právu K 1. lednu vstoupily v ú č i n n o s t d ů l e ž i t é z m ě n y v pracovněprá vní a sociální oblasti a to v d ů s l e d k u p ř i j e t í z á k o n a č. 347/2010 Sb., k t e r ý m s e mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Základním motivem těchto změn byla především snaha realizovat úsporná opatření směřující k omezení výdajů státního rozpočtu. Bezprostřední souvislost s vládními úsporami vykázaly především novinky v oblasti odměňování u zaměstnavatelů tzv. rozpočtové sféry, kteří jsou uvedeni ve výčtu ustanovení 109 odst. 3 zákoníku práce a odměňují své zaměstnance platem (ostatní zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům peněžité plnění označované jako mzda). Novelou zákoníku práce a především souvisejícím přepracováním nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, došlo v prvé řadě k úpravě možnosti sjednání smluvního platu. Tento institut představuje v odměňování ve veřejných službách a správě dosud nevídanou a převratnou novinku, neboť umožňuje, aby zaměstnavatel při odměňování určitých zaměstnanců nepostupoval podle jinak závazných tabulek, ale bez ohledu na ně se s nimi dohodl na smluvním platu. Uvedená možnost se týká pouze odměňování těch zaměstnanců, kteří jsou zařazení do 13. až 16. platové třídy, kam jsou zařazováni jen zaměstnanci, kteří splňují předpoklad dosaženého vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu a vykonávají náročné a vysoce kvalifikované činnost i. Kromě smluvních platů pozměněná pravidla odměňování ve veřejných službách a správě významně rozšířila možnosti uplatnění tzv. pásmového odměňování. Při jeho uplatnění může zaměstnavatel svým zaměstnancům volně určovat plat v rámci rozpětí platových tarifů předepsaných pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň platové třídy, do které je zaměstnanec zařazen. Platové stupně přitom v rámci jednotlivých platových tříd zohledňují dosažená léta tzv. započitatelné praxe zaměstnanců. Platí tedy, že čím více let započitatelné praxe, tím vyšší platový stupeň a tedy i vyšší plat. Uplatní-li ale zaměstnavatel pásmové odměňování, může od let započitatelné praxe odhlédnout a určit platový tarif i na základě jiných kritérií. S účinností od 1. ledna 2011 platí, že může být pásmové odměňování využito u všech zaměstnanců ve veřejných službách a správě s výjimkou pedagogických pracovníků. Další změna v zákoníku práce se dotkla pravidel hmotného zabezpečení zaměstnanců v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Již o d 1. ledna 2009 platí, že nemocenské, které je dávkou poskytovanou ze systému nemocenského pojištění, nepřísluší pojištěncům, kteří jsou dočasně práce neschopní nebo jim byla nařízena karanténa, hned, ale až po uplynutí určité doby. V této době trvání dočasné pracovní neschopnosti jsou přitom zaměstnanci hmotně zabezpečeni prostřednictvím náhrady mzdy nebo platu, kterou jim je povinen na vrub svých náklad poskytovat jejich zaměstnavatel. V letech 2009 a 2010 trvala uvedená doba prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V důsledku novely zákoníku práce došlo k jejímu prodloužení na prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Nárok na nemocenské tedy v současné době vzniká až 22. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Po celou dobu prvních 21 dnů trvání některé z těchto překážek v práci vzniká zaměstnancům právo na náhradu mzdy nebo platu vyplácenou zaměstnavatelem. Úsporných opatření nezůstala ušetřena ani oblast hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání, tedy právní úprava poskytování podpory v nezaměstnanosti, obsažená v zákoně o zaměstnanosti. Podle jeho nového ustanovení 44a platí, že nárok na podporu v nezaměstnanosti může uchazeči o zaměstnání, kterému v souvislosti se skončením posledního zaměstnání vzniklo právo na odstupné, odbytné nebo odchodné, vzniknout až po uplynutí doby, která se určí prostřednictvím násobku průměrného měsíčního výdělku, který odpovídá vzniklému právu na odstupné, odbytné nebo odchodné. Zákoník práce například přiznává zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončil výpovědí či dohodou na základě některého z tzv. organizačních důvodů, právo na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Obdrží-li tedy zaměstnanec v souvislosti s výpovědí pro nadbytečnost odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného výdělku a poté se zaregistruje na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání, nárok na podporu mu při splnění dalších zákonem předepsaných podmínek vznikne až po uplynutí doby třech měsíců. Ve vztahu k výši podpory v nezaměstnanosti bylo nově zakotveno pravidlo, podle kterého se podpora (oproti předešlé standardní výměře, která činí 65 % předchozího čistého průměrného výdělku v prvních dvou měsících podpůrčí doby, 50 % v dalších dvou měsících a 45 % po zbytek doby pos kytování podpory), již od počátku snižuje jen na 45 % předchozího výdělku v případě, kdy uchazeč bez vážného důvodu ukončil své poslední zaměstnání sv ým jednostranným právním úkonem nebo dohodou uzavřenou se zaměstnavatelem. Mezi vážné důvody, při jejichž naplnění uchazeče o zaměstnání, který rozvázal svůj předchozí pracovní poměr sám nebo dohodou, nyní zákon řadí například důvod spočívající v nezbytné osobní péči o dítě ve věku do let, v docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce, v místě výkonu nebo povaze zaměstnání manžela či registrovaného partnera, zdravotní důvody nebo jiné vážné osobní důvody hodné zvláštního zřetele. JUDr. Jaroslav Stránský, Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení PrF MU Pozvánka na Pražský Majáles 2011 Srdečně zveme všechny studenty i nestudenty na Pražský Majáles 2011, který se bude konat 6. května od 13:00 na Stromovce. Bližší info naleznete na praha.majales.cz Letos se můžete těšit na opravdové libůstky české hudební scény. Své šlágry nám představí kapely jako Chinaski, Divokej Bill, Tata Bojs, Nightwork, Skyline, Mig 21, Vypsaná Fixa, Sto Zvířat, Tleskač, Wohnout, UDG, volba krále a další. Tedy, nevažte se, odvažte se, jaro je tu a s ním i ráj festivalů! Vaše redakce 18

19 foto: Jan Halámka, Director for marketing ELSA Plzeň foto: Jan Halámka, Director for marketing ELSA Plzeň

20 STUDIJNÍ STÁŽE A PROGRAMY LATAM aneb Studium na fakultách budoucnosti Uvažujete o zahraniční stáži? Chcete kromě rozšíření si znalostí a dovedností práva zažít dobrodružství, poznat daleké krajiny a odjet pokud možno co nejdále? Ačkoliv stáže a studijní pobyty v latinské Americe nejsou ve střední Evropě příliš běžné, měli byste o této části světa uvažovat. Snoubí se zde mnohé výborné univerzity s dlouhou tradicí a vynikající pověstí, exotické země nabízející zážitky všeho druhu (od skvělých kuchyní, přes historické památky dávných civilizací, jedinečnou koloniální architekturu, krásnou a turisticky atraktivní přírodu po vřelé tamní obyvatele). Výlet do Jižní Ameriky má ovšem i své nevýhody. Především jsou tu administrativní omezení. Ke vstupu do většiny zemí potřebujete vízum, zkušenosti zahraničních oddělení škol jsou malé a při zařizování pobytu je třeba počítat s tím, že bude trvat déle, než je obvyklé. Navíc cesta tam je dlouhá a nákladná. I když profesoři a studenti univerzit budou hovořit anglicky jako kdekoliv jinde ve světě, bez znalosti španělštiny dlouho nepřežijete, nemluvě o tom, že se snadno může stát, že potkáte lidi mluvící pouze kečujsky, ajmarsky, nahuatl. Znalost jazyka je pro cestu do latinskoamerických zemí podmínkou, navíc množství kurzů vyučovaných v angličtině je nejistý. Největší problém při cestě do Jižní Ameriky je ovšem bezpečnost. Drogové kartely a levicová i pravicová hnutí mnohdy ovládají větší území jednotlivých států než jejich vlády, policie je v boji proti nim bezmocná, stejně tak jako je nemožné zajistit bezpečnost i v obrovských městech na jejichž okrajích jsou rozsáhlé slumy, kterým se španělsky říká favelas, barridas nebo pueblos jóvenes. Některé z mexických univerzit dokonce v poslední době omezily, právě kvůli vnitrostátní situaci, vypisování stipendií pro zahraniční studenty. Z těchto důvodů je důležité znát prostředí, do kterého se chystáte, nebo alespoň někoho, kdo má předchozí zkušenosti. Vycestovat ve více lidech je jistě také bezpečnější, než se vydat do Jižní Ameriky sám. Samozřejmostí je také vyhýbat se chudinským čtvrtím a vzdáleným a nebezpečným oblastem mimo města. Studium v latinské Americe ovšem neznamená jen nebezpečí. Právo má v zemích latinské Ameriky velikou tradici, i když ne vždy už jeho dodržování. Univerzity se vesměs snaží studentskou mobilitu podporovat, například Mexiko protežuje především studenty s ekonomickým zaměřením. Většina zemí v Jižní Americe má poloprezidentský systém, při studiu se tak můžete seznámit nejen s jiným pojetím studia práv, ale i s problematikou jiné státní formy. A zlepšení španělštiny je prakticky zaručeno. Vzhledem k demografickému, ekonomickému, ale i v mezinárodních sférách politickému rozmachu těchto zemí, bude jistě brzy poptávka po lid ech se zkušenostmi, kteří by mohli pracovat ve stále rostoucím obchodu mezi Evropou a latinskou Amerikou, takže studijní pobyt zde bude jednou vítanou položkou ve vašem životopise. Z pražské právnické fakulty byli v minulém roce vysláni dva studenti do Limy kontakty na ně má, v případě zájmu, dotyčné zahraniční oddělení. Do Mexika zatím přes tyto dohody necestoval nikdo. Všechny informace potřebné k přihlášení se na konkurz o studijní pobyt najdete na stránkách zahraniční spolupráce UK. Výběrové řízení na uvolněná místa (každoročně univerzity uvolňují 1-2 místa, o ta se ale právnická fakulta dělí ještě s FF a FSV) provádí Univerzita Karlova. Termín přihlášení bývá v prosinci, přesné datum je třeba sledovat na stránkách rektorátu. Minulý rok Mexiko studenty právnické fakulty do řízení nezařadilo. Při výběrovém řízení na pobyt v Peru museli uchazeči předkládat motivační dopis, životopis, studijní plán na limské univerzitě, doporučení své fakulty, studijní výsledky od začátku studia, studijní průměr a doklad o úrovni španělštiny (minimálně undergraduate), který však potřebujete pro výběrového řízení sama Universidad de Lima žádný doklad o jazykové úrovni nevyžaduje. Na základě dohod mezi UK a latinskoamerickými univerzitami si účastnící pobytu nehradí studijní poplatky, pouze cestovní a životní náklady. I ty jsou poměrně vysoké, lze se ovšem přihlásit o studijní granty, aby je alespoň částečně pokryl. V Limě počítejte s útratou kolem 750 dolarů měsíčně, v Mexiku pak za celý semestr přibližně se 6000 dolary. Pro případ, že byste o této možnosti opravdu začali uvažovat, přinášíme profily univerzit, se kterými má meziuniverzitní dohody Karlova Univerzita. Universidad de Lima Univerzita hlavního města Peru byla založena v roce 1962 skupinou univerzitních profesorů a významných představitelů průmyslu a obchodu v rámci plánu Rozvoje skrz vyšší vzdělávání. Do dvou jejích fakult se první rok zapsalo sto dvacet studentů. Již za čtyři roky k prvnímu školnímu campusu Campo Marte přirostl další campus Surco. Škola je rozčleněna na tři celky na tzv. škole obchodu se studují veřejná správa, ekonomie, finančnictví, mezinárodní obchod a marketing. Inženýrská škola nabízí studijní programy architektura, průmyslové inženýrství, systémové inženýrství a vedení projektů. Právo se studuje společně s psychologií a komunikačními studii na humanitní škole. Zaměření této sekce má být na humanitní hodnoty v globalizovaném světě a heslem je víš, přemýšlíš, jednáš. Právnická fakulta se prezentuje jako institut, který se výchově studentů soustředí na jejich komunikační dovednosti, jež vedou k řešení konfliktů bez procesních důsledků.v souladu se současným akcentování rychlých řešení v moderním světě. Budoucí právníci mají být vedeni k hledání mnoha různých pohledů a řešení problémů s důrazem na humanistickou, technickou i etickou profesní stránku. Během studia se výuka zaměřuje především na osm sfér práva, a to civilní, ústavní, trestní, správní a mezinárodní právo, čtyři větve práva podnikového (obchodní, foto: Helena Morková, ELSA Plzeň pracovní a daňové právo a informatika) a komplexní utváření právního povědomí. foto: Helena Morková, ELSA Plzeň Universidad Nacionál Autónoma de México Mexická autonomní univerzita (UNAM) je mexickou největší (studuje zde cca 350 tisíc studentů) a nejvýznamnější univerzitou. Založena byla v roce 1910, ale je v podstatě pokračovatelkou a dědičkou tradice Real y Pontifica Universidad de México, kterou založil Karel V. již v roce Spolu s univerzitou v São Paulo je neprestižnější a v publikování nečinorodější univerzitou latinské Ameriky, mezi jejími profesory jsou i držitelé Nobelovy ceny. Chloubou univerzity je její campus Ciudad Universitaria, na kterém v polovině minulého století spolupracovali architekti a umělci světového významu Enrique del Moral, Mario Pani Darqui, Domino García Ramos, Luis barragán, Carlos Lazo Barreiro, Juan O'Gorman, Diego Rivera nebo David Alfonso Siquieros. V roce 2007 byl campus zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Právnická fakulta je sama o sobě kolosem studuje na ní přes deset tisíc studentů, vyučuje téměř tisíc profesorů. Vy výuce je akcentována nacionální složka a solidarita v záležitostech spravedlnosti, rovnosti a solidarity mezi třídami a jednotlivci. Fakulta se snaží o moderní vzhled - má dokonce i své vlastní rádio Ius, pořádá ideokonference o aktuálních právních problémech, má vlastní právní zpravodajství. Studijní materiály se neomezují na judikáty a knihy ve videoformě se odehrávají i některé semináře. Veronika Šmausová, studentka PF UK 20