FrÈdÈric Bastiat CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT

Transkript

1 FrÈdÈric Bastiat CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT

2 LIBER LNÕ INSTITUT a CENTRUM LIBER LNÕCH STUDIÕ dïkujì za podporu, kterou jim p i vyd nì tèto knihy poskytla CREDIT LYONNAIS BANK PRAHA, a.s. a ATLAS ECONOMIC RESEARCH FOUNDATION

3 FrÈdÈric Bastiat CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT a jinè pr ce CASUS DM PRAHA 1998

4 Obsah 5 FrÈdÈric Bastiat Co je vidït a co nenì vidït a jinè pr ce Praha 1998 P eklad z francouzskèho origin lu FrÈdÈric Bastiat, Ce q'on voit et ce q'on ne voit pas, Balance du commerce, PÈtition des fabricants des chandelles, etc., La protection ou les trois chevins, Deux morales, Oeuvres complètes de FrÈdÈric Bastiat IV.ñV., Guillamin et C ie, Libraires, Paris 1863 Vydal Liber lnì institut a Centrum liber lnìch studiì ve spolupr ci s CASUS DM, spol. s r. o. Liber lnì institut Sp len Praha 1 Centrum liber lnìch studiì Sp len Praha 1 CASUS DM, spol. s r. o. V Olöin ch Praha 10 Vöechna pr va jsou vyhrazena. é dn Ë st knihy nesmì b t reprodukov na nebo d le öì ena v û dnè formï, û dn mi prost edky, elektronick mi nebo mechanick mi, bez pìsemnèho souhlasu Liber lnìho institutu a Centra liber lnìch studiì. PoËet v tisk 1000 Copyright 1998, Liber lnì institut, Centrum liber lnìch studiì Translation Doc. PhDr. J n PavlÌk, 1998 Preface Doc. PhDr. J n PavlÌk, 1998 Odborn lektor: Ing. Josef äìma ISBN: (Centrum liber lnìch studiì) Liber lnì institut Centrum liber lnìch studiì CASUS DM Praha 1998 Obsah P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì (J n PavlÌk)... 7 FrÈdÈric Bastiat - myslitel svobody a harmonie (J n PavlÌk) éivot HodnocenÌ v znamu Bastiatova dìla Hayek Hazlitt Gide Marx K Bastiatov m v kon m v oblasti ekonomickè teorie Teorie hodnoty ÑEkonomick harmonieì pozemkovè renty ÑVelk z kon kapit lu a pr ceì Z kon solidarity K metodologii Bastiatovy kritiky ekonomick ch sofismat Geneze a struktura ekonomick ch sofismat Apriorismus Zdrav rozum Reductio ad absurdum Spont nnì d: B h a evoluce CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT I. RozbitÈ okno II. Demobilizace III. DanÏ IV. Divadla a kr sn umïnì V. Ve ejnè pr ce VI. Zprost edkovatelè VII. Omezov nì dovozu VIII. Stroje IX. vïr X. AlûÌrsko XI. Spo ivost a p epych XII. Pr vo na pr ci, pr vo na zisk Pozn mky OBCHODNÕ BILANCE PETICE V ROBCŸ SVÕ»EK PROTEKCIONISMUS ANEB TÿI KONäEL DVA SYST MY ETIKY

5 6 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì 7 P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì DÌlo vynikajìcìho p edstavitele FrancouzskÈ liber lnì ökoly FrÈdÈrica Bastiata, apoötola svobodnèho obchodu, jemuû byl udïlen Ëestn p Ìdomek Ñfrancouzsk Cobdenì, je ËeskÈmu Ëten i tèmï nezn mè. Pr kopnick Ëesk p eklad jeho nejslavnïjöìho a co se t Ëe teoretick ch implikacì nejd saûnïjöìho spisu Co je vidït a co nenì vidït z r (p ekladateli byli J. Kulh nkov a E. Brachan, kniha vyöla ve vydavatelstvì VolnÈ myölenky ËeskoslovenskÈ v Praze) je dnes prakticky nedostupn, takûe n ö Ëten mïl moûnost setkat se s Bastiatem jen p i p Ìleûitosti vyd nì jeho zn mèho protisocialistickèho pamfletu Z kon (p el. L. Hlinovsk, vyd. Academia, Praha 1991), kter ve vzruöenè atmosfè e tehdejöì doby, kdy se protisocialistick a protikomunistick stanoviska zd la nïëìm samoz ejm m, nevzbudil pat iënou pozornost. V myslìch mnoha p ÌsluönÌk naöì univerzitnï vzdïlanè inteligence, kte Ì p ed rokem 1989 povinnï absolvovali kursy marxistickè politickè ekonomie, nenì ovöem jmèno Bastiat plnï nezn mè, neboù zcela jistï vyvol v dvojsmyslnou ñ a pr vï proto zafixovanou ñ asociaci na termìn Ñvulg rnì ekonomieì, resp. podobnï dehonestujìcì oznaëenì Ñvulg rnì apologetika kapitalismuì, coû sugeruje obraz mïlkèho tendenënìho propagandisty, jehoû postupy jsou v p ÌmÈm rozporu s objektivnìmi metodami vïdy. A p itom je pravda pr vï opaën : byla to nikoliv Bastiatova, n brû Marxova tendenënost a p edpojatost ve v kladu v voje ekonomickèho myölenì, kter naöla sv j v raz v tèto naprosto neadekv tnì charakteristice. MarxistickÈ ignorov nì a zkreslov nì v znamu Bastiatovy osobnosti, jeû bylo souë stì boje proti klasickèmu liberalismu jako takovèmu, nav zalo ovöem u n s na nevraûivost, kterou chovali k ideji svobodnèho obchodu i nejv znamnïjöì ekonomovè prvnì republiky. V raznou v jimkou byl tehdy antimarxistick socialista, kritik RaöÌnovy deflaënì politiky

6 8 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì 9 a pozdïjöì keynesovec Josef Macek, 1 kter ve svè p edmluvï k ËeskÈmu p ekladu Bastiata z r podal n sledujìcì zpr vu o obecnèm rozöì enì protekcionistick ch postoj mezi tehdejöìmi Ëeskoslovensk mi politiky a ekonomy: Ñéijeme v dobï a zemi, kdy nejvïtöì bludy p ipisovanè merkantilist m oz vajì se jako vïötby z st ministersk ch. éijeme v dobï a zemi, kdy ministr obchodu ve st tï na v voz odk zanèm h jì cla, oddïlujìcì n s od celèho svïta, jakoûto opat enì proti ªp Ìvalu zboûì z NÏmecka; kdy ministr financì, kter mïl povïst dobrèho finanënìka (Dr. RaöÌn), h jil vysok cla z d vod fisk lnìch, p ehlìûeje, jak st t kv li nim hroznï trpì, jednak drahotou hmot, kterè kupuje pro svè rozmanitè Ëely (stavby, stavy, vojsko), jednak v öì osobnìch plat, kterè pro drahotu zboûì se nemohou anebo aspoú by se nemïly sniûovati; (Ö) PravÌ-li Charles Gide, ûe dìk pamflet m Bastiatov m neslyöìme od ochran hrozby o ªz plavï nebo ªvp du cizìch v robk a ûe ªstar a slavn argument o n rodnì pr ci se oz v jen p iduöenï, musìme prohl sit, ûe tomu snad tak je v st tech z padoevropsk ch, ale u n s star a slavn argument o ochranï dom cì pr ce p ed cizì konkurencì hlaholì od nejkrajnïjöì pravice po nejkrajnïjöì levici. A pokud se t Ëe z plavy a vp du cizìho zboûì, kter nastane po uvolnïnì zahraniënìho obchodu, jsou u n s takè odbornìci jinèho mìnïnì, neboù 3. b ezna 1923 v vodnìku ªLidov ch Novin napsal Dr. Engliö, univ. profesor n rodnìho hospod stvì, ûe ªotev enì (naöich) hranic do st t s pevnou valutou by znamenalo zhroucenì platebnì bilance a mïny.ì 2 Pokud nïkdo z Ëten najde v Mackov ch formulacìch, vztahujìcìch se k mrtv m ministr m a ekonom m, leckterè paralely k naöì nejûivïjöì souëasnosti, kdy d vno vyvr cenè omyly opït zaznìvajì z st ministersk ch, je to takè d sledek skuteënosti, ûe jiû oni slavnì ekonomovè RaöÌn a Engliö nepromyslili do hloubky ideje ekonomickèho liberalismu, jeû kromï nemnoha dalöìch tak znamenitï prezentoval Bastiat, a nevyvodili z nich se striktnì konzekventnostì nutnè implikace a z vïry. Nelze sice tvrdit, ûe RaöÌn a Engliö nebyli v celkovèm souhrnu svèho teoretickèho 1 BliûöÌ daje o ûivotï a dìle Josefa Macka lze najìt v ûivotopisnèm medailûnku publikovanèm spolu s uk zkami z jeho spis MravnÌ n zory Adama Smitha a Soci lnì ekonomika ve sbornìku»esk liberalismus (eds. M. Znoj, J. Havr nek, M. Sekera), Torst, Praha 1995, str Josef Macek, P edmluva, in: FrÈdÈric Bastiat, Co je vidït a co nenì vidït, VydavatelstvÌ VolnÈ myölenky ËeskoslovenskÈ v Praze 1923, str i praktickèho dìla obh jci klasickèho liberalismu; nebyli vöak v tomto svèm silì d slednì a hlavnï ñ nebyli apoötoly klasickèho liberalismu jako kdysi Bastiat nebo jako jejich souëasnìk Mises a o nïco mladöì Hayek. A to, co v onè dobï naprosto sch zelo ËeskÈmu ekonomickèmu, politickèmu i kulturnìmu myölenì, byl pr vï hlas apoötola, kter by zanìcenï, neohroûenï, p esvïdëenï a p esvïdëivï hl sal ideje klasickèho liberalismu v jejich p vodnì, û dn mi kompromisnìmi stupky nezkalenè ryzosti, kter by byl s to oslovit jak intelektu ly, tak öirokou ve ejnost, a u nïhoû by se teoretick a publicistick Ëinnost spojovala s ne mornou politicko-organizaënì pracì ñ pr vï tak, jak to Ëinil Bastiat. Tento hlas ñ byù by to byl vox clamantis in deserto ñ by byl vytvo il jasnï vymezen protipûl v Ëi kompaktnìmu sboru kritik kapitalismu a liberalismu, aù jiû komunistickè, socialistickè, pseudoliber lnì, humanistickè, klerik lnì Ëi nacionalisticko-faöizujìcì provenience. RaöÌn a hlavnï Engliö, kte Ì byli oba vyökoleni v pozitivistickè tradici p edepisujìcì striktnì vïdeckou objektivitu, traktovali socialismus, resp. st tnì intervencionismus resp. komunismus jako danè fakty, srovn vali je s liber lnìm dem a nezaujatï konstatovali v hody a nev hody, kterè plynou jak z kolektivismu, tak z individualismu. Pod vlivem tèto tradice, 3 kter jednak vede k opatrnosti v Ëi zobecúov nì a jednak vyluëuje jakèkoliv hodnocenì, se Engliö i RaöÌn vyh bali jednoznaënè a principi lnì obhajobï klasickèho liberalismu v celèm jeho dosahu; je- 3 Pozitivismus, jak zn mo, neuzn v û dnou podstatu, kter by byla Ñzaì fakticitou, a tìm znemoûúuje, aby jist Ë st faktickè skuteënosti byla shled na jako Ñp irozen ì (tj. shodujìcì se podstatou) a jin zase jako Ñnep irozen ì (tj. odporujìcì podstatï); v d sledku toho se v pozitivismu eliminuje i implicitnì principi lnì hodnocenì, kterè je obsaûeno pr vï v onom protikladu mezi Ñp irozen mì a Ñnep irozen mì, s nìmû operovali vöichni liber lnì klasikovè a takè Bastiat. (V tèto souvislosti stojì za zmìnku, ûe liberalismus Carla Mengera je metodologicky zaloûen nikoliv na pozitivismu, n brû na aristotelskè distinkci jevu a podstaty.) NÏkdo by mohl namìtnout, ûe Engliö byl p ece novokantovec, a nikoliv pozitivista. Jeho novokantovstvì, kterè po vzoru t Ì Kantov ch Kritik tvrdì apriornì charakter kauz lnìho (p ÌrodnÌho), normativnìho a teleologickèho myölenkovèho du, mu v d sledku toho, ûe teleologii ch pe jako nutn zp sob vïdomèho subjektivnìho traktov nì reality, znemoûúuje tematizovat v apriornìm duchu nez mïrnè Ëinky naöeho ËelovÈho jedn nì, ËÌmû se celè utv enì spont nnìho du trhu ocìt v oblasti aposteriornì fakticity. Hayek se ve svèm evoluënìm novokantovstvì vyhnul tèto obtìûi tìm, ûe na rozdìl od Engliöe (u nïjû je teleologie z kladem pro vöechny ostatnì myölenkovè dy) stanovil prioritu spont nnï vznikl ch norem v Ëi teleologii, p iëemû nutn platnost normativnìho systèmu normujìcìho jedn nì, jeû ve sv ch nevïdom ch d sledcìch zakl dajì trûnì d, je d na jeho osvïd- ËenÌm v konkurenënìm boji o p eûitì. NejvÏtöÌ pozitivnì z sluha Engliöova novokantovstvì spoëìv podle naöeho n zoru v tom, ûe zakl d apriornì charakter z kona meznìho uûitku.

7 10 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì 11 jich opatrnost zkr tka vypl vala z toho, ûe v û dnèm p ÌpadÏ nechtïli b t povaûov ni za apologety, coû byla (a je) ta nejvïtöì pohana pro pozitivisticky orientovanèho vïdce. ZmÌnÏn opatrnost pak RaöÌna vedla nap Ìklad k n sledujìcìmu tvrzenì: ÑSocialistick kritika soukromohospod skè soustavy jest mnohdy od vodnïna a reformy p in öejìcì, ale jen potud, pokud ne ËelnÈ nahrazuje ËelnÏjöÌm.ì 4 U Engliöe pak lze najìt rozliöenì mezi individualistick m a solidaristick m (soci lnìm) st tem, jeû je odvozeno z rozdìlu mezi individualismem, kter vyjad uje v li jednotlivce k ûivotu a onè svobodï, jeû je k ûivotu nutn, a solidarismem, kter vyjad uje v li kolektivu (sic!) k ûivotu a trvalèmu rozvoji. 5 Kdyû d le Engliö traktuje funkce obou typ st tu (a sice tìm zp sobem, ûe p Ìsluön pojem st tu kombinuje s apriornìmi kategoriemi normy a ËelovÈho jedn nì), tak uvaûuje kromï jinèho hospod skou (tj. teleologickou) aktivitu individualistickèho st tu, kter spoëìv v tom, ûe Ñst t tedy vystupuje mìsto podnikatele, aby opat il statky a sluûby pro spot ebitele lèpe neû podnikatelöì 6 Co se t Ëe solidaristickèho st tu, ten teleologicky funguje tak, ûe Ñm ûe p ijmout celou nebo Ë st pèëe o n rod do vlastnìho hospod stvì, jehoû po dek je urëen jeho Ëelem ñ ide lem ËlovÏka a n roda (Ö) P i upot ebenì se hled co nejvïtöì uûitek, dan tìmto ide lem a vyj d en proto p Ìr stkem na ûivotï, zdravì a kultu e (pomoc nejslaböìm je nejuûiteënïjöì)ì; tohoto maxim lnìho uûitku se dos hne nejmenöìm n kladem, jìmû je podle Engliöe Ñp ÌspÏvek nejsilnïjöìchì. 7 Engliö pak konëì 4 Alois RaöÌn, N rodnì hospod stvì (1921), in:»esk liberalismus, str RaöÌn d le p ÌznaËnÏ pozitivistick m zp sobem vytyëuje koly pro n rodohospod skè b d nì; je t eba zkoumat, ÑÖkter soustava by byla hospod rnïjöì a proë; jak prov dì se rozdïlov nì statk na osoby a t Ìdy p i soustavï p evahou kapitalistickè a jak by se prov dïlo p i socialistickè.ì (Ibid.) Tedy pozitivnì zkoum nì ñ jakoby jiû p ed 70 lety nebyly Bastiatem formulov ny principi lnì argumenty proti socialismu. A p itom RaöÌn patrnï Bastiata znal, jelikoû jeho pojetì solidarity je skoro doslovnï bastiatovskè. (Ibid., str. 475.) Abychom vöak RaöÌnovi nek ivdili ñ p i svèm rozvaûov - nì v hod a nev hod obou systèm uv dì ve prospïch liberalismu tento klasick argument: OsvobozenÌ lidstva, osobnì svoboda, kter tvo Ì z klad politickèho a spoleëenskèho z ÌzenÌ dneöka, jde ruku v ruce se soukrom m vlastnictvìm, ono je doplúkem jedincovy osobnì svobody, z rukou svobodnèho rozvoje jednotlivcova.ì (Ibid., str. 478.) 5 Srv. K. Engliö, Demokracie a st tnì p sobnost (1933), in:»esk liberalismus, str Ibid., str Ibid., str Zde m ûeme vidït zmìnïnè hranice Engliöova novokantovskèho apriorismu ñ apriornì kategorie Ëelovosti a z nì plynoucì apriornì princip maxima uûitku p i minimu n - klad se bez nejmenöìch teoretick ch obtìûì aplikujì na moûnou empirickou realitu aktivit tìm, ûe je t eba jistèho harmonickèho a rovnov ûnèho pomïru mezi individualismem a solidarismem, jehoû ÑporuöenÌ je ökodou pro obaì. 8 Aù jiû oba tito naöi nep Ìliö d slednì liber lnì ekonomovè v jin ch p Ìpadech h jili ve svè teorii i praxi vïc svobody sebelèpe, prost skuteënost, ûe Ëinili v öe zmìnïnè a jim podobnè koncese socialismu, jim znemoûnila b t apoötoly klasickèho liberalismu. Jeûto se z r zn ch d vod zdr hali b t apologety svobody, p enechali volnè pole apologet m cesty do otroctvì. Je totiû obrovsk rozdìl mezi postupem, v jehoû r mci samotnì liber lovè teoreticky zd vodúujì moûnost resp. nutnost kompromisu mezi liberalismem a socialismem (neboli tzv. t etì cestu), a postupem, kdy liber lovè v teorii a praxi nekompromisnï prosazujì a obhajujì ryzì principy liber lnìho du, a kdyû jsou v politickè praxi p ece jen p inuceni ke kompromis m, tak tyto kompromisy jasnï oznaëì jako stupky od principu vynucenè politick m n tlakem 9 a promptnï teoreticky prokazujì ökodlivost vzd lenïjöìch, bezprost ednï neviditeln ch d sledk tïchto stupk. 10 SkuteËnost, ûe v meziv leënèm obdobì se u n s ani mezi samotn mi ekonomy nenaöel hlas bezv hradnï a rezolutnï prosazujìcì svobodu, kter by byl onìm jasnï vymezen m protipûlem v Ëi mnoûìcìm se hlas jejìch nep tel, pak vedla k tomu, ûe ostatnì skupiny inteligence (humanistickè a technickè) byly naprosto intelektu lnï bezbrannè v Ëi marxistick m agit tor m, kte Ì si na stranick ch ökolenìch a za pomoci broûurek osvojili marxistick politicko-ekonomick ûargon a metodiku ofenzivnì sofistickè argumentace. O tèmï obecnèm zavrhov nì dïdictvì klasickèho liberalismu v meziv leënèm ËeskÈm myölenì 11 velmi v mluvnï svïdëì stanovisko p e- paternalistickèho st tu (neboli, jak Engliö Ìk, na jeho obsahovou p sobnost Ëili materi lnì politiku) ñ aniû by oz ejmilo, ûe ve skuteënosti by takovè aktivity byly s onìm principem v hlubokèm rozporu. 8 Ibid., str V jinè rovinï byl tento postup uplatnïn R. Reaganem, kter namìsto r zn ch teoriì konvergence kapitalismu a komunismu, teoriì konce ideologiì a namìsto pozitivistickèho srovn v nì klad a z por obou systèm jasnï a nekompromisnï vyslovil, ûe komunismus je Ìöe zla. 10 Jak jsme se mïli moûnost p esvïdëit, takè tento postup m ûe maskovat ned slednè a liknavè uplatúov nì liber lnìch princip v politice, avöak na rozdìl od p edchozìho m tu v hodu, p ÌsluönÌ politikovè mohou b t usvïdëeni z rozporu mezi slovy a Ëiny. 11 Je p ÌznaËnÈ, ûe Josef Macek se cìtil nucen p iëinit k textu Co je vidït a co nenì vidït nïkolik

8 12 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì 13 svïdëenèho demokrata, principi lnìho antikomunisty, politickèho liber - la a jinak vöestrannï ctyhodnèho muûe Ferdinanda Peroutky, kter ke kapitalismu zaujal doslova Marxovo stanovisko: ÑKter hlavnì sìla patrnï podkop v kapitalistick d? (Ö) Rozhodnou r nu kapitalismu zasadì asi kapitalismus s m.ì 12 O liberalismu zase soudì Peroutka toto: ÑKapitalistick sta p etèkala slovy svobody: ËÌm hrnìëek za mlada nav- el, tìm k st ru p chne. Liber lovè nebyli schopni Ëelit kapitalismu ani vidït jej v pravè podobï, dokud neprovedli kritiku pojmu svobody. Liberalismus ve dvac tèm stoletì naprosto nem ûe b t totèû, co byl liberalismus ve stoletì devaten ctèm.ì Podle Peroutky se nov liberalismus m zab vat kolem, Ñjak Ëelit zneuûìv nì svobody a jak postavit hr ze nïkter m n sledk m p ebujelè svobody. (Ö) Lidsk pr va, kter leûì na lidstvu jako tïûk k Ìû, nestojì za mnoho, a liber lovè, dovedou-li se podìvat na svobodu kriticky, ne pouze s vratk m a mlhav m citem, musì se postavit jiû proti pojmu kapitalistickè svobody.ì D le cituje ustanovenì tehdejöì ËeskoslovenskÈ stavy, v souladu s nìmû je ÑsoukromÈ vlastnictvì omezitelno z konemì a dod v, ûe ÑnÏkte Ì liber lovè, duchem z doby naöich dïdeëk, budou snad tvrdit, ûe je to neliber lnì vïta. Ale my nep estaneme tvrdit, ûe je to vïta velmi liber lnì. M ûe sice uloûit jakèsi omezenì jednotlivc m, ale chr nì svobodu vïtöiny.ì TudÌû platì, ûe Ñst tnì organizace m ûe uskuteënit vìce opravdovè svobody na svïtï neû dobr v le soukrom ch vlastnìk Öì V d sledku toho musì liber l podle Peroutky Ñv norm lnìm hospod skèm ûivotï stavït organizaci nad naprostou svobodu kapitalistickouì, jelikoû hospod sk m nesn zìm se d pozn mek (v souvislosti s Bastiatovou kritikou st tnìho ökolstvì a zp sobu eöenì problèmu nezamïstnanosti prost ednictvìm ve ejn ch pracì, jakoû i s Bastiatov m pozitivnìm ocenïnìm role obchodnìk -zprost edkovatel ), v nichû se snaûì zmìrnit dopad Bastiatov ch ÑkacÌ sk chì myölenek na ËeskÈho Ëten e (zejmèna z ejmï na dïlnìky). V samotnè p edmluvï tak ËinÌ poukazem na to, ûe Bastiatova kritika socialist se t k jen tïch z nich, kte Ì socialismu neporozumïli a zdiskreditovali jej (jako v BastiatovÏ dobï Louis Blanc a ve XX. stoletì bolöevici), a doporuëuje tehdejöìm socialist m nalèzat pouëenì v Bastiatovi, kter jako autor vïty ÑVelmi d leûit m kolem v politickè ekonomii je napsat dïjiny vyko isùov nìì je Ñodp rcem socialismuì jen v uvozovk ch. (C. d., str. 8.) Zde jiû ovöem Mackovo moderov nì Bastiata bohuûel p ech - zì ve falöov nì Bastiatova nesmi itelnèho postoje k socialist m vöech odstìn bez v jimky; Macek snad musel vïdït, ûe Bastiat termìnem Ñvyko isùov nìì vûdy mìnil nikoliv tzv. kapitalistickè vyko isùov nì, ani nic takovèho, co by mïlo souvislost s trûnìm dem a s jeho principem smlouvy a oboustrannè v hodnosti, n brû vöechny formy expropriace prov dïnè prost ednictvìm mocenskèho donucenì. 12 F. Peroutka ve stati ÑNÏco se dïjeì z r In: Ferdinand Peroutka, O vïcech obecn ch I., SPN, Praha 1991, str Ëelit jedinï tak, ûe se ÑmusÌ odhadnout odbyt a dle toho organizovat v roba podle jednotnèho pl nuì. Nakonec vyslovuje nutnost spolupr ce liber l se socialisty, kte Ì Ñbudou muset hezk kus cesty jìt nynì spoluì. 13 Kdyû si uvïdomìme, ûe Peroutka byl jinak jednìm z nejznamenitïjöìch a nevlivnïjöìch Ëesk ch demokratick ch myslitel, tak m ûeme jen s lìtostì konstatovat, ûe v kontextu jeho postoje ke klasickèmu liberalismu platì: corruptio optimi pessima. 14 M me snad hledat tïchu v tom, ûe tehdy Ñcel svït öel dolevaì 15 a ûe (co se t Ëe nap Ìklad naöì bastiatovskè kauzy) v NÏmecku, kde Bastiat nejd Ìve vzbudil nadöenì mezi takov mi liber ly XIX. stoletì, jako byl Prince-Smith, upadlo potè jeho jmèno do naprostèho zapomenutì a od r aû dodnes tam nevyöel û dn p eklad jeho dìla? Nuûe, doleva neöel v tè dobï nap Ìklad von Mises a jeho hlas nebyl vzd len natolik, aby ho u n s nebylo slyöet. TakÈ Bastiat v 13 Toto novè pojetì liberalismu nastìnil Peroutka ve statìch p ÌznaËnÏ nazvan ch ÑLiberalismus a zlatè teleì a ÑJsme jeötï liber ly?ì. (In: F. Peroutka, O vïcech obecn ch I., str , 132.) Byl zde ovlivnïn ponejvìce L. T. Hobhousem, kter nïjakou dobu p edtìm opustil ady klasick ch liber l a p ikroëil k dezinterpetaci pojmu Ñliberalismusì, v nìû se tento pojem vpravdï dialekticky ÑzvracÌ ve sv j protikladì; o tom svïdëì Peroutkou uv dïn cit t z Hobhouse, podle nïhoû ÑprvnÌ podmìnkou vöeobecnè svobody je jist mìra vöeobecnèho omezenìì. (F. Peroutka, c. d., str. 106.) 14 N sledujìcì cit t z Peroutkov ch vah, v nïmû se jeho formulace tèmï doslovnï kryjì s Engliöov mi, svïdëì o tom, ûe Engliöovo ned slednè pojetì liber lnìch princip bylo plnï slu- ËitelnÈ s antikapitalistick m pseudoliberalismem, jak jej tehdy rozvìjel Peroutka: ÑKolektivismus a individualismus jsou pr vï tak jako rozum a cit nebo klasicismus a romantismus dvï lidskè mohutnosti, kterè vz jemnï se majì drûet na uzdï a vytv et dramatickou harmonii; jen vnit nï ochuzenè lidstvo vyhladì jednu z obou sil a vytvo Ì such, mechanick po dek, ze kterèho brzo se mu bude chtìt utèci.ì (F. Peroutka, O vïcech obecn ch I., str. 133.) Vznik opr vnïn ot zka, proë se v bec jeötï Peroutka hl sì ke jmènu Ñliberalismusì? Peroutka na ni odpovìd v tom smyslu, ûe liberalismus se sv m d razem na prvek individualismu vyhovuje jeho individualistickèmu zaloûenì, avöak jen takov, kter nenì Ñhospod skou teoriì, n brû duchovnìì. (Ibid., str. 132.) Ke zp esnïnì svè pozice pouûìv äaldovy formulace Ñindividualistick socialistaì, coû je opravdu velmi trefn charakteristika tohoto typu Ñliberalismuì. 15 Nap. dalöì z nejlepöìch duch ËeskÈho n roda, F. X. äalda, kter cel sv j ûivot lpïl na ÑetickÈm mï Ìtku postul tu svobodyì, s veökerou svou autoritou tehdy prohlaöoval: ÑJe to vìce neû pravdïpodobnost, ûe dnovè liberalismu jsou seëtïni, ûe stojìme p ed novou epochou soci lnì v - zanosti a soci lnìho objektivismu.ì (F. X. äalda, Nov prolet sk poezie?, äald v Z pisnìk 3, , Ë , str ) Josef Macek ukazuje, ûe vyhranïn duchovnï-estètsk orientace äaldova naöla sv j v raz v jeho inklinaci k reakënìmu kritikovi kapitalistickè ekonomie a modernì industri lnì civilizace v bec ñ lordu Ruskinovi: ÑCtitel a Ëesk tlumoënìk nejvïtöìho tupitele Smithova Ñp irozenïì tupì n rodnì hospod stvì.ì D le pak cituje äaldovu vïtu z p edmluvy k jeho p ekladu Ruskinovy knihy SÈzam: ªRuskin ukazuje st le znova a znova, ûe nejvïtöìm nep Ìtelem kr snèho ûivota je industrialism a p edpoklad jeho: sobeckè modernì n rodnì hospod stvì. Macek dod v, ûe by tuto vïtu nikdy necitoval, pokud by jejì autor nebyl vlivn m tv rcem Ñliter rnì mûdy kter se u n s ztotoûúuje se vzdïl nìm asi tak jako krejëovsk mûda se vkusem.ì J. Macek, MravnÌ n zory Adama Smitha (1915), in:»esk liberalismus, str

9 14 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì 15 spis Co je vidït a co nenì vidït jiû byl u n s k m nì a mohl nïkoho p ivèst k zamyölenì. Je snad p ÌËinou plebejsk p vod a charakter ËeskÈ inteligence? Kaûd takov a podobn odpovïô m ûe b t sice zajìmav z historickèho hlediska, avöak implicitnï naznaëuje, ûe omyl naöich p edch dc byl vlastnï nutn, ûe lidsk rozum je tak podmìnïn dobou Ëi t ÌdnÌm p vodem, ûe v p ÌsluönÈ dobï vlastnï nem ûe poznat pravdu, p estoûe je mu tato jiû d Ìv objeven pravda pod na v dokonale stravitelnè formï. Od toho je jiû jen kr Ëek k tvrzenì, ûe doba n s podmiúuje vûdy a ûe tedy nikdy, v û dnè dobï nejsme s to poznat pravdu. Kaûd tzv. pravda je pak jen dobovou iluzì. To je historick relativismus Ëili do historie promìtnut koncepce eck ch sofist, kterou dneönì sofistè prezentujì jako postmodernismus a kter je v pol rnìm protikladu v Ëi klasickèmu liberalismu. Stanovisko klasickèho liberalismu spoëìv totiû v tom, ûe lidsk rozum je schopen osvobodit se od dobov ch iluzì a proniknout k nutn m (apriornìm) struktur m p irozenèho du (rozvìjejìcìho se za absence n silì), jeû jsou historicky invariantnì, neboù souvisì s podstatn mi a nutn mi rysy fungov nì naöì mysli. Hled nì zd vodnïnì, proë bylo nutnè, ûe se v danè dobï nedospïlo k liber lnìm idejìm, by bylo vlastnï popìr nìm tïchto idejì. RadÏji tedy p ipusùme n hodu, kter je jako takov v souladu s evolucionistick m p Ìstupem; byla to n hoda, ûe pr - vï ve VÌdni, a nikoliv v Praze Ëi BrnÏ se tehdy vyskytl Ludwig von Mises, kter d l v nep ejìcì dobï rozvìjel dïdictvì klasickèho liberalismu. Avöak skuteënost, ûe i po p du komunismu, v nïmû se podstatn charakter socialismu uskuteënil ve svè pravè podobï zbavenè vöech p Ìkras, se u n s, kde m me tuto trpkou zkuöenost jiû za sebou, znovu toëì proti liberalismu, je d kazem nepouëitelnè zaslepenosti, kter se neust le soust eôuje na to, co je bezprost ednï vidït a ignoruje vöestrannï a mnohokr t (nikoli pouze Bastiatem) rozvinutè evidentnì d kazy o tom, ûe p i absenci svobody vede bezprost ednï viditelnè dobro k bezprost ednï neviditeln m öpatn m d sledk m, kterè ono bezprost ednì dobro co do rozsahu kompenzujì nebo dalece p evyöujì. Z st dneönìch odp rc klasick ch liber lnìch idejì se v ohluöujìcìm zesìlenì produkovanèm medi lnìmi tlampaëi oz v st le jedna a tat û n - mitka, kterou, jak jsme vidïli, uplatnil jiû v dobovè podobï Peroutka a kter patrnï zaznì i na adresu naöeho silì o prezentaci Bastiatov ch myölenek ËeskÈmu Ëten i: ÑKdepak, p novè, s nïjak m 150 let star m manchestersk m kapitalismem, s nïjak m zapomenut m vulg rnìm francouzsk m Cobdenem na dneönì globalizujìcì se postmodernì realitu! Zaspali jste prostï dobu a na rozdìl od n s ûijete v minulosti.ì 16 Na tohle nelze odpovïdït nic jinèho neû oni odp rci doposud myslì v intencìch staromûdnìho a mnohokr t vyvr cenèho historismu a ûe jsou napo d v zajetì pravdïpodobnï se tv ÌcÌ spekulativnì floskule o p echodu kvantitativnìch zmïn v kvalitativnì, kter je v mûdnìm pseudovïdeckèm ûargonu maskov na floskulì o emergenci. Nikdo totiû nepopìr, ûe v souëasnosti doch zì k obrovsk m zmïn m v souvislosti s r stem informatizace v planet rnìm mï Ìtku, avöak jestliûe by tyto kvantitativnì zmïny, t kajìcì se p enosu a zìsk v nì st le vïtöìho objemu informacì opravdu zp sobovaly zmïny v apriornìch a form lnìch struktur ch lidskèho individu lnìho hodnocenì, na nichû je zaloûena veöker teorie ekonomickèho liberalismu, pak by opravdu muselo doch - zet k onïm mysteriûznìm dialektick m skok m, jimiû se Ñkvantita zvracì v kvalituì a skrze nïû, jak to Ìk Marx, urëit konkrètnì, historicky determinovan dobov Ñlidsk podstataì p ech zì v nïjakou jinou. Tito odp rci netuöì, ûe kdyû p ipustì nap. platnost z kona meznìho uûitku (coû oni p ipustì, protoûe nemajì û dn argument k jeho vyvr cenì) jakoûto z kona, kter je jako takov nutn a obecn a uplatúuje se v jedn nì vöech lidì ve vöech dob ch, tak musì v d sledku toho se zcela stejnou nutnostì p ipustit onu apriornì souvztaûnost mezi bezprost ednï viditeln m a neviditeln m, kterou prezentuje Bastiat 17 n sledujìcì Adama Smitha, a dalöì apriornì struktury lidskèho jedn nì odhalenè Mengerem, Bˆhm-Bawerkem, Misesem, Hayekem, Beckerem atd. (SkuteËnost, ûe naöi odp rci netuöì nic o tom, ûe by akceptace nïëeho mohla mìt nïjakè bezprost ednï nezjevnè d sledky, ovöem jaksi pat Ì k jejich profesi; jiû jejich velmistr Keynes zd razúoval, ûe Ñv dlouhodobè perspektivï jsme 16 V r mci ËeskÈho ekonomickèho myölenì se podobnï vyj d il jiû AlbÌn Br f: ÑD sledn ch liber l v tomto smyslu jest jiû nynì tak poskrovnu, ûe m ûeme Ìci: Liberalismus jako absolutnì princip n leûì jiû historii.ì AlbÌn Br f, Boj proti liberalismu (1897), in:»esk liberalismus, str SkuteËnost, ûe Bastiat neznal teorii meznìho uûitku, zde nehraje û dnou roli; neznal ji ani Adam Smith. Jejich koncepce harmonizujìcì ÑneviditelnÈ rukyì BoûÌ proz etelnosti, resp. neproz etelnè a disharmonizujìcì ÑviditelnÈ rukyì mocensk ch intervencì, kter jiû sama o sobï p es hla oblast bezprost ednì jevovosti smïrem k uchopenì podstaty, nalezla v marginalismu neot esiteln fundament na rovni hluböì vrstvy podstatnosti.

10 16 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì 17 vöichni mrtviì, aniû tuöil, ûe svou orientacì na kr tkodobost vede ËlovÏka zpït k divoch m a zvì at m.) A jeûto apriornì struktury lidskèho hodnocenì a lidskèho racion lnìho (a jak uk zal Becker, i domnïle iracion lnìho) jedn nì nepodlèhajì ani historickè determinaci, ani kvalitativnìm skok m, proëeû z nich ani p i jejich agreg tnìch interakcìch neemerguje û dn vyööì kvalita, kter by nebyla redukovateln na struktury sv ch konstitutivnìch element, ukazuje se, ûe promluvy o globalizaci nejsou niëìm jin m neû dalöì verzì ekonomick ch sofismat, kterè tak spïönï potìral onen tisìckr t ignorovan, tisìckr t pomlouvan, ale nikdy nevyvr cen, a proto nest rnoucì Bastiat. 18 Je p ÌznaËnÈ, ûe v USA, kde bylo dosaûeno nejvyööìho stupnï rozvoje ekonomickè vïdy, nebyl obecnï Bastiat nikdy ignorov n ani povaûov n za nïjak druh manchesterskè fosilie. Jestliûe v Anglii byla kontinuita st le nov ch p eklad z Bastiatova dìla, kter zaëala jiû bïhem Bastiatova ûivota, ponïkud naruöena n stupem keynesovstvì, byli to pr - vï AmeriËanÈ (a takè KanaÔanÈ), kdo v letech nejvïtöìho vlivu keynesovstvì p evzali v tomto smïru ötafetu (jde o p eklady z 30. a 40. let); poslèze v letech öedes t ch a sedmdes t ch, v dobï nastupujìcì renesance idejì klasickèho liberalismu, vyd v Foundation for Economic Education reprezentativnì t Ìsvazkov v bïr z nejd leûitïjöìch Bastiatov ch dïl (vëetnï jeho hlavnìho dìla, Ekonomick ch harmoniì), a to ve velk ch n - kladech a v nïkolika vyd nìch, kter zp Ìstupnila jeho dìlo öiröìm vrstv m Ëten stva. Snad proto, ûe u nïj nalèzajì AmeriËanÈ leccos z jadrnèho humoru svèho Benjamina Franklina, kter na Bastiata velice zap sobil, obliba jeho dïl neust le roste, a to zejmèna mezi katallakticky orientovan mi ekonomy. Jeho ÑPetice v robc svìëekì, kter v naöem svazku vych zì v ËeötinÏ poprvè, je mezi americkou ekonomickou ve ejnostì vöeobecnï zn m a tvo Ì jakoby nutnou souë st ekonomickèho vzdïl nì. Tato akceptace Bastiatova ironie a humoru potvrzuje myölenku nïmeckèho liber la D. Doeringa, podle nïhoû je pr vï humor z kladnìm estetick m postojem klasickèho liberalismu ñ bez humoru by si totiû klasiëtì liber - 18 Ñ»ten i tïchto vah Bastiatov ch stïûì uvï Ì, ûe poprvè byly vytiötïny v Pa Ìûi uû r Je pravda, ûe na nïkter ch str nk ch to dnes ËlovÏka vol k doplnïnì nebo domyölenì, sem tam k poopravenì nïkterè podrobnosti, ale celek je skvïl, nevyvr cen a nev vratn Öì Josef Macek, P edmluva, str. 7. lovè museli zoufat nad mnoh mi sv mi bliûnìmi, kte Ì nechtïjì nebo nejsou s to nahlèdnout evidentnì pravdy. 19 Pr vï ve srovn nì s americk m vztahem k Bastiatovi lze soudit, ûe pro ËeskÈ ekonomickè myölenì a hlavnï pro naöi ekonomickou publicistiku je nemal m handicapem skuteënost, ûe se nerozvìjely v dlouhodobèm kontaktu s ûiv mi podnïty, na nïû je dìlo FrÈdÈrica Bastiata tak bohatè. Bastiatovi je totiû vlastnì to, co n m vöem teô velice chybì ñ schopnost nahlèdnout podstatu problèmu, logick exaktnost, vyr stajìcì z dïdictvì aristotelskè logiky, vïdomì nutnosti filosofickèho z kladu, ale i jadrnost, srozumitelnost a praktiënost a to vöechno ve spojenì s odleh- Ëen m a brilantnìm stylem, s francouzsk m vtipem a espritem a v neposlednì adï ñ se smyslem pro mìru a vkusem. 20 V naöich promluv ch, rozprav ch, polemik ch a rètorick ch v konech se nalezne spìöe mïlkè rozumov nì bez vtipu, jadrnost bez vkusu, praktiënost bez öpetky teoretickèho ch p nì podstaty, vtipkov nì bez filosofickè hloubky ñ a logick exaktnost v duchu klasickèho racionalismu v tomto tzv. postmodernìm vïku obvykle sch zì plnï. A p itom m me v naöì tradici muûe, kter se francouzskèmu mysliteli v mnohèm podobal ñ nap Ìklad tìm, ûe stejnï jako on studoval Adama Smitha, ale zejmèna oddanostì ideji svobody aû po hrob a dokonce i zp sobem, jìmû opustil tento svït: byl to Karel HavlÌËek-Borovsk, kter v sobï ztïlesúoval jak anglick common sense, tak francouzskou duchaplnost, a jehoû myölenkovè dïdictvì tak v ele doporuëoval»ech m (i Slov k m) T. G. Masaryk. StejnÏ jako Bastiat, jenû pod vlivem Franklina mì Ì k obecnï srozumitelnèmu vyjad ov nì podstatn ch myölenek, zast v i HavlÌËek n zor, ûe Ñkaûd velik, nov a moudr myölenka d se velmi popul rnï vyj d it, a ned -li se vyj d it, tvrdìme o nì, ûe nic 19 Srv. Detmar Doering, Liberalismus ñ ein Versuch ber die Freiheit, Friedrich-Naumann- Stiftung, Sankt Augustin: COMDOK-Verl.-Abt., 1993, str. 30. Jestliûe se k estetickè dimenzi klasickèho liberalismu p istupuje z hlediska objektivnì kategorie kr sna, pak liber lnì teorie implikuje, ûe kr sno m podobu (pythagorejskè) nadsmyslnè harmonie, kter se uskuteëúuje v p sobenì ÑneviditelnÈ rukyì a kter je z roveú dobrem. V souladu s tìm je pak Bastiat nejvïtöìm b snìkem onè nadsmyslnè kr sy, jeû se ustavuje v ûivlu svobody. 20 StaËÌ, kdyû srovn me Bastiatovu ironii, kter je sice sûìrav, ale vûdy mì Ì ad rem, a jen nep Ìmo ad hominem, s bezuzdn mi insinuacemi, pomluvami a nad vkami a vöemi formami p ezìravè bohorovnè nadutosti, kterè v Ëi sv m protivnìk m uplatúoval Marx, v jehoû spisech najdeme vöech Ñdvan ctero figurì nepoctivèho z pasu perem, jak je popsal Karel»apek ve svèm Marsyovi.

11 18 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì 19 jinèho nenì neû star, sprost a obyëejn myölenkaöì, a jeho Ñnabrouöen slova se hbitï pro ez vajì k cìliì podobnï, jako je tomu u Bastiata. StejnÏ jako Bastiat v vzor Franklin vidì HavlÌËek souvislost svobody a vlastnictvì ñ jak pìöe z Brixenu, Ñmy jen tenkr te m me nadïji proraziti, budeme-li my, tj. naöe strana, dosti moûnì v penïzìch. To je hlavnì z - klad celè politiky a svobody.ì StejnÏ jako u Bastiata nelze ani u HavlÌËka nalèzt nijakou citovou blìzkost k proletari tu a stejnï jako francouzsk myslitel je i HavlÌËek nesmi iteln v Ëi socialismu: Ñée my socialisty a komunisty, jmenovitï Cabeta, Proudhona atd. nepoëìt me k liber lnìm a dn m lidem, toù se snad rozumì samo sebou.ì 21 A podobnï jako Bastiat je tèû HavlÌËek ve svèm myölenì veden principem harmonie: ÑV soumïrnosti a harmonii musì b t jednotlivè lidskè vlastnosti.ì 22 Bastiat a HavlÌËek ñ snad tato nikoliv arbitr rnì paralela napom ûe tomu, aby dìlo FrÈdÈrica Bastiata nalezlo svè p tele a p Ìznivce takè v ËeskÈm prost edì a aby jeho odkaz ñ odkaz tïch nejlepöìch tradic francouzskè racionalistickè kultury ñ osvïûil nep Ìliö rodnè pole naöeho ekonomickèho myölenì a publicistiky. * * * Do tohoto ËeskÈho v boru z Bastiatov ch spis jsme kromï jeho bezesporu nejv znamnïjöìho dìla Co je vidït a co nenì vidït (Ce qíon voit et ce qíon ne voit pas) 23 d le za adili 3 uk zky z dìla Ekonomick sofismata (Sophismes Èconomiques), kterè je vlastnï tvo eno dvïma sèriemi samostatn ch esejì, pamflet a statì, spojen ch pouze obecnou tematickou p ÌbuznostÌ ñ jde o esej ÑDva systèmy etikyì (Deux morales) 21 F. Peroutka, z jehoû Ël nku ÑJak byl HavlÌËekì z r poch zejì v öe uvedenè citace, na tomto mìstï znovu velmi p ÌznaËnÏ dod v, ûe Ñje to nejp ekonanïjöì a nejvyvr cenïjöì v rok z HavlÌËkaì. Srv. F. Peroutka, c. d., str HavlÌËka si (v protikladu k velice hojn m p edstavitel m ËeskÈho kulturnìho estètstvì odtrûenèho od ÑnÌzkÈì ekonomickè problematiky) vysoce cenil i Josef Macek: ÑU n s ñ snad od dob HavlÌËkov ch ñ nem me liter ta, kter by ve svèm dìle vyjad oval jednotu n rodnì kultury (tè tzv. ÑhmotnÈì i ÑduöevnÌì) v jejìm p ÌtomnÈm stavu i v jejìm ide luöì J. Macek, MravnÌ n - zory Adama Smitha (1915), in:»esk liberalismus, str MÌsto doslovnèho p ekladu tohoto francouzskèho n zvu zvratn m Ëesk m tvarem (Ñco se vidì a co se nevidìì) jsme volili neosobnì infinitivnì vazbu Ñco je vidïtì, resp. Ñco nenì vidïtì, a sice jednak z toho d vodu, ûe zvratn tvar by na mnoha mìstech textu, kde Bastiat ono spojenì uûìv, nespr vnï sugeroval sebereflexi, avöak hlavnï proto, ûe u valnè Ë sti naöì inteligence se a o pamflety ÑProtekcionismus aneb t i konöelèì (La protection ou les trois chevins) a ÑPetice v robc svìëekì (PÈtition des fabricants des chandelles, etc.). V bor jeötï obsahuje staù ÑObchodnÌ bilanceì (Balance du commerce), Bastiatovu poslednì publikovanou pr ci, kter sice p vodnï vyöla mimo r mec Sofismat, avöak m v nich sv j p edobraz ve stejnojmennè stati, kter je 6. Ë stì jejich I. sèrie. KritÈria v bïru jsou u jednotliv ch pracì r zn : v p ÌpadÏ Co je vidït a co nenì vidït a ÑPeticeì zde byla snaha prezentovat ËeskÈmu Ëten i nejslavnïjöì dìla francouzskèho myslitele, v p ÌpadÏ ÑProtekcionismuì je to brilantnost pod nì cynick ch motiv a technologie protekcionistickè politiky a jì vlastnìch forem manipulace, jakoû i velice plastickè a n - zornè pod nì devastace, k nìû vedou vzd lenïjöì, bezprost ednï neviditelnè Ëinky intervencionistickèho jedn nì, v p ÌpadÏ ÑObchodnÌ bilanceì aktu lnost Bastiatem projedn vanè problematiky a skvïlost argumentu a koneënï za azenì eseje ÑDva systèmy etikyì, jejìû problematika je takè nesmìrnï aktu lnì, m za cìl uk zat filosofickou dimenzi Bastiatova myölenì. Studie o Bastiatovi, kter je souë stì tohoto vyd nì, si (spolu s adou pozn mek p ekladatele) klade kromï jinèho za cìl p iblìûit ËeskÈmu Ëten i Bastiatovu osobnost, obh jit jeho vïdeckou pozici proti na ËenÌm ze strany Marxe, pouk zat na souvztaûnosti zde publikovan ch Bastiatov ch pracì s teoretick m zamï enìm jeho dìla jako celku, jakoû i podat ñ na b zi teorie spont nnìho du ñ modernì interpretaci Bastiatov ch zkoum nì vztahu bezprost ednï viditeln ch a bezprost ednï neviditeln ch Ëink naöeho jedn nì. P eklad zde vyd van ch Bastiatov ch pracì 24 byl po Ìzen podle francouzsk ch origin l, jeû byly publikov ny v Oeuvres complètes de zvratnè Ñseì asociuje s nïmeck m Ñdas manì, jak je interpretoval Heidegger. To by byla ovöem naprosto zav dïjìcì asociace, protoûe proti tomu, co Ñse dïl ì (vëetnï toho, co se dïl v souladu s mravnìmi normami) stavì Heidegger ponïkud zamaskovanou verzi nadëlovïka, zatìmco u Bastiata iluzornost neosobnìho vidïnì, resp. nevidïnì odhaluje Jacques le Bonhomme, p edstavitel zdravèho selskèho rozumu. A navìc, asociace na Heideggera by vedla k asociaci na jìm a Marxem ovlivnïnè dneönì francouzskè postmodernisty, kte Ì si umanuli rozbìt vöe, co m i tu nejmenöì souvislost z racionalistickou tradicì francouzskè kultury, a p edstavujì tak diametr lnì protiklad v Ëi Bastiatovi. 24 D vodem nutnosti novèho p ekladu pracì Co je vidït a co nenì vidït a Protekcionismus aneb t i konöelè (kter byla v r vyd na spolu s p edeölou pracì) byla jednak archaiënost a terminologick zastaralost obou pr kopnick ch p eklad, ale hlavnï cel ada nep esnostì a chyb,

12 20 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT P edmluva: FrÈdÈric Bastiat a ËeskÈ ekonomickè myölenì 21 FrÈdÈric Bastiat, mises en ordre, revues et annotèes díaprès les manuscrits de líauteur, 2 e Èdition, tome quatrième (Sophismes Èconomiques, Petits pamphlets II), Guillamin et C ie, Libraires, Paris 1863, (PÈtition des fabricants des chandelles etc., str , Deux morales, str , La protection ou les trois chevins, str ) a Oeuvres complètes de FrÈdÈric Bastiat, misesö, 2 e Èdition, tome cinquième (Sophismes Èconomiques, Petits pamphlets II), Guillamin et C ie, Libraires, Paris 1863, (Ce qíon voit et ce qíon ne voit pas, str , Balance du commerce, str ; Bastiatovy vlastnì pozn mky a p vodnì pozn mky francouzskèho vydavatele k tïmto dvïma pracìm jsou v naöem vyd nì oznaëeny indexov m ËÌslem s hvïzdiëkou a jsou ñ na rozdìl od pozn mek p ekladatele ñ umìstïny vûdy na konci p ÌsluönÈho textu.) George C. Roche, Free Markets, Free Men. FrÈdÈric Bastiat , Hillsdale 1993, Detmar Doering, FrÈdÈric Bastiat, Liberales Institut der Friedrich- Naumann-Stiftung, Academia Verlag, Sankt Augustin 1997, v nichû Ëten najde velkè mnoûstvì odkaz na dalöì literaturu a speci lnì studie zab vajìcì se jednotliv mi aspekty Bastiatova dìla. J n PavlÌk Vzhledem k tomu, ûe vïtöinï Ëesk ch Ëten je angliëtina p ÌstupnÏjöÌ neû francouzötina, budeme v vodnì studii odkazovat na v öe zmìnïn t Ìsvazkov anglick p eklad nejv znamnïjöìch Bastiatov ch dïl, kter vyöel pèëì Foundation for Economic Education: Frederic Bastiat, Economic Harmonies, p el. W. Hayden Boyers, vod D. Russell, 4. vyd., Irvington-on-Hudson (New York) 1996, Frederic Bastiat, Selected Essays on Political Economy, p el. S. Cain, vod F. A. Hayek, 3. vyd., Irvington-on-Hudson (New York) 1975, Frederic Bastiat, Economic Sophisms, p el. A. Goddard, vod H. Hazlitt, 3. vyd., Irvington-on-Hudson (New York) Pro z jemce o studium Bastiatova dìla ve francouzötinï lze kromï jeho Oeuvres complètes (prvnì vyd nì v öesti svazcìch poch zì z let , druhè vyd nì vyölo v sedmi svazcìch v letech ) doporuëit novïjöì v bor pod n zvem: FrÈdÈric Bastiat, Oeuvres Èconomiques, ed. Florin Aftalion, Pa Ìû 1983 a takè n sledujìcì bastiatovskè monografie: Louis Baudin, FrÈdÈric Bastiat, Paris 1962, Dean Russell, FrÈdÈric Bastiat: Ideas and Influence, Foundation for Economic Education, Irvington-on-Hudson (New York) 1963, kterè se v nich nach zejì. (Nap. z naprosto nepochopiteln ch d vod p ekladatelè vypustili z Bastiatovy citace Chateaubrianda klìëovou vïtu: ÑZa z dy lidì se pozved B h.ì)

13 22 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT FrÈdÈric Bastiat ñ myslitel svobody a harmonie 23 FrÈdÈric Bastiat ñ myslitel svobody a harmonie J n PavlÌk 1. éivot Claude FrÈdÈric Bastiat se narodil 29. Ëervna v Bayonne, kterè bylo tehdy mal m provinënìm mïstem na francouzskè stranï PyrenejÌ. Bastiat v otec Pierre pat il mezi v znamnè tamïjöì obchodnìky, avöak po smrti FrÈdÈricovy matky (v r. 1808) se p estïhoval do Mougronu, jeötï menöìho mïsteëka severnï od Bayonne. Zde str vil FrÈdÈric p ev ûnou Ë st svèho ûivota. Po otcovï smrti v r se FrÈdÈricovy v chovy ujala jeho teta Justine spolu s dïdeëkem; navötïvoval nejd Ìv ökolu v Bayonne, potè n - sledoval pobyt v Saint-Severu a nakonec se zapsal do benediktinskè koleje v Soreze. Tam se mu dostalo dobrèho, avöak nikoli v jimeënèho vzdïl nì, kterè kromï jinèho zahrnovalo jazyky, literaturu a hudbu. Jeho vzdïl v nì vöak z stalo neukonëenè a ani pozdïji nezìskal û dn akademick titul. Bastiata patrnï mrzelo, ûe mu sch zì form lnï ukonëenè vzdïl nì, protoûe jedna z jeho prvnìch esejì se zab vala kritikou francouzskèho vzdïl vacìho systèmu. Mlad Bastiat pak vyzkouöel svè schopnosti v obchodnìm podnik - nì, kde pracoval ve firmï svèho str ce v Bayonne. Pr vï zde zìskal z prvnì ruky poznatky o tom, jak m zp sobem ovlivúujì obchod danï, tarify a regulace; toto zkuöenostnì pozn nì v nïm vzbudilo z jem o teoretickè ot zky politickè ekonomie a Bastiat se pouötì do seriûznìho studia dïl Jeana-Baptista Saye a Adama Smitha; o nïco pozdïji Ëte s velk m zaujetìm spisy Benjamina Franklina, zejmèna jeho VÏdu ubohèho Richarda. Teoretick orientace u nïj zaëala p evl dat, obchod jej p itahoval st le mènï a kolem r v nïm zr la myölenka, ûe by mohl odejìt do Pa Ìûe a pokraëovat tam ve vzdïl v nì. Doölo vöak k tomu, ûe Bastiat v dïde- 1 OhlednÏ p esnèho data Bastiatova narozenì panuje nejistota ñ nïkte Ì ûivotopisci uv dïjì takè 19. a 30. Ëerven 1801.

14 24 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT FrÈdÈric Bastiat ñ myslitel svobody a harmonie 25 Ëek zem el a FrÈdÈric se jakoûto jeho dïdic stal majitelem mougronskèho statku; pocit odpovïdnosti v Ëi zdïdïnèmu rodinnèmu jmïnì byl silnïjöì neû ambiciûznì intelektu lnì pl ny a z Bastiata se stal venkovsk statk. Jeho neutuchajìcì z jem o teoretickè ot zky ekonomie se v n - sledujìcìm obdobì projevil v podobï nadöenì pro technick zdokonalenì a aplikaci nov ch vyn lez v zemïdïlskèm podnik nì; pokouöel se o zavedenì modernizujìcìch zemïdïlsk ch reforem v r mci celèho regionu, avöak û dn z jeho iniciativ nevzbudila odezvu, takûe se poslèze vzdal marnèho snaûenì vn öet osvìcenè myölenky mezi svè n jemce a sousedy, alespoú co se t kalo zemïdïlstvì. Zapojoval se spìöe ve st le vïtöì mì- e do mìstnìho politickèho ûivota, coû naölo sv j v raz ve skuteënosti, ûe se v r (rok po»ervencovè revoluci, kter skoncovala s reakënìm reûimem DruhÈ restaurace) stal smìrëìm soudcem (juge de paix) a o rok pozdïji Ëlenem gener lnì rady (conseil gènèral) pro region Landes. To, co Bastiata inspirovalo k publicistickèmu vystoupenì, vöak nebyla samotn revoluce, n brû jeho obdiv k dìlu slavnèho freetradera a p edstavitele manchesterskè ökoly Richarda Cobdena ( ), v dëì osobnosti anglickè Ligy proti obilnìm z kon m (zaloûenè v r. 1838), kterè se po dlouholetè publicisticko-politickè kampani poda ilo prosadit proslul z kon z 25. Ëervna 1846, jìmû byla v Anglii zruöena cla na dovoz obilì. Bastiat se rozhodl n sledovat Cobdena jak v oblasti publicistiky a teorie, tak v oblasti praktickè politiky. V roce 1844 vych zì v Journal des Èconomistes Bastiat v prvnì Ël - nek pod n zvem ÑVliv francouzsk ch a anglick ch tarif na budoucnost tïchto dvou n rod ì. Touto pracì poëìn u Bastiata obdobì obrovskèho tv rëìho vzepïtì, takûe vznik dojem, ûe p edchozìch 43 let jeho ûivota bylo pouhou p Ìpravou pro tuto vrcholnou, leë bohuûel jen kr tce trvajìcì ûivotnì etapu. Bastiat doslova chrlì sèrie brilantnìch Ël nk, esejì, pamflet, polemik a knih; kromï toho, ûe p ispìv do mnoha periodik, zakl d takè sv j vlastnì t denìk Le libre Èchange. Ve sv ch dìlech v önivï obhajuje a prosazuje ideu svobody obchodu a st v se tak hlavnìm p edstavitelem freetraderstvì ve Francii; brzy se mu dost v p Ìdomku Ñfrancouzsk Cobdenì. Bastiatovo v önivè zaujetì se nicmènï upìn k obecnïjöìmu cìli, v Ëi nïmuû vystupuje svoboda obchodu pouze jako zvl ötnì p Ìpad ñ a tìmto cìlem je svoboda jako takov. V jednom ze sv ch Ëetn ch list Cobdenovi pìöe: ÑP eji si, aby se moje zemï dopra- covala spìöe k obecnè filosofii svobodnèho obchodu neû k pouhèmu jeho faktickèmu zavedenì. ZatÌmco svobodn obchod s m o sobï n m p inese pouze zvïtöenì naöeho bohatstvì, p ijetì filosofie svobodnèho obchodu bude inspirovat vöechny û doucì reformy.ì 2 Tento filosofick p Ìstup uplatúoval a detailnï rozpracov val ve vöech sv ch v znamnïjöìch dìlech, z nichû byla nejd Ìve publikov na I. ada Ekonomick ch sofismat, potè rozliënè eseje a studie vydanè pod n zvem Petits Pamphlets a n - sledovanè II. adou Sofismat; obï ady Sofismat, jakoû i Pamflety jsou kritick m tokem proti r zn m klamn m tvrzenìm, hesl m, program m a p edsudk m v ekonomickèm myölenì. PoslednÌm velk m Bastiatov m dìlem jsou nedokonëenè EkonomickÈ harmonie, pokus o systematickè dìlo, kterè psal v poslednìm roce svèho ûivota. P es veökerou horeënou publicisticko-teoretickou Ëinnost z st v Bastiat p edevöìm muûem praxe. V roce 1845 navötìvil Anglii, aby mïl moûnost p Ìmo na mìstï vidït, jak m zp sobem prosazuje svè cìle Liga proti obiln m z kon m. Pozn v osobnï Cobdena a navazuje s nìm zkè p telskè vztahy. Po n vratu vyuûìv zìskan ch zkuöenostì a p edevöìm dìky jeho iniciativï vznik v roce 1846 Asociace pro svobodn obchod v Bordeaux, prvnì svèho druhu ve Francii; v roce 1847 se v Pa Ìûi st v zakladatelem a tajemnìkem organizace s n zvem Associations pour la libertè des Èchange, jeû p sobila jako zast eöujìcì org n pro vöechna francouzsk sdruûenì prosazujìcì svobodu obchodu. Bastiatova praktick angaûovanost se takè vyznaëuje enormnì produktivitou ñ shromaûôuje penïûnì fondy pro pot eby freetraderskèho hnutì, mluvì na politick ch sch zìch, po d cykly p edn öek, p esvïdëuje, agituje, polemizuje. Po norovè revoluci v r. 1848, kter odstranila ÑobËanskÈho kr leì LudvÌka Filipa, se Bastiat stal poslancem stavod rnèho shrom ûdïnì (tzv. Konstituanty), kde p ijal mìsto Ëlena finanënìho v boru. Ne navnï zde prosazoval politiku svobody obchodu a podnik nì zaloûenou na nedotknutelnosti soukromèho vlastnictvì, avöak vïtöina Shrom ûdïnì, tvo- en zast nci protekcionismu a p Ìznivci r zn ch verzì socialismu, jeho n vrhy jednoduöe ignorovala. Tato vïtöina totiû velice brzy dospïla k nadstranickèmu konsenzu ohlednï v hodnosti podpl cenì r zn ch vrs- 2 Srv. Frederic Bastiat, Economic Harmonies, p el. W. Hayden Boyers, vod D. Russell, 4. vyd., Irvington-on-Hudson 1996 (d le EH), str. xi.

15 26 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT FrÈdÈric Bastiat ñ myslitel svobody a harmonie 27 tev volië formou ochran sk ch opat enì a dotacì ze st tnìho rozpoëtu; tehdejöì vl da, jejìmû p edsedou byl b snìk Alphonse de Lamartine, se stala vykonavatelem tèto politiky. V jejìm r mci prosadili socialistè, vedenì Louisem Blancem, Bastiatov m hlavnìm ideov m protivnìkem, z ÌzenÌ tzv. N rodnìch dìlen pro nezamïstnanè dïlnìky; hlavnìm z mïrem socialist p itom bylo vytvo it si skupinu oddan ch p Ìvrûenc, ochotn ch podporovat socialistickou politiku halasn mi pouliën mi demonstracemi a n siln mi n tlakov mi akcemi. Bastiatova ostr kritika tèto politiky v parlamentu, kde se nep idruûil k û dnè politickè stranï a kde tudìû tèmï vûdy hlasoval s menöinou, vyûadovala takè nem lo osobnì odvahy. Kdyû se ñ potè, co bylo poraûeno ozbrojenè povst nì, kter m pa ÌûötÌ dïlnìci pod vlivem socialistickè indoktrinace reagovali na zruöenì N rodnìch dìlen, jejichû naprosto neudrûiteln stav p ece jen p inutil vl - du k tomuto opat enì ñ zaëal prezentovat na politickè scènï LudvÌk Napoleon (synovec Napoleona I.) jako zachr nce n roda, podporoval Bastiat v prezidentsk ch volb ch jeho protikandid ta gener la Cavaignaca, avöak, jak to jiû bylo jeho politick m osudem, ocitl se na stranï menöiny: LudvÌk Napoleon zìskal hlas, zatìmco Cavaignac jen T ebaûe se Bastiat jiû nedoûil st tnìho p evratu v roce 1851, kdy se LudvÌk Napoleon (jemuû dal Victor Hugo p ezdìvku Ñmal ì) prohl sil za cìsa e, bylo mu jasnè, ûe jeho projekt liber lnì republiky s minim lnìm vlivem st tu na hospod stvì nem nadïji na uskuteënïnì. NesmÌrnÈ silì, kterè Bastiat vynakl dal v praktickè i publicistickè Ëinnost, aniû by jakkoliv öet il sebe sama, a takè zklam nì z ne spïchu jeho liber lnì politiky vyëerpaly jeho organismus; Bastiat onemocnïl na tuberkulûzu. AËkoli mu d ch nì a poûìv nì potravy p sobilo velkè obtìûe, nep est val pracovat; kdyû jiû nebyl s to vystoupit na parlamentnì tribunu, alespoú psal ñ s vynaloûenìm poslednìch sil chtïl dokonëit svè EkonomickÈ harmonie, kterè povaûoval za svè vrcholnè dìlo. ZhoröujÌcÌ se zdravotnì stav ho nicmènï p inutil hledat uzdravenì ve slunnè It lii, kde samoz ejmï pokraëoval ve psanì; zde si takè ve francouzsk ch novin ch p eëetl vylhanou zpr vu o svèm vlastnìm mrtì. Toto chmurnè znamenì se brzy naplnilo ñ na ätïdr den roku 1850 v ÿìmï FrÈdÈric Bastiat umìr. Bastiatovy politickè snahy tedy nenalezly naplnïnì bïhem jeho ûivota. Byl to nicmènï jeho û k a n sledovnìk Michel Chevalier, kter se spolu s Cobdenem stal v roce 1860 spolutv rcem Anglo-francouzskÈ obchodnì dohody, jeû uz konila svobodu obchodu mezi tïmito zemïmi a p evedla tak Bastiatovy ideje do praxe. O tom, jak tïûkou pozici mïl Bastiat jakoûto apoötol freetraderstvì ve Francii, svïdëì skuteënost, ûe zmìnïn dohoda byla prosazena pouze z krokem cìsa e Napoleona III., p iëemû, jak poznamenal tehdy Cobden, devït desetin Francouz bylo proti nì. K tomu, abychom si jeötï trochu vìce p iblìûili pozoruhodnou osobnost FrÈdÈrica Bastiata, staëì zmìnit trval a hlubok vliv, kter v Bastiatovi zanechalo dìlo Benjamina Franklina. Bastiat p Ìmo s nadöenìm p ejal Franklin v d raz na praktickou ûivotnì moudrost, na postoj zdravèho ÑselskÈhoì rozumu, jak je prezentov n ve v rocìch a jadrn ch p ÌslovÌch ÑubohÈho Richardaì. Tento vliv (kter byl jak msi znovuoûivenìm onoho okouzlenì, jeû v 70. letech 18. stoletì vzbudila Franklinova osobnost i dìlo mezi francouzsk mi osvìcenci) se projevil ve vöech Bastiatov ch dìlech, a dokonce i na jeho vnïjöìm vzhledu a chov nì: ÑSe sv mi dlouh mi vlasy a mal m kloboukem, öirok m kab tem a rodinn m deötnìkem vypadal jako bodr venkovan, prohlìûejìcì znamenitosti hlavnìho mïsta.ì 3 A jak uv dì Charles Gide, Ñtyto biografickè detaily nesmïjì b t zapomìn ny tïmi, jiû Bastiatovi vyëìtajì, nikoliv plnï bezd vodnï, nedostatek vïdeckè kultury a to, ûe byl spìöe ûurnalistou neû vïdeck m n rodnìm hospod emì. 4 3 Tuto charakteristiku uv dì Gustave de Molinari v Journal des conomistes, nor Cit. in: Ch. Gide, Ch. Rist, DÏjiny nauk n rodohospod sk ch od doby fysiokrat aû po naöe dny, dìl I., 2. vyd., p ekl. Jan a Milada Koudelovi, Jan Laichter, Praha 1928 (d le GR II.), str. 13. Molinari, kter pat il spolu s Michelem Chevalierem a Yvesem Guyotem (autorem knihy La tyrannie socialiste, kter vyöla v r. 1893) mezi p ÌmÈ û ky F. Bastiata, rozvinul Bastiatovo kritickè pojetì st tu do podoby blìzkè ideji anarchokapitalismu, a to zejmèna ve sv ch pozdnìch dìlech Morale Èconomique (1888) a Esquisse de líorganisation politique et Èconomique de la sociètè future (1899). Molinari zde takè prezentuje projekt celnì unie mezi nejvyspïlejöìmi st ty Evropy ñ coû byl naprosto ojedinïl hlas v onom obdobì fin de siècle, kdy v celè EvropÏ nar staly nacionalistickè a imperialistickè tendence. Srv. Detmar Doering, FrÈdÈric Bastiat, Liberales Institut der Friedrich-Naumann-Stiftung, Academia Verlag, Sankt Augustin 1997, str GR II., str. 13.

16 28 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT FrÈdÈric Bastiat ñ myslitel svobody a harmonie HodnocenÌ v znamu Bastiatova dìla V teoreticko- a historicko-ekonomickè literatu e se v souvislosti s Bastiatov m dìlem objevuje ada velice kontroverznìch hodnocenì. Typologie tïchto hodnocenì je na jednè stranï ohraniëena naprosto negujìcìm stanoviskem, kterè vidì v Bastiatovi pouze bezv znamnou vulg rnì apologetiku st vajìcìho kapitalistickèho du a p ipojuje k tomu navìc obvinïnì z plagi torstvì; na druhèm pûlu hodnotìcìho spektra m ûeme nalèzt nadöen obdiv k Bastiatovu publicistickèmu mistrovstvì, kter je vöak i u jeho nejvïtöìch obdivovatel spojen s kritick mi v hradami v Ëi jeho teoretick m koncepcìm a z vïr m, jak je prezentuje zejmèna v Ekonomick ch harmoniìch. P itom nelze Ìci, ûe by postoj k Bastiatovi jednoznaënï z visel na tom, zda je hodnotitel p Ìvrûencem klasickèho liberalismu Ëi nikoliv: negativnì hodnocenì Bastiata formuloval jak Marx, tak nap. Bˆhm-Bawerk. 5 P ÌËina tèto skuteënosti, ûe totiû Bastiat byl odmìt n i sv mi liber lnìmi souputnìky, je velmi jednoduch ñ Bastiat v ekonomick optimismus je v obecnè rovinï zaloûen na vì e v BoûÌ proz etelnost, kter je fin lnì p ÌËinou trûnìho du, tedy na principu heteronomie, kter klade z vislost ekonomickè vïdy na (mimovïdeck ch) metafyzicko-religiûznìch p edpokladech, ËÌmû popìr jejì autonomnì status. Z toho plyne, ûe stoupenci liber lnì ekonomie jakoûto v sobï uzav enè p ÌsnÈ vïdy nemohli akceptovat Bastiatovy teorie, zatìmco filosofujìcì liber lnì ekonomovè, jako je nap. von Hayek, v nich mohou nalèzat zdroj inspirace pro svè zobecúujìcì koncepce Hayek UveÔme proto na zaë tek pr vï Hayekovo posouzenì Bastiatova v znamu. Ve svèm kr tkèm vodu k anglickèmu p ekladu Bastiatov ch esejì 6 Hayek Ìk, ûe Bastiat byl Ñgeni lnì publicistaì. V souvislosti se zn - 5 T ebaûe Bˆhm-Bawerk podrobuje Bastiatovu teorii roku (podanè zejmèna nep Ìliö p esvïdëiv m zp sobem v BastiatovÏ polemice s Proudhonem, kter byla publikov na pod n zvem GratuitÈ du crèdit) drtivè kritice, p ece jen se o nì pozitivnï vyjad uje alespoú v tom smyslu, ûe Ñve svè dobï byla velkou senzacìì a Ñûe aû doposud [tj. do r. 1884] si uchovala sv j vlivì. Srv. Joseph T. Salerno, The Neglect of the French Liberal School in Anglo-American Economics: A Critique of Received Explanations, The Review of Austrian Economics, Vol. 2, Nr. 1., str Frederic Bastiat, Selected Essays on Political Economy, p el. S. Cain, vod F. A. Hayek, 3. vyd., Irvington-on-Hudson 1975 (d le PE), str. viii-xii. m m Schumpeterov m v rokem o Bastiatovi, publikovan m v jeho DÏjin ch ekonomickè anal zy (ÑNem m za to, ûe Bastiat byl öpatn m teoretikem. M m za to, ûe nebyl v bec û dn m teoretikem.ì), Hayek uv dì, ûe by to byl z zrak, kdyby ËlovÏk, kter psal o ve ejn ch z leûitostech pouze po dobu pïti let, mohl uspït v teoretickèm zd vodnïnì sv ch obecn ch koncepcì, v nichû se liöil od etablovan ch doktrìn, kdyû mïl na to pouh ch p r mïsìc a byl navìc suûov n postupujìcì smrtelnou nemocì. Podle Hayeka nikoliv EkonomickÈ harmonie, n brû pr vï polemickè Bastiatovy spisy prokazujì, ûe umïl nahlèdnout to, co je podstatnè a co pat Ì k j dru vïci, a ûe tento dar by mu byl jistï umoûnil re lnï p ispït k rozvoji ekonomickè vïdy. Jiû s m n zev proslulè Bastiatovy eseje ñ Co je vidït a co nenì vidït ñ je ve svè aplikaci na politickou ekonomii potvrzenìm Bastiatovy schopnosti uchopit podstatu vïci, jelikoû nikdo p ed nìm nebyl s to jasnïji konstatovat v jednè vïtï centr lnì problèm veökerè racion lnì ekonomickè politiky a z roveú v nì vyj d it rozhodujìcì argument ve prospïch ekonomickè svobody. ÑIdea, kter je ve zhuötïnè podobï vyj d ena tïmito nïkolika slovy, je tìm, co mï p imïlo k tomu, abych pouûil slovo ªgÈnius v vodnì vïtï. Je to skuteënï text, kolem nïhoû lze rozvinout cel systèm libertari nskè ekonomickè politiky.ì Svoje tvrzenì, ûe Bastiatovo rozliöenì bezprost ednï viditelnèho a neviditelnèho v sobï implicitnï zahrnuje argument ve prospïch svobody, rozvìjì Hayek n sledovnï: Kdyby se braly v vahu jen viditelnè ökodlivè n sledky zruöenì kterèhokoliv aspektu svobody, tak by byla svoboda obïtov na v kaûdèm konkrètnìm p ÌpadÏ; proto je spr vnè, kdyû se svoboda ch pe jako nutn mor lnì princip, kter se nesmì posuzovat podle utilit rnì Ëelnosti ñ jedinï tìm je umoûnïno, aby se rozvinuly vöechny bezprost ednï neviditelnè pozitivnì Ëinky svobodn ch rozhodnutì. Hayek upozorúuje takè na to, ûe p edsudky a klamy, proti nimû bojoval Bastiat, neztratily ani v naöì souëasnosti nic ze svè p sobnosti; jedin rozdìl je v tom, ûe v BastiatovÏ dobï mïly podobu obecnï rozöì en ch nekvalifikovan ch mìnïnì, vyuûìvan ch p Ìsluön mi z jmov mi skupinami, zatìmco dnes jsou formulov ny a obhajov ny vlivn mi ökolami teoretickè ekonomie, takûe vystupujì ve velice p sobivèm a pro laika naprosto nepochopitelnèm zaodïnì. Mezi klamy, sofismaty a p edsudky, o nichû si Bastiat v blahè nadïji myslel, ûe je byl definitivnï zlikvidoval, neexistuje podle Hayeka ani jeden, kter by nebyl oslavil svè

17 30 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT FrÈdÈric Bastiat ñ myslitel svobody a harmonie 31 znovuvzk ÌöenÌ. Tak nap Ìklad v souvislosti s nejslavnïjöì Bastiatovou ekonomickou bajkou ñ ÑPeticÌ v robc svìëek proti nekalè konkurenci slunceì, v nìû se û d z kaz oken, aby n sledn vzr st prosperity v robc svìëek ve sv ch d sledcìch obohatil celou spoleënost ñ je Hayekem citov na francouzsk uëebnice ekonomie, kter uv dì, ûe ÑÖpodle Keynese ñ za p edpokladu podzamïstnanosti a v souladu s teoriì multiplik toru ñ je tento argument v robc svìëek doslova a do pìsmene platn ì. Hayek zakonëuje sv j vod n dhernï ironickou pozn mkou, v nìû se nejd Ìv t ûe, proë se vlastnï mezi objekty Bastiatovy kritiky nevyskytuje tak nebezpeën z leûitost, jako je inflace zp soben deficitem st tnìho rozpoëtu; vzr st vl dnìch v daj je totiû u Bastiata nutnï spojen s n - r stem daúovèho zatìûenì. S m si hned odpovìd, ûe v Bastiatov ch dob ch by lidè jednoduöe nedopustili nïco takovèho jako neust lè znehodnocov nì penïz a ani by jim to nep iölo na mysl. DoporuËuje proto Ëten i, ûe kdyby se n hodou chtïl dìvat zvysoka na relativnï jednoduchè klamy a sofismata, kterè Bastiat povaûoval za nutnè vyvracet, tak aù si uvïdomì, ûe v nïkter ch jin ch ohledech byli Bastiatovi souëasnìci daleko moud ejöì neû naöe generace Hazlitt DalöÌm p Ìkladem rozhledïnèho stoupence klasickèho liberalismu, kter hodnotì pozitivnï Bastiatovo dìlo, je Henry Hazlitt, jenû v vodu svèho slavnèho dìla Ekonomie v jednè lekci 7 takè zmiúuje Bastiat v spis Co je vidït a co nenì vidït a Ìk o nïm v souvislosti se svojì knihou doslova toto: ÑN sledujìcì pr ce m ûe b t ve skuteënosti povaûov na za modernizaci, rozöì enì a zobecnïnì p Ìstupu obsaûenèho v BastiatovÏ pamfletu.ì Ve svè vodnì pozn mce k anglickèmu vyd nì Ekonomick ch sofismat 8 upozorúuje na paradoxnì fakt, ûe spis EkonomickÈ harmonie, kter Bastiat povaûoval za svè mistrovskè dìlo a kterèmu obïtoval tolik intelektu lnì i fyzickè energie, mu spìö uökodil, mìsto aby zv öil jeho posmrtnou reputaci. To mïlo za n sledek, ûe se stalo p Ìmo mûdou ps t 7»esk p eklad tohoto dìla vyjde v Liber lnìm institutu poë tkem r Frederic Bastiat, Economic Sophisms, p el. A. Goddard, vod H. Hazlitt, 3. vyd., Irvington-on- Hudson 1975 (d le ES). o Bastiatovi ve shovìvavèm nebo dokonce posmïönèm tûnu. Tato tendence podle Hazlitta vrcholì v Schumpeterovi, kter ve v öe zmìnïn ch DÏjin ch vïnoval Bastiatovi jenom jednostr nkovou opovrûlivou pozn mku, kde kromï jiû uvedenè vïty o Ñû dnèm teoretikoviì se o Bastiatovi Ìk, ûe Ñje to prostï p Ìpad plavce, kter se cìtì dob e jen na mïlëin ch, a kdyû se tudìû ocitne nad sobï nep imï en mi hloubkami, utopì se.ì Hazlitt p ipouötì, ûe Bastiat nijak zvl öù nep ispïl k rozvoji abstraktnì ekonomickè teorie a ûe od sv ch p edch dc Smitha a Saye p evzal jejich teoretickou v bavu spolu s jejich omyly, coû hodnï ubìr na p esvïdëivosti jeho kritice ekonomick ch sofismat. Z roveú vöak namìt, ûe vyëìtat Bastiatovi tuto teoretickou zaostalost znamen vlastnï obviúovat jej, ûe neobjevil teorii meznìho uûitku, kter pronikla do odbornèho povïdomì aû dvacet let po jeho smrti. Podle Hazlitta je Schumpeter v odsudek nejenom prav m opakem velkomyslnosti, n brû i nïëìm velice neinteligentnìm, protoûe v smïch adresovan Bastiatovi, ûe nenì teoretikem, p ipomìn v smïch na adresu jablonï, ûe nerodì ban ny. Bastiat skuteënï nebyl teoretikem. Byl prim rnï autorem ekonomick ch pamflet, nejvïtöìm bo itelem ekonomick ch klam a m t, byl nejvïtöì bojovnìkem za svobodu obchodu na evropskèm kontinentu. ÑByl nejbrilantnïjöìm ekonomick m ûurnalistou, jak kdy ûil,ì opakuje Hazlitt po Schumpeterovi, kterèmu, jak se domnìv, patrnï uklouzlo pero, kdyû psal tuto vïtu o Bastiatovi, a z roveú kritizuje Schumpetera za to, ûe k nì p vodnï p iëlenil podmìnku, Ñkdyby nebyl napsal EkonomickÈ harmonieì. B t ekonomick m ûurnalistou, pokraëuje d l Hazlitt, nenì û dn ostuda, na kterou by se mïlo hledït se shovìvavostì a posmïchem. Ekonomie je v prvnì adï praktickou vïdou, coû znamen, ûe z objevu fundament lnìch princip neplyne û dnè dobro, pokud se neaplikujì, a tato aplikace je nemoûn, dokud jim nerozumì öirokè masy lidì. Navzdory mnoha ekonom m, kte Ì abstraktnï-teoreticky prok zali v hody svobodn ch trh a svobodnèho obchodu, p eûìvajì protekcionistickè iluze nad le, coû umoûúuje, aby se dokonce i dnes prov dïla protekcionistick a regulacionistick politika ve vïtöinï st t svïta. Avöak kaûd, kdo kdy Ëetl Bastiata a prozumïl mu, musì zìskat imunitu proti protekcionistickè nemoci a proti iluzìm st tu blahobytu, a pokud je p esto akceptuje, tak jen ve velmi oslabenè formï. Bastiat zabil protekcionismus a so-

18 32 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT FrÈdÈric Bastiat ñ myslitel svobody a harmonie 33 cialismus tìm, ûe je uëinil smïön mi, konstatuje Hazlitt a v dalöì Ë sti jeho p edmluvy m ûeme najìt tato slova vrcholnèho ocenïnì pro Bastiatovo mistrovstvì: ѪPetice v robc svìëek je zniëujìcì. Je to z - blesk ryzìho gènia, je to reductio ad absurdum, kterou jiû nikdo nikdy nep ekon a kter sama o sobï postaëuje k tomu, aby zajistila Bastiatovi nesmrtelnou sl vu mezi ekonomy.ì Hazlitt ovöem p ipouötì, ûe Bastiat byl propagandistou a apologetou, avöak dod v, ûe bylo neötïstìm, ûe tak dlouhou dobu z stal osamocen, protoûe jinì ÑortodoxnÌì ekonomovè se zdr hali kritizovat socialismus nebo obhajovat kapitalismus ze strachu, ûe ztratì svoji reputaci ÑvÏdeckÈ nestrannostiì; to samoz ejmï vedlo k tomu, ûe se p enechalo volnè pole socialistick m a komunistick m agit tor m, kte Ì nemïli v tomto ohledu û dnè skrupule Gide Spoluautor klasick ch DÏjin nauk n rodohospod sk ch Charles Gide je (jakoûto Francouz) ponïkud kritiëtïjöì k Bastiatovu stylu, ale na druhè stranï nezavrhuje plnï ani jeho teoretick v kon, jemuû vïnuje dvacet stran peëlivèho rozboru: ÑBastiat byl p ÌsnÏ souzen zahraniënìmi n rodnìmi hospod i, ve Francii z stal vöak p ece velice popul rnì. Jeho vtip je trochu hrubozrn, jeho ironie trochu tïûkop dn, jeho diskuse ponïkud povrchnì, avöak jeho sudek, jeho ostrovtip, jeho jasnost p sobì nezapomenuteln m dojmem, a myslìm, ûe jeho Harmonie a Pamflety jsou jeötï dnes nejlepöì knihou, jiû m ûeme poradit mladìku, kter se poprvè obracì k politickè ekonomii. UvidÌme, ûe i z vïdeckèho hlediska jeho pr ce nesmì b t podceúov na.ì 9 SpÌöe neû zmìnïn podrobn rozbor a kritika Bastiatov ch teoretick ch pokus je u Gida zajìmav jeho charakteristika Bastiata jako nejvlivnïjöìho p edstavitele tzv. francouzskè ökoly liber lnìho optimismu, do nìû kromï Bastiata za azuje Gide takè Dunoyera, Reybauda a Michela Chevaliera. 9 GR II., str Z historickèho hlediska situuje Gide vrcholnè p sobenì tèto ökoly do obdobì vymezenèho lety 1830 a 1850, kdy Ñbyl dokon n pochod, jejû m ûeme nazvat splynutìm nauky o politickè svobodï a o hospod skè svobodï v jednotn smïr, jenû od tè doby nesl n zev liberalismus.ì 10 Francouzsk ökola liber lnìho optimismu se podle Gida formovala v boji proti dvïma protivnìk m: prvnìm z nich byl socialismus, jehoû kolèbkou byla pr vï Francie, druh m pak protekcionismus, kter sice nebyl ve Francii zastoupen tak v razn m teoretikem, jako byl v NÏmecku List, ale byl mocnïjöì neû kdekoliv jinde. Pro p edstavitele ökoly spl vali oba tito protivnìci vlastnï vjedno, neboù protekcionismus byl pro nï Ñpouh m padïlkem socialismu ñ odpornïjöì, ponïvadû cìlil k blahobytu statk a tov rnìk, to jest bohat ch, kdeûto socialismus alespoú chtïl ötïstì dïlnìk, to jest chud ch ñ a ökodlivïjöì, ponïvadû byl jiû uskuteënïn a p sobil zlo, kdeûto socialismus byl naötïstì ve stadiu utopieì. Bojem na dvï fronty proti obïma tïmto verzìm st tnìho intervencionismu francouzsk ökola ËinnÏ odr ûela obvinïnì, ûe slouûì vyhranïn m t ÌdnÌm z jm m ñ jejì odpovïdì bylo, ûe se zast v z jm vöech. 11 To, co se obvykle vyëìt tèto ökole ñ jejì apologetika, normativismus, Ëelov tendenënost ñ tomu je podle Gida na p ÌËinÏ ona Ñstolet v lka,ì jeû ÑmusÌ vtisknout svou peëeù tïm, kdo v nì bojovaliì. Jak uv dì Gide, p edstavitelè ökoly se domnìvali, ûe veökerè zlo poch zì od ekonomick ch pesimist, jako byli Malthus se sv m populaënìm z konem a Ricardo, kter zejmèna svojì teoriì renty ot sl vìrou v harmonii z jm vöech t Ìd ve spoleënosti zaloûenè na volnè konkuren- 10 Toto splynutì je blìûe charakterizov no takto: ÑHospod sk svoboda, to jest svoboda pr ce a smïn, vystupovala v nïm pouze jako jeden druh v celku û doucìch svobod v jednè adï se svobodou svïdomì a se svobodou tisku. Jevila se jako vöechny ostatnì dìlem demokracie a civilizace, a zd lo se tak marn m chtìt ji zruöit jako obr tit tok eky k jejìmu pramenu. Korunovala vöeobecn program osvobozenì ode vöeho poddanstvì.ì (GR II., str. 10.) 11 K bliûöì charakteristice tohoto svrchovanï d leûitèho aspektu liberalismu, kter k nïmu imanentnï n leûì od samèho jeho poë tku, m ûeme uvèst n sledujìcì Misesovy formulace: ÑVelmi rozöì en je n zor, ûe se liberalismus liöì od jin ch politick ch smïr tìm, ûe zastupuje z jmy jednè Ë sti spoleënosti ñ majetn ch, kapitalist, podnikatel ñ a ûe je nad azuje z jm m jin ch vrstev. Toto tvrzenì je zcela nespr vnè. Liberalismus mïli vûdy na mysli blaho celku, nikdy nemïl na mysli blaho nïjak ch zvl ötnìch skupin. To chtïli vyj d it sv m slavn m heslem angliëtì utilitaristè: ªnejvÏtöÌ ötïstì nejvïtöìmu poëtu, ovöem nep Ìliö öùastn m zp sobem. Liberalismus byl v dïjin ch prvnìm politick m smïrem, jenû chtïl slouûit blahu vöech, nikoliv blahu zvl ötnìch vrstev. Od socialismu, kter rovnïû p edstìr, ûe usiluje o blaho vöech, se liberalismus liöì nejen cìlem, ale i prost edky, jeû volì k dosaûenì tohoto cìle.ì Ludwig von Mises, Liberalismus, Liber lnì institut a Centrum liber lnìch studiì, Praha 1998, str. 17.

19 34 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT FrÈdÈric Bastiat ñ myslitel svobody a harmonie 35 ci. 12 Pr vï pesimistickè p edpovïdi zniëily d vïru v p irozenè z kony a ve spont nnì d uplatúujìcì se ve spoleënosti, coû vedlo k tomu, ûe lidè zaëali hledat v chodisko v umïle vytv enè organizaci. P edstavitelè ökoly mïli za to, ûe kolem ekonomickè vïdy je vyvr tit malthusovskè a ricardovskè doktrìny a prok zat, ûe veökerè jimi odhalenè rozpory mezi jednotlivci a t Ìdami jsou zd nlivè a ûe v podstatï existuje mezi nimi shoda a harmonie; je tudìû t eba uk zat, ûe p irozenè z kony Ëi spont nnì d nevedou lidstvo ke str d nì, n brû naopak k blahobytu, resp. skrze str d nì k blahobytu, a ûe tedy staëì, jak Ìk Bastiat, aby Ñkaûd sledoval sv j z jem, a bude nevïdomky slouûit z jmu vöechì. Podle Gida nelze liber lnì optimismus ztotoûúovat s kvietismem nebo s egoistick m optimismem ÑsytÈho burûoy, jenû shled v, ûe vöe jde nejlepöì cestou v tomto nejlepöìm svïtïì. S typicky francouzsk m espritem podot k, ûe liber lnì princip laissez-faire, tak jak jej prosazovali optimistè, nesmì b t ch p n jakoûto neëinnost, n brû Ñve smyslu anglickèho fair play,ì tj. volnèho pole pro z pasìcì podle pravidel, a dod - v, ûe p edstavitelè optimismu byli a doposud jsou ne navn mi polemiky a bojovnìky proti zlo d m. 13 J dro optimismu liber lnìch ekonom vidì Gide v jejich absolutnì vì- e ve svobodu, tj. ve vì e, ûe veökerè poruchy a nedostatky hospod skèho du jsou d sledkem ne plnèho a restringovanèho uplatúov nì svobody, a nikoliv svobody jako takovè, kter nikdy nem ûe vèst ke zlu; jedin m lèkem proti vöem zmìnïn m poruch m je tedy rozöì it vl du svobody, zatìmco st tnì intervence vûdy jen zhoröuje kaûdè zlo, kterè chce vylèëit Gide v tèto souvislosti nezmiúuje reakënìho ekonomickèho romantika a jednoho z prvnìch intervencionist Sismondiho, kter mìsto o harmonii mluvil o rozporech mezi soukrom m a obecn m z jmem; je to z toho d vodu, ûe v Bastiatov ch dob ch nebyl povaûov n za seriûznìho ekonoma a jeho kritika trûnìho du se doëkala svè renesance teprve pozdïji. Srv. mile James, DÏjiny ekonomickèho myölenì 20. stoletì, Academia, Praha 1968, str GR II., str SamotnÌ liber lovè, jako nap. von Mises, ost e odmìtajì oznaëenì Ñoptimismusì: ÑOdp rci liberalismu oznaëujì jeho hospod sko-politickè n zory zpravidla jako optimismus. MyslÌ to buô jako v Ëitku, nebo jako posmïönou charakteristiku liber lnìho zp sobu myölenì.ì Mises d le pokraëuje: ÑMÌnÌme-li charakteristikou liber lnìho uëenì jakoûto optimistickèho t eba to, ûe liberalismus pr tvrdì, ûe kapitalistick svït je nejlepöì ze vöech svït, nenì to nic jinèho neû hol nesmysl. Pro veskrze vïdecky fundovanou ideologii, jakou je ideologie liberalismu, v bec nestojì ot zka, zda je kapitalistick spoleëensk d öpatn nebo dobr, zda bychom si mohli p edstavit lepöì Ëi nikoliv, a zda jej m me zavrhnout z kter chkoliv filosofick ch Ëi metafyzick ch Ve vztahu ke st tu se tedy podle Gida optimistè vyznaëujì absolutnìm pesimismem, kter se vztahuje i k Ëinnosti veöker ch soci lnìch reforem, jako jsou dobroëinn za ÌzenÌ zamïstnavatel a instituce z ÌzenÈ st tnì spr vou a z konod rstvìm za Ëelem ochrany slab ch. Gide v tèto souvislosti cituje Bastiata, kter pravì: ÑJakmile se uspokojov nì nïjakè pot eby stane p edmïtem ve ejnè pèëe, ztr cì jednotlivec Ë st svèho svobodnèho rozhodov nì, ochabuje ve svèm silì, st v se mènï ËlovÏkemÖ Tato mravnì zmal tnïlost, jeû se ho zmocnì, stìh z tèhoû d vodu vöechny jeho spoluobëany.ì 15 To podle Gida svïdëì o ÑjistÈ tvrdosti k bìdï liduì u p edstavitel liber lnìho optimismu a takè o jejich sdìlenì malthusovskèho p esvïdëenì, ûe bìda lidu vznik z jeho vlastnì viny; v souvislosti s Dunoyerov m v rokem ñ podle nïhoû je spr vnè, ûe existuje hr zyplnè peklo bìdy, do nïhoû mohou upadnout rodiny, jeû si dob e nevedou, a odkud se mohou pozvednout pouze tehdy, chovajì-li se dob e ñ ukazuje Gide na vnit nì spjatost optimist s Darwinem, u nïhoû p irozen v bïr nejlepöìch a odstranïnì neschopn ch v boji o ûivot je nutnou podmìnkou v voje druhu. hledisek Ëi nikoliv. Liberalismus vych zì z ekonomie a sociologie jakoûto Ëist ch teoretick ch vïd, kterè uvnit svèho systèmu neznajì û dnè hodnocenì, kterè nevypovìdajì nic o tom, co m b t, co je dobrè a co öpatnè, ale jen konstatujì, co je a jakè to je. Uk ûì-li n m tyto vïdy, ûe ze vöech mysliteln ch moûnostì spoleëenskè organizace je schopna existence jen jedin, totiû spoleëensk d zakl dajìcì se na soukromèm vlastnictvì v robnìch prost edk, protoûe vöechny ostatnì myslitelnè spoleëenskè dy jsou neproveditelnè, nenì to naprosto nic, co bylo mohlo potvrdit charakteristiku optimismu. ZjiötÏnÌ, ûe kapitalistick spoleëensk d je ûivotaschopn a efektivnì, nem s optimismem co dïlat.ì Podle Misese se tedy ÑoznaËenÌ liberalismu jakoûto optimismu snaûì vnesenìm mimovïdeck ch citov ch moment vyvolat n ladu, jeû je nep Ìzniv liberalismuì. Mises d le uv dì, ûe kdybychom opravdu oznaëili za optimisty kapitalismu tïch ÑnÏkolik m lo spisovatel, kte Ì (Ö) pïli chv lu na kapitalistick spoleëensk d,ì tak bychom museli tisìckr t vïtöìm pr vem oznaëit za hyperoptimisty ty osoby, kterè zast vajì n zor, ûe konstrukce socialistickè nebo intervencionistickè pospolitosti je provediteln a vychvalujì ji nadöen mi slovy. Ñée se tak nedïje a ûe naproti tomu pouze liber lnì spisovatelè, jako t eba Bastiat, byli oznaëov ni za optimisty, dokazuje, ûe tu v bec nejde o pokus vïdeckè klasifikace, ale pouze o stranicko-politickè zkreslenì,ì uzavìr Mises. (L. von Mises, Liberalismus, str ) Misesovo stanovisko je jistï opr vnïnè z hlediska p ÌsnÈho ch p nì ÑnehodnotÌcÌì (wertfrei) vïdeckè racionality, avöak jestliûe se jako optimismus oznaëì myölenka, ûe Ñp irozenè z konyì Ëili spont nnì d trhu vedou ve svè ËistÈ podobï k blahod rn m Ëink m pro vöechny (tedy k Ñharmoniiì), zatìmco za pesimismus budeme povaûovat tvrzenì, ûe onen spont nnì d s m o sobï vede k neust le se prohlubujìcìm rozpor m mezi jednotlivci i t Ìdami, pak oznaëenì Ñoptimismus-pesimismusì takè neztr cejì urëitou v stiûnost, kdyû uû ne striktnï vïdeckou opr vnïnost. KromÏ toho zaloûenì spont nnìho du ve finalitï BoûÌ proz etelnosti (a takè poznatelnost tèto fin lnì p ÌËiny) u Bastiata vede k tomu, ûe oznaëenì Ñoptimismusì je v jeho p ÌpadÏ zvl ötï p ilèhavè. Lze jeötï dodat, ûe u Ch. Gida pouûìv nì tohoto oznaëenì pro zmìnïnou konkrètnì ökolu postr d posmïön Ëi diskreditujìcì akcent. 15 EH, str

20 36 CO JE VIDÃT A CO NENÕ VIDÃT FrÈdÈric Bastiat ñ myslitel svobody a harmonie 37 P i celkovèm hodnocenì v znamu francouzskè ökoly liber lnìho optimismu konstatuje Gide ñ v souladu s obecnï rozöì en m dobov m mìnïnìm, nicmènï s urëit m n dechem lìtosti ñ, ûe se jì nepoda ilo dok - zat, ûe vöechny p irozenè z kony jsou dobrè, ani zastavit postup socialismu a protekcionismu. Avöak hned potè lze u nïj ËÌst slova vroucìho obdivu k tèto ökole, v nichû nechybì zcela opr vnïn cit n rodnì hrdosti: ÑNepozbyla vöak nikdy sebed vïry; vïrnostì ke sv m z sad m, nep etrûitostì v voje svè nauky, hrd m a pohrdav m chov nìm k nepopularitï, vytvo ila asi jedineënou fyziognomii a zasluhuje vìce neû sum rnì odsouzenì, kterè nad nì vyslovili zahraniënì n rodnì hospod i, ûe totiû postr d veökerè originality a ûe jest pouze matn m odleskem nauk Smithov ch.ì Kdyû p ech zì od charakteristiky optimistickè ökoly jako celku k traktov nì p Ìnosu samotnèho Bastiata, tematizuje Gide jeho vztah k americkèmu ekonomovi Ch. H. Careyovi, zejmèna co se t Ëe zn mèho obvinïnì z plagi torstvì, kterè adresoval Carey Bastiatovi formou listu pro Journal des conomistes potè, co v roce 1850 vyöly EkonomickÈ harmonie. Gide samoz ejmï p izn v Careyovi prioritu ve formulov nì a rozvìjenì idejì ekonomickèho optimismu a p ipouötì, ûe Carey vynik nad Bastiata v metodï, v d kladnosti uvaûov nì a v öirokèm rozpïtì nïkter ch sv ch teoriì, zejmèna teorie renty. P ipouötì takè, ûe zp sob, jìmû se v tè dobï jiû umìrajìcì Bastiat omlouval Careyovi v tomtèû Ëasopise, nebyl pr - vï nejvhodnïjöì. Bastiat totiû p izn v, ûe sice Ëetl Careyovu knihu Principles of Political Economy, avöak nemohl ji citovat a doporuëovat francouzsk m Ëten m, protoûe Carey napsal o Francouzech mnoho öpatnèho. NicmÈnÏ tvrzenì, kterè se v d sledku tèto afèry rozöì ilo mezi teoretick mi ekonomy zvl ötï v NÏmecku a Anglii, ûe totiû Bastiat prostï opsal Careye, povaûuje Gide za velmi p ehnanè a vyjad uje svè p esvïdëenì, ûe tytèû ideje byly v tomto p ÌpadÏ objeveny nez visle na sobï, jak se ostatnï Ëasto st v v dïjin ch vïdy. Dod v navìc, ûe CareyovÏ teorii sch zì kr sn myölenkov jednota Ekonomick ch harmoniì, neboù Carey sice hl s volnou konkurenci mezi jednotlivci, avöak z roveú odmìt myölenku tèto konkurence v mezin rodnìm obchodï, kde se zasazuje o protekcionismus, zatìmco Bastiat se tèto ned slednosti nedopouötì. Gide obhajuje Bastiata i proti obvinïnì z tendenënosti, kterè mu adresovali nejenom socialistè jako Proudhon a Lassalle (ten ve svèm ve zn mèm pamfletu Herr Bastiat-Schulze von Delitzsch, der ˆkonomische Julian, kter mûto n zvem hodlal Schulze-Delitzsche obzvl öù potupit), ale takè Cairnes, Sidgwick, Marshall a Bˆhm-Bawerk a dalöì, kte Ì vöichni v nïm vidïli jenom vtïlenì ÑburûoaznÌì politickè ekonomie, v nìû mìsto vïdeckèho vysvïtlenì lze nalèzt jen apologie a kde vychvalovan pr zraënost stylu znamen prostï bezobsaûnost; Bastiatovi dokonce vyt kali, ûe jeho spisy jsou roz edïnìm Franklinovy VÏdy ubohèho Richarda. Proti tïmto odsudk m uv dì Gide n sledujìcì Bastiatovo vyzn nì: ÑKdybych mïl to neötïstì, ûe bych vidïl v kapit lu jen v hodu kapitalisty, stal bych se socialistou.ì Toto vyzn nì spolu s dalöìm Bastiatov m tvrzenìm, ûe totiû Ñvelmi d leûit m kolem v politickè ekonomii je napsat historii vyko isùov nìì prezentuje Gide jako p esvïdëiv doklad skuteënosti, ûe Bastiat Ñnebyl jen dobr m burûoouì, tj. tendenënìm apologetou burûoaznì t Ìdy a jejìho prospïchu, n brû ûe mu ölo o dobro vöech ñ vëetnï dïlnìk. 16 Gide d le vysoce oceúuje Bastiatovu kritiku protekcionismu. AËkoliv se jì nepoda ilo znemoûnit protekcionistickou politiku, zniëila alespoú definitivnï urëitè jejì argumenty. ÑNeslyöÌme-li dnes od ochran hrozby o ªz plavï nebo ªinvazi cizìch v robk, oz v -li se star a slavn argument o ªn rodnì pr ci jen p iduöenï, jest to z sluhou, aëkoli se na to Ëasto zapomìn, obdivuhodn ch mal ch pamflet Bastiatov ch, jako je ªPetice v robc svìëek Öì 17 Po nep Ìliö pronikavèm, leë nadöenèm ocenïnì ÑnezapomentulenÈ apologieì Co je vidït a co nenì vidït, jakoû i mistrovstvì, s nìmû Bastiat nalèz rozpory v sofistick ch tvrzenìch ochran, p istupuje Gide ke kritice Bastiatov ch n zor, kter zaëìn naprosto neudrûiteln m tvrzenìm, ûe Bastiatovy argumenty proti socialismu zastaraly ñ ÑsouËasnÏ se zvl öt- 16 Uveden Bastiatova myölenka t kajìcì se socialismu nenì ovöem v razem n zorovè rozkolìsanostì, n brû objektivnì vïdeckè nep edpojatosti, kter je pol rnìm protikladem tendenënosti, dogmatismu a ideologickèho fanatismu. PodobnÏ se takè vyjad uje von Mises: ÑLiberalismus se nevyslovuje za zachov nì vlastnictvì v z jmu vlastnìk. Nechce zachovat soukromè vlastnictvì proto, ûe by je nemohl zruöit bez poruöenì pr v vlastnìk. Kdyby povaûoval odstranïnì soukromèho vlastnictvì za uûiteënè v z jmu ve ejnosti, zast val by se jeho zruöenì bez ohledu na to, zda tìm vlastnìka poökodì. Zachov nì soukromèho vlastnictvì je vöak v z jmu vöech vrstev spoleënosti. I chud k, kter nic nevlastnì, ûije v naöem spoleëenskèm du nepomïrnï lèpe, neû by ûil ve spoleënosti, kter by se uk zala neschopnou vyrobit i jen zlomek toho, co se vyr bì v naöem spole- ËenskÈm du.ì L. von Mises, Liberalismus, str GR II., str