Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav

Transkript

1 Ekologická esej Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav Zpracoval: Jiří Lahodný

2 Otázka č.2b Klimaxový biom Conisilva Klimaxový biom Conisilva je synonymum pro Severský boreální les,kterým se budu zabývat v další části eseje, jejíž cílem je vysvětlení pojmu Conisilva v rámci předmětu Ekologie II. Boreální les neboli tajga je nejrozsáhlejší biom na světě.výskyt je vázán na délku vegetačního období (období s průměrnou denní teplotou 10ºC a víc). Ta se zde pohybuje mezi jedním a čtyřmi měsíci. Tajga se přirozeně vyskytuje pouze na severní polokouli, a to jednak v severní části mírného a v některých oblastech i v jižní části pásu subpolárního podnebného pásu v souvislém pruhu táhnoucím se v západovýchodním směru Severní Amerikou ( zde pokrývá větší část území Kanady a v oblasti Skalistých hor zasahuje i na území Spojených států amerických ) a Eurasií ( zde pokrývá větší či menší část území Norska, Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Běloruska a Ruska a vyskytuje se dokonce i v severní části nejsevernějšího japonského ostrova Hokkaidó ), jednak jižně od této oblasti v izolovaných oblastech s takovou nadmořskou výškou, že se zde délka vegetačního období pohybuje v rozmezí vhodném pro vznik jehličnatých lesů. V oblastech kolem 50. rovnoběžky se tzv. horská tajga vyskytuje v místech s nadmořskou výškou alespoň necelých 1000 m. V oblastech kolem 40. rovnoběžky to jsou již více než 2000 m, kolem 30. rovnoběžky již více než 3000 m a kolem 20. rovnoběžky již téměř 4000 m. Směrem na sever přechází tajga v lesotundru a dále v tundru, směrem na jih přechází v oblastech s oceánským klimatem ( tj. v oblastech s dostatečným množstvím srážek pro růst listnatých stromů ) v lesy smíšené a dále v lesy listnaté, v oblastech s kontinentálním klimatem ( tj. na západě Severní Ameriky a ve střední Asii ) přímo ve stepi.

3 S jehličnatými lesy se setkáváme i často mimo jejich oblast přirozeného výskytu (např. ČR, Švýcarsko, Rakousko), kde rostou ve vysokých nadmořských výškách, jde o tzv. klimaxové smrčiny, popř. v podmáčených oblastech rašelinné smrčiny a podmáčené smrčiny. Někdy se tyto porosty označují i pojmem horská tajga. Nicméně většina jehličnatých lesů je nyní v Evropě uměle pěstována. Porosty různých druhů borovic, které ovšem neodpovídají biomu severských jehličnatých lesů, lze najít i ve Středomoří, Mexiku, jihozápadní Asii a na různých ostrovech sopečného původu (např. Kanárské ostrovy). Léto v tajze je krátké, ale poměrně teplé. Zima je dlouhá a velmi chladná. V oblastech s extrémně kontinentálním klimatem, tj. na východní Sibiři, byly naměřeny absolutně nejnižší teploty na severní polokouli ( 77,8 C ve vesničce Ojmjakon ' severní šířky, ' východní délky, 740 metrů nad mořem ). Právě Ojmjakon je místem s nejnižšími průměrnými teplotami v rámci celé Eurasie ( 16,3 C ) a s největším rozdílem naměřených teplot na celém světě ( 112,8 C ). Jedním z důsledků nízkých teplot je, že část území zaujímá dlouhodobě zmrzlá půda. Dalším důsledkem je, že většinu roku ( 6-8 měsíců ) se v tajze vyskytuje sněhová pokrývka. Její mocnost je nejnižší ( cm ) v oblastech s nejnižšími srážkami, tj. v oblastech s nejkontinentálnějším klimatem, tj. na východní Sibiři, nejvyšší ( několik metrů ) v oblastech s nejvyššími srážkami, tj. v oblastech s nejoceánštějším klimatem, tj. v Severní Americe ve Skalistých horách při pobřeží Tichého oceánu. V této oblasti - na Mount Rainier - byl zaznamenán největší úhrn sněhových srážek za jeden rok na celém světě ( 31,1 m ).Díky velkému množství srážek a následné chemické reakci se spadlým jehličím vznikají podzolové půdy. Následně kyselá voda vymývá sloučeniny železa z půdy, ty klesají níže a tvoří nepropustnou vrstvu tvorba bažin, močálů a rašelinišť, které jsou pro sibiřskou tajgu typické. Organická hmota je soustředěna jak v živých rostlinách, tak v odumřelé biomase. ( ) V borealních lesích z rostlinné říše převládají ve stromovém patře jehličnaté stromy - Pinus, Abies, Larix, Picea, ale vyskytují se zde i listnaté dřeviny a to Betula, Sorbus, Alnus, Populus tremula ). Z bylinného patra jsou to např. Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, mechy aj.

4 Ze živočišné říše jsou to např. Bobr evropský, bobr kanadský, lumík norský, veverka obecná, jelen, los, pižmoň, srnec, sob, kuna lesní, kuna sobol, medvěd černý, medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk a další. 4/Beaver_2.jpg/250px-Beaver_2.jpg&imgrefurl= Qj3- zlphjvtwtf2ljxvl1y6j9ow=&h=168&w=250&sz=15&hl=cs&start=13&um=1&tbnid=oo416ayfit 0aXM:&tbnh=75&tbnw=111&prev=/images%3Fq%3Dbobr%2Bkanadsk%25C3%25BD%26hl%3 Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26sa%3DG%26um%3D1 Hospodářsky významný je lov kožešinové zvěře, těžba surovin, těžba dřeva (především Skandinávie). Lidská sídla se v pásmu jehličnatých lesů vyskytují jen sporadicky, podobně i síť silnic a železnic není příliš rozvinutá, hlavní roli hraje letecká a vodní doprava. Z těžby je nejvýznamnější ropa a zemní plyn na Sibiři a Alijašce. ( )

5 Ze shrnutí těchto informací vyplývá,že klimaxový biom Conisilva je vázán na krátké vegetační období, kde převladájí téměř po celý rok nízké teploty, proto přirozeným stanovišěm je severní polokoule, především v severní části mírného pásma. Na našem uzemí se vyskytuje jen ve vyšších nadmořských výškách,a to 6. smrkojedlobukovém vegetačním stupni a 7. smrkovém vegetačním stupni, kde jsou podobné podmínky jako má stanoviště, kde se přirozeně jehličnaté lesy vyskytují. Použitá literatura: TEXT www stránky : OBRÁZKY www stránky : 4/Beaver_2.jpg/250px-Beaver_2.jpg&imgrefurl= Qj3- zlphjvtwtf2ljxvl1y6j9ow=&h=168&w=250&sz=15&hl=cs&start=13&um=1&tbnid=oo416ayfit 0aXM:&tbnh=75&tbnw=111&prev=/images%3Fq%3Dbobr%2Bkanadsk%25C3%25BD%26hl%3 Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26sa%3DG%26um%3D1