Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Centrum školského managementu. Ivana Skočdopolová. Analýza dostupnosti ICT na VOŠ

Transkript

1 Univerzita Karlva v Praze Pedaggická fakulta Centrum šklskéh managementu Ivana Skčdplvá Analýza dstupnsti ICT na VOŠ Analysis f ICT accessibility at tertiary prfessinal schls Bakalářská práce Studijní prgram: Specializace v pedaggice Studijní br: Šklský management Veducí závěrečné práce: Ing. Petr Svbda, Ph.D. Rk 2014

2 Prhlašuji, že jsem bakalářsku práci na téma Analýza dstupnsti ICT na VOŠ vypracvala pd vedením veducíh bakalářské práce Ing. Petra Svbdy, Ph.D., samstatně a citvala všechny pužité prameny a literaturu. Dále prhlašuji, že práce nebyla využita k získání jinéh neb stejnéh titulu. Suhlasím s trvalým ulžením elektrnické verze mé práce v databázi meziuniverzitníh prjektu Theses.cz za účelem sustavné kntrly pdbnsti kvalifikačních prací. V Praze, pdpis

3 Děkuji veducímu práce Ing. Petru Svbdvi, Ph.D. za cenné rady a knzultace, které mi pskytl při vedení mé práce. Rvněž chci pděkvat všem respndentům za čas, který věnvali vyplnění dtazníků. V nepslední řadě patří velké díky mé rdině a blízkým, kteří mi byli při studiu pru.... pdpis

4 ABSTRAKT: Závěrečná bakalářská práce se zabývá dstupnstí infrmačních a kmunikačních technlgií ve vzdělávacím prcesu na vyšších dbrných šklách s cílem analyzvat přístup vyšších dbrných škl k mderním technlgickým prstředkům a službám. V teretické části předkládá pznatky technlgiích, jejichž dstupnst a efektivní využívání může pdpřit výuku a šklám pmci při řízení pedaggickéh prcesu. Praktická část sleduje prstřednictvím dtazníkvéh šetření mezi šklami a studenty dstupnst knkrétních technlgií. Sučástí je také průzkum aplikací a služeb, které vyšší dbrné škly nabízejí prstřednictvím webvéh prstru. Na základě analýzy dstupnsti bakalářská práce přináší dpručení a návrhy využití ICT pr pdpru vzdělávání a řízení pedaggickéh prcesu. KLÍČOVÁ SLOVA: Infrmační a kmunikační technlgie, vyšší dbrné škly, internet, intranet, webvé stránky škl, sciální sítě, E-learning, české šklství

5 ABSTRACT: The final bachelr s thesis studies the accessibility f infrmatin and cmmunicatin technlgies (ICT) in the educatinal prcess at tertiary prfessinal schls (ISCED 5B) in rder t analyze their apprach t mdern technlgical resurces and services. The theretical part presents findings n hw technlgy, accessibility and effective use f ICT can supprt teaching and help schls in the management f the educatinal prcess. The practical part presents a questinnaire survey f the accessibility f specific technlgies. Questinnaire survey was carried ut amng schl directrs and students. Other part f survey deals with applicatins and services that tertiary prfessinal schls ffer n their web pages. Based n the analysis f the accessibility this bachelr s thesis makes recmmendatins and suggestins fr the supprt f ICT use in the learning and teaching prcess management. KEYWORDS: Infrmatin cmmunicatin technlgy, tertiary prfessinal schls, Internet, intranet, schl websites, scial netwrks, e-learning, czech educatin

6 Pužité zkratky BOZP BYOD ČŠI ICT LMS MŠMT VOŠ Bezpečnst a chrana zdraví při práci Bring Yur Own Device využívání vlastních sukrmých zařízení k pracvním a šklním účelům Česká šklní inspekce Infrmační a kmunikační technlgie Learning management systém Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy Vyšší dbrné škly

7 OBSAH Úvd Charakteristika vyššíh dbrnéh vzdělávání ICT jak prstředek řízení škl a pedaggickéh prcesu Intranet Šklní webvé stránky Šklní Šklní infrmační systémy pr agendu škly Learning Management System Sciální sítě Vybrané mbilní technlgie Cludvé služby Elektrnické vzdělávání na VOŠ Elektrnické prstředky didaktické techniky Internet ve vzdělávání E-learning a jeh frmy Elektrnické vzdělávání s využitím LMS Multimediální vzdělávací bsah a elektrnické studijní pry Praktická část - Analýza dstupnsti ICT na VOŠ Resrtní údaje dstupnsti ICT na VOŠ Shrnutí resrtní údaje dstupnsti ICT na VOŠ Průzkum webvých stránek VOŠ Definice sledvaných ukazatelů při průzkumu webvých stránek VOŠ Výsledky průzkumu webvých stránek VOŠ Shrnutí a dpručení průzkum webvých stránek VOŠ Dtazníkvý průzkum dstupnsti ICT Dtazník určený šklám Dtazník určený studentům Shrnutí a dpručení dtazníkvý průzkum Závěr Pužitá literatura PŘÍLOHY... 72

8 Úvd Mderní technlgie se staly nedmyslitelným partnerem při zpracvání, uchvání, přensu i sdílení infrmací a znalstí. Šklám přinášejí nejen nvé mžnsti výuky, ale i výzvy spjené se strategií rzvje, plánváním, vedením lidí a kmunikací. Nutnu pdmínku pr efektivní využívání infrmačních a kmunikačních technlgií je nejen dstatečné technické vybavení vyšších dbrných škl, ale především jejich dstupnst všem účastníkům vzdělávacíh prcesu. Ta je nahlížena jak z phledu sdílení infrmací a znalstí či pdpry výuky, tak i ve vztahu ke schpnsti neb chtě tyt technlgie všemi využívat. Bakalářská práce je rzdělena d dvu částí. První část je věnvána teretickému úvdu d prblematiky, vymezení segmentu vyšších dbrných škl (dále jen VOŠ) a deskripci vybraných infrmačních a kmunikačních technlgií (dále jen ICT), jejichž dstupnst a efektivní využívání může pdpřit výuku a šklám pmci při řízení pedaggických prcesů. Druhá část je zalžena na průzkumu a interpretaci jeh výsledků. Výzkumným prblémem je zjištění aktuálních pdmínek dstupnsti ICT na VOŠ. Cílem průzkumu je vymezit dstupnst v blasti ICT, zda jsu pdmínky studia v blasti ICT na VOŠ srvnatelné či nikli. Průzkum je zaměřen také na vybavenst škl ICT, jaké služby jsu pskytvané a které nástrje jsu reálně využívány pr pdpru aktérů vzdělávacíh prcesu v blasti ICT. Ke sledvání dstupnsti ICT na VOŠ jsu využity tři hlavní zdrje infrmací. Prvním zdrjem jsu dstupné údaje vybavensti škl infrmačními a kmunikačními technlgiemi, které jsu sledvány a sbírány na úrvni státní správy. Druhým zdrjem je průzkum webvých prezentací VOŠ a způsb jejich elektrnické kmunikace. Třetím zdrjem infrmací byla dvě dtazníkvá šetření. Cílem prvníh, určenéh pr škly, byl zjistit dstupnst vybraných ICT na VOŠ v ČR. Respndenty v tmt případě byli ředitelé VOŠ, případně ICT krdinátři. Druhý dtazník byl zaměřen na průzkum mezi studenty VOŠ a jeh tázky byly záměrně pdbné tázkám z dtazníku pr škly. Důvdem byl mapvání dlišných představ a phledů bu skupin; tzn., jak deklaruje dstupnst ICT management škly a jak hdntí dstupnst ICT studenti škl. Předkládaná bakalářská práce se tedy zabývá analýzu dstupnsti a jedntlivými rzdíly v přístupu VOŠ k mderním technlgickým prstředkům a službám. Přináší závěry z průzkumu webvých stránek škl, dtazníkvých šetření a frmulace návrhů na zlepšení dstupnsti mderních ICT v sektru vyššíh dbrnéh vzdělávání. 8

9 1 Charakteristika vyššíh dbrnéh vzdělávání Vzdělávání ve vyšších dbrných šklách (dále jen VOŠ) spadá d sektru terciárníh, nevyskšklskéh vzdělávání. Studium je pdmíněn úspěšným uknčením středníh vzdělání s maturitní zkušku a nemezuje se puze na denní frmu vzdělávání, kde nabízí studium ve 3 3,5 letých brech. Sučasně velká část škl realizuje vzdělávání také ve 4 4,5 letých brech v statních frmách vzdělávání (tj. dálkvé, kmbinvané a v menší míře i distanční frmě vzdělávání). Vzdělávání na VOŠ je uknčen abslutriem a úspěšným abslventům je udělván neakademický titul diplmvaný specialista (DiS.), který se uvádí za jménem. 1 V rámci Mezinárdní klasifikace vzdělání (ISCED 2011), která byla vytvřena a schválena v rce 2011 rganizací UNESCO je vzdělávání v brech vyšších dbrných škl řazen d kategrie ISCED 6, ddíl 65 Bakalářská neb jí dpvídající prfesní úrveň. Sdělením ČSÚ byla s účinnstí d zavedena klasifikace vzdělávání CZ-ISCED 2011, která nahrazuje ISCED 97 v částech týkajících se úrvní vzdělávání. Obry vzdělávání se však nadále kódují pdle klasifikace ISCED 97, kde je vyšší dbrné vzdělávání řazen k prvnímu stupni terciárníh vzdělávání typu B (ISCED 5B prakticky zaměřené studium). 2 Nabídka brů vzdělání VOŠ je širká a výhdu studia je skutečnst, že d více tereticky zaměřenéh vyskšklskéh studia stejných či příbuzných bakalářských studijních brů je bsah akreditvaných vzdělávacích prgramů VOŠ rientván více prakticky. Významnu sučástí studia je také dluhdbější dbrná praxe studentů. Organizace studia je blízká studiu na vyských šklách. Většina škl existuje splečně se střední šklu stejnéh či příbuznéh zaměření, výrazně menší skupinu tvří samstatné vyšší dbrné škly. Některé VOŠ uzavřely dhdu s vyskými šklami splečném uskutečňvání bakalářskéh studijníh prgramu, neb alespň pdmínkách, za nichž mhu abslventi VOŠ v příslušném bakalářském prgramu pkračvat. Část škl také splupracuje s některu (převážně sukrmu) vysku šklu, nabízí mdulvé uspřádání vzdělávacích prgramů a využívá evrpský systém transferu kreditů ECTS, který by mhl umžnit větší prstupnst vzdělávacích systémů. Ze šetření prvedenéh v rámci studie z rku 2009 Vyšší dbrné škly na rzcestí, Analýza stavu a mžnéh vývje sektru vyššíh dbrnéh vzdělávání 3 vyplynul, že zástupci škl spatřují největší prblémy v úbytku uchazečů studium a rstucí knkurenci 1 MŠMT: Výrční zpráva stavu a rzvji vzdělávací sustavy v České republice v rce 2013, s ČSÚ: Klasifikace vzdělání (CZ-ISCED 2011). [n-line]. 3 MŠMT: Vyšší dbrné škly na rzcestí, Analýza stavu a mžnéh vývje sektru vyššíh dbrnéh vzdělávání, s

10 ze strany vyských škl. S tím suvisí i nejasné pstavení ve vzdělávací sustavě ČR a nejasná kncepce jejich dalšíh rzvje. Vývj sektru VOŠ není sice předmětem tét bakalářské práce, přest je uveden z důvdu, že nejistta hledně dalšíh rzvje a směřvání může pdstatně vlivnit plánvání a strategii managementu těcht škl, a t nejen v blasti ICT. VOŠ v číslech Statistická rčenka šklství 2013/2014 ficiálně vykazvala 174 škl, které nabízely vyšší dbrné vzdělání pr více jak 28 tisíc studentů, z th byl výrazně větší (téměř 72 %) zastupení žen prti mužské ppulaci. 167 VOŠ nabízel vzdělávání v denní frmě a 89 škl realizval také vzdělávání v statních frmách studia. Ve šklním rce 2013/2014 byl k denní frmě studia přihlášen celkem studentů a studentů v statních frmách studia. Z celkvéh pčtu byl 111 škl zřízen krajem, 46 škl byl sukrmých, 12 škl zřizvala církev a 5 škl jiný resrt (Ministerstv vnitra a Ministerstv brany). Nejvíce VOŠ, knkrétně 38 škl se nacházel na území Hlavníh města Prahy, následván Středčeským krajem s 20 šklami a krajem Jihčeským s 17 šklami. Nejméně VOŠ nalezneme v kraji Karlvarském (4 škly), Plzeňském (5 škl) a Libereckém (6 škl). 4 2 ICT jak prstředek řízení škl a pedaggickéh prcesu Management je prces tvrby a udržvání prstředí, ve kterém jedntlivci pracují splečně ve skupinách a účinně dsahují vybraných cílů. Manažeři jsu dpvědni za realizaci činnstí umžňující takvu práci jedntlivců, která c nejlépe přispěje ke skupinvým cílům. (Kntz, Weihrich). 5 Uskutečňvání zvlených cílů lze efektivně dsáhnut s pdpru dstupných infrmačních a kmunikačních technlgií. Jedná se takvé technlgie, které v digitální dbě svým uživatelům, především managementu škl, pedaggům či studentům usnadňují vytvářet, zpřístupňvat, šířit a dále pracvat s infrmacemi a znalstmi v elektrnické pdbě. V širším pjetí lze mezi prstředky pr řízení škly a pedaggickéh prcesu zahrnut všechny technlgie, které se přím či nepřím pdílí na zajištění edukačních prcesů. Jednu ze širších definic ICT nabízí Jiří Zunek a Klára Šeďvá 6 : Pd pjem infrmační a kmunikační technlgie (ICT) zahrnujeme prstředky mderní didaktické audivizuální techniky (např. vide, televizi, CD přehrávač, datvý prjektr) a digitální 4 Statistická rčenka šklství 2013/2014 výknvé ukazatele. 5 KOONTZ, H., WEIHRICH, H., Management, s ZOUNEK, J., ŠEĎOVÁ, K., Učitelé a technlgie: Mezi tradičním a mderním pjetím, s

11 technlgie, které jsu zalženy na pčítačích a na telekmunikačních službách, umžňujících jejich uživatelům v maximální mžné míře zpřístupnit infrmace a dále s nimi pracvat (například internet, interaktivní tabule, digitální kamera aj.), ale také různými frmami a prstředky kmunikvat ( ). A dále upzrňují, že způsb využívání ICT se v prstředí škl dvíjí d bsahu, vzdělávacích cílů, knkrétních ptřeb a mžnstí aktérů výuky, ale také charakteru edukačníh prstředí. Základním principem však zůstává efektivní rganizace vyučvání a učení. V knize Kreativní management v praxi d Ivany Hspdářvé 7 nalezneme subr aktivit, které jsu sučástí manažerské praxe všebecně, ale úzce suvisí i s řízením škl. Z výčtu je vybrána ta část aktivit, při kterých je ICT vhdnu pdpru řízení ve šklním prstředí. Manažer plánuje rzhduje c, kd, kdy, jak bstarává a přiděluje zdrje rganizuje a krdinuje pracvní pstupy a pedaggické prcesy buduje pzitivní pracvní prstředí, mtivuje, vytváří prstředí pr učení, pdpruje rzvj svých lidí i sebe sleduje, kntrluje a zvyšuje kvalitu pedaggickéh prcesu i účinnst samtnéh řízení kmunikuje s účastníky vzdělávacíh prcesu i širku veřejnstí vyvíjí nvé strategie, navazuje nvé vztahy kntrluje a pskytuje zpětnu vazbu, pečuje kvalitu a bezpečnst práce Stejně jak v statních rganizacích i ve šklství platí, že tyt manažerské aktivity nemusí ředitel škly vyknávat sám. V blasti ICT deleguje některé aktivity na ICT metdika/krdinátra, jehž hlavní náplní práce by měl být metdicky pmáhat klegům v integraci ICT d výuky většiny předmětů. Dále dpručvat další ICT vzdělávání pedaggických pracvníků, krdinvat užití ICT ve vzdělávání, řídit nákupy a aktualizace sftware, zpracvávat a realizvat ICT plán škly. V nepslední řadě krdinvat i prvz 7 HOSPODÁŘOVÁ, I., Kreativní management v praxi, s

12 infrmačníh systému dané škly. 8 Základním předpkladem efektivníh řízení škly a tedy i pedaggickéh prcesu je dstupnst dstatečnéh a funkčníh hardwarvéh a sftwarvéh vybavení. Z hlediska dstupnsti je tedy hlavním indikátrem mžnst přístupu všech pedaggů k vyhvujícímu technickému vybavení, pmcí kteréh mají mžnst připjit se d lkální sítě škly i na internet. Úklem managementu škly je v tmt bdě kmplexně analyzvat aktuální stav dstupnsti ICT, naplánvat a rzhdnut jaké technlgie a v jakém pčtu jsu nezbytné k řízení škly a pedaggickéh prcesu, zajistit stabilní prvz a přístup všem pedaggům k těmt technlgiím, zrealizvat pršklení pedaggů a především mtivvat pedaggy k jejich využívání. V následujících pdkapitlách budu představeny nejrzšířenější nline technlgie, tedy takvé nástrje, aplikace, infrmační systémy a služby, které mhu pdprvat kmunikaci, splupráci, umžňují jedndušší administraci, hdncení studentů a pskytují zpětnu vazbu. Pdle Dstála 9 lze infrmační systémy definvat jak: Subr lidí, metd a technických prstředků zajišťujících sběr, uchvání, analýzu a prezentaci dat určených pr pskytvání infrmací v blasti vzdělávání. Každý infrmační systém škly se skládá z prvků, kterými mhu být žáci, jedntliví učitelé, ředitel, rdiče, zřizvatel atd. Mezi těmit prvky se uskutečňuje výměna infrmací a v návaznsti na tm prbíhá i veškeré rzhdvání a řízení. Systémy jsu využívány pr řízení činnsti škly a umžňují kmunikaci nejen uvnitř škly samtné, ale i navenek. Z uvedené definice je patrné, že nejde jen technické vybavení, ale i dstupnst nástrjů, aplikací a služeb, jejichž správná implementace, využívání a přijetí ze strany uživatelů pmhu zajistit chd škly v mnha hledech rychleji a efektivněji. Prt jsu cennými pmcníky při řízení škly a pedaggickéh prcesu. 2.1 Intranet Termínem intranet jsu značvány především privátní internetvé stránky, které uvnitř určité firmy (škly) služí jak infrmační infrastruktura pr interní kmunikaci a splupráci mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Intranet může mít pdbu jednduchých webvých stránek, neb i rzsáhlejšíh elektrnickéh systému. Stejně jak internet pracuje 8 ÚLOVEC, R., ICT metdik, ICT krdinátr. [n-line]. 9 DOSTÁL, J., Šklní infrmační systémy, s

13 intranet s pdbnými internetvými prtkly, například HTTP (webvé služby), SMTP ( ) a FTP (přens subrů). 10 Jedná se síť prvzvanu v rámci určité škly, která umžňuje přístup a sdílení infrmací jen interním a právněným uživatelům na základě přidělených uživatelských účtů. Škla zde zpravidla umísťuje data a dkumenty, která mají důvěrný charakter. Z hlediska řízení účelně pkrývá infrmačně administrativní ptřeby škly. Mezi hlavní funkce intranetu patří hrmadné sdílení a správa infrmací, které jsu určující pr správný chd škly. Zaměstnanci škly mají zajištěn jedndušší přístup k přehledným infrmacím, sdělením a aktuálním dkumentům. Může služit také jak archiv čast pužívaných šklních dkumentů, jež není vhdné z různých důvdů zveřejňvat na internetu, jak jsu například různé zápisy z prad, materiály ze šklení, prgramy interních schůzí apd. Z hlediska perativníh řízení pdpruje předávání infrmací v pdbě zveřejňvání aktuálníh přehledu rganizační struktuře a z th vyplývajících kmpetencí jedntlivých zaměstnanců, umžňuje sdílení a správu kalendáře plánvaných akcí, infrmuje rzvrzích a jejich případných změnách, čímž pmáhá k rganizvání a plánvání aktivit škly. Sučástí mhu být také různá diskuzní fóra, ankety a dtazníkvá šetření jak mnitring šklníh prstředí, tedy nástrje umžňující managementu škly zpětnu vazbu d všech účastníků vzdělávacíh prcesu. Může bsahvat také splečensku rubriku a přispívat tak k sciální kmunikaci a integraci uvnitř rganizace. Z phledu řízení škl intranet nesluží puze jak statická nástěnka ke zveřejňvání aktuálních zpráv, ale je i rychlým a přehledným nástrjem busměrné kmunikace a předávání infrmací mezi všemi aktéry vzdělávacíh prcesu. 2.2 Šklní webvé stránky Oprti privátnímu intranetu, jsu ficiální webvé stránky škly především účinným nástrjem prezentace pr statní uživatele internetu. Z phledu řízení jsu webvé stránky prstředkem rychlé kmunikace mezi šklu a studenty, např. nline kntaktní frmulář umžňuje rychlé spjení se šklu, případně knkrétní sbu. Jejich prstřednictvím je dále mžné přehledně infrmvat aktuální činnsti škly, stejně jak změně rzvrhů či plánvaných akcích, zveřejňvat pvinné infrmace, které vyžadují vzdálený přístup. Oficiální webvé stránky škly bývají rzcestníkem pr přihlášení d interní sítě škly, šklníh u, šklníh infrmačníh systému, systému pr řízení výuky či intranetu. Lze na ně umístit diskuzní fóra, ankety, které přispějí ke zlepšvání kvality pskytvaných 10 Wikipedie: Otevřená encyklpedie, Intranet. [n-line]. 13

14 infrmací na prtále. Důležitu sučástí jsu také dkazy na jiné zajímavé stránky neb prezentace škl na sciálních sítích. Škly mají mžnst zhdntit náležitsti a kvalitu svých ficiálních webvých prezentací prstřednictvím nástrje Náležitsti šklníh webu autevaluační asistent d Ondřeje Neumajera Šklní Elektrnická pšta, známá pd zkratku , je rzšířenu a snadn dstupnu službu internetu, jejímž prstřednictvím je mžné zasílat a přijímat zprávy. je efektivním prstředkem bustranné kmunikace přes elektrnické kmunikační systémy. Schpnst připjení přílh pak umžňuje předávání subrů různéh charakteru. K identifikaci uživatele elektrnické pštvní služby je nutné zalžení vé adresy. Schránky mhu být zřízeny přím na šklním pštvním serveru. V sučasné dbě mhu škly využívat také cludvé řešení elektrnické pšty, například prstřednictvím Office 365 neb Ggle Apps. Nesprnu výhdu vé kmunikace je snadné a rychlé předání zprávy jak jedntlivcům, tak i více příjemcům, mžnst přepsílání pšty neb synchrnizace vlastních mbilních zařízení s pštvním serverem v případě, že některý ze zaměstnanců či studentů nemůže z nějakéh důvdu vybrat svji schránku. Z tht důvdu je pužívání u vhdné i v případech, že všichni pracvníci a studenti nemají ve škle zajištěný přístup k pčítači, neb nejsu přítmni. vá kmunikace umžňuje rychlu dpvěď ze strany příjemce pšty. Nevýhdu je, že někdy nelze z kapacitních i bezpečnstních důvdů přikládat větší subr dat. Prblémem je také nevyžádaná pšta nebli spam či hax a samzřejmě viry, které mhu prstřednictvím subrů přepsílaných elektrnicku pštu infikvat pčítače a znamenat pr šklu bezpečnstní rizik. 2.4 Šklní infrmační systémy pr agendu škly Z hlediska řízení pedaggickéh prcesu jsu šklní infrmační systémy přínsem pr zpracvání všech agend spjených s prvzem škly. Prstřednictvím internetvé sítě přes webvé rzhraní pr studenty, učitele či případné uchazeče, škla všem uživatelům zajišťuje jednduchý přístup k ptřebným infrmacím a urychluje administrativní prcesy. Pmcí kvalitně prpracvanéh infrmačníh systému je mžné vést evidenci sbních údajů zaměstnanců i studentů, prvádět inventarizaci majetku, kntrlvat platbu šklnéh 11 NEUMAJER, O., Náležitsti šklníh webu autevaluační asistent. [n-line]. 14

15 a plnění dcházky i studijních pvinnstí, zpracvávat, sledvat a tisknut studijní výsledky, tvřit individuální rzvrhy, plánvat akce škly, sestavit rzpis zkušek a studentům umžnit vzdálený přístup k přihlašvání a dhlašvání na zkušky, vlit si témata abslventských prací atd. Jeh prstřednictvím lze zpřístupňvat studijní materiály či pskytvat knihvnické služby škly, včetně vyhledávání v n-line katalgu, elektrnických rezervací i výpůjček. Dstál 12 zdůrazňuje následující tvrzení, které by měl mít management škly na paměti: Při implementaci a následném užívání šklníh infrmačníh systému je velmi důležité, aby byl pzitivně přijat. T lze zajistit výběrem vhdnéh systému, který bude mít jednduché a přehledné vládání a bsahvat všechny ptřebné funkce (např. webvé rzhraní pr přístup d databáze). T však nestačí. Nezbytně nutné je uživatele infrmačníh systému řádně pršklit. Různé infrmační systémy pr agendu škl nabízí celá řada splečnstí. Sučástí takvých nabídek bývá i bezplatná zkušební verze systému. Existuje i nepatrné prcent škl, které přistupily k vytvření vlastníh šklníh infrmačníh systému. Jejich nejčastější zastupení a účel využití je rvněž předmětem výzkumu. 2.5 Learning Management System Jak už samtný název (známý pd běžně užívanu zkratku LMS) napvídá, jde systémy, které pdprují činnsti spjené s řízením studia. Tent systém pr řízení vzdělávání je využíván nejen v e-learningu, ale i ve vzdělávání kmbinujícím prezenční metdy a frmy výuky s e-learningem, tzv. blended learning. Mderní LMS systémy mhu být z phledu řízení pedaggickéh prcesu účinně aplikvané při kmunikaci a sdílení dkumentů mezi pedaggy a studenty, při předávání infrmací mezi vedením škly a pedaggy, při testvání studentů, rganizaci výuky či šklní administrativě. Dále jsu využívány jak databáze pr ukládání, rzšiřvání a sdílení znalstí uvnitř škly, neb jak vzdělávací prstředí nejen pr studenty, ale i mezi pedaggy. Využít jich lze i při pvinných škleních, která vyplývají ze Zákníku práce, například při BOZP neb zřídit adaptační kurz pr nvé zaměstnance. Lze zřídit patřičný kurz a zaměstnanci mhu tt šklení abslvvat n-line. Aplikace LMS systému se také efektivně uplatňují při autevaluaci škly. LMS je ve skutečnsti řídicím systémem, je t strategické řešení pr plánvání, ddávání a řízení všech vzdělávacích aktivit prbíhajících v rganizaci (zahrnuje n-line vzdělávání, virtuální třídy i šklení vedená instruktry). Jeh základním úklem je bsáhnut 12 DOSTÁL, J., Šklní infrmační systémy, s

16 všechny izlvané vzdělávací prgramy, které v rganizaci prbíhají a jedntně je rganizvat a řídit. 13 Pdle L. Rhlíkvé a J. Vejvdvé 14 lze za běžné funkce LMS pvažvat: získávání, ukládání, katalgizaci, distribuci a prpagaci výukvých kurzů a bjektů, n-line nástrje pr kmunikaci a řízení studia (nástěnka, diskuzní fórum, chat, tabule, vnitřní , kalendář s důležitými daty atd.), testvání studentů, evidenci a správu studentů, správu studijních materiálů, evidenci hdncení studentů, správu přístupvých práv, autrské nástrje k vytváření výukvých kurzů a bjektů. Z výčtu běžných funkcí je patrné, že se vhdně zvlený, becně dstupný, všemi akceptvaný a plně využívány LMS může stát nepstradatelným nástrjem pr řízení studia. Zárveň může také pslužit jak efektivní nástrj zpětné vazby. Z hlediska řízení studia je nesprnu výhdu neustálé evidvání a archivace veškerých činnstí uživatelů tht systému, stejně jak využití nástrjů pr snadnu aktualizaci vzdělávacíh bsahu. L. Rhlíkvá a J. Vejvdvá 15 ve své knize dále uvádějí, že řízení jakýchkli prcesů bez zpětné vazby je neprduktivní. Úrveň zpětné vazby, kteru dstává student d učitele, stejně jak míra zpětné vazby získaná vyučujícím tm, jaké dvednsti studenti zvládli, jaké nabyli vědmsti a zda pstupují směrem ke stanveným cílům, významně vlivňuje kvalitu výukvéh prcesu. Zpětnu vazbu může student získat v prstředí LMS nejen z hdncení testů či průběžnéh hdncení úklů jak jsu seminární práce, které má vyučující mžnst zaslat studentům k přepracvání. Za důležitý prstředek zpětné vazby jsu značvána diskuzní fóra. Jejich prstřednictvím si studenti předávají zkušensti a bhacují nabyté vědmsti. Vyučující díky diskuzím získává představu ptřebách studentů a může upravvat kurz dle jejich ptřeb. Různé dtazníky mhu služit k hdncení jak kurzů, tak i vyučujících, a tím přispívat k evaluaci vzdělávacíh prcesu. 13 BAREŠOVÁ, A., E-learning ve vzdělávání dspělých, s ROHLÍKOVÁ, L., VEJVODOVÁ. J., Vyučvací metdy na vyské škle, s ROHLÍKOVÁ, L., VEJVODOVÁ. J., Vyučvací metdy na vyské škle, s

17 Jedním z nejrzšířenějších LMS systémů využívaných v prstředí škl je systém Mdle (Mdular Object-Oriented Dynamic Learning Envirnment). Jedná se OpenSurce systém, tedy vlně dstupný sftware, který se vyznačuje jednduchým vládáním, přehlednstí a kmplexnstí nabízených nástrjů. 2.6 Sciální sítě J. Zunek a P. Sudický ppisují sciální sítě jak druh nline služby, která umžňuje více či méně trvalým způsbem kmunikaci a sdílení infrmací mezi jejich uživateli. Za charakteristický rys lze pvažvat existenci prfilů, jejichž prstřednictvím se prezentují a fakt, že takvá síť bvykle spjuje sby, které k sbě mají určitý vztah, či pdbný zájem. Lze je využít jak marketingvý nástrj k prpagaci škly a jejích aktivit, neb jak nefrmální infrmační a knzultační míst studijních záležitstech. 16 Na fenmén sciálních sítí reagují i některé škly tvrbu veřejných prfilů. Nejvíce využívanu sciální sítí v prstředí českých škl je Facebk. Na prfilvých stránkách jsu nejčastěji prpagvány pzvánky na plánvané akce škly, případně ftgrafiemi pdpřené infrmace aktivitách škly, jak úspěchy studentů v sutěžích, zveřejňvány jsu i zajímavé rčníkvé práce apd. Prstřednictvím sciálních sítí je mžné chatvat, bratem reagvat na vznesené dtazy, sdílet veřejné infrmace a výukvé materiály i dkazvat na užitečné webvé stránky vzdělávacíh charakteru. Pmcí statusu lze vznést diskuzní tázku a sledvat reakce a názry aktérů vzdělávacíh prcesu. Největším a nejppulárnějším internetvým serverem pr sdílení vide subrů je YuTube. I tut službu mhu škly využít k prpagačním účelům. Uživatelům například nabízí mnžství výukvých videí neb nline přednášek, které lze zdarma shlédnut. Sciální sítě tedy nabízejí další mžný kmunikační prstředek mezi šklu, vyučujícími a studenty. Učitelé i studenti se mhu prstřednictvím sciálních sítí aktivně pdílet na tvrbě bsahu, stejně jak na prpagaci škly mezi širší veřejnst a přispívat tak k vytváření lepšíh sciálníh prstředí škly. 2.7 Vybrané mbilní technlgie Mezi zařízení, která může vedení a zaměstnanci škly využívat pr plánvání, rganizaci a zajištění šklní edukace nelze zahrnut puze klasické pčítače, které jsu ve škle k dispzici v učebnách, kancelářích či kabinetech, ale stále dstupnější a využívané 16 ZOUNEK, J., SUDICKÝ. P., E-learning: učení (se) s nline technlgiemi, s

18 mbilní technlgie, tzn. zařízení, která uživatelům umžní jejich pužití kdekliv a kdykliv. Výhdu využívání mbilních technlgií je díky malým rzměrům těcht zařízení snadná přensitelnst a mžnst mít je neustále u sebe, stejně jak spjení něklika funkcí v jednm přístrji. Výčet nejpužívanějších zařízení: Ntebk je značení pr přensný pčítač pužívaný ke stejným účelům jak stlní pčítač. Má zabudvané kmpnenty, které pskytují srvnatelné funkce jak kmpnenty stlních pčítačů, ačkliv je nelze zaměnit. Ntebky jsu v sučasné dbě dstupné na trhu v něklika variantách. Lze se setkat s ntebky typu ultrabk. Jsu zaměřeny na vysku mbilitu, spčívající v tenkém prvedení, nízké váze a dluhé výdrži baterie. Tat kategrie ntebků se nicméně phybuje ve vyšší cenvé kategrii, která je určena cenu pužitých kmpnent a materiálů. Nejrzšířenější kategrií jsu klasické ntebky, které mají bvykle váhu mezi 2 a 3 kilgramy, velikst displeje úhlpříčce 13 až 17 palců a v některých případech dispnují plnhdntnu klávesnicí, včetně numerické klávesnice. U klasických ntebků jsu stále ještě dstupné některé kmpnenty, jež v kategrii ultrabků nelze najít. Jedná se například ptické mechaniky na přehrávání disků CD, DVD případně Blue-Ray. Vhdnější k přenášení, avšak méně výknná bdba klasickéh ntebku, je netbk s nižší váhu a brazvku menší než 12 palců. Orientuje se především na pskytnutí přístupu k internetu a jedndušší kancelářsku práci. Za nvu kategrii lze pak značit knvertibilní ntebky a zařízení 2 v 1. Ty kmbinují vlastnsti tabletu a ntebku. Liší se v prvedení, kdy knvertibilní zařízení využívají různé frmy pantů či mechanismů k táčení dtykvé brazvky. P přetčení brazvky lze knvertibilní zařízení pužívat v režimu standardníh ntebku neb v režimu tabletu, v některých případech také v režimu stjánku s různými pzrvacími úhly. Zařízení 2 v 1 pak umžňují ddělit brazvku d základvé stanice, která bsahuje fyzicku klávesnici a některá rzhraní typu USB, paměťvé karty neb druhu baterii prdlužující výdrž na baterii. Na trhu jsu k dispzici různá zařízení tht typu, která nabízejí více variant veliksti brazvky a jsu dstupná v širkých cenvých kategriích v závislsti na pužitých kmpnentách. Tablet je zařízení, které má brazvku s dtykvu vrstvu. Je vybaven peračním systémem ptimalizvaným pr dtykvé vládání, včetně sftwarvé klávesnice. 18

19 U zařízení typu tablet je kladen důraz na mbilitu, prt většina zařízení má maximální váhu d 1 kilgramu. Velikst brazvky se phybuje v rzmezí 7 až 13 palců, kde nejrzšířenějšími variantami jsu 8 palcvé a 10 palcvé tablety. Výrbci některých tabletů nabízejí ddatečné příslušenství, které umžňuje rzšířit pužitelnst zařízení. Jedná se například elektrnické per, které v kmbinaci s některými prgramy umžňuje záznam ručně psaných pznámek, jejich převd d textu neb nahrazuje kreslení, malvání či dplňvání frmulářů. Tablety jsu na trhu dstupné v různých cenvých kategriích. Nejlevnější a nejmenší verze začínají již na úrvni 1 tisíce českých krun. Chytrý telefn (z anglickéh Smartphne) je nástupce mbilníh telefnu, jehž sučástí je bdba peračníh systému, který umžňuje pkrčilé uživatelské funkce. Jedná se zejména vu kmunikaci, internetvý prhlížeč, mžnst instalvat další aplikace rzšiřující základní funkcinalitu peračníh systému. Chytré telefny jsu v mnha případech vybaveny také ddatečnými senzry typu GPS či phybvými senzry. Ve všech případech dnes již mají dtykvu brazvku. Phablet je značení pr zařízení, která velikstí své brazvky zaplňují mezeru mezi chytrým telefnem a tabletem. Nejčastěji se jedná zařízení s velikstí displeje klem 6 palců. Stejně jak chytré telefny i phablety pužívají stejné perační systémy určené pr dtykvé vládání. Všechna zmiňvaná mbilní zařízení mhu pdpřit kmunikační infrastrukturu škly, cž však nelze dcílit bez sftwarvé slžky ICT. Jedná se řadu systémů, které se běžně využívají pr agendu škly (například již zmiňvaný LMS), specializvané intranetvé prtály (např. Micrsft SharePint), vé servery zajišťující vu kmunikaci, sdílení kalendářů (např. Micrsft Exchange, KeriCnnect), webvé verze kancelářských sad a služeb (např. Ggle Dcs, Micrsft Office, Web Apps), prgramy pr rychlu kmunikaci (např. Skype, Hanguts, Micrsft Lync) a nvě také privátní sciální sítě (např. Yammer). Důležité pr správné využití mderních mbilních zařízení je umžnit ve všech systémech synchrnizaci dat. K tmu v dnešní dbě služí cludvé služby dstupné pr různé platfrmy, například Apple iclud, Micrsft OneDrive, Ggle Drive a Drpbx. 19

20 2.8 Cludvé služby Zajistit dstupnst některých služeb může škla také přechdem na cludvé řešení. Clud cmputing je zjedndušeně řečen sdílení hardwarvých i sftwarvých prstředků pmcí sítě. V sučasné dbě se stále častěji stává alternativu zajištění prvzu IT služeb. Základní blasti cludvých služeb můžeme rzdělit 17 : Infrastructure as a Service (IaaS) jedná se takvý typ služby, kdy si škla prnajímá IT infrastrukturu jak je servervá výpčetní a úlžná kapacita, ptřebnu síťvu infrastrukturu a další zdrje, ke kterým přistupuje prstřednictvím internetu a cludvé platfrmy. Výhdu je, že si škla může prnajímat a platit puze za takvé zdrje, které aktuálně využívá. Platfrm as a Service (PaaS) prstřednictvím platfrmy jak služby má škla mžnst si prnajmut nejen internetem přístupný a pskytvatelem prvzvaný hardware a síťvu infrastrukturu, ale také perační systémy a další sftwarvé prstředky. Výhdu je, že starst infrastrukturu, perační systém a základní sftwarvé prstředky, a t včetně jejich upgradů a zabezpečení přenese škla na externíh ddavatele. Sftware as a Service (SaaS) jedná se mdel distribuce sftwaru, kdy je samtná aplikace hstvaná pskytvatelem a zákazník k ní přistupuje přes internet. Pskytvatel internetvéh připjení se stará nejen infrastrukturu a platfrmu, ale i údržbu aplikace včetně upgradů atd. Díky tmu mhu škly dstávat v rámci měsíčníh předplatnéh vždy nejnvější verzi sftwaru. Neustálý pkrk v blasti ICT, častější využívání mbilních zařízení i mnžství dat a infrmací, se kterými musíme pracvat, nutí také škly neustále bměňvat svu IT infrastrukturu. Základem pr mžnst využití některých cludvých služeb je pdrbná analýza ICT prstředků a fundvaný výběr technlgických nástrjů, aplikací a prcesů, ale také zvážení výhd a nevýhd, které clud cmputing nabízí. Za výhdy lze jednznačně pvažvat eliminaci pčátečních investičních nákladů, kdy lze využívat služby cludu za měsíční pplatky a převést tak suvisející náklady mezi prvzní výdaje. S tím suvisí také mžné snížení režijních nákladů na prvz v prvnání s předchzím stavem. Také správa a údržba je tímt způsbem převedena na pskytvatele cludvé služby. Na škle zůstává puze knfigurace a jednduchá administrace. Škla má mžnst rychle invvat 17 VELECKÝ, P., Prč se vrhnut d blak?, s

21 a zpřístupnit všem aktérům vzdělávacíh prcesu ty nejmdernější technlgie. Díky pskytvání přes internet jsu tyt služby dstupné kdykliv a dkudkliv. Mezi nevýhdy lze zařadit stále přetrvávající nedůvěru hledně zabezpečení a chrany dat. Rizikem je i nečekaný výpadek pskytvané služby. Neméně důležité jsu pdmínky při případném rzvázání smluvy, aby při změně pskytvatele škla nepřišla důležitá data. 3 Elektrnické vzdělávání na VOŠ Dstupnst ICT v každdenním živtě vede k tmu, že se tyt technlgie stávají také běžnu sučástí výuky v rámci celživtníh vzdělávání. Mbilní technlgie a internet nabízejí celu řadu mžnstí elektrnickéh vzdělávání, ať už s využitím mbilních pčítačvých a kmunikačních prstředků, tzv. m-learningu (mbile learning) neb při kmbinvané výuce, kdy se studenti učí nejen splečně v učebně, ale také dma prstřednictvím internetu za využití prezenční a e-learningvé frmy výuky, tzv. blended learningu. Studijní materiály využívající multimediální bsah jsu stále častěji přístupné jak z vnitřní sítě škly, tak i prstřednictvím internetu. Na mnha šklách jsu nejen dbrné učebny vybaveny pčítačem a dataprjektrem, interaktivní tabulí a další didakticku techniku, která je běžně využívána v prezenční výuce. Ke vzdělávání jsu využívány zařízení, které nemůžeme spjvat jen s klasickým pčítačem. D ppředí se dstávají přensné pčítače, např. ntebky, tablety, čtečky, a především chytré telefny. Nezbytným pžadavkem pr práci s mbilními zařízeními je připjení k síti či mžnst bezdrátvéh připjení, a t nejen v učebnách, ale nejlépe v celém areálu škly. Jen tak je umžněn využívat dstupné nline technlgie s přístupem k internetu prakticky kdykliv. Mderní technlgie ve vzdělávání jsu v Pedaggickém slvníku definvány jak: Mderní prstředky didaktické techniky, didaktické prgramy a jimi inspirvané nvé frmy vyučvání zahrnující zejména: 1. Sítě (lkální pčítačvé sítě, internet, databáze a další zdrje infrmací aj.), 2. multimédia, která spjují různé frmy prezentace infrmací na různých typech nsičů, 3. mbilní prstředky a přístupy pdprující e-learning a další frmy distančníh vzdělávání, zahrnující bezdrátvé sítě, ntebky, půjčvané studentům pr práci dma apd. 18 Nelze pmenut ani nvý trend, který se v suvislsti s rychlým rzvjem technlgických prstředků a snižváním jejich přizvacích nákladů nevyhýbá ani šklnímu prstředí. Jedná se kncept využití sukrmých zařízení zaměstnanců škly a studentů, 18 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., Pedaggický slvník, s

22 známý pd zkratku BYOD Bring Yur Own Device (přines si vlastní zařízení), které vyučující a studenti mhu za jistých pravidel využívat i ke šklním účelům. Mbilní webvý prhlížeč například umžní studentům pužít přístup k LMS, kde pracují se studijním bsahem. Využívání z dmu přinesených mbilních dtykvých zařízení (především rychle se rzšiřující chytré telefny a tablety) může vést ke snížení vlastních nákladů škly za předpkladu přijetí těcht přístrjů jak nedílné sučásti ICT infrastruktury škly. Umžnění zavádět tent trend d šklních prstředí má však svá úskalí a bezpečnstní rizika, které musí management škly pečlivé zvážit. Pr úspěšné zavedení knceptu BYOD je nutné mít zabezpečenu síť a zavedená patření prti neprávněnému přístupu. Stupá také ptřeba vypracvat strategii pr sdílení bsahu na mbilních zařízeních. Při využívání BYOD ve šklách je samzřejmě třeba řešit i tázku bezpečné a efektivní správy dkumentů, se kterými uživatelé ve svých mbilních zařízeních pracují. Díky BYOD prgramům a řešením pr synchrnizaci, zálhvání a sdílení subrů v cludu mhu studenti plnit zadané úkly prakticky na jakémkli zařízení a z kteréhkli místa. Při využívání mbilních zařízení je nutné pskytnut uživatelům sadu příslušných aplikací na bezpečnu práci s y, internetem i výměnu subrů v rámci škly a přizpůsbit masivnějšímu nasazení mbilních zařízení i síťvu infrastrukturu. Největším prblémem se jeví pužívání různých typů peračních systémů, cž vede ke zvýšení nárků na správu. Při plánvání a zvažvání rizik spjených s využíváním vlastních zařízení pak škla, respektive IT krdinátr stjí před tázku výběru vhdnéh nástrje pr správu mbilních přístrjů, stejně jak před definváním a zavedením bezpečnstních prvků, tedy systémů a pravidel, která musí být uživateli přijata a respektvána. Eliška Svvá 19 uvádí některá rizika spjená s připjením vlastních mbilních zařízení ke šklní síti, ze kterých vybírám následující tři: Otázka chrany sukrmí k jakým infrmacím uživatelích má škla přístup? Bezdrátvý přístup jak kvalitně, kmu a na jakých zařízeních je pskytván? Mžnst připjení škly budu muset investvat d wi-fi připjení, d elektrických zásuvek u každé lavice, centrálníh úlžiště dat, antivirvé kntrly, zabezpečení dat. Nejen kvůli výše uvedeným rizikům a k vyským pžadavkům na bezdrátvé připjení, ale především z hlediska datvé bezpečnsti je nutné zvážit výhdy i nevýhdy využívání vlastních sukrmých zařízení ke šklním účelům. Nástup tht trendu by management škly měl však reflektvat, případně zhlednit ve svých ICT plánech. 19 SOVOVÁ, E., Mbilní revluce je tady: Je vaše šklní wi-fi připravena?, s

23 Dstupnst a míra využití mderních technlgií se samzřejmě liší s hledem na nabízený vzdělávací prgram a frmu vzdělávání. V následujících pdkapitlách budu představeny ty prstředky ICT, které mhu nabízet jak pdpru vzdělávání všechny škly v prezenční i statních frmách studia. 3.1 Elektrnické prstředky didaktické techniky Mezi tyt prstředky ICT můžeme zařadit takvé přístrje a technická zařízení, jejichž vhdné pužívání efektivně půsbí na různé smysly. Zařazení mderních prstředků didaktické techniky přispívá k mdernizaci vyučvacích metd a bsahu vzdělávacíh prcesu, čímž významně zvyšuje mtivaci studentů. S jejich pmcí vyučující zprstředkvávají studentům: auditivní infrmace půsbící na sluch například využití CD/MP3 přehrávače či audiknihy při výuce cizích jazyků; vizuální infrmace půsbící na zrak například běžný výklad je pdpřen prezentací dplněnu brazvu dkumentaci za pmci dataprjektru neb vyučující využívá vizualizéru, kterým může snímaný braz zbrazvat prstřednictvím dataprjektru na prjekční plchu; audivizuální infrmace půsbení na smysly zrakvé a sluchvé sučasně například využití multimediálních pčítačů, videtechniky neb interaktivních tabulí k prezentaci interaktivních animací či multimediálních ukázek. Smyslem však nesmí být jen snaha využívání dstupné techniky za každu cenu, důležitý stále zůstává bsah učebníh prcesu. 3.2 Internet ve vzdělávání Internet je celsvětvá pčítačvá síť, která spjuje jedntlivé menší sítě, pmcí sady prtklů zvaných IP (Internet Prtcl). Prtklem je v pčítačvé terminlgii myšlena sustava pravidel bvykle tedy nrma kmunikace. Internet služí k přenášení infrmací a pskytvání mnha služeb, jak jsu kupříkladu elektrnická pšta, chat, webvé stránky, sdílení subrů, n-line hraní her, vyhledávání, katalgizace atd. 20 Důležitým parametrem pr efektivní využívání internetu je rychlst připjení, která je nejčastěji udávána v megabitech za sekundu, jaku rychlstí lze data z internetu stahvat 20 PROCHÁZKA, D., První krky s internetem, s

24 (dwnlad) a desílat (uplad). Při využívání vlastních zařízení, je také pdstatný fakt, ve kterých prstrách škly se lze k internetu připjit a zda rychlst připjení umžňuje využívat webvé prhlížeče včetně stahvání multimédií apd. Významnu fází vývje internetu, který umžnila jeh snadná dstupnst a jednduchst pužití, je pdba internetu druhé generace značvaná jak Web 2.0. Od půvdní pdby celsvětvé sítě se Web 2.0 liší především vznikem prstru pr kmunitní tvrbu a sdílení zdrjů, v rámci kteréh uživatel internetu puští rli pasivníh příjemce statických dat a začíná se zapjvat jak splutvůrce jeh dynamickéh bsahu. Výrazným rysem je rvněž sciální rzměr celéh systému. Interaktivita a scializace je v pslední dbě navíc významně akcelervána rzvjem mbilních zařízení 21 Uživatelé internetu se díky využívání webvých nástrjů, systémů a mbilních technlgií mají mžnst pdílet na vytváření nvých infrmací, vyjadřvat se k bsahu na síti neb frmu RSS kanálů debírat nvinky z webvých stránek. Pr pdpru vzdělávání lze v prstředí internetu využívat nástrje pdprující splupráci, kmunikaci jak jsu například neb semináře, které jsu uskutečňvány prstřednictvím nline technlgií, známé pd pjmem webinář. Využívané jsu také nástrje a systémy, které umžňují tvrbu, publikvání bsahu a sdílení různých zdrjů. Jejich výčet je širký, ve šklách se prsazují pdcasty, blgy, wiki, sciální sítě neb nástrje Ggle. Sdílení nejrůznějších infrmačních bsahů může mít hdntu pr další rzvj vzdělávání. Pdcast je termín, který značuje distribuci zvuku neb i vide subrů, které je mžné stáhnut přes internet. Ve výuce lze využít k pasivnímu pslechu, ale samtní studenti mhu v rámci prjektů vytvářet pdcasty na zadaná témata, zvukvé neb přím audivizuální prezentace své práce. Pmcí pdcastu lze přizvat také záznamy zajímavých přednášek, které mhu být k dispzici všem studentům. Blg může služit jak jednduchý nástrj pr tvrbu webvé stránky, kde mhu učitelé i studenti sdílet své názry, publikvat infrmace, neb jen vkládat kmentáře a diskutvat u publikvaných článků. Existuje i řada vzdělávacích blgů, které se mhu stát dplňkem bsahu vyučvanéh předmětu. 21 ZOUNEK, J., SUDICKÝ, P., E-learning: učení (se) s nline technlgiemi, s

25 Wiki je sftwarvé prstředí umžňující všem uživatelům vytvářet a editvat jakýkliv rzsáhlý a strukturvaný nline bsah. V prstředí wiki jsu realizvány knkrétní prjekty, které se věnují určitému bsahu neb tématu. Například ve WikiSkripta si tvří pedaggvé a studenti zajímavé výukvé materiály. Nejznámější z Wiki webů je Wikipedie, kteru uživatelé využívají jak nejčastější zdrj infrmací a zárveň se mhu pdílet na zdknalvání jejíh bsahu. Nevýhdu je, že může bsahvat nepřesné infrmace. Aplikace a systémy, které umžňují zárveň kmunikaci mezi pedaggem a studentem, knzultace, devzdání úklů d splečnéh nline úlžiště, archivaci dat, tematická diskuzní fóra či vytváření splečné databáze zdrjů a materiálů. Tyt aplikace může škla využívat buď v systému LMS neb prstřednictvím Ggle Apps EDU. 22 Se službami internetu je velice úzce spjat rzvj e-learningu, kterému se věnuje následující kapitla. 3.3 E-learning a jeh frmy Vliv ICT na vzdělávání je patrný i na využití technlgií spjvaných s pjmem e- learning, tedy s elektrnickým vzděláváním. Jednu z definic e-learningu nabízí Eger 23 : E-learning je vzdělávání spjené s infrmačními a kmunikačními technlgiemi a sítí. D spjitsti pak tt vzdělávání dává nejen s pčítači, ale také s výukvým a jiným sftwarem, který umžní práci v síti a s dalšími elektrnickými přístrji. Dále uvádí, že pdstatu pedaggickéh pjetí je, že se jedná vzdělávací prces. Nejpdstatnější je tedy dsáhnut vzdělávacích cílů a technické prstředky tmut účelu mají služit nikliv být samy vlastním cílem. V Zunkvě 24 pjetí E-learning zahrnuje jak terii a výzkum, tak i jakýkliv reálný vzdělávací prces (s různým stupněm intencinality), v němž jsu v suladu s etickými principy pužívány infrmační a kmunikační technlgie pracující s daty v elektrnické pdbě. Způsb využívání prstředků ICT a dstupnst učebních materiálů jsu závislé především na vzdělávacích cílech a bsahu, charakteru vzdělávacíh prstředí, ptřebách a mžnstech všech aktérů vzdělávacíh prcesu. 22 ZOUNEK, J., SUDICKÝ, P., E-learning učení (se) s nline technlgiemi. 23 EGER, L., Vzdělávání dspělých a ICT, s ZOUNEK, J., SUDICKÝ, P., E-learning učení (se) s nline technlgiemi, s

26 Z didaktickéh hlediska lze pdle Barešvé 25 říci, že e-learning umžňuje studentům aktivní účast na učebním prcesu, nabízí jim mžnst zvlit si individuální temp, dbu a rzsah studia a přináší v nepslední řadě zcela nvé mžnsti a zážitky ze studia. E-learning je tedy spjením dstupných technlgických mžnstí se vzdělávacím prcesem, čímž dchází k pdprvání a zefektivnění různých frem studia. Tent způsb vzdělávání se nevyužívá puze ve šklách, ale stále častěji je využíván také v praxi jak frma vzdělávání v různých rganizacích a sukrmých firmách. Lze jej využít jak systém vzdělávání při adaptaci nvých zaměstnanců, ze zákna pvinných škleních a k rzvji pznatků, znalstí a zkušenstí stávajících zaměstnanců. E-learning služí k interaktivnímu předávání infrmací, znalstí a zkušenstí ve frmálním, nefrmálním i infrmálním vzdělávání. E-learning dle Kpeckéh 26 zpravidla rzdělujeme: Offline e-learning v tmt případě výuky jsu využívány nástrje, které nevyžadují přímé spjení s pčítačvu sítí. Příkladem je umístění vzdělávacíh bsahu přím v pčítači bez připjení neb získání studijních materiálů prstřednictvím ff-line výukvých nsičů typu CD-ROMů či DVD-ROMů. Online e-learning napak vyžaduje připjení d lkální, glbální či mbilní pčítačvé sítě a může prbíhat v asynchrnní neb synchrnní pdbě. Při asynchrnní pdbě nline e-learningu se vzdělávání realizuje v libvlném čase na různých místech a jsu kladeny mnhem větší nárky na samstatnu práci studentů. Studenti a vyučující nemusí být sučasně přítmni u pčítače. Zprávy si vyzvedávají či zadané úkly plní teprve, když se připjí k internetu. Synchrnní pdba nline e- learningu napak vyžaduje kmunikaci za neustáléh připjení k síti. Studenti a vyučující jsu na různých místech, ale kmunikace prbíhá ve stejném čase. Výhdu je pak mžnst skupinvé splupráce neb mžnst vyučujícíh kamžitě reagvat na vznesené dtazy. 25 BAREŠOVÁ, A., E-learning ve vzdělávání dspělých, s KOPECKÝ, K., E-learning (nejen) pr pedaggy, s

27 Příklady asynchrnní kmunikace Příklady synchrnní kmunikace Samstudijní kurzy na internetu/intranetu On-line kurzy Výukvé CD-ROMy, DVD-ROMy Audi/vide knference Výukvé videkazety či audikazety Internetvá telefnie (např. Skype) Studium webvých prezentací Virtuální třída Chat Diskusní fóra Tabulka 1 Příklady synchrnní a asynchrnní kmunikace pdle A. Barešvé 27 K. Kpecký 28 uvádí jak další kmunikační mžnst sychrnní pdby e-learningu sftwarvé sdílený prstr, tzv. sdílený whitebard, d kteréh je mžné psát či zvýrazňvat pasáže. Studenti tak mhu v daný mment vidět, c vyučující prvádí na svém pčítači. Dalším příkladem je sdílení aplikací (Applicatin Sharing), které umžňuje například prgram Micrsft NetMeeting. A dále pak nástrj pr synchrnní i asynchrnní pdbu nline kmunikace nazývaný Instant Messaging (např. Skype, What s App), který s využitím speciálníh prgramu (messengeru) umžňuje psát krátké textvé zprávy neb psílat subry. Frmy e-learningu se dělí pdle technlgií, které pužívají a ukazují vývj e- learningu v čase 29 : CBT Cmputer-Based Training nebli vzdělávání pdprvané pčítači mim pčítačvu síť. Jedná se tedy ffline, statické elektrnické vzdělávání, kdy je bsah přenášen na CD-ROMech a jiných nsičích. WBT Web Based Training je již nline frmu vzdělávání, kdy se vzdělávací a aktualizvaný bsah přenáší pmcí síťvých technlgií. Pmcí internetvéh prhlížeče a připjení k internetu/intranetu se student dstane nejen k distribuvanému bsahu, ale může s vyučujícím také kmunikvat. LMS Learning Management Systém, který na rzdíl d předešlých frem umžňuje za pmci speciálníh sftwaru řízení a hdncení celéh prcesu vzdělávání. LMS systémy jsu děleny pdle rzsahu služeb, které vzdělávacímu prcesu pskytují. Řízení kurzu zajišťují převážně CMS. Druhu skupinu jsu LCMS (Learning 27 BAREŠOVÁ, A., E-learning ve vzdělávání dspělých, s KOPECKÝ, K., E-learning (nejen) pr pedaggy, s KLEMENT, M., E-learning a jeh rzvj, s. 43 a

28 Cntent Management System) systémy či nástrje, které služí k tvrbě výukvéh bsahu. ELMS (E-academy Licence Management System) pak zajistí kmplexní řízení, tvrbu a správu vzdělávání. V distanční či kmbinvané frmě studia je zavedení některé frmy e-learningu téměř nezbytnstí. Škla, resp. učitelé však mhu uvažvat zavádění nline nástrjů d výuky také v prezenční frmě studia. Zde je však ptřeba pečlivě zvážit výhdy a nevýhdy takvéh rzhdnutí. Škla musí zvážit vybavenst a dstupnst technlgií, které má k dispzici učitel a student a t včetně dstupnsti internetu. Dále musí zajistit technicku pdpru, šklení uživatelů a dstatečně mtivvat pedaggy pr práci s nvu technlgií či systémem. Důležitá pr úspěch je také znalst učebních stylů studentů a zjištění jejich názrů na míru využití technlgií ve výuce. Splečnu výhdu pr studenty i učitele je nemezený přístup k aktuálním infrmacím, multimedialita, zvyšvání znalstí v blasti ICT, mžnst zpětné vazby a nabízené kmunikační mžnsti. Nevýhdu je pak závislst na technlgiích a nevhdnst pr určité blasti vzdělávání a určité typy studentů a v nepsledním případě nekvalitní bsah nabízených materiálů. Přehledný suhrn nejdůležitějších výhd a nevýhd využití nline technlgií jak z phledu studenta, vyučujícíh i instituce nabízí J. Zunek a P. Sudický ve své knize E- learning: učení (se) s nline technlgiemi na stranách , kde zárveň upzrňují na fakt, že v mnha případech může být výhda sučasně nevýhdu; výchdiskem je vždy knkrétní pedaggická situace, která se dvíjí d učebních cílů, která ale také zhledňuje zaměření dané instituce atd. Neméně důležitým faktrem je tázka, c d nline technlgií čekáváme a které jejich mžnsti preferujeme neb hdláme využít. 30 V následujících pdkapitlách bude krátce ppsán LMS systém a elektrnické studijní pry z phledu využití ve výuce Elektrnické vzdělávání s využitím LMS Efektivní elektrnické vzdělávání realizují škly především za využití LMS. Termín LMS byl vysvětlen v kapitle 2.5, kde byla zárveň ppsána mžnst využití tht systému při řízení vzdělávání. Z phledu studentů je výhdu přehlednst studijníh prstředí, mžnst rychléh přístupu ke vzdělávacímu bsahu, stejně jak mžnst vyhledávání v knihvně e-materiálů a využití multimediálních prvků. Pmcníkem je také kalendář, kde 30 ZOUNEK, J., SUDICKÝ. P., E-learning: učení (se) s nline technlgiemi, s

29 student sleduje důležitá data a může jednduchým způsbem devzdávat vypracvané úkly. Nabízí jednduché nástrje, které usnadňují kmunikaci s vyučujícím a statními studující prstřednictvím u, chatu. Znalsti si může dplnit i účastí v mdervaných diskuzích, případně videknferencích. Nástrje pr věřvání a zpětnu vazbu nabízí studentům variabilitu učení v pdbě interaktivních cvičení, testů, anket. Studentům systém umžňuje také plánvat samstudium a sledvat svůj studijní vývj Multimediální vzdělávací bsah a elektrnické studijní pry Studijní materiály jsu dnes stále častěji prezentvány v elektrnické pdbě i při klasické výuce (v učebnách). Elektrnické studijní pry tedy nelze spjvat puze s distančním či kmbinvaným vzděláváním, ale širké využití nabízí i ve výuce prezenční. Elektrnická pdba těcht materiálů jednak vyučujícím umžňuje bhatit prezentaci řadu multimediálních prvků, ale také průběžně dplňvat již vytvřené prezentace aktuální infrmace a nvé pznatky z danéh předmětu. Následně lze s pdpru nline technlgií tyt studijní pry jednduše předávat studentům, kteří je můžu využívat k přípravě na zkušky. Ti se mhu také pdílet i na jejich dtváření, upřesňvání apd. Multimediální vzdělávací bsah e-learningu se vytváří kmbinací textvých, brazvých, zvukvých či animvaných neb filmvých dat. Jak multimediální systém se značuje suhrn technických prstředků (např. sbní pčítač, příslušný bslužný sftware a další), který je vhdný pr interaktivní audivizuální prezentaci. Využívání multimediálních bjektů v e-learningu výrazně zlepšuje kvalitu vzdělávacíh bsahu, jeh zapamatvatelnst, ale i přitažlivst pr studenty. 31 Klement 32 charakterizuje elektrnicku studijní pru jak plně elektrnický, hypertextvý interaktivní studijní materiál, vytvřený pr ptřeby realizace distančníh vzdělávání frmu e-learningu. Je sestavena tak, aby studentům umžnila snadnu rientaci v učební látce, a t především za využití hypertextvéh uspřádání textu a využití širkéh spektra multimediálních prvků, které mají za cíl stimulvat c nejvíce slžek studentva vnímání. Opra tedy nemá bsahvat puze text, ale jak pdpůrný prstředek k dplnění textu využívá multimediální a interaktivní prvky. Pmcí brázků, animací, videsnímků, multimediálních záznamů, učebních simulací či zvukvých záznamů půsbí zárveň na různé smysly studentů, čímž zvyšuje schpnsti přijmut a zapamatvat si předkládané infrmace. A zárveň přispívá ke zvýšení mtivace studentů. 31 ROHLÍKOVÁ, L., VEJVODOVÁ. J., Vyučvací metdy na vyské škle, s KLEMENT, M., E-learning a jeh rzvj, s

30 I zde platí, že příns ICT závisí nejen na jejich dstupnsti, ale především na účelném využívání, jak zdůrazňuje Eger 33 digitální bsah vzdělávání, předávaný pmcí sučasných, ale i buducích nástrjů musí být nejenm puhým čtením infrmací, ale měl by být pr účastníky zajímavý a mtivující, ale zejména pdněcující k tvůrčí činnsti. 33 EGER, L., Vzdělávání dspělých a ICT, s

31 4 Praktická část - Analýza dstupnsti ICT na VOŠ Praktická část práce je zalžena na průzkumu a interpretaci výsledků. Výzkumným prblémem je zjištění pdmínek dstupnsti ICT na VOŠ. Cílem tét části je kvantitativně vymezit jaká je knkrétní dstupnst jedntlivých technlgií, jaké služby jsu pskytvané v tét blasti a k jakým účelům jsu dstupné prstředky využívány. Výzkumné tázky je mžn ppsat v následujících bdech: 1) Jsu pdmínky studia na VOŠ v blasti ICT srvnatelné či nikli? 2) Jak jsu dstupné a reálně využívané knkrétní prstředky ICT na VOŠ? 3) Nabízejí dstupné nline nástrje a systémy využívané šklu svým uživatelům funkcinality pdprující řízení pedaggickéh prcesu, kmunikaci a vzdělávání? 4.1 Resrtní údaje dstupnsti ICT na VOŠ Analýza dstupnsti ICT v sektru vyššíh dbrnéh vzdělávání začala průzkumem dstupných dat předmětném tématu, které sledují rgány šklské správy, knkrétně Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy, dbry šklství krajských úřadů a Česká šklní inspekce. Údaje sledvané MŠMT Prvním krkem pr získání ptřebných dat byl slvení Analytick-statistickéh dbru Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy (dále jen MŠMT), s žádstí dstupná data ve vztahu k ICT a VOŠ. V rámci pvinnéh a každrčníh výkazu ředitelství škl (R13-01) v blasti ICT jsu shrmažďvána data pčtech pčítačů na všech základních, středních a vyšších dbrných šklách. 34 Sledvanými ukazateli jsu pčítače celkem a z th přístupné studentům, pčítače s připjením k internetu a z th přístupné studentům a psledním ukazatelem jsu pčítače s rychlým připjením a z th přístupné studentům. Ukazatel z řádku 2511 Učitelé nepčítačvých předmětů a z řádku 2512 z th využívající internet při výuce již nebyl předmětem sledvání. Pr analýzu dstupnsti ICT na VOŠ je důležitý slupec 10, sledující stupeň 5B, který pdle klasifikace ISCED zahrnuje vyšší dbrné škly. Získaná data, která se vztahují k 30. září 2014, byla dplněna údaji pčtu studentů VOŠ v denní frmě studia. Z hlediska srvnání škl pdle krajů připadá nejméně pčítačů na studenty denníh studia v Olmuckém kraji. Nejvyšší pčet pčítačů připadá na studenty v kraji Libereckém. 34 Bianc Výkaz ředitelství škl pdle stavu k R [nline], [cit ]. Dstupné z: < 31

32 Údaje z těcht výkazů nám však mhu pslužit puze pr rientaci přibližném pčtu dstupných pčítačů, jedním z důvdů je také fakt, že většina VOŠ funguje splečně se střední šklu a je těžké rzlišit pčty pčítačů využívaných žáky střední škly a studenty VOŠ. Za pzitivní lze pvažvat skutečnst, že většina dstupných pčítačů je v sučasné dbě zárveň připjena k vyskrychlstnímu internetu. Graf 1 Vybavení VOŠ pčítači a pčítači s připjením k internetu přepčet na studenta v denní frmě studia k Údaje sledvané dbry šklství jedntlivých krajských úřadů Odbry šklství na krajských úřadech, respektive magistrátu Hl. města Prahy, jsu krajské rgány vyknávající státní správu v přenesené půsbnsti v blasti šklství. Jejich úklem je také zpracvávat prgramy rzvje vzdělávání a v nepslední řadě jsu nejčastěji zřizvateli VOŠ. Z tht důvdu je zajímavé, jaké údaje v dané blasti sledují. Dne 2. března 2014 byl prstřednictvím u slven všech 14 dbrů šklství krajských úřadů/magistrátu Hl. města Prahy (dále KÚ). Z 9 dpvědí vyplývá, že ve sledvaném bdbí dispnvaly puze údaji z již zmiňvaných výkazů MŠMT. Pdrbnější data tedy nebyl 32

33 mžné v dbě vzniku závěrečné bakalářské práce získat, prtže nebyla sučástí žádnéh výkazu ani jiných náhdných sběrů infrmací. Údaje sledvané ČŠI Žádst pskytnutí infrmací v blasti ICT byla rvněž zaslána na Česku šklní inspekci. Ani zde však není mžné získat ucelené infrmace. Dílčí infrmace k tét blasti jsu uvedené v tematické zprávě Vyšší dbrné škly ve šklním rce 2010/2011, jedná se tedy nepříliš aktuální zdrj dat. V rámci šetření, které ČŠI pr zmíněnu zprávu rganizval, byla jedním ze sledvaných ukazatelů invace vzdělávací nabídky. V dpvědích zúčastněných ředitelů VOŠ vyplývá, že nejčastěji invvali v blasti ICT, a t v 36,4 % z celkvých dpvědí. Z th 27,3 % ředitelů uvedl invace v rámci ICT becně, zbylá prcenta tvřily invační snahy ve frmě vybavení pčítačvých učeben, nákupu hardwarvéh a sftwarvéh vybavení. V rámci výuky pak škly využívaly zvýšené hdinvé dtace na výuku ICT, zavádění nvých metd výuky předmětů ICT a e-learningu. 35 Z výsledků šetření je patrné, že ICT je pr škly významnu blastí a reflektují změny, které jsu pr mderní výuku a pdpru ICT zásadní. Pdrbnější šetření v blasti ICT byl prveden ve šklním rce 2011/2012. Ve výrční zprávě je dané prblematice věnvána samstatná kapitla s názvem Pdpra infrmačních a kmunikačních technlgií. Šetření se však zabýval puze stavem na základních a středních šklách a nebyl zaměřen na VOŠ. Ve šklním rce 2012/2013 a 2013/2014 rce ČŠI blast ICT neanalyzvala Shrnutí resrtní údaje dstupnsti ICT na VOŠ Základním zdrjem infrmací vybavensti škl ICT na úrvni státní správy byly v uplynulých letech puze výkazy za ředitelství škl, které však svým rzsahem zjišťvaných ukazatelů nedávaly ucelenu představu skutečném stavu. K jasnější představě dstupnsti ICT tak mhl přispět zejména vlastní výzkum. Ten prbíhal jednak na základě infrmací získaných průzkumem webvých stránek VOŠ a také prstřednictvím dtazníkvéh šetření na šklách a mezi studenty. Pdle následně zjištěných infrmací dšl ve výkazu k výraznému zlepšení struktury v blasti vybavení škl pčítači a statními ICT. Údaje sbírané k pdzimu 2014 již budu dávat 35 Česká šklní inspekce. Tematická zpráva. Vyšší dbrné škly ve šklním rce 2010/2011. Suhrnné pznatky z šetření k vybraným ukazatelům. [nline], s

34 ucelenější představu stavu vybavensti ICT na jedntlivých šklách. V dbě vzniku tét práce nebyla tat data pr výzkum k dispzici Průzkum webvých stránek VOŠ Další část je věnvána průzkumu webvých stránek VOŠ s cílem získat přehled službách v blasti ICT, které jedntlivé škly nabízejí ve svém webvém prstru. Na základě tét metdy je mžné částečně dpvědět na základní tázku, jaká je dstupnst vybraných ICT na VOŠ? Následnu analýzu webvých prezentací se lze přiblížit dpvědi na tázku, jak jsu dstupné knkrétní prstředky ICT na VOŠ a zda nabízí svým uživatelům funkcinality pdprující řízení pedaggickéh prcesu, kmunikaci a umžňují přístup k infrmacím a pznatkům z phledu pravidelných uživatelů, tedy studentů a učitelů. Prvním krkem byla příprava a definice ukazatelů. Sledvané ukazatele byly definvány tak, aby drážely aktuální trendy v blasti ICT. Důraz byl kladen rvněž na sledvání infrmací a nline služeb nabízených jedntlivými VOŠ. Údaje byly sbírány přím na webvých stránkách jedntlivých škl Definice sledvaných ukazatelů při průzkumu webvých stránek VOŠ Nejprve byly vymezeny ukazatele, které pravidelným uživatelům či nvým návštěvníkům přehledně pdají důležité infrmace subjektu. Ucelené infrmace zveřejňvané prstřednictvím stránek mhu eliminvat případné dtazy a přesvědčit zájemce studium vhdném výběru dané škly. Následně byly sledvány vybrané aplikace na webvých stránkách škl. Průzkum prbíhal d března d května Persnální kntakty na zaměstnance škly telefnní neb vé seznamy všech zaměstnanců škly, vedení škly, jedntlivých pedaggů i prvzních zaměstnanců škly. Zde byl sledván, zda je uveden kntakt i na správce sítě, ppřípadě pracvníka, na kteréh je mžné se brátit v případě prblémů s ICT. Online kntaktní frmulář mžnst kmunikvat se šklu n-line přím prstřednictvím frmuláře, který zpravidla bsahuje pžadavek na uvedení jména, u, ppřípadě telefnu tazatele a klnku pr vepsání pžadavku. Frmuláře čast umžňují z rlvacíh menu vybrat knkrétní sbu, na kteru tazatelé směřují svůj dtaz. Materiální a technické vybavení škly ppisuje sučasný stav, včetně vybavení škly ICT. Objevuje se buď v pdbě infrmací pr uchazeče, v zálžce O nás či ve výrčních 36 Výkaz ředitelství škl pdle stavu k R 13-01, [nline], [cit ]. Dstupné z: < 34

35 zprávách škly. Z těcht infrmací je částečně mžné vysledvat dstupnst ICT na jedntlivých šklách. ICT plán škly zahrnuje ppis stávajícíh stavu a cíle, kterých chce škla v blasti ICT vybavení dsáhnut, a pstup jejich dsažení. Návd/stručné infrmace přístupu k systémům zde je sledván, zda stránky bsahují návd pr přihlášení d infrmačních systémů škly, infrmace jak pstupvat či na kh se brátit při prblémech se zbrazením či při ztrátě hesla apd. Vzdálený autrizvaný přístup d infrmačních systémů škly může zahrnvat webvé rzhraní umžňující p přihlášení a zadání hesla vzdálený přístup k subrům, které mají uživatelé ulžené ve šklní pčítačvé síti. Přístup d intranetu či šklníh infrmačníh systému. RSS kanály pčítačvá technlgie, která pdle předem stanvené struktury autmaticky upzrňuje uživatele na nvé zprávy, infrmace a nvinky z dané VOŠ. Šklní webvé rzhraní šklní pšty, rychlý dkaz na vu schránku. Cludvé aplikace dkaz na služby, např. Ggle Apps či Office 365. Odkaz na sciální sítě umístěn na úvdní stránce škly, mžnst zbrazit prfil škly na sciálních sítích, která jejich pmcí může sdílet infrmace, kmunikvat, prvzvat chat, prezentvat úspěchy své škly, práce studentů a další aktivity (v prstředí škl má největší zastupení Facebk, bjevuje se i Twitter, LinkedIn, Ggle+ a prezentace škl prstřednictvím YuTube). E-learningvý systém přímý dkaz na e-learning. Zahrnuty veřejné n-line studijní materiály, databáze studijních materiálů, webvé stránky předmětů, webvé stránky pedaggů, které bsahují studijní pry daných předmětů, výukvé weby. V tmt ukazateli nebyl zahrnut dkaz na LMS, který byl jak sučást e-learningu sledván samstatně. Learning Management Systém (LMS) přímý dkaz na LMS, např. Mdle. Bezdrátvé síťvé připjení prstřednictvím WiFi škla inzeruje dstupnst WiFi, umžňující připjení buď k tmu vyhrazeném prstru (např. studvna, některé učebny) či lépe v celé budvě škly Výsledky průzkumu webvých stránek VOŠ Šetřen byl všech 174 VOŠ. D subru veřejných škl zřizvaných krajem byl zařazen i pět škl státních, zřizvaných ministerstvem vnitra a brany. Všechny zkumané dmvské stránky zbrazují základní infrmace dané škle a více či méně přehledně navádí návštěvníky k tmu, kde mají hledat specifické infrmace (např. pmcí zálžek a rzdělení 35

36 d sekcí pr studenty, pedaggy, uchazeče studium). Kntaktní údaje, tedy adresu, telefnní čísl, , je mžné nalézt vypsané neb skryté pd přímým dkazem na úvdní stránce 100 % škl. Jedna škla uvádí puze centrální kntakt, dvě pak kntakt na sekretariát a studijní ddělení, zbylých 98 % škl nabízí přímý kntakt na vedení škly (tedy ředitele, zástupce ředitele, případně další zástupce středníh managementu). Mžnst kntaktvat knkrétní pedaggy je uvedena na 135 šklách z celkvéh pčtu VOŠ. Kntakty na pedaggy nejčastěji zveřejňují škly veřejné, celých 92 % škl, v 50 % škly církevní a v 48 % škly sukrmé. V malé míře pak tyt škly uvádí krmě vé adresy pedaggů a telefnníh čísla, také čísl kabinetu a knzultační hdiny. Zkntaktvat prvzní zaměstnance, mezi které jsu v některých případech zařazeny kntakty na správce sítě, umžňval 61 % škl. Vzkaz pmcí nline frmuláře je mžné zaslat z 24 % webvých stránek veřejných škl, 37 % sukrmých a 17 % církevních VOŠ. Online frmulář v některých případech nahrazuje dkaz na přímé kntakty, bzvlášť v případech kdy bsahuje rlvací menu s jehž pmcí je mžné zaslat vzkaz vybrané sbě. Infrmace tm, jakým materiálně technickým zázemím škly dispnují a infrmace dstupnsti ICT, cž může být jedním s aspektů při rzhdvání výběru škly pr případné uchazeče, zveřejňuje nějaku frmu na svých webvých stránkách 35 % veřejných, 30 % sukrmých a 42 % církevních škl. Jen 11 % VOŠ zveřejňuje na svých stránkách ICT plán, ve dvu případech se však jednal plán d rku Některé škly upzrňují, že ICT plán je k nahlédnutí u ředitele škly, není k němu však umžněn vzdálený přístup. 36

37 Obsah webvých stránek VOŠ, pdle zřizvatele, v % CELKEM Veřejné/státní Sukrmé Církevní Graf 2 Obsah webvých stránek VOŠ, 2014, pdle zřizvatele Vzdálený autrizvaný přístup d šklníh infrmačníh systému přes webvé rzhraní škly umžňuje 89 % veřejných škl, 67 % církevních škl a 59 % škl sukrmých. Získávání nvinek a infrmací z webvých stránek VOŠ za pmci RSS kanálů nabízí 11% škl veřejných, 15 % sukrmých škl a nejvíce tut aplikaci využívají škly církevní (25%). V síti existuje něklik systémů internetvé pšty. Uživatelé mhu například využívat schránku zřízenu na šklním (lkálním) pštvním serveru. Některé škly upřednstňují cludvé řešení elektrnické pšty. Vzhledem k tmu, že tat služba vyžaduje autrizvaný přístup, nejsu v grafu cludvé služby rzlišeny dle využívání pšty a dalších služeb, které clud umžňuje. Vstup d šklníh u prstřednictvím webu využívá puze 33 % ze všech VOŠ. Přihlásit se ke šklnímu mailu je mžné na 40 % veřejných, 24 % sukrmých a 8 % církevních VOŠ. Cludvé služby pak nabízí 26 % veřejných, 18 % sukrmých VOŠ. Odkaz na cludvé služby nebyl nalezen na žádné webvé stránce škl zřizvaných církví. Na sciální sítě, především facebkvý prfil škly upzrňuje dkazem celkem 48 % VOŠ, nejvíce pak škly sukrmé. Některé škly využívají k prpagaci také krátká videa na YuTube, v menší míře jsu pak využívané sciální sítě jak Twitter, LinkedIn, Ggle+. Přímý dkaz na některu frmu e-learningu nabízí škly veřejné v 26 % případů, jen 7 % škl sukrmých a žádný dkaz nebyl nalezen u škl církevních. Mžnst přihlásit se pmcí webvéh prtálu d LMS, tedy systému pdprujícíh řízení výuky v rámci e-learningu 37

38 nabízí celkem 32 % VOŠ v celé ČR. Při členění pdle zřizvatele nejsu v tmt případě nijak významné rzdíly. Z celkvéh pčtu pak 30 % škl využívá tevřenéh sftwaru Mdle, jedna škla OLAT a jedna VOŠ nabízí LMS prstřednictvím systému EduBase. Mžnst připjení pmcí bezdrátvé sítě wi-fi inzerují nejčastěji škly sukrmé (26 %), následvány šklami veřejnými (18 %) a církevními (17 %). T však nemusí znamenat, že statní VOŠ tut mžnst nenabízí, jen tét skutečnsti neinfrmují ve svých webvých prezentacích ani v n-line přístupných dkumentech Aplikace a služby na webvých stránkách VOŠ, pdle zřizvatele, v % CELKEM Veřejné/státní Sukrmé Církevní Graf 3 Aplikace a služby na webvých stránkách VOŠ, 2014, pdle zřizvatele Níže jsu uvedeny výsledky průzkumu z phledu brvéh zaměření, zda má brvé zaměření vliv na bsah zveřejňvaných infrmací a především na nabízené aplikace a služby přístupné prstřednictvím webvých stránek VOŠ. Vzhledem k tmu, že některé VOŠ nabízejí vzdělávací prgramy různých brvých zaměření, byl nutné přistupit k redukci pčtu brvých skupin, a t následvně: EKO eknmické bry včetně TECH technické bry pdnikání, htelnictví a cestvníh ruchu SPOL splečenské vědy, nauky a služby včetně brů právních, veřejnprávních, pedaggických, telgických, sciálních UM umělecké bry ZDR zdravtnické bry ZEM zemědělsk-lesnické a eklgické bry 38

39 Pkud nabízí VOŠ prgramy z více brvých zaměření byly zapčteny d té brvé skupiny, v níž vykázaly v rce 2013 nejvíce studentů vyššíh dbrnéh vzdělávání. 37 Při phledu na členění pdle brvéh zaměření je zřejmé, že kntakty na vedení zveřejňují téměř všechny škly bez hledu na brvé zaměření. C se týká zveřejňvání kntaktů na příslušné zaměstnance škly, nejlépe jsu na tm škly technickéh zaměření. Dá se však knstatvat, že i v statních případech jsu přístupy ke kntaktním údajům více než uspkjivé. Využít nline kntaktní frmulář je mžné nejčastěji ve šklách eknmickéh zaměření (41 %) a uměleckéh zaměření (33 %). Tut aplikaci prstřednictvím webu nejméně nabízí škly technickéh zaměření (17 %). Technické škly mají napak častěji než škly statních zaměření zveřejněny infrmace vybavení škly (50 %), cž samzřejmě suvisí s prezentací těcht škly, kde může být patřičné technické vybavení významným faktrem případných uchazečů při výběru knkrétní škly. Širké veřejnsti přístupný ICT plán nabízí 20 % škl zemědělských a jen 3 % škl splečenskéh zaměření. Důležitý návd, jak pstupvat při přihlášení d infrmačních systémů škly nabízí nejčastěji technické škly (40 %), naprti tmu škly zdravtnické jen ve 3 % případů. Obsah webvých stránek VOŠ, pdle skupiny brů, v % ek spl tech um zdr zem Graf 4 Obsah webvých stránek VOŠ, 2014, pdle skupiny brů 37 Převzat ze studie Vyšší dbrné škly na rzcestí: analýza stavu a mžnéh vývje sektru vyššíh dbrnéh vzdělávání. MŠMT, Praha, srpen 2009, s. 140, [cit ]. Dstupné z: < t%c3%ad>. 39

40 Většina VOŠ nabízí právněným uživatelům mžnst vzdálenéh přístupu d infrmačních systémů škly přes webvé rzhraní, a t bez hledu na brvé zaměření škly. Zaměstnancům a žákům škly je tak umžněn se jednduše přihlásit a získávat určené knkrétní infrmace dkudkliv a kdykliv. Uživatelé internetu mají mžnst přihlásit se k dběru nvinek z webu škly prstřednictvím RSS zdrje v 17 % VOŠ eknmickéh zaměření, 14 % škl splečenskéh zaměření, 23 % technických škl a jen 9 % zdravtnických VOŠ. Tat aplikace nebyla ve sledvaném bdbí nalezena na webvých stránkách žádné umělecké a zemědělské škly. Mžnst vzdálenéh přístupu d šklníh e- mailu je zprstředkvána ve 47 % škl technickéh zaměření. VOŠ eknmickéh a zdravtnickéh zaměření tt umžňují shdně ve 39 %, pdbně i škly zemědělskéh zaměření (30 %), méně pak škly splečenskéh zaměření (22 %) a umělecké škly jen v 11 % případů. Svůj prfil na Facebku má v sučasnsti 70 % škl zemědělskéh zaměření a 67 % škl uměleckých. Nejméně tut službu využívají škly zdravtnické s 24 %. Přihlásit se prstřednictvím webvých stránek škly k LMS, téměř ve všech případech prstřednictvím Mdle, je mžné v 41 % škl eknmickéh zaměření, 39 % zdravtnických škl, shdně pak u VOŠ splečenskéh a technickéh zaměření (27 %) a v 11 % uměleckých škl. Pdpru výuky nějaku další frmu e-learningu využívají nejvíce VOŠ technickéh zaměření. Mžnst připjení k bezdrátvé síti inzerují nejčastěji a téměř shdně škly technickéh a eknmickéh zaměření, ale jen v 27 %, resp. 26 %. Aplikace a služby na web. stránkách VOŠ, pdle skupiny brů, v % ek spl tech um zdr zem Graf 5 Aplikace a služby na webvých stránkách VOŠ, 2014, pdle skupiny brů 40

41 4.2.3 Shrnutí a dpručení průzkum webvých stránek VOŠ Na základě průzkumu lze knstatvat, že všechny VOŠ v ČR mají vlastní webvu stránku, jejímž prstřednictvím pskytují pravidelně aktualizvané infrmace. Většina veřejných škl uvádí krmě kntaktů na vedení škly, také kntakty na jedntlivé pedaggy. Škly statních zřizvatelů pak tyt infrmace pskytují v plvině případů. Z phledu brvéh zaměření zprstředkvávají kmunikaci s učiteli zveřejněním vých adres nejčastěji škly technickéh zaměření, následvané šklami zemědělskéh zaměření. Z průzkumu bsahu webvých stránek dále vyplynul, že v zanedbatelné míře jsu na šklních stránkách zveřejňvány strategické plány rzvje ICT. V mále míře jsu také publikvány návdy/infrmace mžnstech a přístupech d systémů. Ať už pr nvé či stávající uživatele může být cenným pmcníkem infrmační rzcestník, který pmáhá k zbrazení dalšíh infrmačníh bsahu, s rientací ve struktuře sítě škly, mžnstech jejíh využití i službách, které jedntlivé aplikace nabízejí (např. jak se přihlásit d infrmačníh systému škly, jak zřídit šklní , využívání diskvých prstrů škly, na kh se brátit v případě prblémů). Vhdné je také zveřejnění pravidel pr využívání dstupných ICT (např. pr přístup d sítě, pr tvrbu, případně změnu hesla, pstup při zapmenutí či ztrátě hesla apd.). Vytvření a zveřejnění srzumitelných infrmací, respektive návdů, které seznámí s pravidly využívání dstupných ICT, usnadní uživatelům rientaci a eliminuje případné dtazy a chyby spjené s užíváním mderních technlgií. Infrmace je vhdné ppisvat také s hledem na uživatele s mezeným technickým vzděláním. Webvé prtály škl se také ve velké míře stávají místem, kde mají pedaggvé a studenti mžnst se vzdáleně připjvat k různým ICT službám a systémům. Za pzitivní lze vnímat fakt, že téměř všechny VOŠ nabízí svým uživatelům vzdálený přístup d infrmačních systémů škly. Tat mžnst pdpruje prcesy spjené se studijní agendu a řízením pedaggickéh prcesu (evidenční a rganizační stránka studia, hdncení studentů, rzvrhy apd.). K prpagaci škly či kmunikaci se studenty využívá sciální sítě přibližně plvina všech VOŠ. Nejčastěji škly zemědělskéh a uměleckéh zaměření, nejméně škly zdravtnické. Je patrné, že stále malé prcent škl využívá mžnst kmbinace tradiční výuky a e-learningu. 41

42 Pr účastníka pedaggickéh prcesu, tedy návštěvníka webvých stránek, tazatele, využívajícíh vu kmunikaci či uživatele infrmačních systémů je sustředění kntaktů a infrmací na jednm, snadn přístupném místě uživatelsky příjemné. Stejně pzitivně je vnímána rychlá reakce na vznesené žádsti a dtazy. Takvýt přístup škl usnadňuje kmunikaci za pužití dstupných mderních technlgií a v širším kntextu zárveň napmáhá k budvání dbré kultury škly. 4.3 Dtazníkvý průzkum dstupnsti ICT Sučástí závěrečné bakalářské práce je i část zalžená na průzkumu frmu dtazníků. Pr tyt účely byly sestaveny dva dtazníky. Cílem prvníh dtazníkvéh šetření, určenéh pr škly byl zjistit dstupnst vybraných ICT na VOŠ v ČR. Respndenty v tmt případě byli ředitelé, případně statutární zástupci, pvěření řízením VOŠ a také vybraní ICT krdinátři. Druhý dtazník byl zaměřen na průzkum mezi studenty VOŠ. Otázky v tmt dtazníku byly záměrně pdbné tázkám z dtazníku pr škly. Důvdem byl mapvání dlišných představ a phledů bu skupin. Oba zmiňvané dtazníky byly zpracvány prstřednictvím aplikace Ggle Frmuláře. Funkčnst a srzumitelnst tázek pužitých v dtaznících byla věřena předvýzkumem. V případě škl byli slveni dva ředitelé VOŠ s dlišným brvým zaměřením. V případě dtazníku pr studenty byl předvýzkum prveden na vzrku 5 studentů. Jednal se studenty ze zdravtnické škly, ze škly pedaggické a v jednm případě studenta technickéh bru. Na základě připmínek z předvýzkumu dšl k přefrmulvání některých tázek a v případě dtazníku pr škly i vypuštění jedné z tázek. Odkaz na n-line dtazník určený šklám byl distribuván vu cestu kncem března Vzhledem k nízké návratnsti dtazníku, byli s prsbu vyplnění slveni kncem června 2014 také ICT krdinátři škl. Mailvé adresy byly získány z adresáře škl a šklských zařízení, vedené dbrem statistiky MŠMT a jejich aktuálnst věřena pdle webvých stránek příslušných VOŠ. V průvdním dpise adresvaném ředitelům škl byla vznesena žádst mžné předání dkazu na n-line dtazník určený studentům. Dtazník pr studenty byl v případě, kde t byl mžné, zárveň distribuván prstřednictvím facebkvých prfilů jedntlivých škl. Při práci s dtazníky byly zachvány etické zásady a garantvána naprstá annymita respndentů. 42

43 4.3.1 Dtazník určený šklám V elektrnickém dtazníku určenéh managementu škl byl frmulván něklik blastí zjišťvání. První sada tázek byla identifikační a jejím cílem byl zjištění, zda má právní frma zřízení, nabízené bry či velikst škly vliv na dstupnst ICT. Otázky 6 až 9 se zabývají správu a investicemi d rzvje ICT infrastruktury. Sada tázek zjišťvala dstupnst HW prstředků, které jsu na VOŠ určené k využití studentům a pedaggům. S tím úzce suvisí následující tázky (21 24), které zjišťují pdíl učeben vybavených prezentačními, resp. interaktivními technlgiemi, jaký pdíl učitelů těcht prstředků využívá alespň jednu týdně a jakým způsbem je využívání technlgií ze strany vedení škly pdprván. Další sada tázek byla zaměřena na blast připjení škly k internetu. Dále byl zjišťván, zda jsu pdle mínění managementu pedaggvé dstatečně technicky vybaveni neb jsu dkázáni na vlastní zařízení a zda a jak škla umžňuje studentům využívat vlastních kmunikačních zařízení. Pslední sada tázek se vztahvala k využívání nline technlgií, dalších nástrjů a systémů pdprujících kmunikaci a vzdělávání. Ppis sledvanéh výběrvéh vzrku Oslven byl 174 VOŠ, šetření se zúčastnil 59 VOŠ, z th 49 veřejných (zahrnuta i 1 škla státní), 7 sukrmých a 3 církevní. Z celkvéh pčtu 174 slvených jde zhruba třetinvý vzrek, cž je pr účely tht šetření dstačující. Zastupení veřejných VOŠ ve sledvaném vzrku (83 %) je mírně vyšší než v základním subru škl (67 %). Pr prezentaci výsledků byly škly rzděleny d následujících skupin: EKONOMICKÉ eknmické bry včetně pdnikání, htelnictví a cestvníh ruchu SPOLEČENSKÉ splečenské vědy, nauky a služby včetně brů sciálních, právních, veřejnprávních, pedaggických, telgických UMĚLECKÉ umělecké bry ZDRAVOTNICKÉ zdravtnické bry ZEMĚDĚLSKÉ zemědělsk-lesnické a eklgické bry KOMBINOVANÉ kmbinace více brů TECHNICKÉ technické bry 43

44 Z hlediska brvéh zaměření škl je sledvaný vzrek VOŠ slžen následvně: Graf 6 Obrvá skladba vzrku pčty škl Graf 7 Obrvá skladba pčty studentů Sledvaný vzrek škl navštěvval ve sledvaném šklním rce 8,1 tis. studentů denní frmy a 2,9 tis. studentů neprezenčních frem studia. Z hlediska pčtu studentů tak sledvané škly pstihují 38 % všech studentů VOŠ, z th 40 % v denní frmě a 33 % v statních frmách studia. Průměrná velikst sledvaných škl (měřen přepčteným 38 pčtem žáků střední a vyšší dbrné škly) byla 502 žáků. Nadprůměrné veliksti dsáhl 38 % (tj. 23) škl, méně 250 žáků pak vykázal 23 % (tj. 14) sledvaných škl. Celkem 10 ze sledvaných VOŠ byly škly s výlučně vyšším dbrným vzděláváním, v případě dalších 4 škl byl pdíl studentů VOŠ na celkvém pčtu žáků škly nadplviční. Napak 41 škl vykázal pdíl studentů VOŠ na celkvém pčtu žáků škly nižší než 1/3, u plviny sledvaných škl byl pdíl VOŠ na celkvém výknu škly nižší než 25 %. Abslutní velikst výběrvéh vzrku i jeh základní kvalitativní parametry pravňují k tvrzení, že se jedná přiměřeně reprezentativní vzrek vyšších dbrných škl v ČR a závěry šetření lze prt v rzměru celé ČR pvažvat za přiměřeně splehlivé. 38 studia. Přepčtený pčet žáků = pčet žáků denní frmy studia + 0,25 x pčet žáků neprezenčních frem 44

45 Reprezentativnst vzrku v jedntlivých skupinách brů lze pvažvat za přiměřenu s výjimku vzrku VOŠ s uměleckými bry. Reprezentativnst vzrku v reginálním řezu nelze pvažvat za dstatečnu, a t vzhledem k nízké četnsti škl v některých krajích. POČET ŠKOL POČET STUDENTŮ VOŠ V TOM: CELKEM DENNÍ STUDIUM OSTATNÍ FORMY Praha Středčeský Jihčeský Plzeňský Karlvarský Ústecký Liberecký Králvéhradecký Pardubický Vysčina Jihmravský Olmucký Zlínský Mravskslezský CELKEM ČR Tabulka 2 Přehled vzrku škl POHLED MANAGEMENTU VOŠ Vybavenst škl ICT infrastrukturu Graf 8 Mžnst využití prezentační a interaktivní technlgie při výuce Metdická pznámka: S hledem na skutečnst, že rzhdující většina VOŠ kexistuje v rámci jednh právníh subjektu se střední šklu, vykazvaly některé škly v dtazníku kvantitativní ukazatele vybavensti ICT za celý právní subjekt a nerzlišvaly jeh užití pr VOŠ a SŠ. Z tht důvdu je vybavenst škl ICT infrastrukturu uváděna za celý právní subjekt a přepčítávána prt na celkvý pčet žáků, resp. studentů a učitelů celé škly právníh subjektu. 45

46 Vybavenst učitelů ICT infrastrukturu Vybavenst učitelů pčítači a ntebky hdntí ředitelé škl velmi příznivě. Na sestupné škále 1 (rzhdně dstatečné vybavení) 4 (rzhdně nedstatečné) činil průměrné hdncení v rámci všech sledvaných škl 1,32, přičemž nejlepší hdncení vykázaly škly technickéh zaměření (1,07), nejhrší pak škly uměleckéh zaměření (2,00). Puze dvě ze sledvaných škl vybavenst svých učitelů hdntily stupněm hrším než 2. Na 1 učitelský pčítač neb Graf 9 Pdíl učitelů vybavených ntebky ntebk tak připadá ve sledvaných šklách v průměru 1,16 učitele (pčítán ve fyzických sbách), resp. 0,87 učitele (pčítán na přepčtený pčet učitelů, tedy tzv. fte). Vybavenst učitelů ntebky dsáhla ve sledvaných šklách hdnty 24 %; lze tedy knstatvat, že zhruba čtvrtina pedaggů dispnuje služebním ntebkem. Nejvyšší vybavenst učitelů ntebky vykázaly škly technickéh, resp. eknmickéh zaměření (36, resp. 29 %), nižší hdnty (mezi %) pak škly splečenskéh, zdravtnickéh a kmbinvanéh zaměření. Vybavenst učitelů služebními tablety je zcela krajvá; větších, než zanedbatelných hdnt dsahuje puze v případě škl technickéh zaměření. Dstupnst internetu učiteli je na všech šklách bez výjimky 100%. Krmě tří škl všechny škly uvádí, že signálem připjení prstřednictvím interní wi-fi sítě mají pkryt celý areál škly. Zálžní knektivitu je vybavena více než ¼ sledvaných škl. Vybavenst sledvaných škl prezentačními, resp. interaktivními výukvými technlgiemi dsáhla v průměru hdnty 38 žáků / 1 dataprjektr, resp. 97 žáků na 1 interaktivní tabuli (či bdbné zařízení). Při průměrné naplněnsti tříd (20 žáků) tak na 1 dataprjektr, resp. 1 interaktivní tabuli připadá 1,9, resp. 4,8 třídy; lze tedy knstatvat, že vybavenst sledvaných škl těmit technlgiemi umžňuje při jejich maximálním zapjení využití v plvině, resp. jedné pětině výukvých hdin. Zhruba pětina škl uvádí, že interaktivními technlgiemi je vybavena plvina či více učeben, tři škly z th deklarují 100% vybavenst. Napak 18 % škl uvádí, že 46

47 interaktivní technlgie nemá. Vyšší vybavenst vykazují spíše škly eknmickéh a splečenskéh zaměření, technicky zaměřené škly jsu k využívání interaktivních technlgií spíše rezervvanější. Graf 10 Vybavenst tříd interaktivními a prezentačními technlgiemi (pčty / pdíly škl) Třetina VOŠ deklaruje, že má prezentačními technlgiemi vybavené všechny učebny, další třetina uvádí více než plvinu takt vybavených učeben. Největší vybavenst vykazují škly se zdravtnickým, technickým a eknmickým zaměřením, slabší než průměrná je vybavenst škl se splečenským a zemědělským zaměřením. Vybavenst škl prezentačními technlgiemi je pměrně těsně krelvána s četnstí jejich využívání učiteli při výuce. Necelá plvina VOŠ uvádí, že alespň 1 x týdně prezentační technlgie při výuce využívají všichni učitelé, šestina škl pak ttéž uvádí zhruba 75 % pedaggickéh sbru. Napak jiná šestina škl Graf 11 Využití prezentační technlgie při výuce pak vykazuje spíše spradické využití, tj. méně než jednu čtvrtinu učitelů. Překvapující je skutečnst, že pětina škl, které jsu plně vybaveny prezentačními technlgiemi, uvádí, že 47

48 tyt technlgie alespň jednu týdně pužije plvina či dknce čtvrtina a méně učitelů. V případě škl, kde je takt vybavena zhruba plvina učeben, vykazuje spradické využívání 7 z 10 škl. Vybavenst a dstupnst ICT technlgií pr studenty Dstupnst infrmačních technlgií pr studenty je na rzdíl d učitelské výrazně více pdmíněna brvým zaměřením příslušné škly. Na 1 studentský pčítač či ntebk ve sledvaných šklách připadal v průměru 6,1 studenta; při ptimálním využití výukvých pčítačů a ntebků t znamená, že individuální pdpru výuky těmit technlgiemi lze zabezpečit zhruba v rzsahu 1 vyučvací hdiny denně. Graf 12 Vybavení škl studentskými PC a NB V dalších zhruba 2 3 vyučvacích hdinách je pak mžné zajistit pdpru výuky technlgiemi pužívanými učitelem. Nejvyšší dstupnsti výpčetní techniky pr studenty dsahují škly technickéh zaměření (1,65 násbek průměru za ČR). Šklními ntebky je vybaven ne více než 4 % žáků; jde údaj za sledvané střední i vyšší dbrné škly a je prt mžné předpkládat, že v segmentu vyššíh dbrnéh šklství bude tat hdnta něc vyšší na úkr segmentu středníh šklství. Na 1 šklní ntebk tak připadá na sledvaných šklách v průměru 25 žáků, přičemž nejlepších hdnt dsahují pět technické bry (pměr 11:1), nejhrších pak splečenskvědní bry (233:1). 48

49 BYOD (bring yur wn device) Zhruba plvina VOŠ umžňuje svým studentům využívat v rámci výuky vlastní ntebk, resp. tablet (včetně připjení k datvým zdrjům škly). Zbývající plvina, která tt studentům neumžňuje, zdůvdňuje zákaz především bavu bezpečnst šklních datvých zdrjů, případně rganizačními důvdy; technické důvdy (špatné pkrytí signálem wi-fi) jsu spíše krajvé. Vůči mžnsti využití vlastních technlgií jsu výrazně vstřícnější technicky, eknmicky a umělecky zaměřené škly, u škl jinéh zaměření je tat mžnst výrazně nižší. V celrepublikvém měřítku se tak mžnst BYOD týká zhruba 44 % Graf 13 Umžnění BYOD ve výuce (pčty škl) studentů VOŠ denníh a 47 % studentů statních frem studia. V případě technicky zaměřených VOŠ však vlastní technlgie může využívat zhruba ¾ studentů, v případě eknmicky zaměřených škl pak zhruba 60 %. Graf 14 Umžnění BYOD při výuce pdíl studentů denní a neprezenční frmy studia 49

50 Zajištění správy a rzvje ICT infrastruktury škly Z celkvéh pčtu 56 škl, které v dtazníku uvedly, jakým způsbem zajišťují správu a rzvj své infrastruktury: puze 3 škly spléhají na kmpletní utsurcing ICT technlgií; jde především středně velké škly, které nemají pr interní zajištění správy dstatečné persnální předpklady; zbývající škly uvádí, že alespň část správy řeší s vlastními silami prstřednictvím ICT krdinátrů; dalších 12 škl uvedl, že využívají utsurcingvých služeb k zajištění části správy ICT infrastruktury a zbývající část správy pnechávají na interních pracvnících škly; 31 škl uvádí, že při správě ICT infrastruktury využívají kmbinaci externích a interních pracvníků škly, 2 škly spléhají puze na externí pracvníky; puze 8 škl uvedl, že jsu schpné správu a rzvj infrastruktury zajistit vlastními silami bez pdpry utsurcingu či externích pracvníků; jde především škly technickéh zaměření. Z celkvéh pčtu 59 škl, které v dtazníku vyznačily způsb zajištění SW licencí: 22 škl uvádí, že licence zajišťují jak nákupem, tak jejich prnájmem; puze 4 škly řeší licence výhradně prnájmem; 33 škl napak SW licence výhradně nakupuje. Preference způsbu zajištění SW licencí nevykazuje žádnu suvislst s brvým zaměřením škly, její velikstí či zřizvatelem škly. Investice d ICT infrastruktury a výdaje na její správu Z celkvéh pčtu 48 škl, které v dtazníku naznačily údaje rční výši investic d ICT infrastruktury a výši výdajů na její správu: 8 škl, že v uplynulém rce investvaly d ICT infrastruktury více než 0,5 mil. Kč 15 škl, že se investice phybvaly mezi tisíci Kč 15 škl, že investice d ICT činily tis. Kč zbývající škly investvaly méně než 100 tis. Kč, z th 4 uvádí částku pd 50 tis. Kč. Údaje výdajích za ICT služby jsu přirzeně vlivněny způsbem správy ICT infrastruktury a je prt velmi btížné z nich dvdit jakýkli závěr. Skutečnstí však 50

51 zůstává, že škly, které uvedly ba údaje, vydaly za uplynulý rk na rzvj a správu své ICT infrastruktury zhruba Kč na jednh přepčtenéh žáka škly 39. Pužívání infrmačních systémů Šetření mapval využívání 5 základních infrmačních systémů, a t: a) webvé stránky škly; b) intranet škly; c) šklní infrmační systém; d) Learning Management System; e) sciální sítě. Vedle 100% využití webvých stránek vyšší dbrné škly využívají nejčastěji šklní infrmační systém (80 % VOŠ), dále pak sciální sítě (67 % škl) a šklní intranet (55% škl). O pznání méně pak škly nabízejí mžnst využití šklníh LMS (43 % škl). Graf 15 Pdíl studentů s mžnstí využívání příslušných infrmačních systémů Nejméně dstupný je pr studenty VOŠ LMS. Škly umžňují jeh využití pr celkem 35 % studentů VOŠ, z th 40 % studentů denní frmy a 24 % studentů neprezenčních frem studia. Sciální sítě a intranet škly je dstupný zhruba % studentů, šklní infrmační systém 85 % studentů denní frmy studia a 68 % studentů statních studijních frem. Všech pěti systémů tak může využívat 18 %, čtyřech systémů zhruba třetina studentů, třech systémů pětina studentů a dvu, ppř. jedinéh zhruba 30 % studentů VOŠ. 39 Jde údaj za celu šklu právní subjekt, tzn., že výdaje jsu vztaženy k celkvému pčtu žáků/studentů SŠ i VOŠ, kde studenti neprezenčních frem studia jsu v sučtu váženy knstantu 0,25. 51

52 Graf 16 Pdíl škl využívajících příslušné infrmační systémy (dle brů) V mžnstech využití uvedených systému jsu vůči studentům nejvstřícnější škly technickéh zaměření, na úrvni celrepublikvé jsu pak škly eknmickéh a splečenskéh zaměření. Nejméně pestru nabídku vykázaly škly zdravtnickéh zaměření. Sciálních sítí využívají nejvíce škly technickéh a kmbinvanéh zaměření, nejméně pak škly zemědělskéh a eknmickéh zaměření. Využití LMS je nejčetnější na 52

53 technických VOŠ, statní škly s výjimku zdravtnických VOŠ v nabídce služeb LMS víceméně kpírují celrepublikvý průměr. Šklní infrmační systémy jsu využívány na většině technických VOŠ a VOŠ s kmbinvaným brvým zaměřením; výrazně pd republikvým průměrem je jejich využití na šklách zdravtnickéh zaměření. Prstředky kmunikace mezi šklu a studenty Šetření sledval využívání sedmi základních infrmačních kanálů pr kmunikaci mezi šklu a jejich studenty, a t: a) y; b) šklní infrmační systém; c) Learning Management System; d) Facebk; e) webvé stránky škly; f) SMS; g) telefn. Stupeň využití jedntlivých infrmačních kanálů byl zjišťván na škále 0 = nevyužíváme, 0,5 = využíváme příležitstně a 1 = využíváme většinu. Graf 17 Stupeň využívání infrmačních systémů při kmunikaci se studenty Průměrný stupeň využívání tak scilval mezi hdntami 0 a 1. Suhrnný průměr za VOŠ byl vážen pčtem studentů příslušných skupin brů. Jednznačně nejvyužívanějším technickým prstředkem při kmunikaci mezi šklu a studenty VOŠ je vá krespndence. Druhým nejčetněji využívaným infrmačním kanálem je šklní infrmační systém (stupeň využití 0,77), následvaný telefnicku kmunikací a kmunikací prstřednictvím šklních webvých stránek (bjí kl stupně 0,5). Nejméně využívaným kanálem je Learning Management System (nepužívá jej 54 % VOŠ a není prt využitelný pr 62 % studentů VOŠ). 53

54 Graf 18 Kmunikace mezi šklu a studenty VOŠ využívání infrmačních kanálů Pněkud překvapující je skutečnst, že třetina škl (s 36 % studentů VOŠ) nevyužívá pr kmunikaci mezi šklu a studenty webvých stránek škly, a 44 % VOŠ (téměř plvina studentů VOŠ) nevyužívá prstředí sciálních sítí. Prstředí LMS je pr kmunikaci mezi šklu a studenty běžně využíván zhruba pětinu škl (a rvněž pětinu studentů VOŠ), příležitstně pak další pětinu škl a studentů. K tmut faktu významně přispívají zejména VOŠ se splečenským, zemědělským a technickým zaměřením. LMS není prakticky využíván vůbec na zdravtnických VOŠ a na VOŠ s kmbinvaným brvým zaměřením. Prstředí šklních infrmačních systémů je pr kmunikaci využíván nejvýrazněji na technických VOŠ a VOŠ s kmbinvaných brvým zaměřením, jeh výrazně pdprůměrné využití vykazují napak zdravtnické VOŠ. Sciálních sítí, tj. především prstředí Facebku využívají nejvýrazněji technicky a eknmicky zaměřené VOŠ, nejméně jej napak využívají škly se splečenským a zemědělským zaměřením. 54

55 Graf 19 Stupeň využívání IS při kmunikaci se studenty dle brvéh zaměření 55

56 On-line distribuce výukvých materiálů On-line přístup studentů k výukvým materiálům deklarvaly 4/5 všech VOŠ s téměř 3/4 všech studentů VOŠ. Dalších 5 % škl umžňuje n-line přístup k materiálům alespň učitelům. Zhruba 1/6 škl n-line přístup k výukvým materiálům nepraktikuje. Graf 20 Sdílení n-line výukvých materiálů On-line přístup k výukvým materiálům umžňují všechny technicky zaměřené škly a 90 % škl eknmickéh zaměření. V případě škl splečenskéh, zdravtnickéh a zemědělskéh zaměření tut mžnst nabízí zhruba % škl. On-line přístup k výukvým materiálům má zhruba 75 % studentů VOŠ; na zdravtnických šklách mají tut mžnst puze 3 z 5 studentů, na splečenských 2 ze 3 a na eknmických VOŠ 8 z 9 studentů. Jak zvýšit mtivaci učitelů využívat ICT při výuce Šetření sledval využití čtyř základních mtivačních nástrjů pr pdpru učitelů při využívání ICT ve výuce a při její rganizaci: a) finanční dměna; b) zaměstnanecké benefity (zejména mžnst využívání šklníh ICT i pr sukrmé účely); c) přístup k dalšímu vzdělávání hrazenému z prstředků škly; d) zvýšení prestiže v učitelském sbru frmu pchvaly a uznání ze strany vedení škly. 56

57 Více než 25 % škl deklarval, že vedení žádný zvláštních mtivačních nástrjů k pdpře využívání ICT učiteli nevyužívá. Mezi nimi dminují zejména škly zdravtnickéh, resp. splečenskéh zaměření (50 %, resp. 40 % těcht škl), tedy škly, kde není většinu využívání ICT při výuce dsud samzřejmstí, a dále škly technickéh zaměření (třetina těcht škl), u nichž lze předpkládat, že využití ICT technlgií ve výuce pvažují za standardní sučást výuky. Puze 7 % škl deklarval, že využívání ICT má vliv na dměňvání učitelů. Jak nejpužívanější mtivační nástrje škly jednznačně značují zaměstnanecké benefity (tedy zejména mžnst využívat služební ntebk i mim prstředí škly) a širší přístup k dalšímu vzdělávání hrazenému z prstředků škly. Tyt nástrje, většinu sučasně využívá zhruba plvina škl. Nejfrekventvanější využití benefitů vykazují škly eknmickéh a kmbinvanéh brvéh zaměření (80 %) a dále škly technickéh a zemědělskéh zaměření. Spíše výjimečně je tent nástrj využíván na zdravtnických VOŠ (20 %) a VOŠ splečenskéh zaměření (třetina škl). Rzšířený přístup k dalšímu vzdělávání je deklarván zejména technickými Graf 21 Nástrje pr zvýšení mtivace učitelů VOŠ a šklami se zemědělským a kmbinvaným brvým zaměřením. Naprst výjimečně je další vzdělávání využíván na splečensky zaměřených VOŠ. Celkvě lze knstatvat, že nejmenší pdpru využívání ICT učiteli deklarují VOŠ splečenskéh a zdravtnickéh zaměření Dtazník určený studentům Cílem tht dtazníkvéh šetření byl analyzvat dstupnst ICT z phledu druhé skupiny respndentů, tedy samtných studentů VOŠ. K výzkumu byl pužit dtazník zahrnující 24 tázek, které se dají rzdělit d třech lgických celků. Smyslem prvních třech 57

58 tázek identifikačníh charakteru byl zjistit, zda má studvaný br, případně frma studia vliv na dstupnst ICT. Výzkumná tázka týkající se dstupnsti a reálnéh využití vybraných ICT byla rzpracvána a přím či nepřím sledvána u většiny dtazníkvých plžek. Třetí výzkumné tázce dpvídá 7 dtazníkvých plžek (knkrétně tázky čísl 18 24). Data získaná prstřednictvím jedntlivých dtazníkvých plžek by měla na základě analýzy a interpretace dpvědět na výše frmulvané výzkumné tázky. Plné znění dtazníku je uveden v přílze č. 2. On-line dtazník pr studenty byl distribuván prstřednictvím vedení škly, které byl slven průvdním dpisem s žádstí předání dkazu svým studentům. Větší dpad měla distribuce dtazníku prstřednictvím facebkvých prfilů škl, které dkaz na sciální síti umístily. Ppis sledvanéh výběrvéh vzrku Šetření studentů vyšších dbrných škl se zúčastnil celkem respndentů, d zpracvání pak vstupila data z celkem dtazníků, zbývající dtazníky byly ze zpracvání vylučeny z důvdu nízké kvality dat či jejich zásadní neúplnsti. U studentů nebyla zjišťvána příslušnst ke kmenvé VOŠ. Z celkvéh pčtu zpracvávaných dtazníků, byl 948 dtazníků studentů denníh studia (85 %), zbývajících 15 %, tj. 166 byl dtazníků studentů statních, tj. neprezenčních frem studia. Graf 22 Obrvá struktura vzrku dtazvaných studentů a dtazvaných škl Na úrvni jedntlivých brvých skupin byl vzrek studentů něc reprezentativnější, než vzrek sledvaných VOŠ; zastupení jedntlivých skupin brů se v šetření studentů phybval mezi 8,3 % (umělecké zaměření) a 20,4 % (splečenské zaměření). Skupina statní zahrnuje studenty, u nichž nebyla mžnst přiřazení brvéh zaměření. 58

59 Šetření studentů prběhl suběžně se šetřením managementu VOŠ, dpvědi studentů prt ppisují aktuální situaci jak management vyšších dbrných škl. Využívání ICT ve výuce z phledu studentů Graf 23 Míra využití PC/NB při výuce Graf 24 Míra využití prezentační techniky Dtazvaní studenti ptvrzují, že učitelé ze všech ICT prstředků nejčastěji pužívají pčítače a dataprjektry pr prezentaci a výklad prbírané látky. Využití těcht technlgií však přisuzují v průměru méně než plvině vyučujících. V případě interaktivních technlgií studenti vypvídají v průměru tm, že tyt technlgie jsu využívány spíše spradicky či prakticky vůbec (splečenské, zdravtnické a zemědělské bry). Prezentační technlgie pdle studentů využívají nejvíce učitelé škl technickéh zaměření, jak nadprůměrné je mžn značit i jejich využití v eknmicky zaměřených Graf 25 Míra využití interaktivních VOŠ. Na druhém knci spektra jsu pak škly uměleckéh zaměření. 59

60 Mžnst využití šklních technlgií studenty Více než třetina studentů uvádí, že jejich škla umžňuje využívat ICT prstředky škly nejen při výuce, ale rvněž mim ni, více než plvina pak uvádí, že je jejich využití mezen puze ve výuce. Jakkli mhu být vyjádření studentů využitelnsti šklních technlgií pdmíněna i úrvní vlastníh zájmu, lze úrveň širšíh využití ICT škl nad rámec výuky pvažvat za velmi nízku. Za překvapující je mžné značit i fakt, že každý devátý student uvádí, že ve škle nemá k ICT prstředkům škly žádný přístup. Graf 26 Mžnst využití šklních technlgií studenty Studenti ptvrzují, že v tét blasti existují zásadní rzdíly mezi šklami technickéh zaměření a statními VOŠ. Tut skutečnst navíc dkládá rvněž úrveň jejich spkjensti s využíváním infrmačních technlgií ve výuce. Graf 27 Míra spkjensti studentů s využitím ICT ve výuce 60