"Competitivness in the EU Challenge for the V4 countries" Nitra, May 17-18, 2006
|
|
- Veronika Machová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KONKURENCESCHOPNOST ZEMĚDĚLSTVÍ VE VZTAHU K EVROPSKÉMU ZEMĚDĚLSKÉMU FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA COMPETITIVENESS OF AGRICULTURE IN RELATION TO EUROPEAN AGRICULTURAL FUND FOR RURAL DEVELOPMENT STŘELEČEK František, (ČR) - LOSOSOVÁ Jana, (ČR) - ZDENĚK Radek, (ČR) ABSTRACT In the article there are qualified effects of measures of European agricultural fund for rural development (EAFRD) on global competitiveness of Czech agriculture. At present two important documents are prepared the Czech Republic's National strategic plan of rural development for the period and the Czech Republic's Rural Development Programme for the period These documents respond to the Council Regulation on support for rural development from European agricultural fund for rural development. One of aims of this Regulation is the improvement of agriculture and forestry competitiveness by supporting of restructuring, development and innovations. The competitiveness of agriculture and forestry is influenced by innovation and quality of agricultural and food-processing products; marketing and price relations. The position on domestic and foreign markets is the global expression of competitiveness of agriculture and forestry. The following indicators could be regarded as global competitiveness indicators: Export of agricultural products / Domestic agricultural production and (Domestic needs of agricultural products Import of agricultural products) / Domestic agricultural production. This entry was elaborated within the framework of MSM KEY WORDS competitiveness, agriculture, EAFRD ÚVOD Jedním z klíčových cílů evropské politiky je zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě. Konkrétně to znamená podporu přenosu znalostí, podporu modernizace a inovace při produkci potravin, zaměřenou především na malé a střední podniky, restrukturalizace zemědělství s cílem zvýšit jeho konkurenceschopnost a stabilizovat pracovní místa na venkově. Globálními prioritami EU, které vyplývají z dokumentů politiky rozvoje venkova EU, ze strategických pokynů Společenství pro rozvoj venkova, z Lisabonské a Göteborské strategie, z Kjótské konference, z Politiky soudržnosti EU pro Cíl Konvergence a z dalších relevantních politik a dokumentů EU jsou hospodářský růst, pracovní místa, trvale udržitelný rozvoj a rovné příležitosti. Hlavními cíly politiky rozvoje venkova EU jsou zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, zlepšení životního prostředí, krajiny podporou obhospodařování půdy a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, podpora diversifikace hospodářských činností. Tyto priority se promítají do tří základních os Programu rozvoje venkova, určujících strukturu, zaměření a charakter nástrojů evropské a státní politiky v oblasti rozvoje venkova na další programovací období let MATERIÁL A METODIKA Přijetí Společné zemědělské politiky (SZP) znamenalo plné začlenění do systému kontroly podpor, poskytovaných na hlavní zemědělské komodity. Tento systém je založen především 320
2 na produkčních kvótách, na přímých platbách farmářům a na podpoře tržních cen, např. ochranné tarify pro produkty ze zemí třetího světa a dotace pro vývoz zemědělských přebytků. Výsledkem je, že ceny významných zemědělských komodit z EU významně převyšují světové tržní ceny (Lukas 2005). Při hodnocení efektivnosti produktových trhů se pozornost zaměřuje na dopady vládních zásahů a regulací na realizaci ekonomických aktivit a na konkurenčnost prostředí a kvalitativní náročnost poptávky jako faktorů efektivního využití zdrojů. Jak uvádí Kadeřábková (2005) v Evropské unii efektivnost produktových trhů významně spojena s prohlubováním jednotného vnitřního trhu, přičemž pozornost je zaměřena zejména na postup integrace síťových odvětví a přes-hraničních toků produktů a služeb. Efektivnost trhů je podmíněna rovněž odpovídající konkurenčností prostředí, které nutí firmy k soustavnému přizpůsobování ceny a kvality nabídky tržnímu tlaku. Je nezbytné nejen efektivně vyrábět na vysoké technologické úrovni, ale sledovat vývoj, strukturu a podmínky poptávky na trzích zemědělských výrobků a reagovat případnou změnou struktury výroby (Bečvářová 2005). Konkurenceschopnost českého zemědělství lze dokumentovat na podílu českých zemědělských produktů na domácím a zahraničním trhu srovnáním podíl exportu zemědělských produktů v Kč na 1 ha zemědělské půdy a podíl domácí a zahraniční produkce na celkové spotřebě v zemích EU-25. V příspěvku je porovnána konkurenční pozice hlavních zemědělských komodit. Jedná se o porovnání ukazatelů ceny zemědělských výrobců, objemu výroby, domácí spotřeby, dovoz a vývoz. Prostřednictvím kvantitativní analýzy byly získány ukazatele konkurenceschopnosti prvovýroby, data byla získána od Českého statistického úřadu a z Eurostatu. Příspěvek je součástí řešení výzkumného záměru MSM VÝSLEDKY A DISKUZE Současná situace českého zemědělství Z hlediska podílu exportu na 1 ha zemědělské půdy je konkurenceschopnost České republiky ve srovnání se zeměmi EU-15 méně než třetinová (graf 1). Graf 1 Porovnání dovozu a vývozu států EU nad ,50 (2) (1) 6001 až ,25 (3) 4001 až až až 2000 Průměr EU 601 až 900 ČR 301 až až , , (1) 1 140,50 (4) 1158,62 (8) 718,00 (3) 668,75 (4) ,17 (6) 452,5; (4) 216,50 (8) 195,75;(4) 3 151,00 (2) EUR/ha Vývoz (EUR/ha; počet) Dovoz (EUR/ha; počet) Zvýšení konkurenceschopnosti je tedy klíčovým problémem české zemědělské politiky. Dosažení srovnatelné konkurenční schopnosti s průměrem EU by se mělo stát cílem osy I. Programu rozvoje venkova. Důležitými faktory ovlivňujícími konkurenceschopnost jsou cena produktu, náklady na jednotku produktu, jeho kvalita, stupeň inovace, propagace a marketing. 321
3 S problémem konkurenceschopnosti úzce souvisí produktivita práce. Přesto že je úroveň produktivity práce v České republice nejvyšší ze všech nových členských států, ve srovnání s EU 15 je značně nízká. Prodej a vývoz zemědělských produktů prodávaných bez úpravy vedou k nízkému peněžnímu zhodnocení. Podíl inovovaných zemědělských produktů je velmi nízký a ještě menší podíl zaujímá inovace nezemědělského zpracování zemědělské produkce. Poměrně vysoké náklady a nízký stupeň inovace potravinářských výrobků snižuje konkurenceschopnost zemědělství jako celku. Příležitost dalšího rozvoje v zemědělství spočívá ve zvyšování přidané hodnoty zemědělských a potravinářských produktů a v rozvoji nepotravinářského využití zemědělské produkce. Dalším problémem českého zemědělství je pomalé tempo obnovy v oblasti technického zajištění, které nevytváří podmínky ani pro prostou reprodukci. I přes významné zlepšení v posledních letech vlivem podpor z dosavadních programů je stále struktura stáří strojového parku a technologických linek velmi nepříznivá, což má ve svých důsledcích nepříznivé dopady na provozní náklady, ekonomiku výroby, ekonomickou stabilitu zemědělského podniku a na konkurenceschopnost. Relativně malá ochota zemědělských podniků investovat do nemovitostí, půdy a krajiny souvisí hlavně s nízkým podílem vlastní obhospodařované půdy (asi 10 %), který je ve srovnání se západními evropskými zeměmi asi poloviční (MZe 2006). EAFRD poskytuje možnost výjimečně zvýšit podíl přijatelných výdajů z Programu rozvoje venkova na nákup půdy nad 10 % z důvodu ochrany životního prostředí. Řešení uvedených problémů českého zemědělství jsou prioritami právě dokončovaných dokumentů, a to Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období a Program rozvoje venkova České republiky na období Tyto dokumenty reagují na Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Uvedené Nařízení v článku 4 formuje základní cíle pro rozvoj venkova financovaného z EAFRD: 1. Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací 2. Zlepšování životního prostředí a krajiny podporou hospodaření s půdou 3. Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti. Základní osa 1 je zaměřená na celoevropsky konkurenceschopné zemědělské, potravinářské a lesnické hospodaření v souvislosti s novou Společnou zemědělskou politikou, s analýzou tržní orientace a stavem konkurence v zemědělství a lesnictví EU a na stanovení podpor směřujících do příležitostí i do potenciálních problémových sektorů a do restrukturalizace. Pro realizaci osy 1 bylo stanoveno 5 opatření, která byla posouzena z pohledu tří strategických cílů, stanovených evropskou strategií rozvoje venkova. Jednalo se o posouzení z hlediska konkurenceschopnosti, tedy míry vlivu navrženého opatření na rozvoj zemědělství a lesnictví, které je konkurenceschopné na evropském trhu, druhým hlediskem byl udržitelný rozvoj, tedy posouzení, jakým způsobem přispívá navržené opatření k zachování biologické diverzity a k řešení evropských i světových problémů v oblasti životního prostředí. Třetí rozbor byl proveden z ohledem na rozvoj lidského kapitálu ve venkovském prostoru s ohledem na udržení osídlení venkova. Opatření osy 1: - Podpora zemědělských podniků a jejich činnosti - Zlepšování kvality a přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů - Lesní hospodářství 322
4 - Odborné vzdělávání a poradenství - Předávání znalostí Finanční alokace na Osu 1 činí 40 % - 50 % celkových prostředků EAFRD. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků a přidávání hodnoty zemědělských produktů, proto je na tyto účely soustředěno největší množství finančních prostředků (MZe 2006). Konkurenceschopnost podle jednotlivých komodit Konkurenceschopnost zemědělství ovlivňují, kromě jiného i výše národních kvót a limitů (tab. 1 a 2). Stanovení národních kvót a limitů omezuje dosahování vyšší konkurenceschopnosti zvyšováním objemu primárních zemědělských surovin, v tomto případě je třeba se soustředit především na vyšší přidanou hodnotu a inovace ve výrobní a obchodní sféře. Významná role v tomto procesu připadá především zpracovatelskému průmyslu. Tab. 1 Národní produkční kvóty Komodita Jednotka Národní produkční kvóty Stav produkce v roce 2004 Plnění kvóty v % v roce 2004 mléko tis. t 2 682, cukr A tis. t 441,2 cukr B tis. t 13,6 553,9 122 škrob tis. t 33,66 33,644 99,9 Zdroj: MZe Tab. 2 Národní limity Komodita Jednotka Národní Stav produkce produkční limity v roce 2004 len dlouhé vlákno t ,5 len krátké vlákno t ,6 krávy BTPM ks ,7 ovce (bahnice) ks ,7 porážková prémie dosp. skot ks ,4 porážková prémie telata ks ,7 speciální prémie na býky ks ,8 dodatečné platby pro skot t ž. hm ,3 Zdroj: MZe, ČSÚ Plnění limitů v % v roce 2004 Tradiční plodinou v České republice jsou obiloviny. V současnosti se pěstují na polovině výměry orné půdy. Na hrubé zemědělské produkci se podílejí asi 24 %. Dominantní postavení mají mezi nimi pšenice a ječmen. Mezi největší producenty pšenice v EU patří Francie, která vyrobí kolem 30 mil. t ročně a její produkce je cca 12krát větší než produkce ČR. Od roku 2000 produkce pšenice v ČR zaznamenává významný meziroční pokles až do roku 2004, kdy dochází k nárůstu na 123 % roku Podíl vývozu na objemu výroby meziročně značně kolísá a pohybuje se od 1,6 % do 13 %. Podíl dovozu na domácí spotřebě se pohybuje kolem 0,1 0,7 % ( tab.3). Silnou stránkou produkce obilovin je dobrá mechanizace, nízký podíl lidské práce, nicméně produkce obilovin značně převyšuje poptávku. Vhodnou strategií je podpořit jiné využití obilovin, například k energetickým účelům. Cenově jsou obiloviny dlouhodobě konkurenceschopné, nicméně omezením jsou pro Českou republiku dopravní vzdálenosti na světové i evropské trhy. Technologické vybavení je na vysoké úrovni, dočasným problémem je nedostatek skladovacích kapacit. Při hodnocení příležitostí je nutno uvést zejména značkový český slad, který je velmi dobře konkurenceschopný na všech světových trzích. 323
5 Tab. 3 Podíl vývozu a domácí spotřeby pšenice na výrobě Pšenice Vývoz/výroba (%) Domácí spotřeba - dovoz/výroba (%) Stát Slovensko 1,51 0,00 93,94 116,05 Česká republika 7,97 7,42 89,46 105,76 Velká Británie 40,52 33,29 67,80 76,80 Polsko 0,99 0,03 93,21 102,27 Maďarsko 21,40 0,00 76,57 77,10 Německo 53,62 0,60 47,94 58,40 Francie 90,04 0,17 47,01 50,38 Rakousko 67,94 0,32 50,19 45,81 Dánsko 33,30 90,54 67,72-50,63 Holandsko 141,56 29,20-390,29-297,70 Tab. 4 Ceny zemědělských výrobců - pšenice Pšenice /100 kg Velká Británie 13,0 11,1 12,1 16,1 Řecko 16,1 15,2 15,4 15,4 Španělsko 14,7 13,0 13,5 14,1 EU 15 12,4 11,4 12,3 12,3 Česká reublika. 11,5 11,0 10,6 12,2 Německo 11,2 10,1 11,0 11,0 Irsko 11,7 9,7 12,0 10,8 Lucembursko 13,6 12,6 13,4 9,6 Rakousko 10,5 9,8 10,1 8,9 Ceny zemědělských výrobců obilovin jsou v ČR kromě pšenice a kukuřice na vyšší úrovni než je průměr EU 15 (tab.4). K nevětším producentům ječmene v EU patří Německo, objem výroby se pohybuje kolem 10 mil. t ročně je cca 5krát větší než produkce ČR. Německo vyváží asi 25 až 50 % produkce ječmene a dovoz se pohybuje na úrovni 20 až 25 % domácí spotřeby. Od roku 2000 produkce ječmene v ČR zaznamenává mírný meziroční nárůst. V roce 2004 dochází k nárůstu produkce na 143 % roku Podíl vývozu na objemu výroby meziročně roste a pohybuje se od 0,5 % do 4,3 % (2004). Podíl dovozu na domácí spotřebě se pohybuje kolem 0,5 %. Olejniny podílejí na hrubé zemědělské produkci asi 7 %. Přes 70 % produkce olejnin tvoří řepkové semeno, ale narůstá i podíl slunečnicového semena. Výrazné zvětšení plochy věnované olejninám, zejména pak řepkovému semenu, je v protikladu se stagnací u obilovin a poklesem u cukrovky a brambor. V případě řepkového semena je rozšiřování výměry důsledkem zvyšující se poptávky ze strany potravinářského i nepotravinářského zpracování. Část této poptávky vychází ze subvencované výroby biopaliv. Výroba víceméně držela krok s růstem domácí poptávky po rostlinných olejích a tucích. Tab. 5 Podíl vývozu a domácí spotřeby řepky na výrobě Řepka Vývoz/výroba (%) Domácí spotřeba - dovoz/výroba (%) Stát
6 Rakousko 22,40 65,89-763,20 61,65 Velká Británie 17,18 32,41-180,87 76,85 Česká republika 31,87 3,64 67,89 98,94 Polsko 7,10 2,90 24,63 99,24 Slovensko 14,18 5,66-37,31 96,00 Francie 52,54 52,90 46,02 47,87 Dánsko 22,60 33,90 41,78-22,03 Belgie 114,29 917, , ,65 Mezi největší producenty semene řepky v EU patří Francie, objem výroby se pohybuje kolem 3 mil. t ročně je cca 9krát větší než produkce ČR. Francie vyváží asi 50 % produkce řepky a dovoz se pohybuje na úrovni 1 až 2 % domácí spotřeby. Naopak nižší produkce oproti ČR je v Dánsku, Rakousku, na Slovensku a v Belgii. V České republice produkce řepkového semene meziročně roste, mírný pokles zaznamenáváme v letech 2002 a V roce 2004 dochází k nárůstu produkce na 111 % roku Podíl vývozu na objemu výroby se v letech 2000 až 2002 pohyboval kolem 30 %, v roce 2003 došlo k poklesu na necelé 4 % a v roce 2004 k nárůstu na 16 % (Index 2004/2000 = 50 %). Podíl dovozu na domácí spotřebě se pohyboval do roku 2002 kolem 2 % a v posledních letech došlo k nárůstu na cca 10 % (tab. 5). Ceny zemědělských výrobců v ČR řepky jsou pod úrovní průměru EU. Nejnižší úrovně cen řepky dosahuje Rakousko, a to 79 % průměrné ceny v ČR. Nejvyšší cena řepky je ve Velké Británii, ačkoliv můžeme pozorovat klesající trend ve sledovaném období (tab. 6) Tab. 6 Ceny zemědělských výrobců řepka Řepka /100 kg Velká Británie 44,8 42,4 40,0 41,1 EU 15 23,6 25,0 26,6 27,6 Česká rep. 21,1 23,0 23,7 23,8 Německo 21,8 22,0 23,0 23,0 Rakousko 19,2 19,1 19,6 18,9 Vzhledem k možnosti zpracování řepky na metyl-ester řepkového oleje (MEŘO) a nízkým dopravním nákladům do zahraničních zpracoven, bude řepka olejná i z důvodu zvyšujícího se zájmu po pokrutinách (extrahovaných šrotech) i nadále konkurenceschopná. V systému pěstování řepky jsme na špičkové evropské úrovni. Produkce mléka je poměrně velkým zemědělským subsektorem. Podílí se na hrubé zemědělské produkci 15 %. Mezi největší producenty mléka v EU patří Německo, objem výroby se pohybuje kolem 8,5 mil. litrů ročně a je cca 3krát větší než produkce ČR. Německo vyváží asi 25 až 30 % produkce mléka a dovoz se pohybuje na úrovni 5 až 6 % domácí spotřeby. Naopak nižší produkce mléka oproti ČR je v Holandsku, Belgii, Rakousku a Dánsku. V České republice se produkce mléka meziročně významně nemění, mírný pokles zaznamenáváme v letech 2003 a V roce 2004 dochází k poklesu produkce na 96 % roku Podíl vývozu na objemu výroby zaznamenává meziroční mírný nárůst a od roku 2000 se pohybuje od 23 do 29 % (Index 2004/2000 = 115 %). Podíl dovozu na domácí spotřebě meziročně roste a pohybuje se od 9 do 15 % (tab. 7). 325
7 Tab. 7 Podíl vývozu a domácí spotřeby mléka na výrobě Mléko Vývoz/výroba (%) Domácí spotřeba - dovoz/výroba (%) Stát Belgie 98,38 114,41 20,23 14,45 Rakousko 25,92 43,24 79,33 70,57 Německo 26,68 30,23 82,97 81,99 Francie 19,97 19,66 82,23 83,18 Dánsko 7,24 4,41 93,15 94,08 Česká republika 24,69 29,19 67,72 68,00 Velká Británie 1,20 1,82 95,32 92,73 Holandsko 5,21 4,78 78,82 75,13 Rentabilitu nelze zvýšit cestou rozšíření produkce (omezení kvótami), je nutno investovat do zlepšení podmínek chovu, snížení nákladů a podílu lidské práce. Situace v cenách komodit živočišné výroby je odlišná oproti rostlinné výrobě. Ceny českých farmářů jsou hluboko pod průměrem EU 15 a kromě jatečných ovcí a vajec jsou ve srovnání se státy EU 15 nejnižší. Cena zemědělských producentů mléka se pohybuje kolem 83 % průměru EU 15 (tab. 8). Tab. 8 Ceny zemědělských výrobců mléko Mléko /100 kg Řecko 33,0 34,0 34,4 35,0 Lucembursko 34,2 33,3 32,6 32,3 Španělsko 30,7 28,6 28,7 30,8 EU 15 32,6 31,2 30,3 29,9 Rakousko 33,1 31,5 29,7 29,5 Irsko 28,6 26,4 26,0 26,0 Velká Británie 30,1 26,4 25,3 25,8 Česká rep. 22,7 26,2 24,4 25,0 Sektor hovězího se na hrubé zemědělské produkci podílí 6,6 %. Podobně jako produkce mléka procházel sektor hovězího v transformačním období dramatickými změnami. Početnost dobytka poklesla v roce 1999 oproti roku 1989 o 52 % (z toho krávy o 48 %). Konečná cena českého hovězího masa není konkurenceschopná díky dlouhé době výkrmu a vysokým nákladů a chovu mléčných plemen do vysoké porážkové hmotnosti. Navrhuje se proto zaměřit v nejbližší době podpory do oblasti investic snižujících náklady chovu a zejména výkrmu skotu, výroby a skladování krmiv, rovněž do řešení otázek odbytu hovězího masa se zaměřením na certifikaci kvality a značkové, kvalitní zboží. Mezi největší producenty hovězího masa v EU patří Francie, objem výroby se pohybuje kolem 1,9 mil. tun ročně a je cca 9krát větší než produkce ČR. Francie vyváží asi 28 % produkce hovězího masa a dovoz se pohybuje na úrovni 1,5 % domácí spotřeby. V České republice produkce hovězího masa meziročně klesá. V roce 2004 dochází k poklesu produkce na 89,5 % roku Podíl vývozu na objemu výroby meziročně značně kolísá a pohybuje se od 5 do 25 % (Index 2004/2000 = 434 %). Podíl dovozu na domácí spotřebě také kolísá a nejvyšší je v roce 2004 (11 %) (tab. 9). Ceny jatečných telat v ČR dosahují pouhých 63 % průměru EU 15, ceny jatečných krav necelých 70 % průměru EU 15, ceny jatečných býků 78 % průměru EU 15 (tab. 10). 326
8 Tab. 9 Podíl vývozu a domácí spotřeby hovězího masa na výrobě Hovězí maso Vývoz/výroba (%) Domácí spotřeba - dovoz/výroba (%) Stát Francie 28,36 28,20 85,93 86,86 Česká republika 5,87 8,82 96,07 91,13 Německo 10,13 11,14 81,26 77,47 Holandsko 3,88 4,53 48,17 79,89 Rakousko 18,65 11,94 65,12 65,93 Tab. 10 Ceny zemědělských výrobců býci Býci /100 kg ž.hm Lucembursko 179,4 162,8 167,8 173,8 EU ,5 145,9 153,2 153,4 Velká Británie 154,4 147,6 138,1 151,4 Irsko 133,1 137,6 140,0 150,3 Rakousko 124,1 139,0 140,0 138,0 Česká rep. 99,9 122,5 115,4 119,1 Chov prasat představuje tradiční obor farem a spotřeba vepřového je vysoká, protože představuje základní potravinu české kuchyně. Přes pokles asi o 12 % v období 1989 až 1998 patří spotřeba vepřového na obyvatele (41 kg) k nejvyšším v Evropě. Vepřové maso tvoří 18 % hrubé zemědělské produkce. Mezi největší producenty vepřového masa v EU patří Německo, objem výroby se pohybuje kolem 4 mil. tun ročně a je cca 7krát větší než produkce ČR. Německo vyváží asi 3 % produkce vepřového masa a dovoz se pohybuje na úrovni 10 % domácí spotřeby. V České republice produkce vepřového masa od roku 2002 meziročně mírně klesá. V roce 2004 dochází k poklesu produkce na 94 % roku Podíl vývozu na objemu výroby meziročně kolísá a pohybuje se od 1 do 8 % (Index 2004/2000 = 600 %). Podíl dovozu na domácí spotřebě meziročně roste a v roce 2004 dosahuje hodnoty 15,6 %. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v ČR dosahují úrovně 83 % průměru EU 15. Oproti vyspělým evropským státům máme nižší odchovy selat na prasnici a nižší přírůstky. Řešením jsou investice do chovatelských technologií. Ustájovací zařízení základního plemenného materiálu musí být modernizována. ZÁVĚR Trvale udržitelný proces konkurenceschopnosti zemědělství vyžaduje při daných cenách prostou resp. rozšířenou reprodukci výrobního potenciálu. To předpokládá přiměřenou rentabilitu podniku. Z hlediska reprodukce majetku zemědělských podniků je potřeba zvýšit rentabilitu českých zemědělských podniků. Dlouhodobě byly zemědělské podniky ztrátové. To vytvářeno nedostatečné podmínky pro reprodukce majetku. Řešením je snížení jednotkových nákladů na výrobek, s nímž souvisí zvýšení produktivity práce především účinnější mechanizací. Z uvedeného vyplývá, že modernizace zemědělských podniků ČR jsou spolu s úrovní řízení významnými faktory konkurenceschopnosti v zemědělství. Konkurenceschopnost zemědělství ovlivňují i výše národních kvót a limitů. Stanovení národních kvót a limitů omezuje dosahování vyšší konkurenceschopnosti zvyšováním objemu 327
9 primárních zemědělských surovin, ale v tomto případě je třeba se soustředit především na vyšší přidanou hodnotu a inovace ve výrobní a obchodní sféře. Významná role v tomto procesu připadá především zpracovatelskému průmyslu. Dominantního postavení na trhu nelze již u řady komodit dosahovat zvýšením jejich objemu produkce. Jedná se především o komodity v oblasti kvót a národních limitů. Nelze proto ani uplatnit standardní strategické postupy podle kterých například z vlivu důchodové pružnosti lze usuzovat na nabídku zemědělských produktů. Stále větší vliv na konkurenceschopnost bude mít nepotravinářské využití zemědělských produktů. Velikost přidané hodnoty ovlivní míra inovačního procesu především ve zpracovatelském průmyslu. Nepříznivě výši přidané hodnoty ovlivní dodržování evropských standardů, které jsou vázány na přiznání přímých plateb. Dodržování těchto standardů zvýší náklady zemědělských podniků bez odpovídajícího zvýšení tržeb. Na cenové relace nepříznivě působí nízký ekvivalent produkčních subvencí, který podle odhadů se pohybuje ve výši % průměru EU. Trvalé udržení konkurenceschopnosti vyžaduje také přiměřenou reprodukci výrobních faktorů v zemědělském podniku. Tu lze mimo jiné dosáhnout vyšší účinností řízení. Porovnáme-li variabilitu ekonomických výsledků mezi výrobními oblastmi a uvnitř jednotlivých výrobních oblastí, pak je zřejmé, že variabilita uvnitř výrobních oblastí je sedmkrát vyšší než variabilita mezi těmito oblastmi. ANOTACE V příspěvku jsou vyjádřeny vlivy jednotlivých opatření programu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na celkovou konkurenceschopnost českého zemědělství. V současné době připravované významné dokumenty Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období a Program rozvoje venkova České republiky na období reagují na Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Jedním z cílů tohoto Nařízení je zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací. Konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví je ovlivňována inovací zemědělských a potravinářských produktů; kvalitou zemědělských a potravinářských produktů; kvalitou marketingu a cenovými relacemi. Globálním vyjádřením konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví je pozice na vnitřním a zahraničním trhu. Za globální ukazatele konkurenceschopnosti jsou proto bráni ukazatelé: 1. Export zem. produktů / celková domácí zemědělská produkce a 2. (Domácí spotřeba zem. produktů import zem. produktů) / domácí zemědělská produkce. Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru MSM KLÍČOVÁ SLOVA konkurenceschopnost, zemědělství, EAFRD LITERATURA 1. Bečvářová V.: Agrobusiness a scope as well as an opportunity for contemporary agriculture. Agricultural economic Czech, 51, 2005 (7): EUROSTAT: General and Regional Statistics. Regions: Statistical Yearbook 2005, [online]. [cit ] 3. EUROSTAT: Selling prices of crop products (absolute prices) - annual price [on-line]. [cit ] 4. EUROSTAT: Selling prices of animal products (absolute prices) - annual price [on-line]. [cit ] 328
10 5. Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Rada Evropské unie, Brusel, Kadeřábková, A. et al.: Metodologické hodnocení národní konkurenceschopnosti. Working Paper CES VŠEM. No 8/ Lukas Z.: New EU Member States: booming agro-food trade. Agricultural economic Czech, 51, 2005 (4): Zelená zpráva-zpráva o stavu zemědělství ČR za rok Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line]. [cit ] KONTAKTNÍ ADRESA: Prof. Ing. František Střeleček, CSc., strelec@zf.jcu.cz, Katedra účetnictví a financí, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Studentská 13, České Budějovice, tel.: Ing. Jana Lososová, lososova@zf.jcu.cz, Katedra účetnictví a financí, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Studentská 13, České Budějovice, tel.: Ing. Radek Zdeněk, zdenek@zf.jcu.cz, Katedra účetnictví a financí, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Studentská 13, České Budějovice, tel.: Recenzent: prof. Ing. František Kuzma, PhD. 329
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness
VíceZemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR
Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných
VíceAKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU
AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR HRUBÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (mil. Kč, stálé ceny r. 1989, ČSÚ) Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80.946 42.501 38.444
VíceSeminář rostlinné výroby
Seminář rostlinné výroby 26.října 217 Hotel Dvořák Tábor zdenek.kubiska@zznpe.cz Osnova: Svítá na lepší časy? Asi jak kde Vývoj v jednotlivých zemědělských výrobách Změna struktury českého zemědělství
VíceEvropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)
Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází
VíceSTRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5
VíceXIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y
XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v
VíceZemědělská půda v České republice
Zemědělská půda v České republice 4700000 4200000 3700000 4279712 4205228 1998 2018 3200000 2700000 3090609 2958603 2200000 1700000 1200000 953267 1006552 700000 zemědělská půda (ha) orná půda (ha) trvalé
VíceKonference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY
Konference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY Vývoj vlastní produkce hlavních zdrojů bílkovin v ČR 25.4.2018 Ing. Jan Záhorka Jatečná zvířata Mléko Vejce Živočišná produkce Rostlinná výroba
VíceSoučasné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu
Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají
VíceROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU
ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN
VíceČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013
ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,
VíceROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE
ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Erich Maca, Jan Klíma Doc. Ing. Erich Maca, CSc., KSA, Brno, Kotlářská 44, PSČ 602 00 Doc. Ing. Jan Klíma, CSc., KSA, Brno, Tyršova 45, PSČ
VíceAgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství
AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství Ekonomické aspekty zemědělského podnikání a možnosti financování investic z EU Havlíčkův Brod 2008 Mojmír Severin Ředitel společnosti AgroConsult
Více19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU
19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované
VíceS K O T, H O V Ě Z Í M A S O
VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen
VícePŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV
CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013 méně rozvinuté regiony Ustanovení čl. 59
VíceVýroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves
Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav
VíceVývoj české ekonomiky
Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceVýroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou
31. 10. 2013 Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou Zemědělství 3. čtvrtletí 2013 Ve 3. čtvrtletí 2013 bylo vyrobeno 112 995 tun masa (meziročně +0,4 %), z toho 15 815 tun hovězího (+1,4 %),
VíceVýroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá
2. 5. Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá Zemědělství 1. čtvrtletí V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun
VícePŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV
CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkem Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013
VíceProdukce vepřového masa v ČR a jeho ekonomika v porovnání se zeměmi EU. Miluše Abrahamová, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha
Produkce vepřového masa v ČR a jeho ekonomika v porovnání se zeměmi EU Miluše Abrahamová, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Praha, ČZU 26. 1. 217 1 Obsah I. Trh s vepřovým masem v EU II. Trh
VíceHrubý domácí produkt. HDP rostl v roce 2016 meziročně o 2,3%, predikce: > 2017: +2,6% ČBA; +2,8% ČNB > 2018: +2,6% ČBA; +2,8% ČNB. meziroční změna HDP
Hrubý domácí produkt 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% -6% meziroční změna HDP CZ EA -8% III-97 VIII-99 II-02 VII-04 I-07 VI-09 XII-11 V-14 XI-16 HDP rostl v roce 2016 meziročně o 2,3%, predikce: > 2017: +2,6% ČBA;
VíceStatistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR
Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství
VíceČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz
Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
Více6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
VíceTab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ( ) Užití půdy
PŘÍLOHA I Tab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství (1999-2009) Užití půdy 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Orná půda 13 776 15 295 19 164 19 536 19 637 19 694
VíceZemědělství a potravinářský průmysl
Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 26 Zeme Sasko Údaje z vykazovaného roku 26 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKĚ PŮDY ROZLOHA Celková rozloha 1. ha 1.842 35.75 Zemědělská
VíceKonkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?
Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu
VíceTab. 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí ve 2. pol a 2014 (v EUR/100 kg) měsíc
Tab. 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí ve 2. pol. 2013 a 2014 (v EUR/100 kg) Komodita Země Pramen Jednotka Rok červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR 12 /100 kg 2014
VíceHODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE.
HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE Vladimír Brabenec Anotace: Agrární zahraniční obchod ČR od roku 1994 vykazuje rostoucí
VíceNIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT
30. 7. 2013 NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT Zemědělství 2. čtvrtletí 2013 Celková výroba masa ve 2. čtvrtletí 2013 dosáhla 111 968 tun a byla meziročně nižší u všech druhů, u hovězího
VíceVývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU
Vývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU Jindřich Kvapilík, VÚŽV, v.v.i., Uhříněves Osnova: ČR a EU (základní data, kvóty, přímé platby) Vývoj hlavních agrárních ukazatelů (1990 až 2010) Zemědělská
VíceCENOVÝ VÝVOJ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT PRICE DEVELOPMENT OF AGRICULTURAL COMMODITIES. Jaroslav Svoboda
CENOVÝ VÝVOJ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT PRICE DEVELOPMENT OF AGRICULTURAL COMMODITIES Jaroslav Svoboda Anotace: Agrární sektor představuje jeden ze specifických oblastí národního hospodářství, ve kterém působí
VíceEvropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007-2013 2013 (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matouškov ková,, CSc. Ministerstvo zemědělstv lství odbor Řídící orgán n EAFRD 221812189, kamila.matouskova matouskova@mze.
Víceiva a výroba krmiv v chovu masného skotu
Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare
VíceVýznam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu
Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál
VíceMLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová
MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU Renata Kučerová Anotace: Příspěvek se zabývá analýzou odvětvového prostředí mlékárenského
VíceČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE
ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun
VíceHrubý domácí produkt. Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% -8%
Ing. Jiří Alina Hrubý domácí produkt Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% EA -8% 3-97 8-99 2-02 7-04 1-07 6-09 12-11 5-14 11-16 Vývoj HDP 2014 2017 meziročně v % 6 Vývoj HDP 2014-2017 meziročně
VíceVÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE
VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE Jaroslav Mach, Jaroslava Burianová Katedra ekonomických teorií, Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská universita Praha Anotace: Příspěvek obsahuje návrh
VíceVýhled chovu prasat v České republice
Výhled chovu prasat v České republice Situace chovu prasat v České republice vychází z naprostého nedocenění podílu a významu komodity vepřové maso z pohledu současné a očekávané celkové spotřeby masa
VíceZábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.
Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha
VíceSeznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:
Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Mléko a mléčné výrobky stanovování a správa produkčních kvót intervence nákup, prodej a intervenční skladování
VíceMožnosti čerpání dotací pro zemědělské podnikatele z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Pošumaví pro plánovací období
Možnosti čerpání dotací pro zemědělské podnikatele z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Pošumaví pro plánovací období 2014-2020 Podklad pro jednání 27.1.2015 Zpracoval dne 21.1.2015 Ing. Petr
Více4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ
Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace
VícePROGRAM ROZVOJE VENKOVA M04 Investice do hmotného majetku
M04 Investice do hmotného majetku 4.1. Podpora na investice do zemědělských podniků 4.1.1. Investice do zemědělských podniků investice v živočišné a rostlinné výrobě vedoucí ke snížení výrobních nákladů,
VíceBohumil Belada
26.10. 2017 Bohumil Belada Schválené 2 mld. Kč Sucho 10 % nákladů nad 30 % a 20 % nákladů nad 50% škod Nad 50 % pojistky všech plodin nebo dané plodiny Maximálně průměrný výnos v ČR Krmné plodiny podle
VíceGeografická dílna II. Proč a k čemu data?
Geografická dílna II Data ve výuce Vladimír Herber Letní geografická škola Brno 2015 Proč a k čemu data? žák na práci s daty musí být připravován data k demonstraci/reprezentaci velikosti jevu/procesu
VíceEkonomická efektivnost podniků v agrárním sektoru, možnosti trvale udržitelného rozvoje v zemědělských podnicích.
Ekonomická efektivnost podniků v agrárním sektoru, možnosti trvale udržitelného rozvoje v zemědělských podnicích. Eva Rosochatecká Vysoká škola zemědělská Praha, Provozně ekonomická fakulta, Katedra zemědělské
VíceSituace v komoditě mléko 5/2016
Situace v komoditě mléko 5/2016 Výkupní cena neustále klesá. Každé čtvrtletí cena klesne o 50 haléřů. Chovatelé mléčného skotu v ČR už následkem embarga a ukončení režimu mléčných kvót přišli o 9 miliard
VíceŽofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají
Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají Marian Jurečka ministr zemědělství 3. 10. 2017 Strategie MZe s výhledem do roku 2030 Konkurenceschopnost a udržitelnost českého
VíceVÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera
VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy
VíceSpolečná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB
Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:
VíceSZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Společná zemědělská 1. Pilíř politika SZP přímé platby
VíceProgram rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč
Program rozvoje venkova Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova (PRV) Program rozvoje venkova České republiky je nástrojem pro získání finanční
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. června 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1.5.2016 do 31.5.2016 dodáno registrovaným prvním kupujícím
VíceSpolečná zemědělská politika po roce 2020
Společná zemědělská politika po roce 2020 Návrh EK a dopady české zemědělce AUTOR: Martin Pýcha Pozice ZS ČR k návrhu SZP EU 2020+ 1. Rozpočet EK navrhla snížit rozpočet pro SZP o 5 % (o 12% ve stálých
VíceZemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš
Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím
VíceANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH
ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceSPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského
VíceSTRUKTURÁLNÍ ŠETŘENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ 2016
STRUKTURÁLNÍ ŠETŘENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ 2016 Jiří Hrbek Tisková konference, 24. 8. 2017, České Budějovice ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Strukturální zemědělská šetření
VíceJaká je dnes situace v chovech prasat v ČR
V zemědělských provozech, zejména na jižní Moravě, vládne nervozita. Neurodilo se, a i když většina hospodářů myslí na zadní kolečka a vždy má v zásobě krmivo a osivo na horší rok, někde je situace doslova
VíceVÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ
26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní
VíceVÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15
VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím
VíceProgram rozvoje venkova
Program rozvoje venkova Konference Valašské Meziříčí 6.12.2013 1 www.infokon.eu 16.4.2014 Program rozvoje venkova PRV zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a určuje
VíceČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz
1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceKrize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál
Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,
VíceKomoditní karta Květen 2018 S k o t, h o v ě z í m a s o
Komoditní karta Květen 2018 S k o t, h o v ě z í m a s o Vývoj početních stavů skotu celkem a krav dle kategorií k 1.4. ks Kategorie 2002 2003 2004 2006 2007 2008 2009 Skot celkem 1 520 136 1 473 828 1
VíceJAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII
JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu
Více16. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH
Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 16. - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH 16.1 Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení.
VíceÚstav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009
Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Zpracovala: Ing. Karina Pohlová Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 8. 2. 2010 Předání výsledků agrárního
VíceZemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství
Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 28 Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství Svobodný stát Sasko Údaje z vykazovaného roku 28 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. května 2018 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 4. 2018 do 30.
VíceFinancování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák
Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD Ing. Václav Včelák Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007 2013 European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) EAFRD rozdělen na
VícePraktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku
Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku v rámci projektu PRV Zefektivnění managementu rodinného podniku (13/018/1310b/164/000697) Ing. Pavel Netrval, Lukrena a.s. 2 Základní informace
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
VíceGEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012
GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012 Obsah Význam Historický vývoj SZP EU Faktory ovlivňující zemědělskou produkci Zemědělské výrobní oblasti Rostlinná produkce Živočišná produkce
VíceRegionální přenos informací SZP až na zemědělské farmy 9.f.e
Regionální přenos informací SZP až na zemědělské farmy 9.f.e Sektory zemědělství-index zem. produkce 1,8 Index hrubé produkce agro ČR 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
VíceProduktivita práce v zemědělství České republiky
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra zemědělské ekonomiky Teze k diplomové práci Produktivita práce v zemědělství České republiky Vedoucí diplomové práce : Doc. Ing.
VíceEKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011
EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ABSTRACT Periodical data on costs, producer prices and profitability of milk production from 2001
VíceSeznam tabulek. Tab. 4a, 4b Vývoj cen průmyslových výrobců tzv. 65% kuřat v EU v 1. pol a 2016 (EUR/100 kg, j. hm.; Kč/t, rtc) Tab.
Seznam tabulek Číslo tabulky Obsah tabulky Tab. 1a, 1b Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí v 1. pol. 2015 a 2016 (EUR/100kg; Kč/t) Tab. 2a, 2b Reprezentativní CZV jatečného skotu
VíceZemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.
Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova
VíceANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006
ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 26 Výměra zemědělské půdy V roce 26 byla výměra zemědělské půdy v Pardubickém kraji 231,9 tis. ha, z čehož 78,5 % zaujímala orná půda a 21,1 % trvalé travní porosty.
Více*) Z důvodu ukončení činnosti ZMP, jsou data dočasně nedostupná Průměrné měsíční ceny předchozího měsíce
Tab. 1: Ceny zemědělských výrobců v RV v roce 2009 a 2008 (v národních měnách) Komodita Země Jednotka Pramen Rok 5.7. Pšenice -vysoce kvalitní SRN EUR/100kg 1) 2009 12,448 12,407 12,311 12,273 * * * *
Více5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti
5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti Schopnost dané země konkurovat na mezinárodních trzích ovlivňují cenové a necenové faktory. Následující výběr je soustředěn na změnu podílu na světovém exportu zboží
VícePracovní skupina č. IV: Organizace trhu
ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 3 PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu Problematická oblast: Zlepšení postavení prvovýrobců
VíceTab. 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí v 1. pol a 2015 (v EUR/100 kg) měsíc
Tab 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí v 1 pol a (v EUR/100 kg) Komodita Země Pramen Rok leden únor březen duben květen červen pšenice potr ječmen krmný Německo Rakousko Polsko
VíceVýroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly
1. 2. 2016 Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly Zemědělství 4. čtvrtletí a rok 2015 Ve 4. čtvrtletí 2015 bylo vyrobeno 113 570 tun masa. Produkce hovězího masa se meziročně zvýšila o 8,0 %, vepřového
VíceSituace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014
Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014 Českého pivovarství Vladimír Balach Miliony Výstav piva celkem v mil. hl 20,5 113 tis. hl 20,0 19,9 19,5
VíceSpolečná zemědělská politika. Rozvoj venkova
Společná zemědělská politika Rozvoj venkova Smlouvy evropských států Římské smlouvy 25. března 1957 platnost od 1. ledna 1958 smlouva zakládající Evropské hospodářské společenství (EHS) smlouva zakládající
VíceProgram rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání
Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání Eva Frosová Ministerstvo zemědělství ČR, EAFRD Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 (PRV) zajišťuje působení Evropského zemědělského
VíceTab. 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí ve 2. pol a 2016 (v EUR/100 kg) měsíc
Tab. 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí ve 2. pol. a (v EUR/100 kg) Prům. Index Komodita Země Pramen Rok červenec srpen září říjen listopad prosinec 2. pol. /15 pšenice potr.
VíceBARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY.
BARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY Dagmar Kudová Anotace: Příspěvek, který je součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU
VíceTab. 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí v 1. pol a 2017 (v EUR/100 kg) měsíc
Tab a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí v pol 206 a 207 (v EUR/00 kg) Průměr Index Komodita Země Pramen Rok leden únor březen duben květen červen pol 207/6 pšenice potr ječmen
VíceAnalýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010
Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010 Zpracovaly: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová, CSc. Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 9. 2.
VícePotravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa
1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období USNESENÍ Poslanecké sněmovny z 29. schůze 6.
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2000 3. volební období 1329 USNESENÍ Poslanecké sněmovny z 29. schůze 6. prosince 2000 k podpůrným programům zemědělství pro rok 2001, poskytované podle 2
Více