Včelařství 08/2013. Přidání včelí matky v podletí. Monitoring práškovým cukrem. Příloha: Úspěšné postupy ing. Josefa Janouška

Transkript

1 Včelařství 08/2013 Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 66 (147) Přidání včelí matky v podletí Úspěšné postupy ing. Josefa Janouška Monitoring práškovým cukrem Jak stanovit počet roztočů varroa destructor na živých včelách Příloha: Podpora včelařství v roce 2013 pokyny, formuláře, podmínky poskytnutí národní dotace

2 Literatura českého humanizmu o včelách (32. část) Šimon Lomnický z Budče se narodil roku 1552 v Lomnici nad Lužnicí v katolické rodině jednoho z místních majitelů drobného statku. Po studiích latinských škol na několika místech jižních Čech pracoval jako kantor a rožmberský správní úředník. Na přelomu 70. a 80. let se oženil; sňatek stál na počátku jeho poměrně šťastné životní etapy posledních dvou desetiletích 16. století a dvou prvních dekád 17. věku. Zdědil totiž tchánův grunt se zájezdním hostincem v Ševětíně, jenž stál ve výhodné poloze u cesty z Prahy do Lince. Mladý hospodář a majitel hostince, kterému se tehdy říkalo u latinského hospodáře, byl zajištěn natolik dobře, že se mohl věnovat postu rychtáře a ve volných chvílích pěstovat literární činnost. Z dobového označení hostince je zřejmé, že bylo majitelovo vzdělání pověstné. A snad právě proto se v podniku zastavovaly při svých cestách mnohé významné osobnosti, a to i členové císařské rodiny. Šimon vytvořil poměrně rozsáhlé dílo částečně koncipované s výrazným etickým zřetelem, zčásti věnované vyšším společenským vrstvám a místy charakteristické nepřehlédnutelnou intencí k dětem. A právě jednou z jeho výchovných próz byl Dětinský řápek (1609) plný mravních ponaučení pro mládež, ze kterého vybíráme rozsáhlejší pasáž: Mládencům na jejich stůl dám včeličku aneb na ní příklad, kterak ona v díle svém jest velmi užitečná, a když čas má, ustavičně pracuje, lítá po růžích, po lilium, po rozličném kvítí a mízku, který z nich sse, v sladký med proměňuje a poslušně krále svého aneb matky včeličky všudy následuje. Tak také mládenci ty vlastnosti a dobré povahy do sebe míti mají. Nejprvé mají v práci ustaviční býti, učiti se pracovati a zahálky se varovati, nebo člověk zahálčivý není ani chleba hoden, kterým se živí, podlé apoštolovy řeči: Kdo nepracuje, ať nejí. Šimon do svých úvah umně zakomponoval krátkou citaci z Písma svatého; jedná se o část 2. epištoly sv. Pavla Tesalonickým, která je v listu součástí kapitoly nazvané Varování před zahálčivostí. Nikdo se asi nebude podivovat tomu, že byla včela tvor mládeži dobře známý autorem vybrána pro ilustraci užitečnosti, pracovitosti a sociální sounáležitosti. Autor dále rozpracovával úvahy o zahálce často determinující lidský hřích, v jehož osidlech spočívala část tehdejší populace. Je nesporné, že bylo právě zobrazení včelího společenství vnímáno jako ideální prostředek pro vytváření složitých alegorických obrazů odpovídajích lidským charakterům a fungování složitých sociálních vztahů v období humanismu: Příčina toho, že zahálka přivozuje v mnohé hříchy, ano zahálka a rozkoš jest ďábelský nástroj k zavedení bídných duší. Item jako lítá včelička na rozličné jmenované kvítí, tak mládenci dobří mají dobrých a pobožných lidí šetřiti a od nich sobě dobrý příklad bráti. Od tohoto příklad pokory, od jiného příklad pobožnosti, od tohoto příklad dobroty. Ráno vstáti, modliti se, almužny dávati, do kostela často choditi, služeb Božích pilní býti, slovo Boží rádi slyšeti, svátky světiti a tak o jiných. Zvlášť podlé tohoto dekretu: Ea exempla sunt magis imitanda, quae sunt plus pia. To jest: Těch příkladů víc následovati sluší, kteří víceji prospívají duši. Item jakož včeličky následují krále svého neb matky a ji poslouchají: tak také dítky svých rodičů následovati a ve všem dobrém, náležitém a slušném poslúchati mají. Zmiňovaným dekretem bylo oblíbené a často využívané exemplum jednalo se o vhodný, lakonicky formulovaný příklad, o věky ověřenou moudrost hodnou následování. Vzdělaný autor v díle uváděl Evropou putující latinské verze, které následně v řeči vázané volně překládal do mateřského jazyka. O tom, že nebyl Dětinský řápek určen jen a jen mládeži, svědčí další citovaná textová sekvence pocházející z rozsáhlé kapitoly nazvané O povinnostech rodičů k synům, totiž čím jsou rodičové dítkám svým zavázáni a povinni podlé Božího nařízení. Šimon postupně uváděl šest základních tezí rodičovských povinností, přičemž hned v první z nich zaměřené na vedení dětí k Bohu čteme pěkné přirovnání: Tolikéž duše dítěte podobná k měkkému vosku, v kteréžto se způsob pečeti velmi patrně vtiskuje. Item k mladistvému proutku, kterýž se na kteroukoli chceš stranu snadně vohýbá a skloňuje. A tak tedy dokud dítky snadně k dobrému navedeny a naučeny býti mohou, jsou tim rodičové povinni Pána Boha říkati a Desatero Boží přikázaní ostříhatí a zachovávati. Neb na znamení toho zrodily se dítky s desíti prstyčky na rukou i na nohách, aby na ně nezapomínaly (...) Vtiskujeme-li tedy i my dnes způsob pečeti do měkkého vosku tedy pečeti včelí buňky, ve které vše počíná i končí, následujeme boží dílo, ať již chceme, nebo nechceme. A popřejme si společně, aby se to dílo na kteroukoli chceš stranu snadně vohýbalo a nelámalo se! Mgr. Jiří Novotný (autor je vysokoškolským pedagogem) info@emmaregina.cz

3 Značení matek Aktuálně Její Veličenstvo včelí matka se svou svitou Foto Veronika Souralová Z obsahu: Výměny a přidávání matek v podletí 255 Josef Janoušek Proč zkoumat hemolymfu včel 259 Tomáš Erban, Dalibor Titěra Monitoring varroa destructor 262 na živých včelách František Kamler, Ondřej Procházka Loupeživost včel 264 Jaroslav Kučera Francie investuje do renesance včelařství 268 Stanislav Jaš České včely a včelaři na mapách 272 Karel Zahradník Content includes: Changing and Joining New Queens 255 During Autumn Reasons to Investigate Bee Hemolymph 259 Varroa Destructor Monitored 262 on Active Bees Marauding Bees 264 France Invests in Beekeeping 268 Renaissance Maps of Czech Bees and Beekeepers 272 Značení matek 2013 (červená) Vážení přátelé, děkuji za všechna blahopřání k nástupu do funkce a za zprávičky, fotky, příspěvky. Prosím pěkně zásobujte mě dál. Dojal mě pan Golka, jednatel ZO Raduň, který mě oslovil naše paní redaktorko, trochu jsem se i načepýřila, snad mi to odpustíte. Určitě mnozí z vás teď bloudí, bloudili nebo budou bloudit po světě. Když narazíte na nějaké zajímavé včelařské informace, prosím neváhejte mi je poslat. Pokud jde o dění tady v Křemencové 8, na ústředí našeho svazu, tak hlavní zpráva je, že od 1. července máme nového tajemníka. Je to ing. Petr Krejčík a v příštím čísle vám ho představím podrobněji. Nějak strašně krátké bylo letos jaro i včelařské léto a máme tu podletí. Krmíme, připravujeme naše včelky na zimu. O tom hlavně je toto číslo. Přeji vám krásný zbytek léta Radka Ingrová, redakce@vcelarstvi.cz Foto Jirka Věrčák Podzimní aktivy se blíží Již po řadu let Předsednictvo republikového výboru ČSV, dále jen PRV, organizuje podzimní aktivy pro funkcionáře ZO a OO ČSV. Je důležité, aby se uskutečnily v měsíci září, před podáním žádostí o dotaci 1. D. V letošním roce se poprvé tyto aktivy uskuteční v každém kraji samostatně. V každém kraji je určen člen PRV jako garant a zároveň lektor na tomto aktivu, ve spolupráci s příslušným předsedou KKV ČSV. Místopředseda ČSV Vlastimil Dlab Nyní několik slov k hodnocení aktivů v roce Na tyto aktivy byly pozvány zástupci všech ZO a OO ČSV. U ZO byla účast 63% a u OO 81%. Nejlepší účast byla v krajích Moravskoslezském 86% a Karlovarském 83%. Na druhé straně nejnižší účast byla v Kraji Vysočina, pouze 42%. Z tohoto důvodu bude v letošním roce i pro tento kraj samostatný aktiv, dříve byl rozdělen do tří krajů. Účelem těchto aktivů je přenos informací z centra do okresů a základních organizací, dále jsou na tyto aktivy zváni zástupci krajských veterinárních správ a zástupci krajských úřadů, kde je možno si s představiteli těchto institucí vyjasnit a vysvětlit celou řadu důležitých informací a podnětů. Na druhé straně je zase přenos informací a podnětů od ZO do centra. Letošní aktivy budou důležité i z důvodu novely Nařízení vlády 197/2005 Sb. v platném znění, které by mělo platit od , (tzv. evropské dotace) na období tří let a dále bude jednotně vysvětlena záležitost dotace 1. D. včetně částky na zúřadování této dotace. Žádáme proto funkcionáře ZO a OO, aby se letošních aktivů zúčastnili, nejlépe v 100% účasti. Využijte proto pozvání na tyto aktivy a přijďte se podělit o zkušenosti s prací v základních a okresních organizacích ČSV. Pozvánky budou rozeslány jednak elektronicky na ové adresy zo@vcelarstvi.cz a v tomto roce ještě také klasickou poštou v papírové formě. Budeme se těšit na vaši účast. Vlastimil Dlab, místopředseda ČSV, o. s., dlab@vcelarstvi.cz Včelařství odborný a spolkový měsíčník. Ročník 66 (147). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: ). Místo vydání: Praha. Odpovědná redaktorka: Radka Ingrová, Tel. : , redakce@vcelarstvi.cz. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, , kusova@vcelarstvi.cz. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, , nechybova@vcelarstvi.cz. Redakce, inzerce a expedice: Praha 1, Křemencova 8, telefax: , redakce@vcelarstvi.cz; inzerce@vcelarstvi.cz. Internetové stránky: Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: Vladislav Synek (předseda), Jaroslav Hrabák, Ph. D. (místopředseda), Milan Jokeš, MVDr. Martin Kamler, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, Jiří Sláma, RNDr. Václav Švamberk, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, Praha 6. Tisk: MORAVIAPRESS a. s., Břeclav, U Póny 3061, Břeclav MK ČR E 126/ISSN srpen 2013 l 253

4 Kalendárium Srpen začátek nového včelařského roku Skončilo období plného léta a nastalo podletí s mohutnými změnami ve včelstvu. Končí poslední vydatnější zdroje nektaru i pylu, matky začaly zakládat zimní, dlouhověkou generaci včel a trubci jsou nemilosrdně vypuzeni z úlu. Zůstávají pouze tam, kde probíhají pozdní, tiché výměny matek. Hlavní starostí včelaře by mělo být doplnění zimních zásob a zajištění dobrého zdravotního stavu včelstva, zvláště v oblasti boje s varroázou. Máme-li nařízeno, použijeme gabonové pásky, pokud ne, pak ošetříme odparnými deskami s kyselinou mravenčí. Co k tomu dodat? Neexperimentovat a důsledně dodržovat návody. Zdroje pylu, nektaru a medovice Mezi nejvýznamnější poskytovatele pylu patří v této době kukuřice, luční jetel, volně rostoucí byliny třezalky, vřesy, máchelky, rozchodníky, ale i květy na zahradách jako astry či jiřinky. Nejvýznamnějšími nektarodárnými rostlinami jsou vojtěšky, jetel luční, kvetoucí keře pámelníku, ale i bodláky či vrbka úzkolistá. Z pozdních výsevů medují za příznivých podmínek (dostatek vláhy a tepla) hořčice, svazenka a komonice, v nižších polohách včelaři milují slunečnici. Nejdůležitější činnost pro srpen dostatečně nakrmit Jak jsme si řekli již dříve, prvním předpokladem určení správné dávky pro doplnění zimních zásob je znalost množství medu, který zbyl včelstvu po odběru medných plástů. Proto je nutné včelstvo prohlédnout a ve svých záznamech zapsat náš odhad. Pokud jsme zjistili například 6 kg, měli bychom potom dodat asi 14 kg cukru pro bezproblémové překlenutí podzimu, zimy a části jara potřebuje včelstvo asi 20 kg glycidových zásob. Při této prohlídce včelstva je třeba z prostoru, kde bude zimní chomáč, odstranit bílé (panenské) a trubčí plásty. Pokud bylo včelstvo v jednom plodištním prostoru a my na zimu vybavujeme další nástavek, umístíme sem žemlové (dříve zakladené) souše. Do místa budoucího sediska je vhodné dát pylové plásty, anebo několik zakladených plodových plástů z nástavku spodního. Panenské plásty mohou být na kraji, nikoli uprostřed. Jeden příklad ze života : Zjara jsem navštívil známého, začínajícího včelaře, abych se pozeptal, jak mu vyzimovaly včely. Ještě je neprohlížel, ale den byl pěkný, a tak jsme četli z česen. Všude aktivní pohyb, přínos pylu, pouze u jednoho včelstva podezřelý klid... Po odkrytí víka bylo již pohledem přes fólii jasno úhyn. Bylo divné, že u stěny byly zásoby, ale uprostřed uhynulý chomáč včel zalezlých v buňkách. Přesně za nimi byla panenská, bílá souš, ale med byl až za ní. Byla to pro něho drahá zkušenost, jak z neznalosti může být při shodě okolností i bolestná ztráta včelstva. Nyní je jasné, že tuto chybu již příště neudělá. Někteří včelaři upřednostňují zimování na květovém medu a řeší to buď tím, že ponechají z jarního medobraní několik medných plástů a nyní vloží do prostoru nad plodiště, anebo umístí nad včelstvo nízký nástavek, plný plástů květového medu. Podle odhadnutého množství medu v plástech potom buď pouze dokrmí malým množstvím cukru, anebo nekrmí cukrem vůbec. Toto má, jako vše, svoje výhody, ale i negativa. Výhodou je, že včely nejsou zatíženy přeměnou cukerných zásob, jsou vitální a více odolné proti nosematickému onemocnění. Vzhledem k tomu, že bez podněcujícího účinku, které krmení cukrem bezesporu má, skončí matky na medu dříve s plodováním, je včelstvo přirozeně ozdravováno od roztoče Varroa destructor. Jednoduše proto, že je zde delší období, kdy je včelstvo bez plodu, a roztoč, který se nemůže množit v plodových buňkách, má podstatně horší šanci na přežití. Dalším plusem je skutečnost, že květové medy jsou výživově hodnotnější než cukr, navíc lehce stravitelné a minimálně zatěžují výkalové vaky v delších obdobích bez možnosti proletu. Ještě je tu jedna veliká výhoda, stojící za zmínku, a tím je velká úspora času a práce. Nakoupený cukr musíme několikrát přemístit, suše uskladnit, pravidelně připravovat roztoky, nosit či vozit ke včelám, rozlévat do krmítek Negativem je prostá skutečnost, že některé roky (ten letošní je zvlášť ukázkový ) je tak málo květového medu, že by včelař mnohde nevytočil na jaře nic a ještě by to bylo pro včely málo. Pokud budeme hledět na ekonomiku provozu, pak je i v letech na med lepších rozdíl mezi cenou medu a cukru vždy určitou finanční ztrátou. Vzhledem ke skutečnosti, že většina včelařů bude i nadále svá včelstva krmit cukrem, přiblížíme si základní Způsoby podávání zimních zásob Je jich mnoho, protože málo v čem našla vynalézavost včelařů takovou rozmanitost krmítek a pomůcek jako právě zde. Měly by být konstruovány tak, abychom při podávání roztoku nemuseli přijít do kontaktu se včelami, ty by se v nich neměly topit a nemělo by díky nim docházet ke zvýšené slídivosti a loupežím. Všechny tyto požadavky splňují v plné míře snad pouze krmítka stropní. Asi nejrozšířenější je krmení tzv. prosakem. Krmítkem je čtyřlitrová sklenice s děrovaným plastovým víčkem. Roztok tří dílů cukru a dvou dílů vody nebo hrubý krystal zalitý vodou je otočen na otvor strůpku nebo přímo na latičky nad rámky. Hojně rozšířená jsou i kapsová (rámková) krmítka, zavěšená v horním nástavku. V podstatě se jedná o opláštěný širší rámek s plovákem uvnitř (jakýsi vor), který musí po nalití krmítka vždy plavat. V poslední době jsou mnohými včelaři používány ke krmení plastové kbelíky objemu 12 l, posazené do prázdného nástavku nad plodiště. Nejlevnějším plovákem je zde hrst slámy. Stropních krmítek je několik typů. Většinou kopírují půdorys úlu. Zpravidla využívají systému spojených nádob, kdy je vlastní krmítko přepaženo (sítěním nebo děrovanou přepážkou) na část, do níž naléváme roztok, a malý prostor, kde jej včely odebírají. Na ústupu jsou dříve hojně používaná tzv. balonová krmítka. Jsou málo objemná a nepraktická při nalévání a čištění vnitřního prostoru. Český včelař však vymyslel i krmítka z krabicového mléka, upraveného kanystru od destilované vody, z PET lahví, anebo zahraniční hit poslední doby: sáčky z PVC (jinak na zmrazování potravin) o objemu 5 a 8 litrů. Nalité roztokem a zavázané se položí na rámky. Prý stačí jedno propíchnutí jehlou nahoře a vše včely beze zbytku vyberou a nakonec i uklidí pytlík. Takto experimentovat bych odvahu nenašel, moje včely by určitě proděravěly naplněný vak zespodu... V srpnu končí i chov matek Vlivem slídění včel a nebezpečí vyloupení malých chovných úlků, spolu s úbytkem trubců a malou ochotou včel přijímat a vyživovat matečníky nám pomalu končí i chov matek. Pokud jsme úspěšně vytvořili nová včelstva v plemenáčích, máme nyní možnost tato rozšířit a nakrmit, nyní již v úlech. V příštím roce sklidíme plody svého letošního umu. Další možností, jak využít oddělky, jsou výměny matky a posílení nevýkonných včelstev. Pro žadatele o dotace: Pokud jste do 20. června podali žádosti o dotaci týká se hlavně technické pomoci a obnovy včelstev, nezapomeňte v srpnových termínech poslat na sekretariát ČSV příslušné doklady dle pokynů v příloze Včelařství č. 4 duben Jiří Sláma, učitel včelařství jiri-slama@seznam.cz Foto archiv 254 l Včelařství

5 Včelařská praxe straně obalíme alobalem. Další klícka, která se mi osvědčila, je trojhranná, která je běžně k dostání. Na boční lišty nalepíme proužky mezistěny, a jakmile včely začínají na nich stavět, jsou ochotny přidávanou matku dobře přijmout. Dobře oplozená matka má v semenném váčku asi 6 milionů spermií, kterými pak po celý svůj plodný věk sama oplozuje všechna nakladená vajíčka kromě vajíček trubčích. Výměny a přidávání matek v podletí Dokončujeme pravidelné výměny matek po dvou užitkových letech, tzn. matky z r označené bílou barvou, a u včelstev, kde medný výnos zůstal pod průměrem stanoviště nebo s nevhodnými vlastnostmi. U některých včelstev napravujeme stav bezmatečnosti nebo osiřelosti přidáváním nové kladoucí matky. Pokud jsme dosud nestihli výměnu provést nebo objednané matky dostaneme později, není třeba se tohoto zásahu obávat. Existuje mnoho způsobů a doporučovaných postupů na úspěšné přidání matky. Některé jsou pracnější, avšak jistější. Rychlé a jednoduché metody jsou zpravidla riskantnější, záleží na tom, jak si přidávané matky ceníme. V článku uvedu jenom ty, které se mi v praxi osvědčily. Při dodržení správných zásad můžeme výměny provádět celé podletí a velmi dobře až v době po nakrmení včelstev. Podmínky pro přijetí matky Především nesmí být ve včelstvu další matka nebo matečníky a musí mít dostatek mladých včel. Příznivě ovlivňují přijetí matky přínosy sladiny. Doprovodné včely při přidávání matky nenecháváme při ní v klícce. Měly by se utratit. Osvědčilo se mi zasílací klícku s matkou uvolnit ve čtyřlitrové lahvi. Matku opatrně ze stěny lahve uchopíme a vložíme do klícky. Doprovodné včely v lahvi potom utratíme. Včelstvo bychom měli ponechat po přidání matky v klidu asi týden a teprve potom zkontrolovat úspěšnost přijetí. Klícka pro přechování matky v ní matka chráněná a má dostatečné otvůrky pro kontakt se včelami. Na stejném principu si ji můžeme sami vyrobit ze síťoviny. Úkryt pro přidávanou matku vyřešíme tak, že klícku částečně na jedné Výměna s odkladem Odkladem rozumíme dobu od vychycení měněné matky do klícky nebo její přímé odstranění až do uvolnění z klícky matky přidávané. Někdo používá pouze tři dny, jiná doporučení jsou až devět dnů. Ve včelstvu mezitím zestárne plod, včely již nemají možnost založit si vlastní matečníky a matky jsou proto ochotněji přijímány. Nejlepších výsledků jsem docílil vychycením měněné matky do uzavřené klícky a umístěním mezi plodové plásty na dobu 3 dnů. Po jejím odebrání ponechám přidávanou matku v téže uzavřené klícce na stejném místě (bez doprovodných včel) další 3 dny. Po kontrole plodových plástů a zrušení případných matečníků uvolním matku z klícky uzávěrem zátkou medocukrového těsta a ponechám včelstvo v klidu. Tato metoda je poměrně jistá a používám ji většinou u všech výměn matek. Poněkud delší odklad jsem byl v minulosti nucen uskutečnit u přidávání matek cenných, zejména matek od rakouského chovatele pana Singera, který bez avíza dodal matky někdy až koncem měsíce srpna. Odebral jsem hned měněné matky a matky přidávané jsem v klícce ponechal umístěné mezi plodovými plásty až po dobu 7 dní. Po zkontrolování plodových plástů jsem matky z klícek uvolnil zátkou medocukrového těsta. Matky byly vždy úspěšně přijaty a nedošlo k újmě v jejich kvalitě. Doporučoval bych tento způsob pro včelaře, kteří dostanou matky nečekaně a nemají předem připravená včelstva vychycením matek k výměně. Výměna poklopkou Odstraníme měněnou matku, najdeme plodovou plochu plástu, kde se líhnou mladušky, jsou i volné buňky k zakladení a částečné zásoby. Přidávanou matku dáme na toto vybrané místo a přitiskneme poklopku do plástu. Pokračování na následující straně Pomůcky pro přidávání matek Používáme různé přidávací klícky, poklopky, umělé matečníky, noviny apod. V mojí dlouholeté chovatelské praxi se mi nejlépe osvědčila přidávací klícka Savvinova. Již se však několik let nevyrábí. Má přednost, že je prostorná, z části je Savvinova přidávací klícka srpen 2013 l 255

6 Včelařská rubrika praxe Poklopka na plástu Dokončení z předchozí strany Včelstvo ponecháme v klidu. Matka je v přítomnosti mladušek a začne klást. Po několika dnech je matka u okrajů poklopky včelami uvolněna a přejde na ostatní plásty. Je to metoda dobrá, není však zcela úspěšná ve srovnání s výše uvedenými způsoby. Zužitkování cenných matek přidáním do smetence Vytvoříme smetenec o hmotnosti 1,5 2 kg mladých včel. Přidávanou matku vložíme do uzavřené klícky (Savvinovu nebo podobné ze síťoviny), zavěsíme v rojáku. Osazenstvo vězníme ve sklepě 2 3 dny. Navečer smetenec usadíme do připraveného úlu. Slabší smetenec usadíme do prostorného plemenáče. Matku s klíckou umístíme s uzávěrem medocukrového těsta mezi plásty. Někteří včelaři Přidávání matky v síťové klícce při usazování smetence vypouštějí matku mezi včely, není to vhodné, v rozrušení mohou matku usmrtit. Je třeba v této době dbát určité opatrnosti, poněvadž je již doba slídění, zúžíme proto česno a vybavíme úl zásobními plásty, abychom přikrmováním nevyvolali loupež. Smetenec již v pozdní době zpravidla nevytvoří včelstvo způsobilé k zazimování. Můžeme jej využít na výměnu matky připojením k některému kmenovému včelstvu, které je zesláblé nebo kde jsme ještě nestačili provést výměnu. Nápravy osiřelých včelstev Včelstva bezmatečná nebo osiřelá napravujeme přidáním nové matky. Za krajní mez, kdy lze běžnými způsoby přidat matku, je ještě přítomnost vybíhajícího plodu. Včelstva, která jsou osiřelá a již bez plodu, je třeba nejdříve ověřit plodovou zkouškou, zda skutečně nemají matku. Po založení matečníků na vloženém plodovém plástu je jediný bezpečný způsob nápravy připojením oddělku. Postupuji tak, že na horní obsednutý nástavek vložím mateří mřížku a na ni noviny. V dalším nasazeném nástavku je oddělek. Ponechám několik dní v klidu a potom odstraním mřížku, zbytky novin a včelstvo je v pořádku. Můžeme hned nebo opět po několika dnech provést úpravu sezení celého včelstva. Stávaly se mně případy, že včelař vyžadoval matku pro nápravu takového včelstva. Oddělek neměl a chtěl přidat matku běžným způsobem. Byla by to zbytečná ztráta přidávané matky. V takovém případě se dá včelstvo napravit tak, že z některého včelstva utvoříme oddělek s matkou, napravíme osiřelé včelstvo výše uvedeným způsobem a včelstvu, kde jsme část včelstva s matkou odebrali, přidáme novou matku běžným způsobem (např. odkladem). Pozdní výměny matek Několikrát jsem navštívil známého rakouského chovatele matek Wolfganga Singera a poznal jeho metody chovu matek a provozní způsoby chovu včel. Stejně tak jsem tyto provozní metody diskutoval s jeho synem Haraldem. Mimo jiné mě na nich nejvíce zaujala jejich metoda výměn matek v pozdním období. Až po úplném nakrmení včelstev v měsíci září vyměňují většinu matek. Postup je následující: vychytnou a odstraní měněnou matku a hned přidávají ve vyjídací klícce matku novou. Používají přitom běžnou dřevěnou zasílací klícku, kterou zatlačí do plodového plástu. Kontrolu přijetí již neprovádějí, říkají, že to nestojí za ztrátu pracovního času, většina matek je totiž přijata. Tuto metodu jsem v pozdním období ověřoval po několik let za svého působení na pokusném včelíně Kývalka. Přiznávám, že jsem z opatrnosti pozměnil postup. Po odstranění měněné matky jsem hned přidával matku nejdříve v uzavřené klícce a po několika dnech jsem matku z klícky uvolnil medocukrovým uzávěrem. Přijetí matek bylo velmi dobré. Pozdní výměny matek lze dobře využívat. Pokud jsou včelstva dobře nakrmena, není již riziko většího rozplodování. Větší problém je uchovat rozkladené matky v chovných úlcích do pozdnější doby. V menších chovných úlcích se matky těžko udrží, osazenstva jsou zpravidla vylupována. Zkoušel jsem pro delší uchování matek polské klícky. K tomuto účelu by se daly uplatnit. Do klícky se vloží malý kousek pylového plástu, matka a asi 50 mladušek. Osazenstvo je přikrmováno tekutým medem. Tyto klícky používají někteří severomoravští včelaři dokonce na přezimování matek. Pro tento účel však nejsou vhodné. Pokud máme matky v pozdnějším období k dispozici, nemusíme se výměn obávat. Ing. Josef Janoušek, učitel včelařství a dlouholetý chovatel včelích matek jos.janousek@seznam.cz Foto autor a Veronika Souralová Trojhranná klícka 256 l Včelařství

7 Zdraví rubrika včel Životaschopnost včelstva závisí i na jeho genetické rozmanitosti Čím více trubců se během svatebního letu spáří s matkou, tím je pak včelstvo matky silnější. Americký entomolog David Tarpy z North Carolina State University zkoumal vliv vnitřní genetické diverzity na životaschopnost včelstev. Studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nuturwissenschaften, prokázala, že genetická rozmanitost dělnic sehrává v tomto ohledu významnou úlohu. To bylo sice známo již dříve, ale výsledky byly získány v laboratorních podmínkách. Tarpyho a jeho spolupracovníky zajímalo, nakolik ovlivňuje genetická diverzita životaschopnost včelstva v reálných podmínkách a jaká míra genetické diverzity je potřebná pro slušné vyhlídky včelstva na přežití. Tarpy a jeho spolupracovníci odebrali reprezentativní vzorek dělnic z osmdesáti včelstev a genetickými analýzami jejich dědičné informace určili počet trubců, s kterými se matky z jednotlivých včelstev pářily během svatebního letu. Zároveň vědecký tým sledoval v měsíčních intervalech zdravotní stav každého včelstva. Toto pozorování trvalo 10 měsíců. Na konci pokusu se ukázalo, že včelstva, jejichž matky se pářily alespoň se sedmi trubci, měly bezmála třikrát vyšší šance na přežití desetiměsíčního období než včelstva matek, které se pářily s menším počtem trubců. Výsledky experimentu zároveň odhalily alarmující situaci v chovu včel na východním pobřeží USA. Z včelstev, jejichž matky se pářily s malým počtem trubců, přežilo desítiměsíční sledovací období pouhých 17 %. Včelstva matek, které se pářily s více než sedmi trubci, přežívaly ze 48 %. Osmačtyřicetiprocentní přežívání včelstev je děsivě nízká hodnota, komentoval výsledky Tarpy. Je to ale podstatně vyšší hodnota než tragických 17 %. Autoři studie konstatují, že genetická diverzita včelstva je kritická pro jeho životaschopnost. Zároveň tento výzkum nabízí včelařům i určité vodítko, jak zajistit včelstvům vyšší šance na přežití. Jaroslav Petr, petr@vuzv.cz Zajímavý americký výzkum, o kterém referuje Jaroslav Petr, dokládá známou věc, že genetická variabilita ve včelstvu je velmi důležitá pro zvládání každodenních úkolů, a zvyšuje tedy šance pro přežití. Včelí matky letí na snubní prolet na tzv. trubčí shromaždiště. Jakmile matka do tohoto prostoru vletí, začne ji sledovat houf trubců. Za letu dojde k několika spojení s nejzdatnějšími trubci a matka se poté vrací domů. Ve vejcovodech má asi 60 miliónů spermií, z nichž se desetina nastěhuje do semenného váčku a z nich matka sama oplozuje celý život vajíčka. Těch je za její život kolem milionu. To, aby páření proběhlo tak, jak má, předpokládá, že na trubčím shromaždišti je dostatečné množství pohlavně zralých trubců. Jejich kvalita může být snížena nemocemi, hlavně viry, které jsou šířeny také varroázou. Včelaři vědí, že právě trubčí plod je nejvíce parazitován. Další důvod, proč je třeba důsledně tlumit varroázu. Neblahý vliv mohou mít i zbytky agrochemikálií, které jsou v prostředí. Dávky mohou být mnohem nižší, než smrtelné, ale mohou, jak se ukazuje, neblaze ovlivňovat třeba orientaci a další smyslové vjemy včel všech kast. Nedostatečný počet partnerů při snubním letu může být tedy zapříčiněn i těmito okolnostmi. Pro životaschopnost včelstva je ale důležitý nejen absolutní počet partnerů, ale také jejich nepříbuznost. Pokud by bylo trubců třeba osm a byli by to samí bratři, také to nebude ono. Proto je velmi potřebné, aby Sestava tří inseminačních stříkaček, která byla použita pro míchání spermatu z různých lokalit bez jeho ředění a následné centrifugace. Tato metoda, vyvinutá ve VÚVč Dol, je vůči spermiím velmi šetrná a zajišťuje dlouhodobé kladení oplozených vajíček i ve složitých experimentech. se i v rozmnožovacích a šlechtitelských chovech používalo několik, vzájemně nepříbuzných trubčích včelstev. Naštěstí trubčí shromaždiště jsou navštěvována trubci z tak širokého okolí, že variabilita zajištěna je. Pokud používáme inseminaci, je to nástroj pro selekci. I zde se inseminační dávka získává od většího množství trubců. Zpravidla více než dvaceti. Sperma různých včelstev umíme i míchat. Ovšem hlavní zásada, jak předcházet snižování diverzity, je používání inseminace jen pro chovatelské účely, nikoliv pro běžná produkční včelstva. V České republice se inseminuje méně než 1 % matek - ty ostatní mají naši důvěru, že si najdou ty správné partnery. Nebo oni je? Ing. Dalibor Titěra, CSc, VÚVč Dol, titera@beedol.cz Foto autor srpen 2013 l 257

8 Včelařská praxe Patnáct dní čekání na zázrak aneb jak jsme se učili chovat matky Nejprve malé vajíčko stojící na dně voskové buňky, které tam položila šlechtična pro vznik mého života. Druhý den položené k lepšímu spánku a třetí ráno jsem již na světě. Malý rohlíček se probudil do červíčka. Chovatel matek Karel Vrzáň ukazuje pardubickým včelařům malý plást oplodňáčku, který je naplněn novými vajíčky. Otevřená ústa dokořán a první doušky mateří kaše mě posilují. Každý kousek mého tělíčka rázem roste. Těším se již na svět, který je plný dobrot. Ale co se to náhle děje, velká lopata se ke mně blíží a vytahuje mě z lůna. Křičím, volám o pomoc, ale nikdo mě neslyší. Rázem mě obrovská záře světla oslepuje. Přivírám svá očička a nad sebou vidím několik párů velkých očí. To jsou asi lidé, říkám si, ale co se mnou bude? Velká lopata mě pokládá do nové velké postýlky. Konečně jsem opět u svých. Dlouhé včelí jazýčky vypouští kolem mě spoustu dobré bílé kaše. Plnými doušky pojídám tu dobrotu a cítím, jak rostu. Už, už se sotva vejdu do svého domečku, jsem krásná tlustá larvička. Nemám již co jíst, musím se rozhodnout, co se mnou bude. Vylézt a najít si kašičku anebo zůstat, honily se mi myšlenky hlavou. Vše je ale již vyřešené. Včelky, co se o mě staraly, zavírají můj domeček a přejí mi úspěšnou přeměnu. Pochopila jsem, budu šlechtična. Celá se měním. Narostly mi nohy a křidélka. Mám krásný obličej. Jsem celá bílá. Chci se už všem ukázat. Ale nemám klíč od zámku a malou sílu k jeho překonání. Musím ještě čekat. Kam mě to nesou? Volám ze svého domečku. Chci ven, pusťte mě. Dvířka se otvírají a já opět vidím světlo. Tak pojď na svět, volají na mě kamarádky. To je nádhera. Jsem krásná, dlouhé nožičky a ten krásný zadeček. Všichni mě omývají, krmí, hladí. To se ale mám. Musím se proběhnout po svém království. Buď zdráva královno. Ze všech koutů se ozývá jásání. Jsem šťastná. Ale touha mě nutí podívat se na svět. Chci ven, chci se pářit, volám na celý úl. Dveře se otevírají a já letím. Zdravím vás bratři, my tebe sestřičko také. Ale co je to za melu? Já chci první, ne já! Křičeli trubčíci jeden přes druhého. A je to. Jsem dospělá, mohu se vrátit. Ta je už oplozená, říkají včelaři nad otevřeným úlem. Už klade, tu bych si vzal. Takto rozmlouvali pardubičtí včelaři nad otevřenými oplodňáčky u chovatele matek Karla Vrzáně. Všichni pochopili, jak je složité vychovat novou královničku, která zajistí dobrý chov. Tak nová matička opět v uzavřené kleci v kapse kabátu putuje do jiného světa. Včelaři ještě dlouho seděli v chládku zahrady a diskutovali s chovatelem o chovu včel a hlavně chovu matek. Musíte se vžít do života vznikající matky, pak se vám bude dařit vychovat si novou matku, zdůrazňoval chovatel Karel Vrzáň. Plní dojmů jsme opustili zahradu v Kosicích a dlouhým autobusem odjížděli k Pardubicím. Včelaři si ještě v autobuse prohlíželi uvězněnou královnu a tiše jí šeptali: Jsi krásná. A tak jsme se vraceli z přednášky o chovu matek. Matečníky s larvami. Mateří kašička je jako potrava tak vyvážená a bezezbytková, že se larva v prvních dnech vývoje nepotřebuje zbavovat výkalů, jen roste a roste. Evžen Báchor, evzen.bachor@volny.cz Foto autor a Veronika Souralová 258 l Včelařství

9 Proč zkoumat hemolymfu včel Hemolymfa neboli krvomíza, je obdobou krve u řady skupin bezobratlých živočichů včetně včel. Od krve se hemolymfa zásadně liší v tom, že obíhá v otevřených cévních soustavách a volně se vlévá mezi orgány, je čerpána trubicovitým srdcem ze zadečku do hlavy. Hemolymfa se v řadě aspektů podobá krvi, jak ji známe např. u člověka a její funkce je v podstatě podobná, zajišťuje totiž rozvod živin, anorganických a organických látek či hormonů ke tkáním a jednotlivým buňkám, jednou z důležitých funkcí je také zásobní a imunitní funkce. V hemolymfě nalezneme také buňky podobné krvinkám obratlovců, tzv. hemocyty. Také z hemolymfy lze diagnostikovat Když onemocní člověk, je jedním z primárních diagnostických kroků odběr krve a její analýza. Tou lze zjistit příčiny onemocnění a následně zvolit vhodnou terapii. S hemolymfou včel je to podobné, pokud máme v rukou diagnostické nástroje, dokážeme určit příčinu onemocnění a následně volit vhodný postup vedoucí k nápravě. Pro určení odchylek hmyzem, existují také rozdíly v hemolymfě mezi matkou, trubci a dělnicemi. Pokud jsou včely nemocné např. napadené parazitickým roztočem Varroa destructor nebo viry (např. virus deformovaných křídel) a bakteriemi (např. hniloba včelího plodu), jsou ovlivněny i jejich proteiny. Nové znalosti o změnách proteinového složení hemolymfy nemocných včel oproti normálnímu zdravému stavu poskytnou klíčové informace, využitelné pro zlepšení odolnosti včel, léčbu a vývoj nových látek pro jejich ochranu. Využití proteomiky pro studium varroázy Asi největším problémem, který trápí včelaře celosvětově, je varroáza. Bohužel dodnes není dost znalostí o fyziologii tohoto parazita. Náš tým se pokusil získat nové informace o tomto parazitovi. Jelikož se roztoč živí hemolymfou včel, jde výzkum hemolymfy hostitele a parazita ruku v ruce. V trávicím traktu roztoče je možno identifikovat proteiny pocházející z hemolymfy, a tak je možno studovat i trávicí fyziologii roztoče. A protože roztoč ovlivňuje stav včel tím, že je nabodává a saje jim hemolymfu, je možno Zdraví včel míru vlivu monokulturních plodin a použití pesticidů na zdraví včel, čímž bude možno navrhnout alternativní strategie např. pro bionomické plánování. Včely sice nemají bílé krvinky jako obratlovci, ale v hemolymfě jim kolují krvinkám podobné hemocyty. Odběr hemolymfy skleněnou kapilárou. Odebraná hemolymfa se dá analyzovat na složení proteinů, krevních buněk (hemocytů) nebo cukrů. Dělení proteinů dvourozměrnou elektroforézou (zde kukly stádia červené oči) umožňuje unikátní a komplexní pohled na hemolymfu včel. Každý spot (tečka) značí konkrétní protein. V průběhu vývoje se zastoupení jednotlivých proteinů liší, a pokud je kukla napadena, dají se ze změn v zastoupení proteinů odečíst příčiny onemocnění. Mladuška s roztočem Varroa od normálního zdravotního stavu, např. složení proteinů (bílkovin) a cukrů, je potřeba mít charakterizované zdravé jedince a porovnat je s nemocnými. Hemolymfa ze včely nebo jejích stádií se dá odebírat skleněnou kapilárou, a pak podrobit analýze, taková analýza nám může napovědět i o příčinách fenoménu zvaném syndrom zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder CCD). Proteomika moderní vědecký přístup pro studium nemocí, nebo i vývoje včel Proteomika je věda zabývající se funkčními molekulami těla každého živočicha proteiny. Při studiu se mimo jiné využívá dělení proteinů v dvourozměrném obrazu a jejich následné identifikace hmotnostní spektrometrií. Studium na úrovni proteinů nám poskytuje nejvíce vypovídající pohled na realitu v těle. Proteiny jsou vyráběny podle genetické informace zapsané v DNA přes RNA, která funguje jako prostředník vzniku proteinů. Aktuální složení proteinů hemolymfy poskytuje soubor informací o aktuálním stavu v těle včely jedince, ale i kolonie. Existují proteiny specifické pro konkrétní stádium vývoje. U včel, protože jsou sociálním studovat změny hemolymfy včel napadených roztočem, a případně hledat proteiny, které pouští roztoč do včel. Dále je možno využít proteomiky pro studium a hledání příčin rezistence (zvýšené odolnosti) roztoče k přípravkům. Roztoč totiž disponuje proteiny enzymy, které se podílejí na rozkladu akaricidů, látek používaných proti roztočům, a snižují tak jejich účinnost. Poznatky získané o příčině rezistence jsou využitelné pro navržení nové strategie boje s roztočem. Využití studia proteinů hemolymfy Celosvětově se setkáváme s rozšířením monokultur. Nejen na území České republiky jsou nepřehlédnutelné obrovské lány řepky olejky. Včelstva umístěná u rozsáhlých monokultur pak musí konzumovat pouze jeden druh pylu, což může činit problémy v jejich imunitním systému. Je to podobné, jako kdyby se člověk živil jen jedním typem bílkovin, také by mu pak chyběla rozmanitost. Dalším faktorem, který nepochybně ovlivňuje zdraví včel u monokultur, jsou pesticidy, které jsou pro zachování vysoké úrody rozsáhlých monokultur používané v hojné míře. Studium proteinů hemolymfy pomůže odhalit Využití studia hemolymfy pro přezimování včel Asi nekritičtějším obdobím života včelí kolonie v mírných pásmech je přezimování. Přes zimu je včelstvo totiž nejvíce zranitelné, musí si vystačit se zásobami. Pokud je na přezimování špatně připraveno, nemá moc šancí dočkat se jara. Faktor, který kriticky oslabuje včelstvo je míra přemnožení roztoče Varroa v srpnových a zářijových měsících, kdy se včelstvo připravuje na zimování. Pokud je roztočů příliš mnoho, nebo je včelstvo špatně či nevhodně ošetřeno, nemá moc šancí zimu přežít. Přezimující včely dělnice jsou fyziologicky odlišné od letních dělnic. Dřívější výzkumy naznačovaly, že přezimující dělnice mění své proteiny hemolymfy tak, že se podobají matkám. Námi provedený výzkum publikovaný v červnu 2013 v mezinárodním časopise Apidologie toto prokázal. Z výzkumu lze říci, že zimující včely jsou vybaveny zvýšenou hladinou proteinů posilujících imunitu a odolnost vůči patogenům, přičemž naprosto majoritní protein tvoří vitellogenin, kterým disponují v hemolymfě i matky a dlouhověké včely, ale nikoliv letní dělnice. Tudíž tvorba zimní generace včel neboli dlouhověkých včel, má v sobě něco z látkové přeměny matek, které jsou také dlouhověké. Varroa, virózy i odlišná výživa mohou zapříčinit nedostatek dlouhověkých včel a konec včelstva. Tento text vznikl za podpory projektů NAZV poskytovatele Ministerstva zemědělství ČR, čísla projektů: QJ a QI111A119. Na výzkumu se podílí vědecké týmy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Výzkumného ústavu včelařského, s. r. o., a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. RNDr. Tomáš Erban, PhD., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i, Oddělení ochrany zásob a bezpečnosti potravin, Laboratoř proteomiky, arachnid@centrum.cz Ing. Dalibor Titěra, CSc., Výzkumný ústav včelařský, Dol, titera@beedol.cz Foto Veronika Souralová, Tomáš Erban, VÚVč Dol srpen 2013 l 259

10 Včelařská praxe Náprava vad vytěženého vosku Vlastnosti vosku získaného z rozvařených souší ve vařácích nebo pařácích jsou ovlivněny kvalitou užitých nádob. Přichází-li roztavený vosk do styku se železem nebo mědí, vznikají sole, které zbarvují vosk do šedohněda. Často to jsou oprýskané nádoby. V pařácích nebývají všechny součásti z nerezu. Jestliže se užije tvrdá, studniční voda, vznikají mýdla na spodní straně voskového koláče. Tmavé plásty obsahují zbytky po výchově plodu a zbarvují vodu, která je černohnědá. Odpadní vodu nevyléváme do kanalizace, ale užijeme ji na zalévání zahrádky, protože je dobrým hnojivem. Obsahuje látky s obsahem dusíku a fosforu. Tato barviva se ale rozpouští ve vosku a zbarvují jej dohněda, což je nežádoucí, protože se nedá toto zbarvení snadno odstranit. Čerstvý vosk je bílý, který oxidací během několika let postupně tmavne. Nápravou vosku s obsahem železa nebo mědi se již zabýval doc. Svoboda ve VÚVč v Dole. Podle jeho způsobu se vosk vaří s 10 % kyselinou fosforečnou. Proces je sice účinný, ale vyžaduje velkou spotřebu kyseliny a nemá vliv na hnědé zbarvení vosku. Novým výzkumem se podařilo odstranit všechny nedostatky vosku ve dvou krocích s nepatrnou spotřebou chemikálií. 1. Odstranění drobných nečistot V prvním kroku se získaný vosk roztaví v horké vodě. Na 2 kg vosku je třeba 1 litr vody s přídavkem 2 ml koncentrované kyseliny sírové nebo 10 ml 20 % kyseliny sírové. Pozor! Kyselina se zásadně přidává do vody a nikdy opačně, protože hrozí vystříknutí do obličeje a popálení. Kyselina zabraňuje vzniku vápenatých mýdel. Vosk se nevaří, nechá se pomalu vychladnout, aby se usadily drobné nečistoty na spodní straně koláče. Po vychladnutí se odříznou i se znečištěným voskem. Odříznuté nečistoty se nevyhazují, přidají se při dalším zpracování souší. 2. Odstranění všech vad rafinace Zjistilo se, že je možno působením kyseliny šťavelové redukovat rozpuštěná hnědá barviva ve vosku a současně přídavkem kyseliny fosforečné odstranit sloučeniny železa. Pracovní postup Na 2 kg vosku je třeba 1 litr vody, do níž se odváží 10 gramů kyseliny šťavelové a ještě se přidá 10 ml kyseliny fosforečné. Za stálého míchání se přivede k varu ve smaltovaném hrnci a vaří se podle míry zbarvení po dobu min. Vosk se musí vařit, protože chemická reakce probíhá na rozhraní bublinek a vosku. Vosk může mírně pěnit. Při silném varu je nebezpečí vzkypění a nebezpečí požáru. Po vychladnutí je na spodní straně koláče porézní vrstva vosku s nejjemnějšími nečistotami, která se snadno seškrábne a opláchne se vodou. Seškrábnutý vosk se zpracuje při dalším rozváření vyřazených souší. V případě, že je vosk velmi tmavý, je možno dávku kyseliny šťavelové zdvojnásobit Tímto postupem se získá vysoce kvalitní vosk zářivě žlutý až oranžově žlutý, který nelze jiným postupem získat. Vosk ze slunečních tavidel je velmi kvalitní. Nevýhodou tohoto způsobu je malá výtěžnost, protože ve voštinách zůstává až 50 % vosku. To je dvojnásobné množství proti získávaní vosku v pařácích. Zpracování víček Na víčkách zůstává tenká vrstva medu, která se nedá odstranit ani odstřeďováním. Nejefektivnějším způsobem je vyluhování teplou vodou. S výhodou se pracuje tak, že se do větší nádoby nalije teplá voda, do níž se nasypou víčka, zamíchají se a v rukách se uhnětou koule. Víčka teplou vodu ochladí, proto se přidá horká voda tak, aby se v ní dalo rukama pracovat, a postup se opakuje několikrát. V medovém roztoku se rozpustí cukr a včely se nakrmí. Medový výluh nelze déle skladovat, protože je nebezpečí kvašení a vzniku plísní. Tímto způsobem se řádově zlepší kvalita zásob. Včely je lépe zpracují a zavíčkované zásoby v úle přes zimu i v neobsednutém prostoru úlu nekrystalují, což se často stává při čistém cukru. Není výhodné víčka zpracovávat samostatně. Sice se získá tvrdý bělavý vosk, ale na víčkách je propolis, který při rozvaření vyplave na povrch v drobných kapičkách a velmi špatně se odstraňuje. Výhodnější je přidat víčka k souším, protože voštiny propolis odfiltrují a víčka zlepšují kvalitu vosku. Ekonomika Materiálové náklady na odstranění vad vosku jsou velmi malé a činí přibližně asi 1 Kč na 1 kg vosku. Včelí vosk se tvoří ve voskotvorné žláze včely. Jejím vnějším zakončením jsou vosková zrcátka, která jsou párově umístěna na 3., 4., 5. a 6. zadečkovém článku včelích dělnic. Závěr Tímto poměrně jednoduchým a finančně nenáročným postupem je možné účinně odstranit veškeré vady vytěženého vosku. Hnědé zbarvení vosku snižuje prodejnost svíček. Tímto procesem se dá kvalita svíček významně zvýšit. Výrobci mezistěn by měli tento způsob nápravy vad vytěženého vosku trvale užívat, protože při výkupu vosku se na jeho nedostatky příliš nehledí. Významně by se zlepšila kvalita mezistěn. Ing. Václav Smělý, přednášející odborník, vaclav.smely@seznam.cz Foto Veronika Soural ová Př. Smělý letos včelaří neuvěřitelných 73 let, až do loňského byl jednatelem ZO ČSV Praha 6, v této funkci nezištně a s nevšední energií pracoval 20 let. Přeji mnoho dalších spokojených včelařských let, pane inženýre. Radka Ingrová, redaktorka Včelařství 260 l Včelařství

11 Včelařská praxe částečně nahradit cukrem, ale pyl se nahradit nedá. Manažerka jakosti VÚVč ing. Marcela Vořechovská se usmívá nad krásným voskem, vhodným nejen pro norské zimování, ale i pro potravinářské účely. Zimování na zcela novém díle? Včelaři se nás občas ptají na náš postoj k tzv. norskému (severskému) zimování. V českých, německých i anglických internetových fórech se o této metodě diskutuje. Má ale mnoho variant a málokdy se zkoušela ve srovnání s kontrolou. Pak není divu, že zkušenosti a názory nejsou jednoznačné. Tento postup jsme vyzkoušeli někdy v osmdesátých letech na poměrně velkém počtu včelstev na včelnicích Výzkumného ústavu včelařského. Provedlo se to v poctivém pokusnickém uspořádání, to znamená, včelstva byla rozdělena na sudá a lichá, polovina byla kontrolní s klasickým zimováním a polovina pokusná. Na čem je norský způsob zazimování založen? V chladnějších skandinávských podmínkách včelstva hodně trpí nosemózou (k tomu se přidaly i další nemoci varroáza a virózy). Staré plásty jsou závažným zdrojem infekce. V dnešní době k tomu přistupuje i obava, nakolik v plástech přetrvávají zbytky chemických látek po léčení včelstev. Pokud se včelstvo kompletně přesype na mezistěny a dostatečně krmí, vystaví si celé nové čisté hnízdo. Staré plásty se vyvaří. Také plod se ale musí buď zničit, anebo převěsit do jiných včelstev. Zásah se dělá zpravidla po posledním medobraní, současně s doplňováním zimních zásob. V čem jsou výhody a v čem úskalí? Obnova díla je pozitivní stránka tohoto postupu. Část zárodků nemocí je pryč. Otázka ale je, za jakou cenu. V přírodě rojení přichází v době vrcholného Jestliže nemají včely dostatek pylu v potravě, klesá jejich imunita a stávají se též citlivější k jedům z prostředí. rozvoje. Včelstva se rojí se starou matkou. Ta v nové dutině bezodkladně pokračuje v kladení a nově postavené dílo je do zimy ještě několikrát zakladeno. Košilky plásty zpevní, upraví jejich tepelné a rezonanční vlastnosti. Včelstvo si průběžně nanosí pylové i medové zásoby. Ze srpnového plodu se nalíhne dlouhověká generace, důležitá pro přezimování. Pokud přinutíme včelstvo ke stavbě celého díla později, po snůšce, budou mít méně času na zaplodování nových plástů, hůř seženou potřebný pyl a podletní včely budou zaměstnány stavbou činností pro tuto dobu netypickou. Pro tvorbu vosku je zapotřebí hodně energie, uhlovodíkový materiál (z medu, resp. cukru) a enzymatický bílkovinný aparát (z pylu). Právě dostatek či nedostatek pylu je pro úspěch této medy klíčový. Jestliže nemají včely dostatek pylu v potravě, klesá jejich imunita a stávají se též citlivější k jedům z prostředí. Jak to dopadlo v našem pokusu? Smetení včelstev proběhlo v srpnu, krmili jsme cukerným roztokem připravovaným za tepla. Se stavbou nových plástů nebyl žádný problém. Plásty byly ale do zimy zaplodované už jen částečně, v centru hnízda. Přes zimu se žádné rozdíly mezi pokusnou a kontrolní skupinou neprojevily. Ztráty nebyly. Teprve jarní rozvoj ukázal, že včely zimované klasicky měly prokazatelně lepší start. Měly totiž víc bílkovin. Pylových zásob, a asi i těch tělesných zásob, ze kterých dělají mateří kašičku pro výživu svých mladších sester. Včelstva, rozdělená na sudá a lichá, byla až do následujícího léta jako cimbuří na starém hradě. Ta na mezistěnách měla co dohánět. Opět se ukázalo, med se dá Jaké poučení? Je pravda, že na některých včelnicích je průměrná barva plástů černá. To je zásadní chyba. Potřebné obnovy plástů lze ale dosáhnout i méně radikálními postupy, než je norské zimování. Pokud se systematicky vkládají mezistěny, každoroční výměna třetiny plástů není problém. Psávali jsme letopočet na horní loučky všech rámků se vkládanými mezistěnami. Mělo to mj. i výukový, demonstrační účel. Návštěvníci včelnice se mohli přesvědčit, že obměna díla není nic nemožného. Stavba rozložená do celé sezóny je přirozenější. Jsou problém rezidua chemikálií ve vosku? Mezi výhodami norského zimování se uvádí odstranění reziduí z koloběhu vosku. Zdrojem reziduí může být prostředí, agrochemie a léčení včelstev. Některé účinné látky se dobře rozkládají. K těm patří amitraz. Používání Varidolu 125 podle návodu nepředstavuje problém. Přetavením vosku v okyselené vodě rezidua zmizí docela. Jiné účinné látky (neonikotinoidy, organofosfáty, thymol, některé pyrethroidy) jsou ale velmi trvanlivé. Ve vosku se mohou postupně kumulovat, přetavením nemizí. Jejich rezidua bohužel mohou přecházet i do mezistěn. Skutečnou obnovou vosku je pak jedině stavba bez mezistěn. Rozhodně nelze doporučit nákup vosku na mezistěny v Africe, což se v některých evropských zemích děje. Velmi dobrým řešením je chránit si vlastní vosk. V naší firmě léčíme všechna včelstva konvenčně, ale dodržujeme předepsané návody co do délky a dávky všech ošetření. Vosk si sami přepracováváme na mezistěny, abychom se vystříhali pomíchání s voskem neznámého původu. Chemické rozbory ještě nikdy neukázaly rezidua cizorodých látek nad limity detekce. Závěr Takzvané norské zimování je radikální způsob celkové výměny včelího díla, který včelstva přežijí, ale za cenu velkých nákladů energie a bílkovin. Tam, kde není dost pylu, nelze metodu doporučit. Srovnatelného efektu s menším zatížením včelstev lze dosáhnout systematickou cílenou obnovou minimálně třetiny díla během celé sezóny. Ing. Dalibor Titěra, CSc Výzkumný ústav včelařský, Dol, titera@beedol.cz Foto autor a Veronika Souralová srpen 2013 l 261

12 Zdraví včel Monitoring varroa destructor na živých včelách Podobný článek byl otištěn ve Včelařství 8/2012. Jak jsem se přesvědčil na různých akcích, část včelařů ho nečetla. A pro ty, kteří ho četli, bude tato verze aktualizovaná o zkušenosti, které jsme za rok získali. Monitoring intenzity napadení včelstev varroázou je velmi složitá záležitost, zvláště v podletí. V tomto období se napadení rychle mění a síla přezimující generace včel je právě odvislá na situaci počtu roztočů právě v tomto období. V německém časopise ADIZ/db/IF č. 8/2011 nás zaujal článek o relativně jednoduchém způsobu stanovení počtu roztočů na živých včelách pomocí práškového cukru. Včely ošetřené práškovým cukrem se vrací zpět do úlu, včely odebraného vzorku zůstávají naživu. To umožňuje odebrat i poměrně velký vzorek včel popřípadě opakovaně. Metodiku jsme ověřili za použití dostupných surovin a pomůcek. Vlastní odběr vzorku a zjištění počtu roztočů ve vzorku trvá několik minut a výsledek, skutečný stav napadení včel známe okamžitě. To potvrzuje výrok jednoho velkého včelaře monitoring oklepem budu dělat, nechtějte po mne počítání na podložkách, to musím na stanoviště dvakrát a na to nemám čas. Účinnost zjištění počtu roztočů je srovnatelná se smyvem na usmrcených včelách. Vyhodnocení počtu roztočů převzato z článku ADIZ/db/IF 8/2008 Potřeba ošetření v závislosti na počtu samiček roztočů v jednom vzorku včel (600 včel) a době odběru Doba odběru vzorku Červenec Srpen Září Z počtu roztočů na vzorku včel usuzujeme na počet roztočů ve včelstvu, které v době sledování má tisíc včel. Celkový počet roztočů ve včelstvu včetně roztočů na plodu je několikanásobně vyšší v závislosti na ploše zavíčkovaného plodu a je 2x 4x vyšší. 1 Včelstvo v současné době není ohroženo < 10 < 20 < 30 Včelstvo je potřeba ošetřit v nejbližší době Překročena hranice škodlivosti, okamžitě ošetřit < 50 Dle našich zkušeností bychom preferovali dosadit do tabulky poloviční kritické hodnoty. Je nutné počítat s tím, že především v období červenec a srpen se roztoči rychle množí, jejich počet se každých 12 dní zněkolikanásobí. S monitoringem začínáme koncem června a po dnech Z plástu oklepneme na podložku asi 15 dkg včel. Plásty se včelami odebíráme z plodiště nebo z těsné blízkosti plodového tělesa. Neodebíráme z plástů s líhnoucím se plodem, při napadení včelstva roztočem je na tomto plástu vysoce nadprůměrná koncentrace roztočů. Třepací nádobu o objemu cca 1,5 litru vyrobenou z PVC roury o průměru 110 mm dlouhou cca 20 cm opatřenou na jedné straně síťovinou s oky cca 2x2 3x3 mm, na druhé straně odnímatelným víčkem. Nádobu můžeme zhotovit i z jiného materiálu o objemu cca 1,5 litru. 2 Co potřebujeme? Cukr moučka extra jemná (v naší obchodní síti ji koupíme v supermarketech TESCO v balení po 450 g), je možné použít APIPUDER Teig Zucker výrobce SUDZUCKER. Odměrnou nádobu na cca 600 včel sklenici 0,2 litru. Podložku pro oklep včel např. silnější PE folie nebo stačí také tužší papír. Cedník např. hustější díl síta na med s velikostí ok 0,6 x 0,6 až 0,7 x 0,7 mm. Kbelík, na kterém drží použité síto. Z podložky včely sesypeme do odměrné nádoby o objemu 0,2 l asi 600 včel. 262 l Včelařství

13 Zdraví včel 3 6 Včely přesypeme do třepací nádoby, pracujeme rychle. 4 Krouživými pohyby promícháváme cukr se včelami cca 30 vteřin tak, aby včely byly dokonale cukrem obaleny. 9 Třepací nádobu uzavřeme víčkem. 5 7 Nad sítem vyklepáváme cukr z třepací nádoby tak dlouho, pokud nějaký padá. 8 Včely z třepací nádoby vysypeme zpět do úlu. a končíme v polovině září. Není nutné monitorovat všechna včelstva na stanovišti, přednostně děláme včelstva okrajová a s nejvyšším výnosem medu. Věnujte letnímu monitoringu patřičnou pozornost. V říjnu a listopadu je pozdě zpytovat svědomí a hledat příčiny úhynu včelstev bez znalosti nákazové situace především v podletí. Odměřené množství jemného práškového cukru (70 g) nasypeme přes síto třepací nádoby na včely. Cukr je možné použít pouze jednou. Pokud jsou v cukru hrudky, před použitím jej prosejeme přes husté síto. Po prosetí cukru sítem na něm zůstanou roztoči s malým množstvím hrudek cukru, roztoči jsou dobře viditelní na bílém pozadí síta a cukru a pohybují se. Za Výzkumný ústav včelařský, Dol Dr. Ing. František Kamler Ing. Ondřej Procházka Foto František Kamler srpen 2013 l 263

14 Včelařská praxe Loupeživost včel Chuť zúčastnit se loupeže v cizím úle má každé včelstvo. Stařičké a dnes již zapomenuté včelařské přísloví říká, že Nejvíc slídí včely, když se ovsy sejí, nebo když se žnou. Slídivost a následné loupežení včel je stálým problémem ve včelaření a někdy způsobuje, že přátelství mezi členy včelařské organizace se mění v nepřátelství. Obvykle bývá obviňován ten, jehož včely vylupují. Říká se, že chová včely zlodějky a včely má hladové. Pravda je však jiná. Vinu na loupeži má včelař, jehož včelstvo je vylupováno. Skutečnost je taková, že jsou včelstva, která jsou k loupežení aktivnější a včelstva pasivnější. Rozhodně však chuť zúčastnit se loupeže v cizím úle má každé včelstvo. Má-li k tomu příležitost, tak loupí, i když má úl plný vlastních zásob. Shromažďovací pud zde koná své. V řadě případů je vylupováno včelstvo, které nikomu nepatří, kde se roj usadil v nějaké dutině a kde nedošlo k ošetření proti roztočům, sice se zaneslo zásobami, ale po zdravotní stránce je v zuboženém stavu. To aktivní včely brzy objeví a připraví je o vše, co má. Má to ovšem velmi stinnou stránku, že si loupežící včelstvo přinese nejen zásoby, ale sílu roztočů. Skrytá a zjevná loupež Loupežení má v podstatě dvě formy. Loupež skrytou a zjevnou. O skryté loupeži řada včelařů vůbec neví a jen konstatuje, že včelstvo dalo malý nebo žádný výnos. Skrytá loupež se vyskytuje někdy i v době velké snůšky. Létavka, která s nákladem sladiny nedolétla na česno, ale usedla pod česno nebo až na zem, bývá hned obtěžována. Slétnou se k ní lupičky někdy i dvě tři a požádají nataženými sosáčky o sladinu, které se přetížená létavka ráda zbaví. Ta situace pokračuje až na některé česno, které v tuto dobu nebývá intenzivně hlídáno, a namlsané lupičky pokračují za svým lupem až do úlu. Vidíme pak z úlu vyletovat včely s naplněným medným váčkem. Ty si ve svém úle zajistí spoustu pomocnic a tak mohou napadenému včelstvu sebrat část, nebo i všechny zásoby. Taková událost má obvykle příčinu v tom, že v úle je velmi stará matku, která produkuje málo feromonu a včelstvo je jako poloosiřelé. Po vybrání zásob lupičky úl přestanou navštěvovat a vyloupené včelstvo žije jen z ruky do huby. Za nějaký čas, z nám neznámých důvodů, se však toto včelstvo vzchopí a začne se intenzivně bránit, což se mu podaří. Jeho výnos však bývá proti jiným, stejně silným včelstvům, podstatně nižší. Může se však také vyskytnout situace, kdy včelstvo nějakým způsobem přišlo o matku, kupř. při rojení. Nově vychovaná se při orientačním, či snubním výletu ztratila a včelstvo je bezmatečné a u takového je obranný pud velice slabý a lupičkám podlehne bez zápasů na česně. Pokud se jedná o zjevnou loupež, té si včelař zpravidla všimne. Při ní se napadené včelstvo brání. Na česně je vidět zápasící včely, rovněž pak na zemi před napadeným úlem. Bývá zde již dost mrtvolek. Objeví-li včelař takovou situaci včas, je možno bránícímu se včelstvu pomoci. Je-li však již loupež na takové úrovni, že strážkyně na česně lupičky nezastaví a ty pronikají do úlu a s plnými mednými váčky vyletují, zde je již pomoc nesnadná. Obvykle se doručuje česno šikmo zakrýt sklem nebo zrcátkem, že to lupičku odradí, když se proti ní vynoří její obraz. Považuji to za neúčinné. Rovněž někdy doporučované přemístění napadnutého včelstva daleko od působnosti lupiček se s velkou pravděpodobností nesetká s úspěchem, pokud včelař neobjeví a nevyřeší důvod napadení (nejčastěji osiřelost). Nebude-li důvod napadení odstraněn, bude přemístěné včelstvo i na novém stanovišti po čase znovu napadeno lupičkami z jiného úlu v místě. Zúžení česna Při zjištění začátku loupežení je možno zúžit česno. Ke zúžení použít nějaké drátěné pletivo, aby nebylo porušeno větrání úlu. V případě pevného uzavření nějakým špalíčkem nebo prkénkem dochází v už i tak přehřátém prostředí úlu ještě ke zhoršení vnitřního klimatu. Domácí včely vylézají z úlu ve snaze vnitřní prostředí ochladit a nebrání lupičkám, které mají otevřený přístup k zásobám. Při částečném zasíťování česna je možné úl potáhnout nějakou pro včely neprostupnou síťovinou (stará záclona, síť používaná 264 l Včelařství

15 Včelařská praxe stavbaři při demolici omítky). Lupičky naleznou cestu, kudy s lupem ven, ale zpátky již cestu nenajdou. Domácí včely se v některém místě na síti usadí a je možné večer, po skončení letu, síť odebrat a umožnit jim návrat do úlu. Je to pracné, ale účinné. Je třeba několik dnů opakovat, než se včelstvo zkonsoliduje a zvládne ubránit zmenšený vstup do úlu. Jestliže byla už loupež hodně rozjetá, je třeba řešit i sousední úly zasíťováním části česen. Je totiž pravděpodobné, když se lupičky nedostanou do dříve vylupovaného úlu, že se vrhnou na úly sousední. To však bývá jejich poslední akce nalezneme je jako mrtvolky před česny úlů, kam se již nedostaly. Řady případů však vyřeší včely samy i bez včelařovy pomoci. Výsledek řešení bývá vidět před úly na zemi. Kdo by si nebyl jistý, zda se jedná či nejedná o loupež, pozná to podle toho, že po skončení letu včel z jednoho úlu pořád intenzivně vyletují. Stejně tomu bude i po ránu, kdy včelstvo bude mít intenzivní výlety. Zda je včelstvo vylupováno, nebo zda samo někde loupí, už musí včelař poznat, jsou-li vyletující včely plné, nebo zda se plné, těžké vracejí do úlu. Dobrým pomocníkem také bývá, když před včelínem nemáme trávník, ale zem bez trávy, nebo ještě lépe, starý vyřazený koberec, na kterém vidíme případný spad mrtvolek a také na něm zbytečně neuhyne spousta létavek, které v předjarních a jarních měsících nastydnou v trávě před včelínem. Prevence loupežení Velkou zkušenost s loupežením včel jsem získal v 60. letech minulého století, když do sousedící opuštěné cihelny svezl vždy koncem srpna včelmistr státního statku všechna včelstva (v kočovných vozech i volné úly) v počtu včelstev, aby je zde na jednom místě nakrmil a na jaře zase rozvezl na kočovná stanoviště. V tu dobu zde nastala taková invaze slídivek, že nebylo možno úl stojící mimo uzavřený včelín otevřít a připravit včely na krmení. Bylo nutné počkat, až přijde déšť a včely nebudou létat. Že je výhodné loupežení předcházet než jej řešit, není třeba zdůrazňovat. Opět ze zkušeností mohu potvrdit, že ne vždy se podaří loupežení včel zastavit. Uvedu příklad. Jistý včelař dával každoročně po vytočení posledního medu vysušit zbytky v plástech včelám před včelínem. Mému upozornění, že to nemusí vždy dobře dopadnout, se vysmál. Řekl dělám to již řadu let a nikdy se nic nestalo. Ale stalo se. Přišel za mnou (tehdy jednatelem ZO), abych se šel podívat na tu zkázu a sepsal s ním žádost o náhradu škody do svépomocného fondu. Došlo totiž k tomu, že včely ostatních deseti včelařů v místě po vysušení plástů od medu byly natolik rozmlsané a rozjeté, že napadly včelstva ve včelíně a všechna úplně zlikvidovaly. V každém z osmi úlů zbyla hrstka živých včel s plodem, bez zásob. Před včelínem vrstva mrtvolek. Aby nám k podobným případům nedocházelo, měli bychom se řídit několika zásadami. V prvé řadě je nutno se na období slídění včel připravit. Již v červenci zkontrolovat, zda v každém úlu máme matku. Pokud si vedeme evidenci, tak v této době je třeba přestárlé matky vyměnit za mladé. Nesmíme se spolehnout na to, že v úle jsou včely a začít bez této kontroly s krmením. Dalším nebezpečím v bezsnůškovém období je zdlouhavé rozebírání a prohlížení včelstva. Slídilky dokážou využít takové příležitosti a namlsat se na otevřených zásobách. Je-li včelstvo v pořádku, obvykle se ubrání následnému náletu slídilek, i když se to neobejde bez ztráty včel zahynuvších při následném bránění česna. Tento problém je samozřejmě především u venku stojících úlů. Včelař ve včelíně se s ním obvykle nesetká nebo jen výjimečně. Zkrátka v tomto období musím vědět, za jakým účelem budu včely rozebírat a úkony udělat co nejrychleji. To se týká i mimořádné opatrnosti při pozdním medobraní. Poznat sílu včelstva Zvláštní opatrnost musíme věnovat při doplňování zimních zásob. Nebezpečná mohou být poškozená tekoucí krmítka, kde vytékající roztok nestačí včelstvo zlikvidovat, vytéká česnem, zasíťovaným dnem či jinak mimo úl. Je-li tento sladký zdroj nalezen slídilkami, mohou při silné invazi zlikvidovat i několik včelstev. Rovněž kupříkladu rozlitý cukerný roztok je třeba umýt a nespoléhat na to, že si jej naše včely najdou a spotřebují. Nebezpečím pro včelín či včelnici mohou být i slabá včelstva, která plně neovládají úlový prostor a veliké česno. Zvlášť při současném včelaření a zimování ve dvou nástavcích. Včely hlídají česno, ale vůbec nehlídají očko ve druhém nástavku, které může být vstupní branou k zásobám ať již pro lupičky, nebo v pozdějším období (září) pro vosy. Včelař by měl poznat, zda včelstvo je v takové síle, aby dokázalo obsednout a uhlídat prostor, který mu svěřil. Nehledě na skutečnost, že veliký prostor slabším včelstvům nepřispěje zvlášť v době rozvoje v předjarních a jarních měsících. Lépe je probudit V předjaří se také stává, že některé včelstvo, které je v pořádku, nejde ven k proletu, i když se opakuje několik teplých dnů. Jsou to spáči a zde mohou první slídilky objevit zdroj sladiny a vylepšovat si svoje zásoby. Není to častý jev, přesto se stává. Je lépe takové včelstvo probudit, kupříkladu otevřením a rozškrabáním několika zavíčkovaných buněk v blízkosti chumáče. Včelstvo v krátké době uskuteční prolet a znemožní slídilkám loupežení. Stoprocentní recept na prevenci rozjetí loupeže a její likvidaci není, a i když včelař udělá vše, aby napadenému včelstvu pomohl, zůstává na včelách, jak se dokážou vzchopit a lupičkám se ubránit. Pokud se u nich obranný pud neprojeví ani po naší pomoci, bývá veškerá snaha marná. Jaroslav Kučera, člen výboru ZO Kolín, autorovi pište na redakce@vcelarstvi.cz Foto Veronika Souralová Zápasy na česně bývají kruté. Př. Kučera byl 20 let jednatelem a poté 20 let předsedou ZO ČSV v Kolíně, právě letos včelaří úctyhodných 70 let. Přeji všechno nejlepší do dalších včelařských let. Radka Ingrová, redaktorka Včelařství srpen 2013 l 265

16 Včelí produkty Falšování medu II. Rozvoj laboratorních metod První důkazy falšování medu použitím cizích cukrů byly zjištěny v 80. letech v USA díky zavedení metod podle Whita and Donera (1978). Pomocí hmotového spektrometru určovali poměr izotopů uhlíku. U medu nastaveného sirupy z C4 rostlin např. kukuřice a cukrové třtiny (v té době hlavních surovin pro sirupy) vychází vyšší. Bohužel se brzy zjistilo, že uvedená metodika není vhodná pro všechny druhy medů, např. u akátových medů nedokázala odhalit přimíchání až 12 % sirupů. Proto pokračoval vývoj analytických metod dále a v roce 1989 publikovali svoji novou metodiku Jonathan White a Kenneth Winters. Mimo měření samostatného poměru izotopů uhlíku měřili podíl izotopu uhlíku C13 v bílkovinné frakci medu, což vedlo k vytvoření tzv. vnitřního standardu. Trh nevyužívá nejefektivnějších metod důkazu falšování medu V Evropě se pracovníci laboratoří spoléhali na původní, levnější metodiku, ale velmi rychle pochopili, že stojí proti velmi šikovným a aktivním technologům. Obchodníci okamžitě informovali čínské dodavatele o podezřeních laboratoří. Když potom došlo ke zpřísnění požadavků na parametry medu, byly překvapením uniformní výsledky u dovezených medů z Číny u kontrolovaných parametrů. Prakticky od následující dodávky med splňoval nově vyžadované parametry. Falšovatelé si na kontrolní orgány stěžují s tím, že není na světovém trhu obchodovatelný med splňující všechny stále se zpřísňující požadavky. Většina dovozců využívá situaci ve svůj prospěch a prokazuje kvalitu medu nejméně efektivní tzv. hybridní analytickou metodou popularizovanou v Anglii laboratoří EUROPA SCIENTIFIC. Její metodika je hybridem mezi starou a moderní metodou podle Whita a Winterse. Provádí stanovení cukrů pouze podle Whita a Donera. Pokud výsledek svědčí pro nefalšovaný med, vzorek se dále nevyšetřuje. Důkladnější vyšetření se provede Včely si med připravují bezchybně, proto je potřeba zajistit, aby nebyl poškozen dodatečně. pouze ve sporných případech. To, že je tento přístup zdravotně neakceptovatelný, se ukázalo v Anglii, kde se objevilo výrazně vyšší procento trávicích obtíží u malých dětí po požití medu vyhovujícího podle této metodiky. Pokud byly vyhovující vzorky medů podrobeny oficiální metodě podle Whita a Winterse, více než 60% jich bylo nevyhovujících, tedy falšovaných. Na anglickém trhu přesto nedošlo k zamítnutí hybridní metody, na místo toho na většině obchodního balení medu je varování, že med je nevhodný pro děti do jednoho roku věku. To zaregistrovali novináři, díky tomu se i u nás objevila řada článků nedoporučujících med dětem do jednoho roku věku. Jako lékař schvaluji podávání nefalšovaného medu dětem od doby, kdy přecházejí na pestřejší stravu, u zdravých dětí jde obvykle o věk kolem 6 měsíců. IZOTOPY = Atomy téhož prvku, které se od sebe liší pouze počtem neutronů. Izotopy mají stejné protonové číslo, ale různé nukleonové číslo. AMYLÁZA = enzym štěpící škrob na jednodušší cukry Právní aspekty Legislativa EU spoléhá na: Palynologické vyšetření Na měření vlhkosti, HMF, vodivosti, diastázy atd. Na analýzu cukrů pomocí chromatografie na tenké vrstvě nebo plynové chromatografii První dvě jsou zastaralé a nedostatečné, plynová chromatografie byla nahrazena efektivnější HPLC (vysokoúčinnou kapalinovou V první půlce července 2013 vydala Copa- Cogeca, uskupení pracovníků profesionálních zemědělských organizací v EU, varování proti levnému dovozu medu, který zavaluje evropské trhy, a vyzvala Evropskou komisi k neprodlené akci. V dopise zaslaném komisaři EU Karlovi de Gucht Copa-Cogeca varuje, že Čína, která importuje na evropské trhy levný med, nemá stejné normy pro výrobu ani stejné náklady jako producenti medu v EU. Copa- Cogeca žádá Evropskou komisi, aby situaci monitorovala, zvýšila kontrolu a zvážila možnost vytvoření anti-dumpingových pravidel proti dovozu levného medu. Prezident pracovní skupiny Med Copa- Cogeca Etienne Bruneau prohlásil, že Evropa má dlouhou tradici v produkci a konzumaci medu. Včelařství je důležitou ekonomickou aktivitou a je životně důležité pro opylování zemědělských plodin v Evropě. Včelaři v EU vyprodukují ročně kolem tun medu, což je pouze 60 % spotřeby obyvatel, přičemž spotřeba medu v Evropě se zvyšuje. V poslední pěti letech vzrostl dovoz medu z Číny do EU o 50 % zejména díky nízké ceně. Ze všech dovážených medů do EU je čínský med nejlevnější, je nejméně 2x levnější než med pocházející z EU. Generální tajemník Copa-Cogeca Pekka Pesonen mimo jiné navrhl, aby Evropská komise zavedla podobná opatření a akce, které v boji s dumpingovými dovozy medu používají například v USA. Musí být také zlepšena kontrola kvality medu, abychom lépe ocenili skutečně kvalitní med a nabízeli konzumentům bezpečný a vysoce kvalitní produkt. red 266 l Včelařství

17 Včelí produkty chromatografií), která ale v 5% dává hraniční výsledky. Problém je tedy v tom, že věda umí udržet krok s vývojem nových metod falšování medu, ale zatím to neumí legislativa. Importéři zneužívají situaci a prokazují kvalitu medu dle zastaralých, ale právně stále platných metod, případně do legislativy s různým odůvodněním prosazují postupy, které brání průkazu falšovaných medů. Palynologická analýza Palynologie je věda o pylu. Pomocí analýzy pylu lze říci zda: Spektrum a množství pylu je normální pro nefalšovaný med. Med pochází z oblasti deklarované dodavatelem, tedy určení geografického původu medu. Jde o med druhový či nikoliv a tedy posoudit označení medu (některé druhové medy jsou v obchodní síti dražší, falšováním je i nesprávné označení). Nejzávažnější fakt související s obsahem pylu v medu je prosazení možnosti filtrování medu. To je samozřejmě zájmem velkých firem zpracovávajících med, pro mnohé zákaznice i zákazníky je lákavější cereální tyčinka s medem i přes vyšší cenu. Pokud je ultrafiltrací odstraněna většina pylu z medu, není možné takový med podrobit palynologickému vyšetření. To umožňuje používat levný falšovaný med. Nové analytické metody Přímé dopady prokázaných způsobů falšování medu spočívají ve vývoji nových analytických metod. Uvádím dvě nové metody. Univerzita v Lionu představila metodu založenou na HPLC stanovení polysacharidů o stupni polymerace mezi v medu. Zjistili, že tyto polysacharidy se v medech nevyskytují a u mnohých medů např. akátových, smíšených květových jde takto poměrně levně prokázat přídavek již 1% obilných sirupů. Další možností je důkaz přidání cizích enzymů do medu. Modelové vzorky, do kterých byla přidána amyláza z Aspergillus oryzae, byly analyzovány na Institutu chemických technologií v Praze za využití poznatku, že odlišné amylázy reagují odlišně s různými druhy škrobů. Českému týmu se podařilo rozlišit včelami produkované amylázy od enzymů dodatečně přidaných do falšovaných medů. V příštím posledním díle se budeme věnovat situaci v USA s ohledem na objem importovaného medu a také východiskům pro české včelaře s využitím zkušeností ze Spojených států amerických. MUDr. Radek Hubač; drh@seznam.cz, člen hnutí Šance pro včely; Foto Veronika Souralová Omyly, které se mohou prodražit Na pracovníky Výzkumného ústavu včelařského v Dole se obrátili včelaři s problémy vzniklými při kontrolních inspekcích u odebraných vzorků medu. Jednalo se o pokutu za překročení limitu vyhlášky 76/2003 Sb. pro obsah sacharózy u medu. Protože med pocházel skutečně od včel, které nebyly ničím přikrmeny, nebyl důvod u tohoto vzorku očekávat zvýšený obsah sacharózy. Druhý případ řešil nesprávné přiřazení původu medu. Zde nakonec k pokutě nedošlo, ale mnoho nechybělo. Jak postupovat či v nejlepším případě se vyvarovat problémům s inspektory a pokutám, pokud jste si jisti, že je med jenom od včel? Med tvoří včely z nektaru a medovice. Do medu nesmí být přidány, s výjimkou jiného druhu medu, žádné jiné látky včetně přídatných. Podle vyhlášky, musí být u medu splněny fyzikálně chemické požadavky. Jedním z povinných parametrů fyzikálně-chemického rozboru je obsah sacharózy menší než 5%. Producenti medovice ovlivňují složení sladkého roztoku svými enzymy, vzniká spektrum neobvyklých cukrů. Na obrázku dva jedinci puklice (Physokermes) na smrku. Položme si otázku, co mohlo být příčinou, že se odebraný vzorek medovicového medu jevil, jako by nebyly splněny parametry vyhlášky? Stanovení sacharózy lze provést několika různými metodami (viz odstavec Metody stanovení sacharózy). Tyto metody poskytují velmi podobné výsledky při analýzách třeba v cukrovaru, ale pro med, který obsahuje celou řadu neběžných cukrů podobných v něčem sacharóze, mohou se výsledky mezi laboratořemi výrazně lišit. Abyste se vyvarovali tohoto rozporu, žádejte při úředním odběru o současné odebrání dalšího kontrolního vzorku, který zůstane zapečetěný pro případnou další analýzu a přispěje k vysvětlení řešeného problému. V našem případě tento rozhodčí vzorek k dispozici nebyl. Pochybení bylo v interpretaci výsledků laboratoře, ale už se s tím nic nedalo dělat. Nejen nesplnění fyzikálně-chemických parametrů medu může způsobit problémy s kontrolou. Je nutno, aby i údaje na etiketě o původu medu korespondovaly s obsahem uvnitř sklenice. V našem případě se jedná o správné označení původu medu, zda je květový nebo medovicový? Původ medu je přiřazen na základě hodnot elektrické vodivosti, kde rozhodující hodnotou je 80 ms/m. Medy s vodivostí méně než 80 ms/m úředně patří do kategorie květové a medy s hodnotami nad 80 ms/m se označují jako medovicové. V našem sporu měl med vodivost lehce nad 80 ms/m, ale byl v prodejně s etiketou medu květového. Kvalita byla v pořádku, ale kontrola byla zpočátku nekompromisní. Prodejně hrozilo, že bude na webu v černém seznamu míst s nekvalitními potravinami. To by si rozhodně med, včelař ani prodejna nezasloužila. Pro vyvarování se chybné deklarace medu, i když na první pohled se může zdát, že se jedná o med květový či medovicový, je nejlepší toto rozhodnutí, co napsat na etiketě, učinit právě až po změření elektrické vodivosti vodného roztoku medu. Toto konduktometrické stanovení v laboratoři stojí rozhodně méně než případná pokuta. Pokud si stanovujete vodivost doma, je nezbytné ověřovat, zda přístroj měří správně. V laboratoři Výzkumného ústavu včelařského v Dole analyzují medy již od roku Na archivním snímku z roku 1960 tehdejší ředitel ústavu prof. Jaroslav Svoboda stanovuje obsah minerálů v medu. Metody stanovení sacharózy v medu a) Stanovení zdánlivé sacharózy polarizací Obsah sacharózy je stanoven polarimetricky z rozdílu přímé polarizace analyzovaného vzorku a polarizace po inverzi. Metoda se používá jako orientační a zároveň se určuje optická aktivita medu. Medovicové medy mohou výsledek zkreslit. b) Stanovení zdánlivé sacharózy podle Lana a Eynona rozhodčí metoda Základem této metody je Walkerova inversní metoda. Zjistí se obsah redukujících cukrů před a po inverzi a veškerých cukrů po inverzi titrační oxidoredukční metodou, z rozdílu se vynásobením faktorem 0,95 vypočítá obsah sacharózy. Stejný problém s medovicovými medy. c) Stanovení obsahu sacharózy pomocí kapalinové chromatografie V roztoku medu se obsah sacharózy stanoví metodou vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC) s refraktrometrickou detekcí. Z plochy píku odpovídajícího sacharóze se metodou kalibrační křivky vypočte procentuální obsah sacharózy ve vzorku medu. Tato metoda je velmi specifická, pro medy nejvhodnější. Ing. Hana Vinšová, Ph.D., beedol@beedol.cz Ing. Dalibor Titěra, CSc, titera@beedol.cz Zkušební laboratoř VÚVč Dol Foto Dalibor Titěra a archiv VÚVč Dol srpen 2013 l 267

18 Na cestách Příprava národních včelařských programů Francie investuje do renesance včelařství Francie je politickou a zemědělskou velmocí Evropy, jejíž vliv přesahuje i mimo hranice EU. Ve včelařství to však před nějakým časem přestalo platit a nová koncepce rozvoje oboru to má napravit. Na začátku února tohoto roku představil veřejnosti francouzský ministr zemědělství a bývalý europoslanec Stefan Le Foll národní Plán pro udržitelný rozvoj včelařství pro období Když ve Francii ministr představuje nový program ve společensky intenzivně sledovaném oboru, pak si k tomu nemůže vybrat lepší místo, než je včelařská farma. Ministr z Paříže zamířil na jihozápad do departementu Sarthe, známého také závodním okruhem ve městě Le Mans. Není to sice včelařsky nejvýznamnější oblast Francie, jde však o území, kde je úspěch chovu včel závislý na dostupnosti a kvalitě snůšky z druhově rozmanitých zdrojů, ať již jsou to zemědělské plochy s dominující živočišnou výrobou, úhory, živé ploty či lesní porosty s vysokým zastoupením kaštanovníku. Zkrátka jde o oblast, kde lze dobře poukázat na důležitost zachování druhové rozmanitosti v zemědělské krajině, a to i z pohledu chovu včel. Francouzští včelaři již desetiletí aktivně bojují proti pesticidům na bázi neonikotinoidů. Demonstace před radnicí rodného města senátora a bývalého francouzského premiéra J.-P. Raffarina (leden 2003). Ambiciózní plán na příští léta Obsahu ministrova sdělení věnoval zvýšenou publicitu celonárodní tisk. Ambicí francouzské vlády totiž není nic jiného, než po dobu tří let maximálně využít národních i evropských finančních prostředků v celkové výši 40 milionů EUR na to, aby se Francie vrátila na výsluní největších včelařských zemí EU a její včelařství se stalo konkurenceschopným a udržitelným. Slogan, který plán doprovází, zní: Ve Francii nesmí být území, na kterém by včela neměla právo žít. Tříletý francouzský program obsahuje na 40 stránkách textu celkem 115 konkrétních opaření zapadajících do 17 tematických prioritních os. Na první pohled je zřejmé, že jde o dobře promyšlenou koncepci, jež zdařile propojuje řadu zdánlivě jen málo souvisejících témat. Výzvy podobné těm našim, specifická řešení Je nemožné v tomto článku detailně popsat obsah všech navržených opatření francouzského programu. Zaměřím se tedy pouze na ta, která se dají porovnat s podporou včelařství v ČR. Problémem číslo jedna je bezpochyby zdraví včelstev. V této velké zemi je nákazová situace značně nejasná. Proto bude třeba vybudovat téměř od základu nový systém veterinární péče, s důrazem na monitoring výskytu hlavních nákaz, hodnocení úhynů včelstev a vyškolení specializovaných veterinářů, jejichž nynější znalosti o včelách jsou převážně tristní. Dále je záměrem upravit stávající veterinární předpisy a změnit způsob tlumení varroázy, včetně povolení používání léčiv, které jsou používány jinde v EU a ve Francii nejsou schváleny. Je zajímavé, že Francie chce povolit používání standardních veterinárních léčiv i v ekologické produkci. Co se týče úspěšné strategie předcházení moru (ne léčby!), Francouzi se chtějí inspirovat Německem. Francie chce také podpořit chov místních ekotypů včely medonosné pohled na včelnici na bretaňském ostrově Ouessant. Počty včelstev a včelařů v regionech Francie 5 jižních regionů Francie sdružuje: 43% včelařů, 51% včelstev, 52% produkce medu počet včelařů počet včelstev Podpoří se vývoj metod, které umožní modelovat rozvoj včelstev v průběhu roku a jednotnou metodikou popsat jejich zdravotní stav či kondici. Také bude podpořen výzkum zaměřený na zdraví včelích matek. Francie chce jít výzkumem příkladem. První úspěch zaznamenala už tím, že v roce 2011 Evropská komise jmenovala její výzkumné pracoviště v Sophia Antipolis Evropskou referenční laboratoří pro zdraví včel. Konkurenceschopné včelařství pro zemi galského kohouta znamená, že bude zvrácen dlouhodobý propad domácí produkce medu. V současnosti je pro uspokojení domácí poptávky medu ve výši tun potřeba každoročně do země dovézt tun ze zahraničí. To samozřejmě nepůjde bez navýšení počtu včelstev, jejichž počet v posledních letech klesal zejména v důsledku vysokých a značně medializovaných úhynů. V roce 2012 bylo dle odhadů v zemi okolo 1,3 milionu včelstev. Statistika je však značně nepřesná, neboť včelaři často včelstva úřadům nenahlásí, ačkoliv je to ze zákona od povinné. Z tohoto počtu je milion chován profesionálními včelaři. To vypovídá o vysoké koncentraci chovu včel, ale také o tom, že v mnoha vesnicích již včelaře vůbec nenajdete. Je zajímavé, že z evropských dotací mohou podporu čerpat pouze včelaři, kteří splňují tyto podmínky: počet včelstev 70 a více, uznatelné náklady minimálně ve výši 1000 EUR bez daně, platné IČO a evidenční číslo z registru chovů, zaplacené sociální pojištění. Kromě přímé podpory včelařům budou jiná opatření technické pomoci administrována formou vý- Zdroj: FranceAgriMer 268 l Včelařství

19 Na cestách Včelařská Francie v číslech Údaje o francouzském včelařství stojí za zamyšlení. Popisují situaci v roce Zdrojem je audit francouzského včelařství, který zpracovala francouzská národní agentura pro zemědělské a mořské produkty FranceAgriMer, vyšlo Včelaři, včelstva, produkce medu 2010 Počet včelařů Včelstva Produkce medu Počet % Počet % Počet % Drobní včelaři 1 30 včelstev , , ,0 Středně aktivní včelaři včelstev , , ,0 Profesionální aktivní včelaři - více než 150 včelstev , , ,0 Celkem Francie (metropolitní) , , ,0 Spotřeba medu ve Francii 2004/2010 (v tunách) rozdíl (%) 2004/2010 Odhad domácí produkce medu Dovoz medu do Francie !+ 49 Vývoz medu z Francie Spotřeba ve Francii celkem Včelařský chovatelský trh ve Francii obraty Francouzské pakety včel eur Dovezené pakety včel eur Oddělky eur Prodané matky eur Celkem eur Zpracovala Radka Ingrová, zdroj: FranceAgriMer, běrových řízení přes platební agenturu ministerstva zemědělství, příp. přes krajské úřady. Bude podpořen chov takových včel, které jsou nejlépe přizpůsobeny jak chovatelskému cíli, tak i okolním podmínkám (místní ekotypy včely Apis mellifera). To mohu potvrdit z vlastních zkušeností jako několikaletý člen Sdružení na podporu chovu včely tmavé bretaňské. Chovatelé dostanou dotaci na nákup chovatelského inventáře, úlů, plemenáčů, oplozených matek a oddělků. Plošná národní dotace na zajištění opylování ve Francii není, ale cca včelstev dosáhne na dotaci, pokud jsou umístěna na území se zvláštním režimem hospodaření, který podporuje druhovou rozmanitost v krajině. Francie chce udržet vynikající obraz medu jako přírodní potraviny. Polovina v zemi vyprodukovaného medu se prodá od včelaře přímo spotřebiteli. Ekologicky vyrobený med představuje 5 % z celkové domácí produkce. Dovoz falšovaného medu je velký problém, navýší se počet kontrol ve spotřební síti i ve skladech dovozců. Pokud má zůstat med přírodním produktem, pak musí být taková i potrava včel. Včelaři proto budou nabádáni k použití krmného cukru na bázi sacharózy a ne obilného škrobu, jehož některé deriváty jsou pro včely těžce nebo úplně nestravitelné a jež mohou přejít do medu. Investice do lidského potenciálu budou podpořeny např. formou vzdělávání (vytvoření nového učebního oboru včelařství v rámci maturitního studia), dotacemi mladým začínajícím včelařům z regionálních fondů spadajících pod rozvoj venkova, podporou fungování školních včelínů s minimálně 10 včelstvy. V neposlední řadě bude snaha více včelařskou veřejnost zorganizovat a přimět ke spolupráci, a to i v oblasti produkce a uvádění včelích produktů na trh (podpora zakládání malých spolkových medáren a družstev, vznik mezioborové organizace). Program opomíjí pro včelaře zásadní věc Překvapení pro mnohé bylo, když těsně po představení programu jedna ze tří hlavních včelařských organizací vydala tiskové prohlášení, že plán ministra zemědělství nepodporuje. Na včelařské farmě se v době návštěvy ministra objevili i demonstrující včelaři, kteří plán odsoudili a vysloužili si pozornost médií stejně jako pan ministr. Trnem v oku mnoha včelařů je skutečnost, že nový program nedostatečně řeší otázku prevence úhynů včelstev způsobených pesticidy na bázi neonikotinoidů. Francouzští včelaři jsou totiž již od konce 90. let 20. století přesvědčeni, že úhyny a zeslabení jejich včelstev mají na svědomí hlavně tyto látky, používané ve Francii hlavně jako mořidla osiv. Díky neutuchajícím protestům včelařů o problému ví v podstatě celá společnost. Předchozí francouzské vlády postupně zavedly omezení či naprosté zákazy používání některých z těchto látek, např. imidaklopridu, ale to včelařům stále nestačí. Boj se mezitím dostal na úroveň celoevropskou a nová legislativa EU vstoupí v platnost koncem tohoto roku. Ale o tom si povíme někdy příště. Uzavřeme příspěvek konstatováním, že včelařská Francie má co rozvíjet. V některých aspektech je dokonce včelařství v ČR o krok vepředu. Nový francouzský plán rozvoje včelařství nešetří kritikou vlastních nedostatků, na které však Francouzi hodlají konstruktivně stavět lepší budoucnost oboru. A využijí k tomu maximálně všech možností, které zemědělská politika EU a státní rozpočet skýtá. ing. Stanislav Jaš; stanislav.jas@outlook.com Quo vadis (poznámka Václava Švamberka) Evropská (metropolitní) část Francie rozlohou převyšuje ČR přibližně sedminásobně, počtem obyvatel více než šestinásobně. Článek i další data naší redakce jsou dobrým příkladem směřování včelařství v západní a jihozápadní Evropě. Především ukazují, že koncept profesionálního včelařství přes některé nesporné výhody v oblasti ekonomiky a racionalizace provozu není všelékem na problémy moderního včelařství. Francii jsem měl možnost poznat při několika pobytech včetně kongresu Apimondie v Montpellier a mohu jen potvrdit, že ve většině obcí na francouzském venkově na rozdíl od našich poměrů včelstva nikdo nechová. Silný trend k profesionalizaci a skutečnost, že profesionály (nad 150 včelstev) je chováno ve Francii téměř 60 % včelstev (zatímco v ČR 5 %), vedly spíše k celkovému úpadku vlastní produkce i k vzestupu importu medu. Logickým důsledkem velmi dobře viditelným na teritoriu Francie je také značné prohloubení rozdílů mezi počty včelstev v zóně ekonomického včelaření, kterou představuje jih Evropy a v zónách ostatních, kde je chov včel rozvinut velmi slabě. Dalším nápadným znakem je postupná diferenciace produkce a významnější ekonomická závislost velkoprovozů na vedlejších produktech včelařství a především na prodeji včelstev u profesionálů. Navazujícím důsledkem v rámci evropské a světové globalizace v oboru včelařství je rostoucí rozsah obchodu s pakety včel a oddělky se značnými riziky pro šíření chorob včel. Vzpomínám i na exkurze v rámci kongresu Apimondie, kdy jsme se na profesionální včelnice pro vysokou agresivitu chovaných včelstev se znaky hybridů tmavé včely a včely italské (ligustiky) vůbec nemohli podívat. RNDr. Václav Švamberk, svamberk@vcelarstvi.cz srpen 2013 l 269

20 Na slovíčko s Evženem Báchorem Krmení včel na zimu aneb Vaření včelího guláše Každý chovatel včel musí klást velký důraz na množství medových zásob ve včelím úle. Štědrá příroda otevře na jaře na krátkou dobu svou náruč hojnosti v podobě sladké šťávy, umístěné v každém kalichu květu. Po celé jaro včely usilovně přinášejí do úlu sladký nektar, aby z něj vytvořily dostatek medu na celý rok. Protože jedno včelstvo spotřebuje za toto období přibližně 90 kg medu, je nutné včelám zajistit dostatek medové potravy především pro zdárné přežití dlouhé zimy. Můj švédský přítel chová včely čtyřicet kilometrů od polárního kruhu. Největší problém má s dlouhou zimou, která tam začíná koncem srpna a končí s příchodem května. V dlouhém zimním období tam včely nejčastěji umírají na hlad, protože jim nestačí zásoby. Kdy dodat zásoby V letních měsících, kdy již není v přírodě žádná nabídka, se včelař musí postarat o zásoby sám. Začátkem srpna je nutné dodat včelám odpovídající množství potravy, což je asi 30 kg na jedno včelstvo, které jim stačí na přežití zimy. Proč právě začátkem srpna? Jedná se o zlomové období, kdy se ve včelstvech začínají rodit takzvané dlouhověké zimní generace včel. Tyto včely jsou oproti letním včelám geneticky změněné. Jsou vybaveny k dlouhému životu tukovým tělískem, které zajistí včelstvu zdárné přežití dlouhé zimy. Zimní zásoby dodané včelařem musí zpracovat ještě letní krátkověké včely. Pokud bychom zásoby dodali později, zimní včely by se doslova udřely a včelstvo by značně zesláblo. Tím bychom riskovali, že nám včely zimu nepřežijí. Jaké zásoby dodat Ideální je pro včely med, který jim dodá všechny potřebné látky. Včely jej nemusí dále zpracovávat, tudíž ušetří síly pro přežití v zimních měsících. Vždy je nutné ve včelstvu ponechat kolem 15 kg medu. (Pozor na medovicový med, ten v úle zůstat nesmí, včely jej těžko tráví a dostávají průjmy!) Zbytek zásob včelař může dodat ve formě cukerného roztoku. Ideální poměr vody a cukru pro zimní krmení je 2:3. Včely cukerný roztok ve svých útrobách enzymaticky rozštěpí na glukózu a fruktózu. Tím vytvoří invertní roztok glycidů, který uloží do buněk plástu. Tím vznikne v podstatě cukrový med, který včely využijí jako energetické palivo pro výrobu tepla v úle. Cukr může být jakéhokoliv tvaru krystal, krupice Svého času, kdy ještě existovalo hodně cukrovarů, jsem koupil několik metráků kostkového cukru, který se ve vodě lehce rozpustil. Vznikla tak spousta dobrého krmení. Dnes jsou na trhu nabízeny cukerné invertní roztoky, které včelaři ulehčují práci. Těmito roztoky jsme zkoušeli včely krmit již v šedesátých letech. Výsledek? Včely špatně přežívaly zimu. Byly zesláblé a na jaře se dlouho dostávaly do kondice. Proto k těmto uměle vyrobeným cukerným roztokům nemám důvěru a nedoporučuji je používat. Kbelíky s plovákem se slámy Rozpouštění cukru Chovatelé s malým množstvím včelstev (do pěti úlů) běžně cukr rozvářejí v hrnci doma na plotně. Při větším počtu včelstev jsou vhodné větší nádoby, ve kterých se cukr rozpouští. Kdysi jsem cukr míchal v pětadvacetilitrových konvích na mléko. Na konci nerezové kulatinky o průměru osm milimetrů jsem ohnul háček, tím vzniklo míchadlo. Takto upravenou kulatinu jsem upnul do vrtačky a ponořil do konve se studenou vodou a cukrem. Po krátkém míchání se cukr začal rozpouštět. Nedávno jsem si vyrobil velkou vanu s míchadlem, ve které rozpustím najednou čtyři metráky cukru. Do studené vody ze studny přidávám ocet a vývar z pelyňku. Roztok včelám dobře voní a ocet vodu desinfikuje. Včely takto připravený roztok dobře přijímají a ještě lépe na něm přezimují. (Autor dává na 400 kg cukru 2 l octa a 1 l vývaru pelyňku, přičemž tyto 3 litry se započítávají do objemu vody potřebného dle uvedeného poměru 2 díly vody a 3 díly cukru. 1 l vývaru z pelyňku připravuje ze 3 snítek pelyňku cca 70 cm výšky, přivede k varu Kbelík se slámou umístěný v úle a nechá 2 hodiny odstát. Pozor na překyselení, protože krmení roztokem s výrazněji kyselou reakcí se pro vytváření zimních zásob nedoporučuje. Pozn. red.) Aplikace cukru do úlů Jsou různé způsoby, jak vpravit cukerný roztok do vnitřku úlu. Vždy je nutné brát zřetel na bezpečnost včel. Roztok musí být umístěn tak, aby k němu neměly přístup včely ze sousedních úlů, protože by vznikly loupeže a včelí války. Včely se totiž dokážou vzájemně napadat a vyloupit úl během několika minut. Po takovém náletu ze včelstva zbude pouze spoušť v podobě vykousaných plástů a velké množství mrtvých včel. Z těchto důvodů se vyrábějí maloobsahová krmítka na cukerný roztok, která se umísťují do vnitřku úlu. Velkou tradici mají čtyřlitrové prosakovací sklenice od okurek. Sklenice se opatří prosakovacím víčkem s malými otvory a po naplnění se položí na strůpek úlu hrdlem dolů, aby si včely mohly cukerný roztok dobře odebírat. Sklenici je nutné ukrýt do prázdného úlového nástavku, aby se k ní nedostaly sousední včely. Já jsem zvolil metodu krmení pomocí slámy. Do desetilitrového plastového kbelíku od marmelády naliju cukerný roztok a na hladinu položím větší hrst slámy, stočenou do věnečku. Tím vznikne plovák. Včely se netopí a odeberou velké množství zásob na jedno podání. To mi šetří čas a peníze. Toto opakuji třikrát. Když jsem krmil pomocí sklenic, jezdil jsem ke včelám sedmkrát. Inu, i při krmení a ošetřování včel platí, že čas jsou peníze. Shrnuto a podtrženo: Včasným dodáním zásob v odpovídajícím množství zajistíme včelám zdárné přežití zimy. Ony se nám pak na jaře odvděčí v podobě bohaté nabídky dobrého medu. Evžen Báchor, evzen.bachor@volny.cz Foto autor 270 l Včelařství