MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta

2

3 Bulletin Centra pedagogického výzkumu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity 2007 Editoi: Josef Maák, Tomáš Janík Brno 2008

4 SBORNÍK PRACÍ PEDAGOGICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY. 218 ADA PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE. 31 Editoi: Prof. PhDr. Josef Maák, CSc. PhDr. Tomáš Janík, M.Ed., Ph.D. Recenzent: doc. PhDr. Stanislav Stelec, CSc. Copyright Masarykova univerzita, 2008 ISBN

5 OBSAH Úvodem (Josef Maák) 7 1. Výzkumné zámry a projekty ešené na PdF MU 8 Výzkumný zámr MSM Speciální poteby žák v kontextu Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání (M. Vítková) Výzkumný zámr MSM Škola a zdraví pro 21. století (E. ehulka) ešení projektu Centrum základního výzkumu školního vzdlávání na PdF MU v roce 2006 (T. Janík, V. Najvarová) Projekt GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy po druhém roce ešení (J. Maák) Projekt GA R 406/06/P037 Didaktická znalost obsahu jako klíový koncept kurikulární reformy po prvním roce ešení (T. Janík) Projekt GA R 406/05/2107 Autonomie v procesu uení a vyuování cizího jazyka (V. Janíková) Nad odbornou a vdeckou inností doktorand a student PdF MU (J. Maák) 2. Od zahraniních dopisovatel let výzkumu v Institutu pro pedagogiku pírodních vd v Kielu (T. Janík) Workshopy a konference Quantitative Methods in the Social Sciences/ European Science Foundation ( ) (K. Vlková) Rakouské pojetí uitelského vzdlávání a související diskuse (P. Knecht) Komplexita a Koherence ve Freibergu (P. Najvar) Z Brna do Brna (J. Maák) Prázdninování (V. Najvarová) 3. Konference Kurikulum v promnách školy 49 K aktuálním otázkám kurikula Program konference Kurikulum v promnách školy s anotacemi píspvk 5

6 4. Bilance a výhledy kurikulárního výzkumu 63 Bilance a výhledy kurikulárního výzkumu (J. Maák) Výzkum kurikula na PdF MU pokrauje (T. Janík) Vybrané publikace pracovník CPV vztahující se k problematice kurikula 5. Dní konferenní 69 Dní konferenní (J. Maák, T. Janík) Konference Kurikulum v promnách školy (J. Maák) Checkpoint Literacy 15. evropská konference o tení v Berlín (V. Najvarová, P. Najvar) Konference Evropské asociace pro výzkum pírodovdného vzdlávání (T. Janík, M. Janíková) Škola a zdraví 3. konference Škola a zdraví 21 a 35. konference pro podporu dtí a mládeže (J. Maák) Zpráva z konference EARLI 2007 v Budapešti (K. Vlková) Hodnoty a výchova aneb co pinesla vdecká konference katedry pedagogiky PdF MU (H. Filová) The evolution of children s play (J. Nmec) Pístupy ke vzdlávání žák se specifickými poruchami uení na základní škole (I. Bytešníková) Ohlédnutí za 15. roníkem mezinárodní konference Geografické aspekty stedoevropského prostoru (H. Svatoová, E. Hofmann) Zpráva z XV. konference eské asociace pedagogického výzkumu Svt výchovy a vzdlávání v reflexi souasného pedagogického výzkumu (V. Sobslavská) Konference 50 let didaktiky fyziky v R (J. Maák) Workshop On the Power of Video Studies (V. Najvarová) 6. Celofakultní mezioborová konference student DSP 89 Celofakultní mezioborová konference student DSP (T. Janík) Anotace píspvk Pohled úastníka (J. Maák) Publikace CPV PdF MU za rok

7 Úvodem Ohlédnutí za pátým roníkem Bulletinu nabízí možnost trochu bilancovat, a to aspo konstatováním, že Bulletin v daných podmínkách úspšn plní poslání, které mu pi jeho vzniku dali zakladatelé do vínku. Je snad mimo pochyb, že Bulletin se snaží být funkním zpravodajem vdeckého dní na fakult a že nabízí píležitost se k nmu vyjadovat, informovat o získaných poznatcích a už z domácích nebo zahraniních konferencích nebo pinášet recenze o zajímavých publikacích. Málo se však zatím daí na stránkách Bulletinu publikovat první varianty studií, výzkumných koncepcí nebo pedbžné závry výzkumu. Snad tomu brání ostych, obava z krádeže myšlenek nebo nápad i nech zveejovat nehotové vci. Chybí také kritické recenze nebo polemiky, který by vyprovokovaly diskuse a výmnu názor. K tomu ovšem zejm musí naše odborná veejnost dozrát, což platí i pro celostátní pomry. Pátý roník Bulletinu podává svdectví o bohatém konferenním dní na fakult. Nkteré akce byly tak dobe utajené, že dalo znanou námahu zjistit údaje o jejich konání. Bulletin ml aspiraci podat o nich aspo strunou informaci, ale nkteré unikly veškerému pátrání. I tak bylo obtížné podat o jejich prbhu a výsledcích zprávu, ponvadž bylo teba získat ochotného zpravodaje. Pes tyto potíže se celkem podailo získat informace o tolika akcích, které se na fakult poádaly, že tento pehled vzbuzuje obdiv. Lepší využití vynaložené námahy na organizování vdeckých setkání by zajisté pinesly pohotové informace o chystaných a uskutenných akcích. Bulletin znovu k tomu nabízí své stránky. Redakci Bulletinu se podailo získat základní údaje o výzkumných zámrech a projektech, které se na fakult eší. I když pehled není úplný, každého lena fakulty zajisté potší zjištní, kolik vdeckých aktivit se na fakult realizuje. Kdokoliv se na njakém výzkumu podílí, potvrdí, že vdecká innost je dnes mimoádn nároná. A to nejen vzhledem k svtovému kontextu, do nhož jsme zapojeni, ale též následkem nároných administrativních opatení. Bez finanních, právních, manažerských a jiných odborník nelze dnes náronjší výzkum realizovat. Je potšitelné, že na fakult tito odborníci mají pro vdeckou práci plné pochopení a podporují ji. Souástí vdeckých aktivit fakulty je také podpora vdecké innosti student. Ta má rzné formy, nejnáronjší je doktorské studium. Také v tomto smru fakulta vykazuje úspchy, nejsou to jen poty doktorand, ale zejména jejich zapojení do badatelské práce. Svdectvím o zvyšující se úrovni i v této oblasti jsou konference nap. Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program, o níž Bulletin pinesl podrobnou zprávu. Sledovat vystoupení nejmladší generace vdeckých nadšenc vytváí optimistický výhled do budoucnosti nejen naší fakulty, ale i celé spolenosti. Úvodní slovo pátého roníku Bulletinu nemá být jen ohlédnutím za uplynulým rokem, ale snad také výzvou pro další období. Páli bychom si, aby do Bulletinu pispívalo stále více autor, aby se Bulletin stal vyhledávaným zpravodajem o vdecké práci fakulty, ale též inspirativním tením pro všechny pracovníky a studenty fakulty. To se mže podait, najdeme-li si as, chu a snahu pispívat k dalšímu rozvoji fakulty vzájemných sdílením svých zkušeností a znalostí. Josef Maák, Tomáš Janík (CPV PdF MU) 7

8 Výzkumné zámry a projekty ešené na PdF MU V tomto ísle Bulletinu informujeme o dležitých výzkumných zámrech a projektech, které se na fakult eší. Chceme tím posílit povdomí o vdecko-výzkumných aktivitách, které se na jednotlivých pracovištích realizují, nebo mnohdy o nich mnoho nevíme. Pitom PdF MU má v eské republice primát v tom, že eší dva významné dlouhodobé výzkumné zámry, které mají celostátní dosah. Informace o tchto vdecko-výzkumných projektech na fakult není úplná, rádi ji v dalších íslech doplníme, získáme-li k tomu od ešitel potebné podklady. Pozornost si také zasluhuje gradující vdecká innost student, o níž nabízíme alespo strunou zprávu. Naším cílem je podnítit zájem o vdecko-výzkumnou práci na fakult, pispt ke zvýšení její kvality, a získat pro ni všechny odborné pracovníky fakulty. Josef Maák (CPV PdF MU) Výzkumný zámr MSM Speciální poteby žák v kontextu Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání Výzkumný zámr MSM ešitel: prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. Doba ešení: Pedmtem innosti výzkumného zámru Speciální poteby žák v kontextu Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání, realizovaném jako aplikovaný výzkum, je systematická tvrí innost v oblasti integrace/inkluze žák se speciálními vzdlávacími potebami do základní školy, s drazem na postupnou implementaci Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání (RVP ZV) a výuku podle školních vzdlávacích program (ŠVP). Cílem je analyzovat sociální determinanty vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami u nás, v komparaci s výsledky zahraniních výzkum, a to v tchto oblastech: legislativní rámec školní integrace, podpora žák se speciálními vzdlávacími potebami v bžné škole, u žák se zdravotním postižením ve srovnání se školou pro žáky se speciálními vzdlávacími potebami, kurikulum diferencované kurikulum (typy úprav pizpsobování vzdlávacích cíl, organizace a obsahu vzdlávání), využívání alternativních (inovativních) metod, nap. drama- 8

9 tické výchovy pro pijetí žáka kolektivem, projektové výuky aj., role speciálního pedagoga v procesu školního vzdlávání (školní poradenské pracovišt, specializovaná poradenská pracovišt), formy dalšího vzdlávání pedagog integrovaných žák, postoje rodi k integraci / inkluzi ad. Výzkum je zamen na efektivitu výuky ve tídách, které realizují inkluzivní vzdlávání (s integrovanými žáky). Obecn se pedpokládá, že inkluzivní (integrované) vzdlávání závisí na konkrétní innosti uitele ve tíd. Ta je ovlivnna jeho vzdláním, zkušenostmi, oekáváním a pístupy stejn jako faktory mimo školu (místními a regionálními podmínkami, politikou, financováním apod.). Je to uitel, kdo zavádí inkluzivní výuku do denní praxe, proto je faktorem rozhodujícím. K této innosti uitele je však teba pipravit vhodné podmínky v podob výchovných a vzdlávacích strategií (výchovných a vzdlávacích cíl) a technologií (metod, forem a prostedk). Realizace inkluzivního vzdlávání uitelem mže mít rzné formy. Cílem výzkumu je podchytit a popsat tyto rzné pístupy k ešení inkluzivního vzdlávání a zpístupnit je i pro ostatní. Identifikovat modely výuky rozdílných žák ve tíd (výukové skupin), ukázat zpsoby, jakými školy zajišují podmínky pro inkluzivní vzdlávání, podchytit vnjší faktory ovlivující kvalitu inkluzivního vzdlávání. Pedmtem výzkumu v oblasti sociálních aspekt znevýhodnného prostedí dtí bude analýza utváení postoj žák, uitel a rodi z odlišných sociálních, kulturních a etnických skupin v kontextu života tídy a kultury školy, ale také výzkum interkulturních rozdíl v rodinné výchov a socializaci dtí, etnopedagogické problémy žákovské populace apod. Typologie charakteristik sociálního prostedí v kontextu života dítte v roli žáka základní školy, nám umožní navrhnout optimální koncepci stimulan edukativních pístup, které jsou pedpokladem pro jejich plnohodnotnou integraci. Tato systematická badatelská innost obohatí i celou škálu metodických pístup uitel k žákm, pedevším ve spoleenskovdních pedmtech a rozšíí kurikulum pregraduální pípravy uitel v oblasti sociální pedagogiky a multikulturní výchovy. Dosud opomíjenou problematikou je výchova a vzdlávání žák nadaných a zejména mimoádn nadaných. Jejich speciálním vzdlávacím potebám není vnována patiná pozornost, pedevším v oblasti technologie jejich vzdlávání. Pedmtem aplikovaného výzkumu v této oblasti budou elementy technologie vzdlávání nadaných a mimoádn nadaných žák ve form inkluzivního vzdlávání na základní škole. Pedmtem systematické tvrí innosti bude rovnž zmapovat a analyzovat souasnou integrativní praxi škol u nás s ohledem na didaktické principy, pístupy, strategie a koncepce, evaluovat jejich funknost a syntetizovat funkní didaktické principy, pístupy, strategie a koncepce do modelu integrativní didaktiky. 9

10 Systematická tvrí innost bude dále probíhat ve vybraných vzdlávacích oblastech vytyených v Rámcovém vzdlávacím programu pro základní vzdlávání, které budou zkoumány z pohledu integrace žák se speciálními vzdlávacími potebami, ímž máme na mysli žáky se zdravotním postižením a znevýhodnním, se sociálním znevýhodnním a žáky nadané a mimoádn nadané. Pedmtem zkoumání budou tyto vzdlávací oblasti: jazyk a jazyková komunikace, matematika a její aplikace, lovk a píroda, lovk a zdraví, lovk a svt práce a doplující vzdlávací obor dramatická výchova. Výzkumný zámr je rozpracován do deseti parciálních výzkumných podobor podle zamení jednotlivých výzkumných pracovník tak, aby byly obsaženy všechny zamýšlené zkoumané oblasti: Sociální determinanty vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami u nás a v zahranií. Vzdlávání žák se sociálním znevýhodnním. Vzdlávání žák nadaných a mimoádn nadaných. Didaktika pro integrativní / inkluzivní školu. Aplikace alternativních (inovativních) metod do vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami. Principy vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami. Vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami, zejména zdravotním postižením, se specifickými poruchami uení se zamením na vzdlávací oblast Jazyka a jazykové komunikace (mateský jazyk narušená komunikaní schopnost, cizí jazyky nmecký, anglický, francouzský a ruský). Vzdlávání žák se specifickými poruchami uení se zamením na vzdlávací oblast Matematiku a její aplikace (dyskalkulie) a vzdlávání žák nadaných a mimoádn nadaných v matematice. Vzdlávání žák se speciálními vzdlávací potebami (zdravotn postižení a znevýhodnní, nadaní a mimoádn nadaní) se zamením na vzdlávací oblast lovk a píroda. Vzdlávání žák se speciálními vzdlávací potebami (zdravotn postižených, nadaných a mimoádn talentovaných) ve vzdlávací oblasti lovk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tlesná výchova, Zdravotní tlesná výchova). Vzdlávání žák se zdravotním postižením a sociálním znevýhodnním ve vzdlávací oblasti lovk a svt práce. Edukace žák se speciálními vzdlávacími potebami prostednictvím dramatické výchovy. Strategie a použité metody ešení výzkumného zámru v návaznosti na výše uvedené dílí cíle: 1. Pi zkoumání problému sociálních determinant vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami, komparaci podmínek u nás a v zahranií hledáme odpo- 10

11 vdi na otázky týkající se souasného stavu integrace, integraní politiky, legislativy a opatení, definice speciálních vzdlávacích poteb / postižení kategorie, diagnostika, postup pi zaleování, poskytované pée žákm se speciálními vzdlávacími potebami (ve vku povinné školní docházky) podle typu a místa poskytované pée, podle kategorie speciálních vzdlávacích poteb, podle vkové skupiny, kurikula a výuky dostupnost kurikula, typ úprav pizpsobování vzdlávacích cíl, organizace a obsahu vzdlávání, formy dalšího vzdlávání pedagog a podpory uitel hlavního vzdlávacího proudu v oblasti speciálního vzdlávání, role speciálního pedagoga v procesu integrace, postoje rodi k integraci, a to ve srovnání pístup v eské republice a ve vybraných evropských zemích. Dílí cíl výzkumného zámru bude realizován ve více rovinách a postupných krocích: První rovina Popis model inkluzivního vzdlávání na základ literárních zdroj. Pozornost bude vnována rozdíl mezi jednotlivými modely, podmínkám, které zajišují jejich efektivní realizaci. Druhá rovina V této rovin se výzkumné šetení bude zabývat rámcovými podmínkami pro inkluzivní vzdlávání ve školském systému. Využity budou metody analýzy dokument apod. Tetí rovina Výzkumné šetení bude zjišovat nutné podmínky pro úspšnou implementaci inkluzivního vzdlávání v podmínkách školy. Pedmtem zkoumání bude systém školy, systémový rámec pro realizaci vzdlávacího programu a pojetí rozdílností mezi žáky, zpsob týmové spolupráce mezi uiteli pi efektivním inkluzivním vzdlávání, implementace vnjší podpory pro vasnou identifikaci a podporu potebného žáka s odlišnými potebami a nároky na vzdlávání. Využívané budou metody analýzy dokument, ízeného rozhovoru, dotazníku, pozorování apod. tvrtá rovina Na této úrovni bude šetení zameno na konkrétní práci pi výuce v inkluzivních tídách. Na základ pozorování, analýzy výukových situací, dotazníkového šetení, ízených rozhovor apod. bude specifikován kontext efektivní práce ve tíd s integrovanými žáky. Pedmtem pozornosti budou vedle uitele i všichni žáci tídy, zpsoby a specifika pro stanovování a naplování výukových cíl pro tídu i individuální žáky, podmínky pro aktivní úast pi výuce, podmínky pro efektivní výuku žák integrovaných i žák ostatních. Pi ešení zkoumané problematiky bude uplatnna komparace v rámci teoretického výzkumu a empirický výzkum. Výstupem bude srovnávací studie. 11

12 2. Bude uplatnna hlubší výzkumná strategie, která se opírá o adu kvalitativních i kvantitativních metod sociáln pedagogického výzkumu: Z oblasti kvalitativního výzkumu budou využity pedevším zkušenosti badatel se zúastnným pozorováním, práce se zamenými skupinami (focus group) pedevším uiteli a rodii, nkteré nov vytvoené, ale i klasické projektivní metody (nedokonené vty) apod. Na základ vytvoené (zakotvené) teorie se nkteré získané kategorie a pojmy vážící se k výzkumu zakomponujeme do vybraných metod kvantitativního výzkumu. Pedpokládáme využití technik dotazování, q-metodologie a sémantického diferenciálu. Souástí výzkumu bude i ovení navržené typologie vetn edukativn stimulaních postup a metodik. V této fázi kvantitativního výzkumu uvažujeme o využití strukturovaného dotazníku s hodnotícími škálami. 3. Na vzdlávání a výchovu nadaných jedinc jsou ve svt rzné názory, neexistuje totiž typ univerzálního nadaného jedince, ani nejlepší zpsob výchovy a vzdlávání. Aby uitelé mohli o vzdlávání a výchov nadaných žák rozhodovat, musí mít dostatek seriózních a kvalifikovaných informací, což je cílem této ásti výzkumného zámru. Na základ zjištných výsledk chceme pipravit odborné materiály pro uitele, jak pracovat s tmito žáky, nebo každé dít by mlo mít možnost plného rozvoje svého potenciálu. V rámci výzkumného zámru budeme kontaktovat mezinárodní spolenost ECHA (spolenost pro talent a nadání), která je poradcem Rady Evropy pro vzdlávání nadaných. Do naší innosti rovnž zahrneme aktivní úast pi píprav a realizaci domácích, pípadn mezinárodních soutží nadaných žák (fyzikální a matematické olympiády), zapojení do SVO apod. Ke zpracování výzkumného úkolu bude použit empirický výzkum s cílem zjistit, jaký je stav pístupu ke vzdlávání nadaných žák v eské republice s komparací se situací v zahranií. 4. Mapování reálného stavu integrativní školní praxe je u nás uskuteováno spíše v dílích analýzách, které zkoumají podmínky realizace integrativních opatení vzhledem k jednotlivým typm postižení. Komplexnjší pohled do reality integrativních tíd a škol vedený z pozic didaktických dosud chybí, stejn jako analýza objasující procesy fungování integrativních opatení ve školní praxi. Hledání odpovdi na otázku, jaká didaktika, resp. jaká školní praxe je funkní vzhledem k cílm a požadavkm integrace/inkluze, je zakázkou pro pedagogický výzkum, který má u nás v této oblasti uritý deficit. ešení této otázky velmi úzce souvisí se zvyšováním kvality integrativní praxe, pro nž je klíovým pedagogické jednání uitele. Pi naplování výše formulovaných cíl budou uplatovány kvantitativní a kvalitativní postupy: 12

13 Pi plnní cíle 1 budou uplatnny tyto metody a techniky: dotazníky (inventáe), kterými se bude na základ proklamací uitel zjišovat (didaktický) profil integrativní praxe (jaké metody, formy, principy, strategie aj. jsou využívány). Dotazníkové šetení bude doplnno metodou nezúastnného pozorování (záznam profilu integrativní praxe do pozorovacích arch). Pi plnní cíle 2 pjde o ovení toho, jaké vzdlávací efekty a jaké kompetence jsou dosahovány na stran žák pi aplikování uritých didaktických pístup, strategií i koncepcí. Z diagnostických a výzkumných metod zde budou uplatnny: terénní experiment, didaktické testování, sémantický diferenciál aj. Pi plnní cíle 3 hodláme postupovat cestou pípadových studií (portrét) expertního jednání uitel, piemž se chceme zamovat i na oblast jejich pedagogického uvažování a jejich subjektivních teorií. Výzkum zde bude open o narativní postupy a techniky strukturování koncept. Pi naplování cíle 4 pjde o vytvoení teoretického modelu integrativní didaktiky, který bude vycházet z dat získaných pi plnní cíl 1-3. Ovování tohoto modelu v praxi bude vyústním projektu. Bude provedena analýza dostupných ŠVP v kapitole, která se povinn zabývá žáky se speciálními vzdlávacími potebami a kde mají uitelé uvést, jak s tmito žáky budou pracovat (dále je možné provést komparaci plán (ŠVP) a reality v konkrétních školách). V rámci výzkumu bude provedeno dotazníkové šetení pístup uitel ZŠ k integraci žák se speciálními potebami (možno je doplnit pípadovými studiemi). V modelu integrativní didaktiky bude zamena pozornost na možnosti projektové výuky ve výuce tchto žák. 5. Ve zkoumání týkající se oblasti mateského jazyka a literatury u žák s narušenou komunikaní schopností vetn žák se specifickými poruchami uení budou použity metody kvalitativn i kvantitativn orientovaného výzkumu. Pi zpracování výzkumné innosti budou využity následující techniky: analýza naší i zahraniní odborné literatury z dané oblasti, dotazník, pozorování, analýza dokument (výsledk inností žák z oblasti mluveného i psaného projevu), rozhovor. K výzkumu oblasti cizího jazyka u žák se speciálními vzdlávacími potebami, zejména s orientací na žáky se specifickými poruchami uení budou použity tyto strategie a metody: 13

14 Strategie: Vytvoení harmonogramu a asového plánu pro provádní výzkumu a rozdlení konkrétních dílích úkol v pracovním týmu Navázání kontaktu s brnnskými základními školami Provádní a vyhodnocování výzkumu Navržení vhodných výukových metod, postup a strategií pro výuku cizích jazyk u žák se speciálními vzdlávacími potebami Ovování jejich efektivity. Metody: Technika obsahové analýzy Kvantitativní metody technika dotazníku Kvalitativní metody standardizovaný rozhovor s uiteli a žáky Pozorování Technika experimentu pi uplatování metod vedoucích k efektivnjšímu osvojování cizího jazyka u dané cílové skupiny Evaluaní techniky. 8. Vzdlávání žák se zdravotním postižením a znevýhodnním i vzdlávání žák s vývojovými poruchami uení vyžaduje od uitele matematiky specifické pístupy pi používání vhodných metod práce a vhodných kompenzaních pomcek, které usnadní žákm chápání matematických pojm. Doposud se na školách tyto materiály vyskytují v malé míe a uitelé, kteí jsou vzdláváni pro výuku matematiky na základních školách požadují seznámení s vhodnými postupy pi výuce i s vhodnými didaktickými pomckami. V rámci ešení projektu se tyto materiály budou postupn ovovat. K výzkumu budou použity postupy: Empirický výzkum na školách zjištní stavu a poteb škol pi zajišování vzdlávání žák se specifickými vzdlávacími potebami v matematice. Individuální pohovory s uiteli matematiky. Individuální innosti se žáky v oblasti jejich poteb v rámci matematického vzdlávání. Organizace seminá a konzultací pro uitele matematiky. 7. V rámci výzkumu v oblasti vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami ve vzdlávací oblasti lovk a píroda je využit základní empirickoteoretický a aplikovaný výzkum. 14

15 Základní empiricko-teoretický výzkum: analýza fyzických a psychických pedpoklad žák se SVP pro pírodovdné vzdlávání analýza podmínek pírodovdného vzdlávání žák se SVZ v souasné ZŠ analýza souladu vzdlávacích standard a vzdlávacích možností žák se SVP v pírodovdných pedmtech (vetn zahraniních zkušeností) stanovení problémových pírodovdných vzdlávacích cíl (vdomostí, dovedností a postoj) v kompetenní podob Aplikovaný výzkum: vytvoení vzdlávací technologie pro vybrané pírodovdné kompetence, tedy výukové metody, formy a prostedky (draz bude kladen a psychomotorické dovednosti pozorování, experimentování, mení apod.) vytvoení nových výukových pedmt i jejich ástí pro pregraduální a postgraduální pípravu uitel pírodovdných pedmt (vetn výukových materiál) Metody: faktorová analýza, srovnávací analýza, dotazníky, didaktické testy, pozorování, rozbor prací žák, anamnéza, didaktický experiment aj. V rámci výzkumu v oblasti vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami ve vzdlávací oblasti matematika bude provádn empiricko-teoretický a aplikovaný výzkum. Základní empiricko-teoretický výzkum: analýza fyzických a psychických pedpoklad žák se SVP pro matematické vzdlávání analýza podmínek matematického vzdlávání žák se SVZ v souasné ZŠ a na nižších gymnáziích analýza souladu vzdlávacích standard a vzdlávacích možností žák se SVP v matematice Aplikovaný výzkum: vytvoení vzdlávací technologie pro vybrané matematické kompetence, zvlášt pak na rozvoj funkního a kombinatorického myšlení a na práci s daty vytvoení nových výukových pedmt i jejich ástí pro pregraduální a postgraduální pípravu uitel matematiky, draz bude kladen na využití po- íta ve výuce matematiky a na integraci matematiky s pírodovdnými pedmty 15

16 Metody: faktorová analýza, srovnávací analýza, dotazníky, didaktické testy, pozorování, obsahová analýza práce žák se SVP, didaktický experiment aj. 1. Ke zkoumání v oblasti vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami ve vzdlávací oblasti lovk a zdraví se zamením na výchovu ke zdraví budou použity tyto metody empirického šetení: technika obsahové analýzy analýza, statistika potu žák se speciálními vzdlávacími potebami na základních školách brnnského regionu (integrovaní žáci, žáci mimoádn pohybov nadaní) standardizovaný rozhovor s uiteli k danému tématu dotazník s uiteli integrovaných žák k danému tématu obsahová analýza výsledk innosti žák se speciálními vzdlávacími potebami. 2. Ve spolenosti je nedostatek kvalifikovaných pracovník v nkterých (pevážn dlnických a emeslných) profesích, zvyšuje se nezamstnanost, jsou problémy s uplatnním absolvent stedních škol na trhu práce, problémy s rekvalifikací a problémy s absolventy ZŠ, kteí zstávají z rzných dvod bez dalšího vzdlávání vtšinou žáci se zdravotním postižením a znevýhodnním. Profesní orientace je na základních školách zpravidla záležitostí výchovných poradc, pípadn školních psycholog. Rámcový vzdlávací program zdrazuje významnou úlohu základní školy v této oblasti. Uitelé nepsobí vždy úinn v oblasti volby povolání, i když v rámci pravidelné výuky mají nejvtší prostor. Nejsou na tuto innost odborn pipraveni, zpravidla nemají dostatek potebných informací o náplni a perspektivách uebních obor a zejména motivaci pro innost v profesn orientaní oblasti. Strategie a použité metody Provést obsahovou analýzu stávajících materiál se vztahem k profesní orientaci (odborná literatura, materiály z úad práce (IPC), pedagogicko psychologických poraden aj.). Vyhodnotit všechny možnosti pro profesní orientaci žák zdravotn postižených v jihomoravském regionu. Pomocí kombinovaného dotazníku kvalitativn i kvantitativn vyhodnotit nkteré souasné problémy na základních školách. ízenými rozhovory s editeli, výchovnými poradci a uiteli základních škol v jihomoravském regionu zjistit píiny zjištných problém a perspektivní možnosti práce v profesn orientaní oblasti na základních školách Vypracovat metodické materiály pro poteby uitel vybraných vyuovacích pedmt a jejich úinnost ovit v praxi pedagogický experiment. 16

17 Pipravit, vést a vyhodnotit výuku v rámci pípravy budoucích uitel na katede technické a informaní výchovy pedagogický experiment. 10. V rámci aplikovaného empiricko-teoretického výzkumu v oblasti vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami v doplujícím vzdlávacím oboru Dramatická výchova bude pozornost zamena na jejich rozvoj osobnostní, sociální a umlecký v rámci širšího kolektivu. Hlavní témata zkoumaných problém Vliv metod dramatické výchovy na snížení podílu neúspšných žák ze sociálního a etnicky znevýhodnného prostedí. Využití divadla fórum jako prevence patologických jev vyskytujících se ve školních kolektivech. Vliv metod dramatické výchovy na integraci student se zrakovým postižením do školního kolektivu. Metody výzkumu Zúastnné pozorování. Pípadové studie. Dotazník. Hodnotová škála. Obsahová analýza textu. Kazuistiky, dokumentace (CD, DVD, videodokumenty) Školní drama jako výzkumná metoda V rámci empirického výzkumu bude uskutenna komparativní studie na školách zamená na srovnání souasného stavu integrace zrakov postižených. 17 Marie Vítková (KSpP PdF MU) Výzkumný zámr MSM Škola a zdraví pro 21. století Výzkumný zámr: MSM ešitel: doc. PhDr. Evžen ehulka, CSc. Doba ešení: Výzkumný zámr ŠKOLA A ZDRAVÍ PRO 21. STOLETÍ pedstavuje široký, multidisciplinární projekt, kde se spojují odborníci spoleenských a pírodních vd zabývající se zejména vzdláváním uitel, tedy pedagogové, lékai a psychologové, kteí se snaží aplikovat myšlenky souasné vdy a moderní svtové zdravotní politiky a ideologie v život souasné školy.

18 Projekt se zabývá problematikou zdravého životního stylu a zdravotní chování, které škola mže a má ovlivovat a chce dát škole informace, které by umožnily zefektivnit výchovu ke zdraví, zejména mladé generace. Cílem projektu je komplexní pohled na zabudování problematiky zdraví v jeho složce tlesné, psychické a sociální do základního školního vzdlání, vytvoení metodologické a metodické koncepce výchovy a podpory zdraví a ovení evaluaních nástroj ke zjišování efektivity zdravotní uvdomlosti (dovedností, vdomostí, postoj a odpovdnosti) žáka a školy jako instituce. Slovy Rámcového vzdlávacího programu (2002) je...zdraví lovka v sou- asnosti chápáno jako vyvážený stav tlesné, duševní a sociální pohody. Je utvá- eno a ovlivováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotn preventivní chování, kvalita mezilidských vztah, kvalita životního prostedí, bezpeí lovka atd. Zdraví je pedpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost. Proto je také jednou z priorit základního vzdlávání. Cíle a úkoly projektu výzkumného zámru vycházejí z materiál Svtové zdravotnické organizace (SZO/WHO) ZDRAVÍ 21 a následného vládního usnesení k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva eské republiky ze dne 30. íjna 2002, z rozpracování tchto závr do školských dokument, a je inspirován myšlenkami Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání (kap lovk a zdraví). Zamení celého projektu je orientováno do oblasti výchovy a prevence. Prevence je ve své podstat inností zamenou k podpoe zdraví a je vedena snahou nemocem pedcházet. Podpora zdraví je koncipována jako aktivita ne proti nemu, ale pro nco pro zdraví. V uritém pojetí lze podporu zdraví oznait za obecnjší pojem než prevence. Podpora zdraví zahrnuje jak prevenci, tak i výchovu ke zdraví. Pi jiném pohledu mžeme podporu zdraví oznait jako innost sanogenní (ozdravující) nebo jako primární prevenci, tedy v podstat jako ást prevence. V programu Zdraví 21 není podstatné, zda jde o prevenci nebo podporu zdraví, co je obecnjší nebo co je dležitjší. Hlavní je, zda a do jaké míry urité innosti napomáhají zdraví lidí. V našem projektu jde pedevším o prevenci primární, která se týká doby, kdy porucha nebo nemoc ješt nevznikla. Jde o aktivity posilující zdraví (sanogenní innost), psobící proti rizikovým faktorm (primordiální prevence), popípad to jsou innosti zamené proti konkrétním nemocem. Celý plánovaný projekt je možno strukturovat do následujících oblastí: Oblast teorie a geneze problému zde budou ešeny otázky historického vývoje školy a zdraví, souasné filozofické problémy zdraví a zdravotní politiky a ideologie a speciální pozornost bude vnována otázkám zdraví v kontextu sou- asné vdy. 18

19 Oblast preventivních program navazujeme zde na tvorbu program protidrogové prevence se speciálním zamením na 1. stupe ZŠ, protikuácké programy pro dti a mládež, prevenci v oblasti zdravotních rizik a úinnost dopravní výchovy dtí, jako oblasti nejastjších úraz v tomto vku. Oblast výchovy ke zdraví výchova ke zdraví v pipravovaných školských dokumentech (Rámcový vzdlávací program), vytvoení studijního programu Výchovy ke zdraví ve studiu uitelství, studium programu Školy podporující zdraví. Oblast tlesného zdraví monitorování a ovlivování fyzického zdraví mládeže (s preferencí ZŠ), sledování tlesné zdatnosti a vytvoení preventivního pohybového programu pro žáky a vytvoení modelu k ovlivování postoj k pohybové aktivit. Oblast psychického zdraví zahrnuje otázky psychologického výzkumu rizikového chování, studium osobnosti žáka a osobnosti uitele z aspektu pracovních podmínek, tedy zátže, stresu, burnout syndromu, technik zvládání zátže a možností formování dovedností v tomto smru, úlohy osobnosti uitele pi vytváení zdravého životního stylu a tvorbu koncepce zdravé osobnosti. Oblast sociálního zdraví problémy sociáln psychologického event. sociologického výzkumu klimatu zdravé školy, programy kultivace interpersonálních dovedností ve škole Oblast materiálního prostedí zde bude vnována pozornost fyzikálním, chemickým, biologický, biofyzikálním a ekologickým otázkám souasné školy, které mají vztah ke zdraví. Informaní monitoring v dané oblasti prbžn a aktuáln sledovat otázky zdraví a školy v odborné i populární literatue, internetu a médiích v jazykové oblasti anglické, nmecké, francouzské, ruské a polské. V jednotlivých oblastech budou teoreticky a výzkumn sledovány tyto problémy, které se, mimo jiné, opírají o rozpracování Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R, který vychází u usnesení vlády eské republiky a byl projednán dne 30. íjna 2002: Ad 1) oblast teorie a geneze problému Problém zdraví a škola není v djinách našeho a svtového školství nový. Poznání a zmapování historických souvislostí umožní pedagogm a školám lepší pochopení daného tématu. V naší i svtové literatue je jen ojedinle výzkumn šet- ena problematika zdravotních a hygienických snah školy, i když pitom jde o myšlenky, které v rzných podobách implicite i explicite obsahoval každý školský systém. Už ve starovku nacházíme stopy v zákonech a náboženských píkazech. Které se týkají hygieny, pochopiteln ješt jinak chápané než v novovku. Každá spolenost projevovala uritou starostlivost o zdravý vývoj dtí a mládeže. Tyto myšlenky byly asto vázány na filozofické a náboženské ideje. Mezníkem v tomto 19

20 vývoji je dílo J. A. Komenského, kde množství myšlenek vztahující je k psychohygien a psychologii zdraví, eká ješt na zpracování. Podobn bychom mohli uvádt adu dalších významných myslitel pedagogiky naší i svtové. Na zpracování také eká souhrnné syntetické studium historických myšlenek pedagogiky, medicíny a hygieny. Vznik a rozvoj školní hygieny znamenal velký skok v rozvoji vztahu škola a zdraví, ale ješt donedávna bylo vzájemné ovlivování pedagogiky a hygieny malé a nevyužívalo se syntézy myšlenkového bohatství obou tchto disciplín. Historici v našem týmu výzkumného zámru provedou historickou analýzu daného problému v kontextu našich i evropských djin a budou dané otázky zkoumat v historické perspektiv pi zvážení vliv sociáln-ekonomických, politických, náboženských, kulturních i multikulturních. Ad 2) oblast preventivních program Plánované úkoly našeho výzkumného zámru využívají zásti také existujících preventivních program výchovy ke zdraví, které je však nutno dále zdokonalovat, vzájemn integrovat a vypracovat spolehlivé metody jejich evaluace. Jsou to pedevším protikuácké programy, nebo WHO pokládá kouení za nejvýznamnjší preventabilní rizikový faktor a omezení šíení epidemie kuáctví za hlavní prioritu spolenosti. Vtšina kuák zaíná kouit v období dospívání a vk zaátk pravidelného kouení se stále snižuje. Pedcházet zdravotním rizikm kouení nestaí tradiní formou výuky, ale je teba psobit na dti a mladistvé speciálními programy. Rozpoznání a žádoucí ešení rizikových situací není omezeno jen na kuáctví, ale zahrnuje i konzumaci alkoholu, drog a patologické hráství. Relativn samostatnou oblastí zdravotních rizik, které se podílejí na nejvtší nehodovosti a úrazovosti dtí a mládeže, jsou dopravní rizika, jejichž významnost bude stále narstat. V této oblasti panuje spíše kampaovitost a nesystémovost, asto pecházející až do represivních opatení. V rámci podpory zdraví je nutno koncipovat také dopravní výchovu a integrovat ji do oblasti pedcházení rizik. Cílem je vytvoit vedle zmapování souasného stavu postgraduální programy dopravní výchovy pro pedagogy. Ad 3) oblast výchovy ke zdraví Tato oblast se prolíná s pedchozí. Draz zde vidíme na vytvoení konkrétních vzdlávacích program jednak pro uitele, ale zejména pro žáky základních škol. Do tchto cíl je nutno dovést programy pvodn a primárn pipravované pro pedagogy, kteí jsou hlavním lánkem penosu tchto informací k mladé populaci. Hlavním cílem tchto vzdlávacích akcí je vybavit uitele odbornými podklady, nejnovjšími zdravotnickými a psychologickými informacemi a rozpracovat metodiku vhodnou pro výuku. Posunout zdravotní osvtu do školního vku a napo- 20

21 moci formování celoživotních postoj pro racionální hodnocení hlavních zdravotních rizik a pevzetí zodpovdnosti za vlastní zdraví. Další z dílích cíl výzkumného zámru se týká velmi opomíjené problematiky hlasové kultury uitele v pedagogickém procesu. Hlasové ústrojí uitel na všech školských stupních je vystaveno zvýšené námaze. Mnoho pedagog nezvládá základy hlasové techniky, proto u nich asto dochází k hlasovým poruchám, které ztžují, nkdy i znemožují výkon tohoto povolání. Kultura hlasového projevu uitele má také nesporný výchovný vliv a je proto nutné se výzkumn tmito otázkami zabývat. Ad 4) oblast tlesného zdraví V oblasti tlesného zdraví mžeme uvést jako jeden z hlavních výzkumných cíl sledování tlesné zdatnosti, jejího formování a vývoje u školní mládeže. S rozvojem tlesné zdatnosti, která je výrazem fyzického zdraví mládeže, pímo souvisí vytvoení preventivního pohybového programu pro žáky a koncipování modelu k ovlivování postoj k pohybové aktivit. Bez pravidelné pohybové aktivity se stává tlesná zdatnost pomíjivou kategorií. I vysoce zdatné dti se stanou nezdatnými dosplými, pokud do svého životního režimu pravideln nezaazují pohybovou aktivitu. Z toho dvodu je nutné chápat hodnocení tlesné zdatnosti jako integrální souást komplexního pohybového programu. Ten musí smovat k systematickému vzdlávání dtí a mládeže v otázkách zdravotního významu tlesné zdatnosti a pohybové aktivity a k vytváení potebných pohybových dovedností podporujících zdraví. Dti by si mly osvojit sebehodnocení a interpretaci výsledk tlesné zdatnosti, nauit se sestavovat plán osobního kondiního programu a motivovat sebe sama k udržení vlastní pohybové aktivity. Zdravotn orientovaná zdatnost je definována jako zdatnost ovlivující pímo i nepímo zdravotní stav jedince (vztahující se k dobrému zdravotnímu stavu) a psobící preventivn na zdravotní problémy spojené s hypokinézou. Výkonov orientovaná zdatnost, zahrnující více složek tlesné zdatnosti, zdrazuje dosažení maximálních výkon a má význam napíklad pi výbru sportovn talentovaných jedinc. Ad 5) oblast psychického zdraví I když psychické zdraví je organicky spojeno o ostatními složkami zdraví, mžeme se zde pedevším sledovat akcent na pozitivní vztah k sob samému, na sebeaktualizaci, adekvátní vnímání reality, schopnost adaptace a optimální zvládání životních nárok. Cílem je zde prostudovat mechanismy zvládání zátže a vytvoit programy pro bezstresové zvládání školní práce, zkoušek i dalších zátží v život. Tyto otázky se týkají nejen žák, ale také uitel. U uitel je nutno se zamit na zkoumání kvalitativních i kvantitativních charakteristik zátže a jejího zvládání, na rozvoj burnout syndromu, na psychologické komponenty zdravého životního stylu a na rozvoj zdravé osobnosti, nebo uitel je hlavním lánkem a model ve výchov- 21

22 ném procesu, který je asto pro žáky v jejich vkovém období hlavním a urujícím psychologicko-sociálním vztahem. Více výzkumné pozornosti je také nutno vnovat otázkám práceschopnosti, výkonnosti a determinantám jejího prbhu (tzv. biorytmy), únav a monotonii, s ímž souvisí schopnosti a dovednost odpoívat, rekreovat se a relaxovat. V sou- asném školním vzdlávání tyto informace bývají zabudovány spíše náhodn a sporadicky a je nutno je systematizovat, didakticky je utídit s respektováním vkových možností žák i aktuálních požadavk prostedí. Psychologický pístup k výchov ke zdraví upozoruje na význam individuality a osobnostních vlastností, které je nutno pi efektivním pístupu pln respektovat a v tomto smru pinášet informace škole a pedagogickým pracovníkm. Vedle kognitivních a dovednostních charakteristik osobnosti žáka je také potebné pro souasnou školu získat informace o emocionálním a motivaním svt žáka v dnešní škole. Ad 6) oblast sociálního zdraví Celkovým cílem výzkum v oblasti, kterou oznaujeme jako sociální zdraví je pedevším poznání interpersonálních vztah žáka a uitele, vztah mezi žáky a studium školního klimatu. M. Havlínová (1998) uvádí, že výsledným produktem zptných úink kvality sociálního prostedí na lidi a jejich pohodu jsou sociáln-psychologické jevy, které se bžn oznaují jako sociální klima a sociální atmosféra, což je subjektivní prožitek sociálního prostedí. Mluví se nejen o sociálním prostedí, klimatu a atmosfée, ale také o étosu a kultue, a to celé školy, uitelského sboru, jedné tídy, výuky v dané tíd, komunikace v dané tíd apod. Sociální klima zahrnuje jevy dlouhodobé, typické pro danou školu nebo tídu po nkolik msíc i let. Sociální klima tídy spoluvytváejí žáci celé tídy, skupinky žák v dané tíd, jednotliví žáci, dále všichni uitelé vyuující v jedné tíd a konen uitelé jako jednotlivci. Sociální klima tídy je zprostedkovan ovlivnno též sociálním klimatem školy a klimatem uitelského sboru. Ad 7) oblast materiálního prostedí Kvality materiálního prostedí jsou dležitou souástí a podmínkou zdraví a musí vytváet zdravé prostedí. Situace je v tomto smru zdánliv snazší, nebo existuje ada závazných norem, které upravují parametry materiálního prostedí. M. Havlínová (1998) v této souvislosti mluví o vcném prostedí školy, které zahrnuje všechny její budovy a pidružené venkovní prostory, jejich prostorové ešení, za- ízení a vybavení. Na tom, nakolik vcné prostedí ve svém celku vzbuzuje u lidí, kteí v nm pracují a žijí, pocit pohody, se podílejí následující vlastnosti jako je hygienická nezávadnost (fyzikální, chemická, biologická), bezpeí ve vcném smyslu, funknost a úelnost, podntnost (motivace k innostem v daném prostedí), este- 22

23 tinost a zabydlenost, dostupnost všech prostor školy k pohybu a užívání a nabídka osobního prostoru (místo pro vlastní vci). Ad 8) informaní monitoring v dané oblasti Problematika škola a zdraví je aktuální na celém svt a ada souasných vdeckých teorií, požadavk z praxe i ideologických a politických materiál upozoruje na její význam, i pímo vyžaduje jejich ešení. Již proto nelze provádt studium v této oblasti izolovan, bez aktuálních zahraniních informací, které ale není možno zase pasivn pebírat, nebo oblast škola a zdraví má mnoho národních a lokálních determinant, bez jejichž respektování, studia a zvážení by nebyla možná efektivní práce v této oblasti. pro dosažení všech základních cíl, které si výzkumný zámr ŠKOLA A ZDRAVÍ PRO 21. STOLETÍ stanovil, je nutné pouené a aktivní sledování zahraniních informací o tomto tématu. Dílím cílem v této oblasti je provádní analyticko-syntetických studií o dané problematice, a to v jazykové oblasti anglické, francouzské, nmecké, polské a ruské. Nejedná se o pouhé pasivní rešerše informací, ale o vyhledávání poznatk, teorií a výzkumných zjištní, které korespondují s cíly, úkoly a výsledky výzkumného zámru, doplují je a rozšiují. Cílové zamení výsledk projektu ŠKOLA A ZDRAVÍ PRO 21. STOLETÍ formulujeme citací z Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: poznávání zdraví jako nejdležitjší životní hodnoty; jednání (uvažování) v souladu se zdravím; pochopení zdraví jako stavu tlesné, duševní a sociální pohody a k usilování o vyrovnanost tchto složek v každodenním život; získávání orientace v základních názorech na zdraví a v innostech preventivn podporujících zdraví i k jejich postupnému aktivnímu uplatování v každodenním život; rozpoznávání základních situací ohrožujících tlesné a duševní zdraví (nemoc, úraz, osobní ohrožení, návykové látky atd.) a k osvojování dovedností jim pedcházet nebo je ešit; upevování zpsob jednání, která neohrožují zdraví vlastní, ani zdraví jiných lidí; poznávání zdroj informací o zdraví i sportu a osvojování zpsob, jak informace získávat, hodnotit a využívat; poznávání dostupných míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví (sportovišt, zdravotní poradny, zdravotní zaízení atd.) a jejich využívání. Pedpokládané výsledky jsou smrovány pedevším do oblasti pedagogiky a školství a dále mohou pinést poznatky pro oblast psychologie a oblast veejného zdravotnictví a sociální lékaství. Evžen ehulka (KPsy PdF MU) 23

24 ešení projektu LC Centrum základního výzkumu školního vzdlávání na PdF MU v roce 2006 Projekt: MSMT LC ešitel: doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. (PedF UK, Praha) Spoluešitel: doc. PhDr. Jií Nmec, Ph.D. (PdF MU, Brno) Doba ešení: ešení projektu Centra základního výzkumu školního vzdlávání v roce 2006 bylo zameno na rozvoj koordinovaných vdeckovýzkumných aktivit s relevantními výstupy, etnou publikaní produkcí, prohlubování teoreticko-metodologické báze oboru, posilováním mezinárodní spolupráce a vdeckých kontakt s významnými pracovišti pedagogického výzkumu v zahranií. V prvním roce ešení byl stabilizován integrovaný ešitelský tým dvou pracoviš, Ústavu výzkumu a rozvoje vzdlávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Centra pedagogického výzkumu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. V Centru pedagogického výzkumu PdF MU jsou ešeny cíle: V006 (vytvoení modelu tvorby kurikula všeobecného vzdlávání) a V007 (vytvoení metodologie zkoumání proces vyuování a uení). ešení projektu v dílím cíli V006 probíhalo v souladu s plánem. V prbhu roku 2006 byla provedena kritická analýza literatury a mezinárodních dokument vztahujících se k problematice kurikula. Výstupem je celkem 17 studií a jeden sborník, na jejichž sepsání se podíleli jak brnnští tak pražští pracovníci. Vzhledem k tomu, že tyto publikace vznikly v úvodní etap ešení projektu, jsou zameny na mapování klí- ových problém teorie, tvorby a výzkumu kurikula. Pozornost byla vnována také problémm školního vzdlávání v eské republice i v zahranií, analyzovaly se problémy související s cíli a obsahy vzdlávání ve vybraných vyuovacích pedmtech, resp. vzdlávacích oblastech, a to zejména v oblasti cizích jazyk a matematicko-pírodovdného vzdlávání. Vedle toho byly zpracovány další teoretické studie, v nichž se vnovala pozornost vybraným tématm kurikulární problematiky (paradigmata kurikulárního diskursu, role uitele pi práci s kurikulem, kurikulární politika, trendy vývoje všeobecného vzdlávání, kompetence ve struktue kurikula a další). Významný píspvek k ešení cíle V006 pedstavuje zkoumání uebnic v rzných vyuovacích pedmtech a oborech školního vzdlávání. Studie k výzkumu uebnic, které ešitelský tým publikoval, nabízejí pehled o výzkumech uebnic realizovaných v eské republice a v zahranií, vnují pozornost nkterým metodologickým problémm tvorby a výzkumu uebnice a prezentují výsledky vlastních empirických výzkum uebnic. Výsledky výše uvedených analýz byly prbžn prezentovány na konferencích a semináích doma i v zahranií. Na PdF MU v Brn byla uspoádán konference Foreign Language Acquissition at an Early Age ( ), dále seminá Problémy kurikula základní školy ( v souvislosti s ešením projektu GA R 24

25 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy), seminá pracovní skupiny pro výzkum uebnic ( ), semináe vnované terminologickým problémm spojeným s kurikulem ( a ). Tchto odborných akcí se vedle ešitel úastnili také doktorandi a dále pizvaní odborníci z eské republiky i ze zahranií. Syntetizujícím výstupem za rok ešení 2006 je studie Model tvorby kurikula všeobecného vzdlávání publikovaná v Orbis scholae (Maák, Janík 2006). V píštím roce budou badatelské a publikaní aktivity ešitel smovat k vytváení integrovaného modelu tvorby kurikula. Výsledky této práce budou prbžn publikovány, nap. v Orbis scholae 1/2007, které bude zameno na kurikulární problematiku. Dále bude pokraovat výzkum uebnic, jehož výsledky budou prezentovány ve sborníku s názvem Hodnocení uebnic. V souvislosti s ešením projektu Centra základního výzkumu školního vzdlávání bude uspoádána konference k problematice kurikula, z níž bude vydán sborník píspvk na CD-ROM. V souvislosti s ešením cíle V007 byla v prbhu roku 2006 publikována jedna monografie a 6 studií. V tchto publikacích jsou dokumentovány vize i aktivity ešitelského týmu. V úvodní etap ešení projektu byly položeny základy archívu výzkumných dat, která zde budou archivována v rzných formátech, aby byla využitelná pro další pípadné (re)analýzy. Dále byla vytvoena a pilotována metodika analýzy proces vyuování a uení (videostudie), která navazuje na pedchozí výzkumy realizované Centrem pedagogického výzkumu PdF MU. Hlavním publikaním výstupem je monografie Videostudie: výzkum výuky založený na analýze videozáznamu (Janík, Miková 2006), která popisuje metodiku videostudie v obecných metodologických souvislostech a na konkrétním píkladu ilustruje možnosti její adaptace vzhledem k oborov specifickým aspektm výuky fyziky v základní škole. Dalším syntetizujícím výstupem za rok ešení 2006 je studie Zkoumání proces vyuování a uení prostednictvím videostudie publikovaná v Orbis scholae (Janík, Najvar 2006). V prbhu roku 2006 se pipravovala a ovovala konkretizovaná metodika CPV videostudie cizích jazyk, která byla pedložena k externímu oponentnímu ízení ( ). Závry oponentního ízení byly využity ke zkvalitnní metodiky. V rámci ešení cíle V007 byl uspoádán cyklus metodologických workshop vnovaných problematice výzkumu založeného na analýze videozáznamu. Cílem workshop bylo zprostedkovat získané metodologické dovednosti a zkušenosti lenm ešitelského týmu a studentm magisterských a doktorských studijních program a dalším zájemcm. Workshopy byly vnovány následujícím tématm: Kategoriální systémy a výzkum výuky založený na analýze videozáznamu ( ); Stav ešení dílích projekt videostudie zempisu a videostudie fyziky ( ); Interview vedené nad videozáznamem metodologický postup zkoumání subjektivních teorií uitel ( ). V píštím roce se bude pokraovat v analýzách zamených na vybrané aspekty výuky v rzných vyuovacích pedmtech (nap. role médií ve výuce fyziky a zempisu se zvláštním zetelem k uebnicím, experimenty ve výuce fyziky, subjektivní teorie uitel fyziky a zempisu). Dále bude proveden sbr dat v rámci videostudie cizích jazyk. 25

26 Vzhledem k tomu, že získané výzkumné výsledky umožují vstupovat do mezinárodn srovnávacího výzkumu, budou výstupy prezentovány v komparativní perspektiv na významných evropských konferencích. ešitelský tým pipravuje ve spolupráci se zahraniními partnery spolená sympozia k problematice videostudii na významných evropských konferencích, jako jsou EARLI 2007, ESERA 2007 a další. Tomáš Janík, Veronika Najvarová (CPV PdF MU) Projekt GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy po druhém roce ešení Projekt: GA R 406/05/0246 ešitel: prof. PhDr. Josef Maák, CSc. (PdF MU Brno) Spoluešitel: prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc. (FHS UTB Zlín) Doba ešení: Na ešení projektu se podílejí oboroví didaktikové PdF MU, osvdení spolupracovníci z praxe a doktorandi, kteí zpracovávají tuto problematiku ve svých disertaních pracích. Problematika kurikula je neobyejn široká; sám pojem je sice definin neujasnn, ale literatura o teoretických a praktických otázkách kurikula, zejména v zahranií, je velmi bohatá. Píina tohoto stavu je hlavn v tom, že pojetí i realizace kurikula vychází z rzných spoleenských a kulturních kontext (USA Evropa), z ehož též pramení rozdílné koncepce kurikula. Ovšem sám problém je velmi živý a vyžaduje neodkladné ešení. Navrhovaný projekt se nebude zabývat terminologickými otázkami, ale zamí se na obsahovou rovinu kurikula, která se jeví z hlediska sledovaného cíle jako rozhodující. Aktuálnost problematiky je dána nkolika faktory. Základní vliv má probíhající exploze informací, která se promítá do práce všech škol a vzdlávacích institucí jako výzva ke zmnám ve vzdlávání, a to jak ve form, tak i obsahu. Rodící se znalostní, informaní, kvantová spolenost nové civilizace (srov. dokumenty OECD a EU, Bílá kniha) nastoluje adu otázek, které se týkají také výbru, charakteru a struktury znalostí. Pjde o to osvojit si novou kulturu uení, která se bude vyznaovat krom jiného vtší individualizací pi konstrukci vdomostí, kooperativností, samostatností a zodpovdností uícího se jedince. Kurikulární otázky se ve svtové literatue zaaly ve vtší míe ešit už v polovin minulého století, i když ojedinlé studie se objevovaly daleko díve (nap. Bobitt 1918). Zásadní obrat nastal v šedesátých letech dvacátého století, který pinesl nové metody výzkumu. Od té doby se uskutenilo nkolik svtových konferencí o kurikulu (v posledních letech nap. v Kielu 1993, v Oslu 1995 aj.), které 26

27 pisply k ujasnní problematiky z hlediska amerických tradic v konfrontaci s evropským pojetím a vytvoily základnu pro celosvtovou spolupráci v tomto smru. V souasnosti se do stedu pozornosti dostaly problémy spojené s požadavky multikulturní spolenosti, s otázkami komunikace, se strukturou procesu, s obsahem školních uebnic atd. Objevují se nové pístupy k otázkám kurikula, jako je nap. osobní kurikulum (personal knowledge), skryté kurikulum (tacit curriculum), aktivní znalosti (knowledge-in-action) aj. K dispozici jsou také encyklopedie kurikula, které analyzují rzné aspekty kurikula i shrnují výsledky, kterých bylo ve výzkumech dosaženo (nap. The international encyclopedia of curriculum). V poslední dob se do popedí opt dostávají otázky výbru základního uiva pro jednotlivé typy a stupn škol (tzv. core-curriculum, Kerncurriculum). Naše odborná literatura o kurikulu je sice chudší, ale zájem o tuto problematiku má též dlouhou historii. Lze sem zaadit úsilí O. Chlupa o vymezení základního uiva a etné studie k tomuto tématu, nap. J. Kyrášek, M. Cipro, A. M. Dostál aj. Z novjších autor zasluhují pozornost nap. V. Paízek, F. Singule, J. Prcha, J. Kotásek, aj. Syntetickou studii k problematice kurikula napsala E. Walterová, která v ní podala pehled dosavadních pokus o ešení tchto otázek v zahranií i u nás a v pípadových studiích analyzovala podnty a trendy kurikula v mezinárodní perspektiv. Problém kurikula nazrálých k ešení je mnoho. Za nejzávažnjší lze považovat vytvoení takového kurikula v rámci moderního pojetí vzdlávání, aby škola mohla dostát požadavkm souasné doby, aby žáky pipravila pro život, ale aby je sou- asn nepetžovala, aby byla píjemným místem kooperace žák a uitel. S tímto cílem úzce souvisí výbr vhodného uiva a volba metod podncujících optimální rozvoj každého žáka smrem k samostatnosti a tvoivosti. Práci školy do znané míry determinují školské dokumenty a materiály, nap. osnovy, standardy, metodické píruky, uebnice atd., proto je nutno znát jejich zamení. Stranou pozornosti by neml zstat ani uitel, jeho pregraduální píprava, ale též další vzdlávání. Je zejmé, že kurikulární problematika se promítá do všech oblastí a forem edukace, vdecký pístup ovšem vyžaduje zvolit z tohoto universa jen parciální úsek, který umožní ešit problematiku do hloubky. Cíle projektu a asový rozvrh ešení, pedpokládané výstupy Stanovit hlediska pi vymezování základního uiva ZŠ z pohledu žáka daného vku. Specifikovat charakteristické rysy absolventa ZŠ. Navrhnout koncepci obsahové dimenze kurikula ZŠ, tj. systémov sjednotit, strukturn uspoádat a konkretizovat požadavky na uivo ZŠ. Na základ analýzy poslání moderní základní školy navrhnout zmny v pregraduální píprav uitel. Publikovat o problematice odborné studie i metodické materiály pro uitele pro práci s kurikulem. 27

28 Projekt vychází z užšího vymezení kurikula, tj. orientuje se na program výuky, a to na základní škole. Nesleduje všechny formy a modality uení žák (tj. uení neplánované nebo spontánní), i když je nelze zcela pominout (nap. vlivy skrytého kurikula). Toto vymezení projektu respektuje hlavní potebu dnešní naší školy mít relativn pevnou základnu pokud možno jasn vymezených požadavk na žáky, na níž lze dále rozvíjet všechny ostatní aktivity pro dosažení cíl základního vzdlání. Konkrétn se projekt zamuje na: stanovení zásad výbru uiva pro ZŠ, a to v intencích RVP pro základní vzdlávání; analýzu základní charakteristiky kurikula ZŠ (kurikulum koncepní, projektové, realizaní, rezultátové); rozbor obsahu vybraných uebnic a jiných dokument; ovení na vybraných obsazích uiva, jak si žáci osvojují (konstruují) poznatkové struktury; posouzení rozsahu a výbru uiva ve vybraných vyuovacích pedmtech, a to zejména ve fázi projektové a realizaní); proces konstruování vdomostí žáky prostednictvím aktivizujících metod; pípravu uitel na obsahové a procesuální promny kurikula. Projekt zohleduje zkušenosti získané v zahranií i u nás, využívá poznatk z teoretických rozbor problematiky i ze zavádní nové koncepce kurikula v nkterých školských soustavách, u nás pedevším z Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání. Hlavn však vychází z tchto východisek: 1. Vymezení kurikula pro základní školu by nemlo primárn vycházet jen z požadavk vdních obor a z tradiních postulát a tezí (vycházejících asto ješt ze sedmera svobodných umní ), což ve svých dsledcích znemožuje pekonat pamtní školu, ale pedevším ze spoleenských poteb a možností žáka tohoto vku, nebo exponenciální rst poznatk pokrauje, kdežto psychika se mní pomalu. 2. Orientace projektu na základní školu má zdraznit význam tohoto stupn školské soustavy jako povinného základu pro celou populaci. Stedem výzkumného zájmu se stává absolvent základní školy a požadavky na nho kladené, vyjádené v píslušném standardu. 3. Pi ešení dané problematiky se výrazn uplatní oboroví didaktikové, kteí budou sledované cíle konkretizovat na uivu svých obor. Úast oborových didaktik na ešení projektu bude koordinovat Centrum pedagogického výzkumu PdF MU. 4. Pi osvojování uiva má ovšem rozhodující úlohu sám žák. Proto se budou sledovat také jeho osvojovací procesy, uební metody, postoje a návazné aktivity, které ovlivují výsledky uení. V tomto smyslu se na výzkumu podílejí psychologové. 28

29 5. Realizace obsahových promn kurikula ZŠ vyžaduje pipravit na tyto zmny budoucí uitele. To znamená nov koncipovat nejenom oborov didaktickou, ale i pedagogicko-psychologickou složku pregraduální pípravy uitel. Pi ešení problematiky se využívá tchto výzkumných metod: 1. Analýza vyuovacích hodin vzhledem k uivu na základ záznam z hospitací, a to písemných záznam, audiozáznam a videozáznam. 2. Analýza dokument vztahujících se k uivu: RVP, osnovy, uebnice, metodické píruky, pípravy uitel na výuku aj. 3. Analýza vybraných uebnic z hlediska rozsahu, výbru, struktury uiva. 4. Dotazníky zjišují názory a postoje ke škole a uivu u editel škol, uitel, žák, rodi a u veejnosti. 5. Metoda rozhovoru pomáhá zpesovat a doplovat údaje zjištné pomocí dotazník. 6. Metoda kvalitativn pojatých experiment ovujících, jak žáci myslí, jak konstruují poznatkové struktury uiva. 7. Kvalitativní výzkum pomáhá prohlubovat poznatky získané kvantitativními postupy, pjde zejména o: a) pobyty na vybraných školách, na nichž jsou získávány informace o práci editel, pedmtových komisí, uitel, žák i o rodiovských aktivitách; pípadové studie vybraných škol a uitel. 8. Akní výzkum fungování navrženého pojetí oborové didaktiky a pedagogicko-psychologických pedmt, respektující obsahové promny kurikula a psychologii uiva a uení (Piaget, Bruner, Jiránek aj.) v pregraduální píprav uitel. Navrhovaný projekt se zamuje na aktuální problematiku, nelze však oekávat, že ji zcela a provždy vyeší, ponvadž jde o úkol trvalý. Obsah výuky je teba neustále promýšlet a upravovat jednak na základ vývoje spolenosti, jednak z hlediska místních a individuálních poteb. Projekt svou zacíleností na základní školu chce pispt k ujasnní a zpesnní požadavk na absolventa tohoto stupn školy. Mnohostranná analýza uiva ZŠ (fixovaného ve standardech, uebnicích, ve vzdlávacích dokumentech a v Rámcovém vzdlávacím programu) má ve svých dsledcích zesílit orientaci na progresivní koncepci ZŠ odpovídající trendm moderní spolenosti a konkretizovat ji také do metodické úrovn pro poteby vzdlávací praxe. Výsledky a výstupy projektu, prezentované v plánovaných publikacích, by mohly pomoci také pi vytváení základního (kmenového, jádrového) kurikula a stát se východiskem pi dalších modifikacích ZŠ, zejména pi koncipování konkrétních výchovn-vzdlávacích cíl, školních vzdlávacích program, pi tvorb uebnic, výukových pomcek, pi vytváení diagnostických nástroj apod. 29

30 Dosavadní výstupy: MA ÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Orientace eské základní školy. Brno : MU, MA ÁK, J.; JANÍK, T. (ed.) Problémy kurikula základní školy. Brno : MU, MA ÁK, J.; KLAPKO, D. (ed.) Uebnice pod lupou. Brno : Paido, Krom toho byla publikována celá ada studií, statí, lánk a zpráv bu ve sbornících, nebo v asopisech. V návaznosti na ešený projekt byly obhájeny tyi disertaní práce. V posledním roce ešení projektu bude opt uspoádán celostátní seminá s mezinárodní úastí ( ) a vydán sborník píspvku Absolvent základní školy. Plánují se ješt další publikace a studie. Josef Maák (CPV PdF MU) Projekt GA R 406/06/P037 Didaktická znalost obsahu jako klíový koncept kurikulární reformy po prvním roce ešení Projekt: GA R 406/06/P037 ešitel: PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed. Doba ešení: Projekt GA R 406/06/P037 Didaktická znalost obsahu jako klíový koncept kurikulární reformy je v Centru pedagogického výzkumu PdF MU ešen v letech (ešitel T. Janík). První rok ešení pedstavoval pípravnou fázi projektu, jejímž cílem bylo: a) zmapovat souasný stav poznání problematiky didaktických znalostí obsahu v oborech relevantních pro základní školu; b) navrhnout, pop. adaptovat diagnostické metody, techniky a nástroje, kterými lze tento typ znalostí zkoumat. V souvislosti s tím byly v návrhu projektu uvedeny oekávané výstupy: ad a) pehledová studie mapující stav poznání problematiky didaktických znalostí obsahu; ad b) metodologická studie popisující možnosti a meze zkoumání tchto znalostí. Ve snaze zmapovat souasný stav poznání problematiky didaktických znalostí obsahu v oborech relevantních pro základní školu inicioval ešitel projektu práci na kolektivní monografii s názvem Pedagogical content knowledge nebo didaktická znalost obsahu? Monografie, která vychází v nakladatelství Paido (Brno : 2007), obsahuje celkem osm studií a k jejímu sepsání byli vedle eských autor pizváni též kolegové ze zahranií. Níže uvádíme obsah monografie: 1. Oborové didaktiky jako základ znalostní báze pro uitele nebo tomu budeme radji íkat pedagogical content knowledge? (P. Kansanen) 2. Co rozumt termínem pedagogical content knowledge? (T. Janík) 30

31 3. Pedagogical content knowledge v oborov didaktickém a kurikulárním výzkumu (T. Janík) 4. Tlesná výchova a pedagogical content knowledge (L. Dobrý) 5. K roli znalostí v profesionalizaci uitele (R. Seebauerová) 6. K procesm utváení didaktických znalostí obsahu v raných fázích uitelské dráhy (M. Píšová, P. Brebera) 7. Implicitní charakter didaktických znalostí obsahu a jejich utváení (V. Švec) 8. Dynamická povaha uitelových didaktických znalostí obsahu: pípadová (video)studie z výuky fyziky na 2. stupni základní školy (T. Janík, P. Najvar, J. Slavík, J. Trna) Studie autorského kolektivu mapují píchod konceptu pedagogical content knowledge na svtovou vdeckou scénu, charakterizují jeho etablování v pedagogickém výzkumu a zamýšlejí se nad pínosem tohoto konceptu v souasné diskusi o problematice kurikula a oborových didaktik. Monografie jako celek zrcadlí snahu autor zmapovat rozmanité odborné kontexty, v nichž se koncept pedagogical content knowledge, resp. didaktická znalost obsahu používá. Pekládáme ji nyní odborné veejnosti jako východisko a výzvu k širší diskusi nad danou problematikou. V uvedené monografii jsou uveejnny dv pehledové studie (Co rozumt termínem pedagogical content knowledge? a Pedagogical content knowledge v oborov didaktickém a kurikulárním výzkumu) sepsané ešitelem projektu, které lze chápat jako výstup smující k projektovému cíli a) zmapovat souasný stav poznání problematiky didaktických znalostí obsahu v oborech relevantních pro ZŠ. Studie Dynamická povaha uitelových didaktických znalostí obsahu: pípadová (video)studie z výuky fyziky na 2. stupni základní školy, je píspvkem k naplování projektové cíle b) navrhnout, pop. adaptovat diagnostické metody, techniky a nástroje, kterými lze tento typ znalostí zkoumat. V prbhu roku 2007 se bude práce v projektu soustedit na metodologické otázky zkoumání uitelových znalostí. Aktivity ešitele a jeho spolupracovník budou pokra- ovat podle níže uvedeného plánu: Bude pipraven a zahájen výzkum didaktických znalostí obsahu u nkolika vybraných uitel na 1. stupni základní školy. Tyto znalosti budou analyzovány z hlediska jejich obsahu a struktury a budou prezentovány formou pípadových studií. Dále budou rozpracovávány a specifikovány metodologické postupy zkoumání didaktických znalostí obsahu. Vzhledem k tomu, že zámrem projektu je mimo jiné také pispt k tomu, aby se v eské republice více rozvíjel kurikulární a oborov didaktický výzkum zamený na studium proces vyuování a uení s ohledem na jejich oborovou píslušnost a specifinost, bude i v roce 2007 iniciován vznik kolektivní odborné monografie k problematice didaktických znalostí obsahu. Podobn jako v roce 2006 budou k jejímu sepsání pizváni odborníci z eské republiky i ze zahranií. 31

32 V prbhu roku 2007 bude v Centru pedagogického výzkumu PdF MU uspoádán pracovní seminá k problematice výzkumu didaktických znalostí obsahu, jehož cílem bude prezentovat stav ešení projektu a zajistit tak diseminaci jeho výsledk v odborné komunit. Tomáš Janík (CPV PdF MU) Projekt GA R 406/05/2107 Autonomie v procesu uení a vyuování cizího jazyka Projekt: GA R 40605/2107 ešitel: doc. PhDr. Vra Janíková, Ph.D. Doba ešení: Projekt GA R 406/05/2107 Autonomie v procesu uení a vyuování cizího jazyka je na katede nmeckého jazyka a literatury PdF MU ešen v letech , ešitelský kolektiv tvoí V. Janíková a A. Brychová. Základním východiskem pro zkoumání v dané oblasti se stal fakt, že procesu uení je zejména pod vlivem kognitivní psychologie vnována stále vtší pozornost a rovnž cizojazyná výuka reaguje na zmny související s tmito zmnami kultury uení, které se vyznaují vtší zodpovdností uícího se jedince, samostatností a individualizací pi konstrukci vdomostí. Projekt se zamuje na analýzu požadavk pro úspšnou realizaci princip autonomního uení v cizojazyné výuce, zjištní aktuálního stavu uplatování tchto princip ve výuce cizích jazyk, stejn jako na komparaci koncepcí a informaních zdroj. V prvním roce ešení (2005) byly stanoveny následující cíle: a) teoretické ukotvení problému, studium a rešerše v domácí a zahraniní literatue, píprava výzkumu, upesnní dílích cíl, b) navržení vhodných výzkumných metod pro zjišování stavu uplatování vybraných princip autonomního uení v edukaní praxi, c) realizace pedvýzkum týkajících se organizaních forem výuky a uiva v cizojazyné výuce z hlediska autonomního uení a sebehodnocení cizojazyné kompetence, d) píprava dvou stžejních výzkum (uplatování lexikálních uebních strategií a autonomní cizojazyná tída, e) publikování nejnovjší pístup k dané problematice v odborném tisku a na domácích a zahraniních konferencích. V souvislosti s komparací koncepcí autonomie v procesu uení a vyuování cizích jazyk v mezinárodním kontextu se v této fázi ešení stalo zejména jednání XIII. Celosvtové konference uitel nmeckého jazyka IDT 2005 ( , Graz, Rakousko), které umožnilo konzultace k dané problematice se svtovými odborníky (nap. G. Westhoff, G. Schneider, L. Wertenschlag) i pedagogy rzných typ škol. A. Brychová navíc vystoupila s píspvkem Das ESP als 32

33 Instrument zur Förderung des autonomen Lernens im DaF-Unterricht a V. Janíková vedla sekci Neue curriculare Tendenzen im Unterricht Deutsch als Fremdsprache. Vedle dílích studií publikovaných ešiteli v domácím i zahraniním odborném tisku a prezentací vybraných teoretických východisek autonomie v procesu vyu- ování a uení cizím jazykm na konferencích a sympoziích vznikla v prvním roce ešení kolektivní monografie: JANÍKOVÁ, V. (ed.): Autonomie v procesu uení a vyuování cizího jazyka. Brno : Masarykova univerzita, Píspvky v monografii lze chápat jako první ucelenjší studii vytvoenou v souvislosti s výše uvedeným projektem. Texty jsou zameny na bližší vymezení pojm autoregulované uení, autonomní uení, strategie uení z obecného psychologického a pedagogického hlediska s akcentem položeným na jejich ozejmní v procesu uení a vyuování cizích jazyk. Zárove nabízí nkolik píklad výzkum, které byly v dané souvislosti provádny a jeden velmi podntný metodický námt pro výuku nminy jako cizího jazyka, který reflektuje a realizuje tzv. strategické uení v procesu osvojování cizího jazyka, ímž je umožnna podpora autonomního uení. Publikace se stala rovnž platformou pro plnní cíl projektu (teoretické ukotvení problematiky, diagnostika metod, seznamování širší odborné veejnosti s prvními výsledky). Níže uvádíme obsah monografie: Nkolik poznámek k autoregulovanému uení (T. Janík) Autonomie v procesu vyuování a uení se cizímu jazyku (V. Janíková) Autonomie žáka v jazykovém vyuování a cesty k ní (S. Hanušová) Uební strategie jako jedna z cest k autonomnímu uení se cizím jazyk (V. Janíková) Jak se brnnští gymnazisté uí jazyky? Jaké strategie uení používají? (K. Vlková) Které strategie jsou z hlediska vzdlávacích výsledk nejefektivnjší? (K. Vlková) Evropské jazykové portfolio a sebehodnocení jako podpora autonomie v procesu uení se cizímu jazyku (A. Brychová) Genderové rozdíly v používání strategií uení cizímu jazyku (K. Vlková). Signální gramatika: prostedek podpory autonomního uení (K. Podrápská) Jedním z cíl projektu bylo piblížit výsledky ešení i uitelm cizích jazyk a zárove jim nabídnout námty pro jejich pedagogickou innost. Za všechny zde uvádíme dva píklady: 1. JANÍKOVÁ, V. Emoce a emocionální strategie v cizojazyné výuce. Komenský, 2005, ro. 130,. 1, s JANÍKOVÁ, V. Sociální a afektivní strategie uení a výuka nminy u žák se specifickými poruchami uení. In BARTO OVÁ, M. (ed.) Edukace žák se speciálními vzdlávacími potebami. 1. vyd. Brno : MSD,

34 V druhém roce ešení (2006) byly jako hlavní cíle projektu stanoveny: a) provádní empirického výzkumu, b) publikování dílích výsledk v odborném tisku, c) organizace konference s mezinárodní úastí na téma Autonomní uení a cizojazyná výuka, d) vydání monograficky orientovaného sborníku z konference. V souvislosti s prvním cílem byly provádny dva stžejní empirické výzkum týkající se uplatování lexikálních uebních strategií pi uení se cizímu jazyku a zjišování, do jaké míry lze hovoit v souasné edukaní praxi o autonomní cizojazyné tíd. Souasn byly provádny a publikovány dílí výzkumy související s tematikou ešeného projektu (aspekty autonomního uení v souasných cizojazyných uebnicích, porovnání vybraných uebních materiál pro výuku nminy z hlediska zastoupení podnt pro sebereflektivní uení). Vyhodnoceny a publikovány byly výsledky pilotních výzkum: organizaní formy výuky a uivo v cizojazyné výuce z hlediska autonomního uení a sebehodnocení cizojazyné kompetence (in JANÍKOVÁ, V. (ed.) Autonomie a cizojazyná výuka. Autonomie v teorii, edukaní praxi a lingvodidaktickém výzkumu. Brno : Masarykova univerzita, 2006). Ve dnech byla na katede nmeckého jazyka a literatury PdF MU uspoádána v rámci ešení projektu konference s mezinárodní úastí Autonomie v procesu uení a vyuování cizího jazyka. Konference vytvoila prostor pro diskusi o podpoe princip autonomního uení v moderní cizojazyné výuce, pedstavení teoretických východisek autonomního uení (z hlediska pedagogiky, psychologie uení, kognitivní psychologie, lingvodidaktiky) i výsledk empirického výzkumu v dané oblasti. To vše v zahraniním i domácím kontextu. Výstupem z této konference se stal monografický kolektivní sborník o 33 píspvcích: JANÍKOVÁ, V. (ed.) Autonomie a cizojazyná výuka. Autonomie v teorii, edukaní praxi a lingvodidaktickém výzkumu. Brno : MU, 2006, s Pedevším teoretickými východisky autonomního uení se zamením na uení a vyuování cizích jazyk se zabývají dv úvodní studie (V. Janíková, E. Tandlichová), v nichž jsou nastínna filozofická, pedagogická a psychologická východiska autonomního uení v historizujícím nástinu, zmiují výukové metody, které autonomní uení stimulují, a zárove zmiují výzkumy v dané oblasti. Píspvky ve sborníku jsou uspoádány tematicky podle toho, na jaké dílí aspekty byly zameny. Vznikly tak ti kapitoly sousteující se na následující oblasti: První kapitola pedstavuje výsledky kvantitativn orientovaných lingvodidaktických výzkum v oblasti sebehodnocení, uebních strategií a organizaních forem výuky ve vyuování cizích jazyk. Kvalitativní lingvodidaktický výzkum je zastoupen analýzou metod cizojazyné výuky podporujících principy autonomie žáka. Krom toho zde najdeme rzná teoretická východiska, aspekty a prvky autonomního uení, ada z nich byla doplnna inspirujícími námty pro výuku. Druhá kapitola je tematicky zamena na možnosti podpory autonomie pi výuce eových dovedností a jazykových prostedk. Ústední linií prolínající se tém 34

35 všemi píspvky je posilování a zvyšování motivace pi uení se cizím jazykm, což je jeden z charakteristických znak autonomního uení. Teoreticky podložené a o vlastní výzkumy se opírající píspvky prezentují napíklad využívání tvrího psaní pro posílení autonomního uení, práci s cizojazyným textem a osvojování správné nmecké výslovnosti se zetelem k samostatnému pístupu žáka. V tetí kapitole je pozornost soustedna na podporu autonomie ve vyuování a pi uení se cizím jazykm pomocí elektronických a tištných médií. Teoreticky zamené píspvky se zamýšlely nad rolí moderních technologií pi podpoe autonomie z pedagogického hlediska i z hlediska psychologie uení. Výsledky kvantitativního lingvodidaktického výzkumu se dotýkají napíklad otázek efektivity e- learningu ve výuce nmeckého jazyka i postoj student k e-learningu v závislosti na individuálním stylu uení. Kvalitativní výzkum byl zastoupen pedevším analýzou souasných uebnic nmeckého jazyka se zetelem na zastoupení aktivit, uebních inností i typ cviení podporujících autonomní uení. Prakticky orientované píspvky poskytly podnty pro rozvoj eových dovedností s pomocí e-learningu. A jak lze podporovat badatelskou autonomii pi studiu uitelství nmeckého jazyka ukazuje píspvek vnovaný informacím o možnostech, které poskytují jednojazyné kurpusy a zejména pak esko-nmecký paralelní korpus vznikající na katede nmeckého jazyka a literatury PdF MU Brno. Stejn jako v pedcházejícím roce ešitelky projektu nkterá svá vystoupení i publikace cílen vnovaly uitelm cizích jazyk, aby se nejnovjší poznatky aktuáln a rychleji dostávaly do bžného vyuovacího procesu. Z tchto aktivit a publikací vybíráme: Úvodní pednáška na mezinárodním seminái pro uitele nminy ( , poádající organizace: Österreich Institut Brno, Goethe Institut Praha), v níž na projektové výuce byly zdraznny aspekty autonomního uení ve výuce cizích jazyk. Název pednášky: Projekte machen Schule: Wie Projekte den (Deutsch)unterricht verändern (können) (V. Janíková) A. Brychová je jednou z 8 lektorek, které byly požádány, aby na území eské republiky školily uitele základních a stedních škol v otázkách práce s Evropským jazykovým portfoliem. Jednou z hlavních oblastí je tematizace sebehodnocení jazykových kompetencí. JANÍKOVÁ, V. Uení na stanovištích jako forma výuky podporující autonomii v procesu osvojování cizího jazyka. Komenský, 2006, ro. 130,. 4. s Vra Janíková (KNJ PdF MU) 35

36 Nad odbornou a vdeckou inností doktorand a student PdF MU Zájem o studium na PdF MU stále roste, zvyšují se také poty doktorand a právem se oekává, že se též bude zkvalitovat jejich odborná a vdecká práce. Fakulta této problematice vnuje velkou pozornost a také náš Bulletin se otázkami vdeckých aktivit student nkolikrát zabýval. Mimoádnou událostí v tomto smru byla konference o výsledcích výzkumných projekt, která se konala a z níž je k dispozici sborník. Zvyšují se též poty student zapojených do ešení rzných grantových projekt na katedrách a rok od roku pibývá ešitel studentských projekt, které garantuje fakulta. Obhajoby tchto fakultních výzkumných grant se konaly v prbhu února 2007 a poskytly tak další píležitost posoudit jejich úrove a další perspektivy. Sborník ze zmínné konference (Výzkum aktuálních problém pedagogiky a oborových didaktik. P. Knecht (ed.) Brno: MU, 2006), který redigoval Mgr. P. Knecht, obsahuje 39 píspvk, které jsou rozvrženy do pti ástí podle zamení doktorského studijního programu, a to na obor pedagogika, obor pedagogika se zamením na oborové didaktiky, obor speciální pedagogika, obor výtvarná výchova a obor hudební teorie a pedagogika. Je pirozené, že na pedagogické fakult dominuje zmení na pedagogiku, je ovšem otázka, zda tato orientace má ve všech pípadech nosnou základnu ve vdecké pedagogice, nebo jde jen o terminologickou záležitost. Dalším problémem je metodologická úrove obhajovaných prací, nebo vesms jde o studie zaínajících badatel, kteí potebují kvalifikované vedení. S tím souvisí odpovdnost školitel a konzultant, kteí se nkdy svým svencm pro nedostatek asu píliš nevnují. Záleží ovšem též na volb zkoumaného problému, ponvadž nkdy jde o téma triviální, jindy o náronou problematiku, která pesahuje síly zaáteníka. Naznaené problémy se výrazn projevily zejména pi prezentaci a obhajob fakultních projektových grant, pi nichž se ovšem také pevážn pedstavili doktorandi. Lze rozlišit dva druhy projekt; je to jednak v podstat reprodukce, pípadn analýza cizích poznatk, o nichž se jako o novince referuje, jednak ešení originálních problém, které pedstavují pro badatele po všech stránkách nároný úkol. Je potšitelné, že s výsledky a závry svých prací ešitelé veejn seznamovali širší publikum, a to v pednáškách, ve vystoupeních na konferencích, nebo je publikovali ve sbornících, asopisech, výjimen i v monografiích. Jestliže se zamíme na metodologickou stránku prezentovaných prací, musíme konstatovat, že se jí pi obhajobách nevnovala patiná pozornost (snad pro nedostatek asu), akoliv tento aspekt by ml ve vdeckých aktivitách vystupovat do popedí. Pravdpodobn tu psobí i tlak ekonomických faktor, vyplování prvodní dokumentace, nároky na formální stránku zpráv apod. Nepíjemným dsledkem však je, že vlastní pínos k ešení problému a adekvátnost použité metodologie ustupují do pozadí. 36

37 Pehlídky odborné a vdecké práce student PdF MU svdí o nadjných perspektivách fakulty, protože mladá generace prokazuje schopnost na úrovni ešit aktuální výchovn-vzdlávací problémy spolenosti, a výsledky, kterých dosahuje, jsou velmi slibné. Je pochopitelné, že v této pípravné fázi pro vdeckou práci je možno ješt leccos zlepšovat, a to zejména v oblasti pedagogické metodologie, pi zpesování používané terminologie, pi specifikaci výzkumných témat atd. Nelze podcenit ani nezbytnou dokumentaci postupu, ekonomicko-administrativní otázky nebo písemné zpracování dosažených výsledk. Konference i obhajoby poskytly adu námt, které je teba promyšlen realizovat, aby píští pehlídka byla ješt úspšnjší. Je zejmé, že je nezbytné dkladnji se zabývat pípravou projekt, jejich plán a cíl ješt ped zahájením jejich realizace, ale i kontrolou prbhu ešení, protože v této fázi je možno etným závadám pedejít. V této fázi je též nutno zajistit všechny nezbytné ekonomické a administrativní náležitosti. Je žádoucí, aby se prezentace a obhajoby konaly nejen ped ešiteli, ale ped širší akademickou obcí (student i uitel), ponvadž jde o jeden z hlavních výstup poslání fakulty a navíc rozbor úspch, pípadn nezdar, by byl pouný pro všechny. Na každý projekt by se ml vypracovat teba krátký, ale odborný posudek, aby posuzovací komise mohla zodpovdn rozhodovat a hlavn aby se sledoval a posuzoval ešený problém, nikoliv jen administrativní náležitosti. Pozorovateli studentské vdecké práce neujde skutenost, že zejména pro fakultní projekty je zejm k dispozici píliš krátká doba, v níž je obtížné, ne-li nemožné, odvést skuten kvalitní práci. Možná by vci prosplo poítat s dvouletou lhtou. Mezi ešitelem (studentem) a poveným pracovníkem fakulty (školitelem) by mla být intenzivnjší interakce, nebo bez této spolupráce dochází k rzným problémm, kterým by bylo možno pedcházet. Zajímavé výsledky projekt by se mly publikovat, teba ve zkráceném znní, píležitostí je k tomu na fakult dost. Urité možnosti nabízí i Bulletin CPV. Proteme-li pozorn sborník, který reprezentuje studentské disertaní práce, musíme ocenit elán, obtavost i nápaditost mnohých student pi orientaci v pedagogickém terénu, ale i houževnatost pi sledování vytyených cíl a pekonávání pekážek. Nelze zastírat, že jde o namáhavou, vyerpávající práci, v níž mžeme uspt jen pi vzájemném porozumní, ve spolupráci a za trvalého úsilí. Doufáme, že tradice veejné prezentace výsledk tvoivého hledání nových cest v edukaní práci bude pokraovat a že bude dosahovat kvalitních výsledk. Josef Maák (CPV PdF MU) 37

38 !"! Od zahraniních dopisovatel 40 let výzkumu v Institutu pro pedagogiku pírodních vd v Kielu Institut pro pedagogiku pírodních vd v nmeckém Kielu (IPN) patí mezi jednu z institucí, s nimiž Centrum pedagogického výzkumu PdF MU dlouhodob spolupracuje. V roce 2006 oslavil Institut pro pedagogiku pírodních vd 40. výroí svého založení. Slavnostní atmosféra byla patrná ješt v prbhu roku 2007, kdy jsem ml možnost pobývat zde v rámci své stáže podporované Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky. Domnívám se, že pro tenáe Bulletinu CPV mže být zajímavé seznámit se s historií instituce, která dnes pedstavuje jedno z pedních evropských pracoviš zabývajících se výzkumem v oblasti pírodovdného vzdlávání. Podntem pro založení ady vdecko-výzkumných institucí v zemích Západního bloku byl šok ze Sputnika. V Kronice IPN se k tomu píše: Šok ze Sputnika v roce 1957 ukázal, že Východ nemá tak velké technologické zpoždní, jak se dosud pedpokládalo. Sovtský svaz a nikoliv USA poslal do Vesmíru první zemskou družici. To vyvolalo v USA a v Západní Evrop obrat ve vzdlávací politice. Píiny západního pokulhávání byly spatovány zejména ve vzdlávacím systému. Nedostatek uitel pírodovdných obor byl znaný podprné programy a kurikula pírodovdného vzdlávání to mly zmnit. Na pozadí toho všeho pišel poátkem 60. let 20. století fyzik prof. dr. Karl Hecht ( ) s ideou založit institut pro pírodovdnou výuku Institut byl vybudován v roce 1966 za výrazné finanní podpory automobilky Volkswagen. V místním tisku ze dne se k tomu objevila následující zpráva: Unikátní nový institut na zemské univerzit Jak vyuovat fyzice? Základní výzkum pro pírodovdnou výuku Financováno nadací.... ped nkolika dny dala zemská vláda zelenou novostavb na Univerzit Christiana Albrechta. Schválila zízení Institutu pro pedagogiku pírodních vd. Fyzikové, chemikové a biologové, kteí s obavami pozorují na školách zanedbávání obecného pírodovdného vzdlávání, vidí v nov založené instituci dobré východisko pro budoucí vývoj. Financování této v Nmecku unikátní instituce pevzala nadace automobilky Volkswagen.... Dne zahájil IPN svoji innost v prostorách Institutu pro aplikovanou fyziku na Univerzit Kiel. Pod vedením K. Hechta (s osmi spolupracovníky) se zaalo pracovat v oddlení pro didaktiku fyziky a v oddlení pro didaktiku chemie. 38

39 1969 V roce 1969 byl IPN rozšíen o další dv oddlní. Vzniklo oddlení pro didaktiku biologie a oddlení pro pedagogiku V íjnu 1970 se IPN pesunul do své stávající budovy, na Olshausenstrae 62, jejíž stavba byla financována nadací automobilky Volkswagen. V letech spoívalo tžišt aktivit IPN ve výzkumu kurikula. Bylo zde vytváeno a ovováno kurikulum pro pírodovdné pedmty biologie, chemie, fyzika. Zámrem jeho autor bylo orientovat výuku v 5. a 6. roníku na experimentální práci. Tento požadavek byl tehdy v Nmecku nový kurikula vytváená na IPN poskytovala odborné informace k výuce, koncepty pro prbh hodin, pomcky a testy pro žáky vetn návod na jejich vyhodnocování. Tato kurikula byla prbžn ovována na školách v Kielu V roce 1971 se editelem IPN stal prof. dr. Karl Frey. IPN se stalo uznávanou instituci, která vstoupila do mezinárodní spolupráce s domácími i zahraniními ústavy pro výzkum vzdlávání (v rámci UNESCO, OECD atp.) V roce 1972 bylo na IPN zízeno oddlení pro pedagogicko-psychologickou metodologii a statistiku V roce 1974 pebírá IPN koordinaci mezinárodní chemické olympiády a o rok pozdji koordinaci mezinárodní fyzikální olympiády IPN se v rámci prognosticky zamené Delphi studie podílí na formulování nových cíl fyzikálního vzdlávání. Vedle toho se provádjí výzkumy, v nichž se zjišují dlouhodobé úinky pírodovdné výuky a úrove fyzikálního vzdlání dosplé populace. Dále jsou realizovány rozsáhlé výzkumy, v nichž se zkoumá zájem žák o fyziku a chemii. V návaznosti na to jsou vytváeny plány vyuovacích hodin, které mají podncovat zájem žák; podporuje se zavádní poíta do výuky V roce 1984 zaíná vycházet informaní bulletin IPN-Blätter (Listy IPN), který informuje o realizovaných projektech a jejich výsledcích a je zdarma distribuován do škol a dalším partnerm V roce 1992 se editelem IPN stává prof. dr. Jürgen Baumert. Pod jeho vedením se IPN zamuje na výzkum vyuování a uení V polovin 90. let 20. století IPN pebírá koordinaci výzkumu TIMSS (Third International Mathematics and Science Study Tetí mezinárodní výzkum matematického a pírodovdného vzdlávání) v Nmecku V roce 1996 se vedení IPN ujímá prof. dr. Horst Bayrhuber IPN se v pibývající míe angažuje v aktivitách smujících ke zvyšování kvality matematického a pírodovdného vzdlávání. Mimo jiné koordinuje celonmecký modelový program SINUS (Steigerung der Effizienz des mathematisch-naturwissenschaftlichen Unterrichts Posílení efektivity matematicko-pírodovdné výuky). 39

40 2000 V roce 200 se editelem IPN stává prof. dr. Manfred Prenzel. IPN získává rozsáhlý projekt BIQUA (Bildugnsqualität von Schule Vzdlávací kvalita školy). V rámci tohoto projektu je koordinováno 32 dílích projekt, na jejichž realizaci se podílí pední odborníci z rzných univerzit z celého Nmecka. Vedle toho zajišuje IPN realizaci pírodovdné komponenty výzkumu PISA 2000 (Programme for International Student Assessment Mezinárodní program pro hodnocení žák) V roce 2003 pebírá IPN koordinaci druhé fáze výzkumu PISA, který se v Nmecku obrací na žák Ve snaze garantovat kvalitu vzdlávání zaíná skupina expert z IPN pracovat na vzdlávacích standardech pro pírodovdné pedmty V roce 2006 se IPN ujímá koordinace tetí fáze výzkumu PISA, jejíž tžišt spoívá v oblasti pírodovdného vzdlávání. IPN se stává jedním z pti mezinárodních center, která pracují na tvorb test pro výzkum PISA. Na základ interních materiál IPN zpracoval Tomáš Janík (CPV PdF MU) Workshopy a konference Quantitative Methods in the Social Sciences/ European Science Foundation ( ) Kvantitativní metody v sociálních vdách Quantitative Methods in the Social Sciences (QMSS) je tyletý vdecký program Evropské vdecké nadace European Science Foundation (ESF). Program European Science Foundation ESF jako sdružení evropských národních organizací odpovdných za podporu vdeckého výzkumu byla založena v roce 1974 a sídlí ve Štrasburku. Sdružuje 78 lenských organizací (vdeckých institucí, akademií, grantových agentur apod.) ze 30 stát. ESF je nezávislou neziskovou institucí, jejíž lenové dostávají píspvky z vládních rozpot jednotlivých zemí. Pro tuto organizaci je píznaná úzká spolupráce s Evropskou komisí v oblasti vdeckých zájm. Na úasti ve vdeckých programech ESF se za eskou republiku od roku 1999 spolupodílí Grantová agentura eské republiky (GA R) spolen s Akademií vd eské republiky (AV R). Program ESF: Quantitative Methods in the Social Sciences Program ESF QMSS se zamuje na posilování lidského kapitálu v oblasti analýz rozsáhlých a komplexních výzkumných databází v Evrop. Pedevším se snaží podporovat panevropskou sí mladých výzkumník. Probíhá jako série workshop/seminá, které umožují výzkumníkm úastnit se pokroilých workshop na vysoké úrovni v oblasti posledního vývoje v kvantitativních metodách. Umož- uje spolupráci mladých a zkušených výzkumník, sdílet myšlenky a zkušenosti pocházející z nejnovjších výzkum. 40

41 Program QMSS je ízen výborem ESF Standing Committee for the Social Sciences (SCSS), který podporuje evropský kooperativní výzkum a je koordinovaný prostednictvím Steering Committee, která je zodpovdná za celkové odborné smování inností projektu. Za eskou republiku je v obou výborech prof. Petr Hebák z VŠE (ústav statistiky) v Praze. QMSS je projektem ESF v letech , nicmén organizátoi projektu žádali o podporu jeho pokraování. Na závr programu je organizována mezinárodní konference QMSS v Praze ve dnech Témata workshop Workshopy jsou garantovány špikovými odborníky z Evropy a ze Spojených stát amerických v daných tematických okruzích, ve kterých jsou workshopy organizovány. Jedná se o 5 okruh: Analýza longitudinálních dat (Analysis of Longitudinal Data), sbr a analýza network dat (Collection and Analysis of Network Data), analýza dat z více zemí a prezových dat (Analysis of Cross-National Cross-Sectional Data), design a analýza intervenních studií (Design and Analysis of Intervention Studies), mení, sbr dat a kvalita dat (Measurement, Data Collection and Data Quality). Za R je v týmech odborník zastoupen prof. L. Rabušic v sekci Analysis of Cross-National Cross-Sectional Data. Výstupy Centra pedagogického výzkumu PdF MU v návaznosti na projekt QMSS Centrum pedagogického výzkumu mlo zástupce na workshopu v Belgii, na univerzit v Hasseltu zabývajícím se longitudinální analýzou dat, novými smry v rámci statistického zpracování dat a softwary pro zpracování dat tohoto typu. Dále na workshopu na Kypru, na univerzit v Lefkosii/Nicosii zabývajícím se tématem evaluace, evaluaních a intervenních studií, experimenty, jejich designy, statistickým zpracováním dat a vhodným softwarem. V návaznosti na první workshop získala K. Vlková a M. Voelkle (Univerzita v Mannheimu) projekt QMSS tzv. Short visit competition, v jehož rámci vznikla za použití nových metod z workshopu analýza pežití (survival analysis) longitudálních dat o školní neúspšnosti na jedné univerzit v Nmecku. Dále také analýzy teorie strategií uení cizímu jazyku, kde byla testována teorie R. L. Oxfordové (1990), která empirickým datm nevyhovovala, a proto byla pomocí faktorové analýzy navržena jiná struktura teorie. Byly testovány základní známé teorie klasifikace strategií uení cizímu jazyku a provedeny dv repliky výzkumu na relativn velkém souboru dat. V návaznosti na druhý workshop byl realizován kvaziexperimentální výzkum (s diskontinuálním designem) e-learningu pedmtu vyuovaného na PdF MU. Základní deskriptivní výsledky byly prezentovány na konferenci o e-learningu SCO 2007 v Brn. 41

42 WWW odkazy ESF a QMSS mají vlastní internetové stránky. Na www stránkách projektu QMSS lze najít obsah workshop a odkazy na základní literatury a odborníky. Na stránkách konference v Praze lze najít pehled témat a cíle konference a další informace, vetn odkazu na konferenci ESRA (European Survey Research Association) která na konferenci QMSS bezprostedn ve dnech navazuje. Kateina Vlková (CPV PdF MU) Rakouské pojetí uitelského vzdlávání a související diskuse Je uitelské vzdlávání v Rakousku realizováno na vyšší úrovni než u nás? Jak se liší tamní systém uitelského studia od našeho? S jakými pekážkami se setkávají rakouští studenti uitelství? Co jim naopak vyhovuje? Jaké problémy považují naši jižní sousedé na nejzávažnjší v souvislosti se školstvím a vzdláváním? Na všechny uvedené dotazy se budu snažit odpovdt v následujícím píspvku, nebo jsem ml možnost studovat tyi msíce na Pedagogické akademii v Kremsu ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Msto Krems (cca obyvatel) leží pibližn 70 km západn od Vídn na behu Dunaje v krajin obklopené vinohrady. Tamní Pedagogická akademie je jednou ze tí vysokoškolských institucí psobících ve mst. Pokud bychom peložili do eské pedagogické terminologie názvy studijních program, které lze na Akademii studovat, jednalo by se o studium uitelství pro první stupe základní školy, uitelství pro druhý stupe základní školy a studium speciální pedagogiky. Ihned v úvodu je teba upozornit, že pedagogické akademie v Rakousku nemají status univerzit, a tím pádem ani rakouští uitelé prvního a druhého stupn základní školy (s výjimkou tch, kteí vyuují na gymnáziích) nemusí mít vysokoškolské vzdlání. Tato skutenost byla dvodem, pro jsem si vybral studium práv na Pedagogické akademii v Kremsu. Zajímalo mne srovnání systému a podmínek pípravy budoucích uitel u nás a v Rakousku (napíklad délka studia uitelství na rakouských akademiích je ve srovnání s eskou republikou pouze tíletá). Mimo to jsem chtl využít zkušeností odborník v oblasti didaktiky geografie psobících na Akademii, nebo didaktika geografie má v Rakousku pevnou pozici mezi pedagogickými vdami. Struktura uitelského vzdlávání v Rakousku pochopiteln vyplývá z rakouského školského systému, který je zejména v oblasti sekundárního školství odlišný od vzdlávacího systému v eské republice. Pedevším žáci jsou po absolvování prvního stupn základní školy rovnomrn rozdleni do dvou typ nižších sekundárních škol. První z nich je zamený na všeobecné vzdlání spíše nadanjších žák (AHS Allgemein bildende höhere Schulen, u nás napíklad gymnázium), druhý 42

43 typ (Hauptschulen) smuje k zejména k píprav žák na výkon nejrznjších druh povolání. V Rakousku se tedy nemžeme setkat s jednotným druhým stupnm základní školy, tak jak ho chápeme v podmínkách eské republiky. Tohle rozdlení je dležité zejména pro pochopení role rakouských pedagogických akademií v uitelském vzdlávání, nebo tyto akademie mohou v tíletých programech pipravovat pouze uitele Hauptschulen, tedy sekundárních škol, které nejsou primárn orientovány na tzv. studijní typy žák. Výše popsaný duální systém nižšího sekundárního vzdlávání a jemu odpovídající systém pípravy uitel je v Rakousku v souasnosti stedem zájmu mnoha diskusí, nejen odborných (v rámci pedagogiky) ale i politických a jiných. Oba popsané typy nižších sekundárních škol se pochopiteln od sebe navzájem odlišují. Jednak ve vzdlání uitel (požadavek tíletého, resp. ptiletého studia) a jednak ve skladb žák. Napíklad ve Vídni je podíl cizinc navštvujících Hauptschulen více než padesátiprocentní. To má za následek neochotu rakouských rodi umísovat do škol typu Hauptschulen své dti. Osobn bych tento jev pirovnal k efektu, se kterým se mžeme setkat na eských školách s vyšším podílem žák romské populace. Tímto se pochopiteln problém prohlubuje. O nkterých školách (Hauptschulen) mžeme hovoit jako o místech, kde jsou žáci zahraniního pvodu (zejména z východoevropských zemí a Turecka) zcela segregováni. Tato segregace je píinou nízkých jazykových kompetencí žák, nebo sami mezi sebou komunikují rodnými jazyky a nikoliv jazykem zem, ve které žijí. Nejsou zde výjimkou absolventi, kteí, akoliv se narodili v Rakousku, stží ovládají základy nmeckého jazyka. Segregace je pochopiteln podmiována dalšími initeli jako je nízké vzdlání a sociální status rodi žák i bydlišt v oblasti s dominantním podílem nerakouské populace. Diskuse týkající se uvedeného problému se sousteují pedevším na otázku, zda je možné problém segregace dtí imigrant (který je samozejm neudržitelný) vyešit zavedením tzv. jednotné školy. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit rozdíl mezi rakouskou Hauptschulen a gymnáziem, jež jsem ml možnost v rámci svého studia navštívit. Rozdíly jsou patrné nejen v kázni žák i materiálním vybavení, ale také v celkovém klimatu školy, které je na gymnáziích pochopiteln lepší. Mnohé Hauptschulen obtížn shánjí finanní prostedky na nejnutnjší investice i pomcky pro žáky. Finanní pomoc ze strany rodi je spíše výjimená. Systém studia uitelství na Pedagogické fakult MU a Pedagogické akademii v Kremsu se píliš neliší. Studium (pro nižší sekundární školu) je dvouoborové a studenti navštvují pednášky a semináe, z nichž vtšina je povinná. Zásadním rozdílem je pouze skutenost, že napíklad v prvním roníku studia pedagogického asistentství zempisu na PdF MU studuje více než 130 student, zatímco do prvního roníku studia uitelství pro Hauptschule na Pedagogické Akademii v Kremsu nastoupilo v letošním roce pouhých 7 student. Mžeme zde tedy hovoit o individuálním pístupu ve výuce, nebo uitelé každého ze student znají a mohou mu vnovat mnohem více asu. Další odlišností je systém pedagogických pra- 43

44 xí, který spoívá jak v pedagogických praxích souvislých (týden nebo dva týdny ve druhém resp. tetím roníku), tak v pedagogických praxích krátkodobých, které jsou souástí bžné výuky na Akademii. Student tedy musí absolvovat každý týden v prbhu semestru další dv hodiny pedagogické praxe na cviné škole. Dležité je také uvést skutenost, že vedením pedagogických praxí student mže být pov- en pouze zkušený uitel s dlouhodobou praxí na daném typu škol a certifikátem umožujícím mu tuhle innost vykonávat. Pokud srovnáme materiální vybavení Pedagogické akademie v Kremsu a Pedagogické fakulty MU, mžeme být velmi spokojeni, nebo tím, že mžeme využívat zázemí veliké univerzity, jsou naše podmínky na nesrovnateln vyšší úrovni. Napíklad informaní systém, karty ISIC nebo pístup k internetu na studentských kolejích jsou pro studenty Akademie spíše hudbou budoucnosti. Mnohem obtížnjší problém než chybjící materiální zázemí spatují rakouští studenti v nízkých možnostech svého pracovního uplatnní po skonení studia. Je výjimkou, pokud erstvý absolvent rakouské pedagogické akademie sežene v krátkém ase zamstnání. Jelikož populaní trendy hovoí spíše ve prospch zavírání škol, reagovala rakouská vláda na nelehkou situaci absolvent pedagogických akademií na trhu práce doporuením maximálního potu 25 žák v jedné školní tíd. To by mlo v blízké budoucnosti pinést 1500 nových pracovních míst pro absolventy uitelských obor v celém Rakousku. Závrem je teba dodat, že tymsíní studijní pobyt byl pro mne velmi pínosný, zejména v souvislosti s možností srovnání pípravy uitel u nás a v Rakousku. Toto srovnání vyznívá napíklad pro naši fakultu pomrn pozitivn. Je ale nutné upozornit, že jsem studoval na instituci neuniverzitního typu. Pokud bychom navzájem srovnávali univerzitní uitelské vzdlávání v eské republice a v Rakousku, domnívám se, že zde bychom museli pijmout spíše roli uedníka, nebo pedagogické vdy (vetn oborových didaktik) jsou v Rakousku na velmi vysoké odborné úrovni. Této skutenosti jsem využil napíklad ke konzultacím ohledn výzkumné metodologie oborových didaktik, jelikož mnozí z vyuujících na Pedagogické akademii v Kremsu pedagogicky psobí také na univerzitách. Pínosem mého studijního pobytu byla také píležitost studovat nmecky psanou odbornou literaturu, jež mže být využita nejen pro zkvalitnní mé disertaní práce, ale zejména pi realizaci dalších pedagogických výzkum. Studijního pobytu jsem se zúastnil v rámci ešení projektu. 75 Podpora konkurenceschopnosti doktorských student a post-doktorských pracovník jako len výzkumných tým ešeného na MU v r v rámci rozvojových program MŠMT pro VVŠ. Petr Knecht (KGe a CPV PdF MU) 44

45 Komplexita a koherence ve Freibergu Ve dnech 4. až 6. kvtna 2007 využili nkteí studenti Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity jedinené píležitosti získat cenné zkušenosti na mezinárodním vdeckém fóru a spolu se svými vyuujícími vystoupili na konferenci English Projects in Teaching and Research in Central Europe, která byla svolána do nmeckého Freibergu a která byla spolupoádána esko-saským vysokoškolským kolegiem (Sächsisch-Tschechisches Hochschulkolleg) a Centrem výzkumu anglitiny a aplikované lingvistiky (the REAL Centre Research in English & Applied Linguistics) pi Technické univerzit v Saské Kamenici. Ped kolegy ze Saské Kamenice, Ústí nad Labem, Plzn a eských Budjovic prezentoval tým vedený Svtlanou Hanušovou ve složení Hana ujková, Kateina Chudová a Jana Zerzová výsledky projektu Course Design a tým vedený Olgou Dontchevou-Navrátilovou ve složení Ivana Galetová a Ondej Padalík vystoupil s píspvkem na téma LMS Moodle Support for Teaching Stylistics. Svtlana Hanušová a Petr Najvar rovnž referovali o projektu CPV videostudie cizích jazyk, jenž je realizován Centrem pedagogického výzkumu PdF MU v rámci projektu Centrum základního výzkumu školního vzdlávání. Dležitým bodem jednání byla analýza píspvk publikovaných ve sborníku Schmied, J., Haase, Ch., Povolná, R. Complexity and Coherence: Approaches to Linguistic Research and Language Teaching. Göttingen: Cuvillier Verlag, 2007, jehož vydání konferenci pedcházelo. Píspvky, které na konferenci zaznly, potom vyjdou ve druhé polovin roku 2007 v postkonferenním sborníku. Petr Najvar (CPV PdF MU) Z Brna do Brna Píklady z našeho malého pracovišt, kde se tém všichni jeho lenové stídají na delších nebo kratších stážích a studijních pobytech v zahranií, ve mn vzbudily potebu (nebo závist?) také se podívat do velkého svta s cílem pouit se, jak si vedou kolegyn a kolegové na jiných brnnských i mimobrnnských univerzitách. Mé lokomoní možnosti jsou omezené, proto jsem se zamil na dostupné veejné dopravní prostedky. Nasedl jsem tedy do šaliny a se špiónskými zámry jsem navštívil brnnská pedagogická pracovišt. Nebudu uvádt, která pracovišt jsem navštívil, ani kritizovat a uvádt jména, ale pokusím se zachytit nkteré své poznatky a nejsilnjší dojmy a snažit se jich využít pro zlepšení naší práce. Mé závry z pozorování a získaných zkušeností nebudou asi objektivní, protože jsem se zejm nakazil brnnským patriotismem. Jsem však ostražitý proti jeho pehánní blížícímu se kocourkovštin, jak se nap. ukazuje ve vci pemístní nádraží 45

46 o kousek dále. Brnnští staromilci by totiž nejradji mli nádraží spolu s letištm pod svými okny, nebo nanejvýš na námstí. Nelze pochybovat o odborné úrovni brnnských pedagogických institucí i mnohých jednotlivc, ale pekvapuje, že pomrn málo spolupracují. Projevuje se to rzn: málo se informují o svých akcích, nepoítají píliš s pomocí odborník z jiných pracoviš, nevytváejí spolené vdecké týmy pi ešení rzných projekt atd. Paradoxn vtší spolupráce je nap. s Bratislavou, Prahou nebo s Vídní. Protože se v Brn každý s každým zná, nezídka jsme svdky závisti a pomlouvání. V horším pípad se objevují též denuncianí dopisy, které po vzoru státních initel zpestují, ale též nebezpen vyostují atmosféru. Až na nkolik výjimek v této situaci nevznikají v Brn žádná významnjší pedagogická díla, která by se celostátn prosadila. Zato se od nkterých pedagog ozývají náky a lamentace, které vidí vše v erných barvách, samozejm krom svých zásluh. Než sundejme erné brýle a hledejme též píklady pozitivní. V Brn vycházejí dva významné pedagogické asopisy (Pedagogická orientace a Komenský), zástupci brnnských pedagog stáli po mnoho let v ele eské pedagogické spolenosti, na jednotlivých pracovištích asto vycházejí hodnotné sborníky a texty, slibn se rozvíjí spolupráce pedagogické teorie s praxí na školách atd. Nkteré krizové jevy, na které jsme upozornili, zejm souvisejí se stídáním generací, kdy pedstavitelé starší generace pomalu odcházejí, ale nejmladší generace ješt po všech stránkách nedozrála. Její nástup je však zetelný, a velmi nadjný. Nezapomínejme musíme obstát ve srovnání s naléhavými požadavky souasné spolenosti i s nároky svtové vdy. Tato výzva platí pro každého, kdo se chce do tohoto proudu na vysokých školách zapojit, každý se musí snažit držet krok, nelze se závistiv rozhlížet po úspšnjších v této soutži. Nasednme te do Pendolina nebo autobusu a vydejme se do širých eských a moravských luh. Zjistíme, že i v odlehlejších oblastech naší vlasti má Brno dosud velmi dobrou povst, a už je to z dvodu vdeckého vhlasu, brnnské pohostinnosti, jakostního vína a slivovice nebo pátelských vazeb. Nenechme se však ukolébat vlídným hodnocením, pátelským postojem, mže to být jen výrazem korektního chování. Vždy nap. v matice Praze brnnské publikace nkteí autoi vbec neznají, a to nikoliv ze zlé vle, ale prost je nezajímají publikace z tak odlehlé oblasti, zcela si vystaí s pražskými zdroji. Ale platí to i opan! Všude, ale zejména v Praze, se lze setkat s vynikajícími odborníky, s impozantními výkony, s výraznými výsledky. Jde o to, orientovat se na n, inspirovat se jimi a pokud možno také s nimi spolupracovat. Zjistíte, že zatímco místní veliiny se asto uzavírají do okruhu svých zájm a svého úzkého horizontu, tito pedstavitelé velké, otevené vdy jsou vstícní, velkorysí, ochotní pomáhat a spolupracovat. Potíž je však v tom, že tchto nárok na n je píliš mnoho, nestaí všem vyhovt. I tak však by krátké setkání s nimi mže každého obohatit, posílit a inspirovat. 46

47 I když jsme putovali jen po naší vlasti, a to krátce, vrátili jsme se do Brna s podnty i s chutí do další práce. Není jí málo a není nezajímavá. Zbavili jsme se pocitu provinciální méncennosti nebo naopak pílišného sebevdomí. Chceme se pipojit k tm, kteí se vyrovnávají s rostoucími nároky svta, osvobodit se od zátže malosti, ale na druhé stran pokorn i tvrdošíjn zdolávat všechny pekážky. Prázdninování Josef Maák (CPV PdF MU) V období od ervna do záí se pracovníci a spolupracovníci Centra pedagogického výzkumu PdF MU zúastní ady zahraniních a mezinárodních konferencí a seminá. Na tchto fórech budou prezentovat výsledky své samostatné i spolené práce na projektech a výzkumech. Jejich úast na zahraniních konferencích byla umožnna získáním finanní podpory z projektu Centrum základního výzkumu školního vzdlávání, projekt GA R, fakultních i dalších grant a projekt. Protože finanní nároky na úast na zahraniní konferenci jsou opravdu velké, byly peliv zvažovány a vybírány akce, kterých by bylo žádoucí se zúastnit. Podmínkou úasti na konferenci byl její svtový význam a vhlas a také schopnost aktivního vystoupení úastník v anglitin. Po dlouhém a pelivém zvažování byly vybrány tyto konference: ESERA ve švédském Malmö, EARLI v Budapešti, QMSS a ESRA v Praze, Europäischer Lesekongress v Berlín a IARTEM v norském Tonsbergu. Podmínkou aktivního vystoupení úastník na všech konferencích bylo pedložení abstraktu nebo i píspvk v plném znní, jež poté prošly recenzním ízením. První významnou konferencí, které se ve dnech ervna 2007 zúastní v Praze Kateina Vlková, je konference QMSS (Quantitative Methods in the Social Sciences). Vystoupí s píspvkem University Drop-Out: A Structural Equation Approach to Discrete Time Survival Analysis, který vznikl ve spolupráci s M. Voelklem z University v Mannheimu v rámci projektu QMSS Short Visit Competition. Konference je urena pedevším zaínajícím výzkumníkm, kteí hledají nové smry v kvantitativním výzkumu, popípad se snaží se v nm lépe zorientovat a získat dovednosti se zpracováváním kvantitativních dat v programu QMSS. Ve dnech ervna 2007 na konferenci QMSS voln naváže konference ESRA (European Survey Research Association), kde bude K. Vlková prezentovat píspvek diskutující teorii strategií uení cizímu jazyku, která je základem dotazníku SILL. Konference ESRA se koná jednou za dva roky a jejím hlavním cílem je mapovat innost evropských výzkumník a poskytnout jim platformu pro užší spolupráci. Zaátkem srpna (5. 8. srpna 2007) se v Berlín uskutení 15. evropská konference o tení (Europäischer Lesekongress). Je poádána jednou za dva roky jako jedna z akcí Mezinárodní tenáské asociace (International Reading Association). 47

48 Konference se zúastní Veronika Najvarová a Petr Najvar s píspvkem Reading Strategies and the Development of Reading skills of Primary School Pupils a prezentací posteru Reading skills of Students of Faculties of Education (poster vznikl na základ zpracování výsledk spoleného výzkumu s Janou Doležalovou z Univerzity Hradec Králové). Jejich úast je umožnna finanní podporou rozvojového projektu MU Podpora konkurenceschopnosti doktorských student a post-doktorských pracovník jako len výzkumných tým. V srpnu probhne konference ESERA (European Science Education Research Association). I tato konference je organizována jednou za dva roky, letos se uskutení v termínu srpna 2007 ve švédském Malmö. V píspvku Opportunities to learn and Physics Instruction in the Czech Republic (autoi: Tomáš Janík, Marcela Miková, Petr Najvar) budou posluchai seznámeni s nkterými výsledky CPV videostudie fyziky a navazujících výzkum (založených na interview), týkající se poskytování píležitostí k uení v hodinách výuky fyziky na vybraných základních školách. V rámci konference bude uspoádáno mezinárodní symposium k problematice výzkumu výuky založené na analýze videozáznamu. Zúastní se ho úastníci z Nmecka, Švýcarska a Norska. Nejvtší zastoupení bude mít CPV na konferenci EARLI (European Association for Research on Learning and Instruction), která se uskutení srpna 2007 v Budapešti. Píspvek Tomáše Janíka, Marcely Mikové a Petra Najvara The Structure of Physics Instruction in the Czech Republic je souástí mezinárodního sympozia, kde budou prezentovány výsledky výzkumu výuky pírodovdných pedmt v rzných zemích svta (eská republika, Nmecko, Švýcarsko, USA). Kateina Vlková pedstaví svj píspvek Assessing the use of Foreign Language Learning Strategies and their Effectiveness at the Upper Secondary Comprehensive Schools in the Czech Republic mapující výsledky deskriptivní ásti longitudinálního výzkumu strategií uení cizím jazykm student gymnázií. Letní maratón zahraniních konferencí uzave Petr Knecht úastí na konferenci IARTEM (International Association for Research on Textbooks and Educational Media), která se uskutení záí 2007 v norském Tornsbergu. Bude prezentovat píspvek Didaktická transformace geografických pojm v eských uebnicích zempisu z pohledu 14/15letých žák. Doufejme, že prezentace píspvk na zmínných konferencí probhnou dle oekávání a jejich autoi budou dobrými reprezentanty Pedagogické fakulty MU a výzkumného zázemí, které jim poskytuje. Veronika Najvarová (CPV PdF MU) 48

49 #$ Toto íslo je vnováno konferenci Kurikulum v promnách školy K aktuálním otázkám kurikula Více než stovka pokus postihnout definicí fenomén kurikula svdí o tom, že jde o jev znan složitý, ale též významný a dležitý, který zamstnává mnoho odborník, ale též uitel na celém svt. Poet publikací, studií, výzkumných zpráv a lánk je už nepehledný, takže nikdo není s to je všechny peíst, nebo dokonce prostudovat. Pro tato problematika vyvolává takovou pozornost a pro se na její ešení vynakládá tolik úsilí? Odpov najdeme v pedmtu, který kurikulum reprezentuje. Je to obsah vzdlání v širokém slova smyslu, je to ddictví naší kultury, všechno to, co si žák ve škole osvojuje, ím se vyzbrojuje pro život. A to je vc velmi závažná, podstatn ovlivující nejen životní osudy jednotlivce, ale též celou spolenost. Lze se dokonce domnívat, že na orientaci vzdlávání, na jeho náplni a hloubce závisí budoucnost lidstva. Na zaátku civilizace musel náš dávný pedek zvládnout všechno to, co mu umožovalo pežít. Postupn však s rozvojem spolenosti, výroby, nástroj atd. docházelo k specializaci poznatk i dovedností a vznikly vyhranné obory inností, z nichž se posléze vykrystalizovaly vdní disciplíny, které umožnily další pokrok. Spolu s tím stoupaly nároky na obsah vzdlání, ale celkem se stabilizovaný stav uchovával po dlouhé období. V polovin minulého století však došlo ke zvratu, kdy se lidské poznání zaalo exponencionáln zrychlovat. Pro vzdlávací instituce všeho druhu vznikla nová situace objevil se problém, emu uit, jak vzdlávání orientovat a jak je zprostedkovávat stále vtšímu potu lidí. Není pochyb o tom, že lidstvo dosáhlo obrovských úspch, zejména v kognitivní oblasti, ale osobnostní stránka lovka, jeho mravní profil, duchovní rozmr jeho existence zaal, zejména ve srovnání s technickou revolucí, stagnovat. Avšak další rozvoj lidské bytosti, ale ani spolenosti nemže být nevyvážený, jednostranný, musí se znovu nastolit nezbytná rovnováha mezi intelektovými a technickými možnosti lovka na jedné stran a mravní sférou na stran druhé, spolu s jeho zodpovdností za budoucí rozvoj lidstva. Už se ozývají varovné hlasy upozorující na vzrstající absenci hodnot ve spolenosti, které by se nemly oslyšet. Práv kurikulum se mže stát jedním z nástroj, které by mohly pispt k orientaci lovka na další harmonický rozvoj osobnosti v souladu s podstatou lidství a podmínkami jeho existence. 49

50 Nazname nejdležitjší problémové okruhy kurikula, které se dožadují ešení a kterým je proto teba vnovat v teorii i praxi zvýšenou pozornost. Je to píležitost pro grantové projekty, výzkumné zámry i pro zkvalitování výchovn-vzdlávací praxe: Nelze do nekonena zvyšovat zátž žák novými poznatky, nezbytný je výbr základního uiva (core curriculum), a to jako trvalý proces. Informaní spolenost neustále zvyšuje nabídku snadno pístupných informací, ale nezbytné je uit se informace vybírat, tídit je a pracovat s nimi. Je žádoucí vytvoit takové flexibilní modely kurikula, které by zohledovaly rozhodující determinanty pi stanovení závazného kánonu nezbytných poznatk z rzných obor, podporovaly jejich koordinaci a integraci. Školní vzdlávání se vtšinou realizuje pod tlakem, který spíše vzbuzuje odpor než motivuje, je proto žádoucí zmnit metodiku vzdlávání. Ze školního kurikula se vytrácí zetel k duchovním hodnotám, jednostrann pevažují zájmy materiální. Škola a rodina musí s píslušnou komunitou psobit jednotn, vytváet podmínky pro optimální rozvoj dtí a mládeže. Nárst negativních projev mládeže vyvolává nutnost zamit práci školy i na výchovné otázky a tuto problematiku zakotvit v kurikulu. Kurikulum by mlo vést k uvdomlému vztahu k ekologické problematice, nikoliv ovšem naivními kampanmi. Pln poítat též s vlivem skrytého kurikula a rozvíjet žádoucí kompetence. Pi zachování národního charakteru kurikula pispívat k jednot v EU a k celoplanetární kultue. Vtšina uvedených námt a požadavk se objevuje i v píspvcích na naší konferenci, která završuje tíleté ešení grantového projektu Obsahová dimenze kurikula základní školy (GAR 406/05/0246) a souasn otevírá nové kurikulární téma v dalším, šíe pojatém výzkumném zámru (LC 06046). Hodnotící, srovnávací a kritický pohled na absolventa základní školy, který píspvky pinášejí, ukazuje, do jaké míry se škole daí pipravovat mladou generaci pro život ve spolenosti vdní, pro svt bez válek a totalitních režim, pro svobodný rozvoj lovka, který ovšem souasn pijímá spoluzodpovdnost za trvale udržitelný rozvoj. Analýza jednotlivých faktor by také mla naznait sféry, kde se škole daí tyto cíle naplovat, ale též odhalit, v kterých oblastech jsou mezery nebo dokonce selhání. V každém pípad by naše setkání mlo pispt k hlubšímu poznání souasných edukaních problém a podpoit úsilí tuto vysoce aktuální problematiku ešit. Josef Maák (CPV PdF MU) 50

51 Program konference Kurikulum v promnách školy s anotacemi píspvk Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. Slovo úvodem Steda :00 12:00 Úvodní píspvky Prof. PhDr. Josef Maák, CSc., PhDr. Tomáš Janík, Ph.D. K cíli a programu konference Kurikulum v promnách školy Prof. PhDr. Zdenk Helus, DrSc. Kurikulum jako initel žákovy personalizace Anotace: Pojmy socializace, individualizace a personalizace v souasném pojetí školního vzdlávání: jejich teoretický význam a praktické dsledky. Personalizaní trend znamená zejména draz na: žákovu kognitivní autoregulaci; rozvoj jeho metakognitivních zpsobilostí; posilování jeho motivace sebeuplatnní; rozvíjení základních i specifických kompetencí žák produktivn se orientovat v komplexit úkolových situací; facilitující pístup uitele k využívání žákových vývojových i výkonových potencialit (vyjádeno v pojmu komplexní edukaní pée ). Aktualizace poznatk z uvedených oblastí psychologického bádání do strategií práce s uivem a do pojetí absolventa základní školy. Ilustrující rozvedení na vybraných výukových situacích. Prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc. Student uitelství uprosted promn školního kurikula Anotace: Kurikulární zmny jsou kontinuálním procesem, který zahrnuje nejenom zmny zásadnjší povahy (nap. píprava a realizace rámcových vzdlávacích program v našich školách), ale i zmny dílí (nap. inovace školního kurikula na ZŠ, spolupráce uitel pi integraci uiva). Zahrnují dimenzi obsahovou, ale také dimenzi procesuální, která spoívá v hledání možností, jak žáky zapojit do aktivního osvojování uiva. Referát vychází z reflexe situace studenta uitelství, který se ocitá uprosted kurikulárních promn studuje odborné pedmty, které se promítají do zmn obsahu školního vzdlávání, pipravuje se na rozpracovávání Rámcového vzdlávacího programu pro ZŠ do školních vzdlávacích program, v prbhu pedagogické praxe se úastní na školách zpracovávání školních vzd- 51

52 lávacích program. Souasn se pipravuje na to, že se jako uitel bude podílet nejenom na projektování, ale i realizaci a hodnocení kurikula svých pedmt, že se bude stávat výzkumníkem kurikula, ale i poradcem rodi svých žák (nap. jak podncovat uení jejich dtí, jak se dtí ptát na uivo apod.). Naznaené (nkteré) okolnosti vyžadují zmny v pojetí uitelského studia. V referátu se pokusím nabídnout nkolik otázek a nastínit možné, spíše alternativní, odpovdi, nap.: Jaké kompetence vyžadují od budoucího uitele promny školního kurikula? V zahraniní literatue se objevuje termín kurikulární myšlení student. Postaují budoucímu uiteli pouze odborné a pedagogické znalosti, nebo je teba studenta pipravovat na to, aby uml jednat v pedagogických situacích, souvisejících s pípravou a realizací kurikula? Pokusím se objasnit nový pojem, který vstupuje do uitelského studia pedagogická kondice. Jak zapojovat budoucí studenty, ale i uitele na fakult do promn školního kurikula? Jak spolupracovat se školským terénem? Jak propojovat teorii a praxi uitelského studia v oblasti (nejen) školního kurikula? (aktivizující metody výuky, akní výzkumy na ZŠ, sebereflexe atd.). Jak umožuje strukturované uitelské studium (bakaláský a navazující magisterský program) propojovat odbornou a pedagogickou stránku kurikulárních promn (jde o staronový problém integrace odborných a pedagogicko-psychologických pedmt, vetn oborových didaktik a pedagogické praxe). Prof. PaedDr. Božena Šupšáková, Ph.D. Umenie a kurikulum. Nové paradigmy v umeleckej edukácii Anotácia: Autorka interpretuje výsledky výskumu postojov žiakov k výtvarnej výchove na slovenských základných školách. Získané poznatky zasadzuje do širšieho rámca uebných osnov. V alšej asti príspevku približuje medzinárodné výsledky výskumov, komparuje viaceré prístupy a naznauje moderné smerovanie umeleckej edukácie. Dnes je moderným trendom integrácia poznatkovej bázy a synergické výchovné pôsobenie na jedinca, kolektív i komunitu. Umelecká edukácia už na základnej škole je formálne, obsahovo i významovo ovea širší pojem, ako je naša výtvarná výchova (samotný pojem výtvarná výchova v našich uebných osnovách iba zúžene a iastkovo odráža ciele, obsah, stratégie umeleckej a kultúrnej edukácie), prípadne hudobná i dramatická. Umelecká v súasnom ponímaní zaha také disciplíny, ako je vizuálne umenie (kresba, maba, priestorová tvorba, dizajn), prezentané umenia (tanec, hudba, divadlo), kreatívne písanie, nové média (v dôsledku informatizácie, internetizácie a multimédií sa objavuje digitálne umenie, poítaové umenie, virtuálne umenie, video umenie), história, kritika (avšak vo význame analýza, interpretácia, pozorovanie, hodnotový úsudok), estetika. 52

53 Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. Tlesná výchova z pohledu absolventa základní školy Anotace: Cílem píspvku je porovnat kurikulární zámry tlesné výchovy s praktickou realizací tlesné výchovy na školách z pohledu absolvent základních škol. Výzkumnou metodou je dotazníkové šetení provedené na výbrovém souboru student 1. roníku stedních škol, tj. erstvých absolvent základní školy. Výsledky naznaují, že existuje nesoulad mezi kurikulárními požadavky a pedagogickou praxí. Získané poznatky mohou být východiskem jak pro pípadnou úpravu kurikula, tak pro praxi i pípravu uitel tlesné výchovy. 13:30 15:30 Diskusní téma 1 Uitel a kurikulum Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. Výsledky przkumu posuzujícího tvorbu ŠVP Anotace: Píspvek sumarizuje souasný stav v tvorb ŠVP a nkteré zkušenosti uitel spojené s tvorbou školního kurikula. PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. ŠVP ZV jako jedna z podmínek rozvoje tenáské gramotnosti Anotace: Píspvek pináší výsledky analýzy ŠVP ZV za úelem zjištní podmínek na vybraných základních školách pro cílené rozvíjení tenáské gramotnosti. Mgr. Pavel Brebera, Mgr. Klára Kostková Budoucí uitel jako tvrce vzdlávacího programu vzdlávací program jako tvrce budoucího uitele Anotace: V píspvku bude pedstaven specifický zpsob pípravy student uitelství anglického jazyka na tvorbu vzdlávacích program. Projektování kurikula zde bude primárn pojímáno jako nástroj profesního rozvoje v pípravném vzdlávání uitel, jádrem píspvku proto bude prezentace autentické zkušenosti tvorby vzdlávacího programu, získané v prbhu roní pedagogické praxe. Doc. PaedDr. Daniela Valachová, Ph.D. Uitel v kurikulárnych premenách skoly Anotácia: Príspevok sa zaoberá problematikou prípravy uitea a výstavby jeho osobnostnej prípravy, tak aby bol schopný kvalitne rieši školské kurikulum v prostredí novej, modernej školy. Uitel je nositeom a sprostredkovateom školského kurikula žiakom a zárove je dôležitým initeom pri výstavbe a tvorbe školského kurikula. 53

54 Zuzana Lopušanová Názory uitelov ZŠ na pojem kurikulum Anotácia: Autorka sa v príspevku venuje prezentácii výsledkov svojej diplomovej práce. Názory uiteov na možné kurikukulárne zmeny ako aj ich predstavy o tom, o všetko patrí do ideového, obsahového i organizaného rámca sú súasou textu. PaedDr. Soa Kršjaková Maping názorov uitelov a študentov uitelstva 1. stupa ZŠ na pojmy pohyb a zdravie a ich vzájomnú súvislos Anotácia: Príspevok prezentuje výsledky prieskumu názorov uiteov a študentov uitestva 1. stupa ZŠ. Respondenti sa vyjadrovali k pojmom zdravie a pohyb a ako vnímajú ich vzájomnú súvislos. V projektovaných kurikulárnych dokumentoch pre základnú školu na Slovensku sa uvažuje o vzdelávacej oblasti Zdravie a pohyb. Kúovými výchovami by v nej mali by telesná a zdravotná a kúovými pojmami pohyb a zdravie. Vnímanie a názory realizátorov projektovaných zmien t.j. uiteov patria k vstupným informáciám k spracovaniu danej problematiky. Ing. Oldich Králík, CSc. K problematice výuky ekonomie a spoleenských vd na pedagogických fakultách Anotace: Úloha uitel pi vzdlávání a obrození eského národa. Postoj uitel v období totalitních systém (nacismu a komunismu). Transformace vzdlávacího a výchovného procesu po zmn spoleenského, politického a ekonomického systému v roce Nezbytnost adekvátního podílu spoleensko-vdních disciplín zajišovaných katedrou obanské výchovy. 15:45 17:45 Diskusní téma 2 Problémy výzkumu a tvorby kurikula Mgr. Svtlana Hanušová, Ph.D. Projektování cizojazyné výuky v pregraduálním vzdlávání uitel Anotace: Píspvek se zabývá projektováním výuky, které je hlavním tématem kurzu didaktiky anglitiny v posledním semestru studijního programu Uitelství anglického jazyka na PdF MU v Brn. Studenti v rámci tohoto pedmtu projektují výuku anglitiny na druhém stupni základní školy na dobu jednoho roku. Cílem kurzu je pipravit studenty na jejich budoucí roli tvrc kurikula, kterou zdrazuje souasná kurikulární reforma. Projektování výuky jakožto syntetické téma odráží komplexní charakter vyuovacího procesu. Projekty se zamují na pesvdení a názory budoucích uitel, cíle vyuování, jak je stanovují souasné vzdlávací dokumenty, analýzu poteb, specifikaci obsahu a uebních materiál, metody výuky, ízení tídy, plán hodnocení, zohlednní žák se specifickými potebami a hodnocení kurzu. 54

55 Mgr. Petra Fridrichová Kurikulum etickej výchovy v primárnom vzdelávaní v Slovenskej republike Anotace: Príspevok sa zaoberá etickou výchovou ako vyuovacím predmetom v primárnom vzdelávaní. Analyzuje problematiku cieov a obsahu, vhodné metódy práce a spôsoby hodnotenia výstupov predmetu etická výchova. V závere autorka poukazuje na možnosti inovácie kurikula etickej výchovy pre potreby spolonosti. Mgr. Ondej Lochman Evropská dimenze v kurikulu základní školy Anotace: Píspvek se zabývá možnými formami realizace evropské dimenze (dále jen ED ) na druhém stupni základních škol. Zabývá se analýzou ED a kompetencemi, které má ED ve škole rozvíjet, jakou jsou postoje, znalosti a dovednosti: K Evrop, O Evrop, V Evrop. Mapuje možné pístupy realizace ED na školách, jako napíklad celoškolní pístup i realizaci pomocí prezového tématu. V závru pedstaví píklady realizace na základních školách a nabídne doporuení pi realizaci ED v kurikulu základních škol. Mgr. Karel Keller K problematice bezpenostního vzdlávání Anotace: Bezpenostní prvek kurikula ZŠ se, oproti zažitým stereotypm, skládá ze tí podmnožin: 1) ochrana lovka v krizových situacích zde lze konstatovat, že ona základní orientace provádna pevážn na prvním stupni plní svj úkol, dti povtšinou mají potebné základní znalosti a dovednosti, což ale samo o sob nestaí; 2) prevence kriminality aktivity provádné v této oblasti píslušnými orgány Policie R by bylo poteba dostat na njaký spolený systémový základ, kterým by mohla být; 3) práce s vojenskou tradicí pragmatické využití toho, co dti znají z oné záplavy rzných historických film i internetových her rzné kvality (nap. pomrn velký zájem vyvolalo ve Slavkov moje konstatování, že v oné bitv tí císa byl mnohonásobn vtší poet bojovník než u Troje i Termopyl, což pochopiteln vtšina z nich vidla, zejména na DVD. Nejde zde ale o vojenskou historii v onom smyslu, jak její interpretaci kritizuje Keagan jako sled bitev a válek ale o její etnografický rozmr, který je pítomen též v základech policejních ale i hasisko-záchranáských inností. Pro souasné bezpenostní složky je práce s tradicí nco obdobného jako pro kteroukoliv firmu souást formování firemní kultury, ale vojensko-bezpenostní prvek doprovází celou linii národních djin, bok po boku s náboženstvím ( aliance mee a kíže ) potažmo v nové dob s rznými formami ideologie, vetn onoho souasného formování evropanství. Ale to lze sledovat pouze v jeho etnografickém rozmru, piemž není ani teba rozšiovat hodinovou dotaci. A navíc se po této linii mžeme dostat i pes onu barieru cold war, do které se z mnoha dvod nikomu nechce. 55

56 PhDr. Vra Martinková, CSc. Promny školy a kurikula a jejich odraz v uebnicích Anotace: Píspvek se zabývá pedevším vlivem promn souasného eského kurikula na eské uebnice zejména na jejich obsah a didaktickou složku na jejich kvalitu, promny a vývoj. Dnešními aktuálními oblastmi, kterým je teba vnovat pozornost, jsou zejména rámcové vzdlávací programy a též píprava státních maturit (a k tomu smující materiály CERMATu a SCIO). Autorka pojmenovává problematická místa, která zakládají dvody, pro uebnice nkdy nemohou naplno rozvinout všechny své stránky v maximální kvalit a již tyto problémy vyvstávají na úrovni škol, odpovdných ústav nebo MŠMT R. Autorka píspvku se k problematice staví z pozice autor uebnic a nakladatel, mezi nž sama patí. Využívá i zkušeností ze své praktické a výzkumné pedagogické innosti (zejména na stedních školách) a ze svých grantových výzkum a prací pro MŠMT R. Mgr. Pavel Novotný Vizuální informace ve vybraných uebnicích djepisu pro 9. roník ZŠ Anotace: Píspvek je zamen na problematiku vizuální (neverbální) informace v uebnicích djepisu pro 9. roník ZŠ. Ve vybraných uebnicích bylo cílem zjistit poetní zastoupení vybraných druh vizuální informace a jejich porovnání. A zárove nastínit, jaký prostor dávají autoi tchto uebnic vizuálním informacím vzhledem k textové složce uebnice. Prof. PhDr. Alena Nelešovská, CSc., PhDr. Eva Šmelová, Ph.D. Obor Uitelství pro mateské školy z pohledu inovativních zmn Anotace: Píspvek seznamuje s dílími výsledky výzkumu realizovaného v rámci ESF se zamením na inovaci studijního programu oboru Uitelství pro mateské školy na Pedagogické fakult Univerzity Palackého v Olomouci. PhDr. Dana Hübelová, PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., Mgr. Petr Najvar Formy a fáze ve výuce zempisu: metodologický postup a vybrané výsledky CPV videostudie zempisu Anotace: V pedkládaném píspvku pedstavujeme metodologický postup a vybrané výsledky CPV videostudie zempisu. Pedmtem analýz byly videozáznamy 50 vyuovacích hodin zempisu k tématu pírodní podmínky eské republiky. Prezentujeme výsledky vztahující se k organizaním formám a fázím výuky a jejich asovému zastoupení. V návaznosti na to seznamujeme s výsledky vztahové analýzy, jež ukázala, které organizaní formy se uplatují v jednotlivých fázích výuky. 56

57 tvrtek :30 12:00 Úvodní píspvky Prof. PhDr. Josef Maák, CSc. K charakteristice absolventa základní školy Anotace: Píspvek podává na základ výzkumného šetení pohled na žáky ukon- ující základní vzdlávání a zjišuje, jak jsou pipraveni pro život, zejména na další studium. Závry, také ve srovnání s jinými výzkumy, vyznívají celkem pozitivn, ale je z nich též zejmé, že škola by mla více než dosud respektovat poteby sou- asné spolenosti a své kurikulum výraznji orientovat na kompetence, na rozvoj osobnosti a na etickou problematiku. Doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc. Sebereflexe, komunikace a socio-konstrukce reality Anotace: Žáci se musí ve škole uit mnoho pojm a operaních strategií. Jsou-li úspšní, získávají nástroje pro innost ve specifickém obsahovém poli v oboru nebo profesi. Ale pitom se ze zetele obvykle ztrácí spojení mezi disciplínou a osobním pístupem ke svtu, který je disciplínou vytváen. Tím uniká souvztažnost mezi odbornými a humánními (etickými, sociálními) aspekty vzdlávání. V daném kontextu se lánek sousteuje na úlohu sebereflexe a komunikace pro sociální a individuální konstrukci reality bhem školního vzdlávání. Autor dokazuje, že žáci jsou schopni porozumt principm a smyslu socio-konstrukce reality, jestliže mohou reflektovat procesy udávání dvod nebo vysvtlování v komunikaních událostech výuky. Doc. Dr. Mag. Renate Seebauer Qualitätsdiskussion und Gesamtschuldebatte in Österreich Anotace: Die gegenwärtige Diskussion um Bildungsstandards steht im Spannungsfeld von Bestrebungen um Schulautonomie und interne Schulentwicklung einerseits und der Implementierung einer nationalen Qualitätsevaluation andererseits. In der Tat reichen bei vielen Schüler/innen die in der Schule erworbenen Kompetenzen für die Teilnahme am Prozess des lebenslangen Lernens nicht aus; groß sind die Unterschiede in den Lernleistungen zwischen Klassen, Schulen und Regionen, selbst innerhalb gleicher Schulformen. Zu groß sind die regionalen Unterschiede; Bund und Länder arbeiten z.t. an unterschiedlichen Entwürfen der Bildungsstandards und die Wirtschaft fordert zu Recht sog. Schlüsselqualifikationen der Schulabgänger ein. Die Diskussion um Qualität mündet häufig in die Frage um Chancengleicheit/-gerechtigkeit und letztendlich in die periodisch aufkommende Gesamtschuldebatte. 57

58 Prof. PhDr. Mária Kožuchová, CSc., doc. PaedDr. Jozef Pavelka, CSc. Požiadavky na vedecko-technickú gramotnos absolventa základnej školy Anotácia: Autori príspevku porovnávajú zameranie technického vzdelávania vo vybraných krajinách EU. Na základe komparácie i na základe odporúania UNESCO vymedzili štruktúru vedecko-technickej gramotnosti. Tá sa pre nich stala východiskom vedeckého skúmania (s podporou grantu VEGA 1/2528/05) a vymedzenia základných kompetencií pre absolventov základných škôl v SR. 13:30 14:45 Diskusní téma 3 Žák a kurikulum PaedDr. Petr Bauman Absolvent základní školy v trojí perspektiv Anotace: Píspvek se zabývá problematikou vymezení profilu absolventa základní školy ve vztahu k jeho další životní dráze, a to ve trojí perspektiv: (1) oekávání trhu práce (podmínky pro úspšné uplatnní se na trhu práce), (2) oekávání stední školy (podmínky pro úspšné navazující studium) a (3) oekávání života (podmínky pro prožití kvalitního života v nejširším slova smyslu). Autor pedkládá strunou charakteristiku tchto perspektiv, analyzuje jejich dílí konsekvence pro pojetí základního vzdlávání v komplexu eské vzdlávací soustavy a, ve vztahu k základní škole, argumentuje pro dominanci tetí zmínné perspektivy. S ohledem na výše uvedené se autor dále zamýšlí nad nkterými funkcemi, jež by v kurikulu základní školy mohla (i mla) plnit filozofie (praxe filozofování s dtmi): (a) kultivovat dovednost utváení komplexních a adekvátních úsudk nezbytných pro inní každodenních životních rozhodnutí (což se v dsledku jeví jako podmínka, která je pro prožití kvalitního života klíová); (b) být svorníkem mezi ideovou a obsahovou dimenzí kurikula: vytváet prostor pro systematické promýšlení a analýzu idejí, z nichž vyrstají dílí vzdlávací obsahy, a pispívat tak k hlubšímu pochopení jejich podstaty, které pak uiteli i žákm umožuje jejich aplikaci; (c) být prvkem, který napomáhá, aby se podstata kurikula nevytratila v prbhu jeho transformace od formy koncepní po efektovou. Doc. PhDr. Miroslav Špánik, CSc. Profil absolventa základní školy Anotácia: Odborné, výchovné a praktické požiadavky na absolventa základnej školy. 58

59 Mgr. Ludmila Kamencová, Mgr. Jitka Blechová, PaedDr. Hana Muhlhauserová, PhDr. Vladimíra Neužilová Absolvent školy a klíové kompetence Anotace: Zamyšlení nad dopadem kurikulárních zmn na žáka. Jak promní nové chápání cíl základního vzdlávání, rozvíjení klíových kompetencí, zaazování pr- ezových témat do výuky, využívání aktivizujících metod nejen školu a uitele, ale i žáka, absolventa základního vzdlání. Pohled do konkrétního vyuovacího pedmtu. RNDr. Ržena Blažková, CSc. Matematická gramotnost absolventa základní školy Anotace: Jak se postupn vytváí matematická gramotnost dtí, jakou gramotností by ml být vybaven absolvent základní školy vzhledem k potebám dalšího studia a požadavk praxe. Vzájemná korespondence matematické gramotnosti a oekávaných výstup vzdlávací oblasti Matematika a její aplikace. Doc. PhDr. Eva Mináová, CSc. Úrove komunikace absolventa ZŠ Anotace: Interakce a verbální komunikace probíhající ve škole mezi uitelem a žákem plynule pechází v interakci s ostatním spoleenským a sociálním prostedím. Píspvek formuluje požadavky na komunikaci absolventa ZŠ v souvislosti s RVP ZV, sleduje funknost, kultivovanost a ekonominost. Pipomíná pozitivní a negativní jevy ovlivující úrove komunikace a nastiuje námty k podpoe verbální aktivity žáka. Doc. PhDr. Vra Janíková, Ph.D. Realizaní fáze kurikula základní školy a vysokoškolská píprava uitele cizích jazyk Anotace: Moderní vzdlávací standardy pro základní vzdlávání vyžadují i modernizaci kurikula. Hledání jeho optimální podoby odpovídající potebám souasné spolenosti i potebám žák daného vku patí k aktuálním pedagogickým tématm. Výsledky odborných diskusí ukazují, že konstitutivní (projekní) fáze modern koncipovaného kurikula pro základní školu nabývá zetelnjších kontur, reflektuje a implementuje nejnovjší vdecké poznatky i požadavky mimoškolní reality. Otázkou zstává, jak je na tyto zmny pipravena škola, zejména pak uitel. V píspvku se proto zamýšlíme nad realizaní fází kurikula, která se nám jeví jako jedna z nejzávažnjších pro úspšnou realizaci cíl i obsah formulovaných ve fázi projekní, a která velmi úzce souvisí s metodicko-didaktickou pipraveností uitele. V návaznosti na rozvoj klíových kompetencí žáka, jimž je v nových vzdlávacích standardech pipisována zásadní pozornost a jejichž utváení a rozvoji má základní vzdlávání napomáhat, jsme se v nevelké výzkumné sond zamili na to, jak je budoucí uitel nmeckého jazyka ve fázi své vysokoškolské pípravy s tmito požadavky konfrontován a pipravován uplatovat je ve své edukaní praxi. 59

60 PhDr. Kamil Štpánek, CSc. Absolvent základní školy v kontextech historického vdomí, vlastenectví a evropanství Anotace: Píspvek srovnává v kontextu výuky djepisu vizi absolventa ZŠ s údaji nkterých mezinárodních výzkum. Doc. PaedDr. Adriana Wiegerová, Ph.D. Prírodovedná gramotnos jako súas profilu absolventa ZŠ Anotácia: Autorka sa v príspevku venuje analýze pojmu prírodovedná gramotnos vo vzahu k modelu kultúrnej gramotnosti. Zamýša sa nad ciemi prírodovedného vzdelávania vo vzahu ku kompetenciám (spôsobnostiam) žiaka 1. stupa. Prírodovedné vzdelávanie dáva do vzahu s konceptom prírodovednej gramotnosti dieaa mladšieho školského veku. PaedDr. Martina Pavlikánová, Ph.D. Profil absolventa základní školy v oblasti výtvarné edukace Anotace: Z pohledu poteb dnešní spolenosti je potebné pipravit absolventa základní školy k získání a rozvíjení zkušeností a dovedností dležitých pro existenci lovka. Poátkem 20. století lovk, který ovládal tení, psaní a poítaní, byl považován za gramotného. No pro úspch v 21. století, ve vd, výrob i kultue, ovládat základní gramotnost nestaí. Mžeme mluvit o digitálním vku, který zahrnuje o mnoho víc, než jen základní gramotnost. Z hlediska výtvarné výchovy, jejích cíl a obsahu, mluvíme o rozvíjení vizuální gramotnosti, jako schopnosti rozumt základním prvkm vizuálních schémat, metod i médií. Rozumt zobrazením, abstraktm i symbolickým obrazm, tak dležitých pro komunikaci, ale pedevším pro existenci v dnešní dob. 15:00 17:30 Diskusní téma 4 Profilace absolventa napí kurikulem Doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., Mgr. Zdenk Hromádka Reálná vybavenost absolventa ZŠ k péi o životní prostedí Anotace: V píspvku jsou prezentovány výsledky výzkumného šetení zameného zejména na úrove orientace žák v pojmech a vztazích z environmentální oblasti napí vzdlávacími oblastmi. PaedDr. Renée Grenarová, Ph.D. Komponenty kulturologického výkladu v procesu vyuování ruského jazyka žáky v eské škole (multimediální aspekt) Anotace: Píspvek je vnovaný utváení kulturní (transkulturní) kompetence v procesu vyuování a uení ruského jazyka eskými žáky. Autorka analyzuje mož- 60

61 nosti použití multimédií v PowerPointových prezentacích. Naše zkušenost ukazuje, že PowerPointové prezentace mohou být užívány nejen pi vyuování mluvnice a pravopisu, ale též v procesu vytváení kulturních (transkulturních) kompetencí. Proces osvojování kompetence se pak jeví jako rychlejší a efektivnjší. Každá prezentace obsahuje snímk s odkazy na webové stránky ruského Internetu. Žáci mohou ve virtuálním svt navštívit mnoho knihoven, divadel a muzeí. Takováto aktivita dobe slouží svému úelu, umožuje totiž pímý kontakt s ruskou kulturou. Mgr. Aleš Chupá Píspvek výuky pírodovdných pedmt k rozvoji ešení problém žákem základní školy Anotace: Absolvent základní školy má být, podle novodobého kurikulárního dokumentu R Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání, vybaven dovednostmi ešit problémy na základ vhodn zvolených metod a postup. Píspvek se blíže zabývá nástinem nkterých možností, které umožují rozvoj tzv. kompetence k ešení problém u žáka ve výuce pírodovdných pedmt na základní škole. RNDr. Eva Janoušková Zastoupení a návaznost kurikula zempisu cestovního ruchu v aktuálních vzdlávacích dokumentech a v uebnicích pro stední školy Anotace: Píspvek se zabývá zastoupením uiva zempisu cestovního ruchu v základních dokumentech pro stedoškolské vzdlávání a prezentací této problematiky ve stedoškolských uebnicích zempisu. Cílem píspvku je zhodnotit potenciální rozsah znalostí a schopností maturant, na které lze navazovat pi výuce geografie cestovního ruchu v bakaláském studiu. Doc. PhDr. Vladimír Spousta Vztah absolventa základní školy k umní Anotace: Na základ autoreflexních výpovdí a pípadových studií jsou zjišovány zdroje, píiny a zpsob utváení vztahu k umní obecn a k dominantnímu druhu umní zvláš, forma a frekvence kontaktu s ním i jeho postavení v hodnotové hierarchii absolventa. PhDr. Radovan Rybá, Ph.D. Stojí estetická a citová výchova na okraji zájmu? Anotace: Peceování významu technokratického vzdlávání a operativn metodického myšlení v souasnosti. Podíl výuky estetické i citové výchovy na humanizaci a kultivaci žáka jako budoucího obana R. 61

62 PaedDr. Nataša Mazáová, Ph.D. Perspektivní orientace absolvent základní školy Anotace: Píspvek prezentuje výsledky przkumu zameného na zjišování perspektivní orientace absolvent základní školy. Jedná se o zjišování pedstav žák o jejich budoucnosti, o jejich hodnotové orientaci a dalších aspektech osobnosti. Seznamuje s možnostmi rozvíjení perspektivní orientace u žák základní školy, s možnostmi využití této metody v uitelské praxi. Mgr. Gabriela Fišarová Zmny ve vnímání morálních hodnot u žák základní školy Anotace: Píspvek popisuje výsledky výzkumu orientovaného na posun ve vnímání morálních hodnot u žák sedmé tídy základní školy, kteí prošli seminái vnujícími se morální výchov. V rámci hodin spoleenskovdního semináe byla použita metodika morální výchovy charakteristická vyšší mírou interakce. Pro zjištní efektivity této metodiky bylo použito nkolik výzkumných metod kvalitativního i kvantitativního typu. 62

63 %$& Bilance a výhledy kurikulárního výzkumu Ve dnech 20. a 21. ervna 2007 se na PdF MU konala konference Kurikulum v promnách školy, která byla uritým mezníkem ve výzkumu této problematiky v rámci aktivit CPV na PdF MU. Na jedné stran totiž byla konference závrem grantového projektu Obsahová dimenze kurikula základní školy (GA R 406/05/0246), na druhé stran zahajovala zkoumání tohoto fenoménu ve výzkumném projektu Centrum základního výzkumu školního vzdlávání (LC 06046), v nmž skupina ešitel CPV PdF MU zkoumá otázky obsahu a procesu školního vzdlávání. Konferenci bylo vnováno íslo 3/2007 Bulletinu CPV, které pineslo anotace všech pednesených píspvk. Dnes se chceme za konferencí ohlédnout, analyzovat její výsledky a vyvodit z nich závry pro budoucnost. V intencích konícího grantového projektu je v tisku závrený sborník kurikulární trilogie tíletého výzkumu Absolvent základní školy (1. sborník s názvem Orientace eské základní školy, 2. sborník s názvem Problémy kurikula základní školy), který krom studií obecnjšího charakteru mapuje vybavenost absolventa ZŠ pro další studium a pro život vbec. Vysoce oceujeme píspvky pozvaných odborník (prof. Heluse, prof. Skalkové, prof. Kožuchové, doc. Slavíka, doc. Wiegerové a doc. Seebauerové), ale velmi si vážíme všech úastník, kteí jednání konference obohatili svými zkušenostmi, výsledky svých výzkum i inspirativními podnty. Není možné se o všech jednotliv vyjadovat, navíc jsou v plném znní uveejnny ve sbornících (sborník Absolvent základní školy a sborník Píspvky k tvorb a výzkumu kurikula), spíš se zamíme na nkteré pínosné myšlenky, které by nemly zapadnout. Základnímu zamení konferennímu jednání vtiskl orientaci úvodní referát prof. Heluse, který v návaznosti na socializaci a individualizaci výchovy vytyil požadavek personalizace výchovy, tj. orientaci na žákovu kognitivní autoregulaci, využívající jeho vývojových i výkonových potencialit v rámci komplexní edukaní pée. Toto zamení podpoil také doc. Slavík zdraznním žákovy sebereflexe a orientací výchovy na souvztažnost mezi odbornými a humanitními (etickými, sociálními) aspekty vzdlávání. Sem smuje i píspvek prof. Skalkové, vyzvedávající dležitost myšlenkových operací žák. Na konferenci siln zaznla poteba posílení etických, morálních hodnot a citové výchovy (nap. Fridrichová, Fišarová, Rybá, Maák aj.). 63

64 Uveme ješt alespo heslovit nkteré novátorské podnty a inspirativní námty, které upoutaly pozornost: rozvoj kutikulárního myšlení uitel (Švec), vdeckotechnická gramotnost (Kožuchová), zdravotn orientovaná tlesná výchova (Mužík), evropská dimenze kurikula (Lochman), poteba ekonomického vzdlání (Králík), bezpenostní vzdlávání (Keller), filozofování s dtmi (Bauman), pée o životní prostedí (Horká, Hromádka) aj. Uvedené problémové okruhy jsou výzvou pro další intenzivní práci v oblasti kurikula. Znanou pozornost vzbudily také další problémy a otázky, jako nap. výchova estetická a umlecká (Šubšáková, Pavlikánová, Spousta), výchova jazyková (Hanušová, Janíková, Grenarová) i jiná témata. Cenným obohacením konference byly též píspvky vztahující se k jednotlivým vzdlávacím oblastem, oborm a vyuovacím pedmtm. Zastoupeny byly: eština, matematika, cizí jazyky (anglitina, nmina, ruština), djepis, zempis, tlesná výchova, výtvarná výchova, pírodovda a ekologie. K zamyšlení vyzývá i metodologická stránka píspvk. Lze konstatovat, že v celém souboru píspvk bylo uplatnno bohaté instrumentarium výzkumných metod, nicmén toto zjištní nepináší plné uspokojení, protože jednotlivé výzkumné metody byly uplatnny nerovnomrn a v rzné kvalit. Naprosto pevládalo dotazníkové šetení, ovšem závry se asto vyvozují z malého vzorku respondent. Vyzvednout je teba komparativní studie, analýzu dokument (RVP ZV), zejména uebnic. asté je využití pozorování, rozhovoru a úspšn bylo využito také zobec- ování zkušeností, zvlášt šlo-li o zpracování výsledk bohaté edukaní praxe. V nkolika pípadech byl použit školní experiment, pro jehož jednoznané vyznní by ovšem bylo teba zajistit nezbytné podmínky. Originální metodologickou úrove prokázala studie o formách a fázích ve výuce zempisu (Hübelová, Janík, Najvar), a to nejen využitím analýzy výuky na základ videozáznam, nýbrž též aplikováním vztahové analýzy zjištných údaj. Celkem se však ukazuje, a to nejen v píspvcích na konferenci, že metodologickým otázkám v pedagogických výzkumných šeteních je teba vnovat zvýšenou pozornost. Shrneme-li strun výsledky konference, které mžeme oznait za pínosné, lze íci, že se do znané míry podailo získat pro spolené ešení výzkumného tématu oborové didaktiky na fakult, což bylo jedním ze zámr projektu, ovšem k plné spokojenosti je daleko, ponvadž nkteí oboroví didaktikové tuto orientaci své práce nesdílejí. Na druhé stran se ukázalo, že problematika kurikula je velmi vhodná ke spolupráci pedagogiky, psychologie a oborových didaktik, protože spoleným styným bodem pro všechny uvedené disciplíny je nové pojetí vzdlávacího procesu. Nehled na to, že je toto téma velmi aktuální a jeho optimální ešení pro spolenost nezbytné. Pínosem konference byla též úzká spolupráce ešitel s editeli a uiteli škol, takže docházelo k oboustrannému ovlivování. K pozitivním stránkám lze piíst také to, že na konferenci vystoupli také doktorandi, kteí ve svých disertaních pracích zpracovávají tuto problematiku. Pínos konference k ústednímu tématu sice nepostihuje problematiku absolventa ZŠ komplexn, protože 64

65 její celou šíi ani nelze vyerpat, ale pesvdiv zdokumentované jevy mohou pispt k poznání úrovn absolvent a upozornit na deficity, které se v psobení školy projevují. Podnty, které na konferenci zaznly nebo v prbhu ešení celého projektu byly identifikovány, mohou být inspirací pro další badatelskou práci v této oblasti. Žádný výzkum, tím mén jedna konference, nemže obsáhnout všechny otázky, problémy a modality, které zkoumaná realita obsahuje. Vždy je však žádoucí, aby byly vytyeny perspektivy a naznaeny obzory, které se ešením problematiky otevely a které vyzývají k dalším aktivitám, k novým pokusm o jejich zdolání a nalezení ešení. Nkteré z tchto vyvstavších problém naznaíme: Na tvorb kurikula se podílí celá ada initel, kteí jsou vtšinou anonymní, a tedy i bez odpovdnosti. Je žádoucí vytvoit model tvorby kurikula, který by vyznail podíl jednotlivých aktér. Analýza školských dokument ukazuje, že v obsahové struktue nejsou dostaten nebo vbec zastoupeny nkteré obory a oblasti lidského vdomí a chování, které jsou pro další rozvoj naší civilizace nezbytné. Je to nap. otázka hodnot, problematika estetické a hlavn morální výchovy. Edukace se stále víc sousteuje na osobnost žáka (personalizace), tím se do popedí dostává nutnost podpory tvoivé osobnosti. Novým strukturním prvkem kurikula se stávají kompetence, proto je nutno vnovat pozornost jejich pojetí a formování. Grantový projekt Obsahová dimenze kurikula ZŠ pinesl nkteré podmty k rozvoji oborových didaktik. V tomto trendu je nutno vytrvale pokraovat. Je záhodno do zkoumání problematiky kurikula ve vtší míe zapojovat zkušené a tvoivé uitele a dbát o implementaci analýz a výzkumných nález do výchovn-vzdlávací práce školy. Josef Maák (CPV PdF MU) Výzkum kurikula na PdF MU pokrauje Pedagogická fakulta MU se spolu s Pedagogickou fakultou UK stala ešitelským pracovištm projektu MŠMT LC Centrum základního výzkumu školního vzdlávání, který je ešen v letech Dílí cíle tohoto projektu jsou: Cíl 1: Vypracovat srovnávací studii analyzující a hodnotící vývoj a souasný stav vzdlávacích soustav transformujících se spoleností Visegrádské skupiny zemí (eská republika, Slovensko, Maarsko, Polsko) od roku 1989 až do sou- asnosti. Cíl 2: Vypracovat analytické studie o vzdlávacích systémech ve vybraných evropských zemích, které se vzájemn liší typem školské soustavy. Tyto studie budou zárove obsahovat komparaci s eským vzdlávacím systémem. 65

66 Cíl 3: Kriticky posoudit stav naplování principu spravedlivosti ve vzdlávání školskými systémy ve vybraných evropských zemích na základ dat z empirických výzkum a navrhnout strategie v oblasti vzdlávání podporující sociální soudržnost ve spolenosti. Cíl 4: Vypracovat analýzu požadavk rzných skupin spolenosti na školní vzdlávání (rodie, žáci, uitelé, editelé, zizovatelé škol, zamstnavatelé) na základ empirického šetení a zjistit, jak jsou spokojeni s naplováním vzdlávacích cíl eskými školami. Cíl 5: Identifikovat na vybraném vzorku škol metodou pípadových studií systém vnjších a vnitních faktor, které ovlivují reálnou podobu fungování a rozvoj eské školy na zaátku 21. století. Cíl 6: Navrhnout teoretický model tvorby kurikula všeobecného vzdlávání vzhledem k potebám spolenosti vdní a propracovat metody vedoucí k osvojení klíových kompetencí. Cíl 7: Vyvinout metodologický pístup komplexní analýzy proces vyuování a uení vzhledem ke specifice obsahu vzdlávacích inností a aplikovat jej na analýzu proces vyuování a uení v rámci jednotlivých vzdlávacích oblastí. Koordinátorkou celého projektu je doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. z PedF UK Praha. Brnnská skupina ešitel se sousteuje hlavn na dílí cíle 6 a 7, jejím vedoucím je doc. PhDr. Jií Nmec, Ph.D. Dosavadní orientace na kurikulární problémy základní školy se v novém projektu prohlubuje a rozšiuje. Strun budeme charakterizovat dílí cíl projektu (6) vztahující se ke kuriklární problematice. Jako vstupní informace pro teoretický model tvorby kurikula budou analyzovány zejména obecné sociální a pedagogické teorie tvorby cíl vzdlávání, a koncepty všeobecného vzdlávání ve spolenosti vdní (dokumenty UNESCO, OECD, EU) a provedeny komparace tvorby model kurikula v evropských zemích. Teoretický model bude konfrontován s eskými kurikulárními dokumenty, zejména s RVP pro základní vzdlávání a vzdlávacími potebami v návaznosti na cíl V004. Empirickým výzkumem, v návaznosti na dílí cíl V007, budou zjišovány možnosti a metody osvojování klíových kompetencí ve zkoumaných obsahových oblastech. Výsledky tchto zjištní budou využity pro revizi teoretického modelu a formulování doporuení k postupm zkvalitujícím obsah školního vzdlání. Etapy ešení dílího cíle 6 jsou následující: kritické analýzy literatury a mezinárodních dokument (2006); vývoj modelu tvorby kurikula všeobecného vzdlávání (2007); empirický výzkum procesu osvojování klíových kompetencí ve vybraných obsahových oblastech, výzkumná zpráva, interní oponentura (2008); revize teoretického modelu, finalizace syntetické monografie, oponentura, recenze, publikace (2009). Hlavním výsledkem dílího cíle 6 bude syntetická teoretická práce zamená na cíle a obsah školního vzdlávání a metodologii jejich utváení. Zpracování problematiky bude vycházet z kritického rozboru domácí a zahraniní literatury o utváe- 66

67 ní konceptu všeobecného vzdlání v podmínkách spolenosti vdní a kurikulárního výzkumu a vývoje. Práce zárove naváže na výzkum souasných metodologických pístup k tvorb rámcových a školních vzdlávacích program a na výzkum požadavk kladených na školní vzdlávání rznými skupinami spolenosti (viz dílí cíl 4). Zvláštní pozornost bude vnována prozkoumání vztahu mezi klíovými kompetencemi a obsahy vzdlávání (uivem). V návaznosti na dosažené výsledky budou navrženy zmny v pojetí kurikula a konkrétní inovaní postupy smující k trvalému procesu zkvalitování obsahu školního vzdlávání. Práce bude mimo jiné iniciovat tvoivou práci uitel pi inovacích v tomto smru. Podrobnosti na: Tomáš Janík (CPV PdF MU) Vybrané publikace pracovník CPV vztahující se k problematice kurikula Sborníky: MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Orientace eské základní školy. Brno : MU, MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Problémy kurikula základní školy. Brno : MU, MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Absolvent základní školy. Brno : MU, JANÍK, T.; KNECHT, P.; NAJVAROVÁ, V. (eds) Píspvky k tvorb a výzkumu kurikula. Brno : Paido, HANUŠOVÁ, S.; NAJVAR, P. (eds.) Foreign Language Acquistion at an Early Age. Osvojování cizích jazyk v raném vku. Brno : MU, ISBN Monotematické íslo asopisu Orbis scholae 1/ Studie: JANÍK, T. Na jaká témata se zamuje výzkum v oborových didaktikách? In MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Bulletin CPV PdF MU v Brn Brno : MU, 2006, s JANÍK, T. Obsah vzdlávání. In PRCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha : Portál, 2008 (v tisku). JANÍK, T. Problémy eské základní školy z pohledu výzkumu ( ). Komenský, 2006,. 1, s JANÍK, T.; MIKOVÁ, M. Metodologický postup videostudie CPV: analýza realizovaného kurikula ve výuce fyziky na 2. stupni základní školy. Pedagogický výzkum: reflexe spoleenských poteb a oekávání? Sborník píspvk z XIII. Konference APV. Olomouc : PdF UP, 2005, s

68 JANÍK, T.; NAJVAROVÁ, V. Problémy školního vzdlávání ve svtle výzkum TIMSS a PISA. In GREGER, D.; JEŽKOVÁ, V. (eds) Školní vzdlávání (Zahraniní trendy a inspirace). Praha : Karolinum, 2006, s JANÍK, T.; SLAVÍK, J. Vztah obor-vyuovací pedmt jako metodologický problém. Orbis scholae, 2007, ro. 2,. 1, s KNECHT, P. Frekvenní pojmová analýza uebnic zempisu pro ZŠ. In KNECHT, P. (ed.) Výzkum aktuálních problém pedagogiky a oborových didaktik. Brno : MU, 2006, s KNECHT, P. Hodnocení uebnic zempisu z pohledu žák 2. stupn základních škol. In MA ÁK, J.; KLAPKO, D. (ed.) Uebnice pod lupou. Brno : Paido, 2006, s KNECHT, P. How Czech pupils appraise geography text books. In SCHMEINCK, D. (ed.) Research on Learning and Teaching in Primary Geography. Karlsruhe : Pädagogische Hochschule Karlsruhe, 2006, s KNECHT, P. Nkolik poznámek k vkové pimenosti geografických pojm uvádných v uebnicích zempisu. In eská geografie v evropském prostoru. eské Budjovice : Jihoeská univerzita, 2006, s KNECHT, P.; WEINHÖFER, M. Jaká kritéria jsou dležitá pro uitele ZŠ pi výbru uebnic? In Sborník píspvk 14. konference APV [CD-ROM]. Plze : PdF ZU, MA ÁK, J. Kompetence ve struktue kurikula. In GREGER, D.; JEŽKOVÁ, V. (eds.) Školní vzdlávání (Zahraniní trendy a inspirace). Praha : Karolinum, 2006, s MA ÁK, J. Modelování kurikula. Orbis scholae, 2007, ro. 2,. 1, s MA ÁK, J. Výukové metody a školní vzdlávací programy. Komenský, 2006, ro. 131,. 2, s MA ÁK, J.; JANÍK, T. Cíle výchovy a vzdlávání. In PRCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha : Portál, 2008 (v tisku). MA ÁK, J.; JANÍK, T. Kurikulum. In PRCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha : Portál, 2008 (v tisku). MA ÁK, J.; JANÍK, T. Model tvorby kurikula všeobecného vzdlávání. Orbis scholae, 2006,. 1, s NAJVAROVÁ, V. Jaké strategie používají studenti uitelství pi studiu odborného textu? In MA ÁK, J.; KLAPKO, D. (ed.) Uebnice pod lupou. Brno : Paido, 2006, s SLAVÍK, J.; JANÍK, T. Teorie, výzkum a tvorba školy. Pedagogika, 2006,. 2, s ŠVEC, V.; MA ÁK, J.; JANÍK, T. Nkteré problémy výzkumu kurikula. In Sborník píspvk 14. konference APV [CD-ROM]. Plze : PdF ZU,

69 '(")")* Dní konferenní V poslední dob se konalo nkolik zajímavých konferencí, seminá a dalších akcí, které by nemly uniknout pozornosti fakultní veejnosti. Pokud jsme se jich zúastnili nebo z nich získali zprávy, rádi tyto informace zveejujeme. Náš pohled zajisté není úplný, ponvadž o mnohých pozoruhodných akcích nevíme. Tím narážíme na závažný problém nkteré tyto poiny, a jsou významné a poádala je fakulta, probhly jaksi tém utajen, dozví se o nich jen omezený okruh odborník, ostatní zájemci o nich asto nezískají ani dodaten žádnou informaci. Malá propagace a následkem toho malá informovanost neumožuje využít dosažených výsledk v širším mítku a navíc poškozuje obraz fakulty v oích ve- ejnosti. Z jednotlivých obor se tak vytváejí uzavené spolenosti zasvcených, které málo komunikují s okolním prostedím, uzavírají se do sebe a mohou dospt i k falešnému sebeuspokojení. Po vzoru velkých mezinárodních konferencí se i na mnohem skromnjší akce požaduje poplatek (nkdy znaný), ímž se odrazuje nemálo zájemc. Jako protihodnota se nabízí pohoštní a otištní píspvku ve sborníku ve form CD-ROM. Akce konané v režii fakulty by snad mly vybírat poplatky jen nezbytn nutné a nemli by je platit studenti, pípadn dchodci. Vzájemná informovanost pracovník fakulty, pracovišt, které sleduje spolený cíl pípravy budoucích uitel, je velmi žádoucí, ba pro dosažení kvalitních výsledk nezbytná. I neúplný pehled akcí, o nichž informujeme, nás totiž motivuje, abychom se též snažili pispt k vyšší úrovni naší spolené práce. Josef Maák, Tomáš Janík (CPV PdF MU) Konference Kurikulum v promnách školy Konference, která probhla 20. a 21. ervna 2007 v Brn, završovala tíleté ešení grantového projektu GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy a souasn zahajovala projekt nový, a to Centrum základního výzkumu školního vzdlávání LC O tchto dvou projektech jsme informovali v 3. a 4. ísle Bulletinu. V této zpráv se proto mžeme zamit jen na nkteré výsledky, které konference pinesla, a na zásadní problémy, které otevela. Na naléhavou problematiku upozornil úvodní referát prof. Z. Heluse, který analyzoval posun zájmu výzkumník, teoretik a uitel od sledování socializace indi- 69

70 vidua ke zkoumání otázek jeho personalizace v edukaním procesu. Jde o trend, který je charakteristický pro souasné pedagogické koncepce zdrazující jedinenost každé lidské osobnosti. Toto hledisko klade zvýšené nároky na uitelovu práci, pedpokládá mimo jiné prohloubený individuální pístup ke každému žáku v zájmu jeho optimálního rozvoje vzhledem k požadavkm spolenosti vdní. Je však otázkou, jak nap. urit individuální kurikulum tak, aby zajišovalo nezbytnou spolenou úrove poznání a souasn maximáln respektovalo personální zrání každého jednotlivce. Další problém, který se v této souvislosti objevuje, je hranice této personalizace (zvýšené individualizace?). Další neodkladné otázky vyvstaly v konfrontaci pedstav a reality v pohledu na absolventa základní školy. Je to problém, který v poslední dob vzbuzuje zájem celé naší veejnosti, protože novinái a rzní initelé jsou znepokojeni úpadkem znalostí absolvent škol, ale hlavn chováním naší mládeže. Je pirozené, že pozornost se sousteuje na školu a uitele, která se obviuje z neschopnosti zvládat tuto problematiku. Východisko ovšem není v tom, že uitelé projdou píslušným školením, jak se mnozí naivn domnívají, protože jejich síly jsou v tomto ohledu nedostatené. Jde totiž o celospoleenské klima, které se pochopiteln promítá i do chování mládeže. Je teba zmnit vystupování politik, zkulturnit práci noviná, písn trestat zlodje a tuneláe, vymnit zkorumpované soudce atd. Práv tyto negativní píklady vytváejí spoleenské klima, v nmž mládež vyrstá. Je teba zaít u sebe a v rámci své psobnosti vytváet kolem sebe kulturní prostedí. To však nikdo nechce slyšet, a zlepšení oekává od uitel. Jednání konference se sousteovalo na otázky kurikula, jeho výzkumu a tvorby, realizace ve vzdlávacím procesu atd. Zvláš siln zaznly hlasy vztahující se k problematice estetické a mravní výchovy, v nichž absolventi vykazují citelné nedostatky, jak to dokumentovaly nkteré výzkumy. Nechybly ani podnty z praxe, které vycházely ze zkušeností tvorby školních vzdlávacích program. Jak je vidt, konference ešila závažnou problematiku školy, kriticky poukázala na souasný stav, ale naznaila též cesty k zlepšení. Z konference budou publikovány dva sborníky, na dosažené výsledky bude možno navazovat a v tomto smru dále pokraovat. Josef Maák (CPV PdF MU) 70

71 Checkpoint Literacy 15. evropská konference o tení v Berlín Významná konference urená všem odborníkm a zájemcm o problematiku tení, jazykového vzdlávání a gramotnosti se uskutenila v srpnu 2007 v Berlín. Evropské konference o tení jsou organizovány jednou za dva roky, letos se jednalo již o patnáctou konferenci a ticetiletá tradice zájmu o tení a gramotnost byla patrná ve vtšin píspvk. Na letošní konferenci se pihlásilo pes 550 úastník z celého svta, ímž se konference zaadila mezi nejvtší z dosud uskutenných evropských konferencí o tení. Konferenci organizovala Nmecká asociace pro tení a psaní (Deutsche Gesellschaft für Lesen und Schreiben ve spolupráci s Komisí pro mezinárodní rozvoj v Evrop (International Development in Europe Committee). Záštitu nad celou akcí pevzalo Spolkové ministerstvo pro vzdlávání a výzkum (The Ministry of Education and Research), Mezinárodní tenáská asociace (The International Reading Association a vydavatelství odborných knih a uebnic (Pearson Education, Dussmann das KulturKaufhaus, Waxmann Verlag). Konference se konala v historických prostorách Humboldtovy univerzity v Berlín. Problematika gramotnosti jako mnohodimenzionální a široce pojímaný jev, umožnila organizátorm navrhnout šestnáct témat, ke kterým se úastníci mohli vyjadovat a o kterých mohli jednat a diskutovat. Nkterá z tchto témat jsou již tradin zaazována do program konferencí, jiná se objevila nov. Konference nabízela prostor zabývat se tmito tématy: Pedškolní a raná gramotnost (Preschool Literacy and Early Literacy); tenáské kompetence, motivace a chování (Reading Competence, Motivation and Behaviour); Rozvoj psaní a hláskování (Writing and Spelling Development); Mluvený jazyk a gramotnost (Oral Language and Literacy); Hodnocení jazykového a gramotnostního vývoje (Assessment of Language and Literacy Development); Gramotnost jako jev multilingvní a multikulturní (Multilingual and Multicultural Literacy); Uitelé tení a výukové strategie (Reading Teachers and Teaching Strategies); Školy úspšné v rozvoji gramotnosti (Schools Where Literacy Thrives); Gramotnost a knihovny (Literacy and Libraries); Gramotnost a technika (Literacy and Technology); Gramotnost a demokracie (Literacy and Democracy); Programy na odstraování problém se tením a hláskováním (Reading and Spelling Difficulties and Intervention Programmes); Gramotnost dospívajících a dosplých (Adolescent and Adult Literacy); Mezinárodní výzkumy gramotnosti (International Literacy Studies); Gender a gramotnost (Gender and Literacy) a volná témata (Free Papers). Píspvek pro každé z témat mohl být zpracován formou pednášky, posteru, zamené sekce, diskuse u kulatého stolu, symposia, workshopu nebo vyžádaného referátu. V prbhu ty dní odeznly ti vyžádané plenární referáty. Vysokou úrove ml již tradin vyžádaný referát A. Schleichera Literacy Skills in the Information 71

72 Age (Gramotnostní dovednosti v informaním vku), ve kterém posluchae seznámil s vybranými, dosud nepublikovanými výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006 a uvádl je do souvislostí s dívjšími zjištními. Interpretaci získaných dat provádl na základ informací o jednotlivých vzdlávacích systémech zúastnných zemí. Svým referátem How to Inspire and Engage Students to Read (Jak inspirovat a získat studenty pro tení) voln navázala P. Linnakylä na hledání odpovdi na otázku, pro nkteré zem dosahují opakovan a statisticky významn lepších výsledku než zem ostatní, což ilustrovala na píkladu finského školství. Pokusila se o analýzu faktor podmiujících dosažení vyšších skóre v mezinárodních testech gramotnosti a aspekt pispívajících k rozvoji dtského tenáství. Na problémy spojené s mezinárodním testováním gramotnosti a pedevším na rizika srovnávání a interpretací získaných dat a výsledk upozoroval A. Luke ve svém referátu What counts as the Critical Literacy in New Times? (Co se myslí Kritickou gramotností v nové dob?). Odvolává se pedevším na odlišné historicko-kulturní aspekty a tradici jednotlivých školských systém, které jsou jako dležité faktory v koncepcích mezinárodních výzkum (nap. PISA nebo PIRLS) zcela opomíjeny. Velmi podntnými a inspirujícími byly píspvky týmu organizujícího mezinárodní výzkum PIRLS (na konferenci vystoupili I. Mullis, M. Martin, A. Kennedy a K. Throng), jehož lenové prezentovali dosud nepublikované výsledky PIRLS 2001 (Home Environments Fostering Children s Reading Literacy (Domácí prostedí podporující dtskou tenáskou gramotnost); Examining Gender, Early Literacy Activities, and Fourth Graders Reading Habits and Attitudes in PIRLS 2001 (Zkoumání genderu, rann gramotnostních aktivit, zvyk a postoj žák tvrtých roník v PIRLS 2001)), seznámili posluchae s erstvými novinkami z vyhodnocování mezinárodního výzkumu PIRLS 2006 (je velmi smutné a z dlouhodobého pohledu nešastné, že tohoto šetení se již eská republika neúastnila) a piblížili pípravy na rok 2011, kdy se bude soubžn konat výzkum PIRLS a výzkum TIMSS. Do konferenního dní se aktivn zapojili tyi úastníci z eské republiky. Dr. M. Ernestová (PdF JU) prezentovala píspvek o historickém vývoji výuky slovní zásoby v cizím jazyce a byla vybrána jako pedsedkyn jedné ze sekcí. V. Najvarová a P. Najvar (CPV PdF MU) prezentovali výzkumný design a výsledky empirického šetení tenáských dovedností žák 1. stupn ZŠ a spolen s dr. J. Doležalovou (PdF UHK) pedstavili výsledky przkumu tenáských dovedností student pedagogických fakult MU a UHK. Zmnou oproti dívjším evropským konferencím je zpsob publikování prezentovaných píspvk. K dispozici je kniha abstrakt (k nahlédnutí v CPV PdF MU), která obsahuje anotace všech prezentovaných píspvk. Píspvky, které autoi zpracují do psané podoby, budou v prbhu listopadu zveejnny v plném znní na konferenních webových stránkách ( a navíc bude vydán sborník vybraných píspvk v knižní podob. 72

73 Všichni píznivci tení a gramotnosti se již nyní mohou tšit na píští roník evropské konference o tení, která se uskutení v roce 2009 v portugalském mst Braga. Veronika Najvarová, Petr Najvar (CPV PdF MU) Konference Evropské asociace pro výzkum pírodovdného vzdlávání ( , Malmö) Výzkum v oborových didaktikách se v prbhu posledních desetiletí rozvinul do té míry, že se jeho provádní stále výraznji institucionalizuje a stává se záležitostí specializovaných asociací. Evropská asociace pro výzkum pírodovdného vzdlávání European Science Education Research Association (ESERA) vznikla v roce Jejím cílem je podporovat výzkum pírodovdného vzdlávání v Evrop, vytváet platformu pro spolupráci mezi výzkumníky z rzných evropských zemí a reprezentovat profesní zájmy uitel pírodovdných pedmt (více viz na: Evropská asociace pro výzkum pírodovdného vzdlávání poádá ve dvouletém intervalu konference, na nichž je prezentováno široké spektrum píspvk vztahujících se k metodologii a výsledkm výzkumu pírodovdného vzdlávání. V termínu poádala ESERA svoji konferenci na univerzit ve švédském Malmö. Odborná kvalita prezentovaných píspvk byla garantována recenzním ízením. Každý z pihlášených píspvk byl ješt ped konferencí recenzován dvma nezávislými odborníky a teprve v pípad jejich pozitivního hodnocení byl píspvek zahrnut do programu konference. Jednacím jazykem byla výhradn anglitina. V prbhu konference odeznlo šest klíových referát: Uení z rzných úhl pohledu: od Piageta k situované kognici (Joan Blissová); Co nám mže íci Vygotský o pírodovdném vyuování? Propojení sociokulturní teorie s výukovou praxí (Phil Scott); Za sbližování: rekonstrukce pírodovdného/environmentálního vzdlávání pro vzájemné porozumní (Annette Gough); Dvacet let multikulturního pírodovdného vzdlávání: ohlédnutí a výhledy (Eva Krugly-Smolska); Gender a evropské pírodovdné vzdlávání v kulturním pohledu (Cathrine Hasse); Pírodovdné vzdlávání jako disciplína: napluje náš výzkum naše aspirace? (Norman Lederman). Jednotlivé referáty reprezentovaly aktuální problémy pírodovdného vzdlávání a vyvolaly znaný zájem auditoria. Patrn nejvtší odezvu ml referát Phila Scotta, v nmž byl ilustrován zajímavý výzkumný pístup umožující studovat výukovou komunikaci. V prbhu pti konferenních dn odeznlo tém ti sta píspvk a bylo prezentováno pibližn sto poster. Ty se vztahovaly zejména k problematice vyuování, uení a výuky v rámci pírodovdných obor i pedmt. Znaná pozornost byla vnována také kurikulu pírodovdného vzdlávání (pojetí pírodovdné gramotnosti; vytváení standard a kompetenních model; evaluace kurikula). Re- 73

74 flektovány byly dále otázky související se zájmy, postoji a hodnotovou orientací žák v pírodovdném vzdlávání. Pomrn vyvážen v nich byly zastoupeny pírodovdné pedmty: fyzika, chemie, biologie a environmentální výchova. V ad sympozií a referát byla vnována pozornost výzkumné metodologii (koncepce longitudinálních a transverzálních studií; kvalitativní výzkum pírodovdné výuky kódování; on-line diskurzivní analýza dialogu, argumentace a utvá- ení významu; využití modelu didaktické rekonstrukce ve výzkumu vyuování a uení; analýza kompetencí; analýza uebnic). Autoi této zprávy se v rámci konference podíleli na uspoádání sympózia s názvem On the power of videostudies in investigating instructional practice in different countries (Možnosti využití videostudií pi výzkumu výuky v rzných zemích), kde prezentovali metodologické zkušenosti získané v rámci videostudie fyziky, která je realizována v CPV PdF MU od roku Další konference Evropské asociace pro výzkum pírodovdného vzdlávání se bude konat v roce 2009 v tureckém Istanbulu. Tomáš Janík, Marcela Janíková (CPV PdF MU) Škola a zdraví: 3. konference Škola a zdraví 21 a 35. konference pro podporu dtí a mládeže Konference se konala v rámci výzkumného zámru Škola a zdraví pro 21. století (MSM ) ve dnech Podobn jako pedchozí i letošní konference byla asov rozsáhlá a obsahov bohatá, takže zpráva o ní mže zaznamenat jen nejdležitjší údaje. Jednání konference probíhalo jednak v plénu, jednak v pti sekcích, které poskytly píležitost rozvést ešené otázky. Po slavnostním zahájení a projevech host si plénum vyslechlo 10 referát z rzných dílích oblastí sledované problematiky, které pedznamenaly další jednání. E. ehulka, hlavní ešitel projektu a organizátor konference, seznámil s ešeným výzkumným zámrem, piblížil zejména jeho dlouhodobou historii na fakult a nastínil další perspektivy. J. Holík podal informaci o aktivitách Svtové zdravotnické organizace od r. 2004, kdy byl schválen materiál pro sledování životního prostedí a zdraví, od nhož se odvíjejí další aktivity v tomto smru. V. Smékal vnesl do jednání psychologický aspekt analýzou prožitk dtí na poátku dospívání s akcentem na jejich tlesnou, psychickou a sociální pohodu. Další úvodní referáty se týkaly otázek zdraví ve školním kurikulu, výchovy ke zdravé výživ a dalších problém. Z jednotlivých sekcí vybereme jen nkteré píspvky, které nejvíce zaujaly svým tématem nebo pínosem. V sekci Výchova, vzdlávání a zdraví E. ehulka referoval o výsledcích analýzy životopis 50 uitelek základních škol a ukázal možnost poznání kvality života a životního stylu této profese. V dalším referátu spolu s O. ehulkovou ozejmil, jak výkon povolání a životní styl uruje kvalitu života. Zdravotní hledisko 74

75 uitelské profese bylo obsahem vystoupení S. Stelce a J. Krátké, B. Lazarové a J. Koláe, J. ezáe, R. Kohoutka, J. Stracha a dalších referujících. Zaujaly píspvky týkající se školních vzdlávacích program (L. Mužíková), zdravotní výchovy v matematice (J. Novotná), výuky genetiky (M. Havelková aj.), zdravotní tlesné výchovy (M. Trávníek a V. Mužík), životního prostedí (H. Horká a Z. Hromádka), rizikového chování (T. ech a I. Hanáková). Sekce podpora zdraví dtí a mládeže se orientovala na faktory ohrožující zdraví, nap. na problematiku šikany (M. Blahutková a M. Charvát), na drogovou scénu (P. Kachlík a M. Havelková), na prevenci kouení (I. Žaloudková a D. Hrubá), na podporu psychického zdraví (A. Prokopová), na zmny životního stylu (J. Skácelová) a na další speciální otázky zdravotní výchovy. Také referáty v sekci Doprava a prevence úraz byly pínosem pro zdravotní výchovu, protože úrazy dtí v doprav mají stoupající tendenci. Sekce Varia doplnila analýzu zdravotní problematiky o další dležité aspekty, které se týkaly konkrétních zkušeností, historických, filozofických a dalších hledisek ve vztahu k zdravotnímu vzdlávání. Nelze opomenout ani diskuse u poster, které pro jejich množství nelze ani strun pehlédnout. I z letmého výtu autor a témat (z celkového potu 97!) lze vidt, že Pedagogická fakulta MU se stala místem, kde se problematika zdraví dtí a mládeže intenzivn zkoumá, a to dlouhodob, o emž svdí ada sborník podávajících svdectví o tomto úsilí. Je teba si jen pát, aby dosažené výsledky ovlivnily pípravu budoucích uitel a aby se jejich prostednictvím promítly do každodenního života školy, rodiny i veejného života. Josef Maák (CPV PdF MU) Zpráva z konference EARLI 2007 v Budapešti Ve dnech se v Budapešti konala 12. mezinárodní konference Evropské asociace pro výzkum uení a vyuování (European Association for Research on Learning and Instruction EARLI) s názvem Rozvíjení potenciál pro uení (Developing Potentials for Learning). Konference patí mezi hlavní události v oblasti výzkumu výuky a pináší nejnovjší poznatky a trendy. Poprvé se konala v regionu stední Evropy a zaštiovala ji Pedagogická fakulta Univerzity v Szegedu, Maarská akademie vd a Univerzita Eötvöse Loránda v Budapešti, jež je vedoucí institucí v oblasti pedagogiky v Maarsku a která poskytla konferenci reprezentativní prostory. Konference se úastnilo více než 1800 odborník pevážn z Evropy, ale také Severní Ameriky a Austrálie. Siln bylo zastoupeno Nmecko (více než 250 úastník) a také hostující zem Maarsko (54 úastník). eská republika byla jako v pedchozích letech zastoupena spíše sporadicky, letos pouze jedním píspvkem (Janík, Miková, Najvar) a jedním posterem (Vlková). 75

76 V inspirativních formách, v nichž se konference realizovala, byla úastníkm nabízena zvaná sympózia s diskutanty shrnujícími aktuální stav ešení daného tématu tak, jak se odráželo v prezentovaných píspvcích, a reagujícími na prezentované výsledky. Diskutanty jsou celosvtov známí odborníci na dané téma. K úasti na sympózia zve EARLI a speciální pracovní skupiny (special interests groups SIG) EARLI nebo jsou navržena leny EARLI a výbor konference zve vybrané oborníky. Konají se i hlavní referáty, v nichž je poskytnut pehled o uritém tématu a otázky pro budoucí výzkum. Do základních forem, v nichž se konference odehrávala, patí také velké množství sekcí s prezentacemi, desítky poster, setkání pracovních skupin, prezentace významných asopis a prezentace nakladatelství. Hlavní referáty se týkaly neurovdy v pedagogice (V. Csépe), prevence tenáských obtíží (B. Foorman), rozvoje potenciálu pro uení (J. Hattie), motivace a identity v procesech uení a vývoje (A. Kaplan), uení s animacemi (R. Lowe), vzdlávacích výsledk univerzitních student (H. Mehan), sebeízením a autoregulací (P. Nenniger), porozumní racionálním íslm (T. Nunes), uení a motivace v mateských a primárních školách (J.-E. Nurmi), rozdíl v práci uitele v oblasti morálního vývoje a religiózní/spirituální zmny (F. Oser) a výzkumu tzv. workplace learning výzkumu uení na pracovišti (P. Tynjälä). Sympózia zvaná EARLI zahrnovala témata jako souasný metodologický a teoretický vývoj v teorii konstrukci matematických znalostí (L. Verschaffel), trendy ve výukovém designu komplexního uení (J. van Merriënboer), sociáln konstruované autoregulované uení a motivace k uení (S. Järvela), konceptualizace uení v multikulturních komunitách (G. de Abreu), evaluace prostednictvím škál velkých výzkum tzv. large-scale assessment z národního a mezinárodního hlediska (C. Artelt) a expertní panelovou diskusi na téma scientometrie 1 jako kvantitativní sebereflexe sociálních vd (B. Csapó, A. Schubert, E. Lehtinen, R. Säljö, W. Schnotz). Zvaná symposia speciálních pracovních skupin se zabývala participací žák na procesech hodnocení, novými tématy a metodologickými postupy ve výzkumu porozumní textu a obrazovým materiálm, teoriemi konceptuální zmny, vlivem individuálních charakteristik a vyuovacích pístup, principy vyuování, motivaní teorií a výzkumnou metodologií, varianí teorií, transmisí sociálních kompetencí ve škole a ve vrstevnické skupin, bílými místy v evropském výzkumu vyuování a vzdlání uitel, rozvojem tení, morální výchovou, inkluzí, metodologií výzkumu metakognice, kvalitativními metodami zjišování znalostí a uení, efektivitou vzdlávání, aktuálním vývojem v designu e-learningu. Sekce s prezentovanými píspvky (paper) pokrývaly velmi širokou oblast výzkumu uení a vyuování, stejn tak jako zhruba dv st poster. 1 Scientometrie disciplína zabývající se hodnocením vdecké práce. 76

77 Sborník abstrakt z konference je k dispozici v elektronické i tištné podob (ISBN ). Webové stránky konference obsahují mimo jiné i seznamy píspvk a sekcí Konference se koná jednou za dva roky, píští roník bude v Amsterdamu v roce Píspvky se odevzdávají do záí 2008, a to v podob abstraktu o slovech a souhrnu o rozsahu slov zahrnujícího popis cíle, metodologii, zjištní a význam daného výzkumu z hlediska pedagogiky. Píspvky jsou na základ posouzení dvou recenzent pijímány jako postery, významnjší píspvky jako paper (prezentovaný píspvek). Samotné konferenci EARLI pedchází dvoudenní konference JURE (Junior Researchers) urená zaínajícím mladým vdcm. Nejlepší postery JURE jsou navíc prezentovány i v rámci EARLI konference. Informace o asociaci a jejích aktivitách lze najít na stránkách Jsou zde také informace o lenských podmínkách, abstrakty z konferencí a aktivity jednotlivých SIG. EARLI vydává také asopis Learning and Instruction (Uení a výuka), nov také asopis Educational Research Review, jehož pedplatné je zahrnuto v lenském píspvku a je zamen na publikování pehledových studií z výzkumu výchovy a vzdlávání. EARLI také iniciuje a garantuje vydávání odborných publikací v ediní ad Advances in Learning and Instruction (Pokrok v oblasti uení a vyuování). Zvážíme-li, že v oblasti teorie uení a vyuování a pípadn i jejich výzkumu pracuje pravdpodobn nejvtší množství odborník ve srovnání se všemi dalšími jednotlivými oblastmi vdy v R, je reprezentace oboru na mezinárodní úrovni velmi nevyrovnaná. Konference EARLI svým zamením odpovídá zamení devíti pedagogických fakult R a odborník z oblasti pedagogických disciplín, oborových didaktik, pedagogické psychologie a dalších píbuzných disciplín z dalších institucí, úast na ní je dostupná, byla by pínosná pro eskou odbornou veejnost a pispla by k reprezentaci eské republiky v dané oblasti na mezinárodní úrovni. Kateina Vlková (CPV PdF MU) 77

78 Hodnoty a výchova aneb co pinesla vdecká konference katedry pedagogiky PdF MU Je legitimní, že se odborné diskuse o hodnotách poádají na pedagogických fakultách; axiologická dimenze svta neoddliteln souvisí s výchovou a potažmo tedy s pípravou pedagog. Ti vlastn reprezentují výkonnou složku širší profesní skupiny odborník, zabývajících se otázkami spoleenské morálky, lidského jednání a chování v kontextu hodnotových hierarchií a v dsledku toho kvality života lidí, kteí spolenost tvoí. Ve dnech srpna 2007 se na PdF MU v Brn konala pod záštitou katedry pedagogiky vdecká konference, kterou její garanti doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., a doc. PhDr. Stanislav Stelec, CSc., uvedli takto: Výchova a vzdlávání u nás i ve svt potebuje formulaci adekvátních cíl a prostedk, sledujících pozitivní, všeobecn lidské ideály. Tmto otázkám bude vnována pozornost na konferenci katedry pedagogiky v tchto problémových okruzích: Promny hodnot v souasné spolenosti; Hodnotové aspekty v kurikulu ZŠ a SŠ; Axiologická dimenze v programech studia uitelství. as konání konference a její téma vhodn konvenovalo s oslavami významného životního jubilea paní prof. PhDr. Stanislavy Kuerové, CSc., první dkanky fakulty po listopadu 1989, která také pednesla úvodní referát k tématu v plénu pod názvem Hodnoty a výchova. Zdraznila skutenost, že lovk je bytost sociální, která bez výchovy nemže existovat; ale nemli bychom podléhat souasnému trendu, že je teba vychovávat celebrity a úspšné lidi. Daleko dležitjší je, aby ti, které vychováváme, byli spjati s pírodou, druhými lidmi a zstali sebou samými. Konstatovala, že problém lovka je problémem hodnot a tedy hlavní problém pedagogiky je výchova k hodnotám smující k antropologické otázce, jak výchova podmiuje lidství. Charakterizovala proces hodnocení jako obecný princip samoregulace vlastní celé pírod, jako proces pibližování vhodnému (dobrému) a vzdalování nevhodnému (zlému); v koneném dsledku velmi pípadn poukázala na význam lidského svdomí, které zajišuje, aby lovk chtl to, co má být (co je správné). Pro uitele to pak znamená podle jejích slov pokusit se budovat ostrvky pozitivní deviace, které otevou cestu výchovy dobrým smrem. S dalším zajímavým píspvkem se prezentoval pan prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc., který se zamil na možnosti zjišování hodnot v psychologii a pedagogice. Svžím zpsobem nastínil aktuální výzkumné možnosti v oblasti hodnot (hodnotové orientace) a charakterizoval hodnoty jako kritéria, podle kterých posuzujeme význam, smysl a cenu vcí, které nás obklopují. Zdraznil význam hodnoty jako skutené psychologické kategorie, která má zásadní význam pro životní orientaci lovka a to nikoli jen ve spojení s jeho potebami, zájmy a cíli. 78

79 Doc. PhDr. Ing. Blanka Kudláová, Ph.D. z Trnavské univerzity poukázala na rizika a možnosti edukace v postmodern, kdy se poteba pedagogiky jako vdy zachovat si svou autonomii dostává do konfliktu se spoleenským relativismem v chápání lovka. Píspvek PhDr. Milana Valacha, Ph.D., analyzoval rozpor mezi lidskou pirozeností a základními charakteristikami souasné spolenosti a protikladem mezi souasným fundamentalismem a podmínkami dalšího rozvoje globalizující se lidské spolenosti; v tomto kontextu také poukázal na úlohu školy. Doc. PhDr. Anna Masariková, CSc., z UTB ve Zlín se zabývala axiologickou dimenzí výchovy k lidským právm, které vymezuje jako všelidské hodnoty, významn determinující hodnotový systém každého lovka. Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, CSc., se ve svém píspvku obrátil k tradici masarykovských hodnot a její aktuálnosti pro souasnost. Druhou ást zasedání uvedl doc. PhDr. Stanislav Stelec, CSc., tématem axiologické dimenze v koncepci pedmtu teorie a metodika výchovy, jak je realizována v uitelských studijních programech na PdF MU v Brn. Doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., se zabývala významem hodnotové kompetence pi formování systému klíových kompetencí budoucích uitel primární školy; zdraznila prioritu výchovy k hodnotám v intencích souasné vzdlávací koncepce, která vyžaduje adekvátní posun v profesionální píprav uitel. Tetí, závrenou ást konference, zamenou na hodnotové aspekty v kurikulu ZŠ a SŠ, zahájil prof. PhDr. Josef Maák, CSc., který aktuáln podtrhl nadasovou pozici hodnotových témat ve školním kurikulu a upozornil na reálné oslabení pozic duchovních hodnot ve prospch utilitárních v souasné kurikulární koncepci (RVP ZV). Na nj navázal doc. PhDr. Evžen ehulka, CSc., tématem Zdraví jako hodnota v pojetí uitelek základních škol ; pedložil výsledky širokého výzkumu pojetí zdraví u eských uitelek a jejich ochoty a schopnosti pracovat s tmito koncepty v pedagogické innosti i v sebevýchov. Aktualizace a redefinování zdraví mže podle nj vytváet užitenou perspektivu ve výchovné práci a na nové úrovni integrovat hodnoty postulované v mnících se vdních oborech. Neklademe si za úkol komentovat všechny píspvky úastník konference, jejich obsah bude tenám k dispozici na stránkách sborníku, který se pipravuje. Nicmén dalšími významnými tematickými okruhy byly: etika a etická (prosociální) výchova ve školní edukaci, ale také v píprav budoucích uitel; hodnotové aspekty školního kurikula ve vztahu ke klíovým kompetencím na všech stupních školního vzdlávání; vliv hodnotové výchovy na utváení pozitivního životního stylu žák a student; hodnotové aspekty rozmanitých kulturních prostedí: evropská dimenze, gender, multikulturalita obecn; atd. 79

80 Konference jako taková, ale i podntné kuloárové rozhovory odborník, sdílejících téma hodnot jako styný bod v širokospektrém oboru pípravy uitel, ukázaly, že pes všechny nejistoty postmoderního svta je teba v zájmu budoucího života našich dtí jako rodie, uitelé i odborná veejnost podpoit význam hodnotové výchovy ve všech oblastech psobení na spolenost. Konference Hodnoty a výchova probhla pod záštitou dkana PdF MU doc. RNDr. Josefa Trny, CSc., a vedoucího katedry pedagogiky doc. PhDr. Oldicha Šimoníka, CSc., a reprezentuje další významný poin tohoto pracovišt na poli setkávání odborné veejnosti. Hana Filová (KPd PdF MU) The evolution of children s play ( ) Tento název nesla již dvacátá tvrtá celosvtová konference o he, která se uskutenila na Pedagogické fakult MU ve dne Konferenci oficiáln po- ádal International Council for children s play (ICCP, ale organizan ji zajišovali pracovníci Katedry sociální pedagogiky PdF MU. Tém padesát úastník z rzných kout svta diskutovalo o edukativním významu hry, dtských hiš, pedstavovali rzné projekty založené na pirozené dtské he, diskutovali nad závry svých výzkum a nebo informovali o hrakách z rzných kulturních kontext. Souástí tídenní konference byl bohatý kulturní a doprovodný program. V prostorách PdF MU mohli úastníci navštívit výstavu hraek a deskových her eských výrobc, v mstském muzeu Špilberk pak vzhlédli soukromou tematicky orientovanou sbírku hraek z minulého století. Bhem spoleenského veera se pedstavil dtský cirkus Legrando ( a každý zájemce mohl vstoupit do svta her a vyzkoušet si jednu z vybraných cirkusových dovedností, chzi po lan, žonglování, toení s talíi, jízdu na kole a mnoho dalších. Nejvtší ocenní však prostednictvím potlesku a jásotu sklidili studenti dramatické výchovy PdF, kteí v rolích postav z cirkusu provázeli úastníky celou konferencí a dodávali mnohdy vážným vdeckým píspvkm a diskusím patiné odlehení. Nezbývá než podkovat všem organizátorm, pedevším kolegm z Katedry sociální pedagogiky, ale též studentm za dobrou organizaci. V souasné dob je pipravováno interaktivní CD s jednotlivými píspvky. Budete-li mít zájem, napište nám, další podrobnosti o konferenci jsou ješt stále dostupné z webových stránek ( Jií Nmec (KSoP PdF MU) 80

81 Pístupy ke vzdlávání žák se specifickými poruchami uení na základní škole Dne 12. záí 2007 probhla 1. konference výzkumného zámru PdF MU MSM Speciální poteby žák v kontextu Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání pod názvem Pístupy ke vzdlávání žák se specifickými poruchami uení na základní škole. Místem setkání byla Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brn, konference s mezinárodní úastí byla realizována pod záštitou dkana PdF MU doc. RNDr. Josefa Trny, CSc., který v úvodu pivítal její úastníky spolen s prodkanem pro vdu a výzkum PdF MU doc. PaedDr. Vladislavem Mužíkem, CSc. Její organizátoi Katedra speciální pedagogiky ve spolupráci s dalšími katedrami PdF MU a spolenost Dyslexie, pojali toto setkání jako píležitost k výmn názor úzce zamených na aktuální problematiku vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami v kontextu zavádní Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání. Proto i píspvky jednotlivých referujících se zabývaly zejména posuny a trendy ve vzdlávání, a to až po jejich projekci. Konference byla realizována ve dvou blocích, v prvním bloku, konaném dopoledne byly prezentovány hlavní referáty, v odpoledních blocích kontinuáln následovalo jednání v sekcích. Po úvodním zahájení v aule PdF MU mli zúastnní možnost shlédnout zdailé vystoupení student JAMU, oboru Výchovná dramatika pro neslyšící. Jako první na konferenci vystoupila prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., která spolen s doc. PaedDr. Miroslavou Bartoovou, Ph.D., všechny pítomné seznámila s ešeným výzkumným zámrem PdF MU Speciální poteby žák v kontextu Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání. Pednášející pohovoili o pedmtu innosti výzkumného zámru, realizovaného jako aplikovaný výzkum, kterým je systematická tvrí innost v oblasti integrace/inkluze žák se speciálními vzdlávacími potebami do základní školy, piemž je kladen draz na postupnou implementaci Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání a výuku dle školních vzdlávacích program. Hlavní ešitel projektu prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., rovnž pedstavila jednotlivé výzkumné týmy. Za velice podntný lze považovat píspvek PaedDr. Vandy Hájkové, Ph.D., jenž nesl název Integrativní pedagogika v kontextu základního vzdlávání. V píspvku byla ešena otázka integrace jakožto impuls zmn v základním vzdlávání, dále autorka rovnž vhodn analyzovala 5 tezí k pojetí integrativní pedagogiky. Pro úastníky konference bylo jist zajímavé i vyjádení se k problematice integrativní teorie a kvalit souasné vzdlávací praxe. Závr píspvku byl vnován v souasné dob velmi diskutovanému tématu, konkrétn integrativní pedagogice v odborné píprav uitel. Dalším referujícím byla doc. PaedDr. Olga Zelinková, CSc., která se ve svém referátu zamila na strategii vyuování a uení žák se specifickými poruchami uení. Dopolední blok konference uzavela svým píspvkem prof. PaedDr. Alica Vanová, CSc. Ta ve svém vystoupení 81

82 zúastnné seznámila s aktuálním stavem a trendem integrace v edukaci žák se specifickými poruchami uení na Slovensku. Další ást konference probíhala na základ výbru nabízených témat, které byly pedmtem innosti jednotlivých sekcí. Úastníci konference tak mli možnost aktivn se zúastnit jedné z celkem jedenácti nabízených sekcí dle vlastního výbru. Sekce byly zameny následovn: pístupy v edukaci žák se specifickými poruchami uení, specifika vzdlávání žák se smyslovým postižením na základní škole, alternativní metody ve výuce cizích jazyk u žák se specifickými poruchami uení, dyskalkulie a další poruchy uení v matematice, komunikaní kompetence žák základní školy, edukace žák s problémy v chování, profesní orientace žák se speciálními vzdlávacími potebami, dramatická výchova pi práci se žáky se speciálními vzdlávacími potebami, eský jazyk a literatura v procesu komunikace, edukace žáka s chronickým onemocnním a zalenní dtí se speciálními vzdlávacími potebami ve školním vzdlávacím programu. Úastníci konference jist ocenili rozmanitost jednotlivých sekcí, z nichž si každý mohl vybrat tu oblast, která je mu blízká. Bhem jednání si všichni pítomní mohli sdlit své postehy, poznatky, zkušenosti z praxe a otevít tak nová témata k další diskusi. Kladem jist byla velmi konkrétní a otevená vystoupení v rzných okruzích. Pínosem pro zúastnné bylo, že ihned na zahájení konference obdrželi sborník anotací píspvk s pílohou CD ROM s plným znním pednášených píspvk, který se pro mnohé mže stát cenným zdrojem inspirace. Závrem mi nezbývá než konstatovat, že pestože byla ešena vysoce odborná problematika, celá konference se nesla v píjemném duchu a pipravila pdu pro realizaci dalších konferencí výzkumného zámru, které budou v nadcházejících letech následovat. Ilona Bytešníková (KSpP PdF MU) Ohlédnutí za 15. roníkem mezinárodní konference Geografické aspekty stedoevropského prostoru V polovin záí uspoádala katedra geografie PdF MU na pd Pedagogické fakulty již patnáctou geografickou konferenci, na níž se sešlo více než sto geograf z eských zemí a Slovenska. Konference se bhem let stala nejvtším geografickým setkáním vdc, uitel a student v eské republice. eskoslovenští geografové již od zaátku poádání konferencí projevovali zájem o vdecké pednášky i kontakty z obou stran eskoslovenské hranice a je potšující, že stále roste poet úastník i zájem odborník píbuzných obor z oblasti vd o Zemi i spoleenských vd. Geografové eské republiky se na vtším fóru scházejí pouze pi sjezdech eské geografické spolenosti poádané ve tyletých cyklech. 82

83 Poet úastník geografických konferencí poádaných katedrou geografie PdF MU U zrodu myšlenky poádání geografické konference stál doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc., a vedoucí kateder obou partnerských pracoviš prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc., a Prof. RNDr. Vladimír Drgoa, CSc. Konený tvar mezinárodní spolupráce Katedry geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Pírodovdecké fakulty Univerzity Mateja Bella v Nite vtiskli vedoucí obou pracoviš v podob podepsání dohody o stídavém poádání konference na eské a slovenské pd. Postupn se také koncipovala redakní rada sborníku z konference, jejímiž leny se stali zástupci obou kateder. Garanty eských roník byli postupn jednotliví uitelé katedry doc. Hofmann, dr. Meiar, dr. Borecký, doc. Novák a dr. Svatoová, kteí se stali i editory sborník konference. Program konference se ustálil na základních oddílech reprezentovaných spolenými jednáními v plénu, komornjšími vystoupeními v tematických sekcích a na exkurzi do geograficky zajímavých míst Moravy i Slovenska. Plenární zasedání je vnováno geografickým problémm pedneseným nejvýznanjšími pedstaviteli geografie. Poet sekcí se rozrostl na souasných pt vnovaných fyzické, socioekonomické a regionální geografii, didaktice geografie a geoinformatice spolu s kartografií. Exkurze bhem let zavedly úastníky do Moravského krasu a vzpomínky spojené s nezapomenutelnými zážitky ze sestup do ve- ejnosti nepístupných prostor Býí skály i Rudického propadání jsou tématem ve- erních neformálních debat stejn jako výsledky esko-slovenského klání v kuželkách na jedovnických drahách. První konference se zamovaly pedevším na spolupráci v oblasti výuky geografie a problematiky regionální geografie v eské republice a Slovenské republice, letošní roník preferoval syntetizující geografická témata. K tradiním pti sekcím pibyla v roce 2007 sekce panelová umístná na rozlehlé chodb tetího patra budovy Poíí 7. Plenární zasedání se konalo v aule. 50 a jeho moderování se ujal doc. Novák. V brzkých odpoledních hodinách vnovali úastníci konference as posterové sekci, dávali hlasy nejlepším posterm a po 15. hodin se rozešli 83

84 k jednání v sekcích s živou diskusí. Oficiální program konference spojený s vystoupením pedsed sekcí, jejich krátkým shrnutím a s vyhlášením vítz Soutže o nejlepší poster ukonila dr. Svatoová, letošní organizátorka konference. Krajina moravských úval a dozrávajícího vína se stala cílem letošní geografické exkurze, stejn jako moravský sklípek s cimbálovou muzikou a tradiní ochutnávkou moravských vín, který pivítal geografy až v pozdních veerních hodinách. Souástí konference se stala Soutž o nejlepší vysokoškolskou práci z geografie, kterou pod záštitou eské geografické spolenosti zorganizovali doc. Hofmann a doc. Kolejka. Její úastníci, studenti eských vysokých škol, obhajovali svoje práce ped odbornou komisí, jež v závru konstatovala celkov velmi vysokou úrove prací i soutžících projevující se i v odborn vedené a zanícené diskusi. Po ukonení obhajob se studenti rozptýlili po sekcích a dostali se tak do kontaktu s osobnostmi vdního oboru. Výsledky soutže byly slavnostn vyhlášeny na závreném jednání konferujících. Snad se nebudeme pespíliš chválit, jestliže v závru našeho textu konstatujeme, že úastníci konference byli i letos velmi spokojeni a rozcházeli se s páním brzkého obdobného setkání. Jejich i náš dík patí kolegm z katedry i paní sekretáce, kteí pomohli s organizováním letošního roníku konference a studentské vdecké soutže. Hana Svatoová, Eduard Hofmann (KGe PdF MU) Zpráva z XV. konference eské asociace pedagogického výzkumu Svt výchovy a vzdlávání v reflexi souasného pedagogického výzkumu Letošní konference APV se konala ve dnech záí 2007 pod záštitou rektora Jihoeské univerzity v eských Budjovicích. Po uvítání a zahájení konference pedsedkyní APV doc. PhDr. Miladou Rabušicovou, Ph.D., z Ústavu pedagogických vd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se v rámci hlavních referát zamýšlela doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc., nad promnami pedagogické terminologie a prof. PhDr. Jan Prcha, DrSc., pedstavil projekt Pedagogická encyklopedie, který má být reprezentativním produktem eské pedagogické vdy. Zahraniní píspvek dr. Kirsi Pyhältö z univerzity v Helsinkách nás uvedl do problematiky školských reforem ve Finsku. Jednání v sedmi sekcích bylo živé, i když píspvky nebyly vždy tematicky jednotné. Hojn navštvovaná byla sekce vedená PhDr. Tomášem Janíkem, Ph.D., M.Ed., na téma Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy, mimo jiné s píspvky z videostudií Centra pedagogického výzkumu naší fakulty. Široká úast svdí, zdá se, o tom, že kurikulum jako souasné politické téma je v popedí zájmu odborné veejnosti. Z dalších sekcí lze zmínit nap. sekci Výzkum vzdlávání uitel i sekci Výzkum vnitní promny školy v širších sociálních souvislostech. 84

85 Témata píspvk jednotlivých sekcí jsou dostupná na internetu: V rámci konference se jako tradin konala lenská schze APV, kde byl odhlasován institut estného pedsednictví a souasn jako první estný pedseda zvolen prof. Jan Prcha, zakladatel této asociace. Na spoleenském veeru promluvil mimo jiné prof. Ivan Vyskoil z Ústavu pro výzkum a studium autorského herectví na DAMU. Na konferenci navazoval doktorský seminá o kvalitativním výzkumu v pedagogických vdách ve form pednášek (Mgr. Klára Šeová, Ph.D., Mgr. Martin Sedláek a Mgr. Karel ervenka) a dílen, zamených na postupy, techniky a metody kvalitativního výzkumu (Mgr. Petr Novotný, Ph.D. a Mgr. Roman Švaíek). Seminá organizoval v rámci projektu ESF Ústav pedagogických vd FF MU, který v souasnosti pipravuje také monografii ke kvalitativnímu výzkumu. Konference byla velmi dobe zorganizována a její další roník se bude konat v Hradci Králové. Píspvky jsou pijímány již v kvtnu i ervnu a konference se koná pravideln zaátkem záí (viz Konference 50 let didaktiky fyziky v R 85 Vendula Sobslavská (CPV PdF MU) Konference se konala ve dnech 13. a na PdF pod záštitou Fyzikální pedagogické spolenosti a katedry fyziky PdF MU. Bylo to slavnostní a souasn pracovní setkání imponující jak potem úastník z R i SR, tak též pednesenými referáty, které byly rozlenny do ty blok: jubilanti, didaktika fyziky, výuka fyziky a píprava uitel a mladí didaktici fyziky. Režisérm setkání se výborn podailo skloubit ohlédnutí za významnými pedstaviteli oboru s ešením souasných problém oboru i s další perspektivou, kterou reprezentovali nadjní doktorandi. Blok portrét jubilant pipomnl stoleté výroí narození prof. Kašpara, RNDr. M. Chytilové, prof. J. Fuky a prof. Vanovie, kteí shodou okolností psobili na našich univerzitách v Praze, Brn, Olomouci a v Bratislav. O E. Kašparovi zasvcen hovoil prof. E. Svoboda z MFF UK, který podal prez jeho prací a vyzvedl jeho pínos fyzikálnímu funknímu myšlení a metodologickým otázkám didaktiky fyziky. Vzpomínka doc. J. Janase byla vnována RNDr. Mart Chytilové a jejímu pínosu k rozvoji didaktiky fyziky, který není dosud pln docenn. Odkazem J. Fuky se zabýval doc. O. Lepil z PF UP, který pipomnl Fukovy zásluhy o pokusy ve fyzice, o výukové filmy i jeho pozornost inovaci fyzikálních poznatk. Doc. J. Šebesta z MFF Univerzity Komenského vyzvedl zásluhy J. Vanovie o reformu výuky fyziky na stedních i vysokých školách na Slovensku. V následujících dvou blocích se jednání konference zabývalo aktuálními problémy didaktiky fyziky a zejména pípravou budoucích uitel. Z etných píspvk

86 uvedeme alespo nkolik. Problematiku oboru didaktiky fyziky otevel doc. J. Trna, dkan PdF MU, který poukázal na zmnu jejího paradigmatu, kdy od interpretace cizího integraního pojetí pešla didaktika fyziky k didaktické komunikaci. Ke stejnému tématu se vyjádili prof. I. Volf, prof. L. Svoboda, prof. E. Mechlová a RNDr. R. Holubová. Znaný zájem a diskusi vzbudily píspvky k výuce fyziky. Uveme alespo podntný referát doc. P. Sládka Posuny v didaktice 3. tisíciletí a vystoupení RNDr. J. Svobodové, pinášející nové pohledy na výuku fyziky. Blok vnovaný mladým didaktikm fyziky oprávnn dostal dvojitou asovou dotaci, protože pedstavil mladou generaci. Lze konstatovat, že pednesená sdlení jsou píslibem do budoucnosti didaktiky fyziky. Pedagogickou fakultu MU reprezentovali ti doktorandi, a to I. Vaculová (Fyzikální dovednosti a RVP), P. Novák (Jednoduché pokusy v RVP) a T. Milé (Meteorologie jako integrující uivo na ZŠ). Z ostatních vysokých škol byly zastoupeny Karlova univerzita (3), Univerzita Palackého (1) a Vysoké uení technické Brno (3). Všechna vystoupení zapsobila na pítomné velmi pozitivn, což se projevilo v diskusi i v závreném hodnocení. Padesát let didaktiky fyziky v R bylo oslaveno dstojným zpsobem. Prokázala se dlouhodobá orientace fyzik na zkvalitování vzdlávání, plstoletá kontinuita fyzikáln didaktického myšlení. A co je nejdležitjší v tradici se pokrauje, nastupující generace vychází z pevného zázemí a navazuje na pedchozí výsledky. Konference zapsobila silným dojmem ze shromáždní tolika odborník na danou problematiku i úrovní ešených otázek. S tím kontrastuje uritá izolovanost didaktik fyziky od vdeckých pedstavitel fyziky, obecných didaktik i od uitel z praxe. Údiv vyvolává, že akreditaní komise R nepiznává tomuto oboru vdecký status, akoliv dosahované výsledky v prbhu pl století jsou nesporné. Didaktika fyziky reprezentuje vdní obor, který patí v našich podmínkách k velmi úspšným, je teba proto tuto situaci zmnit a umožnit jeho plný rozvoj ve prospch celého našeho školství. Josef Maák (CPV PdF MU) Workshop On the Power of Videostudies ( , Brno) Centrum pedagogického výzkumu PdF MU uspoádalo pracovní seminá o metodologických problémech a výzkumných výsledcích videostudií probíhajících v eské republice a v Nmecku. Z partnerského pracovišt Institut pro pedagogiku pírodních vd v nmecké Kielu byly pizvány kolegyn dr. Mareike Kobarg a dr. Katharina Schwindt. Jednacím jazykem semináe byla anglitina, kterou úastníci úeln propojovali s nminou. Dvoudenního semináe se aktivn úastnilo pibližn 15 diskutujících. Páním úspšného jednání úastníky pivítal dkan PdF MU doc. RNDr. Josef Trna, CSc. V prvním bloku jednání vystoupila dr. Mareike Kobarg s píspvkem Processoriented Teaching in German Physics Classrooms: Methods and Results of the IPN 86

87 Video Study. Pedstavila design a dílí výsledky nmecké videostudie fyziky: vzorek, sbr dat, cíle, postup zpracování dat, jednotlivé kategoriální systémy a metodologické problémy. Poté posluchae seznámila s práv probíhajícími analýzami procesuáln orientovaného vyuování, které je operacionalizováno ve tyech rovinách aktivita žák ve výuce, poskytování zptné vazby žákm, kvalita (kognitivní náronost) uitelových otázek a uitelovo podprné chování (scaffolding behaviour). Na základ analýz 100 hodin výuky fyziky v Nmecku se ukázalo, že žáci nebyli asto aktivn zapojování do výuky, uitelé zídkakdy poskytovali žákm hodnotnou zptnou vazbu, asto žákm kladli kognitivn mén nároné otázky a podprné chování uitel bylo jen zídkakdy pozorovatelné. Nicmén mezi jednotlivými uiteli byly shledány znané rozdíly. V odpoledním bloku tým pracovník CPV PdF MU pedstavil probíhající videostudie, které jsou realizovány v rámci projektu LC Centrum základního výzkumu školního vzdlávání (podrobnji viz Bulletin 4/2007 nebo Orbis Scholae 1/2006). Nejprve byli posluchai seznámeni s teoretickými východisky CPV videostudií a s jejich metodologií. Následn byly prezentovány výsledky jednotlivých videostudií (fyziky a zempisu) a byly pedstaveny analýzy zamýšlené (anglitina a tlesná výchovy). Na závr prvního dne semináe byly bouliv diskutovány problémy a možnosti analýzy proces vyuování a uení založené na videozáznamu. Druhý den zahájila dr. Katharina Schwindt píspvkem Teachers Observe Classroom Videos: Possibilities to Diagnose Teacher Competencies. Posluchai v nm byli seznámeni s možnostmi, jak využít videozáznamy ve vzdlávání uitel. V Institutu pro pedagogiku pírodních vd (IPN) byl vytvoen poítaový program LUV (Lernen aus Unterrichtsvideos), který umožuje studentm uitelství pozorovat, analyzovat a následn hodnotit videozáznamy hodin. Jejich hodnocení je pak porovnáno s expertním hodnocením tchto hodin a na základ zjištných rozdíl jsou diagnostikovány uitelské kompetence student. Odpolední jednání bylo vnováno diskusi o možnostech využití videostudií pi analyzování procesu výuky, chování uitele a žák, píležitostí k uení atp. Byly rovnž projednány možnosti další spolupráce mezi IPN a CPV. Veronika Najvarová (CPV PdF MU) 87

88 +&& Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program Doktorským studijním programm se v rámci nové koncepce vdy a výzkumu na PdF MU vnuje mimoádná pozornost. Hledají se mechanismy, které by pisply ke kontinuálnímu zvyšování kvality tohoto typu studia. Zdá se, že jeden z takových mechanism byl v roce 2006 nalezen v poádání každoroních celofakultních mezioborových konferencí student doktorských studijních program (viz k tomu Bulletin CPV 7/2006). Cílem tchto konferencí je zejména: poskytnout prostor pokroilým studentm doktorských studijních program (DSP) realizovaných na PdF MU k prezentaci disertaních výzkum; seznámit zaínající studenty DSP s disertaními výzkumy student vyšších roník; porovnat oborov specifické vdecké pístupy jednotlivých DSP; propracovávat spolenou pedagogickou základnu DSP na PdF MU. Uspoádání této konference v roce 2007 bylo podpoeno fakultním projektem K 01/07 Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program, který byl podán a ešen Centrem pedagogického výzkumu PdF MU. V souvislosti s konferencí byly uskutenny následující aktivity: Do byli pedsedy oborových rad doktorských studijních program PdF MU nominováni studenti, kteí budou na konferenci vystupovat. Do byly vyhotoveny pokyny pro studenty vetn komentovaného vzorového konferenního píspvku. Do byli nominovaní studenti osloveni, byly jim zaslány pokyny k píprav píspvku a prezentace. Do pipravovali studenti své studie. Do byli osloveni posuzovatelé píspvk a koreferenti. Do byly studie posuzovány mimofakultními oborníky (prof. J. Bártová, doc. M. Píšová, doc. M. Rabušicová, doc. J. Kysuan, doc. J. Slavík, doc. J. Valenta, dr. P. Jelemenská, dr. V. Žák) Do byly posudky zaslány vystupujícím studentm (jeden posudek obsahoval redakní doporuení k finální úprav píspvku; druhý posudek, vy- 88

89 pracovaný mimofakultním odborníkem, se týkal pedevším odborné stránky píspvku). Do studenti pipravovali své prezentace na konferenci, pedsedající sekcí pipravovali svá úvodní slova, koreferenti pipravovali své koreferáty. Byla zajištna uebna, vytištny programy konference, informace o konferenci byly vyvšeny na webu fakulty a konference byla zveejnna v kalendái akcí MU. Konference se konala dne na Pedagogické fakult MU. V pti sekcích (výtvarná výchova, hudební teorie a pedagogika, speciální pedagogika, pedagogika, pedagogika se zamením na oborovou didaktiku) bylo pedneseno 5 úvodních píspvk pedsed oborových rad (doc. PhDr. Lefteris Joanidis, prof. Michal Košut, Ph.D., prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. a prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc.), celkem vystoupilo 15 referujících (viz anotace níže) a 5 koreferent (doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc., prof. PhDr. Jindiška Bártová, doc. PhDr. Jaroslav Kysuan, CSc., doc. PhDr. Milan Pol, CSc. a PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.). Dle prezenní listiny mla konference 96 úastník. Hlavním publikaním výstupem z konference bude monotematické íslo asopisu Pedagogická orientace 1/2008, kde budou uveejnny píspvky všech vystupujících, kteí zohlední požadavky redakce asopisu (zejména: rozsah studie do 15 normovaných stran a pedagogické zamení studie). Konferenci je dále vnován Bulletin CPV 6/2007. Výsledky konference se stanou pedmtem jednání Komise pro vdu a výzkum na PdF MU a pedsed oborových rad doktorských studijních program realizovaných na naší fakult. Organizaní model konference se ukázal jako vhodný a bude uplatnn pi poádání podobných akcí v dalších letech. Tomáš Janík (CPV PdF MU) 89

90 Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program anotace píspvk SEKCE 1: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU VÝTVARNÁ VÝCHOVA Cestou výtvarného umní ke spoleenským a technickým vdním oborm Zuzana Ištvanová Zámrem disertaní práce Cestou výtvarného umní ke spoleenským a technickým vdním oborm je pedevším socializace výtvarného umní. Dležitou souástí projektu je zkoumání existence i možností zavádní tzv. doplujících aktivizujících mezioborových galerijních program, jejichž cílem je oslovení pípadných zájemc o výtvarné umní pes jejich vlastní studijní obor i profesní zamení. Výzkum zohleduje spoleenské a technické vdní obory, u kterých existují návaznosti na projekty souasného výtvarného umní. Práce erpá z výsledk orientaního dotazníkového przkumu situace v oblasti vnímání a rozumní výtvarnému umní provedeného v roce 2005 u student na vybraných fakultách vysokých škol v Brn a dále dotazníkového przkumu provedeného u návštvník vybraných galerií v eské republice v letech 2006/2007. Využití nových médií ve výtvarných dílnách s mentáln postiženými Zuzana Strakošová Studie se zabývá vytvoením funkní multimediální dílny, ve které mohou pracovat mentáln postižení lidé. Dležitým aspektem této studie je popsat vytvoený systém tak, aby byl dále využitelný v ústavní praxi. Projekt je inovativní, jelikož v širším mítku zavádí do výtvarn-výchovné práce v ústavní péi digitální technologie. Velmi pozitivním akcentem je rovnž možnost zapojení kombinovan postižených klient, kterým je ada inností kvli typu postižení odepena. 90

91 K dimenzím komunikaního pole: Galerijní animace jako výtvarná akce Barbora Svátková Výzkum k disertaní práci K dimenzím komunikaního pole: Galerijní animace jako výtvarná akce je motivován potebou vyplnit mezeru v situaci teorie a praxe souasné eské galerijní pedagogiky a navázat na výtvarné pístupy k vedení galerijní animace. Centrální otázka výzkumu zní: Jaké faktory charakterizují prbh galerijní animace? Kdy je galerijní animace funkní? Výzkum hledá odpov prostednictvím sledování galerijní animace z hlediska její interaknosti a její procesuality. Výzkum je založen na 3 základních konceptech: 1. Struktura klí k interpretaci výtvarného díla alternativy zprostedkování umní reagující na promnu interpretaního rámce artefaktu v souasné vizuální teorii. 2. Struktura faktor galerijní animace v eské republice, Slovensku, Rakousku a Francii. 3. Linie pístup v souasné galerijní animaci typologie animátor. SEKCE 2: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU HUDEBNÍ TEORIE A PEDAGOGIKA Vnímání hudebního díla Veronika Audyová Píspvek Vnímání hudebního díla pedstavuje nkolik základních tezí souasné hudební sémiotiky v kontextu možné aplikace na výuku hudební výchovy na stedních školách. Objasuje principy hudebního jazyka (paradigmatu), jenž se v každé stylové i žánrové rovin liší, a stanovuje si jazyk Mozartova klasicismu jako východisko k uvdomlému poslechu hudebního díla. Rovnž je zde pedstavena ojedinlá metoda, jež je urena k ovování výsledk práce. Vztah hudební percepce a aktivního provozování hudby u stedoškolské mládeže Josef Secký Hudba je uritým druhem komunikace, každé hudební dílo v sob nese sdlení. Schopnost porozumt tomuto sdlení je dána zvládnutím hudebního jazyka konkrétního díla. Lze pedpokládat, že schopnost hudební percepce je do znané míry dána aktivním provozováním hudby. Zjištní zákonitostí hudební percepce a charakteristika hudebn percepních dovedností souasné stedoškolské mládeže byly hlavním cílem hudebn pedagogického výzkumu provedeného na gymnáziích v roce Pi výzkumném šetení byla zkombinována technika poslechového dotaz- 91

92 níku s metodou sémantického diferenciálu. Výsledky výzkumu potvrdily hypotézy, podle nichž mládež vnující se aktivn hudb je schopna hudbu pijímat uvdomleji než ta, která hudbu neprovozuje. Eduard Tregler osobnost ve vývoji varhanní hudby a pedagogiky Stanislava Syrková Píspvek vychází z tématu mé disertaní práce Eduard Tregler osobnost ve vývoji varhanní hudby a pedagogiky. Vzhledem ke studiu na pedagogické fakult je jeho podstatou Treglerova práce pedagogická. Pedstavuji v nm Eduarda Treglera ( ) nejen jako koncertního varhaníka a hudebního skladatele, ale pedevším jako pedagoga varhanické školy a konzervatoe v Brn. A práv zde vychoval Tregler v letech adu varhaník, jejichž vedením, nebo pedagogickým psobením jejich žák, vyrostla souasná generace brnnských varhaník. Hudební preference vysokoškolské mládeže ve vztahu k minimal music Soa Štoudková Píspvek shrnuje výsledky a interpretace výzkumné sondy, která sledovala hudební preference vysokoškolské mládeže ve vztahu k minimal music a jí blízkým žánrm v oblasti artificiální a nonartificiální hudby (etnická hudba, world music, new age, tanení hudba apod.). Vztah mladých lidí k minimal music byl interpretován na základ hodnocení tinácti ukázek temi soubory respondent v sémantickém diferenciálu. První soubor tvoili studenti s hudebním vzdláním na PdF, soubor druhý studenti s nehudebním vzdláním a soubor tetí studenti FAVU s umleckým, ale nehudebním vzdláním. 92

93 SEKCE 3: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA Vliv nelékaských služeb na kvalitu života peovatel o dti s onkologickým onemocnním Helena Vaurová Pedstavovaná práce se zabývá možnostmi ovlivnní kvality života peovatel o dti s onkologickým onemocnním prostednictvím nelékaských služeb. Draz je kladen zejména na nezastupitelnou úlohu vzdlávání a speciálního pedagoga v procesu léby dtí se závažným onemocnním v našem pípad se jedná o dti s onkologickým onemocnním. Patologické závislosti v kontextu speciáln pedagogické teorie a praxe Karel Panocha Cílem práce byla komplexní analýza teoretických a empirických zdroj týkajících se problematiky zneužívání návykových látek u jedinc s postižením. Dále zjištní kvality života a základních socio-demografických ukazatel u jedinc ve výkonu trestu odntí svobody zneužívajících návykové látky. Výzkumnému souboru 348 osob ve výkonu trestu odntí svobody byl pedstaven komplexní dotazník obsahující dva nástroje k mení kvality života AlQol9 a SQUALA. Výsledky šetení prokazují sníženou kvalitu života u celé vzeské populace a mimoádn sníženou kvalitu života u skupin vz s poruchami chování, duševními poruchami, mentální retardací a vz trvale pracovn nezaaditelných. U jedinc zneužívajících návykové látky byl významn snížen sociální status. Individualizovaný program zacházení a pístup k terapii je základem pée o osoby ve výkonu trestu odntí svobody. 93

94 SEKCE 4: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU PEDAGOGIKA Vztahy mezi vdomostmi, postoji a skuteným jednáním u žák druhého stupn základní školy v rámci environmentální výchovy Zdenk Hromádka Studie prezentuje výzkum, který je zamen na zkoumání vztah mezi vdomostmi, postoji a skuteným jednáním v rámci environmentální výchovy u žák druhého stupn základní školy. Deskriptivní ást výzkumu se zabývá zejména analýzou jednotlivých položek didaktického testu. Studie seznamuje tenáe s teoretickými východisky pro výzkum, jeho cíli a popisuje uplatnnou metodologii. Zvolena byla kvantitativní metodologie, výzkumnými nástroji jsou didaktický test a dotazník. Nkteré dílí výsledky jsou uvedeny v závru studie. tenáská gramotnost žák 1. stupn základní školy Veronika Najvarová V píspvku pedstavujeme výzkum tenáské gramotnosti žák 1. stupn ZŠ, který byl realizován ve školním roce 2005/6 na vybraných brnnských základních školách. Podrobn popisujeme výzkumný design, kombinující kvantitativní a kvalitativní metody zkoumání, jednotlivé použité techniky a nástroje, prbh výzkumu a vybrané výsledky. Na závr nabízíme k diskusi nkterá zjištní. Psychosomaticky koncipovaný seminá Rétoriky a prezentace na Univerzit Tomáše Bati ve Zlín Eva Ochrymuková Píspvek pojednává o psychosomaticky koncipovaném seminái Rétoriky a prezentace na Univerzit Tomáše Bati ve Zlín, který absolvovali studenti 1. roníku oboru Sociální pedagogika. Draz je kladen na význam nového pojetí pedmtu koncepce s prvky psychosomatiky. Inspiraci pro toto pojetí autorka erpala z Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU v Praze a Ateliéru dramatické výchovy JAMU v Brn. Cílem píspvku je nastínit problematiku realizace pedmtu a pokusit se odpovdt na otázky, jak zaadit psychosomatické disciplíny do komunikaní pípravy sociálních pedagog a jak zjišovat úinnost psychosomaticky pojaté komunikaní pípravy. 94

95 SEKCE 5: VÝZKUMY STUDENT DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU PEDAGOGIKA OBOROVÁ DIDAKTIKA Pojmy v uebnicích zempisu a jejich pimenost vku žák Petr Knecht Studie, která vychází z autorovy disertaní práce, je tematicky nejblíže výzkumu kurikula, konkrétn výzkumu uebnic. Výsledky analýzy uebnic jsou v práci dále rozvíjeny zejména ve spojení s výzkumem žáka a výzkumem interakce žáka a uebnice. Za cíl práce jsme stanovili: a) Zhodnotit odlišnost pojmové skladby uebnic; b) navrhnout, na menším vzorku žák otestovat a následn pedložit k diskusi výzkumný nástroj, jenž by bylo možné alespo ásten aplikovat v souvislosti s pimeností pojm v uebnicích; c) zjistit hlavní kritéria hodnocení kvality verbální didaktické reprezentace sociáln geografických pojm v uebnicích zempisu z pohledu žák. Výzkum se odehrával ve tech fázích. V první fázi byla provedena frekvenní pojmová analýza uebnic sociálního zempisu pro základní školy pocházejících z osmi vydavatelství. V druhé fázi bylo zkoumáno porozumní 140 pojmm nejastji uvádných ve zkoumaných uebnicích na vzorku 52 žák 9. roníku ZŠ. Ve tetí fázi výzkumu jsme zkoumali žákovské hodnocení verbální didaktické reprezentace tch pojm v uebnicích, které jsme v pedchozí fázi výzkumu hodnotili z hlediska porozumní jako nejvíce problematické. Ukázalo se, že a) zkoumané uebnice se odlišují z hlediska pojmové skladby; b) na základ zkoumání porozumní nkterým pojmm u žák je možné nkteré z pojm oznait za problematické; c) žáci hodnotí jednotlivé verbální didaktické reprezentace rozdíln a vyžadují, aby verbální didaktická reprezentace problematických pojm v uebnicích byla srozumitelná, struná a doplnná názornými píklady. Raná výuka cizích jazyk v eské republice na pelomu 20. a 21. století Petr Najvar Studie se vnuje problematice výuky cizího jazyka v primárním a preprimárním vzdlávání. Nabízí pehled zahraniních pohled na dané téma zejména ve vztahu ke konceptu kritického období. Ve druhé ásti píspvku autor zpravuje o cílech, designu, metodách a vybraných výsledcích empirického šetení, které provedl ve školním roce 2005/06 a které zkoumalo ozvnu rané výuky anglického jazyka u žák osmých tíd základní školy. 95

96 Dovednosti žák základní školy ve výuce fyziky: výzkum dovedností a procesu jejich osvojování Ivana Vaculová Studie pedstavuje metodologický postup a pedbžné výsledky výzkumu zabývajícího se problematikou osvojování dovedností u žák základní školy. V rámci tohoto výzkumu autorka provádí nkolik výzkumných studií. První z nich zjišuje prostednictvím didaktického testu úrove osvojení vybraných dovedností u žák 6. tídy základní školy. Souasn posuzuje, jaké typy úloh inily žákm nejvtší potíže pi ešení a jak se liší výsledky ve skupin dvat a ve skupin chlapc. Další ást výzkumu se zabývá procesem osvojování dovedností. Prostednictvím videostudií, tj. výzkumu výuky založeném na analýze videozáznamu, autorka zkoumá postavení úloh v procesu osvojování dovedností. Videostudie probíhá na 27 hodinách fyziky k tématu skládání sil. Celofakultní mezioborová konference student doktorských studijních program pohled úastníka Konference se konala ve tvrtek za plného provozu fakulty, pesto atmosféra jednání byla klidná, soustedná a výsledný dojem velmi píznivý. Ovlivnilo to zejm nkolik faktor: dkladná píprava, bezchybná organizace (prodkan V. Mužík a dr. T. Janík), dobe vybraní reprezentanti jednotlivých doktorských studijních program, výstižné úvodní slovo pedsedajících jednotlivých sekcí (pedsedové oborových rad), zodpovdné posouzení každého píspvku oponenty i zhodnocení každého studijního programu odborným koreferentem. Není divu, že zarámování pednesených referát tolika odborníky pineslo své ovoce: všechna vystoupení student doktorských studijních program mla vysokou odbornou úrove a dobe reprezentovala práci fakulty v této form studia. Sekce výtvarné výchovy prezentovala 3 referáty (Z. Ištvanové, Z. Strakošové a B. Svátkové), které ešily problémy speciální výtvarné techniky z hlediska sbližování výtvarného umní s technickými vdními obory, využití nových médií pi práci s mentáln postiženými a možností tvrích zážitk pi animaci. Koreferent doc. J. Slavík s nadhledem zhodnotil pínos studií a vytyil další perspektivy v této oblasti výtvarné práce. Doktorský program hudební teorie a pedagogika byl zastoupen tymi píspvky (V. Audyová, J. Secký, S. Syrková a S. Štoudková). Ve tech z nich bylo zpracováno aktuální téma vnímání hudebního díla, ovšem v rzných podmínkách a situacích. Následná diskuse potvrdila podntnost badatelských výsledk a naznaila další otázky. Odborné posouzení pednesených prací koreferentkou prof. J. Bártovou umocnilo celkový pozitivní ohlas. 96

97 V tetí sekci doktorského programu speciální pedagogika byly pedneseny dva referáty (K. Panocha a H. Vaurová), koreferát zajistil doc. J. Kysuan. Také referující této sekce prokázali dobrou úrove a reprezentovali obor se ctí. V sekci pedagogika vystoupili ti doktorandi (Z. Hromádka, V. Najvarová a E. Ochrym- uková), všichni prokázali vysokou úrove zpracování dané problematiky i velmi dobrou prezentaci dosažených výsledk. Potvrdil to i koreferent doc. M. Pol. Poslední, pátá sekce zahrnovala doktorský program pedagogika oborová didaktika a pedneseny v ní byly ti referáty (P. Knecht, P. Najvar a I. Vaculová), vztahující se k uebnicím zempisu, k rané výuce cizích jazyk a k dovednostem ve výuce fyziky. Koreferent dr. T. Janík kladn zhodnotil pínos píspvk, ale vytyil též další perspektivy. Pohled na metodologickou stránku pednesených prací vyznívá také vesms pozitivn. Je patrný píklon mladých badatel ke kvalitativním výzkumným metodám, jejich úskalím je však teba vnovat zvýšenou pozornost. asto se vyskytoval dotazník, vhodn se uplatnilo pozorování, uplatnní našel také akní výzkum a terénní monitoring, byla použita také zakotvená teorie aj. Je potšitelné, že pi vhodné tematice se bžn uplatovaly statistické metody. Ocenit je nutno úast pedstavitel píslušných kateder, kteí též zajišovali odborný ráz pipomínek v diskusi. Profesionáln psobila také vizuální prezentace tezí, tabulek a schémat referujícími, na druhé stran celkový dojem z vystoupení nkterých doktorand snížil jejich nekultivovaný jazykový projev. Pepokládal by se vtší zájem fakultní veejnosti, ale pímo angažovaných zájemc bylo nepatrn, což je škoda, protože výkony mladých adept vdy by mohly být inspirací pro zkvalitnní práce fakulty v tomto smru. Zato se v publiku vystídalo tém celé vedení fakulty v ele s dkanem doc. J. Trnou, které tím ocenilo úspšné úsilí student, školitel i kateder. Zmínili jsme se už o velmi dobré organizaci, hlavn díky dlouhodobé píprav a odbornému zajištní. Je teba pipomenout i ukáznnost referujících, kteí celkem dodržovali stanovenou dobu pro svá vystoupení. Pítomní uitelé i studenti vytvoili v posluchárn pozorné a vdné publikum, jistou nevýhodou bylo stídání poslucha, kteí picházeli a odcházeli vzhledem k svému zájmu o píslušnou problematiku, ale i kvli povinnostem. Ocenit je nutno též pohotové zajištní publikace referát v nejbližším ísle odborného asopisu Pedagogická orientace. Josef Maák (CPV PdF MU) 97

98 V CPV v roce 2007 vyšlo: MA ÁK, J.; JANÍK, T. (eds) Absolvent základní školy. Brno : MU, ISBN Monografický sborník je výstupem za tetí rok ešení projektu GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy. Obsahuje celkem 34 studií od autor z eské republiky i ze zahranií, které mapují aktuální problémy kurikula souasné eské základní školy. JANÍK, T.; KNECHT, P.; NAJVAROVÁ, V. (eds) Píspvky k výzkumu a tvorb kurikula. Brno : Paido, ISBN Monografický sborník je jedním z výstup konference Kurikulum v promnách školy, která se konala na Pedagogické fakult Masarykovy univerzity. Cílem píspvk je pispt k ujasnní problematiky zkoumání a vytváení kurikula a poukázat na vybrané metodologické pístupy dané oblasti. MA ÁK, J.; KNECHT, P. (eds) Hodnocení uebnic. Brno : Paido, ISBN Sborník obsahuje 12 studií zamujících se na problematiku uebnic. Editoi si kladou za cíl podnítit vdeckou diskusi na téma evaluace uebnic, zejména v souvislosti s novými pístupy a metodami. JANÍK, T. a kol. Pedagogical content konwledge nebo didaktická znalost obsahu? Brno : Paido, ISBN Publikace je výstupem z prvního roku ešení projektu GA R 406/06/P037 Didaktická znalost obsahu jako klíový koncept kurikulární reformy, jehož cílem je mimo jiné pomoci rozvíjet kurikulární a oborov didaktický výzkum zamený na procesy vyuování a uení. Orbis scholae 1/2007. ISSN Monotematické íslo odborného periodika, které vydává Ústav výzkumu a rozvoje vzdlávání PdF UK Praha ve spolupráci s Centrem pedagogického výzkumu PdF MU Brno. Orbis scholae 1/2007 s podtitulem Kurikulum v promnách školy obsahuje 9 studií, vnujících se problematice kurikula. 98