VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU V DRUHÉ POLOVINĚ 2. TISÍCILETÍ I: Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň LS BUDOVÁNÍ IMPÉRIA

Transkript

1 VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU V DRUHÉ POLOVINĚ 2. TISÍCILETÍ I: Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň LS BUDOVÁNÍ IMPÉRIA

2 AVARIS TELL ED-DABA A Nejstarší osídlení První přechodné období (obranný systém V hranice, tzv. Vládcovy zdi). Původní jméno: Dům Obou cest Achtiho (odkaz na panovníky 9./10. dynastie) známější jako Dům pouštní stezky (Hutwaret) = Avaris Usazování Asijců již v průběhu Střední říše přinášení tradic spojených s Předním východem (architektura, náboženské představy, etc.) zatím jediný přesvědčivý důkaz o populaci Asijců žijících na území Egypta z doby Střední říše Místo kontaktu pozemních a námořních cest kontaktní bod mezi Levantou a nilským údolím: významný přístav

3

4 PŘEDOVÝCHODNÍ VLIVY typ representativní architektury tzv. Mittelsaalhaus pohřby zemřelých v areálu sídliště či přímo pod domy pohřbívání oslů = používání karavan typy zbraní typy keramiky ústřední role Sutecha v panteonu AVARIS MARI

5 MINOJSKÉ FRESKY Z TELL ED-DABY Tisíce zlomků ze dvou královských paláců v Tell ed- Dabě. Problém: identita tvůrců: v minojském stylu a provedení, s minojským obsahem X vytvořili je skutečně Minojci? Nebo jde o egyptské napodobeniny Motivy: labyrint a býčí hlavy, gryfové, artisté a skokani skákající přes býky apod., lovecké scény, mužské i ženské postavy v životní velikosti Datace: 18. dynastie doba vlády Thutmose III.

6 VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU V DRUHÉ POLOVINĚ 2. TISÍCILETÍ I: BUDOVÁNÍ IMPÉRIA

7 HISTORICKÉ VYMEZENÍ NOVÉ ŘÍŠE absolutní datování: asi př.n.l. dynastie: dynastie 18. dynastie, asi BC 19. dynastie, asi BC 20. dynastie, asi BC vrcholné období staroegyptských dějin Geopolitické postavení Egypta v rámci V Středomoří Kulturní rozmach: hmotná kultura, umění, literatura Kulturní odkaz Egypta 18. dynastie: Pre amarnské období Ahmose I., Amenhotep I., Thustomose I. II., Hatšepsut, Thutmose III., Amenhotep II., Thutmose IV., Amenhotep III. Amarnské období Amenhotep IV./Achnaton, Smenchkare, Tutanchamon Post amarnské období Aje, Haremheb a pozvolný úpadek (ústup ze slávy)

8 18. DYNASTIE: PRE-AMARNSKÁ FÁZE Ahmose I.: definitivní vyhnání Hyksósů a rozvrácení pevnosti Šaruhen Panovníci: rozsáhlé stavební projekty: chrámy (Karnak, Luxor) apod. Králové válečníci: Ahmose I., Thutmose I., Thutmose III., Amenhotep II. Výjimečné postavení královských žen: silná ekonomická základna královna Hatšepsut Oddělení místa královského pohřbu (Údolí králů) a zádušního kultu (chrámy milionů let na Z břehu v Thébách): od Amenhotepa I. Nové sbírky náboženské zádušní literatury: Kniha mrtvých a další Vrchol moci: Amenhotep III. Zlatý král Nárůst moci solárních kultů: Thutmose IV., Amenhotep III. Postupně: nárůst moci kněží, především Amonových velekněží: ekonomika, politika

9 HISTORIE NÚBIE V POZDNÍM 2. TISÍCILETÍ KRÁLOVSTVÍ KERMA Klasická Kerma ( BC) = Druhé přechodné období Opevněné kamenné vesnice: Wádí es-sebua Rozsah: Asuán 4. nilský katarakt (1000 km) Kerma: 700 km J od eg. Hranic Postupně vzrůstá moc panovníků Wádí es-sebua Kermy: nárůst velikosti hrobek, nárůst počtu eg. předmětů: obchod, kořist SIP: přítomnost Hyksóských, tj. předovýchodních předmětů v Kermě Adaptace egyptských stavebních postupů, měr, správy apod. Z Deffůfa, Kerma Egyptské prameny: Medžájové (Núbie, V poušť): archeologický projev: Pan-graveculture Království Kuš (Horní Núbie): král z Kuše (heka-kaš): od Střední říše

10 Království Kuš / pozdní Kerma ( BC) = Nová říše, počátek 18. dynastie Kerma ztrácí pevnosti v Dolní Núbii a přístup ke zdrojům zlata ve V poušti a následně i obchodní kontakty se Středomořím (po vyhnání Hyksósů z Egypta) Město i stát Kerma zničeno : opakované vojenské expedice Thutmosů I.-III.: město dobyto (vypáleno) a vypleněno, královské hrobky vyrabovány Nápor Egypťanů + klimatické změny: zánik kultury pozdní Kermy

11 NÚBIJSKÉ KAMPANĚ EGYPTSKÝCH PANOVNÍKŮ PŘEDAMARNSKÉHO OBDOBÍ Ahmose I. Potlačení minimálně 2 revolt v Núbii: upevnění nadvlády + ustanovení správního centra v Buhénu (2. katarakt) Vyplenil Kermu Amonhotep I. Písemné prameny: vedl minimálně 1 expedici do Núbie Vystavění nové pevnosti na ostrově Sai (3. nilský katarakt) Thutmose I. Rok 1: revolta ihned po nástupu na trůn: král sám bojoval a zabil núbijského krále 2. rok: stéla u Tumbusu: posunutí hranic k 3. nilskému kataraktu Rok 3: c BC: dosáhnut 4. nilský katarakt; rozvrácení Kermy podle písemných pramenů Autobiografie vojáka Ahmose, syna Abany (hrobka: ElKáb): Ahmose I.-Thutmose I.

12 Thutmose II. 1. rok: rebelie v Núbii - potlačení Hatšepsut 9. rok: výprava do Puntu minimálně 4 výpravy do Núbie Thutmose III. jediná výprava do Núbie: 50. rok: 4. nilský katarakt Datování požárových vrstev C14 ( BC): do doby vlády Thutmose III. svědectví archeologie Umístění vojenské posádky na Gebel Barkalu (u 4. nilského kataraktu): chrám boha Amona Upevnění hranice na 4. kataraktu: není důvod udržovat pevnostní systém kolem 2. kataraktu

13 VÝPRAVA KRÁLOVNY HATŠEPSUT DO ZEMĚ PUNT 9. rok vlády Dér el-bahrí: dolní kolonáda, vlevo od rampy Královská mise: 5 velkých lodích (délka 21 m) za účelem získání kadidla a dalších exotických produktů a zpětně: obchodníci z Puntu se plavili na S, podél rudomořského pobřeží

14 400 km S od Chartůmu; eg. prameny: Posvátná hora Dlouhodobě posvátné místo: celkem 13 chrámů a 3 paláce Bůh Amon Hlavní kultovní centrum Núbie (až do 25. dynastie) Thutmose III.: umístění trvalé vojenské posádky 2003: společně s Napatou: seznam světového kulturního dědictví UNESCO GEBEL BARKAL

15 Amenhotep II.: dokončení stavby chrámů v Núbii započatých Thutmosem III.: Asuán, Amada, Kumma Thutmose IV.: potlačení rebelie v 8. roce vlády. Doložení kontaktů s Puntem Amenhotep III.: expedice do V pouště prospektorství Vojenská expedice do Núbie: 5. rok vlády: až k 5. kataraktu, snad až k Meroe Vybudoval chrám zasvěcený sám sobě: Soleb Vybudoval chrám zasvěcený manželce (Teje): Sedenge Výchova synů núbijských kmenových vládců na egyptském dvoře

16 KERMA: CHRÁM POSTAVENÝ EGYPTSKÝM ZPŮSOBEM Lokalita Doukki Gel (600 m) SZ od vnitřního města Kermy Zasvěcení: Amon-re (Thutmose IV.) a Aton (Achnaton) Datace: polovina 18. dynastie: Thutmose IV.- Achnaton (14. století BC) S-J orientace: možná představuje hybrid mezi egyptskými a núbijskými tradicemi Následná přestavba: 25. dynastie (napatští vládci)

17 SPRÁVA NÚBIE ZA NOVÉ ŘÍŠE Správce: titul vicekrál z Kuše Nejstarší: Ahmose I. a Amenhotep I. Široké pole odpovědnosti: získávání a zpracování drahých surovin; získávání afrických produktů a jejich přeposílání do Egypta; stavební a náboženské projekty v Núbii; udržování stávajících staveb; vojenské akce. Stanoveny 2 provincie: Wawat: Dolní Núbie: centrum Aníba; na krátkou dobu (Tutanchamon): Faras Kuš: Horní Núbie: centrum Amara; na krátkou dobu (Tutanchamon): Soleb Páteř administrativy: egyptská města se starosty a především eg. populací rozmístěná ve větších celcích, núbijských knížectvích : Dolní Núbie 3, Horní Núbie: až 6.

18 VICEKRÁL Z KUŠE Vicekrál: když v Núbii sídlil v Aníbě; pověřoval své zástupce (pro každou provincii) Hlavní sídlo a pohřby: Théby Velmi významná pozice: téměř nezávislé postavení v Núbii + za sebou moc a ekonomické možnosti panovníka = otázka loajality Každoroční tribut do Egypta: Au, kadidlo, ebenové dřevo, kůže vzácných zvířat, pštrosí vejce a pera, vzácná zvířata, a lidé

19 Hlavní ložiska: Dolní Núbie: Wádí Allákí Eg. správa: zintenzivnění těžby ve stávajících lomech + otevírání nových vysílání vojenských výprav s prospektory do V pouště (Amenhotep III.- vicekrál Merimose) snaha o získání více zlata: vzrůstající nároky vojenských tažení Egypta na Přední východ ZÍSKÁVÁNÍ ZLATA

20 KONTAKTY EGYPTA S LIBYÍ Pro 18. dynastii: téměř bez informací Amenhotep I.: strohá zpráva o výpravě proti lidu Kehek (?): snad jeden z libyjských kmenů Obchodní kontakty: např. Hatšepsut: přivezla jsem produkty Libye, 700 sloních klů, množství kůží levhartů a další věci z této cizí země

21 HISTORIE PŘEDNÍHO VÝCHODU V POZDNÍM 2. TISÍCILETÍ Archeologicky: pozdní doba bronzová ( BC): Ahmose I. (18. dynastie)-19. dynastie Úzké propojení s vojenskými aktivitami egyptských panovníků J Levanta: plně vyvinutý a hierarchicky uspořádaný svět městských států: Megiddo, Lachíš, Jeruzalém, Tell el-ajjúl S Levanta: velké státy: Babylonie, Asýrie, Mitanni, Chetité Syropalestina: propojený systém mezinárodních vztahů se společým jazykem (lingua franca): akkadštinou Závěr a nástup doby železné: nástup tzv. mořských národů

22 MITANNI Jedno z hlavních impérií stol. BC vrchol rozmachu: 14. stol. zánik: nápor Chetitů a Asyřanů Eg. prameny: Naharin, asyrské prameny: Chanigalbat Churrritské obyvatelstvo Hlavní centra: Karchemiš, Aleppo, Ugarit, Qatna, Alalach, Kadeš Hlavní město: Waššukkani: přesná poloha neznámá, někde v SZ Sýrii Hlavní panovníci v eg. pramenech: Šuttarna II. (dcera Giluchepa), Tušrata (syn Šuttarty II., dcera Taduchepa): korespondence s Amenhotepem III.

23 VOJENSKÉ VÝPRAVY EGYPTSKÝCH PANOVNÍKŮ NA PŘEDNÍ VÝCHOD: PRE-AMARNSKÉ OBDOBÍ Ahmose I.: asi 22. rok vlády: výprava proti Sýrii: bárka boha Amona z cedrového dřeva Amenhotep I.: drží Tell el-ajjúl (Šaruhen) a přilehlou oblast: způsob moci? Obchodní kontakty? Egyptská nadvláda? Polonezávislé městské státy vazalové Egypta? Nejasné zmínky o lovu v zemi Qedem (zázemí Byblu) výprava do Sýrie? Thutmose I.: jediná výprava 3. rok vlády: překročil řeku Eufrat a vztyčil tam stélu: boje s říší Mitanni (eg. prameny Naharin): pravděpodobně v oblasti kolem Karchemiše Thutmose II.: žádné výpravy X Egypt byl uznáván jeho poslové nebyli napadáni a nezávislé státy v Syropalestině posílali do Egypta tribut Hatšepsut: možná inspekční cesta po Syropalestině a výprava do Byblu pro cedrové dřevo X nic jednoznačně prokázáno Tell el-ajjúl Šaruhen (?) NIJA

24 THUTMOSE III. 17 výprav ve 20 letech (samostatné vlády) 3 hlavní cíle: Nutnost získání kontroly nad strategicky významnou Levantou (ekonomická a politická sféra Egypta) Zajištění a zabezpečení přístupu k pobřeží a jeho přístavům Omezit moc Mitanni 22. rok: Bitva o Megiddo (koalice 330 vládců městských států v čele s princem z Kadeše) Megiddo

25 BITVA O MEGIDDO

26 NÁSLEDUJÍCÍ TAŽENÍ THURMOSE III. Rok 22/23: bitva u Megidda, posádka v Libanonu Inspekční cesty a drobné bojové akce; dobytí Kadeše; od 30. roku: zajištění přístupu k syrským přístavům zlepšení zásobování vojsk Rok 33: překročení Eufratu, vztyčení stély; přímá konfrontace s Mitanni; vyplenění regionu J od Karchemiše Roky 34-42: potvrzení politických a teritoriálních zisků: opakované rebelie a aliance s Mitanni

27 AMENHOTEP II., THUTMOSE IV. Amenhotep II. Kolísající panství a opakované rebelie (3x) v Syropalestině rebelové povzbuzení nárůstem moci Mitanni: do 9. roku vlády Masové deportace do Egypta: lidí Uzavření mírové smlouvy mezi Egyptem a Mitanni: Thutmose IV. Nový soupeř: CHETITÉ: nárůst moci Uzavření aliance mezi Egyptem a Mitanni Pojímá za manželku mitannskou princeznu: dcera Artatama I. Pravidelná výměna poslů, dopisů a darů Nejistota v regionu: ovládaná území: 3 oblasti: Kanáan (Palestina): centrum Gaza Upe (oblast Damašek údolí Bikaá): centrum Kumudi Amurru (Z Sýrie): centrum Ugarit, Sumur CHATTI CHETITÉ MITANNI

28 AMENHOTEP III. Vrchol prosperity NK Edice tzv. komemorativních skarabů: domácí a zahraniční události Sňatek s Tejí, Giluchepou Lovy: lvů, divokého dobytka apod. Téměř žádné vojenské akce X vzrůstá moc země Amurru (vojenská expedice v 5. roce?) Program vlastní glorifikace: staví jemu samotnému zasvěcené chrámy: Núbie (Soleb), Egypt Teje: chrám v Sedenze (Núbie) Palácový komplex v Malkatě (Z břeh Nilu, Théby): administrativní centrum rozsáhlé říše Periodická výměna diplomatické korespondence 36. rok: Dcera mitannského krále Tušraty, Taduchepa se vdává za Amenhotepa III. Mitannský vládce Tušrata posílá Amenhotepovi III. sochu bohyně Ištary nadanou léčivými schopnostmi Hrobky hodnostářů: přinášení darů: Syropaslestina, Núbie, Keftiu (Kréta) apod.

29 VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU V POZDNÍM 2. TISÍCILETÍ II SVĚT AMARNSKÉHO ARCHIVU