Romano džaniben ňilaj 2006 Časopis romistických studií
|
|
- Veronika Zemanová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Romano džaniben ňilaj 2006 Časopis romistických studií Amaro pajtrin Romano džaniben avel avri paľikerindos la Kulturakere Ministerstvoske andre Čechiko Republika. Kado lil kerďilas anda kodo, hoď i Filozoficko fakulta andi Karloski univerzita rodelas informaciji paj Rrom taj kamelas te del le anglal ávere žejnenge. Kadi keňva sas poťindi anda programo, savo kamel te vezetij e Rromen andej lenge rromane sokáša. I Praha kado programo phuterdas ando berš 2006 Vaš kado numeros amen diňa love e organizacija Next Page. Amen savore džene la ašaras, hoj kamel te hazdel opre the te barvaľarel e romaňi čhib the e romaňi literatura. O Next Page resel love khatar o Open Society Institute Peštate. Anda peske louve das ame i nadacija Arbor Vitae Tento časopis vychází díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Toto číslo je výstup z výzkumného záměru č realizovaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Publikace byla financována hlavním městem Prahou z Celoměstských programů na podporu aktivit národnostních menšin a integrujících se cizinců na území hl. m. Prahy pro rok 2006 Tato publikace vyšla v rámci projektu Podpora vydávání v romštině za laskavého přispění nadace Next Page, financována organizací Open Society Institute v Budapešti. Projekt je financován za finanční podpory Nadace Arbor Vitae
2 František Demeter Andrej Giňa o Mileně Hübschmannové O svoje vzpomínky na Milenu Hübschmannovou se s námi na lednové návštěvě podělil také Andrej Giňa. Rozsáhlejší přepis rozhovoru s tímto romským spisovatelem uvedeme v příštím čísle RDž, při příležitosti gratulace k jeho sedmdesátým narozeninám. Při zpracování vzpomínek, které jsme natočili u Giňů doma, nám pomáhali studentky Barbora Šebová a Denisa Miková (mimochodem jejich vnučka). Andrej Giňa, únor 2006 MRK, foto Helena Sadílková PW: Phenen amenge, sar sprindžarďan tumen dujdžene la Milenaha? Avle adaj andre Spilka kole Plickaha, kole fotografoha. A me odoj tiš somas. Ale joj akor vakerlas kole phure Romňijenca a paľis la daha. Has odoj koda o Plickas a les has magneťakos, jov kamelas leske te nagiľaven o giľa romane. Me leske odoj tiš nagiľaďom jekh giľi. A paľis avle paleder, vaj buterval avľa. Paľis pes tiž dodžanľa e Milena, hoj me napi- PW: Řekněte nám, jak jste se seznámili s Milenou? Přijeli sem do Spilky s tím Plickou, s tím fotografem. A já tam taky byl. Ale ona tehdy dělala rozhovory se starými Romkami a potom taky s mojí maminkou. Byl tam ten Plicka a měl s sebou magnetofon a chtěl, aby mu nazpívaly romské písničky. Já mu taky jednu nazpíval. A potom se vracívala, byla tu víckrát. Pak se také dozvěděla, že jsem napsal tu kníž- Milena Hübschmannová a slovesnost
3 Z písemné pozůstalosti Mileny Hübschmannové MRK sinďom kodi knižka, so kidavas o paramisa, ta joj has uplně, kajsi... Sar avľa pal amende andre Spilka, avľa la Terkaha, akor. Dujdžeňa avle, no a akorestar imar pes sdžahas sigeder a buterval. Pisinahas peske o ľila a joj mange furt: pisin, napisin a furt, pisin, dža pal e daj, dža pal o Roma, kodoj džaha a pisin. No tak me pisinavas, sa lake bičhavavas. A varekhaj vareso paľis pisinavas tiž andre koda ľil, andre kola čechike noviny tiš bičhavavas. Ale na ile mandar ňigda ňič. Me keravas kadaj ajso pal e romaňi historija, kerahas zabava, pro kheliben, a kada igen zaujiminlas le Romen. Vaj duvar vičinďom tiž la Milena, hoj te avel adaj kije. A avľa, avľa adaj a paľis phirnas the aver džene. Aľe laha phares chudľalas varekana khere, bo joj has furt het. Ta většinou avlas joj ke amende, te vareso lake kampelas. ku, jak jsem sbíral romské pohádky, a byla z toho úplně Tehdy, když k nám přišla do Spilky, přijela s Terkou. Přijely sem obě dvě a od té doby už jsme se scházeli častěji a víckrát. Psali jsme si dopisy a ona na mě pořád: piš, napiš zas něco, piš, jdi za mámou, jdi za Romy, půjdeme tam a tam a hlavně piš. A já jsem jí také psal, všechno jsem jí posílal. A potom jsem něco napsal do novin, něco jsem taky posílal do českých novin, ale nikdy mi nic nevzali. Dělali jsme tu takové taneční zábavy, setkání, i o romské historii, a Romy to hodně zajímalo. Asi dvakrát jsem zavolal i jí, aby sem do Rokycan přijela. A ona opravdu přijela, a pak sem jezdili i další lidé. Ji šlo doma jenom těžko zastihnout, protože byla pořád někde pryč, takže většinou jezdívala ona k nám, když něco potřebovala Milena Hübschmannová a slovesnost
4 A vičinlas man jekhvar pre Slovensko, has odoj varekhaj andro osadi, aľe na gejľom laha bo našťik. Vaj dešuštar ďives odoj has. Joj has, te manuš phenlas, tak buter sar fameľija, sar te uľahas phen abo vareko. Joj čačes avlas adaj sar khere. Mek kadaj vakerahas, joj avlas khere faďimen Joj! Savi hin man šil! imar kerahas jag. A haluški chalas. No tak mušinlas te kerel haluški, ciraleha, čhileha, oda lakre has. Abo pišota. Joj na kamelas ňič aver, kada ča kamelas. PW: Ale oda sas aver sar te avel e pheň vaj o phral, na? Joj furt kerlas buťi. Tak ča maškaral phučelas. Joj vakerlas, paľis vareso phučelas, ta me aňi na džanavas, hoj so joj vlastně kamel, bo joj has ajsi, hoj tutar vicirdelas sa, so lake kampelas. PW: So cirdelas avri tumendar? So kerďal, so pisines, kaj džaha, so keres, a diča kodi Raiznerovo vareso pisinďa, kodoj kerďa kodi, avka pes dodžanehas, hoj so kaj hin. Joj amen čačes ľikerlas sar phralen, pheňen a te joj avlas adaj ta avlas adaj sar khere. Kada dživipen, kada so pisinas, o bašaviben a sa, pre savoro amen anďa polokes joj. Sa hin lakeri buťi, bo joj phirelas, phučelas, kerlas a avka tuke phenlas: So te kavka kerehas, abo kada..? a phučelas koda vareso a andro šero tuke thovlas kajse kirme a imar džahas pal oda, na? Me gondoľinav, hoj o Roma kada aňi mek na džanen, so našade, te joj avka odgeľa. Oda Jednou mě pozvala, abych s ní jel na Slovensko, někam do osad, ale nejel jsem s ní, protože jsem nemohl. Byla tam asi čtrnáct dní. Ona byla, jak to říct, víc než rodina, jako by byla sestra. Ona sem opravdu chodila jako domů. Ještě jsme si tady povídali, přijela prokřehlá Aj, to je mi zima! a už jsme dělali oheň. A jedla halušky. Samozřejmě, halušky s tvarohem a s máslem, to bylo její. Nebo pišota. Chtěla jenom tohle, nic jiného nechtěla. PW: Ale to bylo jiné než když přijede sestra nebo bratr, ne? Ona pořád pracovala. Jen tak mezitím se vyptávala. Něco vyprávěla, pak se na něco zeptala, ani jsem nevěděl, co že to vlastně chce. Už byla taková, že z tebe vytáhla všechno, co potřebovala. PW: A co vytáhla z Vás? Cos udělal, co píšeš, kam pojedeš, co děláš? a jen se podívej, ta Reiznerová něco napsala, tam dělala tohle a tak ses dozvěděl, kde se co děje. Ona se k nám chovala jako k sourozencům a když sem přišla, tak sem přišla jako domů. O tom životě, o tom co píšeme, o hraní a k tomu všemu nás pomalu přivedla ona. To všechno je její práce, to ona pořád chodila, ptala se, říkala ti: Co kdybys to udělal takhle? a pořád se na něco ptala a do hlavy ti nasadila takové červíky a pak už jsi za tím šel dál sám. Myslím, že tady Romové ještě ani netuší, co všechno ztratili, když takhle odešla. A to Milena Hübschmannová a slovesnost
5 Andrej Giňa, únor 2006 MRK, foto Helena Sadílková na ča, hoj kadaj o Roma, aľe calo repubľika. Me phenás, hoj calo Evropa. Vareko šaj phenel, sar phenen o Čechi: Každý je nahraditelný. Aľe oda nane čačo, kajsi sar joj imar na uľola, na ela so has joj. So joj savoro pal peste mukľa, so diňa le manušen, na ča le Romen. Sikhaďa drom sar te dživel a sar so te kerel, s oda has a s oda hin. S oda romaňi paťiv, s oda koda dživipen sar has. Amen pre late gondoľinas, sar te elas amari. Phenavas: Džav ke Praha, zavičinava lake či hiňi khere. Varekaj mange džavas abo vareso kampelas, ta ča pre late. Na hoj tut nane so te chal abo kajso. Ale vareso kampelas, džahas ke Praha te viřidinel. Laha šaj vakerďal pal savoro, latar šaj phučľal sa. Džanelas tuke te odphenel, sar so hin. nejen tady, ale v celé republice. V celé Evropě. Někdo může říct, jak říkají Češi: Každý je nahraditelný. Ale to není pravda, někdo takový jako ona se už nenarodí, už tu nebude nikdo jako ona. A co ona všechno za sebou zanechala, co dala lidem, ne jen Romům. Ukázala cestu, jak žít a co jak dělat, co bylo, co je. Co to je romská úcta, a jejich život v minulosti. My na ni vzpomíname, jako by byla naše. Říkával jsem si: Jedu do Prahy, zavolám jí, jestli je doma. Když jsem někam jel nebo něco potřeboval, jel jsem vždycky za ní. Nemyslím kvůli jídlu nebo tak, ale když jsem něco potřeboval, vyřizoval v Praze. S ní jsi mohl mluvit o všem, jí ses mohl zeptat na všechno. Uměla ti odpovědět, jak to s čím je Milena Hübschmannová a slovesnost
6 PW: A gejľan laha varekana ke Vidňa vaj andre Italia, kaj keren kola suťeža literarne? Na. Akurat somas andre Budapešťa. Joj sa kala, so vidiňom avri, prethoďa andre angličťina, sa bičhaďa odoj, no a gejľom ke Budapešta. Odoj chudľom kodi cena. Oda has calo, sa so kerďom, so has andro novini. PW: Dikhľan la varekana, sar sas bachtaľi vaj asanďilas, jilestar? Me somas, keci oleske, vaj duj berš, somas Prahate, ľigenďom odoj o goja. Avľom pro Černý Most, kodoj upre a o Emilis mange vičinlas, o Ščukas. Vičinlas mange Av, av ke amende, av kadaj. No phenav: No sar, kaj? na džanav, varkhaj ko Záběhlice, kodoj les hin vila. Avľom odoj andre kodi vila, kaj les has kancelárňi a sa. Odoj les hin bar a a odoj pekenas o mas ogriľinlas odoj a has odoj o Rusi, avle odoj o Roma andal e Rusija. O Demetrovci. Tak me avľom odoj a akana ča dikhavas. Takoj man ile andre a takoj dine te chal a sa a bešavas odoj. E Milena avľa palal, pašal ma, kavka man obchudľa palal, akor na diňa pes anglal, me visaľiľom a dikhav pre late a joj avka asalas, ajsi has varesavi bachtaľi! Tak akor. Ta čino, kana la dikhľom kavka te asal. PW: The dikhľan la te aver has, sar sas lake pharo? Kana pes Prahate kidelas pre Slovensko, kodoj pre kodi osadi. Akor avľa a stradelas love. Amen sar organizace la diňom mišľinav pan- PW: A jel jste s ní někdy do Vídně nebo do Itálie, kde se pořádají ty literární soutěže? Ne. Byl jsem jen v Budapešti. Všechno, co jsem vydal, přeložila do anličtiny a všechno to tam do té Budapešti poslala. Všechno to, co jsem napsal, co vyšlo v novinách. A já jsem tam pak jel a dostal jsem tam tu cenu. PW: Viděl jste ji někdy, jak byla veselá nebo se smála, od srdce? Je to asi dva roky, co jsem byl v Praze. Vezl jsem tam goja. Přijel jsem na Černý Most a v tom mi volal Emil, Emil Ščuka. Volá: Přijeď, přijeď k nám, přijeď sem. A já na to: A jak, kam? Už ani nevím, musel jsem někam do Záběhlic, kde má vilu, kde měl kanceláře a všechno. Je tam velká zahrada a tam se peko grilovali tam maso, a byli tam Rusové, přijeli tam Romové z Ruska. Demeterovci. Dorazil jsem tam a jen jsem koukal. Hned mě vzali mezi sebe a dali mi jíst a všechno. Seděl jsem tam s nimi a zezadu ke mě přišla Milena, takhle mě zezadu obejmula, abych ji neviděl. A já jsem se otočil a koukám na ni a ona se tak smála, byla taková šťasná! Tak tehdy. Takhle se smát jsem ji viděl jenom málokdy. PW: A viděl jste ji někdy, když ji něco trápilo? Když se v Praze dělaly sbírky na Slovensko, na ty osady. Tehdy sem přijela a sháněla peníze. My jako organizace jsme jí myslím dali pět Milena Hübschmannová a slovesnost
7 Andrej Giňa, únor 2006 MRK, foto Helena Sadílková dž ezera. Vareko la asi igen choľarďa akor, bo has ajsi igen smutno, hoj až rovlas. Aľe na anglal amende, aľe kodoj varekhaj. Jon tiž pal late vakernas kajse džungipena, hoj o love kidel, hoj sa kerel anglal koda, hoj paľis videla knižki, hoj upre barvaľola a kajse. PW: Kerlas the joj politika varekana? Sem tam, varekana napisinlas andro Romano Kurko, mek akor has Amaro Lav. Odoj la has varesave članki, aľe kajso viložeňe politicka na.te avlas varekaj, a vakerahas, tak akor vakerlas pal kada. Sigeder delas amen goďi, sar so te kerel. Aľe andre koda, so pes igen thovkernas, hoj vakeren a kritizinen, na kerlas kada. La has asi aver plány. Joj kamelas igen, hoj kodi škola te el. Lake pes sa calkom podarinďa te kerel. tisíc. Někdo jí tehdy asi hodně naštval, protože byla tak moc smutná, že až plakala. Ale ne před námi, někde stranou. Oni o ní taky říkali takový ošklivosti, že je na peníze, že to všechno dělá proto, že pak vydá knížky, že se napakuje a tak. PW: Dělala i ona někdy politiku? Sem tam, občas napsala něco do Romano Kurka, tehdy bylo ještě i Amaro lav. Tam měla nějaké články, ale takové ne vyloženě politické. Občas, když přijela a vykládali jsme si, tak tehdy o tom mluvila. Často nám radila, co jak dělat. Ale tu politiku, co se do ní lidé cpou, aby kecali a kritizovali, to nedělala. Měla asi jiné plány. Taky moc chtěla, aby vznikla ta škola. Nakonec se jí vlastně podařilo celkem všeho dosáhnout Milena Hübschmannová a slovesnost
O kham zadžal tosarla: Konverzace jako charakteristika osob a situací
O kham zadžal tosarla: Konverzace jako charakteristika osob a situací Metodika pracuje s textem, který je součástí článku: ELIÁŠOVÁ, Irena. O kham zadžal tosarla / Slunce zapadá už ráno: Nevo dživipen
VíceRozhovor s Evou Danišovou
Lada Viková Rozhovor s Evou Danišovou Eva Danišová (vpravo) se svou sestřenicí Vlastou, rok 2007 rodinný archiv Eva Danišová, rozená Peštová, se narodila 15.3. 1959. Od narození bydlí se svou rodinou v
VíceVydává Romano džaniben Ondříčkova 33, 130 00 Praha 3 tel.: 222 715 947, e mail: dzaniben@email.cz, www.dzaniben.cz bankovní spojení: 161582339/0300
Vydává Romano džaniben Ondříčkova 33, 130 00 Praha 3 tel.: 222 715 947, e mail: dzaniben@email.cz, www.dzaniben.cz bankovní spojení: 161582339/0300 Šéfredaktor: Peter Wagner Výkonné redaktorky: Lada Viková
Více9. lekce. V této lekci se zaměříme na minulý čas dokonavý, imperfektum sloves I. a II. třídy. Imperfekt (minulý čas nedokonavý)
9. lekce V této lekci se zaměříme na minulý čas dokonavý, imperfektum sloves I. a II. třídy. Slovíčka o berš rok o ľinaj léto o taboris tábor varekhaj někam, někde Úvodní text Imperfekt (minulý čas nedokonavý)
VíceVydává Romano džaniben Ondříčkova 33, Praha 3 tel.: , e mail: bankovní spojení: /0300
Vydává Romano džaniben Ondříčkova 33, 130 00 Praha 3 tel.: 222 715 947, e mail: dzaniben@email.cz, www.dzaniben.cz bankovní spojení: 161582339/0300 Šéfredaktor: Peter Wagner Výkonné redaktorky: Lada Viková
VíceČas: 2 x 45 minut + DU (DU je nejazykový - směřuje do oblasti kulturních reálií)
Zdrobněliny v dětských říkadlech Metodika pracuje s textem, který je součástí článku: SCHEINOSTOVÁ, Alena. Krajiny slov a krajiny citu nad romskými říkadly. In: Romano džaniben 2005, ňilaj (1), s. 136-144.
VíceMaro manušeske kampel aľe the e paťiv (Člověk potřebuje chleba, ale také úctu)
Petra Dobruská, Zuzana Znamenáčková Maro manušeske kampel aľe the e paťiv (Člověk potřebuje chleba, ale také úctu) V květnu roku 2004 vstoupila Slovenská republika do Evropské unie, a tím se jejím občanům
Více5. lekce. V páté lekci minikurzu se naučíme romské předložky a jejich tvary, pojí-li se s podstatným jménem. Předložky
5. lekce V páté lekci minikurzu se naučíme romské předložky a jejich tvary, pojí-li se s podstatným jménem. Slovíčka Předložky andal ze andre v anglal před angle před aver jiný bije bez dur daleko e bar
VíceSako rači. Amen sam tire, Devla. Ref: Ref:
1 Sako rači Fmaj7 Sako rači pašo pani bešav A7 ginav mange, Devla, tiro lav. Cmaj7 C6 O Roma kamen tuha, Devla, te dživel, 7 A7 le tu len savoren te peste. Cmaj7 C6 O Roma kamen tuha, Devla, te dživel,
Více8. lekce. Slovíčka. Úvodní rozhovor. Dativ
8. lekce V dnešním minikurzu si probereme tvary dativu (pádu, na který se ptáme komu? čemu?, tedy kaske? a soske?). Má v podstatě využití našeho 3. pádu. V druhé části této lekce si probereme méně využívaný
Více7. lekce. 7.1. Pokuste se vyhledat všechny tvary 4. pádu v minirozhovoru, vypište je i se členem (pokud je přítomen).
7. lekce V dnešním minikurzu se zaměříme na akuzativ, tedy tzv. 4. pád. V druhé části tohoto kurzu si řekneme, jak se tvoří akuzativní konstrukce pro mít, vlastnit. Právě 4. pád je tím, který se k vytvoření
VíceRD 2/2014 - zlom 24.9.1956 14:35 Stránka 1. časopis romistických studií 21. ročník 2/2014
RD 2/2014 - zlom 24.9.1956 14:35 Stránka 1 časopis romistických studií 21. ročník 2/2014 RD 2/2014 - zlom 24.9.1956 14:36 Stránka 89 Renáta Sedláková 1, Zuzana Veselková 2 Dujto baro mariben Baťizovcate
VíceZákladní škola a mateřská škola Brno, Křenová 21 příspěvková organizace Křenová 21, 602 00 Brno telefon: 533 433 611 e-mail: zskrenova@zskrenova.
Základní škola a mateřská škola Brno, Křenová 21 příspěvková organizace Křenová 21, 02 00 Brno telefon: 33 433 11 e-mail: zskrenova@zskrenova.cz http://www.zskrenova.cz 2013 1 Řekni mi ženo, cos to se
Více1. ZÁKLADNÍ FRÁZE. Na shledanou! (říká ten, který odchází) Jak se jmenuješ? Sar tut vičines? Sar tut vičinen? ha/hat/he/hi
1. ZÁKLADNÍ FRÁZE Lačho ďives! Lačhi rat! Džan Devleha! Ačhen Devleha! T aves bachtalo! Servus! Sar sal? Sar san? Lačhes. Sar tut vičines? Sar tut vičinen? Koda čačo. Pro sasťipen. ha/hat/he/hi na Na džanav.
VíceUčíme děti dobře mluvit /Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel/
Učíme děti dobře mluvit /Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel/ Instrukce pro rodiče: Povzbuzujte dítě k tomu, aby mluvilo a pokládalo vám otázky. Vyvarujte se při tom rozkazů a příkazů. Pokyny jako
VíceAndrej Giňa 1. 1. 1936, Tolčemeš (Šarišské Sokolovce), okr. Prešov
Michael Beníšek Andrej Giňa 1. 1. 1936, Tolčemeš (Šarišské Sokolovce), okr. Prešov Andrej Giňa s manželkou, Rokycany 2006 Foto: MRK, Helena Sadílková Hned první den letošního, právě končícího roku oslavil
VíceVečer u vody. Sako rači. Amen sam tire, Devla. Jsme tvoji, Bože
1 Sako rači 1. Sako rači pašo pani bešav ginav mange, Devla, tiro lav. O Roma kamen tuha, Devla, te dživel, le tu len savoren te peste. O Roma kamen tuha, Devla, te dživel, le tu len savoren te peste.
Vícečasopis romistických studií 19. ročník 2/2012
časopis romistických studií 19. ročník 2/2012 Jana Belišová 1 Studovat a psát, to byl můj sen / Pak už mi neříkali Menšino Rozhovor s Irenou Eliášovou a ukázky z její tvorby Irena Eliášová (*1953) se narodila
VíceMožnosti práce s romštinou na českých základních školách. Metodika kurzů romštiny a použité materiály
Možnosti práce s romštinou na českých základních školách Metodika kurzů romštiny a použité materiály 1 OBSAH 1. Metodika kurzů romštiny realizovaných v rámci projektu... 3 1. HODINA... 3 2. HODINA... 4
VíceUčíme děti dobře mluvit / Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel
Učíme děti dobře mluvit / Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel Instrukce pro rodiče Povzbuzujte dítě k tomu, aby mluvilo a pokládalo vám otázky. Vyvarujte se při tom rozkazů a příkazů. Pokyny jako Řekni!
VíceStručná zpráva o výuce romštiny na Evangelické akademii v Praze
Hana Syslová Stručná zpráva o výuce romštiny na Evangelické akademii v Praze Romština je na EA Vyšší odborné škole sociální práce a střední odborné škole vyučovacím předmětem od roku 1998. Týká se dálkového
VíceLe Čukčuskeri bari bibacht Čukčovo velké neštěstí
Gejza Demeter Le Čukčuskeri bari bibacht Čukčovo velké neštěstí Gejza Demeter na křtu knížky Čalo voďi, Praha, březen 2008 foto: MRK, A. Juránková Je nám velkou radostí, že můžeme otisknout další příspěvek
VíceUčíme děti dobře mluvit / Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel
Učíme děti dobře mluvit / Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel Instrukce pro rodiče Povzbuzujte dítě k tomu, aby mluvilo a pokládalo vám otázky. Vyvarujte se při tom rozkazů a příkazů. Pokyny jako Řekni!
VícePříběh pana Petera Baláže
Eva Zdařilová Příběh pana Petera Baláže Fašistický režim, panující ve Slovenském štátě, si vyžádal mnoho obětí. Ovšem jen málo z nich dokázalo o tomto temném období svého života podat svědectví. Ne tak
VíceUčíme děti dobře mluvit /Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel/
Učíme děti dobře mluvit /Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel/ Instrukce pro rodiče: Povzbuzujte dítě k tomu, aby mluvilo a pokládalo vám otázky. Vyvarujte se při tom rozkazů a příkazů. Pokyny jako
Vícečasopis romistických studií 16. ročník 2/2010
časopis romistických studií 16. ročník 2/2010 Ctibor Nečas Ladislav Tavali Ladislav Tavali / Bratislava 2010 Foto: Lukáš Houdek Celá řada romských spisovatelů se chystá napsat první romský román. Někteří
VíceEdiční poznámka k formátu přepisů
Seznam příloh 1. Formulář žádosti o osvědčení podle zákona 255/1946 Sb. s. 83-92 2. Článek MF Dnes Tvrdík se omluvil obětem nacismu s. 93 3. Ilustrace mobilní dezinfekční stanice s. 94 4. Přepisy nahrávek
VíceJepaš manuš. Andrej Pešta
Andrej Pešta Jepaš manuš Kaj has kaj na has, ehas oda pre eňavardešto eňato svetos, kaj e poši phandenas u o paňi hrabinenas. Nadur le gavestar, maškar o heďi, tel o veš, paš o paňi bešelas jekh phuro
VíceCenu MRK si letos odnesla Eva Davidová
Romský hlas čtrnáctideník romů v české republicer Ročník 14 číslo 20 vyšlo 15. prosince 2012 zprávy ŘÁPKOV V tomto městě dojde ke zlepšování mravů. Tak si to představuje Ivana Řápková, dřívější primátorka
VíceLucie Gramelová www.jazykovy-koutek.cz. Úvod do romštiny
Lucie Gramelová www.jazykovy-koutek.cz Úvod do romštiny Romština patří mezi novoindické indoevropské jazyky, kam dále patří například hindština, pandţábština nebo bengálština. Důkazem pro příbuznost s
VíceVakeriben pal e Anglija
Ilona Ferková Vakeriben pal e Anglija 1. Kerav me mište? O brišind marlas andro oblaki u me bešavas andro autobusis u džavas andre nevi phuv. Gondoľinavas, soske avka kerďom, kaj man mukhľom andro baro
Vícepravidla pro zdravý a bezpečný porod so kampel te kerel kaj te o ločhiben avel sasto the bezpečno Informace pro volbu zdravotnické péče
pravidla pro zdravý a bezpečný porod so kampel te kerel kaj te o ločhiben avel sasto the bezpečno 1 Informace pro volbu zdravotnické péče úvod Zdravé těhotenství o sasto khabnipen Za posledních více než
VíceJAZYKOVÉ MOSTY. pro policejní praxi. Praha, 2010. Vyšlo jako příloha časopisu POLICISTA č. 1 / 2010. P: Nashledanou. P: Džan Devleha.
Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Praze... JAZYKOVÉ MOSTY Publikace vznikla za finanční podpory MV ČR v rámci koncepce MV v oblasti integrace cizinců. ROMŠTINA pro policejní
VíceAudioarchiv Hanky a Edity Peter Wagner
Audioarchiv Hanky a Edity Peter Wagner Naše přítelkyně a nesmírně nadějné romistky Hanka Šebková a Edita Žlnayová, obě v rozmezí osmi let předčasně zesnulé, se pustily do úžasně lákavého úkolu, totiž dialektologického
Více3. lekce. Množné číslo podstatných a přídavných jmen
3. lekce Ve třetí lekci minikurzu se naučíme tvořit množné číslo podstatných a přídavných jmen. Množné číslo podstatných a přídavných jmen Slovíčka andre v bachtalo šťastný cikno malý duj dvě e buťi práce
VíceKomunitní centrum na Žižkově
Komunitní centrum na Žižkově Romské duchovní písně Zpěvník Obsah: Písně v romštině Haleluja Izajaš Devla miro Šunes man Miro jiloro O jilo man dukhala Sako džives Sväte, sväte Tu avľal Ježiš Někdo mě vede
VíceBari Phen (Nejstarší sestra)
Bari Phen Alinčova, Milena / Žigová, Anna Narození dcery Přestože byl ve většině rodin preferován prvorozený chlapec, prvorozená dcerka byla také vítána, a to zvláště matkami. V její osobě přibyla do rodiny
VíceNakamutňi sterilizacija
Nakamutňi sterilizacija The tumenge šaj kaja operacija previsarel o dživipen Nakamutňi sterilizacija The tumenge šaj kaja operacija previsarel o dživipen Foto: European Roma Rights Centre/Andreea Anca-Strauss
VíceSborník příspěvků literární a výtvarné soutěže
Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Vydala Nová škola, o.p.s. Překlad do češtiny: Ruben Pellar Korektury: Ruben Pellar, Kateřina Tykalová, Iveta
VíceRomano suno 2018 Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže
2 3 Romano suno 2018 Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Vydala Nová škola, o. p. s. Překlad z romštiny do češtiny: Iveta Kokyová Korektura českého jazyka: Kristýna Hrdinková Korektura romského
VíceMOJI MILÍ sbírka romské narativní prózy
MOJI MILÍ sbírka romské narativní prózy 1 MOJI MILÍ sbírka romské narativní prózy KHER, 2014 978-80-87780-11-4 Obsah Úvod Vlastní život bez obalu 6 Eva Danišová Moji milí 8 Jak mě dědeček vystrašil 9 Usmrkaná
VíceMatéo Maximoff. Po cestách. P el droma. Karel Holomek
Karel Holomek Matéo Maximoff P el droma P el droma le gavenge jekh vurdon miškil cirdino kathar jekh gras slabo. Či len sama, so si le kimpuri, le thana, le hara. Jekh vurdon miškil cirdino kathar jekh
VíceKhamoro: i když po dvanácté, přece překvapil
Romský hlas čtrnáctideník romů v české republicer Ročník 12 číslo 8 vyšlo 12. června 2010 zprávy PRAHA Na dokumentu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení bude pracovat tým, složený z pracovních skupin
VícePěvecký kroužek. metodický materiál. Písemný výstup projektu Křenka zážitkem k inkluzi, registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/27.0012
Strana 1 (celkem 24) Pěvecký kroužek metodický materiál Písemný výstup projektu Křenka zážitkem k inkluzi, registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/27.0012 KA - 1 Vytváření vhodných podmínek pro zájmové vzdělávání
VíceTexty písní. romani, česky, english
Texty písní romani, česky, english romská tradiční píseň roma traditional song, text lyrics: Desiderius Dužda, 2009 MAMO MÁMA MAMA romská tradiční píseň roma traditional song MERAV UMÍRÁM I M DYING Mamo
VíceRomská humorná vyprávění a erotické tabu
Jan Červenka Romská humorná vyprávění a erotické tabu Jako doplněk indické lechtivé novelky uveřejněné v romistickém časopise se pochopitelně nabízejí lechtivé vyprávěnky romské. Několik takových, dosud
VíceRomano suno 2017 Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže
2 3 4 Romano suno 2017 Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Vydala Nová škola, o. p. s. Překlad z romštiny do češtiny: Iveta Kokyová Korektura českého jazyka: Kristýna Hrdinková Korektura romského
VíceRomano džaniben ňilaj 2006 Časopis romistických studií
Romano džaniben ňilaj 2006 Časopis romistických studií Amaro pajtrin Romano džaniben avel avri paľikerindos la Kulturakere Ministerstvoske andre Čechiko Republika. Kado lil kerďilas anda kodo, hoď i Filozoficko
VícePotrebinen the pomožinel, madaran šaj aven palamende
Potrebinen the pomožinel, madaran šaj aven palamende Pomožinas sakoneske jekheske manušeske so dživen he bešen andro vyloučene lokality Ostrava-Slezská Ostrava, the Hrušov, Liščina, Zarubek. Andre kala
VíceExtrakt z bakalářské práce Ján Slepčík Ačo: hudební život
Karin Morávková-Kvapilová Extrakt z bakalářské práce Ján Slepčík Ačo: hudební život Na oboru romistika Filozofické fakulty Univerzity Karlovy jsem v únoru roku 2006 obhájila bakalářskou práci Ján Slepčík
VíceOTCŮV DUCH a jiné pohádky romských autorů
OTCŮV DUCH a jiné pohádky romských autorů 1 OTCŮV DUCH a jiné pohádky romských autorů OTCŮV DUCH a jiné pohádky romských autorů KHER Praha 2012 KHER www.kher.cz ISBN 978-80-87780-00-8 Tato kniha vznikla
Více2. čtvrtletí 2011/ 2012
2. čtvrtletí 2011/ 2012 - v týdnu od 26. 9. 30. 9. Soutěţ Romano Suno - 12.10. Vítkov v proměnách času návštěva výstavy v KD - 23. 10. Pouštění draků na Cabáku - 25. 10. Silveriáda soutěţ ŠD v Budišově
VíceMalá knížka o Amálce
Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne
VícePříběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger
Příběhy našich sousedů Božena Klusáková Scénář k hlasové reportáži Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Pedagogické vedení: Mgr. Radka Hodačová Škola: ZŠ Jana Ámose
VíceOTCŮV DUCH a jiné pohádky romských autorů
OTCŮV DUCH a jiné pohádky romských autorů 1 OTCŮV DUCH a jiné pohádky romských autorů OTCŮV DUCH a jiné pohádky romských autorů KHER Praha 2012 KHER www.kher.cz ISBN 978-80-87780-00-8 Tato kniha vznikla
VíceVážení čtenáři a příznivci soutěže Romano suno 2011,
N VÁ ŠK LA ROMANO SUNO 2011 Děkujeme hlavním partnerům soutěže Romano suno 2011 za finanční i materiální podporu We would like to thank all the partners of Romani Suno 2011 Competition for their financial
VíceAudio-materiály pro výuku romštiny
část 3: A1 olašská Audio-materiály pro výuku romštiny Cílové dialekty: severocentrální ; olašská Jazyková úroveň (SERRJ): A1, A2 Cílová skupina: žáci 11-16 let Na přípravě těchto materiálů v rámci projektu
VíceNajdi si svoji práci
Najdi si svoji práci Brožura vydána v rámci IP Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji II reg. č. CZ.1.04./3.2.00/B4.00003 Vážení, do rukou se Vám dostává
VíceUčíme děti dobře mluvit /Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel/
Učíme děti dobře mluvit /Sikhľuvas le čhavoren lačhes te vakerel/ Instrukce pro rodiče: Povzbuzujte dítě k tomu, aby mluvilo a pokládalo vám otázky. Vyvarujte se při tom rozkazů a příkazů. Pokyny jako
VíceROMOVÉ ADROGY PRUVODCE NEJEN PRO RODICE
ROMOVÉ ADROGY PRUVODCE NEJEN PRO RODICE Adresář kontaktních center: Vybrané psychiatrické ambulance: K-C Mladá Boleslav Kontaktní centrum je nízkoprahové zařízení pro osoby, (starší 15 let), které užívají
VícePravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel
Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00
VíceCENA VÝTISKU: 20 KČ ROMSKÁ DUŠE. říjen 2011 ročník IX. ročník IX
CENA VÝTISKU: 20 KČ 10 ročník IX ROMSKÁ DUŠE říjen 2011 ročník IX Pořádá sdružení Romea za fi nanční podpory MŠMT. Soutěž Menšiny mezi námi je opět tady! Rádi kreslíte, fotíte nebo píšete básničky a příběhy?
VíceNárodní demokratický institut pro vedoucí národních romských agentur
Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Oddělení kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny Sekretariát Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny Výbor pro spolupráci se samosprávami a
VícePřednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM
Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.
VíceSborník příspěvků literární a výtvarné soutěže
Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Vydala Nová škola, o.p.s. Překlad do češtiny: Lada Viková, Helena Sadílková Překlad do angličtiny: David C.
VíceÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE Povídání a nápady pro učitele, vedoucí a vychovatele, děti i jejich rodiče.
ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE Povídání a nápady pro učitele, vedoucí a vychovatele, děti i jejich rodiče. DOVAKERIBEN PAL LE ČHAVESKERE ČAČIPENA O Vakeriben, so šaj šegitinel le romane čhavenge, lengere dadenge
VíceMentální obraz Romů AKTIVITA
Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit
Více"Mám takovou dcerušku, malou, tenkou, nahatinkou, ocásek jí sahá, kam chceš."
Garude Lava Milena Hübschmannová garude lava, pl. (garudo lav, m. sg.) hádanka (dosl. skrytá slova), užívá se často v plurálu i pro označení jedné hádanky, syn. "hadka" (slov.), phenav tuke ajse garude
Více2O15 9 788090 580725
2O15 ROMANO SUNO 2015 Sborník příspěvků k 18. ročníku literární a výtvarné soutěže Praha 2015 1 Romano suno 2015 Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Vydala Nová škola, o. p. s. Překlad z romštiny
VíceÚvod 5. Petra Dobruská Víra v revenanty jako součást náboženství bystranských Romů 7
Obsah Úvod 5 Petra Dobruská Víra v revenanty jako součást náboženství bystranských Romů 7 Alena Buzková Romské hroby duhová galerie barev, květů a osudů 28 Lucie Hrdličková Magické a racionální v životě
VíceBůh podrobuje Abrahama zkoušce lásky
Bible pro děti představuje Bůh podrobuje Abrahama zkoušce lásky Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Majka Alcantar Vydala: Bible for Children
VícePřílohy: slovníček. Substantiva. buzerantos m. buzerant. degešis m. člověk živící se zdechlinami. dupkos m. člověk živící se koňským masem
Přílohy: slovníček Slovníček obsahuje seznam slov, frází a vět citovaných v této práci. Člení se podle slovních druhů a funkcí na oslovení, přezdívky, fráze a věty, do kterých řadíme kletby/zaříkávání,
VíceO mém životě kdybych měl mluvit, tak by to byl román
Antonín Holomek O mém životě kdybych měl mluvit, tak by to byl román Rozhovor s panem Antonínem Holomkem jsem zaznamenala na MG v Brně v červnu roku 1971. Pan Holomek, tehdy sedmdesátiletý, přišel na zasedání
VíceETICKÝ KOMPAS 2016/2017
Bylo to super! Skvělá lektorka, skvělé aktivity. Doporučuji. Velmi se mi líbily obě etické dílny. Přidala bych tam ještě nějaké hry. Paní Dana byla velmi sympatická a legrační. Nejvíce mě zaujaly Předsudky.
VíceAudio-materiály pro výuku romštiny
Audio-materiály pro výuku romštiny Cílové dialekty: severocentrální romština; olašská romština Jazyková úroveň (SERRJ): A1, A2 Cílová skupina: žáci 11-16 let Na přípravě těchto materiálů v rámci projektu
VíceRomano džaniben ňilaj 2006 Časopis romistických studií
Romano džaniben ňilaj 2006 Časopis romistických studií Amaro pajtrin Romano džaniben avel avri paľikerindos la Kulturakere Ministerstvoske andre Čechiko Republika. Kado lil kerďilas anda kodo, hoď i Filozoficko
VíceScénář. Otázka: Jak jste prožil své mládí?
Scénář Otázka: Jak jste prožil své mládí? Pan Hylena: Bylo to takový zajímavý, teda, opravdu a jde o to, že nás bylo 8 dětí doma. Já jsem prostřední. Narodil jsem se v Křivsoudově, 45. A potom jsme se
VícePřehlídka talentu a umu v brněnském MRK
Romský hlas čtrnáctideník romů v české republicer Ročník 12 číslo 15 vyšlo 21. září 2010 zprávy PRAHA Ve středu 15. září vláda s definitivní platností odvolala z funkce vládního zmocněnce pro lidská práva
VíceROMANO SUNO. Nová škola o. p. s.
ROMANO SUNO Nová škola o. p. s. Romano suno 2002 Sborník příspěvků VI. ročníku literární a výtvarné soutěže Vydala Nová škola o.p.s. Za finančního příspěvku Linklaters v.o.s. Překlad do češtiny: Jan Červenka,
VíceROMISTIKA. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jižní a centrální Asie
ROMISTIKA Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jižní a centrální Asie KONTAKT adresa: Celetná 20, místnost 116, 116 43, Praha 1 korespondenční adresa: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická
Vícečasopis romistických studií 21. ročník 1/2014
časopis romistických studií 21. ročník 1/2014 Michael Beníšek Čtyři pohádky slovenských Romů ze Zakarpatské Ukrajiny Na následujících stránkách nabízíme čtenářům Romano džaniben možnost seznámit se s vybranými
VíceZ díla, na kterém Hanka pracovala...
Z díla, na kterém Hanka pracovala... Na začátku školního roku 1978 se v začátečnickém kurzu romštiny na Jazykové škole v Praze objevila drobná, pihovatá, kudrnatá holka a snesla se do první lavice. Ovšem
VíceV Bruntále zazářily hvězdy z Gypsy Princess
ROMSKÝ HLAS MĚSÍČNÍK ROMŮ V ČESKÉ REPUBLICE ROČNÍK 11 ČÍSLO 1 VYŠLO 20. LEDNA 2009 zprávy KOŠICE Na Košicku chybí eurokalkulačky. A to proto, že nelegálním obydlím některých Romů chybí popisné číslo a
VíceDeník mých kachních let. Září. 10. září
Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém
VíceKá žasas maj sigo? Po bijav vaj po verrastáši?
Baba Ká žasas maj sigo? Po bijav vaj po verrastáši? Moje přání z prosince roku 2007, abych si mohl promluvit s nějakým starším Romem, mi splnili kamarádi Joško a Čurri náhle: domluvili jsme se před půlnocí
VíceROMANO SUNO děkuje v tomto roce za podporu Úřadu vlády České republiky, společnosti Corinthia Panorama, spol. s r.o., Nadaci Vodafone, Nadačnímu
ROMANO SUNO děkuje v tomto roce za podporu Úřadu vlády České republiky, společnosti Corinthia Panorama, spol. s r.o., Nadaci Vodafone, Nadačnímu fondu Cemex, společnosti Autocentrum Duba, spol. s r.o.,
VíceParamisi. Milena Hübschmannová. paramisi, f. paramisa, pl. (ř) pohádka, příběh
Paramisi Milena Hübschmannová paramisi, f. paramisa, pl. (ř) pohádka, příběh Pohádka je nejformalizovanější (nejustálenější) prozaický útvar ve folklorní slovesnosti Romů. Ustálenost se projevuje jak v
VíceMichala Chramcová: Můj rod? Rusika Roma a Sidorovci
Romský hlas čtrnáctideník romů v české republicer Ročník 14 číslo 15 vyšlo 26. září 2012 zprávy 15, Kč LONDÝN, LIBEREC Jakub Žiga, poslední z pětice Romů podezřelých z loňského mačetového útoku v novoborském
VícePaměťnároda. Helena Medková
Paměťnároda Helena Medková 1946 Narodila se v roce 1946 v Praze. Její rodiče ji již od malička vedli k hudbě. Hrála na klavír a její sestra na housle. Studovala na konzervatoři a poté na Akademii múzických
VíceVyšívané příběhy Markéty Šestákové
Jana Horváthová Vyšívané příběhy Markéty Šestákové Markéta Šestáková foto archiv Romano hangos Vždycky mě to táhlo k malování, záviděla jsem lidem, kteří umí malovat na plátno. Kdybych byla bohatá, šla
VíceVěra Cvoreňová, dlouhodobě pracuje v klubech pro děti. Romano Suno 2013
Čtení literárních příspěvků Romano suno pro mě bylo inspirativní. Romský jazyk, ač jsem Romka, ve svém životě příliš nepoužívám. Při čtení příspěvků jsem si připomněla, jak je romský jazyk krásný. Některé
VíceStudentem i učitelem v Romské střední škole sociální
David Tišer Studentem i učitelem v Romské střední škole sociální Romská škola Romskou střední školu sociální založil před několika lety v rámci aktivit své neziskové nevládní organizace Dr. Rajko Djurič
VíceUniverzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Katedra Středoevropských studií, Seminář romistiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE.
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra Středoevropských studií, Seminář romistiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michal Mižigár Romové v Písku: případová studie poválečného osídlení Roma in Písek: Case
VíceTitul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?
Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_08 Jméno autora: Mgr. Růžena Bajerová Třída/ročník:
VíceKIDSCREEN-52. Dotazník o zdraví pro děti a mládež. Verze pro děti a dospívající od 8 do 18 let
KIDSCREEN-52 Dotazník o zdraví pro děti a mládež Verze pro děti a dospívající od 8 do 18 let Page 1 of 7 Dobrý den, Datum: Měsíc Rok Jak se ti daří? Jak se cítíš? Rádi bychom se to od tebe dozvěděli. Přečti
VíceRomano džaniben ňilaj 2006 Časopis romistických studií
Romano džaniben ňilaj 2006 Časopis romistických studií Amaro pajtrin Romano džaniben avel avri paľikerindos la Kulturakere Ministerstvoske andre Čechiko Republika. Kado lil kerďilas anda kodo, hoď i Filozoficko
VíceZákladní škola a mateřská škola Svitavy-Lačnov Romské plamínky 2011/2012
Romské plamínky 2011/2012 Obsah 1 Úvod... David Tišer.... Obrázky dětí.... Iveta Kokyová.. Kouzelný dědeček.. Ilustrační fotografie.. Lukáš Mačo.. 2 5 12 13 17 19 20 Úvod 2 3 Úvod Žáci z rozhovorů a fotek
VíceFILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Ústav jižní a centrální Asie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Magické léčitelství bystranských Romů
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Ústav jižní a centrální Asie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Magické léčitelství bystranských Romů Autor: Zuzana Znamenáčková Vedoucí práce: Mgr. Zbyněk Andrš Praha 2006 Prohlašuji,
Více