STANOU SE ONLINE ZDROJE INTEGROVANOU SOUÈÁSTÍ DIGITÁLNÍCH KNIHOVEN? Ludmila Celbová

Transkript

1 STANOU SE ONLINE DOSTUPNÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE INTEGROVANOU SOUÈÁSTÍ DIGITÁLNÍCH KNIHOVEN? Ludmila Celbová Národní knihovna ÈR Úvod V rámci programu Ministerstva kultury ÈR Zpøístupòování a ochrana knihovních fondù formou digitalizace, s využitím sítì Internet v souvislosti s vytváøením informaèní spoleènosti, tedy programu zamìøeného na výzkum a vývoj získala Národní knihovna ÈR grant také na øešení projektu Registrace, ochrana a zpøístupnìní domácích elektronických zdrojù v síti Internet (øešení v letech ). Cílem tohoto pilotního projektu je pøipravit podmínky pro zpracování èeské národní bibliografie elektronických zdrojù se zamìøením zejména na zdroje vzdálenì pøístupné. S bibliografickým zpracováním souvisí zajištìní trvalého uchování domácích elektronických monografických i seriálových dokumentù publikovaných v síti Internet a jejich zpøístupnìní, respektující autorské právo vydavatelù. Proè se elektronickými zdroji dostupnými online zabývat? Exploze v elektronickém publikování, tj. zejména v tvorbì elektronických zdrojù pøístupných v síti Internet, vyžaduje nový pøístup ke zpracování, ochranì a zpøístupòování tìchto informací. Vzdálenì pøístupné elektronické zdroje se stávají nedílnou souèástí národní produkce a národního kulturního dìdictví, i obrazem doby, který je tøeba zachytit a uchovat pro budoucnost. Pøi budování digitálních knihoven, které se stávají globálními integrovanými systémy umožòujícími uživatelùm pøístup k dokumentùm bez ohledu na jejich typ èi lokalitu, se vedle digitalizovaných dokumentù zaèíná vìnovat pozornost rovnìž dokumentùm, které jsou publikovány na Internetu a existují èasto pouze v elektronické podobì. Vzhledem k tomu, že v pøípadì internetových elektronických zdrojù se jedná o nehmotné dokumenty, vùèi nimž navíc je zpracovatelská instituce v externím postavení, je zajištìní jejich pokud možno trvalého zpøístupnìní podmínìno øešením øady problémù, z nichž nìkteré jsou spoleèné s tvorbou/zpøístupòováním tradièních dokumentù pøevádìných do digitální formy èi digitálních dokumentù uložených na hmotných nosièích (napø. digitální zvukové záznamy), nìkteré jsou zcela specifické pro tuto kategorii digitálních dokumentù. Pøi procesu integrace internetových elektronických zdrojù do fondù knihoven vystupují do popøedí technické, knihovnické, organizaèní a legislativní aspekty, které lze stìží od sebe oddìlit. V zásadì je tøeba øešit nìkolik okruhù problémù: w kritéria výbìru (obsahová a formální) tìchto zdrojù pro registraci a archivaci v souladu s politikou budování fondù depozitních knihoven (souèást národní bibliografie konzervaèní fond) w legislativní opora získávání elektronických zdrojù pro konzervaèní fond (zahrnutí elektronických zdrojù do kategorie dokumentù, na nìž se vztahuje povinný výtisk) w bibliografická kontrola elektronických zdrojù (metadatové standardy) w zajištìní trvalého pøístupu k vybraným publikacím uloženým v elektronickém archivu a s tím související otázka jejich autenticity (pøidìlování jednoznaèných identifikátorù, napø. URN) w strategie archivace digitálních dokumentù jako nezbytného pøedpokladu pro jejich dlouhodobé zpøístupnìní w stanovení podmínek pøístupu k archivovaným elektronickým zdrojùm (autorské právo). Ve svìtì (zejména v USA, Kanadì, Austrálii a v evropských severských zemích) existuje již nìkolikaletá zkušenost s projekty zamìøenými na sbírky elektronických dokumentù publikovaných v síti Internet. V Evropì se za podpory Evropské komise zabývají touto problematikou spoleèné mezinárodní projekty (CoBRA+ [1], BIBLINK [2], NEDLIB [11]), jejichž cílem je stanovit budoucí úlohu evropských národních knihoven ve vztahu k elektronickým publikacím a vytvoøit podmínky pro propojení národních bibliografických agentur a vydavatelù elektronických publikací, které by bylo užiteèné pro obì strany. K nejvýznamnìjším národním projektùm patøí PANDORA (Austrálie) [10], EVA (Finsko) [3], INDOREG (Dánsko) [4], Kulturarw3 (Švédsko) [5] a DNEP (Nizozemí) [6]. Ze zemí bývalého východního bloku zatím žádná s øešením obdobného projektu nezaèala. Øešení problematiky v Èeské republice Ani v Èeské republice se dosud komplexnì problematikou registrace, ochrany a zpøístupòování elektronických publikací nikdo nezabýval. Vzhledem k tomu, že se jedná o národní bibliografii a národní konzervaèní fond, pøísluší øešení této problematiky institucionálnì pøedevším Národní knihovnì ÈR. Na projektu Registrace, ochrana a zpøístupnìní domácích elektronických zdrojù v síti Internet, který by mìl vejít ve známost pod jednoduchým názvem WebArchiv, spolupracuje NK ÈR s Ústavem výpoèetní techniky Masarykovy univerzity v Brnì a s Ikaros, o. s. WebArchiv se prezentuje na webovských stránkách na adrese Aplikace v našich podmínkách pøedstavuje mj. stanovení kritérií výbìru zdrojù pro národní bibliografii, legislativní zajištìní akvizice domácích elektronických publikací, technické a programové øešení jejich indexace NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 2 91

2 i archivace, zajištìní standardù pro budoucí èitelnost zdrojù a pro vyhledávání v síti; archivace a zpøístupnìní primárních sí ových elektronických zdrojù vyžadují øešení otázek autorského práva, vytvoøení podmínek pro kooperaci centrálních, regionálních a specializovaných knihoven, resp. informaèních pracoviš a propojení s vydavateli elektronických zdrojù. Problematika øešená v tomto projektu je velmi komplexní, zahrnuje oblast knihovnictví a vydavatelství, práva i informaèních technologií. Navíc vyžaduje aplikaci mezinárodních standardù a kompatibilitu øešení s jinými podobnými projekty zpracovávanými ve svìtì v nedávné minulosti i v souèasnosti, na nichž pracují velké týmy specialistù. Øešitelé proto vìnovali znaènou pozornost informaèním prùzkumùm, získání dostupných informaèních materiálù publikovaných v tištìné a zejména v elektronické formì, jejich analýze a navázání kontaktù s vytipovanými zahranièními pracovišti, od nichž lze získat cenné informace, zkušenosti i softwarové nástroje jako výsledky øešených národních i mezinárodních projektù. Jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnìjších mezinárodních projektù na tomto poli byl projekt NEDLIB [11] podporovaný Evropskou komisí, na jehož realizaci se podílelo osm národních knihoven západoevropských zemí a tøi instituce zajiš ující technickou stránku øešení. Tento projekt, který navázal na øadu podobnì zamìøených národních i nadnárodních projektù (v oblasti našeho zájmu zejména projekty Nordic Metadata I, II [11] severských zemí) a jehož pøedmìtem je budování evropské depozitní knihovny elektronických dokumentù, se zabýval všemi elektronickými dokumenty vèetnì ménì problematických offline zdrojù. Díky jeho širokému zábìru je vhodné a možné pøevzít mnohé z toho, èeho v nìm bylo dosazeno. Možnost získání zkušeností z øešení klíèových projektù pøi zahranièní cestì do Finska (návštìva Helsinki University Library národní projekty i úèast v mezinárodních projektech) [23] napomohla do znaèné míry k technickému zamìøení øešení na využití nástrojù, které jsou výsledkem výše zmínìných projektù a které lze získat za výhodných podmínek. K úèelùm testování softwarových nástrojù na vybraném vzorku elektronických zdrojù slouží vysoce výkonný poèítaè s velkými kapacitami operaèní i diskové pamìti pro pøipojení na sí, pracující v OS Linux. Tento stroj má ve fázi testování suplovat unixový server a slouží k instalování nástrojù pro stahování a archivaci dokumentù, pro ukládání údajù pro popis zdrojù aj. a pro ukládání zdrojù do webovského archivu. Øešení pilotního projektu pøedstavuje principiálnì testování dvou metod, které by v optimálním pøípadì mìly být aplikovány paralelnì s cílem umožnit dlouhodobé uchování a využívání elektronických zdrojù: w shromažïování, registrace a archivace vybraných domácích elektronických online dostupných dokumentù jako legitimní souèásti národní publikaèní produkce podle stanovených kritérií výbìru pro úèely Èeské národní bibliografie (tato èinnost klade znaèné nároky na intelektuální práci zpracovatelù), w automatizovaný proces shromažïování a archivace domácích zdrojù z Internetu v relativní úplnosti (servery v národní doménì.cz a další omezení) pomocí speciálního indexaèního programu. Oblast problematiky vztahù knihoven, vydavatelù a legislativy Pro úèely pilotní fáze projektu, jejímž smyslem je testovat stanovené postupy pøi zpracování online dostupných elektronických dokumentù, bylo vybráno celkem 14 elektronických domácích odbornì zamìøených èasopisù jako vhodný vzorek publikaèních aktivit v prostøedí World Wide Web. Výrazem domácí se v tomto kontextu míní ty dokumenty, které jsou zpøístupnìny na serverech s doménou I. stupnì.cz. Kategorie elektronický èasopis byla vymezena v souladu s pøíslušnými mezinárodními normativními pøedpisy ISBD(S), ISBD(ER) a AACR2R jako podmnožina seriálových publikací. Z tìchto titulù pouze èasopis Ikaros soustavnìji podléhá bibliografické kontrole v celostátním mìøítku (v Bibliografické databázi záznamù o dokumentech z oblasti VTEI a knihovnictví SPOJ od srpna 1999 a v databázi èlánkù z èeských periodik ANL jako souèásti Èeské národní bibliografie od kvìtna 1999). Výbìr èasopisù byl proveden na základì spolupráce s vysokoškolskými a dalšími odbornými knihovnami. Jejich pøehled je uveden v tabulce 1. Základním kritériem výbìru byla neomezená dostupnost na webu, dalšími kritérii bylo vydávání minimálnì po dobu jednoho roku a nereklamní charakter èasopisu (tzn., že není pouze prostøedkem prezentace vydavatele soukromé osoby, osob nebo instituce). Základní identifikaèní údaje byly excerpovány jednak z vlastních primárních dokumentù, jednak ze sekundárních zdrojù (zejména ISSN Register). K tomu je nutné dodat, že jen menší èást z tìchto èasopisù je oznaèena ISSN. Vìtšina z tìchto èasopisù vychází pouze v elektronické podobì, nìkteré tituly však mají charakter tzv. online supplementu, který do jisté míry figuruje jako samostatný dokument, nebo se po obsahové stránce s tištìným èasopisem zcela neshoduje a také má odlišnou periodicitu. Zvláštní skupinu seriálù, která se vymyká zabìhnuté klasifikaci seriálových publikací, avšak je tøeba ji brát rovnìž v úvahu, tvoøí prùbìžnì aktualizované systémy (nìkdy oznaèované jako zpravodajské servery), které mají z technického hlediska charakter dynamické databáze, z níž jsou jednotlivé dokumenty generovány na základì uživatelského dotazu. Z této skuteènosti pak plynou ve srovnání se staticky zpøístupòovanými èasopisy (tj. èasopisy, jejichž obsah se mìní v urèitých intervalech) rùzná omezení pøi registraci dokumentù na analytické úrovni. Úmyslnì byly opomenuty elektronické verze tištìných èasopisù, pøestože jim bylo pøidìleno vlastní ISSN. 92 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 2

3 Tab. 1: Domácí odbornì zamìøené elektronické èasopisy vybrané k testování metadatového schématu Dublin Core Pøedbìžnì byla dohodnuta spolupráce pøi testování využití metadatového schématu Dublin Core (viz dále odstavec Dublin Core) s nìkolika informaèními a dalšími institucemi, které pùsobí souèasnì jako vydavatelé elektronických zdrojù, nebo v rámci svých webovských prezentací mj. publikují dokumenty, které nejsou jiným zpùsobem dostupné, avšak z hlediska cílových uživatelských skupin jsou považovány za významné. Spolupráce s vytipovanými vydavateli bude nutná hlavnì z legislativních dùvodù. Dohody o spolupráci by mìly øešitelùm projektu umožnit testování výše uvedených nástrojù se souhlasem vydavatelù testovaných zdrojù, tj. umožnit pøístup do zdrojù a jejich stahování a uložení na serveru umístìném v NK ÈR. Problematiku archivace a zpøístupòování elektronických online zdrojù z právního hlediska bude ovšem tøeba výhledovì øešit obdobnì jako u ostatních druhù dokumentù, tj. uzákonìním práva povinného výtisku pro depozitní knihovny. Otázka zákonù o povinném výtisku i otázka autorského zákona je v této souvislosti velmi živá, v souèasné dobì se jí intenzivnì zabývá i konference CENL (Conference of European National Librarians) spoleènì s federací evropských vydavatelù (FEP Federation of European Publishers). Na této úrovni došlo prozatím k dohodì, že vydavatelé budou poskytovat elektronické online publikace depozitním knihovnám na bázi dobrovolnosti. Byla stanovena pravidla pro dobrovolné poskytování kopie elektronických online dokumentù do elektronického archivu. Ve fázi pilotních projektù by mìly knihovny s vydavateli dohodnout otázky definic pojmù dokument a vydavatel, otázky postupù a øízení celého procesu. Implementace by mìla být prùbìžnì monitorována a na základì zkušeností by mìla být navržena úèinná a obìma stranám vyhovující legislativa. Ustanovení CENL/FEP [13] vycházejí z pøedchozí rozsáhlé práce provedené v rámci projektu CoBRA+ [1], podporovaného Evropskou komisí a zamìøeného na zlepšení vzájemné spolupráce evropských národních knihoven. Jeho cílem bylo nalézt taková øešení, která umožní uložení dokumentù v knihovních fondech, tj. vytváøení (relativnì) kompletní sbírky dokumentù, ale souèasnì umožní také kontrolu pøístupu k uloženým dokumentùm tak, aby nedocházelo k narušení komerèních zájmù vydavatelù. Zdùrazòuje se, že implementace zásad v ustanovení musí pøinášet výhody obìma stranám: knihovnám v uchování kompletní národní produkce pro souèasné i budoucí uživatele, vydavatelùm v uchování jejich produkce elektronických dokumentù a zpøístupnìní informací o jejich existenci pro širší veøejnost prostøednictvím soupisù národních bibliografií. Podle analýzy provedené na základì dostupných informaèních pramenù i dotazù adresovaných na vybrané depozitní knihovny je již v nìkterých zemích právo povinného výtisku (depozitní kopie) online elektronických zdrojù uzákonìno, jinde probíhá schvalovací øízení takového zákona (viz dále odstavec Výsledky øešení. Legislativa). NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 2 93

4 Oblast problematiky informaèních technologií Z výsledkù zkoumaných zahranièních projektù a výzkumù jsou pro náš projekt dùležité tyto body: Registrace, ochrana, archivace Prùmìrná doba existence elektronického dokumentu na Internetu je asi tøi roky. Z hlediska institucí, jejichž zájmem je dlouhodobé uchovávání kulturního dìdictví, je proto nutné pøistoupit k aktivní ochranì tìchto dokumentù formou archivace. Z dosavadních zahranièních zkušeností, z poètu již existujících dokumentù a z pokraèujícího exponenciálního rùstu poètu elektronických online dostupných dokumentù vyplývá, že jediný prakticky reálný/zvládnutelný zpùsob vytváøení relativnì úplného konzervaèního fondu (elektronický archiv) a národní bibliografie je postup plnì automatizovaný. Selektivní pøístup je reálný pouze u velmi omezeného výseku specifických publikací na Internetu. Odhadovaná velikost národního webu je pøekvapivì relativnì malá (pomìøováno technickými i cenovými parametry již dnes bìžnì dostupných archivaèních technologií); na základì aproximací experimentálnì zjištìných parametrù v severských zemích (Finsko a Švédsko) ji odhadujeme kolem 300 GB. Souèasné technologie nám dovolují realizovat automatizovaný zpùsob archivace za pøijatelnou cenu, pokud se omezíme jen na oblast národních elektronických zdrojù. V rámci projektu NEDLIB [11] jsou vyvíjeny nástroje pro sbìr, archivaci a indexaci elektronických online dokumentù. Nìkteré z tìchto nástrojù jsou k dispozici zdarma a jejich lokalizace a nasazení je v našich podmínkách reálné. Nejvýznamnìjším z této skupiny nástrojù je NEDLIB Harvester, nástroj pro stahování a archivaci elektronických dokumentù. Zpøístupnìní archivovaných dokumentù Ve švédském projektu Kulturarw3 [5] byly realizovány první pokusy o zpøístupnìní webového archivu s využitím standardních uživatelských pøístupových technologií (webového prohlížeèe). Nástroj pro dokonalejší zpøístupnìní archivovaných dokumentù je v projektu NEDLIB sice také vyvíjen, ale už nebude k dispozici zdarma. Tento nástroj by mìl umožòovat prohlížení archivovaných dokumentù nejen v rámci vzájemných odkazù, ale i vzhledem k èasové ose. V dlouhodobìjším horizontu se zde otevírá pole pro uplatnìní pøístupù z oblasti analýzy pøirozeného jazyka (pøekraèuje rámec stávajícího projektu). Jak vlastní sbìr a archivace, tak zejména zpøístupnìní dokumentù vyžaduje odpovídající národní legislativní rámec. Metadata Pro zkvalitnìní automaticky vytváøených indexù je vhodné propagovat mezi veøejností publikující v prostøedí World Wide Web jednotné metadatové standardy pro popis elektronických zdrojù, použitelné pøímo samotnými autory. Nejvýznamnìjším z tìchto standardù je Dublin Core (DC) [16], pøípadnì z nìj odvozené standardy. Za uplynulý rok bylo dosaženo jistého pokroku v rozvoji kvalifikovaného DC a byly nastartovány významné iniciativy k širšímu uznání standardu DC (ANSI/NISO standardizace). Došlo také k vytvoøení èeské verze standardu DC jako základu pro širší národní využití. Pro podporu používání DC vzniklo nìkolik zdarma online dostupných nástrojù, po širší lokalizaci použitelných i u nás. Jednoznaèná globální trvalá identifikace Pro usnadnìní identifikace elektronických dokumentù byl vytvoøen koncept Uniform Resource Name (URN) [18] jednoznaèných identifikátorù dokumentu. Tyto identifikátory jsou generovány a žadatelùm pøidìlovány automaticky. Jednou z aplikací URN mohou být registraèní èísla národní bibliografie (NBN), dále ISBN a ISSN. Další možností je vytvoøit identifikátor URN na základì kontrolního souètu MD5 tímto zpùsobem je možné snadno ovìøit i to, zda byl dokument po pøidìlení tohoto identifikátoru zmìnìn. V této oblasti lze také pøevzít zkušenosti a postupy z projektù Nordic Metadata I a II [12] a projektu NEDLIB [11]. Výsledky øešení Na Linux-serveru poøízeném pro testování vyvíjených, resp. lokalizovaných nástrojù (napø. elektronický formuláø pro jednoduchý zápis údajù Dublin Core s možností uložení do zdrojového dokumentu, nástroj pro automatické pøidìlování URN) a pro uložení vybraných elektronických zdrojù stažených z webu (webovský archiv) byla zøízena doména URL: kde jsou prezentovány výsledky øešení projektu WebArchiv a další relevantní informace. Výbìr vydavatelù, resp. dokumentù pro testování Na základì studia zahranièních projektù byla stanovena kritéria pro výbìr typù dokumentù do vzorku, na nìmž je tøeba testovat stanovené postupy pøi zpracování online dostupných elektronických dokumentù publikovaných v síti Internet. Hlavní kritéria výbìru byla následující: w pùvodní vydání dokumentu v elektronické formì (online) w w vydávání minimálnì po dobu jednoho roku dokument není pouze prostøedkem prezentace vydavatele (soukromé osoby, osob nebo instituce). Jako typ dokumentù nejvhodnìjších pro testování byly vybrány elektronické èasopisy. Jde o kategorii dokumentù pomìrnì stabilních. Èasopisy mají navíc tu výhodu, že u nich není v souèasné dobì problém s pøidìlováním ISSN použitelným pro úèely projektu jako identifikátor URN, takže je možné na nich ovìøovat pøipravené postupy a nástroje. Další uvažovanou skupinou dokumentù pro testování jsou domovské stránky vybraných informaèních a podobných institucí. Pøedbìžnì byla s tìmito institucemi dohod- 94 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 2

5 nuta spolupráce pøi využití metadatového schématu Dublin Core. Problematika výbìru vzorku pro testování a souvisejících otázek již byla blíže popsána v odstavci Oblast problematiky vztahù knihoven, vydavatelù a legislativy. Legislativa Byla provedena dùkladná analýza legislativního zabezpeèení získávání elektronických online dostupných publikací a souvisejících otázek ve vybraných zemích. Platný zákon o povinném výtisku zahrnující i vzdálenì pøístupné elektronické zdroje je zatím pouze v Dánsku, Norsku a po úpravách pùvodního zákona i na Slovensku; pøipraven ke schválení je zákon v Austrálii, Finsku, Švédsku; v Holandsku funguje bez problémù spolupráce s vydavateli na základì dohod. Výsledky analýzy byly publikovány v èasopise Ikaros, è. 10/2000 [20]. Dublin Core Do èeštiny byla pøeložena nejnovìjší verze standardu Dublin Core Metadata Element Set, Version 1.1 [14]. Národní èeská verze DC byla zaregistrována v rámci DCMI (Dublin Core Metadata Initiative) [17]. Pro iniciativu Dublin Core byly vytvoøeny èeské webovské stránky [15]. Byly zpracovány pøehledové analýzy z oblasti vývoje a využití standardu Dublin Core [21], [22]. Byla vytvoøena beta-verze lokalizovaného DC-metadatového formuláøe pøevzatého od Helsinské univerzitní knihovny z projektu Nordic Metadata (obr. 1). Tento nástroj podporuje kvalifikovaný DC podle nejnovìjší specifikace a zároveò umožòuje propojení na nástroj pro automatické pøidìlování URN. Podporuje jak syntaxi HTML, tak XML (RDF). Hardwarové nároky pro provoz tìchto nástrojù jsou minimální, protože jde o relativnì jednoduché skripty v programovacím jazyce Perl. Oba tyto nástroje budou k dispozici všem zájemcùm publikujícím pøedevším na èeském Internetu. Obr. 1: Lokalizovaný generátor záznamu metadat ve schématu Dublin Core vyvinutý v rámci projektu Nordic Metadata NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 2 95

6 Záznamy v metadatovém schématu Dublin Core vygenerované pomocí lokalizového formuláøe jsou pokusnì zaøazovány do zdrojových kódù èlánkù elektronického èasopisu Ikaros (obr. 2-3). Obr. 2: Vygenerovaný záznam metadat ve schématu Dublin Core ve formátu HTML Obr. 3: Vygenerovaný záznam metadat ve schématu Dublin Core ve formátu XML (RDF) 96 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 2

7 Harvester Je analyzován aktuální stav, možnosti a podmínky lokalizace nástroje Harvester z projektu NEDLIB na Linuxserveru instalovaném z prostøedkù projektu v Národní knihovnì ÈR. Na vývoji tohoto nástroje se stále pracuje, nicménì již bylo s jeho pomocí dosaženo v nìkterých zemích pozoruhodných výsledkù. Tento nástroj, využívající databáze MySQL pro ukládání dat, byl pùvodnì napsaný v jazyce Perl, ale na zakázku Helsinské univerzitní knihovny byl pøepsán do jazyka C, èímž došlo k jeho výraznému zrychlení a zároveò byla zlepšena i jeho funkènost. Harvester má relativnì vysoké nároky na hardwarové vybavení pro svùj provoz. Vzhledem k jeho specifikùm vyžaduje rychlou pøípojku do sítì Internet, dostateènou velikost pamìti a odpovídající kapacitu pamìti na pevných discích a pøípadnì i páskových jednotkách. Pro rutinní provoz je proto doporuèen nìkterý z vìtších znaèkových unixových serverù (Sun, HP, IBM, Compaq) kombinovaný s dostateènì velkým diskovým a páskovým polem. Pro akce menšího rozsahu je ale možné použít i stanici s Linuxem, což èiní tento nástroj dostupným i pro náš projekt. Pøedpokladem je dostateèné množství pamìti (nejlépe alespoò 512 MB), výkonný procesor (napø. AMD Athlon) a pøedevším velké diskové pole (v našem pøípadì 90 GB RAID 0+1). Pro uložení vìtších množství dat poèítáme s možností využití páskové robotické knihovny, která je v majetku Národní knihovny ÈR. Pøestože tento nástroj nebude nutné lokalizovat z hlediska uživatelského, bude nutné o to vìtší úsilí vìnovat jeho pøizpùsobení èeským podmínkám na úrovni programové. Ani samotná instalace tohoto nástroje nebude jednoduchá vzhledem k tomu, že na jeho finální verzi se stále ještì pracuje. Také specifikace množiny dokumentù pro archivaci (specifikace èeského webu ) bude relativnì nároèná. Ovìøovaè URL Bylo provedeno pøedbìžné orientaèní zmapování vybraných volnì dostupných nástrojù èi programù shareware urèených pro kontrolu interních a externích HTML odkazù. Ve všech pøípadech jde o prostøedky na bázi perl skriptù. Pro serióznìjší analýzu by bylo tøeba specifikovat pøedpokládaný zpùsob nasazení a požadované funkce v kontextu celkového øešení projektu. Další perspektivní možností je využití existujících volnì dostupných perlovských modulù pro vytvoøení aplikace pøesnì podle potøeb projektu. Smìry dalšího øešení 1. Pøipravit podmínky pro realizaci bibliografické kontroly v oblasti elektronických online dokumentù. 2. Usilovat o co nejvyšší efektivitu aplikací výsledkù øešení podobných zahranièních èi mezinárodních projektù vèetnì aplikace volnì dostupných nástrojù i nástrojù poskytovaných za úhradu. 3. Zohlednit související projekty a èinnosti v ÈR: w zpøístupòování národní èlánkové bibliografie a plných textù elektronických periodik w integrace automatizovaných systémù pro systematické a vìcné poøádání (Mezinárodní desetinné tøídìní, Pøedmìtová hesla Národní knihovny a další) w digitalizace klasických knihovních fondù w programový projekt Ministerstva kultury ÈR Jednotná informaèní brána pro hybridní knihovny. Závìr V rámci dosavadního øešení projektu WebArchiv byla analyzována øada zahranièních i mezinárodních projektù zabývajících se problematikou získávání, registrace, ochrany a zpøístupòování elektronických online dokumentù. Výzkum ukázal, že se jedná o velmi komplexní problematiku, zahrnující oblast spolupráce a propojení knihoven s vydavateli, oblast práva a oblast informaèních technologií. Navíc vyžaduje aplikaci mezinárodních standardù a kompatibilitu øešení s jinými podobnými projekty. Díky tomu, že lze využít výsledkù jiných projektù (zahranièních a mezinárodních) a že znaèná èást nástrojù potøebných pro realizaci projektu je volnì k dispozici, je možné v relativnì krátkém èase a za relativnì nízkých finanèních nákladù pøipravit v rámci pilotního projektu podmínky pro jeho realizaci. Na druhé stranì je nutné poèítat s tím, že jen samotná instalace, lokalizace a vzájemná integrace není samozøejmou záležitostí a že na dosažení požadované funkènosti bude tøeba intenzivnì pracovat. Øešení právních otázek, které nelze samozøejmì v této souvislosti opomenout, je dlouhodobou záležitostí. Nejprve bude nutné zvážit všechny aspekty (provozní, technické aj.), které se vážou k množinì dokumentù podléhajících povinnosti vydavatelù poskytovat/ohlašovat vydané publikace, a teprve následnì bude možné pøipravit podklady pro zmìnu zákona obsahujícího ustanovení o povinném výtisku seriálových publikací ( tiskový zákon ), resp. výklad a smìrnice k zákonu týkajícímu se povinného výtisku neperiodických publikací a k autorskému zákonu (zákon è. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích; zákon è. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech pøi vydávání periodického tisku a o zmìnì nìkterých dalších zákonù tiskový zákon; zákon è. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmìnì nìkterých zákonù autorský zákon). Poznámka: Ke zpracování èlánku jsem použila podkladù externích spolupracovníkù podílejících se na øešení projektu RNDr. Miroslava Bartoška, CSc. (ÚVT MU Brno), Ing. Petra Žabièky (MZK Brno), Mgr. Ivy Celbové a Mgr. Filipa Vojtáška (oba Ikaros, o. s.) pro výroèní zprávu k projektu za rok 2000 [24]. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 2 97

8 Použité informaèní zdroje 1. Cobra+ [online]. Boston Spa : British Library, 1997 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < 2. Biblink [online]. Bath (Anglie) : UKOLN, last updated 12-Jul-2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < 3. EVA : the acquisition and archiving of electronic network publications [online]. Helsinki (Finsko) : Helsinki University Library, last updated 15-Dec-1997 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < 4. INDOREG : Internet Document Registration : project report [online]. Ballerup (Dánsko) : Dansk Bibliotheks Center, 16-Sep-1997 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < rapport/html.uk>. 5. Kulturarw3 Heritage Project [online]. Stockholm (Švédsko) : Royal Library, [1998] [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < 6. FEIJEN, Martin. DNEP : fond holandské produkce elektronických publikací. Národní knihovna, 6, 1995, è. 6, s ISSN National Library of Canada Electronic Collection [online]. Ottawa (Kanada) : NLC, revised [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < htm>. 8. OCLC. Preservation resources [online]. Dublin (Ohio, USA) : OCLC, c1999, 21-Sep-2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < / 9. OCLC. Internet Cataloging Project [online]. Dublin (Ohio, USA) : OCLC, 1996 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < oclc/man/catproj/catcall.htm>. 10. PANDORA [online]. Canberra (Austrálie) : NLA, last updated 10-Oct-2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < 11. NEDLIB : Networked European Deposit Library [online]. Hague (Nizozemí) : Koninklijke Bibliotheek, c1998, last updated 11-Mar-2001 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < nedlib/>. 12. The Nordic Metadata projects [online]. Helsinki (Finsko) : Helsinki University Library, 1996, last updated 21-Feb-2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < 13. International declaration on the deposit of electronic publications : conference of European National Librarians/Federation of European Publishers (CENL/ FEP). Dialog mit Bibliotheken, 2000, vol. 12, no. 3, s ISSN Dublin Core Czech : soubor metadatových prvkù Dublin Core, verze 1.1 : referenèní popis [online]. Brno : Masarykova univerzita, [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < / DC-czech-1.1.html>. 15. Dublin Core Czech [online]. Brno : Masarykova univerzita, posl. aktualizace [2001?] [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < Dublin Core Metadata Initiative [online]. Dublin (Ohio, USA) : DCMI, c2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < 17. Dublin Core Metadata Initiative : Translations of DCMI Documents [online]. Dublin (Ohio, USA) : DCMI, c2001 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < translations>. 18. Internet Engineering Task Force. Uniform Resource Names (urn) [online]. Preston (Virgin., USA); Leeds : IETF, last modified 30-Mar-2001 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < CELBOVÁ, Ludmila. Elektronické zdroje publikované v síti Internet jako souèást èeské národní bibliografie. Ikaros [online]. 2000, è. 6 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < 20. CELBOVÁ, Ludmila. Povinný výtisk elektronických publikací, zejména vzdálených elektronických zdrojù. Ikaros [online]. 2000, è. 10 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < 21. ŽABIÈKA, Petr. Dublin Core jako standard pro popis elektronických sí ových zdrojù. In Èesko-slovenská konference RUFIS 2000, Brno [online]. Brno : Vysoké uèení technické : Masarykova univerzita, 2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: < rufis2000/sbornik/25-zabicka.pdf>; < ŽABIÈKA, Petr. Dublin Core metadata pro popis elektronických dokumentù. Pøedneseno na konferenci DATASEM 2000, konané 21. až 24. øíjna 2000 v Brnì. Dostupné na World Wide Web: < 23. Zpráva ze služební cesty do Finska. Praha : Národní knihovna ÈR, s. Dostupné též na World Wide Web: < 24. Registrace, ochrana a zpøístupnìní domácích elektronických zdrojù v síti Internet : souhrnná zpráva za rok 2000 [online]. Praha : Národní knihovna ÈR, 2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <webarchiv.nkp.cz/zprava2000.pdf>. 98 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 2