Potravní síť Společenstvo
|
|
- Bohumil Pravec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Potravní síť Společenstvo
2 Potravní řetězec
3 Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť
4 potravní síť Topografická potravní siť seznam členů daného systému spojených šipkami říkajícími kdo jí koho Flow web (síť s popisem toku) Udává velikost jednotlivých zásobníků a jednotlivých toků při její konstrukci se vzchází biomasy jednotlivých zásobníků a asimilační a produkční účinnosti určující efektivitu konverze z jednoho zásobníku do druhého, přitom se předpokládá že systém je v ustáleném stavu - velikost zásobníku se nemění. Přibližně asi 10% potravy jde na nárůst biomasy zbytek jde na udržování stávající biomasy (respirace) Interakční web ukazuje vliv jednoho člena sítě na druhý
5 Velikost následující trofické úrovně je limitována produkcí nižší trofické úrovně
6 Moře - 25% detritový řetězec Les - 90% a více
7 Bottom up a top down
8 Poměr C:N Bottom up
9 Poměr C:N > 25 Bottom up
10 Top down Více dravých ryb znamená méně drobných ryb žeroucích plankton to znamená více planktonu více planktonu znamená méně řas Hrbáčkovy tůně
11 Bioakumulace
12 Společenstvo Společenstvo (community) je soubor organismů žijících na určitém území nebo v určitém stanovišti Často ale společenstvo znamená jen taxonomicky vymezený výsek (taxocenóza, assemblidge) např. společenstvo brouků
13 Popis (charakteristika) Počet druhů složení druhů proporce druhů společenstva nejčastěji proporce početnosti nebo pokryvnosti ale i biomasy guild structure
14 Diversita Počet druhů Zastoupení druhu ve společenstvu (dominance) Indexy diversity Simpson D = N (N - 1)/(ni (ni - 1)) = Σ (n/n) 2 Simpson diversity index D=1-Σ(n/N)2 Shanon Wiener H= -Σpi ln pi Vyrovnanost (evenes) E=H/Hmax Hmax= Σ1/s ln(1/s) = lns
15 Ve společenstvu je vždy několik málo hojných druhů a více vzácných druhů
16 Diversita stabilita společenstva Dříve se předpokládalo, že společenstva s větším počtem druhů jsou stabilnější, nicméně i přes značné úsilí chybí důkazy o tom že by počet druhů přímo ovlivňoval stabilitu nebo funkci společenstva Proč očekáváme že by měl být tento vztah Více druhů více ekologických funkcí (závisí spíše na to jaké druhy) Více druhů větší redundance funkcí (spíče na počtu druhů v rámci gildu funkční skupiny etc.)
17 Co ovlivňuje počet druhů Teorie ostrovní biogeografie R. McArtur E.O.Wilson Množství druhů na ostrově je dáno imigrací uchycením a extinkcí Pravděpodobnost imigrace klesá se stoupající vzdáleností od zdroje (pevniny) Pravděpodobnost úspěšného uchycení stoupá s heterogenitou stanovišť (heterogenita se zvětšuje s velikostí) a pravděpodobnost extinkce klesá s velikostí
18
19
20
21
22 U rovníku se vyskytuje více druhů
23 Proč Plocha tropy jsou větší než ostatní biomy Energie tropy největší příkon sluneční energie tedy největší biomasa proto nejvíce druhů Nejměnší stres jak okamžitý tak během evoluční historie (zalednění)
24 Co určuje složení společenstva Evolutionary processes Physiological constraints Biogeographical events REGIONAL SPECIES POOL Habitat selection Dispersal ability Competition Predation Mutualisms SPECIES COMPOSITION OF THE LOCAL COMMUNITY
25 Fysiologická omezení Severní hranice lesa
26
27
28
29
30 F. Clements Sukcese
31 Germany Poland Czech Republic Austria
32
33 Jedná se o změny ekosystémů v ekologickém čase ( let) Jsou důsledkem neustálé interakce společenstva a prostředí, spějí do stavu kdy výsledné, klimaxové společenstvo podporuje vznik prostředí, které je pro něj optimální. Během sukcese zpravidla Roste počet jedinců Roste biomas Roste velikost jedinců a doba jejich života Celková produktivita (poměr produkce a biomasy klesá) Diversita největší v středních fázích sukcese Potravní síť se stává komplexnější Primární sukcese sekundární sukcese
34 1. Disturbance 2. Migrace 3. Uchycení 4. Kompetice a ostatní biotické interakce 5. Reakce (změna promínek prostředí společentvem) 6. Stabilisace
35 Disturbance je přirozenou součástí přírodních procesů
36 Migrace závisí na okolním prostředí konektivitě velikosti dis. plochy a charakteru druhů
37 Migration barrier adults with reduced wings [%] Proportion of wingless flies is higher in the bottom than in the top of the spoil heap P< serie A serie B
38 Kompetice Reakce
39 Biotické interakce Reakce presence humus layer is strongest predictor of these groups (discriminant analysis, backward selection)
40 Stabilizace
TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)
Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur
VíceSpolečenstvo I. Druhová rozmanitost. Definice, role disturbance, predace. Produktivita a druhová rozmanitost Druhová rozmanitost a stabilita
Společenstvo I. Druhová rozmanitost Definice, role disturbance, predace. Produktivita a druhová rozmanitost Druhová rozmanitost a stabilita Co považovat za SPOLEČENSTVO? Gilda, ekoton Charakteristiky společenstev
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VíceObnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů
Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů J. Frouz Ústav pro životní prostředí PřFUK, Praha Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, Změny početnosti bezobratlých po odvodnění rašelinných
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VícePozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
VícePotravní a produkční ekologie
Potravní a produkční ekologie Tomáš Zapletal zapletal.tomas@email.cz Autotrofie - heterotrofie autotrofie (fotosyntéza, chemosyntéza u bakterií a sinic) heterotrofie (živočichové, saprofágové houby) mixotrofie
VíceEkologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VíceEkologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15
Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav
VícePROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace
Partnerství pro rozvoj vzdělávání a komunikace v ochraně přírody reg. číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0073 PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace Filip Harabiš Katedra ekologie, FŽP,
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
Víceč.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá
č.1 Konvergence představuje proces A. štěpení linií za vzniku jednoho či více samostatných druhů B. závislého vývoje podobných životních strategií u zástupců jedné skupiny C. růstu počtu druhů na ekotonu
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VíceS = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship
Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie equilibrium theory of island biogeography Robert MacArthur & Edward Osborne Wilson (1963, 1967) proč druhů přibývá s plochou ostrova? proč druhů ubývá s izolovaností
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VíceObnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace
Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace Jan Frouz L. Háněl. K Tajovsky, V Pižl, O Vindušková a mnoho dalších Ústav pro životní prostředí, Univerzita Karlova v Praze Diversita
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceObecné principy KE v praxi
Obecné principy KE v praxi BIOLOGICKÉ PRINCIPY OCHRANY HABITATU NA ÚROVNI KRAJINY Princip 1 Princip 2 Princip 3 Princip 4 Princip 5 Princip 6 Princip 7 Udržování velkých, nedotčených ploch (plošek) původní
VíceEKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy
EKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy Co je spoleenstvo? Obvykle íkáme, že spoleenstvo je souborem všech populací (populace je tedy hierarchicky nižší jednotkou než spoleenstvo), hierarchicky vyšší
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceEKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI
EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceOrganismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a
VíceEkologie obnovy. Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy
Ekologie obnovy Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy Sukcese Přirozený vývoj ekosystémů v čase Vyvolaný interakcí mezi organismy a prostředím Do určité míry predikovatelný ekosystémy směřují do
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
VíceBiotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému
Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému
VíceRozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
VíceOtázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
VíceRole živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost
Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK Konsekvence různé tělesné velikosti Velká vs.
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VíceFAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2
FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE Semestrální práce MIE2 Vypracoval: Bc. Martin Petruželka Studijní obor: K-IM2 Emailová adresa: Martin.Petruzelka@uhk.cz Datum
VícePredace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev
Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev Jak utéci predátorovi: stát se nepoživatelným stát se podobným nepoživatelnému stát se odlišným od majoritní kořisti (nerozlišitelným) jít
VíceDYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra
VíceČím se ekologie zabývá
Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Obsahové příklady tolerance organismů k prostředí
VíceZáklady ekologie hmyzu
Základy ekologie hmyzu Ekologie - definice, subdisciplíny základní ekologické kategorie biocenóza - základní atributy potravní vztahy - obecná charakteristika postavení hmyzu v biocenózách stabilita ekosystému
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceObsah. Předmluva 9. Úvodem 11
Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
Více+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)
Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton
VíceBiologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů
Biologická Diversita Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů Sladkovodní ekosystémy 2.5% světových zásob vody je sladkovodních, z toho 99% led či podzemní voda Velká část využívaná pro zavlažování
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VíceBiotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení
Biotické faktory Kompetice Migrace Uchycení Cílové společenstvo tu je ale je potlačeno kompeticí Je v semenné bance je v porostu je v blízkém okolí snažíme se potlačit konkurenci a zároveň změnit podmínky
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceEkologie společenstev. Úvod do problematiky
Ekologie společenstev Úvod do problematiky Společenstvo: enstvo: soubor populací všech druhů,, obývajících ch jednotný úsek životního prostoru biotop Společenstvo enstvo = cenóza (z řeckého koinos společný
VíceEkologie II 1. Základy ekologie společenstev
Ekologie II 1. Základy ekologie společenstev Podstata společenstva Společenstvo = biocenóza Soubor populací různých druhů, které se společně vyskytují v prostoru a čase Druhově heterogenní soubory rostlin,
VíceOdhad biomasy a produkce
Odhad biomasy a produkce Rostlinná biomasa a primární Primární produkce produkce GPP vše vyprodukované fotosyntézou NPP GPP-respirace zpravidla měříme NPP přírůstek biomasy, bilance uhlíku, na základě
VíceJiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012 Saprotrofní potravní řetězec Producenti Konzumenti 1. řádu Konzumenti 2. řádu Konzumenti
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceVymezení druhové rozmanitosti
Společenstvo Druhová rozmanitost: definice, příčiny. Role disturbance, role predace. Produktivita a druhová rozmanitost. Druhová rozmanitost a stabilita. Druhová rozmanitost Nejen poznání, ale především
VíceINDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev
INDEXY DIVERZITY Jurasinski et al. (2009) ALFA, BETA A GAMA DIVERZITA Alfa diverzita druhová bohatost vzorku Beta diverzita (species turnover) změna v druhovém složení mezi vzorky Gama diverzita celková
Více2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
VíceŠíření = disperze (dispersal) Aktivní tah. Pravidelné migrace. Aktivní tah. fundamentální biogeo procesy: evoluce, šíření & extinkce
Šíření = disperze (dispersal) fundamentální biogeo procesy: evoluce, šíření & extinkce Aktivní tah organismy mobilní vs sesilní šíření aktivní vs pasivní Pravidelné migrace Aktivní tah Pravidelné migrace
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VíceEkosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty
Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace Koloběh hmoty Ekosystém Společenstvo a abiotické podmínky - propojeno tokem energie a koloběhem hmoty -
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
VíceMetodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv
Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv Praha, 5.2.2014 Cíl výzkumného úkolu: metodický postup, který bude: - splňovat požadavky
VíceKrajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka
Krajina vznik, vývoj TOK1 Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina Heterogenní část zemského povrchu skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách
VícePotravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť
Potravní síť potravní a nepotravní Detritová potravní síť interakce Interakce mezi různými skupinami půdní bioty: kořeny - mikroflóra - fauna - prostředí Interakce ve vztahu k koloběhu hlavních biogenních
VíceŠablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:
Víceití trvalých travních porostů
Výzkumný záměr č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu B. Dílčí metodika B1 Název: Indikátory pastevního využit ití trvalých
VíceZoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
VíceBiologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy
- Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceEkologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
VíceBioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva
Praktické aplikace Bioindikace Kompostování Degradace polutantů Rekultivace a tvorba půd a zvyšování rostlinné produkce Půdní organismy jako zdroj potravy, a léčiv Bioindikace Co chceme indikovat - způsob
VíceTrocha teorie ( snad nikoho nezabije)
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,
VíceDRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno
DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI David Zelený Masarykova univerzita Brno HLAVNÍ OTÁZKY: Co je to diverzita, biodiverzita a druhová bohatost? alfa, beta a gama diverzita endemismus Kde na Zemi je největší
VíceDIVERZITA. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev
DIVERZITA ALFA, BETA A GAMA DIVERZITA Alfa diverzita druhová bohatost vzorku Beta diverzita (species turnover) změna v druhovém složení mezi vzorky heterogenita druhového složení Gama diverzita celková
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy Rovnováha Úbytek toxických látek Růst početnosti
VíceVYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla
VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla Úvod Historie spalné kalorimetrie, Využití spalné kalorimetrie v biologii:
VíceÚvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu
Úvod do Ekologie lesa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah Cíl predmetu Struktura a stavba lesního Rozmery a hladiny biotické
VíceACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie
Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj
VíceEkologie. Společenstvo, Ekosystém (přednáška č. 7, zoočást)
Ekologie Společenstvo, Ekosystém (přednáška č. 7, zoočást) Druhové bohatství biocenóz: Vztah druhové početnosti biocenóz a charakteru prostředí (vnějších faktorů): Biocenóza bude druhově bohatší, čím budou
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Životní prostředí zvěře a nejvýznamnější interakce mezi zvěří a prostředím Jiří Kamler Tento
VíceProdukce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
VíceAtraktivní biologie 1
1 Společenstvo enstvo (biocenóza) soubor populací různých zných druhů rostlin, živočichů,, hub a mikroorganismů,, které se společně vyskytují na určit itém stanovišti, ti, kde mezi nimi dochází k vzájemným
VíceEkologie základní pojmy. Michal Hejcman
Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou
VíceINTERSPECIFICKÁ KOMPETICE
INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE Princip kompetitivního vyloučení Zdánlivá kompetice Martina Bílková Populační ekologie živočichů podzim 2013 Interspecifické interakce organismy vstupují do mnoha vzájemných interakcí,
VícePopulační ekologie. Predace 4 : Role predátorů ve vytváření struktury společenstva
Populační ekologie Predace 4 : Role predátorů ve vytváření struktury společenstva Selektivní role predace V důsledku své selektivity působí predace ve společenstvu jako jeden z možných typů disturbancí:
VíceZákladní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceNa velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace. Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová
Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová Proč města? specifické prostředí velký přísun diaspor (i jako zdroj šíření
Více(in quadrate network)
Krosklasifikační analýza indexů struktury zemědělské půdy v okresech UŽIVATELSKÁ FRAGMENTACE České republiky ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČR (v mapovacích jednotkách kvadrátů síťového mapování) Crossclasification
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Více