ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2010

Transkript

1 Úřad práce v Olomouci Vejdovského Olomouc tel fax ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2010 Zastupující ředitel ÚP: Ing. Jiří Šabata Zprávu připravili pracovníci oddělení analýz a prognóz s vyuţitím údajů ze všech odborů ÚP. Únor 2010 VEŘ

2 OBSAH: Strana 1. Celková charakteristika okresu Základní informace Silné a slabé stránky okresu Olomouc 5 2. Zaměstnanost Celkový vývoj zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti - shrnutí Zaměstnanost v rozhodujících odvětvích Zaměstnanost podle velikosti podniků Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů (odstraněno) Částečná nezaměstnanost Insolvence zaměstnavatelů Volná místa Vývoj počtu volných míst Nabídka a poptávka podle profesí Pracovní místa v zahraničí a EURES poradce Nezaměstnanost Celkový vývoj nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti Délka nezaměstnanosti Struktura uchazečů o zaměstnání Nezaměstnanost podle pohlaví Vzdělanostní struktura nezaměstnaných Uchazeči o zaměstnání podle věkových skupin Uchazeči o zaměstnání podle pracovních kategorií Nezaměstnaní absolventi škol Nezaměstnanost osob se zdravotním postiţením Nezaměstnanost v mikroregionech Cizinci na trhu práce Cizinci, informace podle Občané EU, EHP a Švýcarska 32 2

3 5. Kontrolní činnost Aktivní politika zaměstnanosti Strategie APZ Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) Příspěvek na zřízení nebo vyhrazení SÚPM u zaměstnavatele (včetně OP LZZ SÚPM) Příspěvek na zřízení SÚPM za účelem výkonu SVČ Příspěvek na zapracování Veřejně prospěšné práce (včetně vybraných projektů ESF) Příspěvek na zřízení a provoz CHPD a CHPM Příspěvek zaměstnavatelům s více neţ 50 % zaměstnanců se zdravotním postiţením ( 78 zákona o zaměstnanosti) Kontrolní činnost v APZ Rekvalifikace a poradenské činnosti Rekvalifikace zaměstnanců Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Poradenské činnosti Realizace APZ za rok 2010 přehled Projekt,,Vzdělávejte se! Implementace ESF Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti 54 Přílohy 55 Tabulky 55 Přehled zaměstnanosti, mapky, grafy 57 3

4 1. Celková charakteristika okresu 1.1. Základní informace Okres Olomouc vznikl v roce Leţí ve východní části republiky, v Olomouckém kraji. Sousedí s okresy Šumperk, Bruntál, Přerov, Svitavy, Prostějov, Nový Jičín a Opava. Jeho rozloha je km 2 (v republikovém srovnání je 14. největší). Ačkoliv v souvislosti s reformou veřejné správy k zanikly okresní úřady a jejich kompetence přešly na pověřené obce a kraje, v působnosti úřadů práce nedošlo k ţádné změně a i nadále vykonávají svou činnost na území okresů. Od byly k okresu Olomouc přičleněny tři obce z Moravskoslezského kraje Moravský Beroun, Norberčany, Huzová, které se staly součástí mikroregionu Šternbersko. Od došlo k další změně správního uspořádání okresu do okresu Olomouc byla přeřazena obec Lipinka ze Šumperska s cca 215 obyvateli. Okres měl podle informací ČSÚ k celkem obyvatel, z toho ţen. Na jeho území se nachází 96 obcí, z toho 6 měst. Hustota osídlení je 141 obyvatel/km 2 (v tomto ukazateli je okres Olomouc v celostátním měřítku v první třetině). Nejhustěji osídlená je střední a západní část okresu, ve východní části se nachází jen několik obcí nebo jejich částí (a vojenský výcvikový prostor Libavá). V okrese Olomouc je vysoký podíl obyvatel zaměstnán v průmyslu a to zejména ve strojírenství, elektrotechnice a potravinářství; v posledních letech výrazně poklesla zaměstnanost v textilním průmyslu. Silně zastoupeno je také stavebnictví. Zejména v krajském městě jsou dobré podmínky pro rozvoj nejrůznějších sluţeb, z nichţ některé (např. vzdělávací a zdravotnické) jsou poskytovány širšímu okruhu občanů, neţ jsou obyvatelé okresu. Většina výroby (a potaţmo sluţeb) je koncentrována na Olomoucku v organizacích se sídlem v Olomouci a blízkém okolí pracuje okolo 70 % zaměstnanců větších organizací. Zemědělská výroba má v okrese dlouhou tradici a svými výsledky se řadí na přední místo v republice. Ekonomika okresu je tradičně diferencovaná a poskytuje pracovní příleţitosti pro osoby obou pohlaví a různých oborů vzdělání v průmyslu, v zemědělství i ve sluţbách. Ve srovnání s jinými regiony v ČR vykazuje okres Olomouc (a ještě více celý Olomoucký kraj) známky zaostávání, i kdyţ v posledních dvou letech se situace mírně zlepšila. V Olomouckém kraji připadá na jednoho obyvatele třetí nejmenší hrubý domácí produkt (hůře jsou na tom Karlovarský a Liberecký kraj). Také průměrná měsíční mzda je nízká (v čtvrtletí 2010 činila Kč) na pomyslném ţebříčku mezd v sestupném řazení je Olomoucký kraj umístěn ve spodní třetině (niţší průměrnou mzdu vykazují pouze Pardubický, Zlínský a Karlovarský kraj). Ani v objemu investic se Olomoucký kraj neřadí na přední místa, i kdyţ se v minulých letech podařilo pro kraj i okres získat několik významných nových investorů. Nízká je i exportní aktivita firem z Olomouckého kraje v roce 2009 činil vykázal Olomoucký kraj druhý nejniţší objem vývozu (niţší byl pouze v Karlovarském kraji). Okres, zejména krajské město, je centrem vzdělanosti. V Olomouci sídlí Univerzita Palackého s fakultou lékařskou, právnickou, Cyrilometodějskou teologickou, filozofickou, pedagogickou, přírodovědeckou, tělesné kultury a zdravotnických věd. V roce 2005 vznikla soukromá neuniverzitní Moravská vysoká škola Olomouc, která nabízí bakalářský studijní program v oblasti ekonomiky a managementu. 4

5 1.2. Silné a slabé stránky okresu Olomouc Mezi silné stránky (a příleţitosti) okresu patří - vysoký podíl kvalitní zemědělské půdy a příhodné klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu, - proporcionalita ekonomiky (relativně vyrovnané zastoupení průmyslu, zemědělství i sluţeb), - diverzifikovaná a poměrně rozsáhlá průmyslová základna, - rozvíjející se střední a menší zaměstnavatelé (často jsou současně novými investory), působící hlavně v oblasti strojírenství, - všechna čtyři větší města okresu (Olomouc, Litovel, Šternberk a Uničov) získala nového investora nebo investory, - mladá a vzdělaná pracovní síla, která je na trhu práce k dispozici při relativně nízké úrovni poţadovaných mezd, - poměrně dobré dopravní moţnosti, zejména do čtyř měst okresu, - snadno dostupná široká institucionální základna pro zvyšování a změnu kvalifikace, - charakteristiky krajského města (vysoká koncentrace obyvatel, průmyslu a sluţeb; centrum turistického ruchu, historické památky; středisko vzdělanosti, ţelezniční křiţovatka, dobré dopravní spojení se 2/3 okresu, výhodná poloha mezi dvěma okresními městy - Prostějovem a Přerovem - vzdálenost km), - niţší aţ střední úroveň znečištění ţivotního prostředí, - občanská vybavenost na relativně dobré úrovni; moţnosti dalšího rozvoje, - existence Univerzity Palackého jako základny pro vznik a rozvoj firem vyuţívajících špičkové technologie, - komunikace a spolupráce mezi různými institucemi okresu a kraje ústící do společných plánů a projektů, které přinášejí i pozitivní efekty pro trh práce. Mezi slabé stránky (a rizika) okresu patří - vyšší podíl strojírenských podniků v průmyslu i mezi největšími zaměstnavateli okresu, - vyšší zastoupení výrobních odvětví, které nabízejí nejniţší průměrné mzdy; i někteří noví investoři přinesli do okresu především jednoduché montáţní činnosti, - zatím nedostatečná podpora malého a středního podnikání, - ochrana zemědělského a půdního fondu, která omezuje moţnosti nabídky volných ploch pro investory, - nedostatečně rozvinutá technická infrastruktura v některých částech okresu, - existence lokalit s omezenými moţnostmi dojíţďky za prací a s limitovaným počtem pracovních příleţitostí v místě (zejména Město Libavá a obce na pomezí Senicka a Litovelska, dále některé obce severozápadně od Uničova a severně od Šternberka), - nevyrovnaná nabídka pracovních příleţitostí podle lokalit, - vysoká nabídka maturitního vzdělání (jiné neţ technické obory), která vede k nedostatku vyučenců na trhu práce a naopak k přebytku středoškoláků - maturantů zaměřených do ekonomiky, administrativy, řízení a sluţeb, tj. ke strukturální nezaměstnanosti, - přetrvává vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, - hrozí ztráta šancí řešit strukturální nezaměstnanost kvůli podcenění systému celoţivotního vzdělávání (ne vţdy se rozvíjí s ohledem na potřeby trhu práce) a kvůli omezeným řešením, která jsou dosaţitelná prostřednictvím rekvalifikací uchazečů o zaměstnání. 5

6 2. Zaměstnanost 2.1. Celkový vývoj zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti shrnutí Začátkem roku 2010 se ještě znatelně projevovaly dozvuky světové finanční krize a pokračoval příliv nových uchazečů o zaměstnání do evidence ÚP. Od března naopak došlo k výraznému poklesu nezaměstnanosti, ale na konci roku jsme opět zaznamenali její nárůst. U některých organizací činil meziroční pokles zaměstnanosti i více neţ pět desítek zaměstnanců. Jednalo se zejména o stavební firmy (Skanska, IP systém), České dráhy a Správu ţelezničních dopravních cest, strojírenskou společnost UNEX a elektrotechnickou firmu SEV Litovel. Tento pokles byl téměř zanedbatelný ve srovnání s rokem Naopak řada organizací vykázala meziročně výrazný nárůst zaměstnanosti o více neţ 100 pracovníků se personální stav zvýšil v elektrotechnické společnosti M.L.S. Holice, ve strojírenských firmách Honeywell Aerospace Olomouc a Třídič, v čokoládovně Nestlé Česko a ve Fakultní nemocnici. Sumarizace dat z firemních dotazníků ukázala, ţe v 1. pololetí 2011 by mělo u sledovaných subjektů dojít uţ ke stabilizaci zaměstnanosti celkově dokonce firmy očekávají nárůst o více neţ zaměstnanců. Větší nárůst zaměstnanosti (řádově desítky osob) očekává pouze několik organizací. Jedná se zejména o strojírenské společnosti Edwards, Třídič, Foundeik, Papcel a dále firmy z oblasti výroby a prodeje stavebních materiálů (IP systém, Stavebniny u Komína, Presbeton Nova). Zvýšení zaměstnanosti avizuje i Univerzita Palackého a elektrotechnické společnosti Invensys Appliance Controls a M.L.S. Holice. Metodika a zdroje informací: Při sledování zaměstnanosti v okrese vychází ÚP z vlastních zdrojů a z údajů ČSÚ (Českého statistického úřadu, Krajské správy v Olomouci). Tyto údaje jsou pak podkladem pro zpracování následujících kapitol o zaměstnanosti. ÚP realizuje pravidelná dotazníková šetření u zaměstnavatelů s 25 a více zaměstnanci (1x ročně) a provádí sledování bez kontaktů (analýza tisku; průběţně). Operativní osobní kontakty uskutečňujeme podle potřeby (zejména na základě signálů o plánovaném větším propouštění nebo naopak náboru zaměstnanců). V rámci dotazníkového šetření bylo začátkem ledna em rozesláno 571 dotazníků, jejichţ návratnost (po telefonických urgencích) činila 91 %. Do další analýzy zaměstnanosti bylo zahrnuto 462 organizací s minimálně 25 zaměstnanci. Poznámka: Průběh dotazníkového šetření byl poznamenán ještě napjatou ekonomickou situací podniků i předchozí redukcí zaměstnanosti (včetně zaměstnanců personálních a ekonomických útvarů). V mnohem větší míře neţ obvykle bylo nutné organizace opakovaně kontaktovat, aby zaslaly vyplněné dotazníky. 6

7 Zaměstnanost v rozhodujících odvětvích Stav zaměstnanosti v organizacích s 25 a více zaměstnanci podle odvětví Jednotlivá odvětví Zaměstnavatelů k Zaměstnanců k Předpokládaná změna stavu k abs. čísla % abs. čísla % abs. čísla % Zemědělství a lesnictví 21 4, ,8 56 3,5 Průmysl celkem , , ,6 Z toho - potravinářství 21 X X 29 0,9 - strojírenství 60 X X 251 2,6 - elektrotechnika 10 X X 58 2,3 Stavebnictví 30 6, , ,9 Obchod 50 10, , ,7 Doprava a skladování 17 3, ,5 63 1,7 Vzdělávání a zdravotn , ,0-54 0,4 Ostatní , , ,1 Celkem ,8 V tabulce jsou závěry z vyčerpávajícího zjišťování ÚP pomocí dotazníků; grafické znázornění předpokládaných změn je na konci podkapitoly Graf: Zaměstnanost v odvětvích 18% 3% 6% 17% 25% 6% Zemědělství a lesnictví Strojírenství Ostatní průmysl Obchod Vzdělávání, zdravotn. 8% 4% 8% 5% Potravinářství Elektrotechnika Stavebnictví Doprava, sklad. Ostatní odvětví Graf názorně ukazuje rozloţení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích 35 % osob je zaměstnáno v průmyslových odvětvích, kde dominantní roli hraje strojírenství (ve strojírenských podnicích je zaměstnáno 48 % všech lidí z průmyslu). Dalším výrazně zastoupeným sektorem je vzdělávání a zdravotnictví to je dáno zejména existencí Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého (kaţdá z těchto organizací zaměstnává přes osob). V následujících odstavcích je srovnávána situace v jednotlivých odvětvích se stavem ve stejném období loňského roku. 7

8 V zemědělství a lesnictví se zaměstnanost sníţila o téměř 10 % v celém odvětví je zaměstnáno o cca 170 osob méně. Sníţil se i počet sledovaných zemědělských podniků u části z nich klesl počet zaměstnanců pod hranici 25 osob. S příchodem letní sezóny větší část zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, ale většinou pouze o několik málo jednotlivců celkem za odvětví o necelých šest desítek osob. Potravinářský sektor nevykazuje v meziročním srovnání výraznější výkyv zaměstnanosti, ale na úrovni jednotlivých organizací jsme zaznamenali i viditelné změny. Nejvyšší počty zaměstnanců byly uvolněny z mlékárenské společnosti OLMA; naopak nejvyšší nárůst zaměstnanosti vykázala olomoucká čokoládovna Nestlé Česko a litovelská výrobna sýrů ORRERO. V následujícím pololetí se celkově počítá s téměř neznatelným nárůstem zaměstnanosti o necelé jedno procento. Ve strojírenství došlo po masovém propouštění v roce 2009 ke stabilizaci a v některých společnostech i k výraznému nárůstu zaměstnanosti. Celkově se zaměstnanost zvýšila o téměř 8 %. Největší zásluhu na tom mají zejména firmy se zahraniční účastí - Honeywell Aerospace Olomouc, Koyo Bearings ČR, Edwards a další. Také v následujícím pololetí se celkově počítá spíše s nárůstem zaměstnanosti a to o necelá tři procenta. Větší nábor dalších zaměstnanců avizují např. společnosti Edwards, TŘÍDIČ a PAPCEL. Také elektrotechnické odvětví prošlo v roce 2009 masovým propouštěním, které bylo v následujícím roce vystřídáno relativní stabilizací a u některých společností i výrazným nárůstem zaměstnanosti. V meziročním srovnání se počet zaměstnanců v tomto sektoru zvýšil o více neţ 350 osob, tj. o 17 %. Největší nárůst zaměstnanosti (řádově stovky osob) vykázala společnost M.L.S. Holice. Na příští pololetí mírný nárůst zaměstnanosti avizují dvě největší elektrotechnické společnosti M.L.S. Holice a Invensys Appliance Controls. Také v ostatních průmyslových odvětvích došlo v roce 2010 k mírnému nárůstu zaměstnanosti. O desítky osob se zvýšily personální stavy např. ve společnostech Kimberly- Clark a HTM Sport. V 1. pololetí 2011 předpokládají nábor nových zaměstnanců zejména firmy se stavební výrobou a HTM Sport. Ve stavebnictví došlo meziročně k poklesu zaměstnanosti o několik set osob největší podíl připadá na společnost Skanska. U několika stavebních firem došlo k poklesu zaměstnanosti pod hranici 25 osob a byly vyřazeny z dotazníkového šetření. V následujícím období celkově firmy očekávají sezónní nárůst počtu zaměstnanců o téměř 4 %. V sektoru obchodu se meziročně zaměstnanost sníţila o 7 %. Toto sníţení bylo způsobeno mírným sníţením počtu pracovníků ve většině obchodních organizací. V následujícím pololetí většina obchodních řetězců nepočítá s výraznějším náborem nových zaměstnanců vytváření nových pracovních míst plánují pouze některé specializované obchodní společnosti. Také odvětví dopravy a spojů vykázalo meziroční pokles zaměstnanosti o cca 360 osob a to zejména z důvodu propouštění u ţelezničních společností. V následujícím pololetí předpokládají mírné navýšení zaměstnanosti pouze některé spediční firmy provozující kamionovou přepravu. Ve školství, zdravotnictví a sociálních sluţbách je zaměstnána čtvrtina všech zaměstnanců, která je koncentrována zejména v krajském městě (Fakultní nemocnice, Univerzita Palackého). Ve školství se zaměstnanost prakticky nezměnila jedinou výjimkou je Univerzita Palackého, která zvýšila stav zaměstnanců o cca 100 osob. Na konci prvního pololetí 2011 předpokládá většina škol (kromě Univerzity Palackého) stejný nebo niţší počet zaměstnanců. Podobně ve zdravotnictví a sociálních sluţbách se zaměstnanost výrazněji nezměnila pouze ve FN v Olomouci se zvýšil počet zaměstnanců o více neţ 100 osob; mírný nárůst zaznamenala i některá zařízení pečující o seniory. V následujícím pololetí předpokládá mírnou redukci zaměstnanosti pouze Fakultní nemocnice v Olomouci. 8

9 očekávaný personální vývoj v % V ostatních odvětvích jako celku (jedná se o pohostinství a ubytování, hlídací sluţby, peněţnictví a pojišťovnictví, veřejnou správu atd.) se celková zaměstnanost meziročně zvýšila o 200 osob. V 1. pololetí většinou se předpokládá mírný nárůst zaměstnanosti o 2 % (jedná se většinou o úklidové společnosti a bezpečnostní agentury). Graf: Očekávaný personální vývoj k % Zemědělství a lesnictví Ostatní průmysl 3% 2% Strojírenství Obchod Ostatní odvětví Doprava, skladování 1% 0% -1% Potravinářství Elektrotechnika Stavebnictví Vzdělávání, zdravotnictví Zaměstnanost podle velikosti podniků Stav zaměstnanosti u zaměstnavatelů okresu podle velikosti Velikostní Počet zaměstnavatelů Počet zaměstnanců kategorie k k k k (podle počtu abs. poč. v % abs. poč. v % abs. poč. v % abs. poč. v % zaměstnanců) , , , , , , , , , , , , ,1 17 3, , , ,2 30 6, , , ,8 8 1, , , a více 2 0,4 5 1, , ,5 Celkem Ve výše uvedené tabulce vidíme, ţe meziročně došlo k výraznému nárůstu zaměstnanosti v nejvyšší velikostní kategorii. Bylo to způsobeno novým překonáním hranice zaměstnanců hned u tří společností - M.L.S. Holice, Nestlé Česko a Honeywell Aerospace Olomouc. S tím potom souvisí výrazný pokles v druhé největší kategorii ta byla oslabena nejen přechodem výše zmíněných organizací do vyšší kategorie, ale i propadem dvou organizací do kategorie zaměstnanců. Zatímco tedy zastoupení zaměstnanců z největších organizací se zvýšilo o 6 p.b., podíl zaměstnanců v kategorii se sníţil o více neţ 7 p.b. Dále se o téměř 4 p.b. zvýšil podíl zaměstnanosti i v kategorii osob. 9

10 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Tato kapitola obsahuje individuální data podniků určená pouze pro potřeby úřadu práce a MPSV. Z těchto důvodů je z veřejně přístupné verze vypuštěna. Děkujeme za pochopení Částečná nezaměstnanost Částečná nezaměstnanost je definována jako případ, kdy zaměstnavatel nemůţe přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných sluţbách (viz 209 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů). V případech, kdy u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, má zaměstnavatel právo podat návrh, aby úřad práce rozhodl o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v niţší částce neţ ve výši průměrného výdělku. O tom, zda jsou nebo nejsou dány důvody částečné nezaměstnanosti rozhoduje úřad práce ve správním řízení. Ve svém rozhodnutí pak uvádí i dobu, po kterou bude zaměstnanci příslušet náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, nejdéle však po dobu 1 roku. První ţádosti zaměstnavatelů o moţnost vyplácení náhrady mzdy ve výši 60 % (od zavedení této moţnosti z novém zákoníku práce) začaly být podávány na ÚP v Olomouci od konce září S postupujícími dopady světové hospodářské krize se v následujících měsících počet ţádostí stále zvyšoval. Ţádosti zaměstnavatelů o částečnou nezaměstnanost Období podání ţádosti Počet ţádostí* (zaměstnavatelů) Počet zaměstnanců Rok Rok Rok *) Uveden počet ţádostí zaměstnavatelů, které byly v následném řízení úřadem práce schváleny Výše uvedená tabulka ukazuje, ţe v roce 2009 bylo vyřízeno 6x více ţádostí neţ v předchozím roce a týkalo se téměř trojnásobného počtu zaměstnanců (vzhledem k tomu, ţe ÚP vydával povolení maximálně na 3 měsíce, některé firmy si podaly ţádost opakovaně jsou tedy ve statistice započítány několikrát). I kdyţ v následujícím roce klesl počet ţádajících firem i zaměstnanců zhruba o dvě třetiny, stále se jedná o poměrně vysoké hodnoty. Výše uvedená data naznačují závaţnost ekonomických problémů, se kterými se musí firmy v olomouckém okrese potýkat. 10

11 Insolvence zaměstnavatelů Pokud se zaměstnavatel ocitne v platební neschopnosti, mohou jeho zaměstnanci za zákonem stanovených podmínek (viz zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) poţádat úřad práce o uspokojení svých mzdových nároků. Mzdové nároky mohou zaměstnanci uplatnit, jak na základě pracovní smlouvy, tak na základě dohody o pracovní činnosti, a to ode dne, kdy je jejich zaměstnavatel v platební neschopnosti - coţ je den následující po dni, kdy bylo vyhlášeno moratorium, nebo kdy byl podán insolvenční návrh. Přehled vyřízených mzdových nároků Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Počet firem Počet uplatněných ţádostí zaměstnanců Celkové vyplacené finanční prostředky Kč Kč Kč V roce 2009 byly vyřízeny mzdové nároky 288 osob z 16 firem. Největší firmou v insolvenčním řízení byla Středomoravská metalurgická a strojírenská, a.s., kde bylo uspokojeno celkem 84 ţádostí (v roce 2009 bylo zveřejněno celkem 87 insolvenčních návrhů). O rok později byly vyřízeny nároky 380 osob z 25 firem (a bylo zveřejněno celkem 86 insolvenčních návrhů). Největší firmou byla společnost Apetit food a.s., kde bylo vyřízeno celkem 234 ţádostí. Počet firem v insolvenčním řízení se tedy v roce 2010 zvýšil oproti předchozímu roku o více neţ 50 %, narostl i počet ţadatelů o výplatu mzdových nároků (o téměř třetinu). 11

12 počet VM 2.2. Volná místa Vývoj počtu volných míst Graf: Vývoj počtu volných míst v posledních letech leden březen květen červenec září listopad měsíce Rok 2009 patřil z hlediska vývoje počtu volných míst mezi nejtěţší za posledních 10 let. Počet volných míst strmě klesl - na konci kaţdého měsíce roku 2009 byl počet volných míst o cca % niţší neţ ve stejném období předchozího roku. Teprve v březnu 2010 jsme zaznamenali skokové oţivení poptávky zaměstnavatelů po nových pracovnících, nicméně během roku došlo opět k poklesu zájmu a v říjnu se počet volných míst vrátil na úroveň roku 2009 (podrobněji viz. Tabulka č. 1 v příloze) Graf: Nově hlášená VM v měsíci leden březen květen červenec září listopad 12

13 Celkový počet nově hlášených volných míst v roce 2009 meziročně klesl o 55 % (během celého roku bylo nahlášeno pouze pět tisíc volných míst). V roce 2010 se počet nahlášených míst zvýšil na téměř 6,5 tisíce (tj. meziroční nárůst o 28 %), nicméně struktura volných míst nebyla příliš uspokojivá. U velké části volných míst se výrazně zkrátila doba registrace na ÚP. Nyní není výjimkou zrušení volného místa během několika málo dní, o jedno volné místo v krátké době projeví zájem i několik desítek uchazečů (jedná se zejména o pracovní místa v administrativě apod.). Z těchto důvodů mnozí zaměstnavatelé ani volná místa nezveřejňují a vybírají si přímo ze zájemců, kteří jim sami doručují své ţivotopisy. Tabulka č. 2 v příloze ukazuje, jak se změnila struktura hlášených volných míst podle vzdělání. Ještě na konci roku 2008 téměř polovina volných míst byla určena lidem se základním vzděláním, o rok později tento podíl klesl na 13,5 % a na stejné úrovni zůstal i v roce Největší podíl VM byl určen především pro vyučence a osoby se středoškolským vzděláním s maturitou. Nicméně s ohledem na nízký počet volných míst nutno podotknout, ţe tato podílová struktura VM podle vzdělání je poměrně dost proměnlivá i několik málo nových míst ji můţe výrazně změnit. Vysoká nezaměstnanost a výrazný úbytek volných pracovních míst ovlivnily chování a motivaci uchazečů o zaměstnání - ti nyní stále častěji slevují ze svých původních nároků a mají zájem i o volná místa, která vyţadují niţší kvalifikaci. V roce 2009 se výrazně zvýšil počet uchazečů na jedno volné místo a na konci roku bylo dosaţeno rekordní hodnoty od vzniku ÚP na 1 VM připadalo 52 uchazečů (pro srovnání k to bylo 7 UoZ na 1 VM, tj. meziročně se tato hodnota zvýšila 7,5 násobně). O rok později uţ byl tento poměr přece jen příznivější počet uchazečů na jedno volné místo klesl na 32 osob. Graf: Volná místa podle vzdělání (ke ) 10,1% 12,7% 30,4% 46,8% ZŠ a niţší střední odborné SŠ s mat. a VOŠ VŠ Nabídka a poptávka podle profesí Následující tabulky podávají rámcový přehled o situaci na trhu práce srovnávají nabídku a poptávku po jednotlivých profesích v roce 2010 (nabídka práce = počet uchazečů o zaměstnání, poptávka po práci = hlášená volná místa). V jednotlivých profesích je různá tzv. mrtvá váha, tedy počet uchazečů, kteří nechtějí nebo nemohou dané zaměstnání přijmout. Mrtvá váha je vyšší u profesí, v nichţ je obvyklé pracovat na směny nebo turnusově, např. prodavači, kuchaři, servírky (problém ţen s malými dětmi), a tam, kde se ke školnímu vzdělání poţadují další dovednosti - účetní (podvojné účetnictví), sekretářky (práce s PC, jazyky), zpracovatelé kovů (svářečský průkaz). Vliv mají také zdravotní stav, moţnosti dojíţdění apod. 13

14 Nabídka pracovní síly dle profesí Název profese prodavači v obchodech a předváděči zboţí stavební dělníci stavební výroby a pracovníci v příbuz. oborech kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, písařky řidiči motorových vozidel provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuz. oborech pomocníci, uklízeči a pradláci vrátní, nosiči, poslové a pracovníci v příbuzných oborech pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech pomocní a nekvalifikovaní dělníci v dopravě, ve skladě odborní administrativní pracovníci kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě odborní zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení zahradníci a pěstitelé montáţní dělníci pečovatelé a pomocní ošetřovatelé mechanici a opraváři strojů a zařízení obsluha zemědělských, lesních, zemních a podobných zařízení pracovníci ochrany a ostrahy formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů pracovníci poskytující různé informace kvalifikovaní zpracovatelé, výrobci potravinářských výrobků Poptávka po pracovní síle dle profesí Název profese architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inţenýři 6 11 odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení 6 10 technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky 5 17 odborní zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí zástupci - agenti - obchodní, přepravní, pracovníci úřadů kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, písařky 7 10 pracovníci poskytující různé informace 1 42 provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuz. oborech prodavači v obchodech a předváděči zboţí 7 17 kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech řidiči motorových vozidel 3 18 pomocníci, uklízeči a pradláci 3 16 pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů 13 4 zpracovatelé dřeva, truhláři a dělníci v příbuzných oborech 11 7 vedoucí pracovníci výrobních a provozních dílčích celků

15 Pracovní místa v zahraničí a EURES poradce Sluţba EURES poskytuje komplexní soubor informací, které ulehčují klientům odchod za prací do zahraničí i jejich návrat zpět na český pracovní trh. Zaměstnavatelům EURES poskytuje nejen poradenství, kde a jak hledat zahraniční zaměstnance do svých firem nebo za jakých legislativních podmínek cizince zaměstnávat, ale nabízí jim i aktivní pomoc organizuje pro ně výběrová řízení, umoţňuje jim přímou účast na burzách práce nebo je na veletrzích práce zastupuje. Evropské sluţby zaměstnanosti zajišťují rozsáhlou databázi volných pracovních míst. EURES aktivně spolupracuje s dalšími institucemi podporovanými EU, jakou jsou Eurocentrum, EEN nebo Europass, dále s hospodářskými komorami, Europe Direct, se školami, univerzitami i s privátním sektorem. V roce 2010 se na evropském trhu práce stále projevovala hospodářská recese, a to především niţší nabídkou volných míst ve státech EU a menším zájmem zaměstnavatelů o spolupráci. Databáze volných míst z 31 států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska nabízí zájemcům pracovní místa zadaná prostřednictvím národních sluţeb zaměstnanosti. Tyto nabídky jsou zveřejňovány na Evropském portálu pracovní mobility EURES. Zájemci o práci si také mohou na portál vloţit svůj profesní ţivotopis do databáze CV online. Ke konci roku 2010 zde bylo registrováno více neţ ţivotopisů a přes zaměstnavatelů ze všech členských zemí, kteří mají zájem o pracovníky z jiných států EU/EHP. Zatímco v průběhu roku 2009 bylo patrné výrazné sniţování nabídky pracovních příleţitostí, během roku 2010 se jejich počet zvolna zvyšoval nad míst v závěru roku. Nabídku pracovních příleţitostí konkrétně určenou pro Českou republiku lze nalézt na národním portálu EURES. Jednalo řádově o stovky volných míst, u kterých si zahraniční zaměstnavatelé přáli nabírat nové pracovníky z ČR. Poradci se zúčastnili veletrhů práce v zahraničí, kde zastupovali české zaměstnavatele, kteří nejčastěji ţádají o šíření volných míst na Slovensko a do Polska, méně do Bulharska, Rumunska a Maďarska. Nejvíce volných pracovních míst pro zájemce z České republiky v roce 2010 pocházelo z Německa a Rakouska. Podobně jako v minulých letech šlo především o nabídku volných míst pro řemeslníky, technické pracovníky, pečovatelky. Stále více se projevovala poptávka po kvalifikované pracovní síle. Nabídky sezónních prací jsou zveřejňovány na celoevropských internetových vyhledávačích. Jejich ucelený přehled je uveden na národním portálu EURES. Mezi nejoblíbenější země, kam občané ČR jezdí za sezónními pracemi, patří Španělsko, Itálie, Velká Británie, Německo. Významně oproti předchozím rokům klesl zájem o sezónní práce v Řecku a na Kypru. Dlouhodobě největší zájem ze strany klientů je o práci ve Velké Británii a v sousedních státech v Německu a Rakousku, které zůstávají posledními zeměmi EU, kde občané ČR stále potřebují pracovní povolení. Přechodná opatření, které dosud uplatňují také Lichtenštejnsko a Švýcarsko, skončí Nejvíce v roce 2010 poklesl zájem o práci v Irsku. Největší překáţkou pro zájemce o práci v zahraničí je jejich nedostatečná úroveň znalosti cizích jazyků a kvalifikace, přetrvávající vliv hospodářské recese a niţší počet volných míst na evropském trhu práce. Většina klientů poţaduje komplexní informace o podmínkách v zemi, kam chtějí za prací vycestovat, o nutných administrativních úkonech, o sociálním, zdravotním pojištění, daňových povinnostech a konkrétní nabídku pracovních míst. Další dotazy se týkají náborů organizovaných sítí EURES, uznávání kvalifikací, moţností studia a stáţí nebo činnosti českých a slovenských agentur práce. Klienti ţádají o pomoc při vystavování evropských formulářů nebo o asistenci při ţádostech o vracení přeplatků daně z příjmu ze zahraničí. Přibývá dotazů na studijní pobyty a pracovní stáţe v rámci evropských programů. Podobně 15

16 jako v roce 2009 se na poradce ve zvýšené míře obraceli klienti vracející se ze zemí EU natrvalo zpět do ČR. V roce 2010 kontaktovalo sluţbu EURES na Úřadu práce v Olomouci celkem osob, z nichţ bylo zájemců o práci v zahraničí a 40 zaměstnavatelů z ČR, Velké Británie a Maďarska. Kromě poradce v krajském městě je sluţba EURES klientům dostupná i v okresních městech, kde působí na úřadech práce kontaktní osoby EURES, které podávají základní informace o moţnostech zaměstnání v zahraničí. Vedle poradenských aktivit na úřadu práce se poradce EURES v roce 2010 zúčastnil sedmi mezinárodních veletrhů pracovních příleţitostí v zahraničí v Polsku (6) a Maďarsku (1), kde nabízel 430 pracovních míst českých zaměstnavatelů a poskytl na 750 individuálních konzultací. Kromě zahraničních burz práce se poradce účastnil také tuzemských veletrhů práce JobDays v Praze a virtuálního veletrhu práce ve spolupráci se společností Monster. V dubnu a v září 2010 poradce zastupoval EURES ČR na jednání pracovní skupiny Evropské komise v Bruselu zaměřené na potřeby absolventů, strategii a aktivity na podporu snazšího uplatnění absolventů na evropském trhu práce. V rámci sítě EURES ČR se poradce podílel na provádění marketingové a komunikační strategie, spolupráci s médii a na produkci informačních materiálů. Poradce EURES ve spolupráci s Europe Direct a Eurocentrem Olomouc v září a v listopadu pořádal akci s názvem Den mobility v rámci European Job Days vyhlášených Evropskou komisí. Poradce v roce 2010 absolvoval 12 přednášek a besed o práci, studiu a stáţích v zahraničí pro 740 studentů středních a vyšších odborných škol v regionu. 16

17 míra nezaměstnanosti 3. Nezaměstnanost 3.1. Celkový vývoj nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji dosáhla k hodnoty 12,5 % (byla o 0,3 p.b. vyšší neţ před rokem). Míra nezaměstnanosti v okrese Olomouc k činila 11,2 %, coţ je stejná hodnota jako ve stejném období loňského roku. Graf: Míry nezaměstnanosti v okresech OC kraje 25% % 15% 10% 5% 0% 19,7% 11,2% 11,1% 13,0% 13,4% Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk okresy V rámci celé ČR byla MN ke v okrese Olomouc 28. nejvyšší ze 77 okresů (meziroční zlepšení o 2 příčky). Nicméně toto mírné zlepšení je zanedbatelné oproti propadu v roce 2009 (ve srovnání s rokem 2008 se okres Olomouc tehdy zhoršil o 20 příček). Průměrná MN dosáhla v okrese za rok 2010 hodnoty 10,5 %. Maximální míry nezaměstnanosti bylo dosaţeno v únoru její hodnota činila 12,1 %, tj uchazečů o zaměstnání. Od července 2004 se k výpočtu míry nezaměstnanosti (MN) pouţívá nová metodika. Ve vzorci k výpočtu MN je v čitateli místo počtu všech uchazečů o zaměstnání pouţit počet dosaţitelných nezaměstnaných. (Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa - tj. nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství apod. Obdobným způsobem definuje nezaměstnané metodika ILO Mezinárodní organizace práce, používaná v EU). Ke změně došlo i ve jmenovateli - pracovní síla je místo součtu klouzavých průměrů zaměstnaných a nezaměstnaných osob definována jako součet klouzavých průměrů zaměstnaných, dosaţitelných nezaměstnaných osob a zaměstnaných cizinců. Míra nezaměstnanosti u dat před je vţdy počítána dle původní metodiky. V pozdějším období uvádíme MN podle nové metodiky. 17

18 Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v okrese Olomouc Období Průměrná míra nezaměstnanosti (%) za celý rok za I. pololetí nezjišťovalo se ,9 nezjišťovalo se ,9 nezjišťovalo se ,8 nezjišťovalo se ,9 3, ,1 4, , , , , ,9 11, ,1 11, ,6 11, ,4 11, ,5* 10,4* ,3* 9,0* ,2* 6,9* ,2* 5,3* ,4* 8,4* ,5* 11,1* * dle nové metodiky Graf: Vývoj počtu uchazečů a volných míst VM uchazeči 18

19 počet uchazečů Zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, byla uchazečům o zaměstnání nově dána moţnost přivydělat si při současné evidenci na úřadu práce jednalo se o tzv. nekolidující zaměstnání. V krizovém roce 2009 docházelo ke zneuţití této moţnosti v masovém měřítku řada firem propustila část svých zaměstnanců a vzápětí je zaměstnala v nekolidujícím zaměstnání (tímto způsobem bylo zaměstnáno aţ 15 % uchazečů). O rok později se počet uchazečů v nekolidujícím zaměstnání sníţil téměř o třetinu a jejich podíl klesl na 10 % z celkového počtu evidovaných uchazečů (viz tabulka níţe). Novelou zákona o zaměstnanosti byla moţnost nekolidujícího zaměstnání (pro uchazeče registrované po ) zrušena. Počty uchazečů v nekolidujícím zaměstnání Stav ke Celkový počet UoZ Počet UoZ Podíl nekolidujících v nekolid. zaměstnání zaměstnání (%) , , , , Míra nezaměstnanosti Graf: Vývoj počtu uchazečů rok ţeny muţi leden březen květen červenec září listopad období Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2010 meziročně vzrostla o 1,1 p.b. Nejvyšší hodnoty MN bylo dosaţeno v únoru (12,1 %), coţ v absolutních číslech činilo téměř 15 tisíc uchazečů o zaměstnání jednalo se o vůbec nejvyšší počet nezaměstnaných od vzniku úřadu práce! Od března počet uchazečů začal výrazně klesat, ale koncem roku se tento pokles zastavil a byl vystřídán růstem na hodnoty roku Vývoj počtu uchazečů a MN v jednotlivých měsících roku 2010 podrobněji zachycuje Tabulka č. 3 v příloze. 19

20 počet uchazečů míra nezaměstnanosti Graf: Porovnání míry nezaměstnanosti v okrese Olomouc, Olomouckém kraji a ČR 14% 13% 12% 11% Olomoucký kraj okres Olomouc Česká republika 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% I-06 V-06 IX-06 I-07 V-07 IX-07 I-08 V-08 IX-08 I-09 V-09 IX-09 I-10 V-10 IX-10 období Výše uvedený graf ukazuje, ţe nárůst MN v okrese Olomouc byl v letech mnohem výraznější neţ v celé ČR zatímco v okrese Olomouc se počet uchazečů o zaměstnání během dvou let zvýšil o 86 % a MN vzrostla o 5,3 p.b., v ČR tato navýšení činila pouze 59 % a 3,6 p.b. Podobný vývoj jsme zaznamenali i v Olomouckém kraji ten je s 80 % nárůstem počtu nezaměstnaných na 2. místě v republice (za hlavním městem Prahou) a v nárůstu míry nezaměstnanosti o 5,6 p.b. je dokonce na místě prvním Graf: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Olomouc v posledních letech měsíce 20

21 počet uchazečů Graf: Nezaměstnanost tok (rok 2010) 2600 noví vyřazení leden březen květen červenec září listopad Výše uvedený graf ukazuje, ţe v roce 2010 převaţoval počet nově příchozích uchazečů v 5 měsících v roce (v roce 2009 naopak ve všech měsících kromě října byl počet nově registrovaných uchazečů výrazně vyšší neţ počet vyřazených). V posledních čtyřech letech výrazně kolísal rozdíl mezi nově registrovanými a vyřazenými uchazeči (viz následující shrnující tabulka). Zatímco ještě v roce 2007 výrazně převládal počet vyřazených, v roce 2008 (z důvodu velkého přílivu uchazečů ve 4. čtvrtletí) je jiţ vzájemná bilance mírně záporná. O další rok později pozorujeme dramatický obrat počet nově registrovaných přesáhl hodnotu 22 tisíc a byl o 6,5 tisíce vyšší neţ počet vyřazených uchazečů o zaměstnání. V roce 2010 jiţ dochází ke stabilizaci nezaměstnanosti - počet vyřazených je mírně vyšší (o 200 osob) neţ počet nově příchozích uchazečů. Počty nově registrovaných a vyřazených uchazečů Ukazatel Celkový počet za rok Počet nově registrovaných Počet vyřazených Rozdíl (vyřazení nově reg.) Délka nezaměstnanosti období Průměrná délka evidence (ve dnech) Ukazatel Hodnota za IV. čtvrtletí Průměrná délka evidence evidovaných uchazečů Průměrná délka evidence vyřazených uchazečů V roce 2010 se výrazně prodlouţila průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání (o 65 dní, tj. o 23 %) čili vrátila se na hodnotu roku Výrazné zkrácení délky evidence v roce 2009 bylo způsobeno obrovským přílivem nových uchazečů. 21

22 průměrná délka evidence Graf: Vývoj průměrné délky evidence evidovaní uchazeči vyřazení uchazeči období Ve srovnání se stavem na konci roku 2009 (viz Tabulka č. 4 v příloze) se téměř dvojnásobně zvýšil počet uchazečů evidovaných měsíců a jejich podíl se zvýšil o 9,8 p.b. na 19,7 % (viz i graf níţe). Znatelně se zvýšil i počet (a podíl) uchazečů s délkou evidence nad 12 měsíců (podíl vzrostl o 4,2 p.b.) Naopak k největšímu meziročnímu poklesu došlo u uchazečů s délkou evidence 3 6 měsíců (jejich podíl se sníţil o 7,1 p.b.). Nárůst podílu dlouhodoběji registrovaných uchazečů jsme předpokládali jedná se o zákonitý jev následující po masovém přílivu nezaměstnaných v roce Graf: Délka evidence 10,3% 35,2% 19,7% do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců měsíců více neţ 24 měsíců 7,8% 9,2% 17,9% 22

23 podíl ţen 3.2. Struktura uchazečů o zaměstnání Nezaměstnanost podle pohlaví 60% 58% Graf: Podíl ţen na nezaměstnanosti % 54% 52% 50% 48% 46% 44% 42% měsíce Z ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu tvoří ţeny 46 %. Podíl nezaměstnaných ţen v průběhu roku v minulosti kolísal od března (s nástupem pracovních příleţitostí sezónního charakteru) se počet a podíl muţů v evidenci začal sniţovat a v srpnu dosahoval svého minima (a tudíţ podíl ţen dosahoval maxima). Zároveň se navíc podíl ţen v evidenci celkově zvyšoval. Od počátku roku 2008 ale došlo ke zvratu v dlouhodobém vývoji podíl ţen v evidenci stagnoval na úrovni roku 2007 a od září začal prudce klesat. Tento jev byl způsoben strukturou ekonomiky v olomouckém okrese (tj. vysokým podílem průmyslových odvětví, zejména strojírenství a elektrotechniky, kde převaţuje zaměstnanost muţů), která se začala potýkat s důsledky světové finanční krize. Podíl muţů mezi nezaměstnanými se začátkem roku 2009 zvýšil aţ na 56 % a zatímco v předchozích letech se podíl muţů od března uţ výrazně sniţoval, v roce 2009 sezónní výkyv nebyl příliš zřetelný - viz výše uvedený komplementární graf nezaměstnanosti ţen. Podíl muţů mezi nezaměstnanými se začátkem roku 2010 dále zvýšil a v únoru dosáhl aţ na hodnotu 57,8 % - jedná se o nejvyšší hodnotu od roku 1991! Od března 2010 ale jiţ křivka podílu nezaměstnaných ţen vykazuje podobný sezónní průběh jako v minulosti a podíl muţů v evidenci výrazně klesá. Specifické míry nezaměstnanosti podle pohlaví Ke Ke Ke Ke MN muţů (v %) 11,4 8,8 8,4 10,5 MN ţen (v %) 11,6 10,9 11,7 12,1 Na konci 1. čtvrtletí 2010 byla míra nezaměstnanosti muţů nepatrně niţší neţ MN ţen (o 0,2 p.b.). Od během roku se vývoj otočil a rozdíl mezi MN ţen a muţů v období od srpna do října dosahoval aţ 3,3 p.b. 23

24 Graf: Průběh míry nezaměstnaností muţů a ţen 13,0% MN ţeny 12,0% MN muţi 11,0% 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII Vzdělanostní struktura nezaměstnaných 50% Graf: Nezaměstnaní podle stupně vzdělání 45% 40% 35% podíl na EA podíl uchazečů 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% ZŠ a niţší střední odborné SŠ s mat. a VOŠ VŠ Výše uvedený graf vystihuje základní princip, podle něhoţ s klesající úrovní vzdělání riziko nezaměstnanosti roste. Zvlášť výrazné je to u uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním zatímco mezi ekonomicky aktivními tvoří lidé se základním vzděláním pouze necelých 10 %, mezi uchazeči o zaměstnání zaujímají 23 %-ní podíl. Naopak u vysokoškoláků je situace opačná mezi ekonomicky aktivními mají 14 %-ní zastoupení, ale mezi uchazeči tvoří pouze 6 % (viz Tabulka č. 5 v příloze). Meziročně nedošlo k výraznější změně v zastoupení jednotlivých vzdělanostních skupin maximální změna podílu je pouze 1 p.b. 24

25 podíl na EA Uchazeči o zaměstnání podle věkových skupin 30% 25% Graf: Nezaměstnanost podle věku podíl na EA podíl uchazečů 20% 15% 10% 5% 0% do 19 let let let let let 60 a víc let věk Z výše uvedeného grafu je zřejmé, ţe nezaměstnanost se nejvíce dotýká věkové skupiny let (viz. Tabulka č. 6). Podíl této kategorie uchazečů o zaměstnání se aţ do roku 2008 neustále zvyšoval (na konci 1. pololetí 2008 dosáhl výše 32,4 %). Od 4. čtvrtletí 2008 se ale začal zvyšovat příliv mladších věkových kategorií do evidence, takţe ve srovnání s koncem roku 2007 se podíl uchazečů ve věku nad 50 let sníţil o 6 p.b. Neznamená to však, ţe by polevila zvýšená pozornost, kterou ÚP této věkové kategorii věnuje vţdyť v absolutních číslech se počet nezaměstnaných v této rizikové skupině zvýšil během 2 let o téměř osob. Očekáváme také, ţe v době ekonomického oţivení najdou mladší věkové skupiny rychleji pracovní uplatnění neţ lidé nad 50 let (zvlášť pokud se bude jednat o málo kvalifikované dělníky nebo niţší administrativu) Uchazeči o zaměstnání podle pracovních kategorií Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) Stav k Třída zaměstnání Abs. počet % Abs. počet % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 170 1, ,4 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 642 4, ,7 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech , ,7 tř. 4 Niţší administrativní pracovníci (úředníci) , ,3 tř. 5 Provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě , ,3 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 232 1, ,2 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,3 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení , ,1 25

26 Stav k Třída zaměstnání Abs. počet % Abs. počet % tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,1 tř. 0 Příslušníci armády + osoby bez pracovního zařazení Nezadáno 180 1, ,1 Celkem Třída 1 4 představuje THP; technicko hospodářské profese jsou v nepatrné míře zahrnuty i ve třídách 5 a 6, třídy 5 9 zahrnují především profese dělnické. Okolo 28 % uchazečů jsou tedy THP a jejich podíl se za posledních 10 let výrazněji nezměnil (kolísá v rozmezí %). Meziročně nedošlo k výrazným změnám v podílu jednotlivých pracovních kategorií mírně se zvýšil pouze podíl provozních pracovníků ve sluţbách a obchodě (KZAM 5) - a to o 2 p.b Nezaměstnaní absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání Stav k Stupeň vzdělání bez vzdělání základní vzdělání střední odborné střední všeobecné střední odborné s maturitou vyšší odborné vysokoškolské Celkem Pro účely statistik rozumíme absolventy škol uchazeče, kteří ukončili studium nejvýše před dvěma lety. Úřad práce věnuje nezaměstnaným absolventům škol zvýšenou pozornost, především s ohledem na jejich moţné ohroţení, spočívající v náchylnosti k zařazování do různých rizikových skupin, dále také vzhledem k potřebě vypěstovat u nich pracovní návyky. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, ţe počet absolventů a mladistvých se meziročně mírně zvýšil o 7 %. Pozice absolventů na trhu práce se oproti předchozím letům zhoršila absolventi se při hledání zaměstnání setkávají s mnohem vyšší konkurencí neţ v minulosti. Zaměstnavatelé, kteří si mohou vybírat z většího mnoţství nezaměstnaných, ve většině případů dávají přednost uchazečům s praxí v oboru, kteří potřebují pouze minimální čas na zaškolení. K ÚP registroval celkem 942 absolventů škol a mladistvých (ke konci roku 2009 to bylo 947 osob čili meziročně se zastoupení absolventů prakticky nezměnilo). 26

27 počet počet 1200 Graf: Vývoj počtu absolventů leden březen květen červenec září listopad období Z výše uvedeného grafu je patrné, ţe zatímco v 1. pololetí 2010 byl počet absolventů škol výrazně vyšší neţ před rokem, od srpna se situace vyrovnala s rokem Nutno ještě dodat, ţe pokles počtu nezaměstnaných absolventů nebývá způsoben pouze odchodem z evidence úřadu práce, ale i ztrátou absolventského statutu (uchazeč o zaměstnání je po ukončení studia déle neţ dva roky). Graf: Vývoj počtu mladistvých období Největším problémem při zaměstnávání mladistvých je právě jejich věk. Podle Zákoníku práce nesmějí být pracovníci mladší 18 let zaměstnáváni na odpoledních a nočních směnách, nesmějí pracovat přesčas, nemohou mít hmotnou zodpovědnost. Protoţe u mladistvých se jedná o uchazeče se základním vzděláním, případně bez vzdělání, mohou být zaměstnáváni převáţně jen na pomocných pracích (dokud nezískají praxi). 27

28 počet podíl Nezaměstnanost osob se zdravotním postiţením (ZP) Občané se zdravotním postiţením jsou jednou z nejohroţenějších skupin na trhu práce. Jde o skupinu, jejíţ podstatná část (záleţí na stupni a oboru vzdělání) má šanci získat zaměstnání jen na sekundárním trhu práce. Z toho vyplývá, ţe právě uchazeči o zaměstnání se ZP jsou nejvíce vystaveni riziku opakované nezaměstnanosti, která můţe přejít v rezignaci a vyústit v nezaměstnanost dlouhodobou. Graf: Vývoj počtu a podílu uchazečů se ZP % počet podíl 22% 20% 18% 16% 14% 12% 10% Počet nezaměstnaných se zdravotním postiţením (ZP) v registru úřadu práce neustále rostl aţ do roku 2005, kdy se přehoupl přes hranici osob. S klesající nezaměstnaností se začal sniţovat i počet uchazečů se ZP ale pomaleji; takţe v červnu 2007 podíl osob se ZP dosáhl rekordní výše 23 %. V následujícím období uţ podíl uchazečů se ZP stále klesal bylo to způsobeno nejen jejich umísťováním na trh práce prostřednictvím nástrojů APZ či s pomocí projektů ESF, ale částečně i odebráním statutu osoby se ZP. (Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, k skončila platnost všech původních rozhodnutí o přiznání ZPS a o dva roky později skončila platnost i novějších rozhodnutí o přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné, které vydávaly okresní správy sociálního zabezpečení. Asi polovině občanů, kteří si podali ţádost o přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné, nebylo po přezkoumání zdravotního stavu vyhověno. Nově se totiţ přihlíţí i k průběhu pracovní kariéry posuzovaných osob a k jejich moţnosti získat zaměstnání). Na konci roku 2009 vzrostl počet nezaměstnaných OZP na více neţ osob, ale celkový růst nezaměstnanosti byl výraznější, takţe jejich podíl klesl k 11 %. V roce 2010 nedošlo k výraznější změně počet i podíl OZP v evidenci zůstává na zhruba stejné úrovni jako na konci roku

29 Stav ke Struktura evidovaných uchazečů se ZP dle stupně postiţení Z toho Uchazeči se ZP celkem OZZ* Invalidita I. a II. stupně** Invalid. III. stupně*** Podíl invalidních z celk. počtu OZP , , , , ,6 * Osoby zdravotně znevýhodněny **osoby invalidní v I. a II. stupni dříve osoby částečně invalidní ***osoby invalidní ve třetím stupni dříve osoby plně invalidní Výše uvedená tabulka ukazuje, ţe více neţ čtyři pětiny zdravotně postiţených uchazečů o zaměstnání jsou osoby invalidní (ať uţ I., II. nebo III. stupně). Zdravotní stav části občanů se ZP je natolik omezující při hledání zaměstnání, ţe jim ÚP v podstatě nemůţe nabídnout ţádné běţné volné místo. Zvlášť vhodné by byly zejména jednoduché manuální práce v jednosměnném provozu, s úvazkem 4 6 hodin denně. Přestoţe úřad práce podporuje finančně v maximální moţné míře zaměstnavatele, kteří osoby se ZP zaměstnávají nebo přijímají do pracovního poměru, objem míst v chráněných pracovních dílnách je nedostačující, stejně jako počet nově vzniklých míst Nezaměstnanost v mikroregionech Od ledna 2010 začíná Úřad práce v Olomouci sledovat vývoj MN v nových mikroregionech. Původní rozdělení našeho okresu na 7 mikroregionů (tj. Olomoucko, Šternbersko, Libavou, Uničovsko, Bouzovsko, Litovelsko, Senicko) proběhlo v roce 1993 braly se tehdy na zřetel zejména moţnosti dojíţdění, sídla velkých zaměstnavatelů i problematičnost jednotlivých oblastí (zviditelnění oblastí s vysokou nezaměstnaností). Od roku 2003 začaly fungovat tzv. pověřené obecní úřady (dále jen POÚ) - jedná se o obecní úřady, které v rámci přenesené působnosti vykonávají na přesně vymezeném území státní správu. Předpokládáme, ţe toto rozdělení obcí se jiţ ustálilo a nebude se v nejbliţších letech měnit. Rozhodli jsme se proto převzít členění našeho okresu podle pověřených obcí a zrušit dosavadní, námi zavedené mikroregiony. Na jedné straně jsme přestali publikovat vývoj nezaměstnanosti na Bouzovsku a Senicku, které se staly součástí POÚ v Litovli a Olomouci. Ze Šternberska jsme vyčlenili obce spadající pod POÚ v Moravském Berouně a z Olomoucka Hlubočky. Uničovsko a Libavá zůstaly v dosavadních hranicích. Míry nezaměstnanosti v POÚ okresu Olomouc se v posledních dvou letech navzájem odlišují více neţ MN v jednotlivých okresech Olomouckého kraje. Zatímco VÚ Libavá vykazoval k MN 1,9x vyšší neţ Hlubočky (POÚ s nejniţší MN), okres Jeseník (okres s nejvyšší MN) vykazuje MN 1,8x vyšší neţ okres Prostějov. V roce 2010 nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti vykázal POÚ Moravský Beroun (18,6 %); za ním následuje Vojenský újezd Libavá (14,9 %), Uničovsko (14,1 %) a Šternbersko (12,1 %). Niţší neţ průměrnou míru nezaměstnanosti v okrese (tj. 10,5 %) měly pouze POÚ Litovel (10,4 %), Olomouc (9,7 %) a Hlubočky (9,7 %). V následujícím textu se věnujeme prvním čtyřem oblastem s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Celosvětová finanční krize negativně ovlivnila vývoj nezaměstnanosti v celém okrese, ale v severní části byl její dopad drtivější. Zejména na Uničovsku a Moravskoberounsku jsou s extrémně vysokou nezaměstnaností pociťovány i sociální důsledky růst kriminality, vandalismu a dalších patologických společenských jevů. 29

30 Nezaměstnanost v mikroregionech k Název mikroregionu Počet Počet uchazečů EAO obyvatel celkem dosaţitelní MN v % Olomouc ,5 Šternberk ,4 Uničov ,1 Litovel ,3 VÚ Libavá ,2 Moravský Beroun ,8 Hlubočky ,5 Od května 2005 se registrovaná míra nezaměstnanosti v mikroregionech a obcích počítá podle pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR stejně jako za okres tj. z počtu dosaţitelných uchazečů o zaměstnání. V lednu 2005 byly přičleněny tři obce z Moravskoslezského kraje (Moravský Beroun, Norberčany, Huzová) k okresu Olomouc. První dvě z nich tvoří POÚ Moravský Beroun. Moravský Beroun je jediná větší obec, která po celý rok vykazuje výrazně nadprůměrnou míru nezaměstnanosti. Území dnešního POÚ bylo ještě začátkem 20. století obýváno téměř výhradně německým obyvatelstvem, jehoţ velká část bylo po 2. světové válce odsunuta. To se pak projevilo na jeho demografickém sloţení ţije zde nadprůměrný podíl osob se základním vzděláním i poměrně početná rómská komunita. Největším zaměstnavatelem je Granitol a.s. s více neţ třemi sty pracovníky, jeden z největších producentů plastových fólií v ČR. Další pracovní příleţitosti jsou jen ojedinělé, vysoký podíl lidí dojíţdí za prací do Šternberka. Určitým sociálním stabilizačním faktorem jsou veřejně prospěšné práce. Nejvyšší MN bylo dosaţeno v březnu % (jedná se o vůbec nejvyšší hodnotu od roku 2005, kdy se začala pouţívat nová metodika výpočtu MN). Vojenský újezd Libavá se nachází v odlehlé části okresu, odkud jsou špatné moţnosti dojíţdění. Denní dojíţdění je s velkými obtíţemi moţné do Šternberka a do Olomouce nebo Opavy (autobus, přestup na vlak, doba jedné cesty je delší neţ 1 hodina) a to jen na jednu směnu. Město Libavá se nachází ve vojenském prostoru, veškerý majetek v prostoru patří armádě, a proto jsou podmínky pro soukromé podnikání nepříznivé. VÚ vykazoval aţ do roku 2006 nejvyšší MN. Potom začala postupně klesat, ale v posledních dvou letech opět výrazně vzrostla (výrazně byly redukovány stavy občanských zaměstnanců i příslušníků Armády ČR v tamních vojenských útvarech). Maximální hodnoty míry nezaměstnanosti bylo v této oblasti dosaţeno v prosinci ,2 % Na Uničovsku došlo k nebývalému nárůstu míry nezaměstnanosti zejména v krizovém roce 2009 (MN zde meziročně vzrostla o téměř 12 p.b.). Obrovský nárůst nezaměstnanosti byl způsoben zejména masovým propuštěním ve společnostech propojených s UNEXem Uničov. Také ostatní velké společností na Uničovsku vykázaly citelný pokles zaměstnanosti (řádově o desítky osob) jednalo se např. o závod na výrobu kompresorů firmy Ingersoll-Rand CZ s.r.o., o výrobce domácích spotřebičů Miele technika s.r.o. a dále o firmy RODYCH s.r.o., CARMAN a.s. a Hexpol Compounding s.r.o. V roce 2010 došlo k meziročnímu výraznému poklesu MN o 6.6 p.b. V této oblasti není kromě Uničova ţádné větší centrum s nabídkou pracovních příleţitostí. Lidé dojíţdějí za prací do Litovle, Šternberka, Olomouce, příp. do Šumperka. Také POÚ Šternberk vykázal v roce 2009 značný růst MN o 6 p.b. Růst pokračoval i začátkem roku 2010, kdy v únoru se MN vyšplhala aţ k hodnotě 14,5 %. Poté uţ MN postupně klesala a na konci roku byla o 0,9 p.b. niţší neţ v roce Největší pokles zaměstnanosti vykázaly v roce 2009 strojírenské podniky VOP 026 Šternberk s.p. a Třídič s.r.o.; výrazný pokles poptávky zaznamenala i elektrotechnická firma Invensys 30

31 Appliance Controls s.r.o., která v minulých letech rozjela novou výrobu a přijímala desítky nových zaměstnanců. V roce 2010 uţ nedošlo v těchto podnicích k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Obce se zvýšenou mírou nezaměstnanosti podle mikroregionů Olomouc ( průměrná MN 9,7 %) Šternberk ( průměrná MN 12,1 % ) Uničov (průměrná MN 14,1 %) Litovel (průměrná MN 10,4 % ) VÚ Libavá (průměrná MN 14,9 % ) Moravský Beroun (průměrná MN 18,6 % ) Nezaměstnanost v obcích Obec (počet obyvatel) Průměrná míra nezaměstnanosti (v %) Počet výskytů zvýšené míry nezaměstnanosti Hlušovice (295) 16,9 6 Charváty (734) 12,8 1 Suchonice (151) 19,1 11 Svésedlice (464) 10,2 1 Tovéř(151) 14,9 5 Domašov nad Bystřicí (480) 17,6 10 Domašov u Štern. (280) 18,1 12 Hlásnice (145) 18,4 10 Hnojice (560) 14,6 4 Horní Loděnice (336) 19,2 12 Hraničné Petrovice (148) 14,8 4 Huzová (654) 21,4 12 Jívová (530) 15,2 5 Komárov (170) 15,8 6 Luţice (358) 14,3 1 Mladějovice (631) 15,4 7 Mutkov (38) 23,6 11 Řídeč 24,6 12 Strukov (157) 12,8 3 Dlouhá Loučka (1 876) 17,1 7 Lipinka (212) 21,4 12 Medlov (1 525) 13,9 2 Nová Hradečná (762) 14,7 3 Paseka (1 152) 13,6 3 Troubelice (1 799) 14,6 3 Újezd (1 334) 14,5 6 Ţelechovice (215) 12,7 1 Dubčany (207) 17,4 8 Cholina (646) 13,2 2 Loučka (219) 14,1 1 Olbramice (221) 18,0 10 Slavětín (194) 16,0 6 Libavá (1 257) 14,9 2 Moravský Beroun (3 431) 18,9 12 Norberčany (363) 15,5 5 Pozn.: Tabulka (zejména její poslední sloupec) vychází z měr nezaměstnanosti ke konci kalendářních měsíců roku Za zvýšenou míru nezaměstnanosti povaţujeme míru nezaměstnanosti vyšší neţ 1,5 násobek míry nezaměstnanosti v okrese Olomouc za daný měsíc. 31

32 4. Cizinci na trhu práce 4.1. Cizinci, informace podle 98 Na trhu práce v okrese Olomouc došlo v roce 2010 k mírnému zvýšení počtu pracujících cizinců. Na konci roku 2010 bylo v legálním pracovním poměru celkem 87 cizinců, z toho 13 ţen. Ve srovnání s rokem 2009 se počet vydaných pracovních povolení zvýšil o 13 (tj. o 18 %). Tento nárůst byl způsoben zejména příjezdem amerických odborníků, kteří pomáhali ve společnosti Honeywell Aerospace Olomouc zprovoznit technologie převezené z mateřského podniku v USA. Podle 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nepotřebují někteří cizinci pro výkon práce pracovní povolení, ale jejich zaměstnavatelé vyplňují pouze tzv. informační karty (jedná se o cizince s trvalým pobytem v ČR, azylanty, krátkodobé pracovníky, studenty apod.). Na konci roku 2010 jsme na ÚP v Olomouci evidovali celkem 209 těchto cizinců. V početním zastoupení jednotlivých států stále převaţují občané Ukrajiny a Vietnamu. Vykonávají převáţně zaměstnání, která jsou pro české občany málo atraktivní, případně nedostatková na trhu práce (zejména ve stavebnictví a pohostinství). Občané ostatních států tvoří marginální skupinu, v níţ jsou zastoupeny především profese technických a odborných pracovníků, specialistů a manaţerů firem a dále lektorů. Počty vydaných povolení podle státní příslušnosti a profese (včetně informace dle 98) Stát Počet cizinců Profese Počet cizinců Ukrajina 112 technický pracovník 43 Vietnam 30 vedoucí pracovník 19 USA 28 učitel, lektor 16 Rusko 14 kuchař 29 Japonsko 13 tesař stavební Občané EU, EHP a Švýcarska Pracujících občanů EU (tj. včetně Slováků), EHP, Švýcarska bylo k celkem evidováno v našem okrese (z toho 366 ţen), coţ představuje meziroční nárůst o 21 %. Na konci roku 2010 bylo registrováno v našem okrese zaměstnávaných Slováků (z toho 305 ţen), kteří tvoří téměř čtyři pětiny všech zaměstnávaných občanů EU. Druhou nejpočetnější skupinou byli občané Polska (134), s odstupem se dále na trhu práce v okrese Olomouc objevují i občané Bulharska (47) a Rumunska (47). Slovenští občané nachází uplatnění především u strojírenských firem (svářeči, zámečníci, pomocní dělníci), v zemědělství a stavebnictví; částečně také ve sluţbách, zdravotnictví, administrativě apod. Rozdělení zahraničních pracovníků podle způsobu evidence Zaměstnaní cizinci stav k zaměstnaní s pracovním povolením informace o zaměstnání podle 98 písm. a) aţ e), j), k) občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska celkem cizích státních příslušníků v postavení zaměstnanců Meziročně se počet všech legálně pracujících cizích státních příslušníků (včetně zemí EU) v okrese Olomouc zvýšil o 21 %. 32

33 5. Kontrolní činnost Kontrolní činnost úřadu práce je zakotvena v části sedmé zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ). Úřad práce kontroluje dodrţování pracovněprávních předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (zákon č. 118/2000 Sb.). Úřad práce je rovněţ oprávněn kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Postup úřadu práce při výkonu kontrolní činnosti se řídí v prvé řadě ustanoveními 125 aţ 141 zákona o zaměstnanosti a dále ustanoveními 8 aţ 26 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Oprávnění kontrolovat se vztahuje na všechny právnické a fyzické osoby, a to i v případě, ţe prohlašují, ţe nikoho nezaměstnávají. Kontrolní pravomoc platí stejnou měrou pro sféru podnikatelskou, rozpočtovou i příspěvkovou. Za zjištěné přestupky, resp. správní delikty mohly být ve sledovaném období uloţeny pokuty aţ do výše 5 milionů Kč, a to podle konkrétních zjištění. Za neposkytnutí součinnosti kontrolním pracovníkům můţe být uloţena pořádková pokuta do výše 50 tisíc Kč. V oblasti kontroly vyuţívání úřadem práce poskytnutých veřejných finančních prostředků, zejména v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, postupuje úřad práce podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finanční kontrole ). V oblasti kontroly správnosti a úplnosti podkladů potřebných k posuzování nároku na dávky státní sociální podpory při potvrzování výše příjmu osob, které jsou oprávněnými a společně posuzovanými osobami, postupuje úřad práce podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní sociální podpoře ). Za zjištěné správní delikty mohly být ve sledovaném období uloţeny pokuty aţ do výše 250 tisíc Kč, a to podle konkrétních zjištění. Za neposkytnutí součinnosti kontrolním pracovníkům můţe být uloţena pořádková pokuta do výše 2 tisíce Kč. Kontrolní činnost úřadu práce v roce 2010 byla realizována na základě sestavovaného plánu kontrolní činnosti. Operativně byly do plánu kontrol zařazovány také kontroly prováděné na základě podnětů. Přednost byla vţdy dána tomu, kde problémy se jevily časově naléhavé a kde existovalo nebezpečí prohlubování (např. v případě podnětů na výkon nelegální práce). Oblasti činnosti kontrolního oddělení: 1. Pracovněprávní předpisy Ve sledovaném období bylo provedeno celkem 101 státních kontrol - v 43 případech byla pravomocně uloţena pokuta za porušení pracovněprávních předpisů. Celková výše uloţených pokut za toto období činila Kč. V dalších případech nebylo k správní řízení ukončeno vydáním pravomocného rozhodnutí a výše těchto pokut se promítne ve statistice následujícího období. Nejvíce porušení pracovněprávních předpisů bylo zjištěno v soukromém sektoru v malých firmách do 25 zaměstnanců - této kategorii zaměstnavatelů byl uloţen i nejvyšší objem pokut. Úřad práce kaţdoročně obdrţí řadu písemných podnětů ke kontrole týkajících se především nelegálního zaměstnávání občanů. K těmto písemným podnětům byla přijímána také telefonická anonymní sdělení upozorňující na nelegálně vykonávanou práci, zejména uchazeči o zaměstnání. Všechna tato sdělení, pokud byla dostatečně konkrétní, byla operativně řešena kontrolním šetřením na místě. V mnoha případech se potvrdil výkon práce občana bez uzavření pracovněprávní nebo jiné smlouvy. V těchto případech bylo se zaměstnavatelem zahájeno správní řízení a byla mu uloţena pokuta. V odůvodněných 33

34 případech je ukládána i pokuta za přestupek fyzické osobě konající nelegální práci. Mezi nejčastější kontrolní zjištění v oblasti předpisů o zaměstnanosti bylo ve sledovaném období porušení ustanovení: 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel umoţnil fyzické osobě či cizinci výkon nelegální práce, 87 zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel písemně neinformoval příslušný úřad práce o nástupu občana Evropské unie do zaměstnání, 88 zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel písemně neinformoval příslušný úřad práce o nenastoupení cizince, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, do práce, 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel nezaměstnával osoby se zdravotním postiţením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců stanoveném zákonem o zaměstnanosti, 66 zákona o zaměstnanosti, kdy agentura práce neuzavřela s uţivatelem dohodu o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce písemně, popř. ţe dohoda agentury práce s uţivatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce nebyla uzavřena podle zvláštního právního předpisu, 4 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel při uplatňování práva na zaměstnání postupoval v rozporu se zákazem diskriminace. Základní údaje o kontrolách provedených v roce 2010 Z toho Celkem Veřejná správa Firmy do 25 zaměstnanců Firmy zaměstnanců Firmy nad 250 zaměstnanců Státní podnik Počet kontrol Počet kontrol, kde nebyly zjištěny nedostatky Počet uloţených pokut Celková výše pokut v Kč Poznámka: při jednotlivých kontrolních akcích se jednotlivé aspekty kontrolní činnosti vzájemně prolínají, tzn. ţe v rámci jedné kontroly byly šetřeny různé oblasti komplexně Nejzávaţnějším a nejčastějším porušením v této oblasti pak bylo nelegální zaměstnávání jednak tuzemských občanů (mezi nimi i uchazečů o zaměstnání) a jednak cizinců. Z celkového počtu 43 uloţených pokut byla v 14 případech uloţena zaměstnavateli pokuta právě za to, ţe fyzické osobě či cizinci byl umoţněn výkon nelegální práce. Zaměstnavatelům za porušení tohoto ustanovení zákona o zaměstnanosti byly uloţeny pokuty v celkové výši Kč. Ve třech případech byla uloţena pokuta fyzické osobě za to, ţe nelegální práci vykonávala (dohromady ve výši Kč). 2. Výkon následných veřejnosprávních finančních kontrol Tato kontrola vychází z ustanovení zákona o finanční kontrole. Úřad práce jako poskytovatel veřejné finanční podpory (dále jen příspěvek ) následně zkoumá a vyhodnocuje, zda příjemce takového příspěvku splnil všechny stanovené povinnosti. Mimo to je předmětem těchto kontrol i poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením dle ustanovení 78 zákona o zaměstnanosti a kontrola příspěvku na úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Ve sledovaném období bylo kontrolním oddělením provedeno celkem 21 následných veřejnosprávních finančních kontrol. 34

35 V pěti případech se jednalo o příjemce příspěvku, se kterými byly dohody uzavřeny na zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti a kde byly příspěvky vyplaceny jednorázově předem. V 15 případech se jednalo o příjemce příspěvků, se kterými byly uzavřeny v roce 2009 dohody o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu. Dále byla provedena jedna kontrola dohody o odborném rozvoji zaměstnanců a poskytnutí příspěvků v rámci projektu Vzdělávejte se!. Vedle těchto kontrol se úřad práce v roce 2010 zaměřil při veřejnosprávních finančních kontrolách i na kontrolu poskytnutých příspěvků dle ustanovení 78 zákona o zaměstnanosti. O tento příspěvek mohou poţádat zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více neţ 50 % osob se zdravotním postiţením z celkového počtu svých zaměstnanců. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě ţádosti zaměstnavatele. Ve sledovaném období byla provedena kontrola celkem 31 poskytnutých příspěvků, přičemţ v 12 případech bylo zjištěno, ţe zaměstnavateli byl vyplacen na základě nesprávných údajů příspěvek ve vyšší částce, neţ jaký mu náleţel. Zaměstnavatelům bylo vyplaceno více o Kč. 3. Kontrola správnosti a úplnosti podkladů pro posuzování nároku na dávky státní sociální podpory Tato kontrola vychází z ustanovení zákona o státní sociální podpoře a je zaměřena na kontrolu správnosti a úplnosti podkladů potřebných k posuzování nároku na dávky sociální podpory při potvrzování výše příjmu osob, které jsou oprávněnými a společně posuzovanými osobami. Ve sledovaném období byly v této oblasti provedeny tři kontroly. 35

36 6.1. Strategie APZ 6. Aktivní politika zaměstnanosti Úřad práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti spolupracuje se zaměstnavateli, novými investory a řadou institucí, například Olomouckým krajem, Magistrátem města Olomouce, Regionální agenturou pro rozvoj Střední Moravy, odborovými organizacemi a dalšími. Pravidelně vydává měsíční zpravodaj o situaci na trhu práce a realizuje další aktivity, jimiţ se účastní dění v regionu, získává a poskytuje informace. Kromě udrţování zavedených kontaktů s významnými institucemi ovlivňujícími trh práce uspořádal v uplynulém roce Úřad práce v Olomouci přímo na půdě úřadu seminář s cílem posílit aktivní spolupráci se zaměstnavateli. Smyslem tohoto setkání bylo, aby zaměstnavatelé obdrţeli komplexní informační servis o všech dotačních moţnostech ze strany úřadu práce. Hovořilo se zde nejen o národní APZ, ale pozornost byla zaměřena i na nástroje spolufinancované z evropských strukturálních fondů, tj. na národní i regionální individuální projekty. Vzhledem k tomu, ţe cílová skupina zaměstnavatelů spadala do kategorie zaměstnávající více neţ 25 zaměstnanců, úřad práce vyuţil tohoto setkání i pro posílení povědomí o zaměstnávání zdravotně postiţených a s tím souvisejícím 81 zákona o zaměstnanosti (povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postiţením). Seminář účastníkům poskytl aktuální informace o problematice zdravotně handicapovaných uchazečů o zaměstnání, kteří dlouhodobě patří k nejohroţenější skupině na trhu práce, včetně příkladů dobré praxe. Nedílnou součástí prezentace byla snaha dostat do povědomí zástupců zaměstnavatelů co moţná nejvíce informací o moţnostech Integrovaného portálu MPSV, jako vhodného pomocníka a prostředníka pro spolupráci s úřady práce. Úřad práce zpracovává a zveřejňuje vlastní Strategii aktivní politiky zaměstnanosti, která definuje APZ v uţším pojetí. Dokument slouţí nejen pro stanovení pravidel poskytování příspěvků z APZ pro úřad, ale otevírá prostor široké veřejnosti, aby si sama vytvořila jasnou představu o tom, jaké moţnosti úřad práce nabízí. Strategie Úřadu práce v Olomouci zrcadlila poţadavky MPSV na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010 prostřednictvím úřadů práce, ale v obecných podmínkách při poskytování příspěvků vyjádřila také svůj postoj k zamýšlené výši nabízené mzdy a nekolidujícímu zaměstnání: ÚP nepodpořil pracovní místa, na kterých zaměstnavatel podle informací poskytnutých ÚP hodlal vyplácet mzdu rovnající se minimální úrovni zaručené mzdy pro daný druh práce; takové ţádosti byly schváleny s podmínkou, ţe mzda bude nad minimální úroveň zaručené mzdy pro daný druh práce navýšena nejméně o 1000 Kč. Úřad práce nevnímal jako svou prioritu podporu uchazečů o zaměstnání, kteří u ţadatele anebo ve firmách provázaných s tímto ţadatelem pracovali bezprostředně před evidencí anebo v průběhu evidence na úřadu práce (tzv. nekolidující zaměstnání). Pozornost olomouckého úřadu práce tak byla pro rok 2010 zaměřena zejména na uchazeče o zaměstnání nejvíce znevýhodněné na trhu práce a na zvyšování jejich zaměstnatelnosti, na sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti a na sniţování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti. ÚP odpovědně zvaţoval vhodnost pouţití jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, a to v závislosti na situaci na trhu práce v regionu tak, aby byly prostředky APZ vynakládány co nejefektivněji (za účelem minimalizace případů, kdy je podpořen uchazeč o zaměstnání, který by si pracovní uplatnění nalezl i bez pouţití nástrojů APZ). 36

37 Úřad práce fakticky podporoval nástroji APZ dlouhodobě nezaměstnané (nejméně 5 měsíců evidence) nebo ty, kteří stáli delší dobu mimo trh práce (např. osoby po rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání, kteří nejsou dlouhodobě nezaměstnaní, protoţe přerušili evidenci na ÚP, aniţ se zaměstnali), uchazeče ve věku nad 50 let, se zdravotním postiţením. Podporu si zaslouţili zejména ti uchazeči, u kterých se na trhu práce kumulovalo více znevýhodnění (např. odlehlé místo bydliště se špatnou dopravní obsluţností, nízká nebo málo uplatnitelná kvalifikace, zdravotní omezení). Hlavním cílem bylo vyuţívat a kombinovat nástroje APZ tak, aby pomohly uchazečům o zaměstnání s největšími handicapy na trhu práce. Na klasickou APZ (tj. financovanou pouze ze státního rozpočtu) bylo Úřadu práce v Olomouci na rok 2010 rozpočtováno celkem 36 milionů Kč (původní částka byla 28 milionů Kč, v průběhu roku došlo k navýšení rozpočtu o 8 milionů). V roce 2010 úřad práce přednostně realizoval vybrané nástroje APZ (vyhrazená společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, poradenské sluţby a rekvalifikace) prostřednictvím Evropského sociálního fondu. Z prostředků OP LZZ (Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost) se financovaly 3 NIPy (národní individuální projekty), které jsou vázány stejnou metodikou a pravidly jako nástroje APZ, a to NIP-VPP, NIP-SÚPM a NIP Poradenství a rekvalifikace. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo v roce 2009 první a druhou fázi projektu Vzdělávejte se!, jehoţ cílem je odzkoušení nástroje APZ s pracovním názvem odborný rozvoj. První fáze byla vyhlášena v březnu a probíhala v dubnu aţ červnu Byla financována z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Druhá fáze byla vyhlášena zahájena v srpnu 2009 a byla naplánována aţ do konce roku Byla financována z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost také formou tzv. národního individuálního projektu. Na řešení nezaměstnanosti v roce 2010 se tedy podílely příspěvky nejen v rámci klasické APZ, ale také finanční prostředky poskytované z Evropského sociálního fondu. Je jisté, ţe bez finanční podpory z úřadu práce by značná část pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání v situaci, kdy významný počet zaměstnavatelů řeší následky hospodářské krize, nevznikla Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) Příspěvek na SÚPM u zaměstnavatele (včetně OP LZZ SÚPM) SÚPM + OP LZZ - SÚPM Rok Vytvořená místa Umístění uchazeči V průběhu roku 2010 bylo u zaměstnavatelů finančně podpořeno celkem 647 zřízených nebo vyhrazených společensky účelných pracovních míst. Z tohoto celkového počtu bylo 268 uchazečů o zaměstnání podpořeno z OP LZZ, projektu NIP - SÚPM, který byl spolufinancován ESF (popsáno v kapitole 6.1.), svým charakterem odpovídá vyhrazeným SÚPM. V 368 případech poskytl úřad práce příspěvek na úhradu mzdových nákladů a v 11 případech příspěvek na úhradu nákladů spojených se zřízením společensky účelného pracovního místa z klasické APZ. 37

38 V porovnání s rokem 2009 došlo v roce 2010 k nárůstu počtu podpořených pracovních míst vyhrazených SÚPM o 276, který lze vysvětlit kompenzací finančních problémů na straně zaměstnavatelů zaměstnáváním dotované pracovní síly z úřadu práce. I přes navýšení počtu poskytnutých příspěvků na podporu společensky účelných pracovních míst úřad práce důsledně sleduje, zda na trhu práce nejsou v poţadované profesi jiná volná pracovní místa, na které by bylo moţné umístit uchazeče bez poskytnutí dotace. Pečlivě se zkoumá, zda ţadatel o dotaci není dluţníkem státu, úřadu práce nebo zda u něj v poslední době nebylo zjištěno porušování zákona o zaměstnanosti a souvisejících předpisů. Příspěvky na vyhrazení nebo na zřízení nového SÚPM byly poskytnuty zaměstnavatelům, kteří výhradně zaměstnali nezaměstnané osoby znevýhodněné na trhu práce. Jednalo se zejména o osoby zdravotně postiţené, dlouhodobě nezaměstnané s délkou evidence přesahující 5 měsíců, absolventy škol, mladistvé se základním vzděláním a uchazeče o zaměstnání s problematickými dojezdovými moţnostmi z místa bydliště (často šlo o uchazeče z regionů postiţených vysokou mírou nezaměstnanosti). Dlouhodobě patří mezi nejvíce ohroţené uchazeče ty osoby, které nedisponují na trhu práce poţadovaným oborem kvalifikace a dále ty, které překročily věkovou hranici 50let Příspěvek na zřízení SÚPM za účelem výkonu SVČ Společensky účelné pracovní místo zřízené uchazečem o zaměstnání chápe úřad práce jako formu podpory vzniku nových pracovních příleţitostí s potenciálním multiplikačním efektem. Proto je před zahájením podnikání ochoten podpořit jednotlivé ţadatele i s moţností absolvovat rekvalifikační kurz, zaměřený na zakládání malých a středních podniků. V roce 2010 bylo kladně vyřízeno 119 ţádostí o zřízení SÚPM uchazečem o zaměstnání (meziroční nárůst o 102 %) včetně poskytnutí finančního příspěvku a to z celkového počtu 216 podaných ţádostí, kterými se úřad práce zabýval. Průměrná výše finančního příspěvku na zřízení SÚPM uchazečem o zaměstnání pro jednoho ţadatele činila Kč. Společensky účelná pracovní místa při SVČ Předmět podnikání rok 2010 rok 2009 Muţi Ţeny Celkem Celkem obchodní činnost sluţby výroba Celkem Úřad práce v Olomouci si klade jako prioritu podporovat pouze ty z předkládaných podnikatelských záměrů, které mají šanci v tvrdé konkurenci obstát. Finanční podpora záměrům výrazně nepřipraveným nebo riskantním nebyla schválena Příspěvek na zapracování V roce 2010 bylo schváleno 44 příspěvků v celkové částce Kč. Jedná se o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, na základě kterého můţe být poskytnut příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává nově přijatého zaměstnance. Příspěvek je poskytován nejen současně s příspěvkem na vyhrazení SÚPM, ale také samostatně. 38

39 Klienti, které jsme u ţádajícího zaměstnavatele zpravidla podporovali, byli především absolventi škol, kteří zároveň museli splňovat kritéria dle 33 zákona o zaměstnanosti pro uchazeče, kterým se věnuje zvýšená péče Veřejně prospěšné práce (včetně vybraných projektů ESF) VPP + OP LZZ - VPP Rok Vytvořená místa Umístění uchazeči VPP jsou krátkodobé pracovní příleţitosti, které zřizuje zaměstnavatel ve spolupráci s úřadem práce. Jsou určeny přednostně pro dlouhodobě nezaměstnané a pro ty uchazeče o zaměstnání, kteří ze zdravotních, sociálních a jiných důvodů obtíţně získávají odpovídající pracovní uplatnění. Tyto nekvalifikované práce spočívají v údrţbě veřejných prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov nejčastěji ve prospěch obcí. V roce 2010 umístil úřad práce celkem 365 uchazečů o zaměstnání formou veřejně prospěšných prací (VPP) z národní APZ a z OP LZZ prostřednictvím projektu NIP-VPP (viz kapitola 6.1.). Osoby, které byly úřadem práce v Olomouci umístěny na VPP, vykonávaly především pomocné práce při úklidu komunikací, veřejných prostranství a údrţby zeleně. Uchazeči mohou na VPP vykonávat i pomocné práce v oblasti sociální péče a prevence a dalších obecně prospěšné činnosti. Takové pracovní příleţitosti někteří ze ţadatelů kaţdoročně vytvářejí a dávají tak nezaměstnaným spoluobčanům prostor smysluplně pomáhat i v sociální sféře Příspěvek na zřízení a provoz CHPD a CHPM V roce 2010 byl schválen finanční příspěvek na provoz 50 jiţ zřízených nebo vyhrazených míst ať jiţ samostatných chráněných pracovních míst, nebo míst vytvořených v rámci chráněných dílen. Příspěvek na provoz chráněných pracovních dílen a míst obdrţeli zaměstnavatelé v celkové výši Kč. Příspěvek na zřízení CHPD, CHPM a CHPM SVČ byl ţadatelům schválen v celkové výši Kč. Počet míst zřízených formou chráněných dílen a pracovišť se řídí především poptávkou zaměstnavatelů. ÚP ovšem odmítá zřizovat taková místa, která nejsou s ohledem na charakter práce a pracovní podmínky pro osoby se zdravotním postiţením výslovně vhodná a to z toho důvodu, ţe v minulosti často docházelo ke komplikacím při znovuobsazování těchto míst dalšími uchazeči Příspěvek zaměstnavatelům s více neţ 50 % zaměstnanců se zdravotním postiţením ( 78 zákona o zaměstnanosti) Příspěvkem poskytovaným podle 78 zákona číslo 435/2004 Sb. o zaměstnanosti podpořil v roce 2010 úřad práce 42 zaměstnavatelů. Na tento příspěvek bylo pouţito celkem více neţ 170 milionů korun a bylo podpořeno celkem míst. 39

40 V porovnání s rokem 2009 jsme v této poloţce zaznamenali navýšení nejen výdajů, ale i počtu podpořených zaměstnanců. Tento příspěvek není nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti a při splnění podmínek uvedených v zákoně o zaměstnanosti na něj zaměstnavateli vzniká právní nárok. To znamená, ţe úřad práce v podstatě nemůţe ovlivnit ani počet podpořených míst, ani objem vyplacených prostředků Kontrolní činnost v APZ Je samozřejmostí, ţe oddělení APZ ověřuje správnost a úplnost všech dokladů, které ţadatelé předkládají a posuzuje rizika plánované realizace aktivit, a to jak ve vztahu k ţadateli, tak i uchazeči o zaměstnání. V případě ţádostí o příspěvky na vytvoření nových SÚPM a u SÚPM SVČ se předběţná kontrola provádí v místě budoucího podnikání či zamýšlené investice, jejímţ účelem je minimalizace rizika v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků ze státního rozpočtu. Další kontrolní činnost je vykonávána v souladu s plánem kontrolní činnosti oddělení APZ, která zahrnuje provádění průběţných kontrol u příjemců dotací na vytvoření nových SÚPM a SÚPM SVČ. V roce 2010 takto oddělení APZ realizovalo 128 kontrol. V rámci odboru Speciálního poradenství bylo v roce 2010 provedeno 22 průběţných kontrol u vzdělávacích zařízení, která pro úřad práce realizovala rekvalifikace (popř. poradenské činnosti) na základě pověření ke kontrole. Kontrolami nebylo zjištěno ţádné porušení. U zaměstnavatelů, kteří byli zařazeni do projektu Vzdělávejte se!, proběhlo 10 kontrol Rekvalifikace a poradenské činnosti Nejčastěji vyuţívanými nástroji APZ jsou poradenské činnosti, hned za nimi (i kdyţ s velkým odstupem) následují rekvalifikace. Rekvalifikace probíhají s cílem změnit nebo doplnit, případně rozšířit kvalifikaci nezaměstnaných (ale v určitých případech i zaměstnanců) tak, aby byla uplatnitelnější na trhu práce. Poradenské činnosti jsou zejména přípravou k hledání zaměstnání. Pomáhají určit, jakou práci by konkrétní osoba mohla reálně na trhu práce získat (a současně ji skutečně mohla zastat) a soustřeďují energii nezaměstnaných na efektivní hledání takového zaměstnání. Rekvalifikace a poradenské činnosti jsou dostupné především uchazečům, ale také zájemcům o zaměstnání. Rekvalifikace můţe být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců Rekvalifikace zaměstnanců V roce 2009 se realizovalo 14 zaměstnaneckých rekvalifikací pro 21 zaměstnanců, v roce 2010 jiţ bylo do 24 zaměstnaneckých rekvalifikací zapojeno 63 zaměstnanců (vůbec nejvyšší roční hodnota od vzniku úřadu práce). Ţádosti podalo pouze 11 zaměstnavatelů (tj. ţádali opakovaně, nebo současně o více různých rekvalifikací). Z rozpočtu aktivní politiky zaměstnanosti bylo čerpáno na zaměstnanecké rekvalifikace Kč. Nárůst počtu zaměstnaneckých rekvalifikací je poměrně překvapivý s ohledem na fakt, ţe velká část poptávky zaměstnavatelů po vzdělávání zaměstnanců byla pokryta finančními prostředky z projektu Vzdělávejte se!, který nabízel výhodnější podmínky 40

41 (bylo moţné poskytnout nejen úhradu kurzovného, ale také přispět na související mzdové náklady a cestovní náhrady). Zaměstnavatelé poţadovali pro své zaměstnance rozšíření kvalifikace v oblastech: výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, svařování, řízení motorových vozidel, obsluha stavebních strojů a obsluha CNC strojů Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání V roce 2010 bylo zahájeno celkem rekvalifikací uchazečů o zaměstnání, tzn. oproti roku 2009 se počet rekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání více neţ zdvojnásobil. Tento vývoj byl logickou reakcí na situaci na trhu práce (růst míry nezaměstnanosti, podílu dlouhodobě nezaměstnaných a velmi nízký počet hlášených volných míst), která zaměstnavatelům umoţnila zvyšovat jejich poţadavky na zaměstnance. Drtivá většina rekvalifikací byla ukončena úspěšně, případně pokračovala i v roce Z předčasně ukončených rekvalifikací pouze 14 skončilo ze strany uchazeče o zaměstnání a současně bez váţných důvodů. V 41 případě byla rekvalifikace ukončena z váţných osobních důvodů (většinou zdravotních), ve 35 případech pak nástupem studia nebo zaměstnání. U závěrečných zkoušek neuspělo 27 účastníků rekvalifikací. Struktura zahájených rekvalifikací zůstává obdobná jako v předcházejících letech. Uchazeči o zaměstnání mají tradičně největší zájem o kurzy v oblasti obsluhy osobního počítače, účetnictví, obsluhy motorového vozíku, a o získání řidičských a svářečských průkazů. Uskutečněné rekvalifikační kurzy a počty účastníků Rekvalifikační kurz Počet uchazečů Obsluha PC základ. a rozšířená, programátor, správce počítač. sítě 415 Účetnictví, daňový specialista, mzdové účetnictví 179 Řidič motorových vozíků 116 Řidičský průkaz, vstupní školení k získání profesního průkazu 109 Svářečský průkaz 96 Pracovník pro sociální péči 75 Administrativní práce, technicko-administrativní práce 55 Operátor call centra 39 Základy podnikání 36 Projektový manager 29 Všeobecný sanitář 26 Elektrotechnické práce 23 Manikúra, pedikúra 22 Masér 20 Skladový logistik 15 Obsluha stavebních strojů 18 Obsluha CNC strojů 11 Kosmetické práce 14 Hostinská činnost, kuchařské práce 8 Prodavačské práce 7 Pomocný stavební dělník 5 Holičské práce 4 Obsluha motorové pily a křovinořezu 4 41

42 Rekvalifikační kurz Počet uchazečů Zednické práce 4 Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví 1 Instruktor fitcentra 1 Insolvenční správce 1 Osoba odborně způsobilá na úseku poţární ochrany 1 Florista (vazba květin) 1 Správa majetku a provoz budov 1 Kurz pro výkon obecných zemědělských činností 1 Lektor 1 CELKEM Celkově bylo na rekvalifikace uchazečů o zaměstnání v roce 2010 vynaloţeno (tj. na sluţby rekvalifikačních zařízení, cestovné uchazečů o zaměstnání, jejich ubytovné, a na lékařská vyjádření ke vhodnosti zvolené rekvalifikace) korun. Většina rekvalifikací byla hrazena z národního individuálního projektu Poradenství a rekvalifikace, z něhoţ bylo za tímto účelem čerpáno celkem korun. Zbylých korun bylo vynaloţeno z rozpočtu na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti. Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání, rekvalifikace zaměstnanců Ukazatel rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 1) rekvalifikace zájemců o zaměstnání počet zájemců zařazených do rekvalifikací 0 2 rekvalifikaci ukončilo celkem 0 2 z toho úspěšně 0 2 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci 0 2 Rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně ) tzn. do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace Poradenské činnosti (speciální poradenství) Poradenské činnosti zajišťuje úřad práce (s ohledem na svou kapacitu, která je variabilní podle situace na trhu práce) vlastními zaměstnanci a zčásti nákupem sluţeb. S ohledem na vývoj nezaměstnanosti v letech 2009 a 2010 (zejména na růst podílu dlouhodobé nezaměstnanosti) kladl ÚP důraz na zajištění poradenských činností dodavatelským způsobem. Usiloval o rozšíření spektra nabídky (zkoušel nové podoby 42

43 poradenských činností pro cílové skupiny, které jsou ohroţené na trhu práce) a pokrýval rostoucí zájem o speciální poradenství ze strany klientů. Poradenské činnosti Název poradenské činnosti Počet účastníků Vstupní jednorázové poradenství pro nové uchazeče (E) Skupinové jednorázové poradenství ke způsobu hledání zaměstnání (2009) / Skupinové jednorázové poradenství k volbě poradenských činností z nabídky úřadu práce (2010) Psychologické poradenství při hledání zaměstnání Poradenství pro volbu povolání pro skupiny (školní třídy) 67 tříd ZŠ 37 tříd SŠ 65 tříd ZŠ 35 tříd SŠ Poradenství pro volbu nebo změnu povolání Poradenství pro ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností příprava k sepsání individuálního akčního plánu (jednorázové poradenství) (E) Výcvik v základních dovednostech potřebných při hledání zaměstnání (E) Diagnostika COMDI (pro dělnická povolání) (E) Podporované zaměstnávání (pro zdravotně postiţené) (E) 10 8 Job club pomalu ale jistě (pro psychicky nemocné) (E) 0 5 Profesní reorientace bývalých zaměstnanců Armády ČR (E) 0 13 Individuální poradenství s prvky koučování (E) 0 33 Job club (E) 0 97 Motivační kurz (poradenství pro ohroţené skupiny) (E) Celkem * * v tom nezapočítán počet tříd ZŠ a SŠ, které prošly poradenstvím k volbě povolání, zajišťovaným informačním a poradenským střediskem pro volbu povolání. (E) poradenství je zajištěno ve spolupráci s externím dodavatelem Většina poradenských sluţeb byla poskytována uchazečům o zaměstnání. Výjimkou jsou sluţby informačního a poradenského střediska pro volbu povolání, které jsou adresovány široké veřejnosti. Pro veřejnost bylo určeno i skupinové poradenství ke způsobu hledání zaměstnání, realizované v roce 2009 (v roce 2010 bylo, s ohledem na rostoucí míru nezaměstnanosti, nahrazeno jinou aktivitou, určenou uchazečům o zaměstnání). Krátkodobé poradenské činnosti mají převáţně informační charakter, tj. nabízejí uchazečům o zaměstnání, případně i zájemcům o zaměstnání a veřejnosti cesty, jak řešit vlastní nezaměstnanost (jak se zorientovat na trhu práce, jak posoudit, které místo je vhodné, jak hledat další moţnosti pracovního uplatnění, kdyţ se nedaří realizovat původní představu, jak vyhledávat volná místa, která nejsou zveřejňována, jak jednat se zaměstnavatelem). Opakovaná práce s uchazeči o zaměstnání v oblasti poradenství je zaměřena zejména na pomoc při novém posouzení vlastní situace na trhu práce a na podporu a zplnomocnění ke změně přístupu a k hledání konkrétního řešení vlastní nezaměstnanosti. Na realizaci poradenských činností nakupovaných od externích dodavatelů bylo v roce 2010 vynaloţeno celkem korun (náklady odborných zařízení a cestovné uchazečů o zaměstnání do poradenských činností). Z NIP-u Poradenství a rekvalifikace bylo za tímto účelem čerpáno korun, z rozpočtu na tzv. APZ pak korun. Poznámka: tato kapitola nezohledňovala poradenství, které je běţně poskytováno všem uchazečům a zájemcům o zaměstnání jako součást zprostředkování zaměstnání. 43

44 6.9. Realizace APZ za rok 2010 přehled Nástroj APZ VPP VPP - OP LZZ Příspěvek na zapracování Celkem UoZ z toho: Počet % Počet % Ţeny 21 40, , ,6 UoZ nad 5 měsíců 47 90, , ,5 UoZ do 20 let , ,3 UoZ nad 50 let 21 40, ,7 0 0 Péče o dítě do 15 l. 3 5,8 *** Nástroj APZ SÚPM - OP SÚPM - SÚPM LZZ zřízená SÚPM - SVČ Celkem UoZ z toho: Počet % Počet % Počet % Počet % Ţeny , ,6 8 50, ,7 UoZ nad 5 měsíců , , , ,6 UoZ do 20 let 12 3,3 12 4,5 3 18,8 5 4,2 UoZ nad 50 let 60 16, ,4 1 6,3 11 9,2 Péče o dítě do 15 l. 20 5,4 *** ,2 Nástroj APZ Rekvalifikace* Poradenství* CHPD a CHPM CHPD a CHPM zřízení** provozní náklady Celkem UoZ z toho: Počet % Počet % Počet % Počet % Ţeny , ,1 2 33,3 0 0 UoZ nad 5 měsíců , ,4 2 33,3 0 0 UoZ do 20 let 38 2, , UoZ nad 50 let , ,5 1 16,7 0 0 Péče o dítě do 15l. 82 6, , * bez rekvalifikací a poradenských činností financovaných z ESF ** včetně SVČ *** nelze zjistit Podle Normativní instrukce č. 36/2009 vydané MPSV (Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010) vyuţíval úřad práce rekvalifikace především k pomoci uchazečům o zaměstnání znevýhodněným na trhu práce. Poradenské činnosti mj. zaměřil na pomoc při adekvátním posouzení jejich moţností na trhu práce a jejich strategií hledání práce. Tam, kde to bylo moţné, preferoval umístění se stávající kvalifikací nebo umístění po rozšíření / prohloubení stávající kvalifikace před úplnou změnou kvalifikace. Výjimkou byly poţadavky některých zaměstnavatelů na obsazení konkrétních pracovních míst s podmínkou rekvalifikace (v roce 2010 šlo především o místa operátorů call centra). V těchto případech úřad práce zjišťoval poţadavky zaměstnavatelů a rekvalifikace následně nabízel vhodným uchazečům o zaměstnání. U nástrojů určených k umístění uchazečů o zaměstnání úřad práce zaměřil svou pozornost na klienty nejvíce znevýhodněné na trhu práce; tzn., ţe nástroji a opatřeními APZ úřad práce podporoval ty uchazeče o zaměstnání, kteří pro své individuální charakteristiky nemohli bez pouţití nástroje APZ nalézt vhodné zaměstnání. Jednalo se především o tyto kategorie uchazečů: - uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidováni úřadem práce déle neţ 5 měsíců, - uchazeče o zaměstnání v případech, kdy ÚP usoudí, ţe bez pouţití nástroje APZ by uchazeč pětiměsíční délky evidence dosáhl v těchto případech ÚP kladl důraz především 44

45 na podporu uchazečů o zaměstnání spadajících do některé z kategorií uvedené v 33 zákona o zaměstnanosti tj.: 1) uchazeče o zaměstnání ve věku do 20 let, 2) uchazeče o zaměstnání ve věku nad 50 let, 3) ţeny, 4) dlouhodobě nezaměstnané (tj. v evidenci ÚP déle neţ 5 měsíců), 5) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, 6) osoby dotčené současnou hospodářskou recesí. S ohledem na tento pokyn a strategii APZ byla podpora z prostředků APZ zacílena na výše uvedené skupiny se zohledněním situace na trhu práce (vysoká nezaměstnanost a pokles pracovních míst). V podmínkách, kdy nabídka na trhu práce mnohonásobně převyšuje poptávku, se výborně osvědčuje tvorba VPP. Na vytvoření pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací se podařilo umístit výhradně osoby dlouhodobě nezaměstnané a s kumulací handicapů. SÚPM (zejména vyhrazená SÚPM), byla v roce 2010 nejvyuţívanějším nástrojem. Motivační výše příspěvku a minimální administrativní náročnost spojená s jeho pouţitím vytvářejí pro zaměstnavatele podmínky, za kterých jsou ochotni přijmout i uchazeče o zaměstnání výrazně znevýhodněné na trhu práce. Poměrně často se daří na tento nástroj umístit i osoby se zdravotním postiţením, coţ úřad povaţuje za úspěch, protoţe míst, která jsou skutečně přizpůsobena potřebám těchto osob, je v databázi úřadu práce absolutní nedostatek. Oproti roku 2009 podstatně vzrostl zájem ze strany uchazečů o zaměstnání o příspěvek na zřízení SÚPM za účelem výkonu SVČ a to o 60 UoZ. Je zřejmé, ţe prostřednictvím APZ byly zmírněny následky finanční krize, kterou pocítila a bohuţel neustále zaţívá většina zaměstnavatelů. Bez finanční výpomoci ze strany úřadu práce by pravděpodobně značná část pracovních míst vůbec nevznikla. Zvláštní postavení v rámci APZ má pilotní nástroj APZ Odborný rozvoj, realizovaný v rámci projektu Vzdělávejte se!, zaměřený na prevenci nezaměstnanosti, který v době zasaţení ekonomiky důsledky světové finanční krize sniţoval náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu a současně zvyšoval kvalifikaci pracovní síly a tím i její uplatnitelnost na trhu práce (podrobněji viz následující kapitola) Projekt Vzdělávejte se! 2. fáze Projekt Vzdělávejte se!, jehoţ druhá fáze byla fakticky ukončena ke , ale jehoţ administrace pokračuje aţ do , byl určen firmám zasaţeným ekonomickou krizí a jeho cílem byla substituce části nezaměstnanosti dotovanou zaměstnaností spojenou se školením zaměstnanců podle aktuálních a prognózovaných potřeb zaměstnavatelů. Umoţňoval zaměstnavatelům získat pro své zaměstnance finanční prostředky na realizaci vzdělávacích aktivit a zároveň finanční prostředky na úhradu mzdových nákladů za dobu, kdy vzdělávací aktivita probíhala, a cestovních náhrad, které byly nezbytné pro účast ve vzdělávacích aktivitách. Projekt proběhl ve dvou fázích v roce 2009 probíhaly 1. a 2. fáze, které fakticky pokryly 7 měsíců kalendářního roku, v roce 2010 probíhala pouze 2. fáze, která však trvala celý rok. Zájem podnikatelského sektoru o projekt souvisel s mírou zasaţení firem okresu ekonomickou krizí, tj. byl největší v roce 2009 a cca od 2. čtvrtletí roku 2010 pomalu a nestejnoměrně klesal. Do obou fází projektu se v roce 2009 zapojilo celkem zaměstnanců, do 2. fáze projektu v roce 2010 pak nově vstoupilo dalších 1202 zaměstnanců 45

46 (skutečný počet zapojených osob je niţší, protoţe někteří zaměstnanci se zúčastnili dvou nebo více kurzů). Výstupy projektu Vzdělávejte se! 2. fáze, jsou následující: Podaných ţádostí: 355 Schválených ţádostí: 288 (zamítáno bylo v případě, kdy ţadatel nesplnil všechny podmínky projektu, nebo nebylo jasné, jak školení zvýší konkurenceschopnost zaměstnance na trhu práce nebo konkurenceschopnost zaměstnavatele na trzích zboţí a sluţeb) Zapojených zaměstnavatelů: 74 (téměř všichni opakovaně na kaţdý typ školení bylo nutné podat novou ţádost) Zapojených zaměstnanců: 3504 (část z nich opakovaně) Odhad vyplacených finančních prostředků: 30,6 milionů korun (administrace projektu není ukončena). Zkušenosti z realizace projektu: - Většina zaměstnavatelů projekt oceňuje, někteří o něm mluví jako o nejlepším projektu, s jakým se zatím setkali (rychlá pomoc, moţnost čerpat i vyšší finanční částky, viditelný efekt zaměstnavatel nemusel propouštět a současně se zlepšila kvalifikační struktura jeho zaměstnanců). - Zpočátku se do projektu zapojovaly především výrobní firmy (v celém kraji nejvíce strojírenství + další obory podle místní struktury ekonomiky elektrotechnika, zpracování dřeva, potravinářství apod.), později i zaměstnavatelé z oblasti sluţeb. - Zpočátku se objevovaly i plošné ţádosti o proškolení všech zaměstnanců firmy např. v oblasti tzv. štíhlé výroby, počítačových dovedností, sociálních a komunikačních dovedností. Po celou dobu však významnou část ţádostí tvořila nejrůznější školení vázaná na výkon konkrétní profese, od školení k získání či obnově svářečských průkazů, přes obsluhu CNC strojů, marketingové kurzy, aţ po odborné počítačové kurzy. Z dovedností přenosných mezi povoláními se školení nejčasněji orientovala na sociální a komunikační, jazykové, počítačové. - Školení byla uţitečné v těch případech, kdy zaměstnavatel přikládal obdobnou váhu jak školení, tak získání mzdových prostředků za dobu strávenou na školení, a měl skutečně promyšleno, v jaké oblasti chce své zaměstnance rozvíjet. Jestliţe zaměstnavatel viděl účel své účasti v projektu pouze v získání mzdových prostředků (aby nemusel propouštět zaměstnance) a na školení nekladl ţádný důraz, mělo to s velkou pravděpodobností dopad na kvalitu školení (při průběţné kontrole projektu byly zjištěny některé případy, kdy školení neprobíhalo v dohodnutém rozsahu, kvalitě, nebo dokonce neprobíhalo vůbec v těchto případech úřad práce nebo následně finanční úřad uplatnil vůči zaměstnavatelům finanční postihy). - Většina zaměstnavatelů by ve shodě s úřady práce uvítala nějakou formu pokračování projektu, jiţ bez vazby na ekonomickou krizi, se vzděláváním cíleným na konkrétní potřeby perspektivních zaměstnavatelů. Podle dat o poklesu trţeb, zakázek, objednávek apod., která zaměstnavatelé doloţili v rámci ţádostí, lze odůvodněně předpokládat, ţe bez projektu Vzdělávejte se! by část z dotčených zaměstnanců byla v rámci úsporných opatření propuštěna. Z tohoto hlediska lze projekt Vzdělávejte se! (1. i 2. fázi) povaţovat za velmi účinný. 46

47 6.11. Implementace ESF Úřady práce Olomouckého kraje mají moţnost čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (dále ESF) v rámci programovacího období Zdroje ESF jsou Úřady práce Olomouckého kraje vyuţívány na základě Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále OP LZZ). Čerpání finančních prostředků Úřady práce Olomouckého kraje je v souladu s těmito oblastmi politik ESF: Rozvoj a podpora aktivní politiky na trhu práce za účelem sníţení a prevence nezaměstnanosti, prevence dlouhodobé nezaměstnanosti, usnadnění znovu začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce a podpora pracovního začlenění mladých lidí a lidí vracejících se na trh práce po určité době; Podpora rovných příleţitostí pro všechny v přístupu na trh práce se zvláštním důrazem na ty, kteří jsou ohroţeni sociálním vyloučením; Podpora a zlepšování školení, vzdělávání a poradenství; Podpora kvalifikované, vzdělané a přizpůsobivé pracovní síly, inovací a flexibilní organizace práce, rozvoje podnikání a podmínek vytváření nových pracovních příleţitostí, zlepšení dovedností a posilování lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii; Konkrétní oblast podpory na zlepšení přístupu a zvýšení účasti ţen na trhu práce, včetně rozvoje jejich pracovní kariéry, přístupu k novým pracovním příleţitostem a k podnikání a sníţení vertikální a horizontální segregace na trhu práce z hlediska pohlaví. Veškeré potřebné informace související s ESF a s realizací projektů PÚP v Olomouci jsou k nalezení na Integrovaném portálu MPSV ČR, na adrese Na Úřadu práce v Olomouci pověřeného krajskou působností (dále PÚP) byl v roce 2003 zřízen odbor implementace ESF. Ten se zabývá organizováním a řízením implementace ESF v součinnosti s ostatními úřady práce Olomouckého kraje. ÚP Olomouckého kraje se zapojily do realizace projektů v rámci Prioritní osy 2, oblast podpory 2.1. Posílení aktivních politik zaměstnanosti a Prioritní osy 1, oblast podpory 1.2. Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a to formou realizace tzv. Regionálních individuálních projektů (dále jen RIP). Tyto RIPy jsou zaměřeny na zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných osob z cílových skupin prostřednictvím efektivního vyuţití nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti s moţností zařazení inovativních a doplňkových aktivit pro účastníky projektu. Dále jsou projekty zaměřeny na zaměstnance podniků působících v oborech a odvětvích, které procházejí strukturálními změnami a jejichţ zaměstnanci jsou ohroţeni nezaměstnaností. Celkové finanční prostředky určené pro realizaci projektů RIP, které mají Úřady práce v Olomouckém kraji k dispozici, jsou alokovány ve výši 229,4 milionů korun v rámci oblasti podpory 2.1 a 4,3 miliony korun v oblasti podpory 1.2. Regionální individuální projekty - PÚP v Olomouci realizuje v současné době 7 RIP, další jeden RIP je ve schvalovacím řízení na MPSV: 47

48 1. Zkušenost plus Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/ Období realizace: , Rozpočet projektu: Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání - osoby s věkovou hranicí nad 50 let s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce Olomouckého kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Uzavření smlouvy s dodavatelem Pro účely projektu bylo v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu jsou realizovány aktivity: Vstupní modul, Odborná výuka rekvalifikace (účastníci mohou absolvovat aţ 2 rekvalifikace, uskutečněny byly např. kurzy Obsluha osobního počítače, Kuchařské práce, Prodavačské práce, Zámečnické práce), Individuální poradenství, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. Projekt Zkušenost plus jiţ vstoupil do třetího, posledního běhu své realizace. Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul Odborná výuka rekvalifikace: - vstupů do rekvalifikace - úspěšných absolventů Individuální poradenství cca Pracovní místa Dítě není překáţkou Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/ Období realizace: , Rozpočet projektu: Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání - osoby pečující o dítě (děti) do 15 let věku s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce Olomouckého kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Uzavření smlouvy s dodavatelem

49 Pro účely projektu bylo v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu jsou realizovány aktivity: Vstupní modul, Odborná výuka rekvalifikace (účastníci mohou absolvovat aţ 2 rekvalifikace), Skupinové a individuální poradenství, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. V současné době probíhá třetí, poslední běh a účastníci absolvují poslední rekvalifikační kurzy (např. Pečovatel/ka pro děti od tří let v Přerově, Technickoadministrativní pracovník v Olomouci, Pracovník v sociálních sluţbách v Prostějově). Účastníci také získali moţnost dotovaného pracovního zaměstnání, které umoţnilo jiţ 45 z nich najít nového zaměstnavatele. Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul Odborná výuka rekvalifikace: - vstupů do rekvalifikace - úspěšných absolventů Individuální poradenství Skupinové poradenství Pracovní diagnostika 50 0 Pracovní místa Neseďte doma! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/ Období realizace: , Rozpočet projektu: Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání - dlouhodobě nezaměstnaní (nad 6 měsíců) s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce OC kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Pro účely projektu bylo v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu jsou realizovány aktivity Vstupní modul, Skupinové a Individuální poradenství, Odborná výuka rekvalifikace (účastníci mohou absolvovat aţ 2 rekvalifikace, uskutečněny byly např. kurzy Obsluha osobního počítače, Kuchařské práce, Prodavačské práce nebo Svářečský průkaz ZK ), Pracovní diagnostika, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. Projekt Neseďte doma! vstoupil do druhého, předposledního běhu své realizace. 49

50 Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul Skupinové poradenství Individuální poradenství cca Odborná výuka rekvalifikace: - vstupů do rekvalifikace - úspěšných absolventů Pracovní diagnostika cca Bilanční diagnostika cca Pracovní místa Na svém základu můţete stavět Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/ Období realizace: Rozpočet projektu: Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání - osoby se základním vzděláním s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce Olomouckého kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Pro účely projektu bylo v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu jsou realizovány aktivity Vstupní modul, Skupinové a Individuální poradenství, Odborná výuka rekvalifikace (účastníci mohou absolvovat aţ 2 rekvalifikace, uskutečněny byly např. kurzy Pokročilá obsluha PC, Všeobecný sanitář, Skladník nebo Pracovník pro sociální péči), Pracovní a bilanční diagnostika, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. Projekt Na svém základu můţete stavět vstoupil do druhého, předposledního běhu své realizace. Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul Odborná výuka rekvalifikace: - vstupů do rekvalifikace - úspěšných absolventů Individuální poradenství Skupinové poradenství Pracovní diagnostika 54 0 Bilanční diagnostika 20 0 Pracovní místa

51 5. Šance pro středoškoláky Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/ Období realizace: , Rozpočet projektu: Kč Cílová skupina: středoškolsky vzdělaní uchazeči o zaměstnání s maturitou a s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce Olomouckého kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Uzavření smlouvy s dodavatelem Byla vytvořena střediska ve všech okresech Olomouckého kraje a začaly první informační schůzky. V projektu jsou realizovány aktivity: Vstupní modul, Skupinové a Individuální poradenství, Pracovní diagnostika, Odborná výuka rekvalifikace, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. V prosinci roku 2010 proběhly výběry do první běhu rekvalifikačních kurzů např. Administrativní pracovník v Olomouci, Šumperku a Jeseníku, Obchodní zástupce v Přerově. Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul Skupinové poradenství Individuální poradenství cca Odborná výuka rekvalifikace: - vstupů do rekvalifikace - úspěšných absolventů Pracovní diagnostika cca Pracovní místa Na skok! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/ Období realizace: , Rozpočet projektu: Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, u nichţ je doba evidence na některém z úřadů práce Olomouckého kraje v trvání do 5-ti měsíců. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Uzavření smlouvy s dodavatelem:

52 Projekt Na skok! je realizován od , v roce 2010 bylo pro účely projektu v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu budou realizovány aktivity Vstupní modul, Skupinové poradenství a individuální poradenství, Odborná výuka rekvalifikace, Pracovní diagnostika, Podpořená pracovní místa. Výběr prvních účastníků projektu je plánován na začátek roku Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul Skupinové poradenství Individuální poradenství max Odborná výuka rekvalifikace: - vstupů do rekvalifikace - úspěšných absolventů Pracovní diagnostika max Pracovní místa - místa celkem místa ţeny Absolvent Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/ Období realizace: , Rozpočet projektu: Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání, kteří splňují podmínku max. 2 let po ukončení studia, ţádné nebo minimální praxe (max. 6 měsíců), minimálně středoškolského vzdělání a kteří mají trvalé bydliště na území Olomouckého kraje. Projektová ţádost podána na MPSV ČR: V projektu budou realizovány aktivity Vstupní modul, teoretický balíček Jak na trh práce, Rekvalifikace zvýšení znalostí v oblasti IT a administrativy (Administrativní pracovník a Obsluha PC dle osnov ECDL), Odborná stáţ u zaměstnavatele a Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit bude probíhat podle harmonogramu. 8. Restart Registrační číslo projektu: CZ.1.04/1.2.00/ Období realizace: , Rozpočet projektu: Kč Cílová skupina: zaměstnanci ve výpovědní lhůtě Jedná se o tyto skupiny zaměstnanců: 52

53 1) zaměstnanci, se kterými je rozvázán pracovní poměr ze strany zaměstnavatele v souvislosti s organizačními změnami na základě 52 odst. a), b), c) zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce, 2) zaměstnanci propouštění na základě 62 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce hromadné propouštění. Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Účastníci budou mít moţnost absolvovat vstupní školení zaměstnanců, školení v oblasti pracovního práva a finanční gramotnosti. Všichni účastníci mohou vyuţít jednu rekvalifikaci na PC, 2 x 60 minut psychologického poradenství, 1 x 60 minut poradenství pro zprostředkování zaměstnání a doprovodná opatření. 53

54 7. Očekávaný vývoj nezaměstnanosti v roce 2011 V současné době je poměrně dost obtíţné přesněji určit, jak vysoká bude míra nezaměstnanosti na konci června (prosince) Prudký nárůst nezaměstnanosti (doprovázený strmým poklesem počtu volných míst) v roce 2009 neměl od vzniku ÚP obdobu a nelze tedy pro prognózování budoucího vývoje vyuţít analogie s historickými daty. Nárůst nezaměstnanosti vyvrcholil v únoru 2010 a poté od března do června nezaměstnanost výrazně klesala. V období červenec říjen byl průběh nezaměstnanosti podobný jako v minulosti míra nezaměstnanosti v červenci mírně vzrostla a poté mírně klesala. K určitému zlomu došlo v listopadu nezaměstnanost neočekávaně výrazně vzrostla a o měsíc později jsme zaznamenali rekordně vysoký příliv nových uchazečů o zaměstnání (byl částečně způsoben přijetím novely zákona o zaměstnanosti, kterou se od 1. ledna 2011 změnily podmínky pro vedení uchazečů v evidenci ÚP). Další vývoj nezaměstnanosti je přímo závislý na ekonomické situaci podniků, na jejich zakázkové náplni a schopnosti financovat výrobu, na případných vládních opatřeních (změna DPH, rozpočtové škrty a propouštění ve státní sféře) apod. Vývoj by mohl být ovlivněn i dalšími makroekonomickými vlivy (růst cen ropy). Předpokládáme, ţe v roce 2011 převládnou spíše pozitivní vlivy a dojde k dalšímu oţivení výroby a sluţeb. Určitým signálem je i skutečnost, ţe v dotazníkovém šetření úřadu práce organizace s více neţ 25 zaměstnanci celkově předpokládají spíše mírný nárůst zaměstnanosti. Stabilizujícím faktorem bude i realizace regionálních individuálních projektů. Průběh nezaměstnanosti bude mít podobný průběh jako v roce 2010, přičemţ na konci roku neočekáváme jiţ takový nárůst. V polovině roku 2011 by v optimistické variantě mohl počet uchazečů klesnout aţ k hodnotě osob (v pesimističtější variantě by došlo pouze k pozvolnému poklesu na cca ). Na konci roku by se mohl počet uchazečů v lepším případě pohybovat okolo hodnoty osob, v horším případě okolo osob. Stav k datu Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti Počet uchazečů celkem dosaţitelných Míra nezaměstnanosti v % , odhad ,1 10, odhad ,0 10,0 54

55 Přílohy Tabulky Tabulka 1. Volná místa Stavy ke konci měsíců (průřezové údaje) Volná místa Celkem VM Celkem VM počet uchazečů na 1 volné místo (2010) 39,2 34,6 17,6 16,5 21,3 21,1 21,0 21,2 24,8 27,9 24,5 32,2 nově evidovaná místa (tokový pohled 2010) Tabulka 2. Volná místa podle vzdělání Stupeň vzdělání Volná místa Uchazečů / Volná místa Uchazečů / Počet % 1 místo Počet % 1 místo základní vzdělání a niţší 36 13,5 86, ,7 58,6 střední odborné 91 34,1 70, ,8 31,2 střední odborné s maturitou 94 35,2 37, ,6 26,5 vyšší odborné 6 2, ,3 vysokoškolské 40 15,0 18, ,1 20,5 Celkem ,2 Tabulka 3. Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstna- Stavy ke konci měsíců (průřezové údaje) nosti celkem (%) 11,9 12,1 11,5 10,6 10,0 9,7 10,0 9,9 9,8 9,5 9,8 11,2 Nezaměstnaní (počet) z toho ţen (počet) Dosaţitelní (počet)

56 Tabulka 4. Délka evidence Stav k Období Absolutní Absolutní % % počet počet do 3 měsíců , ,2 3 6 měsíců , ,9 6 9 měsíců , , měsíců , , měsíců , ,7 nad 24 měsíců 850 6, ,3 Celkem Tabulka 5. Nezaměstnaní podle stupně vzdělání Podíl na souboru Stupeň vzdělání ekonomicky aktivních Stav k Abs. počet % Abs. počet % bez vzdělání 0, ZŠ 9, , ,1 střední odborné 42, , ,4 SŠ s maturitou 33, , ,4 VOŠ 1,1 90 0,7 88 0,6 VŠ 13, , ,4 Celkem Tabulka 6. Nezaměstnaní podle věku Podíl na Stav k souboru Věk ekonomicky Absolutní Absolutní % aktivních počet počet % do 19 let 1, , , let 12, , , let 14, , , let 11, , , let 12, , , let 12, , , let , , let 13, , , let 6, , ,2 nad 60 let 2, , ,6 Celkem

57 Přehled zaměstnanosti, mapky, grafy Zaměstnanost u ekonomických subjektů nad 25 zaměstnanců podle odvětví (z průzkumu zaměstnanosti k ) Kat. Odvětví Zaměstna - vatelé Počet pracovníků Ţeny THP Dělníci Prognóza k A Zemědělství a lesnictví B Těţba a dobývání CA Výr. potravinářských výr. a nápojů CB Výroba textilu, oděvů, usní CC Zprac. dřeva, výroba papír. výr CE Výr. chemických látek a přípravků CG Výr. pryţových a plast.výrobků CI Výr. elektrických a opt. přístrojů CJ Výroba elektrických zařízení CK Výr. strojů a zařízení CL Výr. dopravních prostředků a zař CM Výr. nábytku, ostat. zprac. průmysl D Výr. a rozvod elektř., plynu a tepla E Zásobování vodou, čin. odp. vody F Stavebnictví G Velko a maloobchod, opr. mot. voz H Doprava a skladování CH Výr. zákl., hutní zpracování kovů I Ubytování, stravování, pohostinství J Informační a komunik. činnosti K Peněţnictví, pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Prof., vědecká, technická činnost N Administrativní podp. činnosti O Veř. správa,obrana, soc. zabezp P Vzdělávání Q Zdravotní, sociální péče R Kulturní, zábav., rekreační čin S Ostatní činnosti Celkem

58 58