CHYTŘEJŠÍ MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 2011 CHYTŘEJŠÍ MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE

2 CHYTŘEJŠÍ MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE POZNEJTE JAK MĚSTA MODERNIZUJÍ ÚŘADY A ZKVALITŇUJÍ SLUŽBY ZA POMOCÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Tento informační dokument připravil Svaz měst a obcí České republiky s podporou společnosti IBM ČR, spol. s r. o. Jeho cílem je vyzdvihnout potenciál informačních a komunikačních technologií (IT) pro rozvoj tuzemských měst. Dokument definuje hlavní problémy a výzvy, kterým musí města v České republice čelit, ukazuje možné reakce na tyto problémy s využitím inteligentních řešení a představuje zdroje, které jsou k těmto účelům k dispozici prostřednictvím programů spravovaných Ministerstvem vnitra ČR. Nedílnou součástí dokumentu je rovněž několik případových studiích, které konkrétně popisují jak města modernizují úřady a zkvalitňují služby za pomocí informačních technologií. 1

3 IMPRESUM Vydal Svaz měst a obcí České republiky. Adresa: 5. května 1640/65, Praha 4, Česká republika. Redakce Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc. a Jan Kadeřábek ve spolupráci s Romanem Hlaváčem. Fotografie Wikipedia na základě licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported Tisk DUKASE, s. r. o. Vyloučení odpovědnosti Ani Svaz měst a obcí České republiky ani IBM Česká republika, spol. s r. o. nebo jiná osoba jednající jménem Svazu nebo IBM nenese odpovědnost za využívání následujících informací. Nic v této zprávě nepředstavuje poskytování výslovné nebo odvozené záruky jakéhokoliv druhu. Další výtisky zprávy si lze vyžádat prostřednictvím Svazu měst a obcí České republiky. Zpráva je rovněž k dispozici v elektronické podobě ke stažení na webových stránkách Svazu na adrese ( Svaz měst a obcí České republiky, Reprodukce je povolena, pokud bude uveden zdroj. Praha, září

4 OBSAH PŘEDMLUVA... 4 ROZHOVOR... 5 ÚVOD... 7 MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE, JEJICH POTŘEBY A PRIORITY... 9 POSTAVENÍ MĚST V SÍDELNÍ STRUKTUŘE... 9 VYBRANÉ PROBLÉMY MĚST A HLAVNÍ VÝZVY INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURA A PRIORITY ROZVOJE MĚST POŽADAVKY MĚST V OBLASTI IT A MOŽNÁ ŘEŠENÍ ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DAT JEDNODUCHÁ SPRÁVA UŽIVATELŮ VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ KOMUNIKACE, PORTÁLOVÉ SLUŽBY TECHNOLOGICKÁ CENTRA OPTIMALIZACE PROCESŮ DIGITALIZACE DAT DOSTUPNÉ ZDROJE A PODPORA Z EVROPSKÝCH FONDŮ INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST ZÁVĚR PŘÍLOHA PŘÍPADOVÉ STUDIE CHYTŘEJŠÍCH MĚST DĚČÍN - OTEVŘENÉ DVEŘE ELEKTRONICKÉHO ÚŘADU HAVÍŘOV - SPOLEHLIVĚJŠÍ INFRASTRUKTURA PRO ŘÍZENÍ MĚSTA KARVINÁ - ŘEŠENÍ PŘÍSTUPOVÝCH PRÁV A POTVRZOVÁNÍ DOKUMENTŮ LIBEREC - OTEVŘENÉ MĚSTO KOMUNIKUJÍCÍ S OBČANY A PODNIKY LOVOSICE - ELEKTRONIZACE DOKUMENTŮ A EFEKTIVNĚJŠÍ FUNGOVÁNÍ ÚŘADU OPAVA - POSTUPNÁ MODERNIZACE IT INFRASTRUKTURY PLZEŇ - INTELIGENTNĚJŠÍ ŘÍZENÍ MĚSTSKÝCH ZDROJŮ TACHOV - PŘEDNOST INVESTICÍM Z VLASTNÍCH ZDROJŮ PŘED OMEZUJÍCÍMI DOTACEMI TŘEBÍČ - ÚSPORA A ZVALITNĚNÍ IT INFRASTRUKTURY OUTSORCOVÁNÍM SLUŽEB VYŠKOV - VYUŽITÉ DOTACE NA KONSOLIDACI IT INFRASTRUKTURY

5 PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, milí kolegové primátoři, starostové a zastupitelé, řada z nás pracuje intenzivně na propojení pracovišť našich radnic a jejich co největším otevření občanům. Technologie v tomto ohledu dnes doslova umožňují zázraky. Všichni však musíme mít při jejich pořizování na zřeteli dvě klíčové věci. Samotná realizace i následný provoz všech projektů v oblasti informačních technologií musí být ekonomicky reálná. V době, kdy je stát zadlužený, jeho rozpočet není v nejlepším stavu a snaží se tak ve vztahu k obcím a městům šetřit, kde se dá, si nikdo z nás nemůže dovolit experimentovat s drahými a zbytečnými technologiemi. Proto musí být cílem všech našich projektů dosažení co největší účelnosti a užitečnosti. Publikace, kterou otevíráte, a kterou vydává Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci se společností IBM Česká republika, se snaží na účelnost a užitečnost již vyzkoušených řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií v rozvoji tuzemských měst upozornit. Dokument definuje hlavní problémy a výzvy, kterým musí v této oblasti naše obce a města čelit, ukazuje možné reakce na tyto problémy s využitím inteligentních řešení a představuje zdroje, které jsou k těmto účelům k dispozici prostřednictvím evropských dotačních programů spravovaných Ministerstvem vnitra ČR. Nedílnou součástí dokumentu je rovněž několik případových studií, které přináší konkrétní příklady využití informačních technologií při modernizaci úřadů a zkvalitňování služeby v Děčíně, Havířově, Karviné, Liberci, Lovosicích, Opavě, Plzni, Tachově, Třebíči a Vyškově. Svaz měst a obcí ČR, a zejména pak jeho Komise pro informatiku (KISMO), pečlivě sleduje i očekávaný vývoj v oblasti egovernmentu. Aktivně připomínkujeme především plány jak na národní tak evropské úrovni, neboť naše současné kroky u nás doma a jejich adaptace na vize Evropské komise v oblasti digitální agendy nás ovlivní na dlouhou dobu dopředu. Je potřeba zdůraznit, že současná situace v této oblasti není zdaleka ideální. Na jedné straně musí obce a města dokončit některé projekty, které byly odstartovány už v minulosti, související například s CzechPOINTy, se základními registry či elektronickými doklady. Na druhé straně realizované reformy kladou na naše úřady další výzvy spojené například s přechodem vybraných agend v sociální oblasti. Musíme tak řešit doslova praktické problémy a otázky související se stěhováním informačních systémů, jako je například situace, kdy se do majetku započítává pouze počítač, ale nezapočítávají se zásuvky a připojení. Všechny tyto výzvy, kterým čelíme společně s pracovníky, kteří mají na radnicích informační technologie na starosti, nesmí negativně dopadnout na naše občany a komfort služeb, které jim poskytujeme. V tomto ohledu je dvojnásob důležité spojovat síly a vyměňovat si zkušenosti a příklady toho, co funguje. Přeji Vám příjemné čtení! Ing. Dan Jiránek primátor města Kladno předseda Svazu měst a obcí České republiky Kladno, září

6 ROZHOVOR Proč se IBM soustředí právě na řešení problémů ve městech? Asi každý z nás, kdo žije ve městě, se čas od času neubrání pocitu bezmoci, rozčilení a určité rezignace, ať už je jeho příčinou dopravní zácpa, nefungující hromadná doprava, chování úředníků, kriminalita či třeba nedostupnost zdravotnických zařízení či jiných veřejných služeb. Navíc dle statistik počet obyvatel ve městech dramaticky roste, což může současnou situaci ještě více zkomplikovat. Zatímco v roce 1900 žilo ve městech pouze 13 % obyvatel, před 2 lety již ve městech bydlelo přes polovinu obyvatelstva planety a do roku 2050 to má být 70 procent. Budoucnost naší ekonomiky tedy závisí na tom, jak dobře a efektivně budou fungovat naše města. Je situace v České republice ve srovnání se světem něčím specifická? Česká republika má již dnes urbanizaci 74,6 procent, počet obyvatel žijících ve městech však už 15 let stagnuje. S vysokou urbanizací rostou samozřejmě nároky na městskou infrastrukturu, která zajišťuje důležité služby: přepravu, zdravotní péči či veřejnou bezpečnost. Obtíže dále zvyšuje neustále se rozvíjející poptávka veřejnosti po kvalitnějším vzdělání, lepším životním prostředí, dostupném bydlení a nových možnostech kulturního i sportovního vyžití. U nás navíc došlo k rychlé transformaci ekonomiky, k výraznému růstu životní úrovně a lidé tak očekávají stále lepší a lepší služby. Nechci hodnotit, zda je tento trend pozitivní či negativní, berme tento fakt jako výzvu a příležitost pro každého z nás, ale zejména jako výzvu pro ty, kteří jsou schopni fungování měst ovlivnit. A těmi jsou zejména komunální politici. Mohou technologie komunálním představitelům pomoci při řešení problémů? Dobrou zprávou zcela určitě je, že máme k dispozici nové nástroje a technologie, které umožňují digitalizaci a vzájemné propojení všech systémů, jednoduše řečeno, můžeme tuto infrastrukturu oživit a učinit ji chytřejší a efektivnější. Naše společnost vytvořila koncept chytřejšího města, který zásadně přehodnocuje samotný přístup ke standardnímu řešení městské infrastruktury. Tento koncept se netýká pouze IT infrastruktury městských úřadů jako takových, ale využití informačních technologií při řešení problémů dopravy, bezpečnosti, energetiky, zdravotní a sociální péče, vzdělávání či územního rozvoje. Právě nasazení technologií v těchto oblastech umožňuje komunálním představitelům služby zkvalitnit a zefektivnit a uspořit finanční prostředky. Více informací naleznete také na Mohl byste uvést nějaké příklady chytrých městských projektů? Příkladem mohou být města Stockholm, Dublin, Singapur či Brisbane, která zahájila transformaci svých dopravních systémů tak, aby omezila provoz a snížila znečištění ovzduší. Policie v New Yorku zase pro změnu využívá nejmodernější informační technologie, jako je např. propojený systém bezpečnostních kamer pro sběr a analýzu dat, která urychlují a usnadňují vyšetřování trestné činnosti a slouží i k lepší prevenci kriminality. Italská města Parma a Salerno v partnerství s IBM realizují projekty chytrých měst v oblasti turistiky, propagace historického a kulturního bohatství, snadného spojení občanů s úřady, zdravotnictví, péče o seniory a zdravotně 5

7 postižené. Čínské ministerstvo vzdělávání s naší pomocí pracuje na open-source e-learningovém projektu Blue Sky, který rozšiřuje dostupnost a sdílení vědomostí. IBM spolupracuje i s lokálními vládními agenturami a ekologickými organizacemi v oblasti povodí Paraguay-Paraná na projektu ochrany velkých světových řek jako přirozených zdrojů čisté vody. Podobný projekt probíhá i ve státě New York na řece Hudson, kde moderní technologie zpracovávají v reálném čase obrovské množství vstupů ze senzorů umístěných po celém 507 km dlouhém toku řeky a monitorují tak kvalitu vody. Na Maltě zase vzniká celosvětově první celostátní chytrá energetická síť, která současně zajišťuje i hospodaření s vodou. Společnost IBM se podílí na dalších 50 podobných projektech chytrých sítí v zemích, jako je Itálie, Nizozemsko, Dánsko či USA (Kalifornie, Texas). Budovy tak postupně zelenají švýcarská firma GIB-Services např. vybudovala výpočetní středisko, jehož odpadním teplem se vyhřívá voda v nedalekém krytém bazénu. Kanadská důlní společnost zase odpadním teplem ze svého datacentra temperuje své sklady. Existují takové příklady i v České republice? V České republice se zatím hodně soustředíme na IT infrastrukturu samotných úřadů, která byla v mnoha případech zastaralá. Budují se technologická centra, nasazují se nástroje pro automatizovanou správu uživatelů, využívají se možnosti elektronizace dokumentů, zavádí se elektronické spisové služby, zkvalitňují systémy pro komunikaci s veřejností apod. Obnovit informační infrastrukturu přitom potřebují nejenom velká města, ale i menší a středně velká města. O tom svědčí i naše projekty v Lovosicích, Tachově či Hustopečích. Typickým příkladem chytrého nasazení technologií při zkvalitňování městských veřejných služeb je pak Plzeň. Tam jsme mimo jiné realizovali projekt řízení údržby dopravních vozidel v plzeňských městských dopravních podnicích. V této brožuře najdete příklady, jak se česká města stávají chytřejšími. Doufáme, že pro vás budou dobrou inspirací. Realizujete v českých městech ještě další projekty? Společnost IBM ve spolupráci se statutárními městy Ostrava, Jihlava a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR darovala do ostravských školek 68 a do jihlavských 26 speciálních počítačových stanic KidSmart Young Explorer v rámci celosvětové iniciativy IBM KidSmart Early Learning Program. Tento výukový program určený pro děti ve věku 3 až 7 let si klade za cíl naučit děti, rodiče i vyučující zdravému přístupu k informačním technologiím a hravou formou podporovat počítačovou gramotnost předškoláků. Speciální softwarové programy, kterými jsou počítače vybaveny, napomáhají rozvíjet znalost jazyka, matematiky, vědy i humanitních oborů. Počítačové pracoviště je ergonomicky přizpůsobené dětem v předškolním věku a splňuje veškeré psychohygienické normy. Sestavu tvoří barevný plastový domeček, v němž je uzavřen počítač i veškerá další technika, a sedátko pro dvě děti. Od roku 2002, kdy se začal program realizovat v České republice, darovala IBM již 471 dětských počítačových stanic celkem 360 mateřským školám a dětským stacionářům ve všech krajích ČR. Možná se zdá tato iniciativa a jednotlivé projekty jako pouhá kapka v moři, pokud se ale do konceptu chytřejších měst zapojí i další společnosti, vlády i samotná města, pak věřím, že společně můžeme ovlivnit jejich nejpalčivější problémy a v budoucnu bydlet v bezpečných, čistých a prosperujících městech fungujících na bázi udržitelného rozvoje. Vladek Šlezingr Generální ředitel IBM Česká republika Praha, srpen

8 ÚVOD Technologie bude podle profesora informatiky na univerzitě Yale Davida Gelertnera 1 za 50 let na jedné straně všudypřítomná, na druhé straně se na ni lidé nebudou upínat a de facto je nebude ani příliš zajímat. Díky kybernetickému prostoru zmizí též potřeba se přemísťovat. To přitom nemusí znamenat konec automobilů, řídit se však bude výhradně pro zábavu. Podle jeho názoru zaniknou rovněž města nebude žádný důvod, proč by se lidé měli soustřeďovat. Gelertner je skeptický k elektronickým knihám a domnívá se, že i za 50 let budou knihy papírové. Podle něho však zcela zaniknou kamenné úřady, obchody i kanceláře. Předpovědi budoucnosti jsou vždy založeny na určitých předpokladech. Předpovědi mohou být různě úspěšné nejen v závislosti na uvedených předpokladech, nýbrž i na časovém horizontu, jehož se předpověď týká. Dlouhodobá prognóza je vždy více či méně spekulativní a zřídka odpovídá realitě. Například představy o rozvoji výpočetní techniky z 50. let nám dnes připadají velmi naivní. Krátkodobé prognózy však bývají poměrně úspěšné, zvláště když vychází z aktuálních údajů. ICT sektor je podle OECD definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky (technologie) a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny k zpracování, komunikaci a distribuci informací elektronickou cestou, včetně jejich zachycení, ukládání, přenosu a zobrazení. Podle statistik ČSÚ 2 od roku 2000 vzrostly celkové výdaje za ICT vybavení a služby v ČR více jak dvojnásobně (2,3 krát), a to z 320 mld. Kč na 742 mld. Kč v roce % z těchto výdajů tvořila v roce 2007 podniková mezispotřeba. Na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí připadalo 11 % a na investice do ICT pak zbylých 9 %. Tržby realizované v ICT sektoru ČR činily téměř 550 mld. Kč a tvořily 5,1 % celkových tržeb podnikatelského sektoru. Podíl ICT průmyslu a ICT služeb na tržbách je téměř vyrovnán. V roce 2007 se ICT sektor v ČR (přidaná hodnota vytvořená v tomto sektoru) podílel na tvorbě HDP 4,4 %, tj. o 2 p.b. více než v roce Podíl ICT služeb na tvorbě přidané hodnoty v ICT sektoru celkem se pohybuje kolem 85 %. ICT sektor se v roce 2007 podílel 13,5 % na celkových výdajích na výzkum a vývoj uskutečněných v podnikatelském sektoru. V roce 2008 bylo v Česku jako IT odborník zaměstnáno téměř 111 tisíc osob, z nichž byla více jak polovina (61 tisíc) zaměstnána jako Technický pracovník v oblasti VT. IT odborníci se tak na celkovém počtu zaměstnaných v ČR podíleli 2,2 %. Zejména ve velkých firmách je IT oblast vnímána jako nezbytná součást řízení, IT specialisté často zaujímají klíčové pozice i ve vedení společností. Zatímco IT je v komerční sféře součástí klíčových rozvojových priorit, ve veřejné správě je často nedoceněno. Velká města si však nezadají s největšími korporacemi. Ba naopak mají ještě mnohem více povinností a úkolů, které musí zvládnout. Jak se jim to daří, mohou jejich obyvatelé a návštěvníci posoudit každý den. Ani města se proto neobejdou bez nejnovějších technologií. Roztříštěnost, nejednotnost a řada duplicitních údajů to jsou však časté charakteristiky stavu informačních systémů mnohých (i poměrně velkých) měst. Je tak logické, že města ve spolupráci se společnostmi a organizacemi působícími v oblasti informačních technologií hledají nové způsoby využití svých systémů a technologií. Realizovaná řešení se zaměřují na zefektivnění vnitřního chodu městských úřadů včetně městských částí a městských obvodů a také příspěvkových a dceřiných společností měst s cílem snížit finanční nároky na zajištění potřebné administrativy. Řešení za pomocí informačních a komunikačních technologií jsou implementována také pro usnadnění styku mezi veřejnou správou a občanem a za účelem přiblížení a zkvalitnění veřejných 1 KOTYK, Josef. Budoucnost informačních technologií. Automatizace, ročník 50, číslo 4, duben Dostupné na 2 MANA, Martin. Statistika informační ekonomiky shrnutí. ČSÚ. Dostupné na 7

9 služeb občanovi a zajištění jejich maximální dostupnosti a kvality a tím snížení administrativního zatížení občanů vč. podnikatelů a firem. Uvedená řešení se přitom netýkají pouze velkých měst nebo států. Řadu věcí musí řešit i malá města či obce. Tento dokument si klade za cíl zdůraznit potenciál IT pro rozvoj tuzemských měst. Definuje hlavní problémy a výzvy, kterým musí města v České republice čelit, ukazuje možné reakce na tyto problémy s využitím inteligentních řešení a představuje zdroje, které jsou k těmto účelům k dispozici prostřednictvím programů spravovaných Ministerstvem vnitra ČR. K dokumentu je připojeno několik případových studií chytřejších měst, které konkrétně popisují jak města modernizují úřady a zkvalitňují služby za pomocí informačních technologií. Popisují řešené problémy a použitá řešení, zobrazují podrobnější technické informace a naznačují dosažené výsledky a jejich výhody. Přestože je jasné, že popsaná řešení nelze jednoduše automaticky zkopírovat v jiných městech, protože v každém případě se vždy vyskytují specifické podmínky, mohou případové studie sloužit jako potenciální zdroj inspirace pro plánování rozvoje měst a politická rozhodnutí městských zastupitelů. 8

10 MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE, JEJICH POTŘEBY A PRIORITY Pro města platí, že míra prosperity daného území se projevuje ve schopnosti uspokojovat potřeby místních obyvatel, návštěvníků a ekonomických subjektů v něm hospodařících. Aby se jejich prosperita a konkurenceschopnost udržovala a rozvíjela, musí si města být schopna udržet svoje obyvatele, musí jim dokázat nabídnout kvalitní možnost bydlení, využití volného času, zaměstnání a vhodné, zejména nenarušené životní prostředí. V hospodářské oblasti je kladen důraz na kvalifikovanou pracovní sílu, která je schopna se aktivně zapojit do pracovního procesu, čímž mimo jiné udržuje nebo zvyšuje svoji koupěschopnost, progresivně orientované podnikatelské subjekty, dynamicky se rozvíjející rozvojové plochy, např. průmyslové zóny. Konkurenceschopnost obcí a měst doplňují tzv. měkké, jen těžko uchopitelné faktory, jako je např. image sídla, místní a popř. regionální nabídka kulturního a sportovního vyžití, bezpečnost, kvalita činnosti státní správy (např. oproštěná od korupce, přílišné rutiny a byrokratičnosti), existence a aktivita aktérů místního rozvoje. POSTAVENÍ MĚST V SÍDELNÍ STRUKTUŘE Na území České republiky se v polovině roku 2010 nacházelo 6250 obcí a vojenských újezdů. Z tohoto počtu bylo 24 statutárních měst (včetně Hlavního města Prahy) a 553 měst. Dále bylo na našem území 192 městysů. Venkovských obcí (tj. obcí bez dalšího označení) bylo 5481, což představuje 87,7 % všech obcí (spolu s městysi 90,8 %). 3 V České republice zákon o obcích obce na venkovské a městské nicméně nerozlišuje. Podle tohoto zákona je za obec považováno sídlo s obecním nebo městským úřadem. Město je pak definováno jako obec s městským úřadem. Město se tak formálně v zásadě liší od běžné obce pouze titulem, který lze v praxi poznat podle označení městský úřad. V Ústavě České republiky je přitom zakotveno, že obce jsou samostatně spravovány zastupitelstvem a lze jim zákonem svěřit výkon státní správy. Uplatňován je tzv. spojený model výkonu veřejné správy, kdy územní samosprávné celky vykonávají vedle vlastní působnosti (samosprávy) i působnost přenesenou (státní správu ve věcech stanovených zvláštními zákony). Jako města jsou označovány obce, které měly před rokem 1990 městský národní výbor (historická města, potvrzená v 80. letech 20. století v rámci kategorizace národních výborů) a dále obce, které toto postavení získaly později rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyjádření Vlády České republiky. 4 Obec, která měla statut města (tzv. historická města) před 17. květnem 1954 se stala městem, pokud o to požádala předsedu Poslanecké sněmovny. Do roku 2006 se mohla stát městem taková obec, která měla alespoň obyvatel; v současné době není dolní hranice počtu obyvatel stanovena. 5 Nejmenší obcí, která je sídlem městského úřadu, je Přebuz v okrese Sokolov, v Karlovarském kraji. Zde počátkem roku 2007 žilo pouze 87 obyvatel. Status města tato obec získala 22. června 2007 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka, poslance zvoleného za ČSSD. Druhým nejmenším městem v České republice je Loučná pod Klínovcem, která má 93 obyvatel. Celkem 192 měst má venkovský charakter, takže přesnou hranici mezi městským a venkovským prostorem nelze jednoznačně vymezit. 6 3 Český statistický úřad. Registr sčítání obvodů a budov [online] [cit Dostupné z WWW: < 4 POZIČNÍ DOKUMENT MENŠÍCH MĚST A VENKOVA. Praha : MEPCO, s. 5 JEŽEK, Jiří; DOKOUPIL, Jaroslav; MATUŠKOVÁ, Alena. ATRAKTIVITA MALÝCH MĚST V ČESKÉ REPUBLICE PRO BYDLENÍ, PRÁCI A PODNIKÁNÍ : VÝSLEDKY EMPIRICKÝCH VÝZKUMŮ *online+. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2009 [cit Dostupné z WWW: < 6 ZÁSADY URBÁNNÍ POLITIKY : PRACOVNÍ ZNĚNÍ. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, s. 9

11 Graf Skladba měst v České republice dle velikostních skupin Zdroj: Český statistický úřad *online *cit Malý lexikon obcí ČR Dostupné z WWW: < VYBRANÉ PROBLÉMY MĚST A HLAVNÍ VÝZVY V současnosti představují města v České republice hlavní zdroj prosperity a hnací sílu ekonomického rozvoje. Jsou to však zároveň místa, kde se soustřeďují největší problémy a související výzvy k řešení. Česká města čelí řadě specifických problémů. Jejich příčiny jsou často navzájem provázány a i více než dvacet let po pádu komunismu jsou spojeny s transformací bývalého socialistického hospodářství a se souvisejícími změnami životního stylu. Jedním z nejviditelnějších problémů je prostorové rozrůstání českých měst, způsobené výstavbou nákupních center, skladů a dalších logistických zařízení v předměstských oblastech. Specifický problém představuje masová výstavba rodinných domků v takzvaných satelitních oblastech bez dostatečné infrastruktury a služeb veřejné dopravy. Tato prudká komerční a rezidenční urbanizace předměstí vede k nekontrolovatelnému rozpínání měst. Od začátku devadesátých let minulého století byly středy měst pod silným tlakem nové investiční výstavby. Nedílnou součástí řízení města je logicky podpora rozvoje podnikání. Přestože tyto snahy přispěly ke zlepšení fyzického vzhledu mnoha českých měst, zůstala ještě řada zpustlých městských průmyslových areálů, které jsou výsledkem masivní deindustrializace. Tato místa minulého rozvoje měst (jako jsou bývalé továrny nebo železniční překladová nádraží) jsou nyní opuštěná nebo málo využívaná, protože řada výrobních podniků a podniků těžkého průmyslu, které bývaly ve městech umístěny, přestala existovat. Mnoho těchto areálů se nevyužívá také z důvodů kontaminace nebo podezření ze znečištění. To je další problém, který musejí řešit české místní samosprávy ze svých omezených zdrojů. 10

12 Další rozvoj měst v České republice je postižen nízkou kvalitou a malou kapacitou dopravní infrastruktury, zejména silniční sítě. Nedokončené regionální dálniční sítě, potřeba rekonstrukce a optimalizace železnic v regionech a nepřijatelný stav městské dopravní infrastruktury z hlediska bezpečné jízdy na kole a provozu chodců patří k nejnaléhavějším problémům. Eminentní potřeba rozvoje dopravní infrastruktury je úzce spojena s rostoucím tlakem na systémy městské hromadné dopravy, prudkým rozvojem osobní dopravy a následnými dopravními zácpami. Tato situace je mimořádně kritická v Praze, ale stejným problémům čelí i ostatní krajská města. Česká města také řeší složitou otázku ochrany životního prostředí. Komplikované problémy vznikají v důsledku negativního trendu rozvoje osobní automobilové dopravy a souvisejícího zhoršení kvality městského prostředí (hlučnost, prašnost, emise apod.). Města se musejí rovněž zabývat stoupajícími náklady na energie; potřebou racionalizovat tvorbu a likvidaci odpadu; nebo nutností modernizace kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod. V neposlední řadě musí městská samospráva rovněž reagovat na nedostatek zeleně, který ovlivňuje kvalitu života ve městech a snižuje jejich atraktivnost. Specifickým problémem, který je společný většině zemí bývalého socialistického bloku, je problém rozpadajících se sídlišť. V šedesátých až osmdesátých letech minulého století představovala výstavba panelových domů podstatnou část řešení bytové otázky. Takto vybudovaná sídliště jsou dnes ohrožena závažným fyzickým a sociálním úpadkem. Největší hrozbou je obrovská spotřeba energie v těchto sídlištích. Jak je patrné z následujícího grafu, který přibližuje výsledky průzkumu problémů měst z pohledu komunálních představitelů, samotná města vnímají ekonomické determinanty jako nejvýznamnější faktory pro jejich budoucí rozvoj. Nejvíce měst (86 % respondentů) považuje za důležitý vliv a dopady ekonomické a finanční krize, dále pak vývoj na trhu práce a související výši nezaměstnanosti (76 % respondentů) a restrukturalizaci ekonomiky a související pokles průmyslové výroby (71 % respondentů). Města vnímají jako významné pro svůj další vývoj také sociální determinanty, tzv. měkké faktory. Stárnutí populace vnímá jako důležitý faktor pro svůj další vývoj 73 % měst, vzdělanost 69 % měst a sociální vyloučení 53 % měst. Města také akcentují téma energetické náročnosti a bezpečnosti (57 % respondentů). Polovina měst také považuje za důležité otázky související s digitální gramotností a využíváním informačních a komunikačních technologií. 7 Naopak často skloňované faktory jako jsou suburbanizace (jen 22 % respondentů vnímá tento faktor jako důležitý 8 ), klimatické změny (pouze pro 16 % respondentů je tento faktor významný) nebo teroristické hrozby (pouze 5 % respondentů) nejsou většinově městy vnímány jako významné. 7 Vliv informačních a komunikačních technologií a digitální gramotnosti přitom nevykazuje vazbu na typ sídel či velikost měst. 8 Suburbanizace je přitom významněji hodnocena jako důležitý faktor pro rozvoj měst městskými částmi a dále pak statutárními městy než městy. 11

13 Graf Význam různých faktorů pro budoucí rozvoj měst Zdroj: MÁTL, Ondřej. a kol. Analýza potřeb měst. Svaz měst a obcí České republiky, INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURA A PRIORITY ROZVOJE MĚST Průzkum potřeb měst z roku , který pokryl potřeby tří set tuzemských měst, současně mapoval investiční priority měst. Průzkum ukázal, že města potřebují financovat především tzv. tvrdé, infrastrukturní projekty. Dlouhodobá pomoc infrastruktuře přitom představuje důležitý regionální ekonomický nástroj, který podporuje všeobecné zlepšení kvality území. Nejpalčivější se ukazuje dopravní infrastruktura, úpravy veřejného prostranství a chodníků. Jako další bolesti města nejčastěji zmiňují úroveň veřejné dopravy, potřebu její modernizace a související zajištění nabídky parkování. V oblasti životního prostředí stále přetrvává důraz na čištění odpadních vod a roste význam šetření energií a tepelného zásobování (úspory). Nedostatky města vnímají také u zajištění udržitelného rozvoje území včetně revitalizací, výstavby bytů a navazujících inženýrských sítí. Kromě infrastrukturních potřeb analýza také poukázala na potřebu podpory tzv. měkkých projektů. Pro města je totiž velmi důležité být natolik konkurenceschopná, aby si udržela a přilákala obyvatele a zároveň byla atraktivní pro podnikatele. V dnešní době občané nečekají, že ve městě bude fungovat jen základní infrastruktura, ale předpokládají, že zde budou schopni trávit volný čas, že jim město nabídne kulturní a sportovní vyžití nebo kvalitní vzdělání a volnočasové aktivity pro děti. To vše je možné pouze pokud město investuje do marketingu, profiluje se sektorově a vytváří pro občany a podnikatele prostředí vhodné ke všem těmto aktivitám. Součástí měkkých aktivit je také modernizace veřejné správy a moderní metody řízení veřejné správy, vnitřní a vnější komunikace města, zavádění a využití moderních informačních a komunikačních technologií (resp. obecně rozvoj digitální agendy a implementace modelu Chytrých měst) nebo investice do ekonomického rozvoje a propagace města. Kvůli demografickým změnám, stárnutí obyvatel a 9 MÁTL, Ondřej. a kol. Analýza potřeb měst. Svaz měst a obcí České republiky,

14 nízké porodnosti nabudou do budoucna na důležitosti také sociální nebo zdravotní služby. Zajímavé město potřebuje také investovat do turismu nebo do péče o památky. Jako hlavní prioritní oblasti pro svůj rozvoj města vnímají následující oblasti: - Modernizace městské správy - Rozvoj dopravní infrastruktury (silnice, chodníky, městská hromadná doprava, parkovací stání ve městech, apod.) - Zlepšení životního prostředí (čištění odpadních vod, hluk, odpady a černé skládky) - Úspory energií (zateplování veřejných budov, veřejné osvětlení) - Snižování nezaměstnanosti, vytváření pracovních míst a s tím spojené zlepšování podmínek pro podnikání - Podpora bydlení a bezbariérových přístupů - Revitalizace brownfields a rozvoj ploch pro další urbanizaci - Řešení dopadů suburbanizace a návrh opatření (postupů), jak suburbanizaci velkých měst do budoucna usměrňovat - Zvýšení turistické atraktivity měst, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a péče o památky - Rozvoj veřejných služeb a občanské vybavenosti (zdravotní střediska, mateřské školy, kulturní, sportovní a volnočasová zařízení, péče o seniory, apod.). Graf Priority měst v oblasti tvrdých infrastrukturních aktivit Zdroj: MÁTL, Ondřej. a kol. Analýza potřeb měst. Svaz měst a obcí České republiky, Podíl měst, která zařadila danou oblast mezi pět klíčových priorit 13

15 Graf Priority měst v oblasti měkkých nástavbových aktivit Zdroj: MÁTL, Ondřej. a kol. Analýza potřeb měst. Svaz měst a obcí České republiky, Podíl měst, která zařadila danou oblast mezi pět klíčových priorit 14

16 POŽADAVKY MĚST V OBLASTI IT A MOŽNÁ ŘEŠENÍ Funkčnost měst a jejich schopnost reagovat na hlavní problémy a výzvy často nezávisí jen na modernizaci jejich fyzické infrastruktury, jako jsou chodníky, silnice či budovy, ale stále více i na schopnosti využívat informační a komunikační technologie. Právě systém technologií, jejichž bezprostřední užitek často nemusí být zjevný, v současné době v prostředí měst nemusí být plně využitý a města se tak potýkají s celou řadou problémů. Roztříštěnost, nejednotnost a řada duplicitních údajů to jsou nejčastější charakteristiky stavu informačních systémů mnohých (i poměrně velkých) měst. Spousta měst má poddimenzované technologie, pod hranicí životnosti, hrozí jim zhroucení infrastruktury. IT řešení jsou proto aplikována jak ve větších statutárních městech, tak v menších městech a ostatních obcích. Kvalitní společnosti nabízí městům vždy komplexní řešení. Odborné poradenství spočívající v analýze a identifikaci problémů daného města, návrhu řešení těchto problémů prostřednictvím moderních prostředků IT a na základě využití zkušeností měst z jiných zemí či ČR, které řešily obdobný problém, vlastní realizaci navrženého řešení v pozici jediného zodpovědného dodavatele. Tyto společnosti pak hrají roli tzv. systémového integrátora zastřešujícího a beroucího na sebe odpovědnost za celý projekt včetně dílčích subdodávek, garantujícího začlenění dodávaného řešení do celého prostředí informačního systému města. Často přitom není nezbytné kompletně vyměnit celou informační infrastrukturu, ale spíš je vhodnější, pokud je to efektivní, realizovat její rozvoj a doplnění a tím ochránit již vynaložené investice v minulosti. Potřeby měst v oblasti informačních technologií se na rozdíl od komerčních firem v základní rovině odvíjí od potřeb státu. Města potřebují zajistitt nejenom konsolidaci a pořádek v infrastruktuře, ale kromě výměny hardware usilují o standardizaci dat a prostředí tak, aby byla zajištěna kompatibilita se státními systémy. Zajištění konzistence dat a konzistence služeb je totiž klíčové z hlediska výkonu státní správy. Stát proto prostřednictvím dotačních programů podporuje napojení na centrální registry a zajištění bezpečnosti dat, realizuje se komplexní reforma v informačních technologiích ve veřejné správě, dochází k transformaci na tzv. chytrou správu (smart administration). Napravuje se situace, kdy data byla roztříštěná a nejednotná v různých registrech (jako je například registr obyvatel, registr katastru nemovitostí apod.). Cílem je, aby údaje byly v systémech pouze jednou a ostatní systémy z jednoho místa tato data čerpala. Lokální registry tak v podstatě zaniknou. To se projeví mimo jiné tím, že při změně adresy bydliště občana bude stačit, aby tuto skutečnost nahlásil pouze na jednom místě. Na tento proces, který vychází ze základní potřeby státu vycházet a pracovat s relevantními daty, města musí reagovat, aby mohla pracovat s daty v registrech. Řešení musí být vždy individuální a musí odpovídat konkrétním potřebám měst. V městech dochází ke zvýšení bezpečnosti dat, jsou nasazovány systémy pro jednoduchou správu uživatelů, implementují se portálové služby, budují se technologická centra, dochází k optimalizaci procesů a digitalizaci dat. ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DAT Bezpečnost informačních technologií je prioritním zájmem všech společností. Množství hlášených incidentů rok od roku exponenciálně roste. Zvyšující se komplexnost bezpečnostních otázek v kombinaci s nedostatečně účinnou správou zabezpečení může vést k finančním ztrátám a vysokým administrativním a jiným nákladům včetně nepohodlí plynoucího z nutnosti zabezpečení důvěrných informací a zmnožení hesel. Také po obcích potažmo po starostech a zastupitelích je požadováno zajištění bezpečnosti dat. Příslušná legislativa (zejména pak zákon o ochraně osobních údajů, zákon o obcích a zákon o archivnictví) definuje, jak mají být data uložena, jak mají být dlouho archivována a jak musí být zaručena jejich neměnitelnost. Město musí také zaručit, že o data nepřijde. Tradiční podoba zajištění bezpečnosti dat spočívá v tom, že dokumenty jsou archivovány v papírové formě, pod zámkem ve skladu nebo spisovně, která se nevytopí a dokumenty neshoří. Moderní podoba pak spočívá 15

17 v digitalizaci archivů a realizaci nových agend pouze digitálně. O to důležitější je pak zajištění bezpečnosti, aby data, která se vytvoří a uloží a které je třeba archivovat, byla ochráněna a bylo prokazatelné, že je někdo nezměnil a že nebyla realizována neautorizovaná úprava. IBM zajišťuje bezpečnost dat pomocí hardwarově softwarových produktů. Jedním z nich je černá skříňka, tzv. Black box, který má příslušnou certifikaci, že po nahrání dat je není možné změnit a jsou autentická. Bezpečnost proti neautorizovanému přístupu chrání uložená data proti vnějším i vnitřním útokům, nástroje typu identity management garantují, že se k určitým datům dostane pouze člověk, který má na základě definované role k tomu oprávnění. Když přijde nový pracovník, automaticky se mu přístupová práva vytvoří, když odejde, přístup se automaticky zruší. Důležitá řešení spočívají také v bezpečnosti fyzické - bezpečnosti infrastruktury. Pokud má město dvě lokality, kde je data možná archivovat nebo pokud se dvě obce dohodnou na vzájemné replikaci dat, systém umožňuje bezobslužný systém zálohování dat. Příkladem takové spolupráce je partnerství dvou moravských měst, kdy si obě města vymezila určité prostory a do nich vzájemně zálohují svá data. Ve chvíli kdy dojde např. k požáru a ztrátě dat, data se obnoví ze sousední obce. Když obec nemá dvě vzdálené lokality, musí zajistit zálohování dat na pásky, kdy IBM nabízí automatizované zálohování a obnovu dat. Příkladem města, kde byl takový systém implementován je Opava, která má dvě virtualizované datové centrum. JEDNODUCHÁ SPRÁVA UŽIVATELŮ Řízení přístupových práv je často slabým místem v celkovém zabezpečení informačních a komunikačních technologií v mnoha organizacích. V případě obcí a měst do informační infrastruktury navíc zasahují různé legislativní předpisy, kterým je třeba plně vyhovět. Města využívají desítky různých aplikací. V tradičním pojetí, když nastoupí nový zaměstnanec, obdrží po jednání s personálním oddělením od správce IT přístupová práva k jednotlivým aplikacím (jako např. přístup do vnitřní sítě, přidělení tiskárny, ové adresy, apod.), který mu tento správce musí manuálně definovat a přidělit. S tím je spojena řada komplikací, protože ne vždy jsou přístupy definovány přesně, zaměstnanec se pak nemůže dostat do různých databází, nefungují mu aplikace, které potřebuje pro svoji činnost. Instituce proto postupně zaměstnancům ad hoc přiděluje různá hesla a různé přístupy zpravidla na základě požadavku daného pracovníka resp. autorizace jeho nadřízeného. Ručně spravovat desítky přístupových práv není jednoduché. V takovém systému se velmi obtížně udržuje řád a je velmi obtížné definovat, kdo má v dané chvíli k jakému systému přístup. Produkt IBM Tivoli Identity Manager automatizuje interní prvky řízení, kterými jsou ovládána přístupová práva uživatelů. V organizaci je nejprve zpracována analýza, úřad si musí vydefinovat role pracovníků podle toho, jaké je jejich funkční zařazení v organizační infrastruktuře. Identitní systém zjednodušeně řečeno vytvoří katalog rolí a funkcí v návaznosti na organizační strukturu úřadu. V tomto katalogu je jednoznačně popsáno, jaké definované pracovní úkoly má zaměstnanec na dané pozici a jaké k tomu využívá systémy. Když je přijat nový zaměstnanec, na personálním oddělení zařadí nového zaměstnance do příslušné funkce, elektronicky se mu přidělí role (kterých může být více než zaměstnanců) a v té chvíli systém (po příslušné autorizaci) otevře a automaticky vytvoří přístupy (včetně definice toho, zda je zaměstnanec oprávněn věc pouze číst, měnit nebo i vytvářet apod.) do příslušných aplikací a systémů. Namísto změti přihlašovacích jmen a hesel je tak vytvořen fungující a hlavně bezpečný systém přístupových práv. Hlavním motivem nasazování systémů pro jednoduchou správu uživatelů je bezpečnost - pracovníci nemají přístup k něčemu, k čemu nejsou oprávněni. Výhodou je také vyšší efektivita, systém šetří lidské zdroje, které by se této oblasti musely bez automatizovaného systému věnovat. Tento systém umožňuje ušetřit práci správců a personalistů. Kupříkladu je jednodušší realizovat změny v kompetencích při změně pracovního 16

18 zařazení úředníka, nástupu nového zaměstnance apod. Použití optimálních postupů také urychluje vývoj a snižuje nároky na školení nových uživatelů Systém tohoto typu byl implementován například ve Statutárním městě Karviná, kde jako první vyřešili přístupová práva prostřednictvím automatizované správy uživatelů do 130 různých systémů využívaných pro více než 400 pracovníků na sedmi místech ve městě. Dalšími příklady měst jsou Třeboň, Třebíč či Hranice. VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ KOMUNIKACE, PORTÁLOVÉ SLUŽBY Zprostředkování informací a zajištění komunikace se zákazníky je klíčovou aktivitou každé společnosti. V případě měst, jejichž vedení je voleno občany, je zajištění tohoto kontaktu o to důležitější. Portálová řešení, která jsou založena na publikačních a integračních systémech pokrývajících velký počet komunikačních kanálů, zajišťují městům plynulou a bezproblémovou komunikaci uvnitř úřadu, komunikaci mezi jednotlivými přímo řízenými organizacemi, komunikaci s dodavateli, komunikaci mezi úřadem a obyvateli města včetně vnější prezentace města na základě propojovaní různorodých informačních zdrojů do jednotného vstupního bodu. Zatímco velká část řešení v oblasti informačních technologií zlepšuje chod úřadu, ale není ale bezprostředně vidět, portál občana či portál úředníka je naopak mediálně zajímavé protože vidět je. Zatímco v tradiční podobě bylo nezbytné veškeré úřední záležitosti vyřizovat přímo na úřadě a to zpravidla ještě v poměrně omezených úředních hodinách, moderní systémy jsou uživatelsky výrazně přívětivější. Ve městě vybavené portálem si občan požádá o přístup do systému, obdrží přihlašovací údaje (do datové schránky nebo s dodejkou do vlastních rukou poštou), poté se v portálovém systému přihlásí a s využitím identityty managementu následně může například vyřizovat místní poplatky, platit pokuty, požádat o změnu četnosti svozu odpadů, sledovat vodné a stočné, požádat o stavební povolení, apod. Prakticky vše co v současnosti město dělá, je možné implementovat a poskytovat prostřednictvím portálů. Portálové systémy umožňují vyřídit maximum věcí z domova, úřad se přibližuje do domácnosti. Portálové služby jsou vlastně obdobou domácího bankovnictví, kdy banky mají kromě webových stránek také chráněnou zónu, odkaz na webu, personifikovanou pracovní plochu, která slouží pro autorizovanou komunikaci. V 90. si většina občanů nedokázala ani představit, že svůj bankovní účet budou ovládat z domova přes Internet nebo mobilní telefon, za let budeme svým dětem vyprávět, jaké to bylo, když se na úřady ještě muselo chodit osobně. Příkladem města, které směřuje k portálovým službám je Liberec. Liberec má nové webové stránky na bázi WebSphere Portal se systémem Lotus Web Content Management, který automaticky prezentuje informace města. Došlo zde k propojení vnitřních systémů s webovým rozhraním. Nově není nutné zvlášť zavěšovat informace na web, byl vytvořen moderní redakční systém, který automaticky zveřejňuje vybrané dokumenty vytvořené v jiných vnitřních systémech na webu. Zlepšila se informovanost obyvatel a návštěvníků a také možnost komunikace s nimi. V Třebíči pak zase vzniká vnitřní portál úředníka včetně přehledného ukládání dokumentů. V použitém automatizovaném systému jsou přesně nastavena přístupová správa a uložení jednotlivých souborů na základě integrovaných popisků. Součástí zaváděných systémů vnitřní komunikace je také spisová služba. Ta je v podstatě elektronickou podobou knihy vyřizované pošty a její vedení je povinností definovanou zákonem. Když na radnici přijde dopis, provede se autorizovaná konverze a soubor uloží do spisové služby. na vzdáleném serveru. Pro malé obce je řešení často nabízeno na obcích s rozšířenou působností, kam se menší obec připojí a pracuje vzdáleně. IBM nabízí zavedení spisové služby především využitím produktů IBM FileNet nebo s využitím řešení svých obchodních partnerů. 17

19 Vlastní datová schránka Datové schránky adresátů Graf Schéma elektronické spisové služby v novém systému egovernment Technologické centrum Kraje Technologické centrum ORP Národní digitální archiv DMS - elektronická spisovna DMS Archiválie Vyřízené a uzavřené spisy Nevyřízené a neuzavřené spisy Čtení elektronického dokumentu Uložení do pracovního úložiště APV Obec Odeslání Vyřízení Postoupe ní Zápis do deníku SPSSSL Zdroj: LEDVINKA, Robert a kol. Technologická centra krajů a obcí s rozšířenou působností, včetně spisových služeb (Koncept a východiska). Ministerstvo vnitra ČR. Duben 2009 TECHNOLOGICKÁ CENTRA Technologické centrum je základním infrastrukturním zázemím města. Technologická centra jsou určena zejména k provozu systémů spisových služeb (včetně pracovních datových úložišť, elektronické spisovny a rozhraní na datové schránky), typových projektů samospráv, systémových služeb a dalších aplikací provozovaných pro potřeby samosprávy měst a obcí a centrálních projektů, zejména pro implementaci potřebných komponent základních registrů. V technologickém centru je rovněž možné provozovat pro vlastní potřebu obce s rozšířenou působností jakékoliv aplikace, primárně však slouží k zajištění informatizace celého správního obvodu. Technologická centra umožňují posílit infrastrukturu ICT a podpořit města ve snaze o standardizaci informačních systémů obcí v rámci správního obvodu a zajištění stanovené úrovně služby. V současné době je centrum především technologickým základem pro naplnění požadavků na orgány veřejné moci kladené legislativou, zejména pak zákonem o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Požadavky na tento technologický základ jsou popsány v dokumentu Technologická centra krajů a obcí s rozšířenou působností, včetně spisových služeb (Koncept a východiska). 10 Tento dokument stanovuje minimální technické požadavky na technologické centrum, ale také závazný dokument v oblasti povinných služeb; tyto služby však nejsou konečné a lze předpokládat jejich další rozšiřování zejména ve vazbě na Základní registry a také na další elektronizaci jednotlivých agend (např. DMVS, Datové sklady a manažerské informační systémy, statistika na úrovni ORP ve vazbě na statistiky ČSÚ, digitalizace a ukládání dat, apod.) 10 Dostpuné na 18

20 Graf Postavení technologických center v novém systému egovernment Zdroj: LEDVINKA, Robert a kol. Technologická centra krajů a obcí s rozšířenou působností, včetně spisových služeb (Koncept a východiska). Ministerstvo vnitra ČR. Duben 2009 Technologické centrum se v praxi skládá ze tří částí. První částí je vlastní technická infrastruktura, která na základě podmínek dotačního programu povinně zahrnuje dva servery pro virtualizaci. Druhou částí je spisová služba. Třetí část pak umožňuje vnitřní integraci úřadu, kdy se na základě služeb proveditelnosti řeší například jednotný operační systém či se nasazuje identitní systém apod. 19

21 Technologická centra se rozvíjí zejména díky dotacím z evropských fondů v mnoha městech České republiky. Příkladem je Statutární město Přerov, které si tímto způsobem zvýšilo bezvýpadkový provoz informačního systému a zajistilo konsolidování serverové infrastruktury, která městu umožní dosahovat úspory při správě. V Třebíči zase využili technologií IBM při vybudování moderního datového centra na platformě blade a virtualizaci diskového prostoru. Technologická centra však nejsou doménou pouze velkých a středně velkých měst. I v menších městech jako jsou desetitisícová města Boskovice, Ivančice, Nové Město na Moravě nebo i v Hustopečích, které mají necelých šest tisíc obyvatel jsou realizovány projekty technologických center. OPTIMALIZACE PROCESŮ Zajištění optimalizace a efektivnosti výdajů je základním principem řízení každého podniku. Také města usilují o optimalizaci svých procesů s využitím nástrojů procesního řízení. Cílem je zpravidla zlepšení kvality řízení a managementu městských úřadů, především pak zlepšení řízení ekonomiky s akcentem na rozpočtový proces a strategické plánování. Mezi aplikované nástroje, které se při implementaci procesního řízení zavádí, patří také softwarový produkt společnosti SAP 11, který byl vyvinut pro řízení podniků. Právě SAP je vhodný tam, kde se používá procesní řízení. Optimalizace procesů spočívá v definici strategie IT a sestavení rozvojových plánů pro změnové řízení procesního či organizačního uspořádání. Následující schéma přibližuje řešení procesní integrace úřadu. Graf - Schéma řešení procesní integrace úřadu Zdroj: Řešení IBM pro statutární města, Květen Společnost SAP byla založena v roce 1972 pěti bývalými zaměstnanci IBM. Její jméno vzniklo ze zkratky Systeme, Anwendungen, Produkte in der Datenverarbeitung, což je analogicky anglicky Systems - Applications - Products in data processing. Ač širší veřejnosti málo známá, SAP je čtvrtá největší softwarová společnost na světě a jedna z vedoucích za společnostmi Microsoft, IBM a Oracle. 20

22 Fáze modelování procesů zahrnuje analýzu procesů v organizaci, sběr požadavků na jejich optimalizaci či redesign a v neposlední řadě také posouzení existujících služeb. Modeler umožňuje analytikům i architektům dokumentovat, navrhovat, optimalizovat a simulovat různé typy procesů, které probíhají v organizaci. Další fází v životním cyklu procesu je jeho technická implementace. Vývojové nástroje umožňují importování procesního modelu z modelovacího nástroje a zajišťují jeho transformaci do provozního prostředí. V této fázi jsou jednotlivé kroky v procesu provázány na existující aplikace. Tyto aplikace jsou zpřístupněné prostřednictvím standardů (např. webové služby) nebo dalšími alternativními způsoby (např. pomocí aplikačních technologických adaptérů). Procesní server je základním provozním prostředím pro implementované procesy. Human Tasks komponenta umožňuje přidělování pracovních položek uživatelům/skupinám podle celé řady kritérií, popřípadě podle vlastní logiky. Jednoduchým způsobem je možné implementovat workflow (např. schvalování žádostí) a každý pracovník má vlastní pracovní plochu, kde vidí svoje úlohy a může na nich pracovat. Samozřejmostí je auditovatelnost a tzv. insight into process, tj. v každé instanci procesu existují informace o aktuálním stavu procesu, kdo a jak dlouho pracoval na jednotlivých úlohách, jaké datové objekty byly k dispozici pracovníkům v jednotlivých krocích, atd. Dále je možné provádět zamykání pracovních položek v multi-uživatelském prostředí, kdy je potenciálním příjemcem více pracovníků. Užitečnou funkcí je možnost definovat tzv. eskalace v případě, že nedojde ke zpracování položky v definovaném čase. Tyto eskalace mohou mít podobu u nebo další pracovní položky, např. na vedoucího příslušného pracovníka. Monitorovací komponenta umožňuje komplexní monitoring nasazených procesů, sledování stavu jednotlivých instancí procesů, sledování klíčových ukazatelů výkonnosti, vyhodnocení procesních ukazatelů (průběžná doba, cena, náklady apod.) a také kritické aspekty procesů. Zajišťuje prezentaci agregovaných údajů v textové i grafické podobě. Přidanou hodnotou implementace SAPu je tak zavedení procesního řízení, které umožňuje snadnější řízení velkého úřadu se stovkami zaměstnanců, možnost nastavení a monitorování vnitřních procesů a v důsledku tak zajištění příjemnějších pracovních podmínek zaměstnancům a lepších služeb občanům. Pro optimalizaci procesů s využitím nástroje SAP se rozhodlo například statutární město Plzeň. Město realizovalo významnou modernizaci svého informačního systému, který řeší mnoho různorodých oblastí, od např. efektivního provozu dopravního podniku až po personální agendu zaměstnanců města. DIGITALIZACE DAT Internet a síťové propojení počítačů přineslo nebývalé urychlení komunikace a možnost sdílet informace prakticky okamžitě a bez ohledu na hranice. Data, která administrativní či řídicí pracovník potřebuje, jsou v zásadě okamžitě k dispozici prostřednictvím počítačů, telefonie či jiných forem elektronické komunikace. Mezi velké omyly 20. století však patřila představa kanceláře bez papíru. Stalo se něco, co málokdo očekával: požadavky na tištěné výstupy a papírové dokumenty naopak neuvěřitelně narostly. Většina informací putuje po firmě v digitální podobě. To, co se dříve hromadně a centrálně tisklo a následně rozesílalo či roznášelo, je dnes možné nejprve daleko efektivněji distribuovat elektronicky, a teprve potom tisknout na papír. Tisk dokumentů se však stále více přesouvá ke koncovému uživateli a narůstají požadavky uživatelů na koncová zařízení. Přesto je digitalizace trendem, který se jeví jako nevyhnutelný. Řešení v oblasti digitalizace zahrnuji kromě vlastní konverze dokumentů jejich indexaci, kategorizaci a bezpečné uložení. Města mohou těchto nástrojů využít kupříkladu pro digitalizaci stavebního archivu, která umožňuje výrazně ušetřit čas pracovníků stavebních odborů,a současně usnadňuje stavební řízení a výrazně zvyšuje komfort pro občany komunikující s příslušným odborem nebo žádajícími o informace z archivů. Pro řešení dané problematiky používá IBM software z rodiny produktů FileNet doplněný o potřebný hardware a příslušné služby. IBM přichází se základním konceptem, který řeší uvedenou problematiku komplexně od digitalizace, respektive získávání nestrukturovaných dat, přes životní cyklus dokumentu v rámci důvěryhodného úložiště až po řízenou skartaci. Hlavními výhodami jsou zjednodušení systémů pro ukládání dat, datového prostředí a správy a zlepšení shody s regulačními opatřeními a posílení zabezpečení. 21

23 Graf - Schéma řešení datového úložiště Zdroj: Řešení IBM pro statutární města, Květen

24 DOSTUPNÉ ZDROJE A PODPORA Z EVROPSKÝCH FONDŮ Většina projektů modernizace informačních technologií je realizována díky podpoře z evropských fondů. Evropské fondy přispívají k realizaci strategie Smart Administration tzv. efektivní veřejné správy. Zprostředkujícím subjektem pro tuto oblast je Ministerstvo vnitra, které se podílí na implementaci dvou operačních programů. Prvním z nich je Integrovaný operační program, který je financovaný z Evropského fondu regionálního rozvoje. Jeho prostřednictvím je možno financovat tzv. investiční projekty. Řídícím orgánem pro tento program je ministerstvo pro místní rozvoj. Oblastmi podpory spadající pod ministerstvo vnitra jsou 1.1.a) a 1.1.b) - rozvoj informační společnosti ve veřejné správě, zavádění ICT v územní veřejné správě a služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Druhý se nazývá Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který je spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a jeho prostřednictvím je možno financovat tzv. neinvestiční projekty. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Oblast podpory spadající pod ministerstvo vnitra se nazývá Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy. Operační programy v gesci Ministerstva vnitra ČR, konkrétně Integrovaný operační program a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, jsou evropské programy zaměřené na podporu elektronizace veřejné správy a na vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy. Do konce roku 2013 je v rámci těchto oblastí daných operačních programů pro žadatele z řad veřejné správy připraveno celkem 22,6 miliardy korun. EU financuje projektů v maximální výši 85 %. Zbylých 15 % musí zajistit sám příjemce. Ministerstvo vnitra a především jeho odbor strukturální fondů (OSF) vyhlašuje výzvy, vybírá a hodnotí projekty a v průběhu realizace je dále kontroluje. Věnuje se i potenciálním žadatelům, konzultuje s nimi jejich projektové záměry a pomáhá při přípravě žádostí pomocí seminářů, on-line poradny a dalších pomocných nástrojů, především na webových stránkách INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM Integrovaný operační program je zaměřen na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Podporované oblasti zahrnují rozvoj informační společnosti ve veřejné správě, zavádění ICT v územní veřejné správě a služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Oblast intervence 2.1 je zaměřena na modernizaci územní veřejné správy (včetně té obecní), především k elektronizaci agend vykonávaných orgány místní samosprávy a zefektivnění elektronické komunikace mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy zabezpečením vzájemné kompatibility informačních systémů a datové propojenosti místní a ústřední veřejné správy (včetně kompatibility s modernizací ústřední správy, realizovanou v rámci prioritních os 1a a 1b), které zajistí zjednodušení a zrychlení komunikace občanů s úřady územní samosprávy, on-line přístup ke správním agendám a co nejvíce informací zdarma prostřednictvím internetu. Podporované aktivity obsahují: a) Sdílení dat s centrálními registry ve veřejné správě a vytváření dalších relevantních registrů pro potřeby územní veřejné správy - zapojování orgánů územní veřejné správy k systému sdílení dat (zejména pořízení technického a technologického vybavení umožňující připojení k základním registrům veřejné správy a dalším relevantním registrům veřejné správy včetně zajištění jejich kompatibility s regionálními registry a systémy) 23

25 - vytváření dalších registrů veřejné správy pro potřeby územní veřejné správy dle společenské potřeby v návaznosti na funkcionality základních registrů veřejné správy - projekty podporující komunikaci dalších registrů veřejné správy pro potřeby územní veřejné správy s relevantními informačními systémy veřejné správy b) Budování komunikační infrastruktury územní veřejné správy - výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy a veřejných služeb - projekty řešící vybudování komplexních standardizovaných informačních a komunikačních systémů, sítí a infrastruktur ve veřejné správě s důrazem na plnou interoperabilitu a vzájemné propojení s již existujícími systémy orgánů veřejné správy - projekty na zajištění vysoké míry zabezpečení ICT (pořízení a podpora implementace bezpečnostních prvků /HW i SW/ do informačních systémů územní veřejné správy) c) Vybudování přístupových míst pro komunikaci s informačními systémy veřejné správy - zřizování a rozvoj tzv. kontaktních míst veřejné správy zapojování regionálních a místních pracovišť k tzv. Czech Point, (zejména zajištění technického a technologického vybavení) - zajištění oboustranného propojení centrálního místa pro zpřístupnění všech zveřejňovaných a veřejně přístupných informací ve veřejné správě prostřednictvím Portálu veřejné správy s portály subjektů územní veřejné správy - zabezpečování komunikačního rozhraní pro práci s elektronickými systémy veřejné správy d) Elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy - elektronizace výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě, realizace transakcí (např. formulářů, výkazů, apod.) elektronickou cestou a pořízení navazujících technologických řešení umožňující zvýšení využívání egovernmentu v podmínkách územní veřejné správy - zavádění elektronické a spisové služby (document management) - služby elektronické veřejné správy (egovernment) poskytované prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) na úrovni územní veřejné správy s provázaností na úroveň národní a mezinárodní - digitalizace vybraných datových zdrojů, jejich zpřístupňování (vč. ochrany a zpřístupnění publikovaných digitálních dokumentů), dlouhodobého ukládání včetně podpory vybavení digitalizačních pracovišť - aktivity související s podporou informačního managementu, znalostních systémů veřejné správy a budování kompetenčních a znalostních center - nástroje na zpřístupňování archiválií v rámci projektu Otevřená minulost spojené s vytvořením pravidel upravující technickou stránku poskytování těchto archiválií veřejnosti pomocí prostředků ICT - propagace poskytování služeb elektronické veřejné správy Příjemci podpory jsou vedle krajů a jimi zřizovaných organizací obce a jimi zřizované a zakládané organizace a svazky obcí. Výdaje musí souviset s pořizováním a rozšiřováním informačních systémů za použití informačních a komunikačních technologií. Informačními a komunikačními technologiemi (ICT) se rozumí hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání, zpracování, distribuci a zabezpečení dat, včetně projektů pro jejich implementaci, resp. tvorbu. Mezi hardwarové (technické) prostředky patří zejména servery, stacionární a přenosné personální počítače, tiskárny, komunikační a síťová zařízení (především vysílače, směrovače, přepínače) a další specializovaná koncová zařízení (myš, tablet, scanner, kamera, PDA, mobilní telefon apod.). Mezi softwarové (programové) prostředky patří základní software (operační systém, databázový systém, komunikační systém) a aplikační software. Ke konci května 2011 bylo v rámci opatření 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě realizováno celkem 5493 projektů, z toho 38 bylo realizováno statutárními městy a 651 pak ostatními městy. Celkem 5323 projektů jsou však typové projekty kontaktních míst CzechPOINT. Nepočítáme-li tyto projekty největší počet projektů (3) realizuje město Velké Meziříčí, 2 projekty pak realizují města Brandýs nad Labem/Stará Boleslav, 24

26 Děčín, Havířov, Hlinsko, Chrudim, Nový Bor, Přerov, Slavkov u Brna a Třinec. Celkem se do realizace jiných než typových projektů CzechPOINT dosud zapojilo 143 měst. Názvy projektů měst byly podrobeny analýze slov. Následující speciální graf slovní mrak 12 poukazuje na to, že velká část projektů se týká technologických center, spisových služeb a rozvoje egovernmentu obecně. Graf - Slovní mrak nejčastějších pojmů obsažených v názvech projektů měst Zdroj: Vlastní zdroje s využitím nástroje Wordle.net na základě dat v Seznamu příjemců podpory Integrovaného operačního programu dostupných na V přehledu nejsou zahrnuty typové projekty CzechPOINT. Celkem bylo doposud alokováno v rámci opatření 2.1 více něž 1,6 miliardy Kč. Na typové projekty CzechPOINTU bylo obcím a městům alokováno více než 384 milionů Kč; proplaceno pak bylo necelých 338 molionů Kč. Na jiné projekty měst v této oblasti činila alokace ke konci května 2011 více než 669 milionů Kč. Následující graf zobrazuje histogram alokovaných prostředků pro jednotlivá města. Z grafu je patrné, že dotace se nejčastěji pohybuje mezi 5 a 6 miliony Kč. 12 Slovní mrak (word cloud, tag cloud) je množina slov zadaného textu, ve které jsou slova uspořádána podle četnosti (frekvence) v textu. Četnost slova v rámci zadaného textu je vyjádřena velikostí slov (čím větší slovo, tím vyšší četnost). Množina je uspořádána do podoby fiktivního mraku. Z něj je pak na první pohled jasné, jaká slova v množině hrají klíčovou úlohu. 25

27 Graf - Histogram alokovaných prostředků v rámci opatření 2.1 IOP Zdroj: Vlastní zdroje s využitím dat v Seznamu příjemců podpory Integrovaného operačního programu na OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, začleňování sociálně vyloučených osob do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v těchto oblastech. Oblast podpory v rámci opatření Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy se zaměřuje na intervence podporující zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti činnosti institucí veřejné správy. Podpora je zaměřena na modernizaci veřejné správy a posílení rozvoje lidských zdrojů. V rámci tohoto opatření jsou mimo jiné realizovány následující činnosti: - zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu; - rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání (vč. elearningu); - aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb včetně zavádění sledování výkonnosti a kvality úřadů veřejné správy a analytické činnosti k identifikaci prostorů pro zlepšení a k návrhům řešení; - provádění analýz veřejné správy k navrhování realizace postupů a činností vedoucích ke zvyšování efektivity, kvality a transparentnosti veřejné správy a racionalizace rozdělení kompetencí v rámci orgánů veřejné správy s důrazem na efektivnost; - vytvoření a aplikace nástrojů na podporu účasti občanů na rozhodování a veřejném životě; - rozšiřování moderních ICT a aplikací egovernmentu ve veřejné správě; - důsledné využívání systému zpětné vazby s uživateli veřejných služeb a služeb veřejné správy, např. analýzy, průzkumy, trendy, jejich dostupnost, kvalita apod.; 26

28 - vytvoření a zprovoznění informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba na stávajících informačních systémech veřejné správy; - proškolení zaměstnanců veřejné správy související se zprovozněním informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba stávajících informačních systémů veřejné správy. Ke konci května 2011 bylo v rámci opatření Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy realizováno celkem 446 projektů, z toho 39 bylo realizováno statutárními městy a 179 pak ostatními městy. Největší počet projektů (5) realizovala statutární města Brno a Ostrava, 4 projekty pak realizovala města Havířov, Pohořelice a Žďár nad Sázavou. Celkem se do realizace projektů v této oblasti zapojilo 124 měst. Názvy projektů měst byly podrobeny analýze slov. Následující speciální graf slovní mrak poukazuje na to, že většina projektů se týká oblastí vzdělávání a řízení. Právě oblasti optimalizace, zefektivnění, procesního a projektového řízení jsou nosnými tématy realizovaných projektů. Velká část také souvisela také se symbolem egovernmentu projektem egon. Graf - Slovní mrak nejčastějších pojmů obsažených v názvech projektů měst Zdroj: Vlastní zdroje s využitím nástroje Wordle.net na základě dat v Seznamu příjemců podpory operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost dostupných na Celkem bylo doposud alokováno v rámci opatření 4.1 více něž 3,5 miliardy Kč. Celková alokovaná částka na projekty měst v této oblasti činila ke konci května 2011 více než 732 milionů Kč, proplaceno přitom bylo více než 257 milionů Kč. Následující graf zobrazuje histogram alokovaných prostředků pro jednotlivá města. 27

29 Graf - Histogram alokovaných prostředků v rámci opatření 4.1 OP LZZ Zdroj: Vlastní zdroje s využitím dat v Seznamu příjemců podpory operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost dostupných na 28