Sociální situace romské rodiny v osadě na Slovensku
|
|
- Rostislav Mašek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 CARITAS vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální situace romské rodiny v osadě na Slovensku Téma práce: Sociální situace romské rodiny v osadě na Slovensku Šimon Mynář Vedoucí práce: Mgr. Ing. Květoslava Princová, Ph.D. Olomouc 2013
2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracoval samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci,
3 Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucí mé práce Mgr. Ing. Květě Princové, Ph.D. za cenné rady a podněty.
4 Obsah Úvod Slovensko Obecné informace Sociální zabezpečení Romové na Slovensku Původ a jejich cesta do Evropy Romové nebo Cikáni? Romská menšina na Slovensku Osady Osady jako problém sociálního exkluze Kultura romské komunity Formy a subjekty pomoci Romům na Slovensku Existující moţnosti a programy integrace Politické strany Úřad zplnomocněnce vlády Slovenské republiky pro romské komunity (UZVRK) Fond sociálního rozvoje Nejdůleţitější strategické dokumenty Role občanských a mezinárodních organizací Komunitní centrum Lipany Poslání a cíle organizace Cíl Komunitního centra Lipany Struktura KC Lipany Způsob financování Popis sluţeb, které zařízení poskytuje Personální obsazení... 28
5 4 Koncept sociálního fungování Kazuistika Úvod do kazuistiky Popis rodiny podle rozhovoru Pan Gejza Druţka pana Gejzi, Sára Okolnosti rozhovoru Popis případu optikou konceptu sociálního fungování Pan Gejza - otec Role a jejich očekávání Bariéry a předpoklady sociálního fungování Sára - matka Role a jejich očekávání Bariéry a předpoklady sociálního fungování Pomoc státu Pomoc komunitního centra Závěr Zdroje... 42
6 Úvod Problematiku romské rodiny v osadě na Slovensku jako téma mé absolventské práce jsem si vybral na základě praxe na Slovensku v rámci studijního oboru Mezinárodní sociální a humanitární práce na Caritas VOŠs Olomouc. Moje praxe se odehrávala přímo v lokalitě, o které pojednává tato práce. I přes veškerou přípravu před praxí ať uţ teoretickou či praktickou, jsem byl velmi zaskočen situací, která především na východním Slovensku stále přeţívá. Evropské státy se řadí k nejvyspělejším na světě a Slovensko mezi tyto státy rozhodně patří. Romská osada o této vyspělosti zatím pouze sní a myslím si, ţe kdybych ji srovnal s jinou osadou z rozvojové země, našel bych minimální rozdíly v ţivotních podmínkách jejich obyvatel. Tuto skutečnost reflektuji na jedné rodině, která je součástí jedné z mnoha osad. Cílem mé práce je: Na základě konceptu sociálního fungování zpracovat případovou studii zabývající se konkrétní romskou rodinou ve vyloučené lokalitě na Slovensku. Popis poslouţí pro jasnější vyjádření ţivotní situace obyvatel těchto osad, respektive ţivotní situace rodiny, kterou uvedu v druhé části této práce. Práce vymezuje formy pomoci, které jsou na slovenském území k dispozici. Proto poslouţí dalším studentům, kteří pojedou na podobnou praxi jako já. Mohou z ní čerpat při přípravě před odjezdem. Práci by mohli vyuţít i sociální pracovníci, kteří se chtějí dozvědět základní informace o osadách na východním Slovensku. Absolventská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola pojednává o základních údajích Slovenské republiky a o jejím sociálním zabezpečení. Druhá kapitola se zabývá původem romského etnika a jeho pojmenováním, které se vyskytuje na Slovensku a také popisuje dělení do dalších subetnik. Dále je ve druhé kapitole problematika romských osad, jejich dělení a ţivotní podmínky v těchto osadách. Na konci druhé kapitoly je stručně nastíněna kultura romských komunit. Třetí kapitola popisuje exitující způsoby podpory romské integrace a komunitní centrum Lipany, které souvisí s praktickou části. Čtvrtá kapitola pojednává o sociálním fungování, které mi pomáhá zhodnotit ţivotní situaci rodiny. Pátá kapitola je praktickou částí. V ní se nachází popis rodiny jak podle rozhovoru, tak i podle konceptu sociálního fungování. Také je zde uvedena pomoc ze strany státu a poskytování sluţeb komunitního centra dané rodině. V této kapitole čerpám informace z rozhovorů, které jsem prováděl v průběhu mé praxe na Slovensku. Rozhovory se 6
7 odehrávaly přímo v osadě, a to s panem Gejzou a jeho druţkou Sárou, na které se zaměřují sluţby Komunitního centra Lipany. Dále se rozhovory odehrávaly s pracovníky v komunitním centru. Závěr práce je shrnutím cílů a metodologie. 7
8 1 Slovensko V této kapitole uvedu místní kontext celé práce stručně představím Slovensko. V rámci kapitoly popíšu obecné údaje o Slovensku a také nastíním systém sociálního zabezpečení. 1.1 Obecné informace Slovenská republika vznikla rozpadem České a Slovenské federativní republiky 1. ledna Hlavní město Slovenské republiky je Bratislava a její měnová jednotka je Euro. Slovensko leţí na km 2 ve střední Evropě a sousedí s Českou republikou, Polskem, Ukrajinou, Maďarskem a Rakouskem. Slovensko je země s křesťanskou tradicí a většina obyvatel patří do Římskokatolické církve. Geografická lokalita a historický vývoj měli významný dopad na uspořádání etnické struktury Slovenské populace. Vedle občanů slovenského původu zde ţijí obyvatelé i jiných národností jako jsou Maďaři, Romové, Češi, Rusové, Ukrajinci, Němci, Moravani, Slezani, Chorvati, Ţidé, Poláci a Bulhaři. Slovensko má kolem obyvatel. (Slovensko, 2002, s. 4) Slovenská republika je suverénním demokratickým státem, který není vázaný na ţádnou ideologii a náboţenství. Statní moc vychází z občanů, kteří jsou zvolení představiteli nebo samotnými občany. Kaţdý člověk na Slovensku můţe dělat to, co není zákonem zakázáno a nikdo nemůţe být přinucen dělat to, co zákon neukládá. (Slovensko, 2002, s. 4) Národní Rada (Shromáţdění) Slovenské republiky (Parlament), je jediná ústavní a zákonodárná moc Slovenské republiky. Skládá se ze 150 poslanců, kteří jsou voleni na období 4 let. Tito poslanci potom reprezentují své voliče a hlasují o nových legislativních nařízeních. (Slovensko, 2002, s. 7) 8
9 1.2 Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení na Slovensku je důleţitou státní funkcí, i kdyţ není univerzálně akceptována definice, co to přesně sociální zabezpečení je. Definice sociálního zabezpečení je zaloţena na mezinárodních dokumentech. Tyto dokumenty převzalo Slovensko do vlastní legislativy. Mezi nejdůleţitější dokumenty patří konvence a doporučení Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization). Podle Mezinárodní organizace práce zahrnuje sociální zabezpečení několik odvětví: zdravotní péče, prevence nemoci, podpora zaměstnanosti, zabezpečení seniorů, bezpečnost na pracovištích, rodičovské a mateřské příspěvky, zabezpečení lidí se zdravotním postiţením a zabezpečení pozůstalých. (International Labour Office, 2005, s. 61) Hlavním aktérem, který řídí a organizuje systém sociálního zabezpečení, je stát. Stát nese zodpovědnost za ochranu a podporu blahobytu jeho občanů. Má kapacity rozhodovat v celé politické sféře, kontroluje výdaje a připravuje legislativu sociálního zabezpečení. Uvnitř státu jsou různá ministerstva, různé samosprávní celky a specifické státní instituce, které rovněţ organizují a řídí systém sociálního pojištění, sociální asistence, sociálních sluţeb a zdravotních sluţeb. (International Labour Office, 2005, s. 62) Organizace systému slovenského sociálního zabezpečení ukazuje tabulka č. 1. Ta ukazuje legislativu, management, financování a kontrolu funkce různých ministerstev a státních autorit. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky má hlavní roli v poskytování sociálního zabezpečení. Zatímco Ministerstvo zdravotnictví má výhradní kompetenci v poskytování zdravotní péče a financování zdravotní léčby. Tato ministerstva dohlíţejí na plánování a poskytování sociálního zabezpečení, zdravotní péče a zavádějí legislativu v těchto oblastech. Na tabulce je také ukázáno zdravotní pojištění, sociální pojištění, příspěvky na politiku zaměstnanosti a sluţby, které jsou poskytovány prostřednictvím oddělených úřadů. Kompetence k poskytování určitých sociálních dávek a sluţeb mají regionální a místní samosprávy. Armáda a další státní ozbrojené sloţky (policie, celní správa, hasiči, atd.) mají vlastní schéma sociálního zabezpečení, které zahrnuje vlastní legislativu a financování. Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany tedy hrají také roli v řízení systému sociálního zabezpečení. Tato dvě ministerstva mají nastavené speciální fondy pro shromaţďování příspěvků, ze kterých potom poskytují důchody, nemocenskou, příspěvky pro 9
10 rodiny/děti a podporu pro nezaměstnané. Ministerstvo financí dohlíţí na finanční operace v systému sociálního zabezpečení. Všechny finanční prostředky, které pokrývají tento sloţitý systém sociálního zabezpečení, jsou získány z daní a z příspěvků na pojištění. (International Labour Office, 2005, s. 64) Regionální a místní státní správy jak uţ jsem se zmínil, mají důleţitou roli v poskytování sociálních dávek a sluţeb. To mají umoţněno státní přenesenou působností (the political transition). To znamená, ţe je státní administrativa částečně decentralizována a samosprávní úřady máji určité kompetence od státní správy. Proto nesou samosprávní celky částečnou odpovědnost za uspokojování potřeb místních obyvatel. Samosprávní celky jsou financovány ze státního rozpočtu, kde je vyhrazen balíček na tyto potřeby. (International Labour Office, 2005, s. 64) V organizační struktuře poskytovatelů sociálního zabezpečení je Sociální pojišťovna, Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, a také zdravotní pojišťovny. Sociální pojišťovna a její pobočky shromaţďují příspěvky na starobní důchody, invalidní důchody a na pozůstalostní důchody. Také se zde shromaţďují příspěvky na nemocenské pojištění a úrazové pojištění. Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny a jeho regionální pobočky (úřady) nesou odpovědnost za vyplácení podpory v nezaměstnanosti, státních sociálních dávek, dávek v hmotné nouzi a za řízení aktivního trhu práce. 1 Všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny poskytují zdravotní pojištění. Rovněţ shromaţďují příspěvky ze zdravotního pojištění a potom financují zdravotní péči. (International Labour Office, 2005, s. 64) Niţší stupeň organizační struktury poskytovatelů sociálního zabezpečení, je zastoupen společnostmi zajišťující doplňkové penzijní pojištění. (International Labour Office, 2005, s. 64) 1 Působnost Ustředí práce, sociálních věcí a rodiny se dělí do dvou oblastí: (1) Oblast sociálních věcí státní sociální dávky, sociální pomoc, poradensko-psychologické sluţby, sociálně-právní ochrana dětí a sociální kurátoři. (2) Oblast sluţeb zaměstnanosti jako je evidence ţadatelů o zaměstnání, evidence pracovnách míst atd. (Ustředí práce, sociálních věcí a rodiny, nedatováno) 10
11 Ústřední vláda Legislativa, kontrola, financování, management Ministerstvo financí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Ministerstvo obrany Ministerstvo vnitra Speciální fondy pro sociální zabezpečení Regionální a místní správa Zdravotní péče Lidé se zdravotním postiţením Senioři Rodiny/děti Sociálně vyloučení, lidé v hmotné nouzi Lidé se zdravotním postiţením Senioři Rodiny/děti Nezaměstnaní Zdravotní péče Senioři Rodiny/Děti Organizace sociálního zabezpečení Zdravotní pojišťovny Sociální pojišťovna Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny Zdravotní péče Nemocní Lidé se zdravotním postiţením (invalidní důchod) Senioři, pozůstalí Rodiny/Děti Úrazy a nemoci z povolání 11 Nezaměstnaní Rodiny/děti Lidé v hmotné nouzi Náhradní rodinná péče Lidé se zdravotním postiţením Tabulka č. 1 Systém sociálního zabezpečení (International Labour Office, 2005, s. 65)
12 2 Romové na Slovensku Ve druhé kapitole uvádím stručnou historii Romů, respektive jejich původ a způsob, jak se dostali do Evropy. Dále se zde zabývám problematikou označování či pojmenovávání Romů. V další podkapitole jiţ píšu konkrétně o Romech na Slovensku, o romských osadách a dopadech těchto osad na ţivoty Romů. V závěru kapitoly stručně zmiňuji kulturu romské komunity. 2.1 Původ a jejich cesta do Evropy Romové pocházejí z Indie, ze které migrovali v průběhu dlouhých časových údobí v několika migračních vlnách. Jedna trasa vedla přes Blízký Východ do střední a východní Evropy. Druhá trasa vedla přes Egypt a severní Afriku do Španělska. Rozhodně není pochyb, ţe vedly i jiné proudy migrace. Dlouhodobé přestávky měli zřejmě Romové v Persii, Malé Asii a v Egyptě, podle podobných či stejných slov, které Romové pouţívají ve svém jazyce. Také se Romové zastavili i v Řecku, coţ je dohledatelné v dokumentech z 9. století. Na tomto území se rovněţ o Romech začalo hovořit jako o Atsiganech. Z tohoto pojmenování se Romům začalo říkat Cikán, Cygan, Zingari, Zigeuner atd. (Davidová, 2004, s ) Do střední Evropy Romové přišli kolem 13. století. Ze začátku byl jejich příchod, dá se říct, přijímán ze strany Evropanů pozitivně. Romové byli totiţ výborní řemeslníci a to především kováři. Byli příjímání šlechtici do sluţeb ne jen díky řemeslům, ale i díky hudbě, zpěvu a tanci. Toto období klidu ale pro Romy netrvalo dlouho. Podnětem této změny byla jejich exkomunikace z církve paříţským arcibiskupem roku Na sněmu v Augsburgu v roce 1548 bylo dokonce rozhodnuto o vraţedném pronásledování. Na slovenském území se podobné pronásledování objevovalo později kolem 17. století. (Davidová, 2004, s ) Cikánský problém se rozhodli poprvé řešit v 18. století Marie Terezie a její syn Josef II. Jednalo se o tvrdou asimilaci Romů. Jejich kultura byla potlačována takovým způsobem, ţe nemohli pouţívat vlastní řeč a nemohli být nazývání Cikáni ale buď novousedlíci nebo novomaďaři. Romské děti byly posílány na převýchovu do neromských rodin. Podle Evy Davidové se jednalo o nesprávné řešení, i kdyţ úmysl mohl být dobrý. Šlo o vnucování jiného kulturního modelu za vzdání se vlastní 12
13 etnicity, šlo o násilnou asimilaci, která se nemohla setkat s celkovým úspěchem. (Davidová, 2004, s. 18) V období Československé první republiky nebyl vztah k Romům o moc pozitivnější. Byl vydán perzekuční zákon č. 117/1927, který omezoval potulný ţivot cikánů a tuláků, ţijících po cikánsku. Ale v tomto období se objevoval i pokrok, a to především díky otevření romské školy v Uţhorodě a v jiných lokalitách. Nejhorší období pro Romy začalo druhou světovou válkou spolu s teorií rasismu nacistického Německa. Do této teorie byli spolu s Ţidy zahrnuti i Romové a po rasově-biologickém vyšetření končili příslušníci těchto národů v koncentračních, pracovních a cikánských táborech. V Evropě po této genocidě byl konečný stav odhadnut na půl milionů zavraţděných Romů. (Davidová, 2004, s ) 2.2 Romové nebo Cikáni? Romové v rámci světové etnické skladby zaujímají specifické místo. Romové dnes ţijí rozptýleně po celém světě, ale většina z nich ţije v Evropě. Počet Romů je odhadován na 10 aţ 15 milionů. Romové jsou nazýváni mnoha výrazy, které vycházejí ze dvou základních pojmenování. Jedna rozšířená skupina výrazů vychází z uvedeného Athinganoi, do níţ patří český stále pouţívaný název Cikán Cikáni, na Slovensku Cigáni, v Polsku Cyganie, v Rusku a na Ukrajině Cygany, zemích bývalé Jugoslávie Cigani, v Německu a Rakousku Zigeuner, turecky Tchingi, italsky Zingani či Zingary, atd. Druhá skupina názvů vychází ze skutečnosti, ţe Romové při svých cestách delší dobu trávili v Egyptě, a byli tedy nazýváni lidem egyptským, faraonským. Tedy ve starošpanělštině vznikl název Egypcianos a ve španělštině Gitanos (čte se Chitanos). Ve Velké Británii jsou nazýváni Gypsies či Gipsies, ve Francii jsou nazýváni Egyptiens nebo Tsiganes. Sami se většinou nazývají jako Romové (v jednotném čísle Rom). Je to označení několika etnických skupin, které mají společné kulturní rysy, původ a osobité charakteristiky. Rom znamená muţ či manţel, ale zejména nahrazuje pojmenování Cikán a Cigán, který se časem stal hanlivější. Název Rom Romové byl uznán světovým romským hnutím Mezinárodní romská unie (International Romani Union) a také Radou Evropy. Názvem Rom se ale nenazývají všichni Romové, výjimkou jsou totiţ Sinti, Sintové, je to skupina německých Cikánů, která uznává jen pojmenování Sinti. (Davidová, 2004, s. 18, 19) 13
14 2.3 Romská menšina na Slovensku Na Slovensku jsou tři hlavní romské subetnické skupiny. Jsou to olašští Romové, kteří přišli na slovenské území z Rumunska v průběhu 19. století. Tato skupina se sama označuje za vlachike Roma (odvozeno od rumunského území Valachie ). Olašští Romové ţili kočovným ţivotem aţ do roku 1959, potom jim v tom bylo státní mocí zabráněno. Jejich obţivu zajišťoval obchod s koňmi, překupnictví, kotlářství a ţeny věštily z ruky. Další skupinou jsou slovenští Romové (archaické označení servika Roma). Tato skupina se nazývá jednoduše Roma. Slovenští Romové se na území Slovenska vyskytují od 15. století. Jejich typickým způsobem obţivy byla tradiční romská řemesla jako je kovářství, korytářství, košikářství apod. Tito Romové také pomáhali sedlákům při sezónních pracích. Poslední skupinou jsou maďarští Romové (vlastní označení ugrike Roma). Nacházejí se převáţně v maďarsky mluvících oblastech Slovenska. Kulturou a původem se od Romů slovenských moc neliší. Tento podobný způsob ţivota slovenských a maďarských Romů je velmi odlišný od Romů olašských. Olašští Romové nazývají zbylé skupiny jako Rumungry (odvozeno od Rom ungro maďarský Rom). (Jakoubek, Poduška, 2003, s. 16) Podle oficiálních odhadů ţije na Slovensku přibliţně tisíc Romů. Největší koncentrace romských komunit je na východě Slovenska (aţ 2/3 Romů ţijících na Slovensku) v Košickém a Prešovském kraji, kde Romové reprezentují 26, 5% (Košice) a 32, 8% (Prešov) z celkového počtu obyvatel. Okresy s vysokým poměrem Romů mají nadprůměrnou míru nezaměstnanosti, nedostatek volných pracovních míst, málo rozvinutou infrastrukturu a ostatní veřejné sluţby. (Kusá, 2011, s. 5) Osady Tzv. Sociographic Mapping of the Roma population (Úřad zplnomocněnce vlády Slovenské republiky pro romské komunity, 2004) je dokument, ve kterém je zaznamenáno míst (z obcí a měst Slovenské republiky) obývajících Romy. Skoro v polovině z těchto míst (776 obcí a měst) jsou Romové integrovaní 2 ve většinové společnosti (ačkoli často ve specifických ulicích či městských částech). Jedna třetina Romů ţije v separovaných a segregovaných osadách (romské osady). Osady jsou 2 Integrováni v tomto dokumentu tento termín představuje, ţe se místa, ve kterých ţijí Romové, nacházejí na okraji nebo mimo obec či město, nemají dostupný vodovod a podíl nelegálních obydlí je vyšší neţ 20%. 14
15 klasifikované na základě prostorové polohy ve vztahu s obcí a jejího středu. Romské osady jsou tedy rozděleny do několika typů: Městské a vesnické koncentrace (tři nebo více domů obydlené převáţně Romy), které se nacházejí v obcích a městech. Takových míst je 168 se obyvateli. Vetší koncentrace Romů na okrajích obcí a měst jsou nazývány jako separovaná osídlení - osady. Počet takových osad je 338 s obyvateli. Segregované osady se nacházejí v určité vzdálenosti od obcí a měst, často jsou odděleny přirozenou nebo umělou překáţkou. Takových segregovaných osad bylo v roce 2003 asi 281 s obyvateli. Tyto osady mají často nedostatek základní infrastruktury a vybavení, jako je elektřina, pitná voda a kanalizace. Sběr komunálního odpadu se v těchto místech nekoná a tato situace představuje riziko pro ţivotní prostředí. Existuje asi 150 prostorově segregovaných osad dokonce bez základní infrastruktury, jako jsou silnice, elektřina a tekoucí voda. (Kusá, 2011, s. 6) Podíl nelegálních bytů postavených bez úředního povolení je vysoký. Podmínky bydlení v osadách jsou nestandardní nebo velmi nevyhovující. Tyto podmínky se zároveň zhoršují s větší vzdáleností osady od obcí a měst. (Kusá, 2011, s. 6) Osady jako problém sociálního exkluze V této podkapitole bych se chtěl zabývat především vymezením aspektů, které zhoršují ţivotní podmínky Romů v osadách. Nejhorší důsledek sociální exkluze je chudoba. Ta je ale u těchto skupin těţko zjistitelná. Statistický uřad Slovenské republiky a ani EUROSTAT nevede tento druh respondentů, aby mohl obyvatele osad srovnat s ostatními Romy jak na Slovensku, tak v ostatních zemích EU. A proto je také dnes stále obtíţné srovnávat romskou menšinu s většinovou společností v oblasti relativní chudoby. Je pravda, ţe byly provedeny výzkumy v některých okresech Slovenka, které se zabývaly materiální deprivací. V nich se srovnávali respondenti z většinové společnosti a Romové. Výsledek s očekáváním ukázal, ţe se mají Romové podstatně hůře. (Kusá, 2011, s. 7) Vzdělání První z aspektů, který zhoršuje ţivotní podmínky Romů je vzdělávání. Údaje ze sčítání lidu a ze speciálních průzkumů (např. UNDP United Nations Development Program 15
16 2006, REF Roma Education Fund 2009, UNDP 2011) 3 naznačují dvě zásadní skutečnosti: 1) ţe vzdělání romské populace je výrazně niţší neţ u neromské populace, 2) existují mezi Romy významné genderové rozdíly (ţeny mají výrazně niţší vzdělání neţ muţi). Podle průzkumů z roku 2006 UNDP 44% obyvatel z romských osad nedokončilo základní vzdělání a dalších 37% dokončilo základní vzdělání. Mezi obyvateli segregovaných osad má jen 8% výuční list. (Kusá, 2011, s. 7) Jádro problému začíná u dětí v předškolním věku. Podle zmiňovaných průzkumů UNDP je prokázáno, ţe romský jazyk je mateřským jazykem pro většinu Romů. Průzkumy UNDP 2010 zjistily, ţe 52% členů romských domácností mluví denně romsky. Denní komunikace v romštině stoupá s úrovní segregace. U Romů ţijících s většinovou společností mluví denně 27%. V separovaných osadách mluví denně romsky 56% Romů a v segregovaných osadách 70%. Tato procenta vzrostla oproti roku 2006 o 6%. To se potom odráţí v systému vzdělávání, protoţe se vytvářejí jazykové bariéry mezi společností a romskými dětmi. Přes tuto skutečnost by se dalo očekávat, ţe by mohla být vyučovacím jazykem romština, na kterou mají Romové nárok díky tomu, ţe Slovensko uznalo romskou národnost. Podle odborníků na ministerstvu tento poţadavek Romové málokdy podali. (Kusá, 2011, s. 7) Zaměstnanost Odhaduje se, ţe nezaměstnanost u Romů je velmi vysoká. Tato nízká ekonomická aktivita je především regionálním problémem. Mnoho slovenských okresů s nadprůměrnou koncentrací romského obyvatelstva byly bývalé zemědělské nebo důlní oblasti, které se nedostaly z hospodářské krize na začátku roku Tyto okresy mají významně vyšší míru registrované nezaměstnanosti a niţší vyhlídky na hospodářský rozvoj. Míra nezaměstnanosti u Romů v produktivním věku je přibliţně 46%. Podle průzkumů UNDP 2010 se situace oproti roku 2006 opět zhoršila. V roce 2006 bylo více neţ 54% nezaměstnaných Romů starších 15 let a u běţné populace byla nezaměstnanost pouze 7,4. V roce 2010 byla celková míra zaměstnanosti 50,5%. U Romů to bylo 13% a u většinové populace 44,4%. Míra zaměstnanosti u Romů se sniţuje se zvyšováním 3 UNDP Správa o ţivotných podmienkach rómskych domácností na Slovensku. UNDP 2010 Vyberové zisťovanie marginalizovaných rómských domácností na Slovensku REF, School as ghetto: Systemic Overrepresentation of Roma in Special Education in Slovakia; Budapest: Roma Education Fund. 16
17 segregace jejich místa bydliště. Průzkum UNDP 2010 ještě ukazuje, ţe aktivizační programy (tzv. aktivizační práce) jsou více zacíleny na Romy neţ na majoritu. 4 (Kusá, 2011, s. 8) Zdraví Průměrná délka ţivota je nejčastěji pouţívaným ukazatelem zdraví u romské populace. Ta je totiţ o 15 roků niţší neţ délka ţivota majoritní společnosti. 5 Průzkum ministerstva zdravotnictví naznačil, ţe Romové, kteří ţijí v separovaných a segregovaných osadách, bývají nadprůměrně nemocní. To je způsobeno ţivotem v nevyhovujícím prostředí, špatnou a nedostatečnou stravou atd. Také špatný přístup ke zdravotním sluţbám (územní a finanční bariéry) přispívá ke špatnému zdraví. (Úřad vlády SR, 2006) Průzkumy UNDP 2010 opět ukázaly, ţe při zvětšování vzdálenosti od většinové společnosti roste vyšší nemocnost. Mezi nejčastější chronická onemocnění romské populace patří kardiovaskulární onemocnění (29,7%), onemocnění dýchacích cest (14,3%) a onemocnění kloubů a kostí (12,5%). (Kusá, 2011, s. 9) Bydlení a prostředí Bydlení a ţivotní prostředí Romů se výrazně liší od majority, a to zejména u Romů ţijících v separovaných a segregovaných osadách. Přeplněné a špatně udrţované byty, jednoduché chatrče sestavené z vyřazeného materiálu jsou nejpřesnějším důkazem zanedbané a krátkozraké bytové politiky po roce Odhaduje se, ţe více neţ 120 tisíc Romů v současné době bydlí v nedostatečně rozvinutých venkovských segregovaných osadách a městských slumech nebo bydlí v jinak nevyhovujících podmínkách. Bytová situace Romů, kteří bydlí mezi většinovou společností, je také výrazně horší ve srovnání s běţnou populací. (Kusá, 2011, s. 12) Od roku 1989 byly bytové výstavby a veřejné bytové výstavby omezeny. Na konci roku 2010 byl roční počet vystavěných o polovinu niţší neţ před rokem Náklady na bydlení několikanásobně vzrostly a staly se nesnesitelnými pro domácnosti nezaměstnaných osob. V roce 1990 začala města přesouvat dluţníky nájemného nebo jinak nepohodlné nájemníky na jedno místo (např. Luník 9 v Košicích, Stará Tehelná v Prešově). A to i přes uznání, ţe koncentrace a segregace přináší mnohonásobné 4 46,6% Romů mělo alespoň jednou zkušenost s aktivizační prací, u většinové společnosti jen 5,1% obyvatel. 5 Průměrný věk romských muţů je 55 let a ţen 59 let. 17
18 problémy, vystěhovávání a koncentrace Romů stále pokračuje. Mnoho nezaměstnaných romských rodin se dobrovolně nebo nuceně přestěhovalo z městských bytů zpátky do osad, kde jsou náklady na bydlení mnohonásobně levnější. Tato migrace a vznik nové generace domácností (chatrčí) se vytvářela převáţně ve venkovských oblastech na okrajích obcí. Místní orgány se zpravidla nestaraly o výstavbu nelegálních chatrčí a nesnaţily se o jejich odstraňování. Na jednu stranu nebyli obyvatelé nuceni legálně budovat jejich domy. 6 Na druhou stranu však místní úřady nemají povinnost pro obyvatele těchto formálně neexistujících staveb poskytovat veřejné sluţby, jako jsou např. výstavba silnic, pomoc s pitnou vodou, odvoz odpadů, atd. Odhaduje se, ţe v separovaných a segregovaných osadách je 1/3 staveb nedokumentovaná. (Kusá, 2011, s. 12, 13) Podle sociografického mapování 2003 pouze 39% romských obydlí má připojení k veřejnému potrubí a 13% k odpadním vodám. Přelidnění, nedostatek prostoru a nedostatek soukromí jsou dobře známé problémy chudých domácností. Podle UNDP 2006 má 45,2% romských domácností hlavní zdroj vody mimo své obydlí. Přibliţně 17% respondentů musí jít více neţ 50 metrů pro vodu. Většina obydlí v romských osadách nesplňuje technické a hygienické normy. Je zvykem, ţe v jedné domácnosti bydlí několik rodin. Podle UNDP 2010 má pouze 68% segregovaných domácností přístup k pitné vodě. (Kusá, 2011, s. 13) Sport, rekreace, kultura Slovensko nepatří mezi země, které by masivně podporovaly sportovní aktivity znevýhodněné mládeţe jako formu jejich sociální integrace. Sport a rekreace romských osad většinou pořádají nevládní organizace a charitativní organizace, které se potýkají s nedostatkem finančních prostředků a strachem z diskontinuity. Zpravidla romské domácnosti nemají prostředky na sportovní a volnočasové aktivity. Romské děti se většinou nemohou účastnit těchto aktivit z důvodu dojíţdění do školy a špatného spojení městskou hromadnou dopravou. K dispozici je poměrně dobrá nabídka volnočasových aktivit, ale bohuţel neexistují statistiky o podílu dětí ze sociálně znevýhodněných oblastí. Oblast kultury se zdá být mnohem lépe podporovaná. V oblasti kulturních aktivit jsou zde nevládní organizace, dobrovolné organizace a 6 Bez stavebního povolení dodavatelé elektřiny nemohou zavést elektřinu do chatrčí. Pokud chtějí obyvatelé chatrčí elektrický proud, musejí ho zavádět ilegálně. Nejčastějším způsob je, ţe se nelegální chatrče napojí na legální stavby svých sousedů. Takový prostředníci často místní lichváři, nutí domácnosti platit velmi vysoké částky. 18
19 dokonce i instituce, jako je romské divadlo v Prešově, romská konzervatoř v Košicích a pravidelné romské vysílání v Slovenském rozhlase a Slovenské televizi. Podpora romské kultury je omezena obecnou podmínkou výše finančních prostředků pro menšinové kultury závisí na počtu obyvatel v dané národnosti (podle sčítáni lidu). Finanční podpora romské kultury je výrazně niţší neţ např. podpora maďarské kultury. (Kusá, 2011, s. 14) 2.4 Kultura romské komunity Rodina, kterou se chci v praktické části této práce zabývat, je součástí romské komunity. Pro pochopení tohoto případu je třeba obeznámit se s romskou komunitou obecně a po té i s tou, ve které se rodina konkrétně nachází. Nebudu zde popisovat celou romskou kulturu, ale jen to, co radikálně poznamenalo rodinu, kterou se zabývám. Jako kaţdá etnicky rozlišitelná komunita, která byla z historických a sociálních důvodů vytlačena na okraj společnosti, i Romové zaujímají apriorně negativní, obrannou pozici vůči většinové společnosti a uzavírají se do vlastní komunity. Předsudky a negativní zkušenost na straně většiny i romské menšiny jsou zdrojem vzájemné nedůvěry, která se mnohdy projevuje skrytým i otevřeným nepřátelstvím. (Člověk v tísni, 2002, s. 199) Minority mívají často pro příslušníky většinového obyvatelstva zvláštní termín, kterým majoritu nazývají. Romský výraz gadţo neromský muţ, sedlák, gadţi neromská ţena, selka, pronikl do většiny evropských jazyků. (Čengerová, 2009) Muţ a ţena měli v minulosti naprosto nerovné a rozdílné postavení a společenskou roli. Romský muţ byl symbolem síly a moci rodu. Fakt, ţe muţů bývalo v komunitě mnoho, není náhodný. Velký počet muţů a jejich společná síla znamenaly připravenost na případné napadení. Romské ţeny se naproti tomu staraly o domácnost, a také měly rozhodující hlas ohledně věcí, které se týkaly rodiny. V rozhodování také můţeme vidět rozdíl zatím co muţi nemohli mluvit do rodinných záleţitostí, ţeny zase nemohly rozhodovat za celou komunitu. Toto právo měl výhradně muţ. Muţ představoval jakéhosi vůdce a pána ţeny, která musela toto postavení respektovat, ctít jej a musela svého manţela poslouchat. To se projevovalo na příklad tak, ţe na veřejnosti musela jít ţena vţdy aţ několik kroků za muţem. Při tom nesla veškeré věci, které měli s sebou, a ještě k tomu se musela starat o děti. Postavení ţeny se zlepšovalo s počtem odrozených 19
20 dětí. Narození nového potomka bylo vţdy radostnou událostí. Snad tento fakt plyne z toho, ţe děti jsou v romské kultuře největším štěstím (právě proto dnes vidíme tak početné romské rodiny), anebo také z toho, ţe rodiče vidí ve svých dětech pomocníky a také své nástupce. Zajímavé je, ţe ţena musela zajišťovat kromě chodu domácnosti také kaţdodenní obţivu. A všechno musela sama. Muţ domů peníze nenosil. Pokud uţ nějaké vydělal, většinou je utratil někde mimo domov se svými kamarády. Ţena tak zůstávala na všechno sama. (Čengerová, 2009) Romové jsou velmi temperamentní a hodně citově zaloţení lidé (v dnešní době se to projevuje i např. tak, ţe sledují telenovely, které pak napodobují). Jejich temperament se projevuje také do hudby a tance. Romové se rádi baví, zpívají, tancují. Temperament a emoce se velmi projevují i v projevu a vystupování. V minulosti, kdyţ si Romové vyprávěli příběhy, stal se najednou vypravěč hercem a jeden jediný člověk dokázal zvládnout všechny role a ještě při tom neskutečně zaujmout publikum. (Čengerová, 2009) V tradiční romské kultuře bylo velmi důleţité nikoho neurazit. Lidé si mezi sebou dávali pozor, aby náhodou někoho neurazili nebo neponíţili. Kdyţ chtěl někdo náhodou vyjádřit svůj nesouhlas s něčím názorem, musel se mu při tom omlouvat. (Čengerová, 2009) Další velmi důleţitou tradicí a hodnotou bylo odpuštění a umění druhému odpustit. V období Vánoc probíhal jakýsi odpouštěcí ceremoniál. Obyvatelé chodili navštěvovat ostatní a všichni se navzájem odprošovali. (Čengerová, 2009) Chtěl bych se také zmínit o jazyce Romů, tedy Romštině. Kdysi mezi sebou Romové komunikovali pouze Romsky. Neměli důvod, aby mezi sebou pouţívali nějaký jiný jazyk. Romština byla totiţ velmi bohatá a rozvinutá. Jiný jazyk pouţili snad jen občas, kdyţ mluvili s gádţem. (Čengerová, 2009) S narůstající izolovaností Romů od většinové společnosti, narůstaly i rozdíly mezi těmito skupinami a také pohled na ně. Na příklad někteří Romové se ţivili výlučně krádeţemi. Krádeţ však musela být provedena pouze gádţovi. Kdyby Rom okradl Roma, byl by odsouzen a vystaven na hanbu. Romové pokládali za vítězství napálit a oklamat gádţe. To můţeme vidět i v romských pohádkách, které si Romové vyprávějí. 20
21 Rom zde vystupuje jako ten, který oklamal hloupého gádţe. Ten chytrý, lstivý. (Čengerová, 2009) Závěrem bych chtěl říct, ţe Romové jsou pověrčiví. Bojí se mrtvých, ďábla, uhranutí, nečistých sil, atd. (Čengerová, 2009) 21
22 3 Formy a subjekty pomoci Romům na Slovensku V následující kapitole popíšu formy pomoci romským obyvatelům, které zajišťuje státní sféra a dále také pomoc neziskové sféry, konkrétně Komunitního centra Lipany. 3.1 Existující možnosti a programy integrace Politické strany Demokratický systém politické reprezentace umoţňuje vznik a provoz politických stran. Pokud strana obdrţí minimálně 5% hlasů, můţe se zúčastnit hlasování ve Slovenském parlamentu. Volební úspěch vyţaduje dobrou schopnost oslovit širokou veřejnost. Největší maďarská menšina těţí z tohoto nastavení a má relevantní politickou stranu, která projednává a sleduje různé problémy. Tato strana je dnes nezbytná pro rozvoj maďarské menšiny. Situace Romů je bohuţel radikálně odlišná. I kdyţ bylo od roku 1990 do roku 2002 registrováno dvacet romských stran, tyto strany nevyvíjely ţádný politický vliv a získaly jen zanedbatelnou podporu. Situace na místní a regionální úrovni je o malinko lepší. V roce 2010 na komunálních volbách bylo 23 starostů zastupujících romské organizace. Je to ale méně neţ 1% z míst na Slovensku. (Kusá, 2011, s. 17) Úřad zplnomocněnce vlády Slovenské republiky pro romské komunity (UZVRK) UZVRK a sociální rozvojový fond jsou dvě vládní instituce, které by měly zajistit větší pozornost zájmům romské komunity v situaci chybějící politické podpory. (Kusá, 2011, s. 17) UZVRK byl zaloţen v září Romové ze začátku působení zplnomocněnce nefigurovali v názvu. Zplnomocněnec se zabýval především řešením problémů občanů, kteří potřebují zvláštní pomoc. Jeho posláním byla mezirezortní koordinace příprav návrhů a finančních výdajů týkajících se občanů, kteří potřebovali zvláštní pomoc. V roce 1999 byl Úřad znovu zaloţen se současným jménem. Jeho vývoj byl podpořen finanční pomocí Phare a Světové banky. Jeho hlavním úkolem bylo připravit strategii vlády pro řešení problémů romského etnika. Dále zplnomocněnec spravuje vzdělávací fond, z kterého poskytuje stipendia pro romské studenty. Zplnomocněnec je také poradním orgánem vlády a jeho nároky jsou omezené. Jeho rozsah činností je uveden 22
23 v Programovém manifestu vlády SR. V současné době velmi záleţí na jeho osobních vztazích s jednotlivými ministerstvy. Rozpočet Zplnomocněnce je omezen a byl také zasaţen vládními úspornými opatřeními. Rozpočet na rok 2011 byl o eur méně neţ v roce 2010 a o eur méně neţ v rozpočtu na rok Jeho významná část ( eur) je určena pro společenské a kulturní projekty. Finanční podpora je poskytovaná ve formě grantů na základě ţádostí. Ale také je poskytována podpora na krizové situace, jako je oprava střechy nebo výměna oken. (Ministerstvo vnitra SR, nedatováno) Fond sociálního rozvoje Fond byl zaloţen v roce 2004 Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny s cílem zajistit cílenější sociální sluţby pro obyvatelstvo ţijící v nejvíce znevýhodněných regionech a zapojit místní, regionální subjekty při řešení otázek chudoby a sociálního začlenění. Fond běţí ve dvou programech na projektové bázi. První program je zaměřen na místní sociální začleňování. Druhý program je na rozvoj komunitní sociální práce (označován také jako program terénní sociální práce). (Fond sociálního rozvoje, nedatováno) Program terénní sociální práce vytvořil stovky pracovních míst sociálních pracovníků a jejich asistentů, kteří pracují v romských komunitách. Sociální pracovníci a asistenti poskytují sluţby klientům ve více neţ 200 obcích. Tito pracovníci také spolupracují se zástupci obcí (starostové, městské rady, úředníci) a s nevládními organizacemi. Program terénní sociální práce je konsensuálně povaţován odborníky a většinou politiků za velmi důleţitý, nevyhnutelný a úspěšný. I přes všeobecné pozitivní hodnocení programu, terénní sociální práce trpí tím, ţe je nevyváţeně, nejistě a nepravidelně financovaná. V současné době je značné úsilí ze strany Fondu o stabilitu programu. Fondu se podařilo prodlouţit období projektu a zakotvení programového financování po dobu 3 let a to nepřetrţitě (před tím pouze 1 rok). Podmínka spolufinancování byla zrušena a dohled (supervize) byl znovu obnoven. Nicméně jedna slabina u těchto reforem je, a to, ţe fond sociálního rozvoje je plně hrazen ze strukturálních fondů. Přechod na hrazení ze státního rozpočtu byl odloţen na dobu neurčitou. (Kusá, 2011, s. 18, 19) 23
24 3.1.4 Nejdůležitější strategické dokumenty Proces přistoupení k EU vyvolalo nové snahy řešit problémy okolo romských komunit. Během vládních období bylo připraveno několik strategických dokumentů, které dodnes neztratily svůj význam. Tyto dokumenty dlouho čekaly na svou implementaci. Dokument nazvaný Základní postoj slovenské vlády k romským komunitám 7 byl přijat v roce Obecně uznává znevýhodněné postavení slovenských Romů. Rovněţ tvrdí, ţe ochrana práv menšin je nezbytná, ale nestačí pro stabilní integraci, a proto vyzval k přijetí komplexního přístupu k marginálním romským osadám a k dočasné pozitivní diskriminaci znevýhodněných skupin, aby se vyrovnaly jejich příleţitosti. (Kusá, 2011, s. 19) Dalšími důleţitými dokumenty, které reagují na problematiku Romů, jsou: návrh na podporu výstavby nízko-standardních obecních nájemních bytů určených pro občany v hmotné nouzi a výstavby technické infrastruktury v romských osadách (Usnesení Vlády SR č. 1154/2001) a dlouhodobé koncepce bydlení pro marginalizované skupiny občanů a modelu jeho financování (Usnesení Vlády SR č. 63/2005). Tyto dokumenty jsou stále platné v oblasti bydlení. (Kusá, 2011, s. 19) Dokument Komplexní rozvojový program pro romské osídlení (2003) uznává, ţe chudoba a sociální vyloučení je multidimenzionální fenomén. To znamená, ţe mohou být dosaţeny jen paralelní změny a vylepšení některých aspektů v sociálně vyloučených romských komunitách. Tento dokument se stal základní horizontální prioritou marginalozované romské komunity v programovém období (Kusá, 2011, s. 19) V roce 2008 slovenské orgány přijaly Střednědobou koncepci rozvoje romské národnostní menšiny ve Slovenské republice v období : Solidarita integrita začlenění. Tento dokument obsahuje a rozvíjí priority předchozích strategických dokumentů. (Kusá, 2011, s. 20) Nová vláda (2010) a zástupci Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny byli poměrně komunikativnější s nevládními organizacemi pracujícími s romskými komunitami. Nedávná výzva Fondu sociálního rozvoje předloţila návrh na partnerství pro národní 7 Basic Positions of Slovak Government s Roma Communities Integration Policy 24
25 projekt standardizací sociálních sluţeb a rozšíření sítě komunitních center. (Kusá, 2011, s. 20) Role občanských a mezinárodních organizací Občanská společnost a mezinárodní organizace hrají důleţitou roli jako poskytovatelé sluţeb v romských komunitách a také roli zastánců lidských práv. Dá se s jistotou říci, ţe romské zájmy jsou mnohem více podporovány nevládními organizacemi neţ politickými stranami. Jedním z důvodů je také to, ţe nevládní organizace jsou méně závislé na obecném veřejném mínění, v němţ negativní postoje k Romům stále převaţují. Na Slovensku je 264 nevládních organizací, které se zcela nebo částečně zabývají romskou problematikou. První nevládní organizace byly zaloţeny na začátku roku 1990 a zabývaly se převáţně kulturními akcemi a publikováním časopisů, knih a novin. Tyto aktivity byly financovány z dotací Ministerstva kultury. Počet nevládních organizací zaměřené na Romy v období prudce vzrostl. Například mezi lety bylo 79 nových organizací soustředících se na Romy, které začaly pokrývat další oblasti činností, jako je vzdělání, zdravotní péče, sociální práce, atd. Rostoucí počet organizací můţe částečně souviset s novými finančními zdroji, včetně fondů EU (tj. PHARE) po zahájení procesu přistoupení do EU. Romské projekty se staly velmi populární a výhodné pro zaloţení nevládní organizace. Zaloţení nevládní organizace se stala pro romské představitele jedna z příleţitostí, jak uniknout z nezaměstnanosti. Dnes je situace nevládních organizací mnohem sloţitější. Nevládní organizace, které poskytují sociální sluţby, spolupracují s Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny. Ministerstvo čerpá z jejich zkušeností při přípravě nového pracovního a sociálního opatření, včetně nového zákona o sociálně vyloučených komunitách. (Kusá, 2011, s. 29) 3.2 Komunitní centrum Lipany Komunitní centrum Lipany je jednou z mnoha neziskových organizací, které pracují s Romy. Vzhledem k praktické části mé práce chci stručně popsat toto komunitní centrum jeho poslání, cíle, činnosti atd. Komunitní centrum je totiţ poskytovatelem pomoci rodině, kterou se budu v praktické části zabývat Poslání a cíle organizace Arcidiecézní charita Košice (ADCH), pod kterou Komunitní centrum Lipany spadá, se snaţí sniţovat počet lidí, kteří se nacházejí v hmotné anebo sociální nouzi, a zároveň se 25
26 snaţí zmírňovat utrpení nevyléčitelně nemocných tím, ţe je připravuje na důstojný odchod ze ţivota do věčnosti a v posledních chvílích je provází. (Arcidiecézní charita Košice, nedatováno) Posláním ADCH je poskytování veřejně prospěšných činností formou sociálních, zdravotnických, charitativních a výchovně-vzdělávacích sluţeb a další nevyhnutelné pomoci bez ohledu na rasu, národnost, náboţenství a politické smýšlení. Charita pomáhá těm, kteří pomoc nejvíc potřebují, svědčí o hodnotě a neopakovatelé hodnotě všech lidí, podporuje lidskou důstojnost a rozvoj osobnosti. Nejdůleţitějším aspektem je vidět především potřeby jiných. (Arcidiecézní charita Košice, nedatováno) Cíl Komunitního centra Lipany Cílem Komunitního centra Lipany (dále jen KC) je komplexní řešení problému plnohodnotného uplatnění Romů v ţivotě a ve společnosti a to prostřednictvím pravidelně se opakujících činností i jednorázových aktivit. (Mynář, 2012, s. 5) Struktura KC Lipany Odb. referent pre soc služby Manažer KC pod ADCH Město Lipany Arcidiecézní charita Košice Materská škola Námestie Sv. MARTINA 80, Lipany Materská škola, kpt. Nálepku, Lipany Základná Škola Lipany, Komenského 113 Romské komunitní centrum 5. Třída (ráno) a 8. Třída (po obědě) 5. třída (ráno) a 6. Třída (po obědě) 0.ročník Speciální sociální poradenství, aktivační práce, volnočasové aktivity Řemeslné dílny, katechéza, 26
27 Tato struktura je zaloţena na smlouvě o spolupráci mezi městem, jednotlivými institucemi a ADCH. V této smlouvě je určen koordinátor (manaţer ADCH), který řídí činnost v KC. (Mynář, 2012, s. 5) Způsob financování KC nemá specializovanou strukturu, navíc tato sluţba není nikde ustanovená v zákoně. Provoz centra je závislý na projektech, které jsou zaloţené na potřebách centra, a pomoci donora. (Mynář, 2012, s. 6) Komunitní centrum je zařízení, ve kterém působí více institucí: Materská škola Námestie Sv. MARTINA 80, Lipany, financována městem Lipany. Materská škola, kpt. Nálepku, Lipany - Financována městem Lipany. Základná Škola Lipany, Komenského Financována městem Lipany. Arcidiecézná charita Košice - finanční příspěvek Prešovského samosprávného kraje, projekt Welthaus Graz, Úřad práce, Město Lipany. Potravinová banka Slovenska sponzorské dary, členské příspěvky Popis služeb, které zařízení poskytuje Sociální poradenství v poradenství jsou lidem poskytovány informace a rady, o které klienti ţádají. Z velké části se poradenství v tomto centru zabývá pomáháním s hledáním zaměstnání a s telefonáty do nejrůznějších institucí (např. nemocnice). Volnočasové aktivity pro děti v centru je zřízen klub, který mohou děti v odpoledních hodinách navštěvovat a hrát zde hry. Vzdělávací aktivity ty jsou zajišťovány 0. ročníkem základní školy a několika třídami mateřské školy. Aktivační práce tato sluţba je realizována ve spolupráci s Úřadem práce. Klienti mohou kaţdý den docházet do práce, a tím mohou získat vyšší dávku. 27
28 3.2.6 Personální obsazení Materská škola Námestie Sv. MARTINA 80, Lipany o Bc. Martina Kittanová: učitelka MŠ, vysokoškolské vzdělání zaměřené na pedagogiku o Bc. Adriana Bencová: učitelka MŠ, vysokoškolské vzdělání zaměřené na pedagogiku o Nataša Rakašová: asistentka učitele, min. střední odborné Materská škola kpt. Nálepky, Lipany: o Bc. Maria Pellová: učitelka MŠ, vysokoškolské vzdělání zaměřené na pedagogiku o Mgr. Lenka Nemešová: učitelka MŠ, vysokoškolské vzdělání zaměřené na pedagogiku o Nadeţda Kotlárová: asistentka učitele, min. střední odborné Základní škola Lipany, Komenského 113 o Mgr. Monika Kukučková: učitelka ZŠ pro 1. Stupeň, vysokoškolské vzdělání zaměřené na pedagogiku o Jana Šnoblová: asistentka učitele, střední s maturitou, pedagogický kurz Arcidiecezná charita Košice o Mgr. Marko Urdzik: specializovaný sociální poradce a manaţer, vysokoškolské vzdělání o Mgr. Antonie Chovancová: sociální pracovnice, vysokoškolské vzdělání o Maria Urdová: asistentka v sociálních sluţbách, min. střední odborné o Maria Minďašová: asistentka v sociálních sluţbách, min. střední odborné (Mynář, 2012, s. 6-8) 28
29 4 Koncept sociálního fungování V této kapitole popíšu koncept sociálního fungování, který poté vyuţiji v praktické části mé práce k popisu situace rodiny. Tento koncept pomáhá sociálním pracovníkům určit ţivotní situaci osob, které potřebují jejich pomoc či asistenci. O koncept sociálního fungování se opírá řada autorů (Sheafor, Horejsi a Horejsi) protoţe jim pomáhá vymezit dlouho diskutovaný cíl sociální práce. Například povaţují za cíl sociální práce:. (1) pomáhat jednotlivcům a sociálním systémům zlepšovat své sociální fungování a (2) měnit sociální podmínky tak, aby chránily tyto jednotlivce a systémy potížemi ve fungování. (Navrátil, 2001, s. 11)Jiný definovaný cíl, který je rovněţ ukotven v konceptu sociálního fungování uvádí Navrátil (2000): Cílem sociální práce je podpora sociálního fungování klienta v situaci, kde je taková potřeba buď skupinově, nebo individuálně vnímána a vyjádřena. Sociální práce se profesionálně zabývá lidskými vztahy v souvislosti s výkonem sociálních rolí (sociální fungování). (Navrátil, 2001, s. 11) Tento koncept rovněţ pouţívají některé národní asociace sociálních pracovníků k určení cíle sociální práce. Nicméně předmětem této kapitoly není vymezení cíle sociální práce ale vymezení konceptu sociálního fungování. (Navrátil, 2001, s. 11, 12) Významným propagátorem konceptu sociálního fungování byla Bartlettová, která ve své knize The common base of social work practise (1970) vymezila pojem sociálního fungování jako interakce mezi prostředím a lidmi. Bartlettová píše: Zvládání se týká lidského úsilí řešit situace, které mohou být vnímány jako sociální úkoly, ţivotní situace nebo problémy ţivota. Lidé proţívají tyto ţivotní úkoly primárně jako tlaky ze svého sociálního prostředí. Odsud vycházejí dvě významnější myšlenky: na jedné straně lidské zvládání a na straně druhé poţadavky prostředí. Aby se tyto myšlenky mohly stát součástí jednoho celistvého konceptu, musí být propojeny stejnou dimenzí a tou je koncept sociální interakce. (Navrátil, 2001, s. 12) V tomto konceptu je tedy důleţité sledovat dvě strany, které jsou navzájem permanentně v interakci. Na jedné straně je jednotlivec či skupina, která pomocí svých schopností zvládá nároky okolí. Na druhé straně je okolí, které klade poţadavky na jednotlivce či skupiny. Mezi těmito stranami musí být rovnováha. Jakmile není, vznikají sociální problémy a konflikty. Sociální pracovník pomáhá tuto rovnováhu udrţovat, případně řeší s jednotlivcem či skupinou jejich sociální problémy. Sociální pracovník musí brát ohled 29
30 na obě strany. V jeho zájmu dodrţuje pravidla v okolí a v systému, ale také zároveň hájí lidská práva. (Navrátil, 2001, s. 12, 13) Longres (1995) se zaměřuje na sociální fungování trošku jiným pohledem neţ Bartlettová a definuje sociální fungování jako: sociální pohodu, zvláště ve vztahu ke schopnosti jednotlivce zvládat rolová očekávání přidruţená k jeho konkrétní roli a statusu. (Navrátil, 2001, s. 13) Autor se tedy zaměřuje na role a jejich zvládání. Sociální pracovník pomáhá svým klientů tyto role zvládat efektivněji - například role partnera, rodiče, dítěte, zaměstnance, souseda atd. (Navrátil, 2001, s. 13) Navrátil a Musil si pokládají otázku: Co by měl sociální pracovník dělat, aby mohl klientovi pomoci (lépe) sociálně fungovat? Došli k závěru, ţe by se měl sociální pracovník zaměřit na překáţky a předpoklady. Jinak řečeno na schopnosti zvládat problémy, které vyplívají z interakce s prostředím. (Navrátil, 2001, s. 13) 30
31 5 Kazuistika Tato kapitola je praktickou částí mé práce. Postupně v ní uvedu okolnosti, které jsem na praxi zaznamenal. Dále popíšu konkrétní rodinu podle rozhovorů, které jsem s klienty dělal a následně popíšu klienty optikou konceptu sociálního fungování. Následně uvedu jaká pomoc je rodině poskytována. 5.1 Úvod do kazuistiky Rodina, kterou se budu v kazuistice zabývat, ţije v romské komunitě. Tato romská komunita ţije v osadě na okraji obce Lipany. Pravidla v romských osadách jsou hodně odlišná od pravidel většinové společnosti. Ţivot v osadách je pro majoritu nepředstavitelný. Z těchto skutečností se zrodila nenávist k romské komunitě. Je pravda, ţe většinová společnost se podílela na segregaci této komunity, ale smyslem této práce není řešit otázku vztahu většinové společnosti k Romům. Členové komunity mají stanovené jiné hodnoty a priority neţ my. A to je stěţejní problém, na který je se třeba zaměřit. Segregace ztěţuje kontakt s majoritou. Jediný kontakt mezi lidmi z majority a lidmi z osady je v institucích a v obchodech. Na začátek bych chtěl uvést, ţe kaţdý člen rodiny, kterou se zabývám, se od narození střetává s negativními vlivy a zvyká si na ně. V dospělosti si uţ potom jen těţko můţe skutečnost těchto jevů uvědomovat. Děti spí ve špíně, hrají si ve špíně a dokonce jí ve špíně. Hygiena v osadě nehraje ţádnou roli, a tak se ze špíny rodí pach a mnohé choroby. Není to však způsobeno tím, ţe by měli nějak zkomplikovaný přístup k vodě, která je základem k čistotě. Město osadu v průběhu několika let rekonstruovalo, takţe osada není, jak je zvykem v těchto krajinách, vybudovaná z chatrčí. Jsou tady bytovky a řadové domečky, do kterých je zavedena elektřina a voda. V kaţdém bytě byla vybudována koupelna s toaletou. Nic samozřejmě není zadarmo. Tyto byty jsou městské, a proto je třeba platit nájem. To většinu Romů moc nepotěšilo. Chatrče, které si kdysi sami vybudovali, nebyly zrovna nejluxusnější, ale zato byly jejich a měli k nim patřičný vztah. Tudíţ si jich dostatečně váţili. Nové byty jsou sice komfortnější a důstojnější, ale nejsou jejich a navíc za ně musí pravidelně platit. Tato nespokojenost vyvolala negativní postoj k novým obydlím a ta podle toho taky teď vypadají. Další přitěţující okolnost pro člověka, který se narodí v osadě, je fakt, ţe rodiče a okolí mluví pouze romsky. Lidé v osadě nemají motivaci ani potřebu mluvit slovensky. Proč taky, 31
Úvod do sociální politiky
Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob
Více1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA
1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního
VícePROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)
VíceZákladní škola Poběžovice
Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceKOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují
VícePřehled realizovaných vzdělávacích kurzů v rámci projektu Vzděl..
Přehled realizovaných vzdělávacích kurzů v rámci projektu Vzděl.. Číslo kurzu: 1 Všeobecné vzdělávání pracovníků v sociálních službách na území Královéhradeckého kraje Cílová skupina: pracovníci v sociálních
VíceSituace Romů v jedenácti členských státech EU Stručně o výsledcích průzkumu
MEMO / 23. května 2012 Situace Romů v jedenácti členských státech EU Stručně o výsledcích průzkumu Zpráva Situace Romů v jedenácti členských státech EU představuje první klíčová zjištění dvou průzkumů,
VíceJak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.
Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)
VícePROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská
VíceSociálně vyloučené lokality v ČR
Sociálně vyloučené lokality v ČR Karel Čada Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha, 9. 11. 2017, Spravedlivost ve vzdělávání Nerovnosti v českém vzdělávacím systému Co je to sociální vyloučení?
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceChanging Discourses, Changing Practises: RARE- The Roma as Human Resource Změna jednání, změna přístupů: RARE- Romové jako zdroj lidského kapitálu
Changing Discourses, Changing Practises: RARE- The Roma as Human Resource Změna jednání, změna přístupů: RARE- Romové jako zdroj lidského kapitálu Romové jako lidský kapitál RARE Romové jsou nejpočetnější
VíceNázory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech
VíceKomunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013
Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon
VíceHodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech
VíceINTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM
Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně
VíceRegionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)
Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka
VíceStřední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace Brno, Jaselská 7/9. Maturitní okruhy z předmětu sociální péče
Školní rok: 2018/2019 Obor: Sociální činnost 75-41-M/01 Forma studia: denní 1. Charakteristika sociální péče Maturitní okruhy z předmětu sociální péče - vymezení pojmu sociální, sociální péče, sociální
VíceČeská Kamenice a sociální marginalizace. Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018
Česká Kamenice a sociální marginalizace Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018 Sledování jevu sociální marginalizace lidí v České Kamenici Sociální marginalizace vyloučení nebo omezení jednotlivců
VícePrávo sociálního zabezpečení v České republice
Právo sociálního zabezpečení v České republice Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola finanční a správní a.s. Karlovy Vary Kontakt: Tel. +420/777
VíceZpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010
Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869
VíceStudijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010
Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010 Název tématu Postavení obcí v systému veřejné správy v České republice a jejich vztah k orgánům státní správy Analýza
VíceSeminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác
při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující
VícePODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU
XXXXI. konference České demografické společnosti Olomouc, 26.- 27.5. 2011 PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU Ondřej Nývlt Český statistický úřad Dagmar
VíceObce - základní subjekty veřejné správy
Obce - základní subjekty veřejné správy Základní úloha subjektů veřejné správy: zajišťování veřejných statků, které souvisejí - s kvalitou života - se soudržností společnosti - s tvorbou lidského kapitálu
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,
VíceINFRASTRUKTURA PRO KVALITNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY DOSTUPNÉ I V ODLEHLÝCH OBCÍCH
INFRASTRUKTURA PRO KVALITNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY DOSTUPNÉ I V ODLEHLÝCH OBCÍCH V rámci Specifického cíle IROP - 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceKomunitní práce a inkluze Romů
Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,
VíceKvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií
Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot
VíceReformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ
Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní
VíceHusitská teologická fakulta Univerzity Karlovy
Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy Státní závěrečná zkouška (bakalářská) Sociální práce Tematické okruhy: 1. a) Vymezení předmětu sociální práce. Dějiny charitativní činnosti starověk, středověk,
VíceMATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ
Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace 602 00 Brno, Jaselská 7/9 Školní rok: 2016/2017 Obor: Sociální činnost 75-41-M/01 denní forma studia MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ
VíceSPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s.
SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s. Úvod do sociálního vyloučení, poskytované služby Tereza Dvořáková a Jakub Chabr 9. 11. 2016, Plzeň Cílové skupiny organizace Rodiny i jednotlivci. Chudí, nízkokvalifikovaní,
VíceČeské zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky
České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ondřej Mátl Praha, 30. března 2006 Postavení zdravotnictví v Evropské unii Národní nebo evropská záležitost? 0% 20% 40% 60%
VíceFungují venkovské periferie jako mechanismy sociální exkluze?
Fungují venkovské periferie jako mechanismy sociální exkluze? Jak se žije v Díře u Hanušovic Josef Bernard Martin Šimon Cíle prezentace Empiricky prověřit tezi, že periferie jsou mechanismem sociální exkluze
VíceMULTIKULTURNÍ KONZULTANT
Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za
VícePodzimní škola MPSV v Táboře
Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních
VícePolitika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)
Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)
VíceStudijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu
Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceZákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů
Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna
VíceEVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2
EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 SHRNUTÍ Základní charakteristika RP Nástroje RP Principy RP Úrovně realizace: primárně národní státy,
VíceINFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY
INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č. 479 ČÁST PRVNÍ Změna Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními
VíceModul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:
Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském
VíceSoučasná situace sociálního bydlení v Česku
Současná situace sociálního bydlení v Česku 06/2014 Roman Matoušek Struktura prezentace 1. Co je sociální bydlení? 2. Bytové politiky v Česku po roce 1989 a sociální bydlení: vývoj a současný stav 3. Připravované
VíceOperačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015
XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence
VíceStatut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny
Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny schválený usnesením vlády ze dne 29. března 2010 č. 254 ve znění usnesení vlády ze dne 4. ledna 2012 č. 13 Článek 1 Úvodní ustanovení (1)
VíceProjekt: Informace o projektech Masarykovy veřejné knihovny Vsetín do strukturálních fondů EU. Praha, Inforum, květen 2005
Projekt: MASARYKOVA VEŘEJN EJNÁ KNIHOVNA JAKO INSTITUCE KOMUNITNÍCH AKTIVIT A CELOŽIVOTN IVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VSETÍNĚ Informace o projektech Masarykovy veřejné knihovny Vsetín do strukturálních fondů
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceAkční plán rozvoje sociálních služeb na Mohelnicku na rok 2020
Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na SO ORP Mohelnice CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549 Realizátor Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. v partnerství s Městem Mohelnice Akční plán
VíceO autorech Používané zkratky Úvodem k prvnímu vydání Úvodem k druhému vydání... 21
Obsah O autorech... 11 Používané zkratky... 15 Úvodem k prvnímu vydání... 17 Úvodem k druhému vydání... 21 HLAVA PRVNÍ Pojetí sociálního práva, jeho předmět, systém a nástroje... 23 1 Pojem a předmět sociálního
VícePrávní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích
Dnešní program 16:00 17:30 Vyuţití poradenského systému pro řízení lidských zdrojů, řešení konkrétních problémových situací 17:30 17:50 přestávka 17:50 18:35 Jak obnovit podmínky pro ŘLZ ve třídě (práce
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VícePŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3
Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2006-2009 Obsah PŘEDMLUVA...2 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY...3 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ...3 2. ZÁMĚR STRATEGIE...5 II. ANALYTICKÁ ČÁST...6
VíceStudijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.
Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název
VíceOPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)
OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti
VíceSociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1
Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění
VíceSOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS
SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní
VíceTÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE
Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia
VíceSPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová
SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní
VíceAktuální stav OP VVV
OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské
Více6.1 Modely financování péče o zdraví
6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním
VíceREGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŢENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt
Víceoznamuje změnu v 4. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu
MAS Partnerství venkova, z. s. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS Partnerství venkova, z. s. na období 2014 2020 oznamuje změnu v 4. výzvě k předkládání žádostí
VícePŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012
IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 212 PŘÍLOHY 28 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru 212 29 Státní rozpočet 212 29 Krajské rozpočty a
VíceStrategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020
Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Moravskoslezský kraj Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor sociálních věcí Obsah 1. Základní demografická charakteristika
Vícevyhlašuje 4. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu
MAS Litomyšlsko jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje Strategie komunitně vedeného místního rozvoje území MAS Litomyšlsko 2014 2020 vyhlašuje 4. výzvu k předkládání žádostí o podporu
VíceMAS MOST Vysočiny jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS MOST Vysočiny na období
MAS MOST Vysočiny jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS MOST Vysočiny na období 2014 2020 vyhlašuje III. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceSociální stratifikace
Sociální stratifikace KPSP ETF / JABOK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální status Vrozený (dcera, z rodiny úředníka, ) Získaný (lékařka, turistka, ) Sociální mobilita Vertikální vzestupná, sestupná
VíceVýroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007
Úvod Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007 Občanské sdruţení bylo zaloţeno koncem roku 2001, činnost sdruţení zahájena 4.1.2002. Obsahem činnosti občanského sdruţení
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci. o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI))
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 2008/2137(INI) 17. 9. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI)) Výbor
VíceRomové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014
ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 12. května 2014 č. 352 Statut Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro záležitosti romské menšiny
VíceKLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI
KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah
VíceROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová
ROMOVÉ 1945-1949 Eva Šotolová Konec 2. světové války jc historickým mezníkem vc vývoji a postavení Romů v naší společnosti. Romové čeští a moravští se vraceli z koncentračních táborů. Zbylo pouze několik
VíceStrategická část. stručná verze. k připomínkování
Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local
VíceNárodní strategie ochrany práv dětí Právo na dětství
Národní strategie ochrany práv dětí Právo na dětství Mgr. Kristýna Jůzová Kotalová, 22. listopadu 2017, Praha Systémový projekt MPSV Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí Transformace
VícePŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013
IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 203 PŘÍLOHY 28 Příloha : Úplné výsledky Rozboru 203 29 Státní rozpočet 203 29 Krajské rozpočty a rozpočet
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceČINNOST VEŘEJNÝCH KNIHOVEN V PROCESECH INTEGRACE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB (S OHLEDEM NA PREVENCI KONFLIKTŮ) Petr Čáp, Olomouc 7. 9.
ČINNOST VEŘEJNÝCH KNIHOVEN V PROCESECH INTEGRACE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB (S OHLEDEM NA PREVENCI KONFLIKTŮ) Petr Čáp, Olomouc 7. 9. 2016 BEZPEČÍ TVRDÁ OPATŘENÍ REAKCE NA AKTUÁLNÍ SITUACI BEZPEČÍ PREVENCE
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI
JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist
VíceVnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017
Vnitřní předpis č. 1/2017 1. Cíle a předmět činnosti spolku 2. Organizační řád 3. Kompetence pracovníků v sociální službě 4. Práva a povinnosti zaměstnanců 5. Nouzové a havarijních situace 6. Závěrečné
Více*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup
říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:
VíceProgramová oblast 07 Inkluze Romů a posilování jejich postavení (Roma Inclusion and Empowerment) Jiří Koudar Zahajovací konference programu
Programová oblast 07 Inkluze Romů a posilování jejich postavení (Roma Inclusion and Empowerment) Jiří Koudar Zahajovací konference programu Zprostředkovatel programu Ministerstvo financí ČR 13.3.2019 Základní
VíceÚřední věstník Evropské unie L 5/3
9.1.2008 Úřední věstník Evropské unie L 5/3 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 10/2008 ze dne 8. ledna 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 458/2007 o Evropském systému jednotné statistiky
VíceSociální nerovnosti. PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Sociální nerovnosti PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální status Soubor relativně stabilních sociálněekonomických charakteristik, ukazující na naše postavení ve společnosti Vrozený (dcera, z rodiny úředníka,
VíceMAS České středohoří jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS České středohoří, z.s. na období
MAS České středohoří jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS České středohoří, z.s. na období 2014 2020 vyhlašuje 3. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET
INFORMACE Z VÝZKUM TRENDY 1/23 ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET Zpráva vychází z dat, které sesbírala společnost STEM v říjnu 23. Výzkumný vzorek o velikosti
VíceSvětové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá
VíceEvropské fondy na MPSV ČR
Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:
VíceZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:
ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která
VíceNároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie
Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Eurocentrum Praha Mgr. Gabriela Obermannová Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor rodiny a dávkových systémů Obsah Definice rodinných dávek Rodinné dávky
VíceMožnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s.
Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Trocha historie 1992 vznikají první Mateřská centra a Centra pro rodinu, služby pro rodinu jsou nazírány
Více