PÍŠETE NÁM ANKETA. Děvčata z osm ých tříd uspořádala

Transkript

1

2 PÍŠETE NÁM ANKETA KALENDÁŘ ( ) Astronom ické údaj Slunc vychází v 6.41 h a zapadá v h, v čtvrtk vyjd v 6.29 h a zapadn v h dn s prodlouží o 22 minut. Měsíc j v novu, Mrkur 8. 3, v horní konjunkci s Sluncm. Blahopřjm Svátk mají Anžka (pá), Kamil (so), Stla (n), Kazimír (po), Miroslav a Bdřich (út), Tomáš (st) a Gabrila (čt). Připom ínám Mzinárodni dn žn (8. 3.). O oslavách tohoto svátku bylo rozhodnuto v roc 1910 na konfrnci žn-socialistk v Kodani stalo s tak na počst dmonstrac čtyi^icti tisíc dělnic, ktré právě přd 75 lty 8. břzna 1909 protstovaly v Nw Yorku proti těžkým pracovním a žívotnim podmínkám. Mzinárodni dn žn j každoroční přílžitostí, abychom si uvědomili, oč jiné postavní mají žny v socialistické spolčnosti a také abychom svým maminkám, učitlkám, pionýrským vdoucím i dalším blízkým žnám poděkovali za všchno, co pro nás dělají. Výročí ' jdn z njvětších čských hudbních skladatlů Bdřich Smtana; dn jho narozní patří mzi významná výročí ltošního Roku čské hudby sovětský biochmik Alxandr Ivanovic Oparin, zakladatl sovětské tchnické mikrobiologi byl zahájn 1. (ustavující) kongrs Komunistické intrnacionály mzinárodni proltářské organizac nového typu. Komunistická intrnacionála, ktrá vznikla z iniciativy V. I. Lnina a za jho přímé účasti, položila základy soudobého mzinárodního komunistického hnuti. Téměř čtvrt stoltí stála v jho čl a zajišťovala jdnotu i smknutost komunistických stran. Komunistická intrnacionála významně přispěla také k urychlni difrnciac v dělnickém hnutí v Čskoslovnsku a k vzniku rvoluční dělnické strany Komunistické strany Čskoslovnska * rolník Františk Vvrka; spolu s svým bratrancm, kovářm Václavm Vvrkou, sstrojil ruchadlo nový typ pluhu, ktrý pijdu dobř kypřil a zàrov'n obracl * sovětský zoolog a parazítolog Jvgníj Níkanorovíč Pavlovskij; píšm o něm na jiném místě této Sdmičky (výročí UNESCO) při pokusu o dosažni svrního pólu zahynul ruský hydrograf a polární badatl Gorgij Jakovlvič Sdov ' francouzský spisovatl Savinin Cyrano d Brgrac, autor fantastických románů Csta na Měsíc a Csta do Slunční říš * národní umělc, významný hrc a dlouholtý čln Národního divadla Eduard Kohout * polský satirik a přkladatl Stanislaw Jrzy L, proslulý zjména svými aforismy básník Františk Ladislav Člakovský, sběratl slovanských přísloví a písní, autor Ohlasů písní čských a Ohlasu písní ruských francouzský skladatl Hctor Brlioz, přdstavitl francouzského hudbního novoromantismu * národní umělc, slovnský malíř Jozf Kollár zasl. umělc, slovnský dramatik a spisovatl Ján Solovíč. Úsloví na t n to týdn Objvíš-li nové přátl, nzapomň na staré. Erasmus ^ J u Z oddílů a skupin Děvčata z osm ých tříd uspořádala bsdu s pracovníky n árodního podniku Tonak. Už od roku 1779 s zd vyrábějí klobouky. Dívky si p ro h lé d ly in t rn á t a d o zvěděly s, čm u s v to m to p o d niku m ohou vyučit, í jak učnic tráví svůj volný čas. Bsda byla pro pionýrky z skupiny Lidových m ilicí v Novém Jičíně vlíc zajímavá. Na založní S tanic m ladých p řírodovědců pří JZD Líptál s podílla okolní družstva i řada dalších organizací. Zatím pracuj v sta n ici sdm náct chlapců a d ěvčat z školy v R o kytnici. Papírovou akcí na p o d poru Fondu so lid a rity uspořádali pionýři z skupiny M. Sýkory v Hlučíně. N jlpší v sběru byla šstá A, kd byl p rů m ě r na j d n o ho pionýra 4,9 kg. Okrsní fin á l Pionýrské sportovní ligy v basktbalu uspořádali v Opavě. Zvítězilo d ružstvo školy v Lninově ulici přd děvčaty z školy Lid o vých m ilicí. O koukání Koukat s dá všlijak. Možná sm utně zírát z okna, když na vás Na počst 35. výročí založní PO S kupinová rada PS M arušky Kudřikové v Štěpánově u O lom ouc schválila plán akcí, ktré uspořádá na počst našho výročí. V rám ci oslav podniknm znovu výlt do rodiště M arušky Kudříkové. N ěktré oddíly projdou j jí partyzánskou stzku. Zárovň navštívím skanzn v Rožnově. Starší pionýři připraví zajím avý sportovní program pro m ladší pionýry a jiskry. U spořádám vlký m aškarní karnval s pohoštěním pro všchny zájm c. Na karnval si vydělám vlastni prací sběrm žlzného šrotu a lé čivých rostlin. V naší skupině má dobrou tra dici tim urovské hnutí. Pionýři z osm ých tříd připraví pro babičky a dědčky další kulturní vystoupní. Program nabídnm v dom o v ch důchodců Na Črvnc a v Chvalkovícich. Pro jiskry zorganizujm bra n ný závod, v ktrém si starší pionýři dokončí plnění podm í nk odznaku O rganizátor hr. Bud s konat slavnostní skupinové shrom áždění, na ktré pozvm njstarší pionýrské pracovníky z okrsu, vyznam nám p ionýry i oddíly. Přdtím připravím výstavu všch naších kronik za p a tnáct lt č in nosti a uspořádám bsdu nad kronikam i pro všchny o d díly. v škol útočí diktátm. Kdoví, j stli potajm u nhldít na spolužačku v třtí lavicí. Třba obdivné pohlížít na spolužáka, když ho zřít na školním hřišti, ja k s prohání za balónm. Můžt pa třit k těm, kdož rádi popatří na pěknou novinku v šatníku, nbo uznal spočinou zrakm na novém modlu auta. A když člověk chc všchny ty věci kolm sb dobř vidět, m usí j pozorovat. Vlastně m usí j u m ě t pozorovat. Tohl m i napadlo, když jsm s zcla nčkaně dostal k obyčjnému přívozu. Co to říkám, obyčjnému, on totiž nbyl vůbc obyčjný. Něco v něm zůstalo ukryto, čho jsm si n a n všim nout... Thdy padal sníh. Z zmrazkovatělé asfaitky sbíhal k črné vodě Proč s jmnujnn,,už od roku 1980 ns naš sku pina čstný názv pionýrská sku pina dsátníka Jána Bílky a rotm í- stra Pavla Slatinského. J jich příběh znají všichni pionýři i jiskry naší skupiny. Č trnáct dní přd koncm druhé světové války bylí oba ltci vyslání nad Ostravu, j jich úkolm b y lo zničit zbývající fašistické sklad iště zbrani. Při přltu přs Ptro vic byli sstřlní něm ckým d ě lo stř l ctv m. Podl očitých svědků nikdo z ltadla nvyskočíl. Ltadlo bylo po dopadu střžno fa šistickým i hlídkam i. D ruhý dn ltadlo vybuchlo. Po skonční války bylí oba ltci pohřbni v Ptrovicích. Jánu Bílkovi bylo 21 lt, Pavlu S latinském u 31. Později byl v Závadě odhaln pam átník a v naší škol založna Síň b o jo vých tradic. Pionýři i učitlé sh ro m áždili zajím avý m atriál, části ltounu, m apky, sluchátka a m o to r s vrtulí. Pří slavnostním otvřní Síně tra d ic bylí p říto m n i souroznci Jána Bílky a spolu b ojovn ík kapitán Chbň. Jsm hrdí na názv naší skupiny a budm pracovat tak, abychom si zasloužili jjich jm é n o." Pionýři z skupiny Jána Bílky a Pavla Slatinského, Ptrovic u Karviné Burza tábořišť Pionýrská skupina Jiřího D im i trova z M ostu s obraci na v š c h ny skupiny s naléhavou prosbou o pom oc při zajištění o bjktu na tá b o r v době jarních prázdnin od do Hyginik uzavřl skupině o b j kt a pobyt pionýrů j ohrožn. Pišt na adrsu: V. V á chová, PS Jiřího D im itrova při 7. ZŠ, Arbsova ulic, M ost. Pro 28 pionýrů z družbní skupiny z Slovnska hldá tá b ořiště PS V. Š antrocha z Havlíčkova Brodu. Njlép by vyhovoval č trnáctidnní trm ín v srpnu. Pišt na adrsu: I. Tom ánková, ZŠ Štáflova ulic, Havlíčkův Brod. Pokračování tlvizní soutěž nazvané Kám n nůžky papír natáčí v těch to dnch s pionýry Jihom oravského kraj ržisér Evžn Sokolovský mladší (foto A. Bradáč). bílý pruh, zakončný črstvě pocukrovanou p řís ta v n í" lávkou. Skoro stjný obrázk i na p ro tě j ším břhu. Tam nhybně a docla důstojně odpočívala pramic. Vlká, široká, bzpčná. M zi tím odněkud nahoř někam nahoru běžlo oclové lano a npatrně s chvělo. Malá cdulka hlásala: dnně sdm až sdmnáct. Muž s papachou a mohutným vaťákm přháčkoval očko z j d n o ho boku lodě na druhý. Bidlm pak odstrčil břh a člun přšvlil k nám. Znát to, když padá sníh, všchno ztichn, jakoby úctou. Tak i tmná voda s valila rychl, al j n lhounc šplichala, očko klouzalo po laně a přitom nbylo vůbc slyšt. Drc, spíš tuk do splávku a jsm na druhé straně. Narychlo smtný sníh za pár ; 2 1

3 PIONÝŘI NA SÍDLIŠTI D ruhý M artin zařidi, aby m alý Honzík m ohl v nděli na oddílovém výltě složit pionýrský slib. V šichni člnové skupinové rady jsou člny družin, za j jic h d obrou práci dostávají družiny dobré body. Tak si všichni nustál pam atuji, ž dobrá prác družiny j základm všho. ZÁŘE v pražském sídlišti Novodvorská našlo nový dom ov dvatnáct tisíc lidí. Jsou zd dvě vlké školy, každá asi s tisícm žáků. A tři pionýrské skupiny, dvě vlké při školách a jdna m nši, čítající sto šdsát dětí. Ty děti využily svého práva zvolit si pionýrský oddíl, když jim z různých důvodů nvyhovovala prác oddílu v třídě. Pionýrskou skupinu Přdvoj, ktrá oslavila p atn ácté výročí své činnosti, tvoří krom ě aktivních a činorodých pionýrů i třic t pionýrských pracovníků vdoucích oddílů, člnů vdní skupiny, instruktorů. A k tom u j š tě vlký počt člnů kruhu přátl, m zi nim iž m ají přdní m ísto soudruzi z 49. uliční organizac KSČ, poslanci, rodič pionýrů. Ti všichni pom áhají při akcích, soutěžích, srazch, výltch i táborch. Kdo čtl až sm, jis tě došl k názoru, ž by p io n ýrů m z skupiny Přdvoj m ohl závidět. A l nm yslt si, ž chvilk opět pokryj lavičku. Aby, až přijdou dalši k přívozu, byla ja ko nová, toho dn tprv poprvé pro ně přichystaná. Jak asi vypadá strážc majáku kdsi na kon ci světa, ktrý j sám, aby os ta tn i byli spolu? Tady tn přvozník p a tři k l tic i vodě, m zi dvěma břhy sm a tam kývající s loďc, lidm, výltníkům, dětm. Tď jsm pochopil, t ď jsm si všiml, co jsm přhlédl, t ď j m i to jasné! Oba břhy si chtějí po vídat a pram ic jím dělá prostřdníka, aby nmusly křičt. skupina má nároky a požadavky jn na dospělé. Také a přdvším na děti. POSUĎTE SAMI: M zi pěti o d d íly skupiny (Lvičata, Pěšáci, Zář, S a t lit a Záloha Ivlčat) a č trn á c ti družinam i panuj clo ro čn í soutěž o čstný titu l G A R D O V Á DRUŽINA. V čm s soutěži? T itul m ůž ziskat ta družina, ktrá s v třch m ésicich za sbou um ísti na m istě v bodováni. Podm ínky, ktré m usí družina splnit, jsou náročné: družina má 6 12 člnů; svým vystupováním, chováním a výsldky dělá družina čst svém u oddílu a skupině. Jjí člnové nosí při čin n o s ti zlné košil, m aji slavnostní m odrý kroj. Další body lz ziskat za um ístěni v všch soutěžích p o d l vzorc POČET Ú Č A STN ÍKU dělím U M ÍS T Ě N ÍM ; většina člnů družiny s účastni všch akci skupiny; většina člnů družiny s účastni všch akcí oddílu; většina člnů družiny s sjd njm éně sdm krát za měsíc, z to h o j d n o u v sobotu nbo v nděli a dvakrát sam ostatné; družina pčuj o růst svého oddílu, ziská a připraví k slibu njm éně jdnoho nováčka; všichni člnové družiny plni důkazy Plamínků, Plamnů a Cst; většina člnů družiny získává něktrý zájm ový odznak a také odborný. Navíc s zd hodnotí zvýšní kvalifikac u in stru kto rů a vdoucích; družina pracuj pro svůj oddíl, skupinu, sídliště, rpubliku (sm patří sběr d ru h o tn ých surovin, léčivých rostlin, brigády); družina přispívá sběrm do skupinové pokladny. Jn družina, ktrá všchny ty to úkoly plni, má naději na získáni titu lu g a rd o v á ". DRUŽINA JE ZÁKLAD Přdsíň u K rtičků, v bytě skupinové vdoucí, j plná bot. V obýváku zasdá skupinová rada. Honzík N ovotný, přdsda, sám schůzku řídi, na p ro g ra m u j kontrola p řipra v n o sti slavnostního skupinového shrom ážděni. Ivana podává zprávu o kontro l krojů, Kam ila prohlédla všchny kroniky a hlásí, ž jsou v pořádku, M arta s R natou navštívily oddíly, vš jd podl plánu. Dušan a M artin nacviču ji střídáni čstných stráží u skupinového p raporu běhm shrom ážděni. M arta, Honza a Kam ila p řijd ou v nděli, znovu přpočítají všchny body v soutěži o gardovou družinu, aby m ohl b ý t na shrom ážděni poprvé přdán titu l. v a gitačnim střdisku s sšly družiny oddílu Zář. D ětm nvadí, ž včr budou v m ístnosti schůzovat dospěli, dospělým nvadi, ž všchny stěny jsou ověšny nástěnkam i, ta b ulm i s bodováním a vyhlášním i, kdy j sraz na výlt. V dl probíhá oddílové kolo v střlbě, kdo nstřílí, pracuj s družinou. Hnědá pod vdnim Zuzany lu š ti šifry. Zlná bojuj s m orsovkou, Fialová slduj, kolik přdm ětů z stolu zm izlo, č ili cvičí postřh. Honza, in stru kto r M odré družiny, ladí kytaru, bud s zpívat. M zi tím hm žním klidné chodi oddílový vdoucí vysokoškolák Ptr Korbl. Do skupiny ch o d il už jako pionýr, pak byl in stru kto r m a od osm n á cti l t j vdoucím. Ptám s na j h o njhzčí zážitk z života oddilu. N jkrá sn ě jší byl náš prvni tá b o r v Horní S tro p n ici. Bylo dštivé léto, všud záplavy a m y v stanch. Tábory v okolí s likvidovaly, prostě zabalili a j li dom ů. M y jsm si řkli, ž to nvzdám. N ikdo nbyl nm ocn, nikom u s nic ndělo a ž č trn á c t dni pršlo? N vídáno! V ydržli jsm až do konc. Každé z osm n á cti d ě ti m uslo ukázat, co v něm j. A byly v nás věci, ž jsm si ani sam i nm yslli. U tvořila s výborná parta, ltos jsm dokonc poprvé v h isto rii skupiny porazili v soutěži Lvičata. A to j co řict, oni jsou skutčné výb o rn í." A jak to bylo s titu l m gardová družina? Přd očim a přplněného sálu přvzaly dvě družiny Zlná z o d d ilu Zář a V ytrvalí z oddilu Lvičata p o p rvé titu l G ARDO VÁ DRUŽINA. B lahopřjm t trochu závidím. B. PAŠKO V Foto M. M A R T IN O V S K Ý 13 1

4 VÝROČÍ PRIRODA Parazitolog světového jména J. N. Pavlovskij T n bud p řiro d o v ě d c m,'' fika l o chla p ci u č i t l fyziky. B u d tn o g ra f m," s nm nšim přsvědčnim tv rd il p ro f s o r zm ěpisu. B u d sp is o v a t l m,'' p řdpovídal p ro f so r litratury. Jvgnij N ikanorovič Pavlovskij všchny p ř d povědi dokonal splnil. Stal s však přdvšim zoologm a parazitologm. Už na své první vědcké xpdici, na ktrou s vydal v sdm nácti ltch na Kavkaz, sbírá nrosty a ro s tlin y pro gym nazijní sbírky, vším á si všho, co j zajím avé, a po návratu uvřjňuj své postřhy, zážitky a d o jm y v časopisch. S obdivuhodným lánm pracuj na všch vě dckých výpravách, ktrých později uskutčnil přs dvě stě. O kruh vědcké činnosti akadm ika Pavlovského byl nsm írné široký. Zabýval s njprv j dovatým i živočichy, později s soustřdil zjm é na na p ro b l m a tiku parazitárních o n m o c nění. Světové uznání si vydobyl J. N. Pavlovskij učním o přírodní ohniskovosti nákaz. Původci ta kových nákaz jso u vlm i různorodí, od virů až po cizopasné črvy. Žijí v p řírodě nzávisl na člověku v kolo b ě hu m zi divoc žijícím i o rg a nism y. V ětšinu infkcí šíří přnašči, t d y o rg a nism y, v ktrých p ůvodci onm ocnění žijí. Č lověk m ůž b ýt ovšm v m ístě, kd s p ů v o d c onm ocnění vyskytuj, také nakažn. V našich podm ínkách j njznám ější přírodně o h niskovou nákazou klíšťová nc fa litida. Jsou stkání, na něž s nzapom íná. K nim patří i m oj osobní stkání s J. N. Pavlovským. Přd lty jsm ho d oprovázl při návštěvě naši vlasti a zajli jsm s podívat na Karlštjn. Proj vo va l živý zájm o všchno, čho s týkal p rů v o d ců v výklad, ch tě l znát i něktré další d ta ily o xp o ná t ch i z h isto ri hradu. V hradní rsta u ra ci s nváhal zptat na r c p t jídla, ktré m u zachutnalo. Chtěl důkla d ně poznat vš, s čím s p oprvé stkával. V ášnivě rád, jako o sta tn ě clý život, fo to g ra fo v a l. I v postavni uznávaného vědc pro j vo va l k všm, s nim iž jdnal, opravdu vřlý lidský vztah. Pátého břzna by s J. N. Pavlovskij dožil sta lt. P loutvonožci patří m zi n j spcializovanější skupiny savců. T nto řád jví v a n a to m ic ké stavbě čtné p o d obnosti s šlm am i, takž něktří zoologové řadí ploutvonožc m zí šlm y. Od těch s však liší řadou přizpůsobní k životu v vodě. J jic h p rotáhlé tě lo má to rp d o v itý tva r a k o n č tiny jsou přm ěněny v ploutv. Prsty spoju j plovací blána, ktrá u lachtanů přčnívá ko nčky p rstů a j zpvněna chrupavkou. Tím však výč t přizpůsobní vodním u živlu nkončí. Nosní otvory s při potopní uzavírají zvláštním svěracím svalm a podob n ě s m ohou zavírat i uši. N jdokonalji vyvin u tým sm yslm ploutvonožců j p ro to zrak a vlké oči m ohou v i d ě t i pod vodou. Použití zraku pod vodou j však jn om zné a tak má vlm i význam né m ísto i hm at. V ětšina p lo u tv o nožců má na horním pysku dlouhé a silné hm atové vousy, ktré m ohou i v t m n o tá ch m ořských hlubin sznám it svého m ajitl s okolním p ro střdím. A plo u tvonožci s hloubk o p a v d u nbojí. Pokusy i p o zorování prokázaly, ž nap říklad tu l n i s dokáží s p u s tit až 600 m trů pod hladinu m oř. Pod vodou vydrží až třic t m i nut. To j m ožné díky to m u, ž tu l n í krv váž m nohm víc kyslíku nž krv lidská. P loutvonožci patří většinou k obyvatlům polárních o blastí a pokud s s nim i výjim čn ě stkám blíž rovníku, pak j to hlavně v oblasti studných m ořských proudů. A tak m u sla ta to zvířata nějakým způsobm zabrá n it zbytčným ztrátám tpla. N ěktré d ruhy m ají pod kůží silnou tukovou vrstvu. Tnto dokonalý izolační m atriál o d d ěluj vn itř k těla, jnž má t p lo tu 37 C, od chladné vody, jjíž t p lo ta s můž blížit nul. Většina d ru hů ploutvonožců vyřšila boj za zachováni tpla jiným způsobm a zvolila si pro sb dost nšťastnou cstu. S poléhá s to tiž na hustou kožšinu, ktrá má vdl dlouhých hrubších chlupů i jm nou hustou podsadu. Jm né chloupky zadržují m zi sbou bublinky vzduchu a ty přdstavují t plnou izolaci. Kvalitní kůž ploutvonožců s stala v kožšníckém prům yslu vlm i vyhldávanou surovinou, znám ou jako sílskin. N ádhrný hustý a dfouhý vlnitý kožíšk m ají přdvším m láď ata, přičm ž ho ztrácjí jště v m atčině těl nbo několik dni po narozní. Proto s přdvším m láďata stala cílm lovců tulňů. Z působy lovu sam y o sobě npříliš jm né s dají o značit jako vraždění m lá ď átk. Proto s přdvším v posldních ltch ozývají stál silnější hlasy vyžadující naprostý zákaz lovu p lo u tv o nožců. O statně vinou stál vzrůstajícího znčištění ocánů ploutvonožců v posldních ltch prudc ubývá. A tak hrozí nbzpčí, ž bychom m ohli lachtany, tulně, rypouš sloní či m rož vid ě t zakrátko jn v zoologických zahradách. JA N N ÉM EC Také na rovném pozm ku lz vybudovat skalku. Sním k zachycuj jdn z způsobů, na ktrý ovšm bz pomoci dospělého stačit nbudm. Otvírám sriál praktických rad pro všchny, ktři m ají svou skalku nbo kousk zahrádky, na němž by si skalku rádi založili. Chcm radit njn jdnotlivcům, al i kolktivům, protož skalka nmusí být jn na zahrádc rodičů, al třba u klubovny, u domu pionýrů, u školy... Radím skalničkářům S TAVBA SKALKY Skalku m ůžm založit v každé roční době, jstliž s dá dobř pra co va t s zmí. Clou plochu njprv zbavím starých pařzů, kořnů, různých kamnů i nčisto t, zárovň s důkladným přrytím i vypltím kořnových p lvlů, abychom si npřidělávalí práci s j jich pozdějším odstraňováním. K am nitý podklad má vlký význam pro sta b ilitu budoucí skalky, al také pro dokonalou p ro p u stn o st a zajištění o dtoku přbytčné vláhy. N jsnadněji skalku vyb u d ujm v ko p co vitém trénu. Na rovině získám výškové rozdíly p ro h lo u bním pěšink. Zm npravidlně navrším a usadím do ní různě vlké kam ny. N jvhodnějši jsou kam ny z okolí, ktré působí njpřirozněji. K njoblíbnějším d ruhům patří p o vrchový nálžitě o vě tra lý vápnc. Kam ny s zm chovatělým a om šlým p o vrchm dodají skalc tu pravou krásu. Na stráňc s snažím vytvá ř t rovná, různé vlká políčka, odkud za dště nbo při zálivc nm ůž voda tak snadno splavovat zm inu. S usazováním kam nů začínám vždy odzdola. Njvětší kam ny pvně ukotvím v zm i, aby nvyčnívaly víc nž třtin o u až polovinou vn a ostré 141 Dr. V L A D IM ÍR Č E R N Ý, CSc.

5 POVÍDKA h ro ty i hrany byly ukryty v zmi. S skupním kam nů nstjné v liko sti dosáhnm m nohm ladnějšího d o jm u nž usazním drobných nbo stjné vlkých kam nů Téžké kam ny nikdy n p ř m isťujm bz pom ocí d o s p ě lé h o!!! M o h li bychom sko n čit v n m o cn ici s kýlou a naš skalka by zpustla. Polička i úzké m zry m zi kam ny vyplním kyprou, pčlivě p ř háznou zm inou. Pokud j to nutné, zapustím něktré ploché kam ny clé do zm ě ja ko c s tič ku, po níž chodím pří oštřováni skalky. S půdou i s kam ny p ra cujm zásadně jn za suchého počasí. Skalka má být pohldná už v době, kdy na ni nrost ani jdiná alpínka. Za m ěsíc si povím o stavbě květinových zídk, ktré m ohou být součásti skalky. M ů i t á t a MILAN LAJ DAR A rc h. Č E S TM ÍR B Ö H M F oto a krsba IV A N HOUSER Byl jdnou jdn tulipán Darujt maminc k svátku květinu? Možná to bud právě tulipán. Jho csta k nám do Evropy byla zajímavá, vlastně trochu pohádková... Rakouský císař Frdinand II, měl v Cařihradě u sultánova dvora svého vyslanc. Jmnoval s Busbck, Jdnou na jař, ltos j tomu již čtyři sta třict lt, byl pozván k turckému vladaři na hostinu, K včru čkalo hosty nádhrné přkvapní. Byli uvdni do zahrad a tam spatřili pomalu s kolébající žlvy, ktré měly na krunýřích připvněny zapálné svíc. Žlvy s pohybovaly v záhonch mzi nznámými květinami. Byly to tulipány. Vyslanc Busbck žasl nad jjich krásou. Hnd s snažil a podařilo s mu přivézt j do Vidně, Šst přivzných kusů s ujalo a květiny vykvtly. Byl o ně vliký zájm. Kdkdo j chtěl vlastnit, každý vidět Cibul tulipánů s staly vzácným a žádaným zbožím. Obchodnici, ktři j dodávali, byli vyhldáváni a vážni. Až do 17. stoltí s za květiny platily vlké sumy, cibul s měnily dokonc za několik kusů dobytka. Tprv když s Holanďanům podařilo nalézt způsob, jak tulipány dobř rozmnožovat, poptávka klsla. Na snímku j Tulípa kaufmanniana, ktrý patři mzi botanické tulipány. J jdn z prvních, kvtoucích brzy na jař Dosahuj výšky kolm dvacti cntimtrů. Květy mají tvar kalicha a na sluníčku s plně otvírají, barvy přvážně žluté. Listy mají krásnou šdozlnou barvu a jsou široc kopínaté. M. M E Z N ÍK ^ jn ra d ě ji z všch dom ácích úkolů píšu slohová cviční. S dím nad bílým papírm, okusují tužku a koukám do stěny přd sbou. V ybavuj s m i všchno m ožné: Novák doljzá za Příborskou, i když vyrostla o d obrých dst cnťásků navíc. M yslím, ž růstové horm ony však j ště nřkly posldní slovo. Dnska m atikář zachytil j jic h m ilostnou korspondncí. Novák: Po škol Tě doprovodím dom ů. Souhlasíš? Příborská: N otravuj! Novák: N chcš jít v sobotu do kina? Příborská: S tbou nikdy. Novák: Co děláš v ndělí odpoldn? Pokračování nvím, nboť Příborská při čtní dopisu rudla a Novák zarytě m lčl. Asi by učitlé nm ěli č is t podobné d opisy nahlas. Každopádně jsm s náram ně bavili. Nbo Dušková. Cvačka ji o přstávc přcáknul vodou. Chudák si nvšim l, ž právě otvirá m léko. Vzápětí s obsah pytlíku př m ístil na Cvačku, a jaký byl! O bčas m rknu na hodiny, ktré mě příšrně znrvózňují. Sdím za stolm už d vact m in u t a nm ám ani čárku. Čtu snad podsáté zadání: C haraktristika člna rodiny. Pak nadpisuji: M ů j tá ta a začínám : M ůj táta s jm n u j Jirka Má črné vlasy, z ktrých vykukují chom áč šdin. S třídavě j prý má z mn, z m am ky a z sstry (podl situac). Postavy j m nši, štíhlé až hubné, jak říkává m am ka. Ji však za dva. Také umí vařit njraději m inutky. Rovněž by s uživil jako čistič bot, p ě stitl kaktusů a lidový zpěvák (hlavně po b abiččině rybízovém vinu). J chytrý, čstný a vždycky m luví pravdu. U posldní věty jsm s zarazil to h l j hloupost. Papír jsm roztrhal a položil přd sb riový list. Znám za třin á c t lt každodnního pozorování svého tátu opravdu dobř? Dondávna jsm o to m npřm ýšll. Táta byl hvězda! Přd týd n m jsm s přsvědčil, ž mi lhal do očí. M ožná tn včr sstra udělala větší skandál, nž bylo nutné. Přilítla do pokojíku a hodila mi na stůl časopis Kino.,,Kdo to vyrval?" vyjla. U divně jsm s o to čil:,,kdo co vyrval?" Zaúpěla v z t k y :,,První stra n u!",,já n. Nchyběla už náhodou v Stánku PNS?" zptal jsm s a dál si prohlížl poštovní známky. Tohl ji dorazilo. V ytrhla mi album z ruky. Pro zm ěnu jsm vyskočil já.,,na to h l nm áš p rá v o!" Už jsm byli v sobě. M ám a otvřla dvř: D ě j s něco?" Sstra m i hodila album, popadla Kino a utíkala s vybrčt. M ám a nchápavě povzdchla a vrátila s do kuchyně. A v m ně hlodal vztk i lítost. Copak za všchno v téhl rodině m ohu jnom já? Jnž přsvědčt holku! Nzbylo nž s zajím at o podro b n o sti ztráty. Nbo krádž? Na titu ln í stránc s usm ívala hrčka Jana S ulcová Z té by sstra u rčitě dram a nztropila, al na druhé straně otiskli krasavc B lm onda. A ztracný Blm ondo byl podl ségry n o dp u stit ln ý hřích. Druhý dn jsm vyzvídal u táty:,,ktrá hrčka s ti njvíc libí?" N aš m ám a, když nám zahraj b andursko u." Zptal jsm s t d y přim o:,,a Jana Sulcová, n?" U sm ál s: N arážíš na tu ztracnou obálku, viď? Copak mě podzíráš, ž si vytrhávám z novin cizí žnské?" Zbývala j ště m am ka.,,běž s raději u č it," odbyla mě. M ohlo mě to trk n o u t hnd Blm ondo nikdy npatřil k jjím idolům. Má dtktivní kariéra skončila nslavně, m álm jsm s ztrapníl. Vytržná stránka mě však m rzla dál. Už kvůli sstř, ktrá si jdnotlivá čísla zakládala a clé ročníky vázala do plátěných dsk. Sb jsm o b h á jit nm ohl chyběly důkazy. A na řči o lupičích a záhadném zm izni už byla vlká. O běhal jsm Stánky s časopisy. Vyprodáno, nm ám!" Zptal jsm s v třídě. Nikdo Kino s Janou Šulcovou nvlastnil. Sháněl jsm po kamarádch. V ysm áli s m i, ž m ilu ji hrčku. Nakonc jsm za pár známk vym ěnil fo to g ra fií Blm onda, dal ho sstř a nchal clou věc plavat. V pátk jsm pospíchal za tátou do prác. S končili jsm dřív školu a já chtěl vidět novou počítací mašinu, 0 ktré dom a to lik m luvil. J v provozu, hnd p řijd," houkl jho kolga a ukázal na tátův pracovní stůl. Sdl jsm si a opřl ruc o dsku. Pod sklm s usmívala Jana Sulcová z titu ln í stránky Kina! Dokonc s věnováním : M ilém u Jirkovi na pam átku věnuj Jana Sklonil jsm s blíž. Vždyť to h l j tá to vo písm o! To koukáš, v iď? " zasmál s tá tů v kolga a ukázal na o b rá z k.,,v sadili jsm s, kom u pani Sulcová odpíš. Každý jsm jí napsali dopis, přiložili fo tku a čkali. O dpověď zatím dostal jn tvůj táta. Frajr.",,Al vždyť " zakoktal jsm s. V ítám tě, a h o j," zaburácl táta v dvřích. Hnd sňal z věšáku bílý plášť a přátlsky mi ho podával. Ani jsm s na tátu npodíval. J d u ti oznám it, ž dns nm ám čas," vym lu vil jsm s a zklam aně odcházl. M ů j tá ta, nadpisuji podruhé a pokračuji: M ůj táta s jm nuj Jirka. Vždycky jsm si m ysll, ž j to njbájčnějši člověk na světě. Tď už vím, ž má 1své chyby. Například lž. Dřív mi za každou npravdu nabil. Já al lhal opravdově. D ospělí s um ějí přtvařovat, což j vlic sm utné Přstal jsm psát. To jsm vym ysll m y š l n k u "! Lhát a lhát jaký j v tom rozdíl? Za m é dětské lži jsm pokaždé dostal výprask. Chlap přc mluví vždycky pravdu. Za svou lž s u m ě táta děsně shodil. D okonc dvakrát. A tak dřpím nad čistým papírm, hodiny ukra ju ji čas a já příšrně nnávidím slohová cviční. ILU S TRACE H. S V O B O D O V Á I 5 I

6 VÝPRAVY ZA POZNÁNÍM Kůň s jzdcm j už docla ralistickou krsbou", al přsto s vznáší nad krajinou jako bílý duch Oko koně z Chrhillu má prům ěr 1,2 m tru, al jho sklněná výplň j prozradí už z několikakilom trové vzdálnosti Njvyšší vrchol k v té h l p a h o rk a tině s p řirozně také nazývá Bílý kůň, a i když j h o d v o u stš d sá tim tro - vá výška n ikoho nohro m i, o b j vu ji s tu p o č tn é h o u fy zvědavců. Hnd na j h o svrním boku to tiž lží onn prapůvo d n í š im l" g ig a n tická f i gura koně, vyrytá d o tra vn a té plochy, zdálky už svíticí svým i b ě lo stným i obrysy. Tchnika to h o to výtva rn é h o projvu nní žádným ta j m stvím. Když v tě c h to m ístch o d stra n ít pár drnů, ukáž s bílý křídový nrost, takž p o m o ci lo p a ty m ůžt docla snadno začít kdkoli v o k o lí,,m a lo v a t". Z vláštní j tu al skutčnost, ž stylizovaná figura koně j nznám é ho půvo du a také o j jím sm yslu p a nují pouz dohady. Stáří koně vědci o d h a d u jí na dva tisíc l t a kladou j do pozdni doby žlzné. O brazc s táhn do délky 114 m trů, p ro to jsm s v úvodu zm ínili o výhodě l t c k é h o pohldu. T ím to způsobm byly ostatně pořízny i naš snímky. K dosi m ěl šťastný nápad v y lit obrysy těla cm ntm, aby s lép zachovaly. T uristé, ktří věří, ž s štěstí č lo věka dá snadno získat, jsou p řita h o váni i m ístní pověstí: Kdo s zavřnýma o čim a vsto u pí d o p ro s tř d ko ň ského oka a třik rá t s ta m o to čí tn si bzpochyby přivolá štěstí. S právci úzm i však zřjm ě štěstí n i kom u npř ji, p rotož kolm hlavy bílého koně postavili plot, ktrý znm ožň u j p řistup. Vznik koně j d á ván do souvislo sti s blízkým tzv. U f- fin g to n s k ý m hradm, což jsou p o zů sta tky hradiště na jd n o m z pahorků. Pochází právě z d o b y žlzné. Také p o d obně stylizované vyobrazni koni na m in cích z kltské éry hovoří pro urční stáří koně kolm 2000 lt. V jižní A n g lii t h d y sídlící kltské První byl do zlné stráně vyryt t n to. křídově bílý oř. Jd o njvíc stylizovanou krsbu, a proto m ůž v někom vzbudit dojm, ž s jdná spíš o lišku nbo chrta. Kltové však zobrazovali koně podobným způsobm, jako j zpodobnén tn to pra-kůň km ny, jm n o v itě Blgové, p a třily m zi vyhlášné válčné vozataj a um ěly s koňm i d o b ř zacházt. J i né p ra m n y zas uvádějí, ž obraz koně v y tv o řili anglosaští válčníci ja ko pam á tn ík svého vítězství nad Dány, ktré s v blízkosti odhrálo. Bílý kůň, takzvaný u ffin g to n s k ý, však nni sám. Na stráních v okolí jsou ro zsty dalši, podstatně m ladší koně i jin é obrazc. Příklady zkrátka tá h nou a dalši nznám í tv ů rc i ch tě jí na znám ém m ístě v y s ta v it" své v ý tv o ry. Kůň poblíž vsi C hrhill m ohl vznikn o u t njdřív roku 1780 a patří už také k h isto ricky význam ným krsbám. Jho oko j pro větší fkt vysypáno d rcnou sklovinou, takž při příhodném úhlu slunčních paprsků září už z vlké dálky. Další kůň u o b c O sm ing to n j také m o n u m n tá l ním dílm, vždyť dosahuj sto m tro - vé výšky. Něktří badatlé j j považuji za dílo zaháljících vojáků, čkajících tu na vpád N apolonovy arm á dy, jin í obrazc dávají do souvislosti s bitvou u T rafalgaru. Podstatně m nší hodnotu h istorickou i výtvarnou m ají vojnské i jin é znaky, vyryté do trávy. Tuto tra d ic i zahájilo několik pluků běhm první světové války, pak s p řidali další u m ě lc i". Něktré krsby sm přibyly i při oslavách státních výročí. Tak třba koru- V ojnské plukovní znaky jsou rozhodné m éně význam né nž tm avý kruh na louc nad nimi. Tn to tiž označuj m ísto, kd stávalo v době žlzné hradiště novac královny V ikto ri r byla oslavna i dvěm a novým i b ě lo u š i... O brazy ovšm časm zarůstají a j třba j č is tit. Z takového h ř b lc o v á n i" koni s vyvinula lidová slavnost, opakující s jdnou za sdm lt, ktrá spojila příjm né s užitčným. T radici očišťováni krsb za zpěvu, já so tu i různých nobvyklých soutěží, jako j třba koulní bochníku sýra z kopc, tu udržuji už přs sto lt. J to hodně, al njvážnějši a také njta j m n ě jší,,bílý k ů ň " j přc jn d vac tkrá t starší. Vydá nám někdy clou pravdu o svém původu? (jpš) i 6 i

7 ZE SOVĚTSKÉHO SPORTU ZAJÍMA VAS Jak s pčou běžky Odhaduj s, ž s u nás aktivně věnuji lyžováni skoro tři milióny lidi. To j hodně víc, nž mohou bílé svahy ktrých npřibývá) a výtahy a lanovky ktrých přibývá pomalji nž lyžařů) unést. Asi přd dsti lty s proto spousta zarputilých sjzdařů přdělala" na běžc. Do módy přišla úzká a lhounká prkýnka, dřív vyhrazná jn nadšncům. Jak to vlastně j s běžkami? Nikd s to ndovít líp nž v Novém Městě na Moravě. Novoměstsko j oddávna baštou běžkai^ů a navíc s tu běžky vyrábějí v n. p. Sport. Kdysi dávno, téměř přd dvadsáti ity, vyrobil novoměstský kolář první lyž druhé u nás vůbc, po Vysokém nad Jizrou. Tyto,,pralyž" byly určny pro lsníky, byly dlouhé, široké, používala s k nim jdna hůl s dnšními lyžmi j spojuj vlastně jn jméno. O 40 lt později byly v dílně pana Chrousta vyrobny první lyž na světě lpné z víc vrstv. Rok nato, to s psal rok 1936, s nimi náš běžc Zajíčk skončil třtí na olympiádě! Laťka v výšc 2,32 m tru s jnum n patrně zachvěla, když s přs ni přnsl světlovlasý dlouhán. O bc n stvo vybuch lo a nový m is tr světa, snad njvětši přkvapni světového š a m p io n á tu a tl tů v H lsinkách, byl znám. N ikdo přdm nčkal, ž na njvyšší stupink si pro zlatou m d aili vyskoči sovětský výškař G nnad ij A vdéjnko. K onkurnc byla to tiž vic nž silná. Činský skokan Ťianchua, ozdobný světovým rkordm, o lym p ijský vítěz Jack W szola z Polska, D ittm a r M og n b u rg z NSR a A m ričan Stons, ti všichni už zd o lali výšky, o jakých s G nnadijoví do té d o b y m ohlo jn zdát. A l právě v n jd ů l žitéjším závodě s ukázalo, ž t ch nická vyspělost nní všchno, rozhodovalo bojovné srdc. S jho vítězstvím npočítal snad nikdo, ani trn é ři sovětského družstva. G nnad ij j l to tiž do H lsink jnom na zkušnou, m d a il m ěli vybojo va t ostřílní závodníci. Kd s náhl o b j vil t n hl a tl tický m t o rit? J h o csta na sportovní o b lo h u nbyla sic dlouhá, zato však zajím avá. N arodil s v Oděs v ro d i ně zám čníka a sám s vyučil m c hanikm chladírnských zařízní. Už od m alička byl s p o rt j h o konič km, al m álm s z něj stal klavírní v irtuos. M ěl to tiž absolutní h u d b ních sluch, a tak, zatím co s jho kam arádi honili na h řišti za m íčm, G nnadij pilně přhrával tudy. Když m u bylo dst lt, vyp ra vil s tajně do ndalké sportovní školy, kd s sznám il s trnér m B orism R obulcm. Z počátku prošl G nnadij jakým si vicboj m, při ktrém s připravoval jak fyzicky, ta k získával i obra tn o st. Potom s rozhodl pro trojskok V p a tn á cti ltch dosáhl výkonu 15,57 m tru, znalcům a tl tiky řkla ta h l čísla m noho Byl to vynikající výkon. Později ho však stál víc p řitahovala laťka pro skok vysoký. Brzy s m u podařilo skočit 2,20 m tru a sp ln it tak norm u pro získáni titu lu m istr sportu SSSR. Jho form a i výkonnost nustál stoupaly. Posuďt sam i: v r. 1980, když s výškou začínal, skočil 2,06 m, o rok později už to bylo 2,11, přdloni 2,22 a všchno vyv rc h o lilo m istro vstvím světa v roc m! Po to m h l d louhánovi měří 202 c n tim try pokukují i basktbaloví trnéři. Košíkovou si G nnadij zahraj rád, a n p atři právě mzi njhorší. Al výška má p řdnost té upsal své sportovní srdc. (APN ) Začněm několika řádky, ktré vyklpal dálnopis sovětské tiskové agntu ry TASS: V k o lu m b ijs k é m m ě s tě B u ca m a ra n g a si č trn á c til tý A l x j D r j v z Ž l z n o v o d s k a z a jis til v í tě z s tv í už n ě k o lik k o l přd k o n c m m is tro v s tv í s v ě ta š a c h is tů do 16 l t. V ý h ro u nad K u b á n c m Pank m získa l už 8,5 b o d u a n m ůž b ý t n ik ý m d o s tiž n.",,b ucam aranga, to zní krásné d o b ro d ru žn ě," říká A ljoša. K dyž jsm však tohl slovo prvně uslyšl a d o zvěděl s, ž tam pojdu na m is tro v ství světa, dostal jsm troch u strach. Věděl jsm to tiž, ž to vůbc nbud lhké. A nbylo. Sjlo s třic t njlpších m ladých šachistů z dvětadvacti zm i a já byl mzi nim i n j m ladší. Něktří mě dokonc zpočátku úplně přhlížli, třba jdn z fa v o ritů, š stn á ctil tý A m ričan Patrick W o lf. To jsm m u však ndaroval. V zápas s ním jsm zvolil tzv. ruskou hru, v zahájni jsm si vym yslil novinku a Patrick si s ni nporadil. Prohrál po 23 tazích." A lxj s soupř zalkn m álokdy. O statní o něm říkají, ž j bojovník nad šachovnicí, i když to zni možná trochu podivné.,,to vzniklo tak. J d nou jsm hrál proti věhlasném u šac h isto vi a p rohrál jsm. N přjt si vidět ty slzy, ktré jsm potom v zákulisí proléval. Najdnou mě al napadlo, ž jsm vlastně partií prohrál dřív nž vůbc začala. Šl jsm to tiž k šachovnicí s rspktm přd vlkým soupřm, třásly s mí ruc. A tak jsm si t n krá t řkl: Dost. J úplně jdno, kdo p ro ti m ně hraj, já m usím pokaždé hrát tak, abych vyhrál " 0 začátcích m istra světa vypráví j ho otc oblíbnou rodinnou historku.,,jdnou přišl š stil tý A ljoša za sstrou, ktrá už t h dy hrála šachy závodně, a vyzval ji k partii. Táňa s m u vysm ála, ž ani nví, jak s tahají figurky, al pak s dala přsvědčit. K vlikém u přkvapni clé rodiny vyhrál Aljoša první partii, vyhrál 1druhou. Pak porazil i m n, a to m ám v šachu první výkonnostní tříd u! Od té d o b y s nim dom a nchcm hrát, j na nás m oc dobrý ' Když bylo A lxjovi osm, získal první výkonnostní třídu, v dsti byl už kandidátm na m istra sportu. A do B ucam arangy už jl jako d ržitl to h o to titu lu. O dbornici mu prorokují v l kou šachovou budou cn o st a články v novinách a časopisch to potvrzují:,,hluboká znalost variant, taktická vyzrálost, vynikající zahájní i dobrá orintac v koncovkách svědčí o to m, ž s zrodil další vynikající šac h is ta." V. N O S O V, P io n ýrská pravda O tom, jak s dns dělají běžky a samozřjmě i sjzdové lyž, tvořící další část programu novoměstské výrobny nápn vyprávěl syn průkopníka lpných lyží, vdoucí výrobně obchodního útvaru závodu Antonín Chroust: Uvnitř modrní běžky byst už nnašli nic z klasických matriálů, u lhkých typů úplně chybí dřvo. Tří základní vrstvy skluznic z polytylénu, na ní nalpná vrstva z sklolaminátu a horní vrstva s naskládají do kovové kazty, ta s vloží do lisu a tam s mzi vrstvy vstříkn polyurtanová pěna. Aby s dostala všud, j vháněna do kazty pod vlikým tlakm. Kazta s čtvrt hodiny nchá v lisu to s lyž pč", pak s chvíli chladí a polotovar j hotov. Zabroušni stran, jmné vyhlazni, lakováni a povrchová úprava zakončuji výrobní procs." Nové běžky mají vlastnosti, ktré jim tradiční výroba a matriály nbyly schopny dát. V roc 1980 vážily njlhčí běžky Novoměstských zn. Bohmia 1,70 kg, O dva roky později Bohmia Supr jn 1,30 kg a njnovější vývojový typ Bohmia Supr Supr s vám skoro vznáší v rukou nváži ani kilo! T x t a fo to IVO D O U ŠEK I 7 l

8 SOKOLOV '84 mám dva. Jdn jako zvuk, ktrý, j-li Hbě vydáván, považujm za zpěv; druhý znamná přiznání určitého názoru. Oba byly začátkm února v Sokolově a oba jdnoznačně j r o m í r ^^tival znam ná vždycky ÊJ, vliký ruch. Sjd s m nožství účinkujících, pořadat-! IÙ, novinářů a diváků. N jinak tom u bylo i v Sokolové na Fstivalu politické písně. Od střdy do soboty s konaly v n ě k t rých m ěstch sc!;olovského okrsu koncrty solidarity, vc čtvrtk a v pátk vystoupily am atérské hudbní skupiny soutř^n. zahraniční i : ik t rá naš profsionální hudbní -='*lsa a zpěváci jako hosté a v sobotu včr potom všichni spolčně fstival uzavřli vlkým galakoncrtm. Zaznam nali jsm pro vás jn zlom ky všho toho déní. MARIO MON.4 DĚTI ENEGRO I 8 I M ario M ont n g ro byl sym patický m ládnc s kytarou a črným bartm, ktrý m u sděl na kudrnatých vlasch. N sundával ho ani při p ř d stavni, ani v zákulisí v šatně, ani při rozhovoru s novináři Přicstoval sm až z N ikaraguy, vzdálné změ, ktrá lži na am rickém kontin n tě mzi Tichým ocánm a Karibským m ořm, z zm é, kd v roc 1979 zvítězila rvoluc. M ario M o n t n g ro j rozhlasovým rdaktorm a v v o l ných ch vilich zpěvákm. Říkal, ž njraději zpivá dětm, nikaragujským dětm, ktré do rvoluc npoznaly nic jin é h o nž hlad, týráni a žal. O statně to, ž má rád děti, s p ro j vilo i na fstivalu. Vystupovala zd to tiž také Pršovčata, třic tič l n - ný dětský pěvcký sbor. M ario M o n tngro si j poslchl a pak s zptal, zda by ho svým i hlasy nm ohly doprovodit. Nakonc to všchno vypadalo, jako by s Pršovčaty účinkoval už odjakživa. Jho vztah k dětm prozrazuj i skutčnost, ž v clé h is to rii N ikaraguy prvni a zatím jdinou g ra m o fo novo u dsku pro d ě ti natočil právě on.

9 KDYŽ Ml BYLO PŘIJELI POZDRA VIT FESrVAL Z m noha p říto m n ých zahraničních in t rp r tů zaujala diváky holandská skupina Y w is svým b zprostřdním pro j v m, o p ra vd o vo stí a zápalm. Bylo jim rozum ět i bz nějakého s lo žitého přkládání t xtů. O pravdová touha po m íru, vyjádřná písničkou. Hráli v klasickém obsazní: dvě kyta ry, bicí a syn t tizáto r. Jinak jso u to prý čistí a m atéři, a protož zpívají pokro ko vé písničky, nm ají dom a v H olandsku na růžich ustláno. N ikdo j n p od p o ru j, natož aby jim dělal rklam u. A přc jim vyšla d lo u h o hrající dska, kt ro u al vydali na vlastní náklady. fíock PŘEVAŽOVAL, FOLK VÍTĚZIL M ožná právě p ro to, ž f stiva l byl v znam ní rocku a m áloktrá skupina m ěla svůj o s o b itý zvuk a vlastní p řístu p ja k k tvo rb ě, ta k k in t rp r ta ci, vynikal Pohld. V to m to případě snad ani nbud m m lu v it o s k u p i ně, p ro to ž na p ó d iu s o b j vili Libor S i b n b ü rg r a Ptr Havrda, kluci z vých o d oč ské h o Pohldu, s t jn o jm n n é obc ndalko H avlíčkova B ro d u : hráli na aku stické kytary a zpívali. Jiří V oháňka, tř tí hrající čln, a u to r h u d by i t xtu přdnášné písničky, j n o m přihlížl. Ta skladba byla kom ponovaná jnom pro dva. A pro č Pohld vynikal? Hnd z n ěkolika důvodů. Hrál fo lk, sokolovského f stiv a lu s ú ča stnil ltos už pošsté, m ěl nádhrnou písň, ktrá byla bzchybně in t rp r tova n á, lép a s větší o p ra vd o vo stí, nž jak j vlastní n ěktrým našim zpěvákům a kaplám, p ro něž j zpíváni a hraní zam ěstnáním. Pohld za sbou nchal všchny rockové kaply i přd odborn o u porotou. Získal druhé m ísto, když o to n jc n nějši ho v d o b rém slova sm yslu p řipra vila skupina Luscinia z Lip to vskéh o M ikuláš. Al ani ona nbyla rocková. Pří určování j jíh o stylu s sam a nchala slyšt, ž ho hldá m zi p o tičn m a s tro hou výpovědí o so učasnosti, což m á lo napovídá. M ůžm si alspoň p o m oci výčt m n á stro jů, ktrých jjí člnové při soutěži používali: kytara, klarint, píšťala, flé tn a a lidský hlas. NEJMLADňi BYL I NtJSYM PA TIČTĚJŠÍ pin a j d n o tliv c ů, m á však j d n o tící hldisko angažovanou písň, ltos jdnoznačné určnou hslm M ládí v b o ji za m ír a socialism us. Sm do S okolova s sjli vítězové krajských kol a šst njlpších z Slovnska. V dl prvních tří m íst a čstných uznání s určovalo, kom u připadn c na diváků. V sportovní hal skončil d ruhý soutěžní koncrt a bylo rozh o dnuto. N ikdo z am atérů nm ěl tak d lo u h o trva jící p o tl sk a skandování opakovat, opakovat, jako skupina Faktor. Zastupovala Prahu a byla zárovň věkově njm ladším so u b or m soutěž. A nm ěla by snad být, když j jím zřizovatlm j 190. pionýrská skupina při ZŠ N ovoborská? Kluci jsou dns už in stru kto ry, nm ají kd zkoušt, al zato m ají jdnu výhodu hrají rock, a kdyby jím snad p ř stala sloužit lktřina, vytáhnou k la rint, housl, trubku, klavír a spustí. Na ty nástroj s to tiž učí v LŠU. Zatím to nzkoušli a ani o to m nuvažuji. Sm do S okolova si přivzli krom ě kytar a p a lič k svoji soutěžní p ís n ič ku O ptika duš, ktrá vznikla zajím a vým způsobm. Ptr Franc, hráč na klávsové nástroj a dvorní skladatl, si j d n o u od svého spolužáka Zdňka Jankovského, ktrý píš básničky, vyp ů jčil sšit, kd si j zaznamnává. Jdna básníčka s mu líb i la. Z kom ponoval hudbu a zahrál ji klukům na zkoušc, njdřív jako blus. Kam arádi nprojvovali nadšní. Z ahrál t d ý rychlji. A no, to j Fstival p o litic k é písně v S oko lo vě j clostátní soutěži am atérských skuono. Písnička byla hotová běhm p ě ti m inut. J in d y to prý trvá podsta tn ě dél a j u to h o vlká vým ěna názorů. Faktor, ktrý vznikl v loňském ro c, m ůž na požádání zahrát šst úplně vlastních písničk, a n ikoliv s naivním i nbo dokonc podbízivým i t xty. Kluci m ěli úspěch i m im o hlavní pódium sokolovského f s tiva lu. Třba v č r po konc rtě so lid a rity v Chodově, odkud j náš sním k na titu ln í straně, m usl zpěvák skupiny Pavl H orňák rozdávat a u togra m y ch o dovským dětm. T olik s jim j jích vystoupní líbilo. S okolov j sym bolm angažované písničky a m ládi. Už dvanáct lt. Proto zd o d starto va la š ta f ta Paměť. Zatím prázdný kolík přvzala od gnrálporučíka Františka Šádka, př d sdy štábu Pam ěti, pražská svazácká organizac, aby štafta právě u ní svoji cstu začala a aby s k ni po o sm n á cti m ěsících, kdy bud p u to vat všm i kraji Čskoslovnska, zas vrátila. J ILO A ZÄ R U B A Foto JO S E F S O U M A R Vladimír Kozák, povoláním univrzální soustružník v pražskénn n. p. M otorlt, koníčkm ltcký a lodní modlář A si v osm i ltch, tak na konci padsátých lt, jsm začal chodit do pionýrského dom u v Grébovc, kd byla skupina modlářů. Tam jsm taky p o stavil svůj p rvn i m odl ltadla. M ěl jsm totiž jdn vliký sn. Chtěl jsm s stát p ilo tm třba dopravního ltadla nbo stíhačky. Byl jsm jště jako hodně m alý na ltckém dni, snad v Ruzyni, nějak mě to chytlo a držlo dost dlouho, vlastně dodns. Když si tak vzpomnu, v věku kolm těch třináctí lt jsm udělal sdm nbo osm m odlů ltadl nbo lo d i za rok, tak mě to bavilo. Navíc jsm m ěli výbornou partu a dobré instruktory. Al také jsm trochu podcňovali torii. Viděl jsm třba, jak s létá s upoutaným i modly. S to ji s, na lankách m át ltadlo s m otorkm a to krouží kolm. Nádhrné a jdnoduché, m ysll jsm si. Pustil jsm s tdy do stavby. Jnž n do toho njjdnoduššího a njmnšího modlu, al hnd do pětky. Kluci m i říkali, vždyť tě to odtáhn z kruhu. Nodtáhlo. Stačil jsm nahodit m o tor, zaznamnat první půlkruh a potom s chytit za hlavu. Zbyly m i j n trosky. To byly doby, kdy člověk víc rozbíjl, nž létal. Pak jsm dostával rady zkušnějších, hodně čtl odborné časopisy a hlavně hodně zkoušl. V třináctí jsm si také s kamarády uděla li kurs a stali s instruktory. Vdli a učili jsm zas ty mladší. V té době jsm také j zdili na týdnní nbo čtrnáctí dnní tábory mladých tchniků do Stráž nad Nžárkou. Půl roku přdtím s pracovalo na modlch. Potom, když p řišl dn D, tdy dn odjzdu, m ěl každý spousty zavazadl, ž m usl obyčjně autobusu vypomáhat náklaďák. M y jsm j n trnuli, aby bylo dobré počasí a aby s nám cstou něco nrozbilo. Stačilo, co s rozbilo na táboř. Občas něco někam zalétlo a m y jsm p o malu do půlnoci hldali s batrkam i ztracné modly. Anbo lodě. Zajly do rákosí, a to znamnalo vlézt do bažin a prodírat s k nim vodním porostm. Na těch táborch s také objvily první kamry a m y jsm s potom v zimě dí vali na filmy. Al někdy jsm s stkal s tím, ž m i třba kluci v třídě záviděli, jakého mám koníčka, a ž můžu něco tvořit. Oni sam i by něco takového chtěli také dělat. Jnž jnom chtít nstačí Pozoruju to i dnska. Vdu totiž kroužk ltckých m odlářů v ODPM v Praz 5. Při náboru s přihlásí třba dvact zájmců a za pár měsíců jich pravidlně dochází tak p ě t šst. Nní ta chuť, al nní ani ta zručnost. Já jsm například hodně pochytíl od otc. Byl vyučný mlynář, al um ěl si všchno udělat sám. Od instalatéřiny, přs truhlařinu až po prác na zahradě. Myslím si, ž j vždycky dobř, když si člověk um í udělat něktré takové.dom ácí'prác sám. Al aby byl zručný, m usí začít už v třinácti, možná i dřív. Povídal jsm o svém vlkém snu l t ctví Tn s m i splnil i nsplnil. Jště přd vojnou jsm třba pilotoval větroně a m odlařina m i zůstala dodns. Jinak jsm s vyučil univrzálním soustružnikm a ltadla vyrábím v národním podniku M otorlt. Tdy n clá, pochopitlně. Brousím zámky lopatk motorů. Každý ltcký m otor má totiž takzvaný zámk. Tn j třba opracovat s přsností na stiny a něktré částí, hlavně třba roztč zubů, na tísíciny m ilimtru. A ta přsnost s musí dodržovat. Vždyť naš ltadla patří k světové špičc a kdybych například já udělal někd chybu, a ž jsm jdn z tisíc, ktrý s na výrobě takového ltadla podílí, už by určitě tak světová nbyla. (Ida Foto J. S O U M A R I 9 i

10 ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ (7) fotografi KIR BULYČOV Přložil J. Týč Ilustrac M. Havlíčk V zpom něla jsm si, jak j d n o u přišli za Darjou hnd dva nápadnici najdnou. Oba nnam itall nic p ro ti tom u, ž si vyp iji čaj, tak jsm jim ho p řin s la. U silovné m lčli a zkoušli, kdo vydrží dél sdět. Fakt j, ž jsm j nakonc vyhodila oba.,,no tak d o b rá," řkl R ichard končně. U ž půjdu, j p o z d ě." J n b ě ž t," řkl D im ka,,,já s jště tro c h u p ro jd u." Pak jsm znovu slyšla ty jho kroky, ktré t n to k rát však nikam npospíchaly. Práskly dvř. Pak s ozval D im ka:,,to jsm s ním vypochodoval, co?",,bála jsm s, ž tě z a b ij," řkla jsm.,,já jsm j d n u chvíli už ch tě l vo la t to h o tvé h o P ťá n ka.",,bylo to hrozný, v iď? ",,Trochu. Už jsi něco našla?" T y si m yslíš, ž jsm m ohla něco dělat, když jst si povídali?",,tak dělj! Každou chvíli mě už zavolají určitě d o m ů." Znovu jsm rozsvítila batrku. U viděla js m přd sbou něco ja ko stěnu. A l jako stěnu třba v pokojí, byla to strana nějaké skříňky. Z m é strany byla tro c h u prohnutá. P řistrčila jsm k to m u bliž batrku a všim la js m si, ž uprostřd j tnounký kruh. Tak nsm írně přsně tu byl vyříznut nějaký o tvo r. P rům ěr d obř jako lidská hlava. S trčila jsm do to h o. N ic s nstalo. Z atlačila jsm z jdné, z druhé strany, pak jsm s pokusila d o sta t d o v n itř šroubovákm. M arně. Pokusila jsm s p ro h lé d n o u t si skříňku z jin é strany, byla tam al taková splť d rá tů a tyčí a vzpěr, ž jsm to m usla vzdát. Když jsm byla njvíc zaujata zkoum áním, rozlhl s z dálky hlas:,,d ím óóó! Kd js i? ",,Tady jsm, m a m in k o," n příliš o chotn ě s ozval Dim ka.,,o kam žitě dom ů! Zbláznil ss?! Jdnáct hodin! Co tam vlastně děláš? To kouříš?" D im kova m am inka si přčtla spoustu článků _ o škodlivostí kouřni zvláště pokud jd o děti školou povinné a stál m ěla d ojm, ž D im ka chodí ta jn ě kouřit. Já osobně si m yslím, ž stjně začn ta jn ě kouřit, i když m u to t ď j protivné. P olz v n," řkl m i Dim ka. B ě ž d o m ů," já na to. J s m u to h o njzajím avějš ih o.",,našlas něco?",,něco tu j, j n o m nvím, jak s k to m u dostat. Z ptat s tak R icharda!",,d im o, já jd u dolů, pak to h o budš lito v a t!" řkla nsm louvavě jho matka.,,já už m u s ím," řkl m i Dim ka. C hápš to, n? Raději slz d o lů.",,běž, jn b ě ž," odpověděla jsm m u, j m i to ja s né. Já půjdu za chvilku taky." T a k s n z lo b!" Jnom ž já jsm ho už nposlouchala. D ostala jsm to tiž nápad. Přiložila jsm dlaň na studný kov a začala jím pom alu otáčt. N jdřív v sm ěru hodinových ručičk, a když s mí to npodařilo, pak opačným sm ěrm. N ajdnou m ě tn kruh začal poslouchat. Byl to nádhrný p o cit, pocit vítězství! Kruh s začal otáčt, jako kdyby byl črstvě prom azaný a každým otočním vystupoval z stěny stál víc a víc. Pak nakonc vypadl, takž jsm s m usla zachytit za žlzné ty č, aby s vdl m n vůbc všl. V odhalném kruhu byla tm a. Posvitíla jsm tam batrkou. U vn itř lžlo m alé p loché pouzdro vlké asi jako krábička od cigart. Sbrala jsm j. Bylo studné a dost těžké. Nic víc tam nbylo. Začala jsm lézt zpátky. Ja k s ukázalo, bylo to složitější nž csta nahoru. Něco zapraštělo, byla to má bunda, pak jsm o něco zachytila džinam i a dalo mi d o st prác, abych j uvolnila. Noham a jsm narazila na n p ro stu p nou zm ěť žlza, dlouho jsm s m arně pokoušla natočit tak, abych si na to m ísto m ohla posvitít batrkou a zjistit, kd vlastně tn zatracný průlz j. Navíc jsm začala m ít dojm, ž někdo, vlastně n někdo, al sam otný R ichard stojí pod m nou, čká na m n, aby mě ch y til a sbral m i pouzdro. V šchny další pokusy byly m arné, najdnou jsm pochopila, ž tu mzí tím žlzm budu m ust přnocovat až do rána, ž nní vyloučno, ž tu i um řu hlady a strachm, m am inka p řijd z té h rů zy o rozum, protož ntuší, kam jsm zmizla. Takž jsm nakonc došla k jdin é m u rozum ném u závěru, ktrý ovšm tak docla rozum ný nbyl. Řkla jsm si, ž zavolám na p o m o c Pťánka. Jn jsm al otvřla pusu, abych to udělala, když mě zdola někdo chytil za nohy a já jsm z to h o b lu d iš tě doslova vypadla. Jn jsm s stačila d o tk n o u t noham a zm ě, už jsm s o citla v svřni pvných m užských rukou. M ohl m ě zachránit j d in ě zuřivý odpor, p ro to jsm z všch sil uhodila R icharda hlavou do břicha a současně jsm s t začala šílně ohánět lokty. T y ss snad zb lá zn ila," řkl R ichard Pťánkovým hlasm. U ž nikdy v životě mě nnapadn, abych tě šl zachraňovat!" S tě m i slovy m ě Pťánk pustil a já jsm dosdla do louž. K všm u jsm s rozbrčla. S trašně jsm s styděla, al nm ohla jsm nic d ě lat, byla jsm z toho všho příšrně utahaná. A když mě Pťánk nakonc přc jnom zvdl z té louž a dovlkl dom ů, Darja právě otvírala dvř a m álm ji z to h o popadly m dloby. Krátc nato vyprávěla, ž v životě jště nviděla tak šp i navé, tak rozdrané, tak podrápané dítě. Křižovatku dopravního hřiště, ktré jsm si podl návodu vyrobili ndávno, můžm doplnit světlným sm aform. Podl obrázku vystřihnm dvakrát rozložný kvádr. Vyříznm otvory a přilpím j průsvitnými barvnými fólimi Hranolky slpím, jn spodní víko zůstan zatím otvřné. Tudy vložím dovnitř tři malé žárovky 3,8 V s pl^ipvněnýmí dostatčně dlouhým i vodiči. Žárovky vložím přd zasunutím do konstrukc slpné z silnějšího papíru (víz obrázk). Dva hranolky pak slpím k sobě okénka žárovk jsou přitom pootočna o 90 stupňů. Vývody žárovk procházjí spodním dnm. I 101