Finanční analýza podnikové sféry

Transkript

1 Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Červen 2012 Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok

2 O B S A H... STRANA 1. ÚVOD NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA PRŮMYSL Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA Ekonomický zisk celkem Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Ekonomický zisk celkem a podle odvětví Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA ENERGETIKA Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA VODA A ODPADY Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA STAVEBNICTVÍ Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA VÝSTAVBA BUDOV Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů

3 9.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA VYBRANÉ SLUŽBY Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI Ekonomický zisk celkem a podle agregací Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Meziroční vývoj hodnoty EVA METODICKÁ ČÁST Zdroje dat a jejich reprezentativnost Použitá metoda finanční analýzy Finanční controlling Controlling rizik Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku) JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH SEZNAM PŘÍLOH

4 1. ÚVOD Z pohledu celého roku můžeme hospodářskou situaci v roce 2011 vnímat jako pozitivní, neboť díky silnému oživení Německa a významných ekonomik EU v prvním čtvrtletí roku 2011 rostla průmyslová výroba v prvním pololetí dvouciferně (10,8%). Od počátku druhého pololetí dochází k výraznému zpomalování, zejména k v důsledku klesajcí domácí poptávky. Úspěšný byl zahraniční obchod, který navázal na výsledky roku 2010 a vykázal růst ve všech měsících roku Do takového prostředí je zasazena Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011, která se soustřeďuje na měření ekonomických výsledků podniků, či odvětví. V pojetí Finanční analýzy je za úspěšný podnik (nebo odvětví) považován podnik tvořící hodnotu pro své majitele. Takový podnik má rentabilitu vlastního kapitálu (vkladu majitele do podniku) vyšší, než je alternativní náklad na vlastní kapitál (očekávaná rentabilita vzhledem k rizikovosti podnikání v daném odvětví, zadluženosti podniku a dalším faktorům). Když podnik tvoří hodnotu, je majitel spokojen s výkonností podniku. Hodnocení tvorby hodnoty pro majitele představuje konkurenceschopnost z pohledu majitelů podniků. Spokojený majitel má zájem na rozvoji takového stroje na peníze a je ochoten do něj dále investovat, a to nejen do kapitálu, ale i do hlavního hybatele úspěchu podniku, tj. do zaměstnanců. Spokojení majitelé, spokojení zaměstnanci a vyrábějící podnik mají multiplikační efekt pro navazující kooperační vztahy a znamenají přínos pro rozvoj celé ekonomiky. Cílem Finanční analýzy podnikové sféry je analyzovat vývoj podniků (nebo odvětví), jejichž výkonnost se odráží v souhrnném ukazateli tvorby HDP. Tato mezo úroveň je rozhraním mezi makro a mikro ekonomikou. V rámci makroekonomických dat jsou zveřejňována data za tvorbu HDP dle odvětví jen do úrovně 1 místa CZ-NACE, označována jako tvorba HPH. Podrobnější pohled na odvětví (na úrovni 2 míst CZ-NACE) můžeme dojít pouze agregováním podnikových dat. Zdrojem dat pro Finanční analýzu je statistické šetření ČSÚ. Tokové ukazatele jsou sledovány výkazem P 3-04, kdy je pokryto celé velikostní spektrum podniků a živností (dopočty za firmy s 0-19 zaměstnanci, výběrem za podniky s zaměstnanci a celoplošným šetřením u podniků s 50 a více zaměstnanci). Stavové ukazatele a vybrané tokové ukazatele sleduje výkaz P 6-04 plošně u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců. Jedinečnost zpracování dat pro Finanční analýzu spočívá v kombinaci individuálních dat z výše řečených dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Z těchto dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky a následně agregovány. Základna pro zpracování Finanční analýzy byla sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti a věcné správnosti. V grafu č. 1.1 jsou podíly podniků ve finanční analýze na počtu zaměstnanců, přidané hodnotě a obratu na celé ekonomice, tj. na všech podnicích včetně živnostníků. Finanční analýza obsahuje prakticky všechny velké podniky a část středních podniků. Reprezentativnost vzorku podniků z finanční analýzy je poměrně vysoká. 4

5 Graf č. 1.1 Podíly podniků z finanční analýzy na celé ekonomice A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) Nefinanční podniky (bez K) Pracovníci Přidaná hodnota Obrat 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 10,0% 19,2% 16,9% 23,7% 27,7% 19,0% 17,2% 17,9% 24,5% 28,1% 30,8% 41,5% 33,2% 38,2% 47,6% 54,4% 45,7% 43,5% 44,3% 51,4% 55,9% 60,6% 66,1% 64,4% 69,8% 83,0% 89,1% 86,9% 80,4% 84,3% Na Obr. 1.2 je členění Finanční analýzy podle navazujících CZ-NACE (odvětvové členění). Podbarvená odvětví jsou předmětem Finanční analýzy. V tabulkové části Finanční analýzy jsou data i za neanalyzovaná odvětví a to v členění na 2 místa klasifikace CZ-NACE. Odvětvové členění je základem Finanční analýzy. Vedle něj je v každé kapitole také pohled podle Institucionálních sektorů (vlastnictví) a podle vztahu k tvorbě hodnoty pro majitele (konkurenceschopnosti). Tyto kapitoly obsahují pohled na vývoj hodnoty Ekonomického zisku (EVA), počtu zaměstnanců a obrat v čase. Každá kapitola je zakončena pohledem na příčinný pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. Obr. 1.2 Vazby vybraných CZ-NACE ve Finanční analýze Nefinanční podniky (bez K) Zemědělství Průmysl (B+C+D+E) Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba, rozvod el.,plynu a chladu Voda a odpady Stavebnictví Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti Vybrané služby (G až N bez K) Velko a malo obchod a opravy Doprava skladování Informační komunikační činnosti a a Pramen: MPO Ostatní služby (P až S) 5

6 2. NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 2.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací Hodnota ekonomického zisku (EVA) je nejsyntetičtějším ukazatelem konkurenceschopnosti podniku. Kladná hodnota značí, že podnik je konkurenceschopný v daném období. Hodnota EVA za nefinanční podniky je jejím součtem za jednotlivé podniky. Nefinanční podniky jako celek (bez agregace K, což jsou finanční služby) byly v období 1. Q až 4. Q v záporných hodnotách, tedy z tohoto pohledu méně efektivní (Graf č. 2.1). I když hodnota EVA v průběhu obou let měla spíše růstový trend, byla její úroveň neustále nedostatečná. Nefinanční podniky jsme rozdělili do několika skupin podle klasifikace CZ-NACE: Zemědělství, lesnictví a rybářství, Průmysl, Stavebnictví, Vybrané služby a Ostatní služby, kdy Zemědělství, lesnictví a rybářství a Ostatní služby uvádíme pro úplnost agregátu nefinančních podniků. Dále se podrobněji budeme věnovat pouze průmyslu, stavebnictví a vybraným službám, tj. odvětvím v působnosti MPO ČR. Kladné hodnoty EVA dosáhl pouze průmysl v 1. a 2. Q. 2011, stavebnictví v 3. Q a zemědělství v 1. Q Zcela nejhorších výsledků dosahují vybrané služby. Z grafu 2.1 je vidět, že tahounem v tvorbě ekonomického zisku je průmysl. Graf č. 2.1 EVA nefinanční podniky (v mld. Kč) 40,0 Nefinanční podniky (bez K) Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) A Zemědělství, lesnictví a rybářství Ostatní služby (P až S) 20,0 0,0-20,0-40,0-60,0-80,0-100,0-120,0 Graf č. 2.2 ukazuje počet zaměstnanců, graf č. 2.3 podíl jednotlivých agregací nefinančních podniků na obratu (součet tržeb za prodej zboží a výkonů). Nejvýznamnějšími agregacemi jsou průmysl, vybrané služby a stavebnictví. Celkový počet zaměstnanců v nefinanční sféře v roce 2011 meziročně mírně vzrostl o 0,8%, přičemž v 1. a 2. čtvrtletí se mezičtvrtletně zvyšoval, avšak od 3. čtvrtletí začal klesat. Růst zaměstnanosti se prakticky odehrál jen ve zpracovatelském průmyslu, při jejím meziročním zvýšení o 4,6 %. Její největší meziroční pokles zaznamenalo stavebnictví (o 7,2%). Obrat měl příznivější vývoj, když za nefinanční sféru se meziročně zvýšil o 6,6%, přičemž největší růst z důvodu nadprůměrné sklizně při současném růstu cen zejména rostlinných výrobků zaznamenalo zemědělství o 18,5%. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostl o 10,3% a jeho podíl na nefinanční sféře se zvýšil o 1,8 proc. bodu na 61,2 %. Pokles obratu zaznamenalo stavebnictví (o 8,5%). 6

7 Graf č. 2.2 Počet zaměstnanců A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) Graf č. 2.3 Podíl na obratu A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) 100,0% 0,8% 0,8% 0,8% 0,8% 0,8% 0,7% 0,8% 0,7% 90,0% 80,0% 34,4% 35,1% 35,4% 35,2% 32,8% 33,6% 34,0% 34,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 2,6% 3,5% 4,0% 4,1% 61,7% 60,1% 59,2% 59,4% 2,3% 3,0% 3,4% 3,5% 63,6% 62,1% 61,3% 61,2% 0,0% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,6% 0,6% 0,6% 0,5% 2.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Vývoj hodnoty ekonomického zisku podniků podle jejich většinového vlastnictví (institucionálních sektorů) znázorňuje graf č Všechny sektory jako celek vykazují zápornou hodnotu EVA, přičemž podniky pod státní kontrolou si vedly nejlépe s nejmenší zápornou hodnotou, a to díky výsledkům velkých firem s podílem státu v energetice. Nejhorších hodnot dosahují soukromé podniky pod domácí kontrolou, zejména v 1. čtvrtletí Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou mají značně vyšší citlivost na vnější poptávku V roce 2010 měly obdobný vývoj hodnot EVA jako soukromé podniky pod domácí kontrolou, avšak v 1. čtvrtletí 2011 zaznamenaly výrazné zlepšení. V průběhu roku 2011 vidíme jejich podstatné zhoršení, když ve 3. čtvrtletí 2011 dosáhly dokonce nejhorší hodnoty EVA ze všech institucionálních sektorů. Svou roli zde hraje i finanční politika a optimalizace výnosů, které provádí management nadnárodních firem na jednotlivých stupních hodnotových řetězců. Grafy č. 2.5 a č. 2.6 zobrazují počet zaměstnanců a podíl na obratu podle institucionálních sektorů. Z grafů je patrná dominance zahraničního sektoru, přičemž jeho vyšší podíl na 7

8 obratu před podílem na zaměstnanosti svědčí o jeho lepší produktivitě oproti ostatním sektorům. Z grafů je zřejmý meziroční nárůst zaměstnanosti u zahraničních firem, při její neměnnosti u domácích soukromých firem a poklesu u podniků pod státní kontrolou. Podíl na obratu se však u zahraničních i domácích soukromých firem meziročně mírně snížil, u firem pod státní kontrolou vzrostl. Graf č. 2.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) 0,0 Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Nefinanční podniky (bez K) -5,9-20,0-16,3-17,1-17,8-12,9-16,1-15,4-18,6-40,0-60,0-48,3-53,4-28,1-30,6-29,4-31,4-42,8-42,2-42,2-42,8-55,7-33,4-62,5-33,6-37,2-38,3-47,5-80,0-79,4-90,5-100,0-101,5-103,0-102,1-100,1-118,0-120,0-140,0 Graf č. 2.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou

9 Graf č. 2.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 100% 90% 80% Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou 70% 60% 68,6% 68,7% 68,4% 68,4% 68,8% 68,7% 68,4% 68,2% 50% 40% 30% 20% 18,7% 19,3% 19,7% 19,6% 18,9% 19,3% 19,5% 19,4% 10% 0% 12,7% 11,9% 11,9% 12,0% 12,3% 12,0% 12,1% 12,4% 2.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Nejzajímavější pohled na podniky je prostřednictvím jejich vztahu k tvorbě hodnoty 1. Vycházíme z předpokladu, že úspěch v konkurenčním boji se dříve nebo později musí objevit ve finanční oblasti podniky musí svému majiteli přinášet hodnotu. Podniky jsou rozděleny do čtyř skupin podniků. I. skupina (označená TH tvoří hodnotu) obsahuje podniky tvořící hodnotu pro své majitele, tj. mají rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) vyšší než alternativní náklad na vlastní kapitál (r e ). Jde o podniky dosahující excelentní konkurenceschopnosti. Zajímavé je, že i když nefinanční podniky jako celek vykazují záporné hodnoty EVA, existují v rámci nich vynikající podniky, které se drží stále, s menšími sezónními výkyvy, na stabilních kladných hodnotách EVA. Ve II. skupině (označené RF risk free) jsou podniky mající hodnotu ROE vyšší než bezrizikovou sazbu, ale nižší než alternativní náklad na vlastní kapitál. Jedná o poměrně dobře konkurenceschopné podniky, kterým k tvorbě hodnoty trochu ROE chybí. Tato skupina dosahuje přibližně stabilní záporné hodnoty EVA. Do III. skupiny (označení ZI - ziskové) se dostaly podniky, které mají kladný čistý zisk, ale jejich ROE je nižší než bezriziková sazba. Jde o podniky s nižší konkurenceschopností. V poslední IV. skupině (označení ZT - ztrátové) jsou podniky ve ztrátě nebo podniky se záporných vlastním kapitálem. Jedná se o podniky v kritickém stavu. V grafu č. 2.7 je velikost tvorby hodnoty (EVA) podle kategorií tvorby hodnoty. Nejlepší podniky, skupina TH, dosahovala vcelku stabilních kladných hodnot EVA s patrným sezónním kolísáním. Sezónní výkyvy měly i ostatní skupiny podniků, ale s tím, že jejich hodnoty EVA se pohybovaly pod nulou. U skupiny TH i ZT lze pozorovat velmi mírné zlepšení v roce 2011 oproti roku V důsledku toho se i celková hodnota EVA za nefinanční podniky celkem zlepšila. 1 Podrobněji v metodické části analýzy. 9

10 Graf č. 2.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT Nefinanční podniky (bez K) 200,0 172,6 177,9 155,9 153,1 150,0 142,5 126,1 100,0 128,1 118,2 50,0 0,0-50,0-100,0-150,0-200,0-35,2-65,0-118,0-190,5-46,9-51,9-47,8-57,0-50,2-101,5-103,0-102,1-71,4-106,6-140,7-158,6-34,1-62,5-43,5-79,4-49,0-46,6-58,0-62,9-57,8-90,5-100,1-66,2-96,0-109,1-121,5-165,3-250,0 Význam jednotlivých skupin podniků si můžeme ilustrovat v grafech č. 2.8, kde je počet zaměstnanců a č. 2.9, kde jsou podíly na obratu podle jednotlivých kategorií podniků. Graf č. 2.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT Graf č. 2.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 100% 90% 18,0% 17,7% 15,4% 13,8% 17,8% 17,4% 17,2% 12,9% 80% 70% 13,7% 7,4% 9,2% 11,1% 9,7% 9,8% 9,7% 11,6% 60% 22,3% 25,9% 28,3% 30,2% 20,8% 22,2% 25,8% 27,0% 50% 40% 30% 20% 46,0% 49,0% 47,2% 44,9% 51,7% 50,6% 47,4% 48,4% 10% 0% 10

11 V oblasti zaměstnanosti je pozitivní, že podíl skupiny TH se v daném období zvýšil. Podíl skupiny RF po zvýšení v 1. pololetí 2010 stagnoval. Důležitý je součet obou skupin těchto konkurenceschopných podniků, jejichž podíl na zaměstnanosti se zvýšil z 56% na 68%. Pozitivní je pokles počtu zaměstnanců v nejhorší skupině ZT. Podíl na obratu poskytuje obdobnou informaci s tím, že podíl skupin TH a RF je vyšší. 2.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA Příčinný pohled na meziroční (rok 2011 oproti roku 2010) vývoj hodnoty EVA u nefinančních podniků celkem je na Obr Meziročně se hodnota EVA zvýšila o mil. Kč, což je pozitivní. Ještě pozitivnější je, že celé toto zvýšení bylo taženo zejména zlepšením hodnoty Spreadu, což způsobilo zvýšení hodnoty EVA o mil. Kč. Změna investice (vlastního kapitálu) působila na změnu EVA také pozitivně a způsobila její nárůst o 794 mil. Kč). Na zvýšení hodnoty spreadu se především podílelo snížení rizika, představovaného alternativním nákladem na vlastní kapitál r e. Jeho pokles způsobil zvýšení hodnoty EVA o mil. Kč. Naopak pokles hodnoty rentability vlastního kapitálu, tj. ROE působil na změnu hodnoty EVA negativně ( mil. Kč). V posledním patře pyramidového rozkladu na obr. 2.1 je souhrnný vliv ukazatelů působících na tvorbu EBIT ( tvorbu koláče k rozdělení ), dělení EBIT ( dělení koláče ), stabilitu (za jaké finanční stability se tvorba a dělení koláče dělo) a ostatních ukazatelů (jako např. bezrizikové sazby). Obr. 2.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel Rok 2010 Rok Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -3,78% -3,38% ROE re 9,61% 9,45% 13,39% 12,83% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Tvorba EBIT, tj. koláče k rozdělení, se zhoršila a tím způsobila pokles hodnoty EVA o mil. Kč. Pozitivní vliv na vzrůst hodnoty EVA mělo zlepšení dělení EBIT, tj. o mil. Kč. Vývoj finanční stability způsobil mírný nárůst hodnoty EVA o 746 mil. Kč a vliv ostatních faktorů způsobil nárůst hodnoty EVA o mil. Kč. V grafu č jsou patrné souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty EVA. Za vlivy na změnu hodnoty EVA je nutno vidět změny dílčích ukazatelů. V grafu č je porovnán vývoj hodnoty spreadu, ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál r e a bezrizikové sazby r f. Spread se meziročně zvýšil o 0,40%, což, jak jsme již konstatovali, zvýšilo 11

12 hodnotu EVA o mil. Kč. Každá setina procenta spreadu znamená změnu hodnoty EVA o 269 mil. Kč. To samé platí i o ROE a r e. Tvorbu EBIT ovlivňuje především hodnota ukazatele Produkční síla, která je ovlivňována ukazateli marží (EBIT/Obrat) a obratem aktiv (Obrat/Aktiva). Vývoj hodnot těchto ukazatelů zachycuje graf č Nepříznivý je meziroční pokles produkční síly a hodnoty marže. Vývoj obratu je sice příznivý, ale ne dostatečně, protože nedokázal eliminovat pokles hodnoty marže. Důsledkem vývoje těchto ukazatelů je snížení tvorby EBIT a tím i velikosti koláče k rozdělení. Dělení EBIT lze charakterizovat pomocí více ukazatelů, přičemž pravděpodobně nejdůležitějším je velikost a struktura úročeného kapitálu (graf č. 2.13). Velikost úročeného, tj. kapitálu co není zdarma, se meziročně mírně snížila, což příznivě působilo na růst hodnoty EVA (za menší část kapitálu pasiv musíme něco platit). I když se struktura úročeného kapitálu prakticky nezměnila, měla také kladný vliv na změnu hodnoty EVA. Vazba změny hodnoty EVA na tyto ukazatele není přímočará, ale závisí na vývoji hodnot jiných ukazatelů. Např. pokles VK/Aktiva má většinou pozitivní vliv na růst ROE a negativní vliv na riziko. Jde o to, který vliv převáží. Stabilitu si můžeme charakterizovat pomocí hodnoty likvidity (graf č. 2.14). Celková likvidita meziročně vzrostla a její struktura se změnila málo, ale vliv na změnu EVA byl mírně pozitivní. Stabilita (tj. finanční stabilita) je ještě více závislá na hodnotách ostatních ukazatelů finanční analýzy. V ostatních vlivech je největším hybatelem nárůstu EVA pokles meziroční bezrizikové sazby. Graf č Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA Spread Investice 794 ROE re Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita 746 Ostatní

13 Graf č Spread (ROE-r e ) 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% Spread -4,47% -3,91% -3,89% -3,78% -2,94% -2,36% -3,72% -3,38% ROE 8,86% 10,59% 10,16% 9,61% 10,17% 11,21% 9,65% 9,45% re 13,33% 14,49% 14,05% 13,39% 13,10% 13,57% 13,38% 12,83% rf 3,95% 3,92% 3,78% 3,71% 3,86% 3,79% 3,79% 3,79% Graf č Produkční síla (EBIT/Aktiva) 8,00% 1,06 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% EBIT/Aktiva 6,13% 6,29% 6,07% 5,87% 6,66% 6,20% 5,70% 5,74% EBIT/Obrat 6,55% 6,51% 6,23% 5,91% 6,67% 6,02% 5,57% 5,51% Obrat/Aktiva 0,94 0,97 0,97 0,99 1,00 1,03 1,02 1,04 Graf č Struktura úročeného kapitálu 80,00% 1,04 1,02 1,00 0,98 0,96 0,94 0,92 0,90 0,88 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% (BU+O)/Aktiva 15,71% 15,79% 15,03% 14,56% 14,23% 14,56% 14,90% 15,08% VK/Aktiva 51,04% 49,41% 50,42% 50,98% 50,52% 49,44% 50,22% 49,75% 13

14 Graf č Likvidita 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Zásoby 0,30 0,29 0,30 0,31 0,31 0,29 0,32 0,32 Pohledávky 0,94 0,90 0,92 0,96 0,97 0,88 0,90 0,89 Finanční majetek 0,33 0,31 0,30 0,31 0,29 0,28 0,30 0,32 14

15 3. PRŮMYSL 3.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací Po období recese došlo v roce 2010 k oživení ekonomických aktivit, které kulminovalo v 1. čtvrtletí Bylo tažené vývojem ve světě, včetně našich významných obchodních partnerů v čele s Německem. To se příznivě projevilo nárůstem průmyslové produkce, která v 1. čtvrtletí 2011 dosáhla jednoho z nejvyšších meziročních růstů od roku Nevyřešené ekonomické nerovnováhy a narůstající dluhové problémy v Eurozóně však zbrzdily započatý ekonomický růst. Zpomalení obchodní výměny se od 2. čtvrtletí 2011 projevilo zpomalením růstu průmyslové produkce, což se odrazilo i ve finančních výsledcích podniků. Na počátku roku 2011 se tvorba EVA v průmyslu dostala do kladných hodnot, ale tohoto výsledku bylo dosaženo jen díky energetice, jejíž vysoká hodnota EVA měla v 1. čtvrtletí sezónní charakter (Graf č. 3.1). Zpracovatelský průmysl paradoxně zápornou hodnotu EVA v 1. čtvrtletí 2011 dále prohloubil, teprve ve 2. čtvrtletí se výrazně zlepšil a v kumulaci za 1. pololetí dosáhl hranice kladných hodnot. Zřejmě se zde projevila prodleva finančních výsledků za produkčními charakteristikami. V dalších čtvrtletích roku 2011 jeho EVA nabývala záporných hodnot. Tvorba EVA v těžebním průmyslu oscilovala kolem nuly, se zlepšením od 2. čtvrtletí 2011, kdy se dostala do kladných čísel. Voda a odpady si zachovaly celkem rovnoměrný vývoj tvorby EVA, mírně v záporných hodnotách. Graf č. 3.1 EVA průmysl (v mld. Kč) 60,0 Průmysl (B+C+D+E) C Zpracovatelský průmysl E Voda a odpady B Těžba a dobývání D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 40,0 20,0 0,0-20,0-40,0-60,0 S oživením růstu produkce rostla také zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu. Těžební odvětví se pracovníků spíše zbavovala, podobně tomu bylo i v energetice, zatímco voda a odpady vykázaly mírný růst (Graf č. 3.2). Zhlediska zaměstnanosti a podílu na obratu nedošlo ve struktuře průmyslu ve sledovaném období k žádným zásadním změnám, jak ukazují Graf č. 3.2 a Graf č Z hlediska institucionálních sektorů dosáhly kladných hodnot EVA v celém sledovaném období pouze podniky pod státní kontrolou a to zejména díky firmě ČEZ, a.s. v odvětví energetiky (Graf č. 3.4). Na druhé straně záporné hodnoty v celém období vykázal domácí soukromý sektor, jehož záporná EVA se ve 2. čtvrtletí 2011 zmírnila. Nejvíce rozkolísané výsledky vykazuje sektor pod zahraniční kontrolou, jehož EVA přešla ze záporných hodnot v roce 2010 do kladných čísel v 1. pololetí Ve druhém pololetí však upadla znovu do 15

16 červených čísel. Je zde patrná vysoká závislost na vnějším turbulentním prostředí a navíc vliv finanční strategie konečného vlastníka v globálních hodnotových řetězcích. Graf č. 3.2 Počet zaměstnanců B Těžba a dobývání D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. C Zpracovatelský průmysl E Voda a odpady Graf č. 3.3 Podíl na obratu B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady 100,0% 1,6% 1,6% 1,7% 1,6% 1,6% 1,6% 1,6% 1,6% 90,0% 80,0% 29,1% 26,0% 25,2% 25,8% 27,1% 25,2% 24,8% 25,8% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 66,9% 69,8% 70,4% 69,8% 68,9% 70,7% 71,0% 70,1% 20,0% 10,0% 0,0% 2,4% 2,6% 2,7% 2,7% 2,3% 2,5% 2,6% 2,5% 3.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ve struktuře podniků podle institucionálních sektorů dominují firmy pod zahraniční kontrolou na zaměstnanosti i obratu, následované domácími soukromými podniky (Graf č. 3.5 a Graf č. 3.6). Srovnáme-li podíly na zaměstnanosti i obratu u stejných sektorů, vidíme u státního sektoru výraznou převahu obratu nad zaměstnaností, což svědčí o jeho vysoké úrovni produktivity práce (vliv energetiky). Podobně má převahu obratu nad zaměstnaností sektor pod zahraniční kontrolou, oproti tomu u sektoru domácích podniků, které dosahují nejnižší úrovně produktivity. 16

17 Graf č. 3.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Průmysl (B+C+D+E) 40,0 30,0 20,0 10,0 26,1 15,7 10,9 11,5 20,4 27,6 22,4 13,7 11,9 4,5 4,9 3,9 0,0-10,0-20,0-30,0-13,6-22,4-17,3-14,7-12,1-18,4-16,7-19,4-22,0-30,5-30,7-25,4-15,2-6,3-9,8-12,1-11,4-17,3-24,5-31,7-40,0 Graf č. 3.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Graf č. 3.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 100% 90% 80% 70% 60% 70,7% 71,4% 71,2% 71,0% 70,9% 70,9% 70,6% 70,4% 50% 40% 30% 20% 15,5% 15,9% 16,1% 16,1% 15,6% 16,1% 16,1% 15,9% 10% 13,8% 12,7% 12,7% 12,9% 13,5% 13,0% 13,3% 13,7% 0% 17

18 3.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska kategorií podniků podle tvorby (ničení) hodnoty je na počátku roku 2011 patrný nárůst podílu podniků tvořících EVA, při snižování podílu nejhorší skupiny podniků (Graf č. 3.7). Od 2. čtvrtletí se objem EVA v I. kategorii podniků snižuje. Graf č. 3.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) 150,0 TH RF ZI ZT Průmysl (B+C+D+E) 125,2 100,0 113,1 101,1 85,1 81,5 108,9 88,7 82,8 50,0 27,6 11,9 0,0-50,0-100,0-13,6-14,7-20,2-23,0-83,4-15,6-30,5-30,7-20,0-27,4-25,2-23,2-27,9-72,8-70,5-18,1-31,7-19,6-22,7-20,6-25,0-24,9-24,1-28,8-61,1-59,9 Podíl I. kategorie podniků (jediné tvoří EVA) na zaměstnanosti i obratu dominuje, s kulminací v 1. čtvrtletí 2011 (Graf č. 8 a Graf č. 9). Podobně se snížil i podíl na obratu podniků I. kategorie od 2. čtvrtletí 2011, zejména ve prospěch horších podniků III. a IV. kategorie. Celkově lze za průmysl shrnout, že tvorba EVA se v 1. čtvrtletí 2011 v průmyslu jako celku výrazně zlepšila a přešla ze záporných hodnot do kladných. Ve 2. čtvrtletí 2011 se tvorba EVA udržela v kladných hodnotách, ale od 3. čtvrtletí se dostala opět do záporných hodnot. Tento vývoj byl výrazně ovlivněn sezónními faktory v energetice. Graf č. 3.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT -53,7-70,5-17,3-47,

19 Graf č. 3.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 100% 90% 14,2% 14,6% 14,8% 13,9% 12,5% 16,2% 16,9% 11,9% 80% 12,8% 6,8% 8,6% 9,8% 10,6% 8,4% 9,0% 12,5% 70% 60% 17,8% 24,1% 22,7% 26,4% 16,2% 19,4% 19,9% 19,6% 50% 40% 30% 20% 55,1% 54,5% 53,9% 49,9% 60,8% 56,1% 54,2% 56,0% 10% 0% 3.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA Meziroční vývoj hodnoty EVA v průmyslu bychom mohli popsat jako velmi podobný nefinančním podnikům celkem. Je to logické, protože průmysl je hlavním tvůrcem hodnoty v nefinančních podnicích. To ale platí pouze o vrcholu pyramidového rozkladu, tj. o EVA celkem, Spreadu a hodnotě investice. Rozdíl mezi vývojem hodnoty EVA v průmyslu a v nefinančních podnicích celkem je v dalším patře rozkladu. Oproti nefinančním podnikům vykázal průmysl růst hodnoty ROE a tím zvýšil hodnotu EVA o mil. Kč a nárůst rizika, což snížilo hodnotu EVA o mil. Kč. Na dolním patře pyramidového rozkladu oproti nefinančním podnikům celkem je v průmyslu pouze velmi malý negativní vliv tvorby EBIT. Ostatní vlivy jsou obdobné. Síla vlivu změn jednotlivých ukazatelů na změnu EVA je patrná v grafu č Obr. 3.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel Rok 2010 Rok Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -2,02% -1,12% ROE re 11,04% 12,11% 13,06% 13,24% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Vývoj hodnoty spreadu, ROE, r e a bezrizikové sazby r f, tj. faktorů úspěchu průmyslu, je dobře patrný z grafu č V grafu č je vývoj hodnoty Produkční síly. I když meziročně mírně vzrostla působila pozitivně na vývoj hodnoty EVA, převážil negativní vliv vývoje dalších 19

20 faktorů podnikatelského rizika. V grafu č je patrný mírně příznivý trend vývoje hodnoty úročeného kapitálu, což je jeden z hlavních faktorů příznivého vlivu oblasti dělení EBIT na vývoj hodnoty EVA. Graf č ilustruje vývoj hodnot likvidity, který způsobil mírný nárůst hodnoty EVA. Graf č Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA Spread Investice 193 ROE re Tvorba EBIT -409 Dělení EBIT Stabilita 227 Ostatní Graf č Spread (ROE-r e ) 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% Spread -0,91% -1,01% -2,05% -2,02% 1,79% 0,79% -2,07% -1,12% ROE 11,65% 13,30% 11,96% 11,04% 13,94% 14,89% 12,09% 12,11% re 12,56% 14,31% 14,01% 13,06% 12,15% 14,10% 14,16% 13,24% rf 3,95% 3,92% 3,78% 3,71% 3,86% 3,79% 3,79% 3,79% 20

21 Graf č Produkční síla (EBIT/Aktiva) 10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% EBIT/Aktiva 7,99% 7,63% 7,18% 6,56% 8,74% 7,80% 6,74% 6,73% EBIT/Obrat 7,82% 7,44% 7,01% 6,32% 7,99% 7,01% 6,17% 6,11% Obrat/Aktiva 1,02 1,03 1,02 1,04 1,09 1,11 1,09 1,10 Graf č Struktura úročeného kapitálu 80,00% 1,12 1,10 1,08 1,06 1,04 1,02 1,00 0,98 0,96 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% (BU+O)/Aktiva 14,23% 14,60% 13,67% 13,41% 12,98% 13,31% 13,82% 13,85% VK/Aktiva 51,20% 49,04% 50,41% 50,32% 49,69% 48,78% 49,91% 49,38% Graf č Likvidita 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Zásoby 0,32 0,31 0,34 0,33 0,32 0,32 0,37 0,36 Pohledávky 0,91 0,86 0,87 0,94 0,98 0,85 0,91 0,89 Finanční majetek 0,34 0,32 0,30 0,28 0,27 0,28 0,30 0,30 21

22 4. DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 4.1 Ekonomický zisk celkem Těžební odvětví výrazně meziročně zlepšilo tvorbu EVA (Graf č. 4.1). Některé velké mezičtvrtletní výkyvy má na svědomí, kromě sezónních vlivů, i konjunkturální situace v daném oboru, jako například dlouhodobější útlum ve stavebnictví, spojený s nižší poptávkou po těžbě stavebních materiálů. Efektivnosti je dosahováno snižováním zaměstnanosti (Graf č. 4.2) při trendu růstu obratu (Graf č. 4.3), přičemž významnou roli hrají fixní náklady. Graf č. 4.1 EVA dobývání a těžba (v mil. Kč) Graf č. 4.2 Počet zaměstnanců

23 Graf č. 4.3 Čtvrtletní obrat (v mil. Kč) Q.10 2.Q.10 3.Q.10 4.Q.10 1.Q.11 2.Q.11 3.Q.11 4.Q Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů má tvorba EVA v těžebních odvětvích zcela rozdílné výsledky, než ve zpracovatelském průmyslu a energetice. Nejlepších výsledků zde dosahují soukromé domácí podniky, které téměř ve všech sledovaných čtvrtletích dosahují kladných hodnot. Naproti tomu firmy pod zahraniční kontrolou se za celé sledované období pohybují při tvorbě EVA v červených číslech. Graf č. 4.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) 5,0 Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4,0 3,6 3,9 3,0 2,0 2,1 2,9 2,4 2,7 2,7 1,3 1,0 0,0 0,1 0,2-0,5 0,0 0,6 0,2-0,1-1,0-0,8-0,9-0,9-1,1-0,6-0,6-0,8-0,6-2,0-3,0-1,9-2,3-1,7-2,0-2,5-4,0-4,2-3,5-4,0-3,3-5,0 V těžebních odvětvích převažují soukromé podniky pod domácí kontrolou, jak ukazuje podíl na zaměstnanosti (Graf č. 4.5), kde je patrná tendence jejího mírného snižování ve všech sektorech, a podíl na obratu (Graf č. 4.6). 23

24 Graf č. 4.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Graf č. 4.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 100% Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou 90% 17,7% 19,2% 20,0% 19,6% 18,1% 18,6% 19,5% 19,9% 80% 70% 60% 50% 66,7% 66,5% 65,9% 66,5% 66,5% 67,7% 66,9% 66,1% 40% 30% 20% 10% 0% 15,6% 14,3% 14,1% 13,8% 15,4% 13,7% 13,6% 14,0% 4.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Ve struktuře kategorií podniků podle míry tvorby EVA je patrná tendence snižování váhy nejhorší skupiny podniků a nárůst nejlepší skupiny podniků I. kategorie (Graf č. 4.7). Z hlediska podílu jednotlivých kategorií podniků na zaměstnanosti a obratu je z Grafu č. 4.8 a Grafu č. 4.9 zřejmá převaha úspěšnějších podniků I. a II. kategorie, přičemž v některých obdobích dochází mezi těmito kategoriemi k výrazným přesunům. 24

25 Graf č. 4.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 6,0 5,2 5,0 4,0 3,8 3,0 3,7 3,3 2,4 2,7 3,5 2,0 1,6 1,3 0,0-2,0-4,0-0,4-2,7-4,2 0,0-0,5-0,2-0,1-0,4-0,1-1,5-2,3-2,1-4,0-3,1-3,0-1,1-2,5-1,8-2,9-0,6-0,6-0,6-0,6-0,6-1,0-1,1-1,0-1,3-4,9-6,0 Graf č. 4.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT Graf č. 4.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 100% 8,0% 5,6% 5,1% 3,7% 4,0% 2,7% 1,2% 1,3% 3,0% 1,2% 1,1% 3,9% 3,9% 5,8% 6,3% 5,4% 90% 10,3% 7,3% 21,0% 80% 23,3% 70% 60% 50% 40% 30% 51,7% 3,4% 70,2% 89,7% 74,1% 54,5% 83,8% 84,5% 70,0% 20% 37,0% 35,7% 10% 21,2% 0% 25

26 4.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA Vývoj hodnoty EVA (Obr. 4.1) mezi roky 2010 a 2011 byl příznivý. Navíc hodnota EVA byla v obou letech kladná. Agregace tvořila jako celek hodnotu pro majitele. Když se vydáme pyramidovým rozkladem dolů, je patrné, že hlavní příčinou byl nárůst hodnoty Spreadu a dále nárůst hodnoty ROE a mírný pokles hodnoty rizika. Vývoj těchto hodnot je v grafu č V grafech č až 4.15 je vývoj hodnoty rozhodujících ukazatelů pro vývoj hodnoty EVA. Tyto ukazatelé mají specifické hodnoty charakteristické pro agregaci dobývání. Produkční síla (EBIT/Aktiva) je dána především marží (EBIT/Obrat) a méně obratem aktiv (Obrat/Aktiva). Ve struktuře úročených zdrojů výrazně převládá vlastní kapitál. Likvidita dosahuje vysokých hodnot, kdy její významná součást je tvořena finančním majetkem. V grafu č je souhrnný přehled vlivů jednotlivých faktorů na změny hodnoty EVA. Obr. 4.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel Rok 2010 Rok Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) 0,02% 1,48% ROE re 12,80% 14,07% 12,79% 12,59% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Graf č Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA Spread Investice -2 ROE re 174 Tvorba EBIT -25 Dělení EBIT Stabilita -678 Ostatní

27 Graf č Spread (ROE-r e ) 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% Spread -4,25% -4,64% -0,56% 0,02% -2,76% 2,79% 3,00% 1,48% ROE 7,04% 10,75% 12,15% 12,80% 9,90% 17,59% 16,04% 14,07% re 11,29% 15,39% 12,71% 12,79% 12,66% 14,80% 13,03% 12,59% rf 3,95% 3,92% 3,78% 3,71% 3,86% 3,79% 3,79% 3,79% Graf č Produkční síla (EBIT/Aktiva) 25,00% 0,70 20,00% 0,60 0,50 15,00% 0,40 10,00% 0,30 0,20 5,00% 0,10 0,00% EBIT/Aktiva 5,98% 8,24% 9,43% 9,96% 7,57% 12,29% 12,02% 10,62% EBIT/Obrat 12,49% 15,08% 16,84% 17,35% 14,28% 20,71% 20,45% 18,26% Obrat/Aktiva 0,48 0,55 0,56 0,57 0,53 0,59 0,59 0,58 Graf č Struktura úročeného kapitálu 80,00% 0,00 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% (BU+O)/Aktiva 10,01% 5,01% 4,63% 4,25% 3,44% 5,45% 5,93% 5,07% VK/Aktiva 65,30% 58,91% 61,67% 62,20% 59,88% 57,89% 60,30% 60,41% 27

28 Graf č Likvidita 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Zásoby 0,24 0,13 0,23 0,22 0,17 0,18 0,24 0,23 Pohledávky 1,30 0,50 1,16 1,27 1,07 0,90 1,05 1,11 Finanční majetek 1,23 0,67 0,94 1,08 0,77 0,74 0,87 0,96 28

29 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.1 Ekonomický zisk celkem a podle odvětví Zpracovatelský průmysl prohloubil v roce 2011 své zapojení do globální ekonomiky, kdy podíl jeho přímých vývozů na tržbách vzrostl meziročně z 51 % na 55 %. Tím se dále zvýšila jeho citlivost a závislost na vnějších podmínkách, které mají v posledních letech turbulentní charakter díky nestabilnímu ekonomickému vývoji ve světě. Tyto podmínky se promítají do konkurenčního postavení firem na trhu a jejich finanční situace. Významným faktorem, ovlivňujícím efektivnost produkce a finanční pozici firem, je vývoj cen. Na straně vstupů se do nákladů firem negativně promítly v roce 2011 vysoké ceny základních surovin na světových trzích, které meziročně zdvojnásobily tempo růstu z 2 % na 4,3 %, s kulminací v závěru roku. V dovozní struktuře komodit byl vývoj jejich cen odstupňován podle stupně zpracování: nejvíce rostly ceny minerálních paliv (v průměru o 24 %) a ostatních surovin (23 %), mírnější růst byl u cen polotovarů a chemikálií (5 %), zatímco u komodit s vyšším stupněm zpracování zaznamenaly ceny pokles (stroje a dopravní prostředky o 2,7 %, průmyslové a spotřební zboží o 1,3 %). V závěru roku se však i tyto ceny obrátily k růstu. V ekonomice ČR měly v roce 2011 dovozní ceny (růst o 4,3 %) předstih před vývozními (růst o 1,7 %), takže směnné relace 97,5 % byly pro podnikovou sféru nepříznivé, kdy na straně vstupů zpracovatelského průmyslu převažují komodity s vysokým růstem cen, zatímco ve výstupech převažují výrobky s vyšším stupněm zpracování, jejichž ceny buď klesaly, nebo měly nižší růst než dovozní ceny. Posílení koruny vůči euru (o 2,8 %) i vůči USD (o 7,8 %) bylo vyváženo předstihem růstu hodinové produktivity práce z přidané hodnoty, takže nebylo pro podniky dramatické. Dalším vlivem na podnikové finance je efekt globálních hodnotových řetězců, kdy nadnárodní společnosti daňově optimalizují finanční výsledky na jednotlivých stupních produkce pomocí transferových cen. Ve statistických výsledcích zahraničního obchodu tak dochází u některých odvětví k výrazným rozdílům mezi výsledky přeshraniční výměny zboží a výsledky finančních toků v platební bilanci, které vypovídají o tvorbě a přesunu přidané hodnoty. Uvedené vlivy patřily mezi významné faktory, které ovlivnily vývoj EVA ve zpracovatelském průmyslu. Její záporná hodnota se s oživováním ekonomiky v roce 2010 a na začátku roku 2011 paradoxně prohlubovala. Ve 2. čtvrtletí 2011 výrazně vzrostla, takže v kumulaci za 1. pololetí dosáhla hranice kladných hodnot. Avšak ve zbývajících čtvrtletích 2011 opět upadla do záporných hodnot. V Grafu č. 5.1 je kromě zpracovatelského průmyslu jako celek, uveden vývoj EVA jeho nejvýznamnějších odvětví. Nejvyšších kladných hodnot dosáhl automobilový průmysl, dlouhodobě stabilní a zlepšující se vývoj má gumárenský a plastikářský průmysl. V záporných hodnotách jsou hutě, s výrazným zhoršením tvorby EVA v závěru roku a meziročně se zhoršující strojírenství a elektronický průmysl, který má nejvyšší dovozní náročnost vývozu, a u kterého se projevují nejmarkantnější rozdíly mezi přeshraniční výměnou zboží a tokem účetní přidané hodnoty. 29

30 Graf č. 5.1 EVA zpracovatelský průmysl a vybraná odvětví (v mld. Kč) 20,0 C Zpracovatelský průmysl 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0-40,0-50,0 Růst produkce ve zpracovatelském průmyslu v období oživení ekonomického vývoje byl doprovázen zvyšováním zaměstnanosti (Graf č. 5.2). Podíl jednotlivých odvětví na obratu se dramaticky neměnil (Graf č. 5.3), drobné změny byly adekvátní rozdílné dynamice růstu. Graf č. 5.2 Počet zaměstnanců Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní

31 Graf č. 5.3 Podíl na obratu 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní 100% 90% 80% 40,0% 40,7% 41,4% 41,3% 40,1% 40,9% 41,4% 41,4% 70% 60% 50% 40% 30,0% 29,0% 27,9% 28,0% 30,5% 29,8% 29,3% 29,5% 30% 20% 10% 0% 6,7% 6,5% 6,6% 6,5% 6,4% 6,5% 6,5% 6,5% 10,5% 10,5% 10,7% 10,9% 9,0% 8,8% 8,9% 9,0% 6,5% 7,0% 7,1% 7,2% 7,7% 7,8% 7,7% 7,4% 6,3% 6,2% 6,2% 6,1% 6,3% 6,2% 6,3% 6,2% 5.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Na tvorbu EVA ve zpracovatelském průmyslu dosáhly pouze podniky pod zahraniční kontrolou, a to jen ve 2. a 3. čtvrtletí 2010 a 2. čtvrtletí 2011 (Graf č. 5.4). Výrazně záporných hodnot dosahuje sektor soukromých domácích podniků, meziročně se ale jejich záporné hodnoty zlepšily. Podniky pod zahraniční kontrolou hrají dominantní roli ve zpracovatelském průmyslu, jak ukazuje Graf. č. 5.5 s jejich podílem na zaměstnanosti a Graf č. 5.6 s podílem na obratu. Graf č. 5.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) 10,0 0,0-10,0-20,0-0,4-0,3-0,3-0,7-0,9-0,7-0,6-2,0-3,0-1,8-0,8-8,9-6,1-11,8-11,8-8,2-9,5-9,8-16,4-15,3-14,4-13,7-14,2-18,2-18,8-19,5-21,8 Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 6,7 2,9 Souk.podniky pod domácí kontrolou ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 0,1 6,9-30,0-40,0-41,6-50,0 31

32 Graf č. 5.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Graf č. 5.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 100% 90% 80% 70% 60% 50% 83,8% 83,4% 83,1% 83,2% 83,8% 83,2% 83,1% 83,1% 40% 30% 20% 10% 0% 15,7% 16,1% 16,4% 16,3% 15,8% 16,3% 16,4% 16,4% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,4% 0,5% 0,5% 0,5% 5.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska míry tvorby EVA převažují ve zpracovatelském průmyslu podniky I. kategorie (jediné tvořící EVA). Druhý velký podíl tvoří skupina nejhorších podniků IV. kategorie. Z Grafu č. 5.7 je patrná mírně se kvalitativně zlepšující struktura skupin podniků. 32

33 Graf č. 5.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 80,0 70,4 63,8 65,4 57,2 58,1 60,0 52,7 65,3 61,1 40,0 20,0 0,0-20,0-13,4-17,1-8,9-19,0-11,5-11,8-15,6-14,1 0,1-11,8-16,4-18,2-18,8-17,5-16,8-14,5-13,5-14,1-17,3-17,3-16,1-15,9-21,4-40,0-41,6-42,1-40,2-34,8-38,8-43,7-42,7-60,0-55,6-80,0-68,3 Převažující podíl na zaměstnanosti i na obratu úspěšnějších skupin podniků I. a II. kategorie je zřejmý z Grafu č. 5.8 a Grafu č Graf č. 5.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT Graf č. 5.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 100% 90% 16,1% 13,0% 13,2% 13,1% 16,4% 16,3% 17,2% 14,9% 80% 70% 60% 50% 11,2% 23,6% 8,9% 11,3% 12,8% 13,7% 10,7% 11,2% 16,6% 26,7% 25,2% 29,4% 18,9% 22,5% 23,6% 20,6% 40% 30% 20% 49,1% 51,4% 50,3% 44,7% 50,9% 50,5% 48,0% 47,9% 10% 0% 33

34 5.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA Na Obr. 5.1 je schéma rozkladu meziročního vývoje hodnoty EVA. V mezi ročním porovnání se hodnota EVA snížila. Toto jednotlivých vlivů na vývoj jednotlivých ukazatelů či skupin ukazatelů na změnu hodnoty EVA jsou znázorněny grafu č Příčinou byl především pokles hodnoty spreadu a v rámci něj pokles hodnoty ROE i nárůst hodnoty rizika. Vývoj těchto hodnot je v grafu č V nižším patře pyramidového rozkladu působil i přes meziroční pokles Produkční síly (Graf č. 5.12) ukazatel Tvorby EBIT na vývoj hodnoty EVA pozitivně. Za tímto vývojem je skutečnost, že se zpracovatelský průmysl skládá z mnoha odvětví a v některých z nich pozitivně působily ostatní faktory působící na Tvorbu EBIT. V grafu č je znázorněn vývoj struktury úročeného kapitálu. I přes výrazný pokles tohoto ukazatele převážil negativní vliv, především, ceny cizího úročeného kapitálu v důsledku čehož je vliv Dělení EBIT na vývoj hodnoty EVA negativní. V grafu č je vývoj hodnot likvidit, které působí prostřednictvím ukazatele finanční Stabilita na změnu EVA. Likvidity se meziročně zlepšily, ale v součinnosti s ostatními vlivy to bylo málo a proto je působení finanční Stability na vývoj hodnoty EVA negativní. V ostatních vlivech na EVA pozitivně převážil vliv poklesu reálně placené daňové sazby. Rozptyl hodnot ukazatelů v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu i jejich meziroční vývoj je dosti různorodý. Ne nevýznamným faktorem je také váha a změna jednotlivých odvětví na zpracovatelském průmyslu celkem. Pro lepší pochopení vývoje ve zpracovatelském průmyslu je vhodné se podívat do přílohy na vývoj hodnot ukazatelů podle odvětví. Pro ilustraci je v grafu č zobrazen vývoj hodnot Produkční síly v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Obr. 5.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel Rok 2010 Rok Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -1,91% -2,15% ROE re 11,61% 11,52% 13,52% 13,66% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

35 Graf č Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA Spread Investice -381 ROE -785 re Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita -763 Ostatní Graf č Spread (ROE-r e ) 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% Spread -5,03% -1,07% -1,39% -1,91% -2,10% 0,01% -1,34% -2,15% ROE 8,86% 12,65% 12,18% 11,61% 11,45% 13,71% 12,80% 11,52% re 13,89% 13,72% 13,57% 13,52% 13,55% 13,70% 14,14% 13,66% rf 3,95% 3,92% 3,78% 3,71% 3,86% 3,79% 3,79% 3,79% Graf č Produkční síla (EBIT/Aktiva) 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% EBIT/Aktiva 6,10% 8,16% 7,86% 7,30% 7,20% 8,14% 7,61% 7,20% EBIT/Obrat 4,90% 6,34% 6,16% 5,63% 5,28% 5,78% 5,57% 5,27% Obrat/Aktiva 1,24 1,29 1,28 1,30 1,36 1,41 1,37 1,37 1,45 1,40 1,35 1,30 1,25 1,20 1,15 35