Suburbanizace Prahy. * Adresa pracovišt autora: RNDr. Martin Ouedníek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Suburbanizace Prahy. * Adresa pracovišt autora: RNDr. Martin Ouedníek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje"

Transkript

1 Suburbanizace Prahy MARTIN OUEDNÍEK * Pírodovdecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha Abstract: In the 1990s, suburban areas of post-socialist cities were transformed dramatically. Prague could be presented as an example of urban development of East Central European city. This paper focuses on the suburbanisation process in the Prague Urban Region. Main stress is put on description of Prague s suburbanisation as a process, which has the most important impact on socio-spatial structure of suburban localities and on transformation of both social and physical environment of Prague s hinterland during last 12 years. This article focuses on three main topics: theoretical approaches to study of suburbanisation, history of suburbanisation in Prague (with stress on communist era) and the present consequences of suburbanisation in selected suburbs. Úvod Tento píspvek se zabývá hodnocením procesu suburbanizace v Praze. Jeho hlavním cílem je popsat souasnou suburbanizaci hlavního msta jako proces, který nejvýraznji mní okrajové ásti pražské aglomerace, a vysvtlit, jaký vliv má suburbanizace na zmny sociálního a fyzického prostedí Prahy. Nejprve se zabývám vyjasnním teoretického konceptu procesu suburbanizace a poté hodnocením suburbanizace v Praze v prbhu 20. století. Zvláštní pozornost vnuji diskusi o existenci tohoto procesu v období socialistického státu. V další ásti lánku je hodnocen souasný proces suburbanizace - jeho intenzita a sociální složení migraních tok v aglomeraci. Poslední ást práce sleduje dopady suburbanizace na zmny sociálního prostedí pímstských sídel. Definice suburbanizace Proces suburbanizace mžeme vnímat jako souást procesu vývoje mst, tj. procesu urbanizace. U veejnosti dochází nejastji k jeho ztotožnní s výstavbou residenních lokalit v pedmstských oblastech velkých mst. V geografických studiích [Hall, Hay 1980, van den Berg a kol. 1982, Ryšavý, Link, Velíšková 1994, Cheshire 1995] se obvykle v souvislosti se suburbanizací hodnotí vztahy mezi populaním rstem jader a zázemí aglomerací a suburbanizace je považována za jednu z fází ve vývoji mst 1. Podle mého názoru je suburbanizace jedním z druh urbanizaních proces, pi kterém se obyvatelstvo a nkteré jeho aktivity sthují z jádra msta do zázemí. Jií Musil považuje suburbanizaci za proces, který vedl k snižování potu lidí bydlících ve vnitních ástech msta a jejich sthování do nových tvrtí rodinných dom na okrajích a pozdji za okraje mst [Horská, Maur, Musil 2002: 33]. Tento proces zpsobuje významné zmny v sociálním i fyzickém prostedí mst, zvlášt v cílových a zdrojových oblastech suburbanizace. Suburbanizace v sob tedy nese krom kvantitativních charakteristik populaního a prostorového rstu suburbií rovnž znaky kvalitativní pemny prostedí pedmstských oblastí. Na suburbanizaci nelze pohlížet pouze jako na rst potu obyvatelstva zázemí mst, ale i jako na zmnu funkního využití území, promnu architektury a infrastruktury a výraznou zmnu sociální struktury obyvatelstva. Jako píklad mžeme uvést zmnu sociální struktury obyvatelstva v cílových i zdrojových oblastech suburbanizace, zmnu fyzického vzhledu suburbanizovaných lokalit nebo nové prvky ve vzorcích soužití starousedlík a nov píchozích v tchto územích. Pi suburbanizaci však dochází nejen k již zmínným výrazným zmnám v sociálním a fyzickém prostedí cílových i zdrojových území migrace, ale ásten i k ovlivnní ostatních ástí mstské aglomerace. Krom vlivu suburbanizace na lokální podmínky v mikromítku sídel, je možno vnímat i mítkov širší procesy, které mají pevážn negativní dopad na životní prostedí * Adresa pracovišt autora: RNDr. Martin Ouedníek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, Praha 2, , tel , 1 Podrobnji jsou pístupy k hodnocení suburbanizace rozebrány v publikaci [Ouedníek 2002b]. 1

2 mst (nap. petžování dopravní sít, zábor zemdlské pdy, degradace krajiny nebo architektury, tlak na parkovací místa v centru mst atd.). Na suburbanizaci mžeme nahlížet i jako na zmnu zpsobu života "suburbanizujících se obyvatel. Ti ásten pizpsobují svj životní styl životním podmínkám v novém bydlišti a zárove ovlivují i charakter suburbánních lokalit. Stále více venkovských pospolitostí se dostává do kontaktu s mstskými funkcemi, mstským zpsobem života. Nové obyvatelstvo suburbánních lokalit s sebou nese nkteré zvyky, zpsoby chování, trávení volného asu, které mají vliv na pvodní obyvatelstvo pedmstských oblastí. Toto ovlivování stále vtšího území a vtší ásti spolenosti je nkdy oznaováno jako nepímá urbanizace a pedstavuje difúzi nebo prostorové šíení mstských prvk a mstského zpsobu života. Vedle studia suburbanizace na úrovni souboru mstských aglomerací nebo jednotlivých mst je úelné sledovat suburbanizaní proces také na úrovni jednotlivých lokalit, sociálních skupin obyvatelstva nebo jednotlivc. Umožuje lépe hodnotit zmny v kvalit fyzického i sociálního prostedí, identifikovat kladné a záporné dopady suburbanizace v jednotlivých oblastech. V následujícím textu se budu zabývat projevy suburbanizaního procesu v rzných období 20. století na píkladu Prahy. Území pražské aglomerace pedstavuje region, kde se v souasnosti intenzívn rozvíjí pedevším zázemí msta. K tomu pispívá nejen rozvoj bydlení a pesun ásti obyvatelstva do pímstských obcí, ale také decentralizace dalších mstských funkcí. Komerní suburbanizace je reflektována v následujícím textu pouze okrajov a hlavní pozornost je soustedna na suburbanizaci obyvatelstva. Historie pražské suburbanizace Vyjdeme-li z názoru, že suburbanizace je jedním z druh urbanizaních proces, pi kterém se obyvatelstvo sthuje z jádra msta na jeho okraj, má historie pražské suburbanizace velmi staré koeny. Za pedchdce nebo první náznaky tohoto procesu bychom mohli považovat budování letohrádk a villegiatur bohatých šlechtických rod a pozdji i úspšných prmyslník za hradbami Prahy. Život mimo pelidnné a nezdravé mstské centrum, avšak v dosahu ekonomických a kulturních funkcí msta, pedstavoval tehdy, stejn jako dnes, hlavní pednost suburbánního života. Nejvtší rozvoj pedmstí (suburbií) byl úzce spjat s píchodem prmyslové revoluce do Prahy. Rozvoj Karlína, Smíchova, Vinohrad, Žižkova a dalších tehdy samostatných mst byl píkladem smíšeného uplatování koncentraních (urbanizaních) a dekoncentraních (suburbanizaních) proces v pražské aglomeraci. Zatímco nap. Žižkov se rozvíjel pedevším díky pílivu obyvatelstva z venkovského prostedí, Vinohrady zaznamenávaly významný písun obyvatel z centrálních ástí Prahy. Pozdji, po vzniku eskoslovenska, se zaala postupn formovat pražská aglomerace. Jií Musil a Zdenk Ryšavý oznaují toto období jako klasickou fázi suburbanizace našich velkomst [1984: 33]. O vzniku a vývoji pražských pedmstí v 19. století a na poátku 20. století lze naerpat rozsáhlé poznatky v knize Václava Ledvinky a Jiího Peška [2000], klasickou sociologickou studií pomšování okolí Prahy je empiricky založený výzkum Zdeka Ullricha a kol. [1938]. V první polovin 20. století probíhala metropolizace Prahy, rozvíjely se aglomerované obce i sídla od hranic Prahy vzdálenjší. Ani zde nelze jednoznan prohlásit, že hlavním procesem, který se uplatoval v rozvoji obcí v zázemí Prahy, byla suburbanizace. U nkterých sídel pedstavoval píliv zámožnjších obyvatel z msta zejm rozhodující ást jejich populaního rstu (ernošice, Klánovice). Vtší obce a msteka s rozvíjející se prmyslovou výrobou (Modany, Kbely, Uhínves, Úvaly) rostla pedevším koncentrací obyvatelstva z bezprostedního okolí tchto center a suburbanizující se obyvatelstvo z metropole tvoilo v populaním pírstku pouze zanedbatelnou ást. V pímstských obcích se v této dob výrazn mní sociální prostedí - zejména ekonomická struktura obyvatelstva a zpsob jeho 2

3 života, a také fyzické prostedí nap. charakter zástavby a kvalita infrastruktury [Král 1946: 62]. Suburbanizace Prahy za socialismu Pirozený proces rstu aglomerace perušila druhá svtová válka a poté ízená urbanizace komunistického státu. Od války až do poloviny 50. let Praha bu migran ztrácí nebo roste jen velmi pozvolna. Migraní zisk je 5x až 8x nižší než za první republiky a populaní rst je významnji než migrací ovlivován zvýšeným pirozeným pírstkem obyvatelstva. Silné a expandující msto ticátých let bylo až do poloviny 50. let dušeno pedevším bytovou a zamstnaneckou politikou tehdejšího režimu. Suburbanizaní proces byl v socialistické Praze zcela nahrazen tzv. komplexní bytovou výstavbou. Charakter bydlení na sídlišti a v rodinném dom však odpovídal preferencím navzájem odlišných skupin obyvatelstva a ani sociální struktura nových resident sídliš nebyla charakteristická pro suburbanizaci. Rozvoj suburbánního bydlení byl znemožnn zejména malou nabídkou pozemk, které byly vylenny na výstavbu rodinných dom v zázemí Prahy, ale i nedostatkem kapitálu v rukou jednotlivc a nedostupností stavebního materiálu pro výstavbu rodinného domu. Zázemí Prahy pitom disponovalo jak kvalitním životním prostedím pro residenní suburbanizaci, tak i potenciálem pro rozšíení nabídky pracovních míst pedevším v prmyslové výrob. Tento potenciál zstal kvli ízenému rozvoji msta a koncentraci obyvatelstva do sídlištní zástavby nevyužit. Hampl a Kühnl [1993: 65] oznaili tento nepirozený proces ve vývoji Prahy jako kontrametropolizaci. Namísto populaního rstu Prahy a jejího zázemí byla vyjádena atraktivita Prahy pouze zvyšující se dojížkou za prací. Specifickým prvkem životního stylu Pražan byl víkendový únik z msta do chat a chalup v zázemí Prahy, který ásten vyjadoval vzrstající preference bydlení ve zdravjším prostedí. Dkazem rozdílu mezi preferencemi a možnostmi suburbánního života je výzkum Výzkumného ústavu výstavby a architektury (VÚVA) ze 70. let, který ukazuje potenciální sílu suburbanizaního procesu našich velkých mst. Preference obyvatel jednoznan dokládají atraktivitu suburbánního bydlení i v socialistickém stát [Preference 1976, Illner 1982: 192]. Hodnocení suburbanizaních proces v období socialismu se u jednotlivých autor liší. Musil a Ryšavý [1984] dokumentují zvyšování suburbanizaních trend v letech na píkladu celkových populaních pírstk velkých obcí v zázemí Prahy. Naproti tomu Kára a Kuera [1986] odmítají tyto názory na oživení suburbanizace s ohledem na malou intenzitu rozvoje bydlení v okolí Prahy. Je zejmé, že i když došlo v 70. letech k posílení výstavby rodinných dom nap. zavedením finanní podpory státu pro rodinné bydlení [Sýkora 1993], nelze tento proces považovat ve vývoji Prahy za dominantní. V období socialismu docházelo k rstu vtších obcí nebo menších mst v okolí Prahy. Modany, íany, Úvaly, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a nkterá další msta mla na poátku komunistické vlády dobré ekonomické zázemí a nabídku pracovních míst. Rozdlení obcí na stediskové a nestediskové a omezení investic do druhé skupiny obcí zpsobily koncentraci obyvatelstva a ekonomických aktivit do vtších center. Populaní rst okolních mstys nebo msteek však nebyl prvotn výsledkem suburbanizaních proces, nýbrž spíše urbanizace. Tento názor lze dokumentovat i na grafu 1. Zde mžeme vidt relativn stabilní poet vysthovalých z Prahy do okres Praha-východ a Praha-západ. Z grafu nejsou znatelné žádné vtší odchylky od prmrného potu 2000 vysthovalých za rok. Tento poet je pekonán pouze v poáteních letech období vymezeného poátkem sledování meziokresního sthování a administrativní zmnou hranic Prahy v roce 1968 a tikrát je pekroen také v 70. letech. Migraní saldo Prahy vykazuje až do 90. let pouze tyikrát velmi malou ztrátu vi 3

4 venkovským okresm. K žádným migraním vlnám smrem z Prahy do zázemí msta tedy nedocházelo saldo migrace vysthovalí pisthovalí Obr. 1 Migraní bilance mezi Prahou a zázemím (Praha-východ + Praha-západ) Zdroj: Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v jednotlivých letech V 80. letech Kára a Kuera [1986] vyhodnotili migraní bilance obcí v zázemí Prahy a zjistili u mnoha obcí aktivní migraní saldo s Prahou. Šlo vtšinou o obce v atraktivních rekreaních oblastech ve vtší vzdálenosti od Prahy nebo o msta Pražské aglomerace (Neratovice, Kladno). Oba tyto pípady vysvtlují autoi fungováním jiných proces než je suburbanizace, nap. sthováním dchodc do rekreaních objekt a hledáním dostupnjšího bydlení ve staré zástavb menších mst v okolí Prahy. Dvody, které ovlivovaly malou intenzitu suburbánních pohyb za socialismu, jsou jednoznan spjaty s komunistickou ideologií a centráln ízenou ekonomikou. Musil považuje za hlavní píiny absence suburbanizace pedevším restriktivní politiku omezující výstavbu rodinných dom na okraji mst a relativn malé rozdíly v nákladech na bydlení ve vnitním mst a v pímstských obcích [2001: 290]. Na rozvoj malých obcí mla negativní vliv preference stediskových obcí, jejímž pímým dsledkem byla nap. velmi špatná dopravní obsluha a úpadek infrastruktury v nestediskových obcích. V socialistickém stát rovnž neexistoval trh s pozemky, hypotení úvry nebo stavební spoení, a byl dsledn chránn zemdlský pdní fond. Pro stední vrstvu obyvatelstva bylo získání pozemku velmi obtížné nebo nemožné, od suburbánního bydlení odrazovalo i dojíždní do práce. Pokud nkdo již Prahu opustil, bylo velmi složité byt v Praze znovu získat. Elitní vrstvy spolenosti z ad nomenklatury nebo preferovaných sociálních skupin jevily zájem o suburbánní bydlení pouze výjimen, takže se nevytvoily vzory, které by mohli píslušníci stední vrstvy obyvatelstva napodobovat. 4

5 25,00 20,00 15,00 promile 10,00 5,00 0,00-5, Praha 6,80 5,97 3,39 3,63 3,13 2,69 1,74 0,82 0,64 0,51-2,09-1,56-1,48 Zázemí -3,65-2,08-2,34 0,54 3,33 1,94 4,15 5,18 5,54 8,31 14,28 16,54 20,41 PMR 5,51 4,98 2,69 3,25 3,16 2,60 2,03 1,36 1,24 1,47-0,07 0,72 1,32 Obr. 2 Hrubá míra migraního salda v Praze, zázemí a Pražském mstském regionu v letech Zdroj: Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v jednotlivých letech Nová suburbanizace Prahy V devadesátých letech byly všechny zmínné bariéry suburbanizaního procesu odstranny. Restituce pozemk, vzrstající rozdíly v nákladech a kvalit bydlení, postupné zavádní finanních nástroj smujících k podpoe bydlení a také chybjící strategie a koordinace sídelního rozvoje v aglomeraci utváely podmínky pro optovné posílení suburbanizace. Zásadní zmny v charakteru urbanizaních proces se odrážely v nových vzorcích migraního chování obyvatelstva velkých eských aglomerací. Obrat v migraní bilanci Prahy a jejího zázemí je možno sledovat na obr. 2. Jednotlivé kivky reprezentují aglomeraci Prahy (Pražský mstský region PMR), její jádrové msto (Prahu) a zázemí (tvoené okresy Praha-východ a Praha-západ). Na konci 80. let mžeme pozorovat kladné migraní saldo Prahy a migraní úbytky jak u zázemí Prahy tak v celé aglomeraci. Tato situace se mní na poátku 90. let a až do roku 1997 migran získávají všechny ti zóny. Atraktivita Prahy je dlouhodob patrná zejména v ekonomických dvodech sthování, zatímco saldo migrace u rodinných, zdravotních a stále více i bytových dvod se v prbhu 90. let pozvolna posunuje do záporných hodnot [Ouedníek 2001]. Ve druhé polovin 90. let dochází k výraznému migranímu zisku zázemí Prahy, piemž Praha obyvatelstvo migrací ztrácí. Pi hlubší analýze po okresech a vtších obcích Stedoeského kraje je zejmý selektivní charakter migrace, která výrazn závisí na dopravním a funkním napojení obcí na hlavní msto. Odlehlejší ásti stedních ech jsou málo atraktivní a populan ztrácejí. Rozvoj jednotlivých ástí zázemí Prahy je odlišný a existují výrazné rozdíly mezi rozvíjenými a upadajícími obcemi. Ty pramení z odlišného potenciálu jednotlivých obcí, pedevším dopravní dostupnosti, atraktivity pírodního i sociálního prostedí a nabídky stavebních pozemk. Pokud se podíváme na obce, které migran v prbhu 90. let získávají, zjistíme že jejich poet postupn stále vzrstá od 73 obcí v roce 1991 na 135 v roce Dochází k prostorové disperzi obyvatelstva a suburbanizace postihuje postupn i mén atraktivní ásti v blízkosti Prahy. Na stran nabídky je zvýšení potu migran ziskových obcí v zázemí Prahy dsledkem vtší aktivity vlastník pozemk a zastupitel obcí. Na stran poptávky je výraznjším impulsem pro posílení suburbanizaního procesu vzrstající podíl lidí, kteí jsou schopni financovat stavbu rodinného domu. Prvotní suburbanizace v zázemí Prahy nebo ješt 5

6 uvnit administrativních hranic msta byla na poátku 90. let tém výhradn záležitostí nejvyšších píjmových kategorií obyvatelstva. K získání hypotéky na výstavbu rodinného domu potebovala rodina prokázat trojnásobek prmrného píjmu [Sýkora 1999: 87]. Tato skutenost v souasnosti již neplatí a kombinace stavebních spoení a menších hypoték s nízkými úrokovými sazbami a státní podporou zpístupuje výstavbu domu i stedním píjmovým skupinám obyvatelstva. V okolí Prahy mžeme objevit krom luxusních rodinných dom postavených na klí rovnž velké množství objekt bydlení stedního standardu. Zárove dochází k rozvoji lokalit, kde jsou dostupné i stavební pozemky s nižší cenou. Prostorová roztíštnost suburbánní výstavby, nekompaktní rozvoj msta a velký podíl realizací individuálních projekt jsou charakteristickým rysem eské suburbanizace. Pedešlé hodnocení vycházelo zejména ze sledování zmn v sídelní struktue pražské aglomerace. Zmnu sociáln prostorové struktury v zázemí Prahy lze nejlépe porovnat na základ údaj z censu. Akoliv poslední sítání probhlo v beznu roku 2001, detailní výsledky v potebném územním lenní nebyly v dob výzkumu, o který se zde opíráme (viz níže) ješt k dispozici. Mohou tak sloužit jako verifikace hodnocení vypracovaných na základ jiných datových podklad. Pro detailnjší hodnocení suburbanizace jsme využili alternativní datové zdroje a metody sledování. Jednalo se o analýzu sociální struktury migrant z Prahy do zázemí msta provedenou na základ speciálních výstup o vzdlání, vku a dvodech migrace v letech Data za jednotlivé obce v zázemí msta zpracoval na základ hlášení o sthování SÚ. Dále bylo využito dotazníkové šetení v 75ti sídlech lokalizovaných po obou stranách administrativní hranice Prahy. Respondenty dotazníkového šetení byli starostové nebo lenové zastupitelstva vybraných obcí. Posume nejprve strukturu sthování podle nkterých dosažitelných charakteristik. Dležitou vstupní informací mže být podíl migrant sthujících se z Prahy na celkovém potu pisthovalých do zázemí. V letech tvoil tento podíl 61 %, dalších 15 % obyvatel se sthovalo na krátkou vzdálenost uvnit zázemí (tangenciální migrace), 9 % tvoily migrace z ostatních obcí Stedoeského kraje a 15 % nov píchozích se sthovalo ze vzdálenjších ástí eska nebo zahranií. 25,00 20,00 15,00 10,00 zmna prac. uení, studium satek bytové dvody jiné dvody piblížení k prac. zdravot. dvody rozvod násled. rod.písl. 5,00 0,00-5,00-10,00 Hl.m.Praha Stedoeský Praha - východ Praha - západ Obr. 3 Hrubá míra migraního salda podle jednotlivých dvod sthování ve stedoeském regionu v letech Zdroj: Pohyb obyvatelstva v R v letech

7 Obr. 3 podává pehled o dvodech sthování v Praze, Stedoeském kraji a okresech Praha-východ a Praha-západ. Jednotlivé dvody sthování uvedené v grafu odpovídají statistickým kategoriím eského statistického úadu a migranti je uvádjí v tzv. Hlášení o sthování. Z obrázku 2 je zejmé, že Praha jako celek od roku 1998 migran ztrácí. Pokud sledujeme bilanci sthování u jednotlivých dvod, zstává hlavní msto nadále pitažlivé pedevším z ekonomických dvod, které jsou nejastji uvádnými statisticky sledovanými dvod sthování. Výrazné ztráty zaznamenává pedevším Praha u dvod bytových, zdravotních a v kategorii následování rodinného píslušníka (zahrnuje vtšinou dti nebo závislé leny rodiny, kteí nerozhodují o sthování). Situace v zázemí Prahy (okresech Prahavýchod a Praha-západ) je tém obrácená, což je s ohledem na podíl uskutenných migrací mezi obma regiony zejmé. Vtšina migrant sem smuje práv z Prahy. Dvody sthování lze krátce komentovat takto: Praha získává nadále obyvatelstvo pedevším z dvod ekonomických, z msta do zázemí smují lidé zejména kvli zlepšení vlastních životních podmínek (bydlení, zdraví). Z tohoto zjištní je patrné, že v souasné Praze dochází i nadále k uplatování koncentraních i dekoncentraních tendencí v migraci obyvatelstva. Mírné pevážení dekoncentraních (suburbanizaních) proces je dsledkem rozdílné situace v nabídce kvalitního a dostupného bydlení v Praze a v zázemí msta saldo migrace Praha-ženy zázemí-ženy Praha-muži zázemí-muži vk Obr. 4 Saldo sthování podle vku v Praze a jejím zázemí v letech Zdroj: Pohyb obyvatelstva v R v letech Analýza migrace podle vkových kategorií (obr. 4) podává obraz o odlišné atraktivit hlavního msta a jeho zázemí pro specifické vkové skupiny. Praha ztrácí obyvatelstvo ve všech vkových skupinách mimo mladé lidí mezi 20. a 30. rokem života. Toto zjištní do znané míry koresponduje s pedchozími ekonomickými dvody sthování do Prahy. Souasné trendy ve vývoji rodiny v esku nasvdují skutenosti, že se jedná pedevším o mladé bezdtné jednotlivce nebo páry, kteí preferují život ve mst z ekonomických dvod a kvli odlišným nárokm na bydlení a životní styl. Tuto hypotézu podporuje i migraní bilance u dtské složky populace, která vykazuje zejména v nejmladších kategoriích nejvyšší pevahu vysthovalých nad pisthovalými do msta. Zázemí msta však získává migran ve všech vkových kategoriích. Nejvíce získává píchodem mladých rodin s dtmi a stedních vkových skupin. Naopak nejmenší zisky vykazuje zázemí Prahy u teenager, mladých dosplých a v nejstarších vkových kategoriích. 7

8 Poslední graf (obr. 5) vypovídá o objemu migrace podle dosažené úrovn vzdlání u migrant do zázemí msta. Toto zázemí získává pedevším obyvatelstvo se stedoškolským a vysokoškolským vzdláním. Saldo migrace je však kladné i u ostatních vzdlanostních kategorií. Ve strunosti lze konstatovat, že dochází k posilování vzdlanostní struktury suburbánních oblastí, piemž obyvatelstvo s vyšší úrovní vzdlání je mezi pisthovalými zastoupeno ve vtší míe než u ostatní populace pisthovalí vysthovalí saldo obrat dti základní st. bez maturity st. s maturitou vysokoškolské Obr. 5 Sthování do zázemí Prahy v letech podle vzdlání migrant Zdroj: Statistika sthování v okresech Praha-východ a Praha-západ, SÚ. Terénní dotazníkové šetení [Ouedníek 2002a] bylo zameno pedevším na sledování zmn v sociálním prostedí suburbánních sídel. Vedle toho byly doplkov hodnoceny i nkteré promny fyzického prostedí nových suburbií, zejména charakter a rozmístní nové bytové výstavby. Nový rozvoj bydlení je soustedn pedevším do okrajových ástí sídel, na které je nkdy napojen infrastrukturou i stavebn, jindy dochází k výstavb nového sídla fyzicky i sociáln separovaného od pvodní zástavby. Tento proces je asto spontánní a závisí na aktivit vlastník pozemk. Obvyklým postupem je rozparcelování pvodních polí, která byla navrácena v restitucích. Vlastníci nabízejí parcely vtšinou zcela bez inženýrských sítí nebo v lepším pípad s nkterými pípojkami na hranicích pozemk. asto dochází i k prodeji libovoln vymených parcel podle pání kupujícího. Umisování staveb na pozemcích a architektura dom jsou jen velmi málo ovlivovány pvodními požadavky v územních rozhodnutích. Tento rozvoj obcí lze do znané míry považovat za divokou suburbanizaci, která bývá zejména ve Spojených státech oznaována termínem urban sprawl [Sýkora 2001]. Nekoordinovaný rozvoj suburbánních území velkých mst v oblasti výstavby vede asto k následným problémm v obslužném a dopravním zabezpeení suburbií a pináší i cizorodé a nevhodné prvky do architektonického charakteru sídla. Poetní rst obyvatel v zázemí Prahy je krom sthování do nových obytných lokalit vyvoláván i dalšími procesy 3. Jedním z nich je pemna objekt individuální rekreace (OIR) na trvalé bydlení. U obcí, které se nachází v rekrean atraktivních lokalitách kolem Vltavy, Sázavy, Berounky i na mnoha dalších místech, pevládá dlouhodob využití pro víkendovou i 2 U všech zmiovaných hodnocení je nutno poznamenat, že uritá ást migrujících obyvatel není podchycena statistikou SÚ, na které je sledování založeno. Na tento fakt upozornilo mnoho zástupc obcí respondent dotazníkového šetení [Ouedníek 2002a]. 3 Z celkového potu 9168 nových obyvatel šetených obcí smovalo 68 % do nových rodinných domk, 27 % do staré zástavby uvnit obce a necelých 5 % do chat a chalup k trvalému bydlení. 8

9 prázdninovou rekreaci Pražan. Dobrá dopravní dostupnost a kvalita pírodního prostedí nabízejí možnost využití chat a chalup k trvalému bydlení. Tento proces hodnotí nap. práce Ivana Biíka a Dany Fialové [2001], podle které mají nejvtší zájem o bydlení v objektech OIR lidé ve vkové kategorii let patící do nejvyšší píjmové skupiny (tamtéž, str. 79). Výsledky dotazníkového šetení [Ouedníek 2002a] poukazují na odlišnost preferencí a reálného využívání OIR. Zastupitelé v šetených obcích upozorují na skutenost, že využívání chat a chalup ke stálému nebo alespo dlouhodobému pobytu je typické pedevším pro páry dchodového vku a nižší píjmové vrstvy obyvatelstva. Mezi dvody vysthování z msta se objevily krom kvality pírodního prostedí rovnž nižší náklady na bydlení. Zmna sociálního prostedí v suburbánních lokalitách Sthování obyvatelstva vyvolává podstatné zmny v sociálním prostedí pímstských obcích. V pedchozím textu byly sledovány vybrané ukazatele sociální struktury nov píchozích obyvatel. Z výzkumu vyplývá posilování vzdlanostní úrovn a omlazování vkové struktury obyvatelstva suburbánních lokalit. Krom demografických a sociálních znak obyvatelstva byly sledovány i zmny ve spoleném soužití nových a starých obyvatel suburbií [Ouedníek 2002a]. Starostové a zastupitelé obcí (mstských ástí) po obou stranách administrativní hranice Prahy 4 odpovídali na soubor otázek, ze kterých vybíráme nkolik charakteristických píklad promny sociálního prostedí sledovaných obcí. Základní informace o dotazníkovém šetení jsou uvedeny v píloze. vztahy s novými poet odpovdí podíl odpovdí (%) obyvateli jsou: vynikající 1 1 dobré snášejí se špatné 0 0 žijí nezávisle na sob nelze posoudit 4 5 žijí zde píliš krátce 5 6 celkem Tab. 1 Sociální vztahy mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. (respondenti mohli uvést i více než jednu odpov) Zdroj: vlastní terénní šetení. intenzita spolupráce poet sídel podíl sídel (%) žádná spolupráce píležitostná 9 12 obasná astá intenzivní 7 9 velmi intenzivní 0 0 celkem Tab. 2 Intenzita spolupráce mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. Zdroj: vlastní terénní šetení. 4 Celkem bylo vyplnno 75 dotazník, z toho 41 sídel náleželo do okresu Praha-západ, 18 do okresu Prahavýchod a 16 sídel k hlavnímu mstu Praze. Z hlediska velikostních kategorií mlo 14 sídel více než 1000 obyvatel, 31 od 500 do 999, 21 sídel 200 až 499 obyvatel a 9 sídel bylo menších než 200 obyvatel. asová dostupnost nejbližší stanice metra inila u 28 sídel mén než 15 minut u ostatních sídel maximáln 30 minut jízdy automobilem. 9

10 Sociální vztahy nových a pvodních obyvatel suburbánních lokalit jsou ve sledovaném souboru velmi rozmanité. Ve vtšin pípad byly popsány jako dobré (40 %) bez vtších pozitivních nebo negativních zkušeností s dlouhodobjším vzájemným soužitím. Pouze v jednom pípad charakterizovali zástupci obcí jejich vztahy jako vynikající a v žádném pípad je nepovažovali za špatné. Významnou skupinu odpovdí (25 %) pedstavovala možnost žijí nezávisle na sob, asto v kombinaci s odpovdí nelze posoudit nebo žijí zde píliš krátce. Z odpovdí vyplývá prozatím malá intenzita sociálních kontakt mezi obma skupinami obyvatel. intenzita neshod poet sídel podíl sídel (%) žádné neshody píležitostné 6 8 obasné asté 7 9 intenzivní 1 2 velmi intenzivní 0 0 celkem Tab. 3 Intenzita neshod mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. Zdroj: vlastní terénní šetení. úast v ízení obce poet sídel podíl sídel (%) neúastní se ástená úast jsou v zastupitelstvu celkem Tab. 4 Úast nových resident v ízení a chodu obcí. Zdroj: vlastní terénní šetení. jak se zmnil život obce poet sídel podíl sídel (%) nezmnil nepatrn 7 9 ásten podstatn radikáln 0 0 celkem Tab. 5 Zmna sociálního prostedí ve vybraných sídlech. Zdroj: vlastní terénní šetení. Další otázky smovaly ke specifikaci pozitivních a negativních zkušeností ze spolužití obou skupin obyvatelstva. Krom 40 % sídel, kde nebyly identifikovány žádné projevy spolupráce mezi starými a novými residenty, byly v ostatních vybraných sídlech pozorovány asté nebo obasné prvky vzájemné spolupráce. Za nejastjší píklad spolupráce lze považovat výpomoc místních obyvatel nebo zapojení místních firem pi výstavb nových dom. Tato spolupráce je založena na obchodním vztahu a je pouze doasná. Sbližování s místní spolenosti lze pozorovat na odlišných píkladech z každodenního života. Drobné akce jsou organizovány nap. pes spoleenská sdružení (Sokol, sportovní kluby, hasii, myslivci). asté jsou píklady komunikace mladých dosplých. ada sociálních kontakt se odehrává mezi mladými lidmi na zábavách, kulturních a spoleenských akcích, na kterých se úastní pvodní i noví 10

11 obyvatelé obce. Intenzivní je spolená aktivita obyvatel kolem života mateských a základních škol a obanských spolk, jejichž innost je zamena na dti. Ve vzájemném soužití se pirozen objevují i neshody, i když u podstatné ásti šetených sídel (60 %) je uvádno, že žádné neexistují..vtšina neshod není mezi dvma skupinami obyvatel, ale mezi sousedy nebo rodinami. Ve fázi výstavby rodinných dom pramení mnohé problémy z narušení obvyklého chodu obce, souvisí se stavebním ruchem (nap. terénní úpravy, prjezd tžkých vozidel, zniené cesty, hluk atd.). Nkolik starost obcí upozornilo, že ást novousedlík není v obci doposud trvale hlášena, což mže zpsobit ztráty na daních. Ty jsou ásten perozdlovány obcím podle potu obyvatel a potu podnikatelských subjekt. V mnoha sídlech starostové a zastupitelé neuvedli ani píklady spolupráce ani neshod, protože podle jejich názoru obyvatelé žijí nezávisle na sob a noví residenti se nepodílí na dní v obci. V této souvislosti jsou zajímavé odpovdi na otázku o participaci nových obyvatel v zastupitelstvu obce a v ostatním spoleenském život (viz tabulka 4). V šedesáti procentech sídel se noví obyvatelé žádným zpsobem na chodu obce nepodílí a využívají ji pouze jako bydlišt. V šestnácti procentech sídel jsou noví obyvatelé aktivní v zastupitelstvu obce, v dalších 24 % se podílejí na ostatních aktivitách obce. Podle názor zastupitel žijí noví obyvatelé v mnoha obcích izolovan, nezapojují se do jejich chodu. U suburbií vystavných na poátku 90. let je zejmé, že se jedná o doasnou separaci, která je zpravidla po kratší dob nahrazena aktivitou alespo ástí nov píchozích. Nkteí jsou leny Sokola, rybáského spolku, vela, scházejí se na pálení arodjnic nebo hasiském cviení. Noví obyvatelé ásten ovlivují sociální prostedí pozitivním zpsobem, který vnímají zejména starousedlíci. Zvyšuje se intenzita soukromého podnikání a rozšiuje se sí služeb, vylepšila se infrastruktura nebo se zaaly tídit odpadky. Noví obyvatelé mají obvykle vyšší nároky na vybavení, zvýšila se frekvence linkových autobus, byla zavedena integrovaná doprava a zbudovány nové autobusové zastávky 5. Noví obyvatelé jsou více kritití k obecnímu úadu než místní (požadují nap. okamžité odklízení snhu ze silnice). Závr V prbhu 90. let dochází v zázemí Prahy k pozvolným zmnám do té doby nerozvíjených ástí mstského regionu. Rozvoj pímstské oblasti je ovlivován celou adou spoleenských a ekonomických proces, které se postupn odrážejí i v prostorové struktue msta a mstského regionu. Krom významného rozvoje komerních aktivit je nejvýraznjším procesem residenní suburbanizace, která se uskuteuje z poátku pedevším v nejatraktivnjších lokalitách a postupn se rozšiuje i do dopravn i obslužn mén vybavených sídel. Suburbanizace je doplována i dalšími pohyby obyvatelstva, které pedstavují zhruba 1/3 migraních zisk zázemí Prahy. Zvyšuje se pedevším úloha tangenciálních pohyb (tj. pohyb mezi jednotlivými sídly v rámci zázemí Prahy), které spolen s procesem suburbanizace polarizují sídelní strukturu. Obyvatelstvo s vyšším sociálním statusem, které dosud obývalo venkovská sídla v zázemí msta, se postupn pesouvá do rozvíjených lokalit, ímž se zvýrazují rozdíly mezi obma typy sídel. Sociální struktura rozvíjených obcí doznává po dokonení nové výstavby podstatných zmn bylo by možné hovoit o zvyšování sociálního statusu pvodních sídel. Do zázemí Prahy picházejí lidé se stedním a vysokoškolským vzdláním, vtšinou zámožní, s dobe placenými profesemi. Noví obyvatelé mají asto i vlivné postavení ve spolenosti a jsou schopni ovlivovat život v obci. Pokud však blíže nahlédneme do života jednotlivých obcí, je zejmé, že spíše než o zvýšení sociálního statusu, jde prozatím o polarizaci sociální struktury 5 Nap. v ose staré benešovské silnice mají autobusy pouze 15ti minutové intervaly a vynikající spojení ke stanicím metra. Podobná dostupnost metra trasy B je v jihozápadní ásti pražského zázemí. 11

12 obyvatelstva. V mnoha pípadech je nové bydlení budováno jako samostatné sídlo, prostorov nebo fyzicky oddlené od pvodní obce. Sociální vztahy mezi pvodními a novými obyvateli lze prozatím vystihnout odpovdí, kterou zmiovali zastupitelé obcí nejastji: nevím, žijí zde píliš krátce nebo lépe žijí nezávisle na sob. Pesto dochází alespo v nkterých sídlech postupn k sbližování obou ástí spolenosti. Toto sbližování je patrné zejména v drobných sousedských výpomocích, sdružování mladých obyvatel, sdružování v zájmových a sportovních spolcích a kolem záležitostí školy. Stejn významná je postupná participace nových resident v ízení obce a úast v zastupitelstvu. Mnohdy se práv úastí schopných a vlivných lidí v chodu obce výrazn posiluje její pozice v regionu. To se projevuje výrazn pedevším v investicích do infrastruktury. V rozvíjených sídlech se asto díky novým stavebníkm zavádí plyn, kanalizace, vodovod a další infrastruktura. Investice do nových ástí obce jsou vtšinou impulsem pro rozšíení sítí do staré zástavby. astý je významný finanní podíl nových resident na investiních akcích. Residenní suburbanizace je v souasnosti nejvýznamnjším procesem mnícím vzorce sociáln prostorové struktury pražské aglomerace. Dochází ve zvýšené míe k diferenciaci jednotlivých ástí mstského regionu podle sociálního postavení bydlícího obyvatelstva, k polarizaci sociální struktury pímstských sídel nebo k sociální separaci nových obyvatel v uzavených lokalitách. Tento stav je podle mého názoru pechodný, o emž svdí zvtšující se intenzita pozitivních sociálních kontakt mezi novými a staršími obyvateli sídel. Vedle podstatných zmn v sociáln prostorové struktue suburbánních oblastí dochází i k postupným zmnám ve zdrojových oblastech suburbanizace. Jako potenciální hrozba je vnímán zejména odliv obyvatelstva s vyšším sociálním statusem ze sídliš. Heterogenní sociální struktura dnešních sídliš tak mže být v píštích letech narušena a sídlištní lokality s chátrajícím bytovým fondem, nevyešenými majetkovými vztahy nebo v neatraktivních oblastech Prahy jsou potenciálními ohnisky koncentrace sociálních problém. Dalším možným problémem promítajícím se zejména do neúmrného zvyšování náklad na dopravu a veejné služby je nekoordinovaný rozvoj roztroušené individuální výstavby urban sprawl. Je zejmé, že v esku se jedná o jeden z hlavních druh suburbánního rozvoje s negativními dopady na pírodní i kulturní krajinu. Pedejít tomuto problému je možné zejména dsledným uplatováním zákonných norem a koordinací rozvoje sídel v rámci mstské aglomerace s využitím nástroj územního a regionálního plánování. Literatura Biík, I., Fialová, D. (2001): Šetení rekreaních objekt v zázemí Prahy v letech In: Biík, I. A kol.: Druhé bydlení v esku. Pírodovdecká fakulta UK Praha. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Str Cheshire, P. (1995):A New Phase of Urban Development in Western Europe? The Evidence for the 1980s. Urban Studies 32,. 7, str Hall, P., Hay., D. (1980): Growth centres in the European urban system. Heinemann Educational. London. Hampl, M. (1999): Long-term trends of settlement development. In: Hampl, M. et al.: Geography of Societal Transformation in the Czech Republic. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Pírodovdecká fakulta. Univerzita Karlova. Praha. Str Hampl, M., Kühnl, K. (1993): Migratory Trends in Former Czechoslovakia. Acta Universitatis Carolinae Geographica 28,. 1, str Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002): Zrod velkomsta. Urbanizace eských zemí a Evropa. Paseka. Praha. Litomyšl. 352 stran. 12

13 Illner, M. (1982): K sociálním stránkám pražské migrace. In: Migrace do velkomst. Acta Demographica V. Výzkumný ústav sociáln ekonomických informací a eskoslovenské demografické spolenosti pi SAV. Praha. Str Kára, J., Kuera, T. (1986): Migraní bilance obcí v zázemí velkých mst na píkladu Prahy, eských Budjovic a Hradce Králové-Pardubic. In: Ryšavý, Z. ed.: Nové tendence ve vývoji osídlení eskoslovenska v posledních patnácti letech a výhled jeho dalšího vývoje. Sborník semináe odborné skupiny pro rozmístní a sthování obyvatelstva eskoslovenské demografické spolenosti pi SAV. Praha Str Král, J. (1946): Zempisný prvodce Velkou Prahou a její kulturní oblastí. Melantrich. Praha. 311 stran. Ledvinka, V., Pešek, J. (2000): Praha. Djiny eských mst. Nakladatelství Lidové noviny. Praha. Musil, J. (1967): Sociologie soudobého msta. Svoboda. Praha. Musil, J. (2001): Vývoj a plánování mst ve stední Evrop v období komunistických režim. Pohled historické sociologie. Sociologický asopis 37,. 3, str Musil, J., Ryšavý, Z. (1984): Dlouhodobé regionální procesy v SR. In: Musil, J., Ryšavý, Z., Velíšková, L.: Dlouhodobý vývoj aglomerací v SR. Výzkumný ústav výstavby a architektury. Praha. Str Ouedníek, M. (2001): Nová sociáln prostorová struktura v zázemí Prahy. In: Létal, A., Szczyrba, Z., Vysoudil, M. eds.: eská geografie v období rozvoje informaních technologií. Sborník píspvk Výroní konference eské geografické spolenosti. Olomouc. Str Ouedníek, M. (2002a): Vývoj sociáln-prostorové struktury v Pražském mstském regionu. Dotazníkové šetení v 75ti sídlech PMR. Závrená zpráva pro GA UK. Praha. 16 stran (rukopis). Ouedníek, M. (2002b): Suburbanizace v kontextu urbanizaního procesu. In: Sýkora, L.: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dsledky. Ústav pro ekopolitiku. Praha. Str Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v letech Federální a eský statistický úad. Preference sídelních typ mezi obyvatelstvem SSR. (1976). Otázky urbanizace. Výzkumný ústav výstavby a architektury. Praha. Ryšavý, Z., Link, J., Velíšková, L. (1994): Proces suburbanizace v souvislostech procesu promny osídlení v letech : esko, Pražská aglomerace. Územní plánování a urbanismus XXI, str Sýkora, L. (1993): City in Transition: the Role of Rent Gaps in Prague s Revitalization. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie 84,. 4, str Sýkora, L. (1999): Changes in the Internal Spatial Structure of Post-communist Prague. GeoJournal 49,. 1, str Sýkora, L. (2001): Živelná urbanizace pímstské krajiny a její ekonomické, sociální a environmentální dsledky. Environmentální aspekty podnikání 3,. 1/2001, str Statistika sthování v okresech Praha-východ a Praha-západ. Speciální výstupy eského statistického úadu za roky Ullrich, Z. a kol. (1938): Soziologische Studien zur Verstädterung der Prager Umgebung. Nakladatelství revue Sociologie a sociální problémy. Praha. van den Berg, L., Drewett, R., Klaassen, L.H., Rossi, A., Vijverberg, C.H.T. (1982): A Study of Growth and Decline. Urban Europe. Vol. 1. Pergamon Press. Oxford. 162 stran. 13

14 Píloha Dotazníkové šetení bylo souástí grantového projektu "Vývoj sociáln-prostorové struktury v Pražském mstském regionu" Grantové agentury University Karlovy.179/2000/B GEO/PF. Cílem dotazníkového šetení bylo doplnit informace o sociální struktue obyvatelstva, které nebylo možné získat ze statistických dat, dále o zmnách ve vztazích mezi novými a pvodními residenty vybraných sídel, participaci nových obyvatel na veejném život a celkové zmn sociálního prostedí obce. Jako doplující byly šeteny informace o fyzickém prostedí a plánech pedstavitel obcí do budoucnosti. Šetení probhlo ve dvou etapách ve druhé polovin roku 2000 a na jae Tazateli byli studenti 3. roníku odborné geografie na Pírodovdecké fakult UK v Praze. Dotazník byl rozdlen do dvou ástí. První stránku, která obsahovala dotazy na popis a fyzický stav lokality, vyplovali tazatelé samostatn, pop. si ješt ovovali informace u pedstavitel obce. Jednalo se o základní informace o lokalit, o dostupnosti automobilem a hromadnou dopravou a vybavenosti obce. Stžejní ást dotazníku tvoily otázky na sociální prostedí a budoucí plány obce. Na tuto ást odpovídali starostové nebo lenové zastupitelstva obce. Dotazování probíhalo formou ízeného rozhovoru a odpovdi respondent zapisovali do dotazník sami tazatelé. Pi pedávání dotazník ke zpracování byly navíc zaznamenány i druhotné informace tazatel, které mly dležitou roli pro poznání prostedí jednotlivých obcí. Respondenty tvoili starostové obcí (44 osob, z toho 11 žen), zástupci starost (9) a lenové zastupitelstva nebo pracovníci obecního úadu, kteí mají na starosti územní rozvoj obce nebo jsou ureni pro záležitosti šetené ásti obce (12). U deseti dotazník pesná identifikace respondenta chybla. Základním souborem pro dotazníkové šetení byla sídla okres Praha-východ, Prahazápad a okrajové lokality v rámci administrativní hranice hlavního msta Prahy. Šetení však nebylo možné z asových a finanních dvod provést u všech sídel vymezeného území. Ped terénní prací bylo telefonicky kontaktováno 100 starost nebo len zastupitelstev obcí. Sídla byla vybírána pedevším z bezprostedního zázemí msta (dostupnost nejbližší stanice metra automobilem do 30 minut) a zárove tak, aby byly pokryty relativn rovnomrn všechny velikostní skupiny sídel. Po telefonických rozhovorech (19 pípad) nebo následn v terénu (6) odmítlo odpovídat 25 respondent. Celkový poet vyplnných dotazník získaný v obou etapách šetení byl

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Z EMPIRICKÝCH VÝZKUMŮ

Z EMPIRICKÝCH VÝZKUMŮ Z EMPIRICKÝCH VÝZKUMŮ Suburbanizace Prahy MARTIN OUŘEDNÍČEK* Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha The Suburbanisation of Prague Abstract: In the 1990s, the suburban areas of post-socialist

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

ZMNA SOCIÁLNÍHO PROSTEDÍ V OBCÍCH

ZMNA SOCIÁLNÍHO PROSTEDÍ V OBCÍCH Univerzita Karlova Pírodovdecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Petra Puldová ZMNA SOCIÁLNÍHO PROSTEDÍ V OBCÍCH V ZÁZEMÍ PRAHY Roníková práce Praha 2005 Vedoucí roníkové práce:

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Regionální disparity v severozápadních echách komparace objektivní reality a subjektivní reflexe zdejším obyvatelstvem

Regionální disparity v severozápadních echách komparace objektivní reality a subjektivní reflexe zdejším obyvatelstvem Regionální disparity v severozápadních echách komparace objektivní reality a subjektivní reflexe zdejším obyvatelstvem Milan Jeábek, Petr Jirásek, Tomáš Kenek Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v Ústí

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013

Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013 Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013 Tento projekt je financován Evropskou unií a Jihoeským krajem. Obsah 1. Úvod.7 2. Základní charakteristika

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické TRVALE UDRŽITELN ITELNÉ ÚZEMNÍ PLÁNOV NOVÁNÍ Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc. duben 2009 Územní plánov nování Územní plánování Promny poátky plánování pedmt plánování obsah plánování Plánovitá promna prostedí

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

Fakulta stavební Obor geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie DIPLOMOVÁ PRÁCE. vybraného regionu

Fakulta stavební Obor geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie DIPLOMOVÁ PRÁCE. vybraného regionu ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obor geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie DIPLOMOVÁ PRÁCE Kartografická prezentace demografických dat vybraného regionu Vedoucí diplomové

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

OBSAH: 1 ÚVOD... 5 PROFIL M STA... 8

OBSAH: 1 ÚVOD... 5 PROFIL M STA... 8 OBSAH: 1 ÚVOD... 5 2 PROFIL MSTA... 8 2.1 Poloha, obyvatelstvo a bydlení... 9 Úvod... 9 Tabulky, grafy a mapky...10 Charakteristika msta...13 Vývoj mstského a venkovského prostoru...13 Bydlení...14 Populaní

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (lánky 1. 16a.) Návrh priorit územního plánování kraje pro zajištní udržitelného rozvoje území vychází jednak z Politiky územního

Více

9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká

9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká 9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká Kvalita bytového fondu je ukazatelem, který vypovídá jak o samotné kvalitě bydlení (fyzická stránka), tak o způsobu či stylu bydlení obyvatelstva (sociální

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZHOTOVITEL:!"#$%&'( ()*+,-./0-12 3242."&%%55 %26-47891+:/; '

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Adresa organizace: Komenského.p. 169 I: 603 717 57 Uherský Brod, PS 688

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Možnosti sbru dat pro studium topoklimatu. Miroslav Vysoudil

Možnosti sbru dat pro studium topoklimatu. Miroslav Vysoudil Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2007 s. 167-174 Možnosti sbru dat pro studium topoklimatu Miroslav Vysoudil miroslav.vysoudil@upol.cz Katedra geografie PF UP Olomouc, Svobody

Více

Projekt SOL v eské republice

Projekt SOL v eské republice Projekt SOL v eské republice Úvod Bezpenost silniního provozu, ochrana zdraví a ochrana životního prostedí mají jeden významný spolený prvek, jejich základem je zodpovdný pístup každého z nás k sob samému

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO)

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Praha, prosinec 2003 1/1 OSNOVA 1. Souasné ekonomické nástroje pro oblast

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Pokyn k táborm pro rok 2008

Pokyn k táborm pro rok 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k táborm pro rok 2008 1. Úvod (1) Tento pokyn upravuje poádání tábor Junáka v roce 2008. Obsahuje: a) pehled základních podmínek, které je nutné pro poádání tábora splnit

Více

Nelegální práce v odvtví stavebnictví

Nelegální práce v odvtví stavebnictví Studie. 4 : Nelegální práce v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Tento postup byl vypracován v rámci projektu Výzkumu a vývoje MŽP R SP/II/2f1/2/07 "Identifikace prevenního potenciálu živnostenských odpad v R a jeho uplatnní

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na Rok rovných píležitostí pro všechny koní seznamujeme Vás s výstupy programu EU EQUAL v oblasti rovných píležitostí žen a muž. A zveme na konferenci k tomuto tématu "Od teorie k praxi úspšné píbhy, která

Více

Zpráva o plnní cíl projektu VISK 8/B

Zpráva o plnní cíl projektu VISK 8/B Zpráva o plnní cíl projektu VISK 8/B 1. Název projektu: Zajištní provozu Jednotné informaní brány v celonárodním mítku a zpístupnní informaních zdroj Národní knihovny eské republiky, zpístupnní informaních

Více

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12 U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Zastupitelstvo msta Vizovice pijalo na svém zasedání dne 23. 6. 2008 následující

Více

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Ing. Lenka amrová Obsah: Úvod...2 1 Program IB-NET Svtové banky...3 1.1

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ESKÝ KRUMLOV 2012

AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ESKÝ KRUMLOV 2012 AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ESKÝ KRUMLOV 2012 SPOLUFINANCOVÁNO Z PROSTEDK JIHOESKÉHO KRAJE POIZOVATEL: MSTO ESKÝ KRUMLOV PROJEKTANT:.z. UK24-0708-01 LISTOPAD 2012 AKTUALIZACE RURÚ

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek 1. Veejná zakázka Název zakázky: [_Operativní leasing užitkového vozu_] Registraní íslo projektu: [_CZ.1.04/3.4.04/26.00348_] Název projektu: [Flexibiln pro odlehovací

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

Paretv-Zipfv zákon, omezenost zdroj a globalizace

Paretv-Zipfv zákon, omezenost zdroj a globalizace Pareto-Zipf2 1/6 Paretv-Zipfv zákon, omezenost zdroj a globalizace Jií Neas, FIS VŠE Praha Pi rzných píležitostech se setkáváme se soubory rzn velkých objekt: obce ve vybraném stát mají rzný poet obyvatel,

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989 ŽIVOTOPIS 1. Kontaktní údaje: Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz 2. Píjmení Lupa 3. Jméno Miroslav 4. Datum narození 2. kv*tna 1971 5. Národnost eská

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ Základní informace o PO - Název píspvkové organizace: Sagapo, píspvková organizace - Adresa: Uhlíská 2, Bruntál,

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

Píloha. 1 ZÁSADY FUNKNÍ REGULACE URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ FUNKNÍ PLOCHA FUNKCE VHODNÁ, PÍPUSTNÁ VÝJIMEN PÍPUSTNÁ NEPÍPUSTNÁ. objektech

Píloha. 1 ZÁSADY FUNKNÍ REGULACE URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ FUNKNÍ PLOCHA FUNKCE VHODNÁ, PÍPUSTNÁ VÝJIMEN PÍPUSTNÁ NEPÍPUSTNÁ. objektech 1 Píloha. 1 ZÁSADY FUNKNÍ REGULACE RD s pozemky a polohou drobná vestavná obanská bytové domy 3 a více PN B,Bz Bydlení isté neumožující významnjší podíl jiných inností vybavenost (obchod, služby, drobná

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

I) ÚDAJE O SPOLENOSTI

I) ÚDAJE O SPOLENOSTI INFORMANÍ POVINNOST (ke dni 30. 9. 2007) (Informaní povinnost obchodníka s cennými papíry dle ust. 206 odst. 1 vyhlášky 123/2007 Sb., o pravidlech obezetného podnikání bank, spoitelních a úvrních družstev

Více