Suburbanizace Prahy. * Adresa pracovišt autora: RNDr. Martin Ouedníek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
|
|
- Lubomír Mašek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Suburbanizace Prahy MARTIN OUEDNÍEK * Pírodovdecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha Abstract: In the 1990s, suburban areas of post-socialist cities were transformed dramatically. Prague could be presented as an example of urban development of East Central European city. This paper focuses on the suburbanisation process in the Prague Urban Region. Main stress is put on description of Prague s suburbanisation as a process, which has the most important impact on socio-spatial structure of suburban localities and on transformation of both social and physical environment of Prague s hinterland during last 12 years. This article focuses on three main topics: theoretical approaches to study of suburbanisation, history of suburbanisation in Prague (with stress on communist era) and the present consequences of suburbanisation in selected suburbs. Úvod Tento píspvek se zabývá hodnocením procesu suburbanizace v Praze. Jeho hlavním cílem je popsat souasnou suburbanizaci hlavního msta jako proces, který nejvýraznji mní okrajové ásti pražské aglomerace, a vysvtlit, jaký vliv má suburbanizace na zmny sociálního a fyzického prostedí Prahy. Nejprve se zabývám vyjasnním teoretického konceptu procesu suburbanizace a poté hodnocením suburbanizace v Praze v prbhu 20. století. Zvláštní pozornost vnuji diskusi o existenci tohoto procesu v období socialistického státu. V další ásti lánku je hodnocen souasný proces suburbanizace - jeho intenzita a sociální složení migraních tok v aglomeraci. Poslední ást práce sleduje dopady suburbanizace na zmny sociálního prostedí pímstských sídel. Definice suburbanizace Proces suburbanizace mžeme vnímat jako souást procesu vývoje mst, tj. procesu urbanizace. U veejnosti dochází nejastji k jeho ztotožnní s výstavbou residenních lokalit v pedmstských oblastech velkých mst. V geografických studiích [Hall, Hay 1980, van den Berg a kol. 1982, Ryšavý, Link, Velíšková 1994, Cheshire 1995] se obvykle v souvislosti se suburbanizací hodnotí vztahy mezi populaním rstem jader a zázemí aglomerací a suburbanizace je považována za jednu z fází ve vývoji mst 1. Podle mého názoru je suburbanizace jedním z druh urbanizaních proces, pi kterém se obyvatelstvo a nkteré jeho aktivity sthují z jádra msta do zázemí. Jií Musil považuje suburbanizaci za proces, který vedl k snižování potu lidí bydlících ve vnitních ástech msta a jejich sthování do nových tvrtí rodinných dom na okrajích a pozdji za okraje mst [Horská, Maur, Musil 2002: 33]. Tento proces zpsobuje významné zmny v sociálním i fyzickém prostedí mst, zvlášt v cílových a zdrojových oblastech suburbanizace. Suburbanizace v sob tedy nese krom kvantitativních charakteristik populaního a prostorového rstu suburbií rovnž znaky kvalitativní pemny prostedí pedmstských oblastí. Na suburbanizaci nelze pohlížet pouze jako na rst potu obyvatelstva zázemí mst, ale i jako na zmnu funkního využití území, promnu architektury a infrastruktury a výraznou zmnu sociální struktury obyvatelstva. Jako píklad mžeme uvést zmnu sociální struktury obyvatelstva v cílových i zdrojových oblastech suburbanizace, zmnu fyzického vzhledu suburbanizovaných lokalit nebo nové prvky ve vzorcích soužití starousedlík a nov píchozích v tchto územích. Pi suburbanizaci však dochází nejen k již zmínným výrazným zmnám v sociálním a fyzickém prostedí cílových i zdrojových území migrace, ale ásten i k ovlivnní ostatních ástí mstské aglomerace. Krom vlivu suburbanizace na lokální podmínky v mikromítku sídel, je možno vnímat i mítkov širší procesy, které mají pevážn negativní dopad na životní prostedí * Adresa pracovišt autora: RNDr. Martin Ouedníek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, Praha 2, , slamak@natur.cuni.cz, tel , 1 Podrobnji jsou pístupy k hodnocení suburbanizace rozebrány v publikaci [Ouedníek 2002b]. 1
2 mst (nap. petžování dopravní sít, zábor zemdlské pdy, degradace krajiny nebo architektury, tlak na parkovací místa v centru mst atd.). Na suburbanizaci mžeme nahlížet i jako na zmnu zpsobu života "suburbanizujících se obyvatel. Ti ásten pizpsobují svj životní styl životním podmínkám v novém bydlišti a zárove ovlivují i charakter suburbánních lokalit. Stále více venkovských pospolitostí se dostává do kontaktu s mstskými funkcemi, mstským zpsobem života. Nové obyvatelstvo suburbánních lokalit s sebou nese nkteré zvyky, zpsoby chování, trávení volného asu, které mají vliv na pvodní obyvatelstvo pedmstských oblastí. Toto ovlivování stále vtšího území a vtší ásti spolenosti je nkdy oznaováno jako nepímá urbanizace a pedstavuje difúzi nebo prostorové šíení mstských prvk a mstského zpsobu života. Vedle studia suburbanizace na úrovni souboru mstských aglomerací nebo jednotlivých mst je úelné sledovat suburbanizaní proces také na úrovni jednotlivých lokalit, sociálních skupin obyvatelstva nebo jednotlivc. Umožuje lépe hodnotit zmny v kvalit fyzického i sociálního prostedí, identifikovat kladné a záporné dopady suburbanizace v jednotlivých oblastech. V následujícím textu se budu zabývat projevy suburbanizaního procesu v rzných období 20. století na píkladu Prahy. Území pražské aglomerace pedstavuje region, kde se v souasnosti intenzívn rozvíjí pedevším zázemí msta. K tomu pispívá nejen rozvoj bydlení a pesun ásti obyvatelstva do pímstských obcí, ale také decentralizace dalších mstských funkcí. Komerní suburbanizace je reflektována v následujícím textu pouze okrajov a hlavní pozornost je soustedna na suburbanizaci obyvatelstva. Historie pražské suburbanizace Vyjdeme-li z názoru, že suburbanizace je jedním z druh urbanizaních proces, pi kterém se obyvatelstvo sthuje z jádra msta na jeho okraj, má historie pražské suburbanizace velmi staré koeny. Za pedchdce nebo první náznaky tohoto procesu bychom mohli považovat budování letohrádk a villegiatur bohatých šlechtických rod a pozdji i úspšných prmyslník za hradbami Prahy. Život mimo pelidnné a nezdravé mstské centrum, avšak v dosahu ekonomických a kulturních funkcí msta, pedstavoval tehdy, stejn jako dnes, hlavní pednost suburbánního života. Nejvtší rozvoj pedmstí (suburbií) byl úzce spjat s píchodem prmyslové revoluce do Prahy. Rozvoj Karlína, Smíchova, Vinohrad, Žižkova a dalších tehdy samostatných mst byl píkladem smíšeného uplatování koncentraních (urbanizaních) a dekoncentraních (suburbanizaních) proces v pražské aglomeraci. Zatímco nap. Žižkov se rozvíjel pedevším díky pílivu obyvatelstva z venkovského prostedí, Vinohrady zaznamenávaly významný písun obyvatel z centrálních ástí Prahy. Pozdji, po vzniku eskoslovenska, se zaala postupn formovat pražská aglomerace. Jií Musil a Zdenk Ryšavý oznaují toto období jako klasickou fázi suburbanizace našich velkomst [1984: 33]. O vzniku a vývoji pražských pedmstí v 19. století a na poátku 20. století lze naerpat rozsáhlé poznatky v knize Václava Ledvinky a Jiího Peška [2000], klasickou sociologickou studií pomšování okolí Prahy je empiricky založený výzkum Zdeka Ullricha a kol. [1938]. V první polovin 20. století probíhala metropolizace Prahy, rozvíjely se aglomerované obce i sídla od hranic Prahy vzdálenjší. Ani zde nelze jednoznan prohlásit, že hlavním procesem, který se uplatoval v rozvoji obcí v zázemí Prahy, byla suburbanizace. U nkterých sídel pedstavoval píliv zámožnjších obyvatel z msta zejm rozhodující ást jejich populaního rstu (ernošice, Klánovice). Vtší obce a msteka s rozvíjející se prmyslovou výrobou (Modany, Kbely, Uhínves, Úvaly) rostla pedevším koncentrací obyvatelstva z bezprostedního okolí tchto center a suburbanizující se obyvatelstvo z metropole tvoilo v populaním pírstku pouze zanedbatelnou ást. V pímstských obcích se v této dob výrazn mní sociální prostedí - zejména ekonomická struktura obyvatelstva a zpsob jeho 2
3 života, a také fyzické prostedí nap. charakter zástavby a kvalita infrastruktury [Král 1946: 62]. Suburbanizace Prahy za socialismu Pirozený proces rstu aglomerace perušila druhá svtová válka a poté ízená urbanizace komunistického státu. Od války až do poloviny 50. let Praha bu migran ztrácí nebo roste jen velmi pozvolna. Migraní zisk je 5x až 8x nižší než za první republiky a populaní rst je významnji než migrací ovlivován zvýšeným pirozeným pírstkem obyvatelstva. Silné a expandující msto ticátých let bylo až do poloviny 50. let dušeno pedevším bytovou a zamstnaneckou politikou tehdejšího režimu. Suburbanizaní proces byl v socialistické Praze zcela nahrazen tzv. komplexní bytovou výstavbou. Charakter bydlení na sídlišti a v rodinném dom však odpovídal preferencím navzájem odlišných skupin obyvatelstva a ani sociální struktura nových resident sídliš nebyla charakteristická pro suburbanizaci. Rozvoj suburbánního bydlení byl znemožnn zejména malou nabídkou pozemk, které byly vylenny na výstavbu rodinných dom v zázemí Prahy, ale i nedostatkem kapitálu v rukou jednotlivc a nedostupností stavebního materiálu pro výstavbu rodinného domu. Zázemí Prahy pitom disponovalo jak kvalitním životním prostedím pro residenní suburbanizaci, tak i potenciálem pro rozšíení nabídky pracovních míst pedevším v prmyslové výrob. Tento potenciál zstal kvli ízenému rozvoji msta a koncentraci obyvatelstva do sídlištní zástavby nevyužit. Hampl a Kühnl [1993: 65] oznaili tento nepirozený proces ve vývoji Prahy jako kontrametropolizaci. Namísto populaního rstu Prahy a jejího zázemí byla vyjádena atraktivita Prahy pouze zvyšující se dojížkou za prací. Specifickým prvkem životního stylu Pražan byl víkendový únik z msta do chat a chalup v zázemí Prahy, který ásten vyjadoval vzrstající preference bydlení ve zdravjším prostedí. Dkazem rozdílu mezi preferencemi a možnostmi suburbánního života je výzkum Výzkumného ústavu výstavby a architektury (VÚVA) ze 70. let, který ukazuje potenciální sílu suburbanizaního procesu našich velkých mst. Preference obyvatel jednoznan dokládají atraktivitu suburbánního bydlení i v socialistickém stát [Preference 1976, Illner 1982: 192]. Hodnocení suburbanizaních proces v období socialismu se u jednotlivých autor liší. Musil a Ryšavý [1984] dokumentují zvyšování suburbanizaních trend v letech na píkladu celkových populaních pírstk velkých obcí v zázemí Prahy. Naproti tomu Kára a Kuera [1986] odmítají tyto názory na oživení suburbanizace s ohledem na malou intenzitu rozvoje bydlení v okolí Prahy. Je zejmé, že i když došlo v 70. letech k posílení výstavby rodinných dom nap. zavedením finanní podpory státu pro rodinné bydlení [Sýkora 1993], nelze tento proces považovat ve vývoji Prahy za dominantní. V období socialismu docházelo k rstu vtších obcí nebo menších mst v okolí Prahy. Modany, íany, Úvaly, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a nkterá další msta mla na poátku komunistické vlády dobré ekonomické zázemí a nabídku pracovních míst. Rozdlení obcí na stediskové a nestediskové a omezení investic do druhé skupiny obcí zpsobily koncentraci obyvatelstva a ekonomických aktivit do vtších center. Populaní rst okolních mstys nebo msteek však nebyl prvotn výsledkem suburbanizaních proces, nýbrž spíše urbanizace. Tento názor lze dokumentovat i na grafu 1. Zde mžeme vidt relativn stabilní poet vysthovalých z Prahy do okres Praha-východ a Praha-západ. Z grafu nejsou znatelné žádné vtší odchylky od prmrného potu 2000 vysthovalých za rok. Tento poet je pekonán pouze v poáteních letech období vymezeného poátkem sledování meziokresního sthování a administrativní zmnou hranic Prahy v roce 1968 a tikrát je pekroen také v 70. letech. Migraní saldo Prahy vykazuje až do 90. let pouze tyikrát velmi malou ztrátu vi 3
4 venkovským okresm. K žádným migraním vlnám smrem z Prahy do zázemí msta tedy nedocházelo saldo migrace vysthovalí pisthovalí Obr. 1 Migraní bilance mezi Prahou a zázemím (Praha-východ + Praha-západ) Zdroj: Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v jednotlivých letech V 80. letech Kára a Kuera [1986] vyhodnotili migraní bilance obcí v zázemí Prahy a zjistili u mnoha obcí aktivní migraní saldo s Prahou. Šlo vtšinou o obce v atraktivních rekreaních oblastech ve vtší vzdálenosti od Prahy nebo o msta Pražské aglomerace (Neratovice, Kladno). Oba tyto pípady vysvtlují autoi fungováním jiných proces než je suburbanizace, nap. sthováním dchodc do rekreaních objekt a hledáním dostupnjšího bydlení ve staré zástavb menších mst v okolí Prahy. Dvody, které ovlivovaly malou intenzitu suburbánních pohyb za socialismu, jsou jednoznan spjaty s komunistickou ideologií a centráln ízenou ekonomikou. Musil považuje za hlavní píiny absence suburbanizace pedevším restriktivní politiku omezující výstavbu rodinných dom na okraji mst a relativn malé rozdíly v nákladech na bydlení ve vnitním mst a v pímstských obcích [2001: 290]. Na rozvoj malých obcí mla negativní vliv preference stediskových obcí, jejímž pímým dsledkem byla nap. velmi špatná dopravní obsluha a úpadek infrastruktury v nestediskových obcích. V socialistickém stát rovnž neexistoval trh s pozemky, hypotení úvry nebo stavební spoení, a byl dsledn chránn zemdlský pdní fond. Pro stední vrstvu obyvatelstva bylo získání pozemku velmi obtížné nebo nemožné, od suburbánního bydlení odrazovalo i dojíždní do práce. Pokud nkdo již Prahu opustil, bylo velmi složité byt v Praze znovu získat. Elitní vrstvy spolenosti z ad nomenklatury nebo preferovaných sociálních skupin jevily zájem o suburbánní bydlení pouze výjimen, takže se nevytvoily vzory, které by mohli píslušníci stední vrstvy obyvatelstva napodobovat. 4
5 25,00 20,00 15,00 promile 10,00 5,00 0,00-5, Praha 6,80 5,97 3,39 3,63 3,13 2,69 1,74 0,82 0,64 0,51-2,09-1,56-1,48 Zázemí -3,65-2,08-2,34 0,54 3,33 1,94 4,15 5,18 5,54 8,31 14,28 16,54 20,41 PMR 5,51 4,98 2,69 3,25 3,16 2,60 2,03 1,36 1,24 1,47-0,07 0,72 1,32 Obr. 2 Hrubá míra migraního salda v Praze, zázemí a Pražském mstském regionu v letech Zdroj: Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v jednotlivých letech Nová suburbanizace Prahy V devadesátých letech byly všechny zmínné bariéry suburbanizaního procesu odstranny. Restituce pozemk, vzrstající rozdíly v nákladech a kvalit bydlení, postupné zavádní finanních nástroj smujících k podpoe bydlení a také chybjící strategie a koordinace sídelního rozvoje v aglomeraci utváely podmínky pro optovné posílení suburbanizace. Zásadní zmny v charakteru urbanizaních proces se odrážely v nových vzorcích migraního chování obyvatelstva velkých eských aglomerací. Obrat v migraní bilanci Prahy a jejího zázemí je možno sledovat na obr. 2. Jednotlivé kivky reprezentují aglomeraci Prahy (Pražský mstský region PMR), její jádrové msto (Prahu) a zázemí (tvoené okresy Praha-východ a Praha-západ). Na konci 80. let mžeme pozorovat kladné migraní saldo Prahy a migraní úbytky jak u zázemí Prahy tak v celé aglomeraci. Tato situace se mní na poátku 90. let a až do roku 1997 migran získávají všechny ti zóny. Atraktivita Prahy je dlouhodob patrná zejména v ekonomických dvodech sthování, zatímco saldo migrace u rodinných, zdravotních a stále více i bytových dvod se v prbhu 90. let pozvolna posunuje do záporných hodnot [Ouedníek 2001]. Ve druhé polovin 90. let dochází k výraznému migranímu zisku zázemí Prahy, piemž Praha obyvatelstvo migrací ztrácí. Pi hlubší analýze po okresech a vtších obcích Stedoeského kraje je zejmý selektivní charakter migrace, která výrazn závisí na dopravním a funkním napojení obcí na hlavní msto. Odlehlejší ásti stedních ech jsou málo atraktivní a populan ztrácejí. Rozvoj jednotlivých ástí zázemí Prahy je odlišný a existují výrazné rozdíly mezi rozvíjenými a upadajícími obcemi. Ty pramení z odlišného potenciálu jednotlivých obcí, pedevším dopravní dostupnosti, atraktivity pírodního i sociálního prostedí a nabídky stavebních pozemk. Pokud se podíváme na obce, které migran v prbhu 90. let získávají, zjistíme že jejich poet postupn stále vzrstá od 73 obcí v roce 1991 na 135 v roce Dochází k prostorové disperzi obyvatelstva a suburbanizace postihuje postupn i mén atraktivní ásti v blízkosti Prahy. Na stran nabídky je zvýšení potu migran ziskových obcí v zázemí Prahy dsledkem vtší aktivity vlastník pozemk a zastupitel obcí. Na stran poptávky je výraznjším impulsem pro posílení suburbanizaního procesu vzrstající podíl lidí, kteí jsou schopni financovat stavbu rodinného domu. Prvotní suburbanizace v zázemí Prahy nebo ješt 5
6 uvnit administrativních hranic msta byla na poátku 90. let tém výhradn záležitostí nejvyšších píjmových kategorií obyvatelstva. K získání hypotéky na výstavbu rodinného domu potebovala rodina prokázat trojnásobek prmrného píjmu [Sýkora 1999: 87]. Tato skutenost v souasnosti již neplatí a kombinace stavebních spoení a menších hypoték s nízkými úrokovými sazbami a státní podporou zpístupuje výstavbu domu i stedním píjmovým skupinám obyvatelstva. V okolí Prahy mžeme objevit krom luxusních rodinných dom postavených na klí rovnž velké množství objekt bydlení stedního standardu. Zárove dochází k rozvoji lokalit, kde jsou dostupné i stavební pozemky s nižší cenou. Prostorová roztíštnost suburbánní výstavby, nekompaktní rozvoj msta a velký podíl realizací individuálních projekt jsou charakteristickým rysem eské suburbanizace. Pedešlé hodnocení vycházelo zejména ze sledování zmn v sídelní struktue pražské aglomerace. Zmnu sociáln prostorové struktury v zázemí Prahy lze nejlépe porovnat na základ údaj z censu. Akoliv poslední sítání probhlo v beznu roku 2001, detailní výsledky v potebném územním lenní nebyly v dob výzkumu, o který se zde opíráme (viz níže) ješt k dispozici. Mohou tak sloužit jako verifikace hodnocení vypracovaných na základ jiných datových podklad. Pro detailnjší hodnocení suburbanizace jsme využili alternativní datové zdroje a metody sledování. Jednalo se o analýzu sociální struktury migrant z Prahy do zázemí msta provedenou na základ speciálních výstup o vzdlání, vku a dvodech migrace v letech Data za jednotlivé obce v zázemí msta zpracoval na základ hlášení o sthování SÚ. Dále bylo využito dotazníkové šetení v 75ti sídlech lokalizovaných po obou stranách administrativní hranice Prahy. Respondenty dotazníkového šetení byli starostové nebo lenové zastupitelstva vybraných obcí. Posume nejprve strukturu sthování podle nkterých dosažitelných charakteristik. Dležitou vstupní informací mže být podíl migrant sthujících se z Prahy na celkovém potu pisthovalých do zázemí. V letech tvoil tento podíl 61 %, dalších 15 % obyvatel se sthovalo na krátkou vzdálenost uvnit zázemí (tangenciální migrace), 9 % tvoily migrace z ostatních obcí Stedoeského kraje a 15 % nov píchozích se sthovalo ze vzdálenjších ástí eska nebo zahranií. 25,00 20,00 15,00 10,00 zmna prac. uení, studium satek bytové dvody jiné dvody piblížení k prac. zdravot. dvody rozvod násled. rod.písl. 5,00 0,00-5,00-10,00 Hl.m.Praha Stedoeský Praha - východ Praha - západ Obr. 3 Hrubá míra migraního salda podle jednotlivých dvod sthování ve stedoeském regionu v letech Zdroj: Pohyb obyvatelstva v R v letech
7 Obr. 3 podává pehled o dvodech sthování v Praze, Stedoeském kraji a okresech Praha-východ a Praha-západ. Jednotlivé dvody sthování uvedené v grafu odpovídají statistickým kategoriím eského statistického úadu a migranti je uvádjí v tzv. Hlášení o sthování. Z obrázku 2 je zejmé, že Praha jako celek od roku 1998 migran ztrácí. Pokud sledujeme bilanci sthování u jednotlivých dvod, zstává hlavní msto nadále pitažlivé pedevším z ekonomických dvod, které jsou nejastji uvádnými statisticky sledovanými dvod sthování. Výrazné ztráty zaznamenává pedevším Praha u dvod bytových, zdravotních a v kategorii následování rodinného píslušníka (zahrnuje vtšinou dti nebo závislé leny rodiny, kteí nerozhodují o sthování). Situace v zázemí Prahy (okresech Prahavýchod a Praha-západ) je tém obrácená, což je s ohledem na podíl uskutenných migrací mezi obma regiony zejmé. Vtšina migrant sem smuje práv z Prahy. Dvody sthování lze krátce komentovat takto: Praha získává nadále obyvatelstvo pedevším z dvod ekonomických, z msta do zázemí smují lidé zejména kvli zlepšení vlastních životních podmínek (bydlení, zdraví). Z tohoto zjištní je patrné, že v souasné Praze dochází i nadále k uplatování koncentraních i dekoncentraních tendencí v migraci obyvatelstva. Mírné pevážení dekoncentraních (suburbanizaních) proces je dsledkem rozdílné situace v nabídce kvalitního a dostupného bydlení v Praze a v zázemí msta saldo migrace Praha-ženy zázemí-ženy Praha-muži zázemí-muži vk Obr. 4 Saldo sthování podle vku v Praze a jejím zázemí v letech Zdroj: Pohyb obyvatelstva v R v letech Analýza migrace podle vkových kategorií (obr. 4) podává obraz o odlišné atraktivit hlavního msta a jeho zázemí pro specifické vkové skupiny. Praha ztrácí obyvatelstvo ve všech vkových skupinách mimo mladé lidí mezi 20. a 30. rokem života. Toto zjištní do znané míry koresponduje s pedchozími ekonomickými dvody sthování do Prahy. Souasné trendy ve vývoji rodiny v esku nasvdují skutenosti, že se jedná pedevším o mladé bezdtné jednotlivce nebo páry, kteí preferují život ve mst z ekonomických dvod a kvli odlišným nárokm na bydlení a životní styl. Tuto hypotézu podporuje i migraní bilance u dtské složky populace, která vykazuje zejména v nejmladších kategoriích nejvyšší pevahu vysthovalých nad pisthovalými do msta. Zázemí msta však získává migran ve všech vkových kategoriích. Nejvíce získává píchodem mladých rodin s dtmi a stedních vkových skupin. Naopak nejmenší zisky vykazuje zázemí Prahy u teenager, mladých dosplých a v nejstarších vkových kategoriích. 7
8 Poslední graf (obr. 5) vypovídá o objemu migrace podle dosažené úrovn vzdlání u migrant do zázemí msta. Toto zázemí získává pedevším obyvatelstvo se stedoškolským a vysokoškolským vzdláním. Saldo migrace je však kladné i u ostatních vzdlanostních kategorií. Ve strunosti lze konstatovat, že dochází k posilování vzdlanostní struktury suburbánních oblastí, piemž obyvatelstvo s vyšší úrovní vzdlání je mezi pisthovalými zastoupeno ve vtší míe než u ostatní populace pisthovalí vysthovalí saldo obrat dti základní st. bez maturity st. s maturitou vysokoškolské Obr. 5 Sthování do zázemí Prahy v letech podle vzdlání migrant Zdroj: Statistika sthování v okresech Praha-východ a Praha-západ, SÚ. Terénní dotazníkové šetení [Ouedníek 2002a] bylo zameno pedevším na sledování zmn v sociálním prostedí suburbánních sídel. Vedle toho byly doplkov hodnoceny i nkteré promny fyzického prostedí nových suburbií, zejména charakter a rozmístní nové bytové výstavby. Nový rozvoj bydlení je soustedn pedevším do okrajových ástí sídel, na které je nkdy napojen infrastrukturou i stavebn, jindy dochází k výstavb nového sídla fyzicky i sociáln separovaného od pvodní zástavby. Tento proces je asto spontánní a závisí na aktivit vlastník pozemk. Obvyklým postupem je rozparcelování pvodních polí, která byla navrácena v restitucích. Vlastníci nabízejí parcely vtšinou zcela bez inženýrských sítí nebo v lepším pípad s nkterými pípojkami na hranicích pozemk. asto dochází i k prodeji libovoln vymených parcel podle pání kupujícího. Umisování staveb na pozemcích a architektura dom jsou jen velmi málo ovlivovány pvodními požadavky v územních rozhodnutích. Tento rozvoj obcí lze do znané míry považovat za divokou suburbanizaci, která bývá zejména ve Spojených státech oznaována termínem urban sprawl [Sýkora 2001]. Nekoordinovaný rozvoj suburbánních území velkých mst v oblasti výstavby vede asto k následným problémm v obslužném a dopravním zabezpeení suburbií a pináší i cizorodé a nevhodné prvky do architektonického charakteru sídla. Poetní rst obyvatel v zázemí Prahy je krom sthování do nových obytných lokalit vyvoláván i dalšími procesy 3. Jedním z nich je pemna objekt individuální rekreace (OIR) na trvalé bydlení. U obcí, které se nachází v rekrean atraktivních lokalitách kolem Vltavy, Sázavy, Berounky i na mnoha dalších místech, pevládá dlouhodob využití pro víkendovou i 2 U všech zmiovaných hodnocení je nutno poznamenat, že uritá ást migrujících obyvatel není podchycena statistikou SÚ, na které je sledování založeno. Na tento fakt upozornilo mnoho zástupc obcí respondent dotazníkového šetení [Ouedníek 2002a]. 3 Z celkového potu 9168 nových obyvatel šetených obcí smovalo 68 % do nových rodinných domk, 27 % do staré zástavby uvnit obce a necelých 5 % do chat a chalup k trvalému bydlení. 8
9 prázdninovou rekreaci Pražan. Dobrá dopravní dostupnost a kvalita pírodního prostedí nabízejí možnost využití chat a chalup k trvalému bydlení. Tento proces hodnotí nap. práce Ivana Biíka a Dany Fialové [2001], podle které mají nejvtší zájem o bydlení v objektech OIR lidé ve vkové kategorii let patící do nejvyšší píjmové skupiny (tamtéž, str. 79). Výsledky dotazníkového šetení [Ouedníek 2002a] poukazují na odlišnost preferencí a reálného využívání OIR. Zastupitelé v šetených obcích upozorují na skutenost, že využívání chat a chalup ke stálému nebo alespo dlouhodobému pobytu je typické pedevším pro páry dchodového vku a nižší píjmové vrstvy obyvatelstva. Mezi dvody vysthování z msta se objevily krom kvality pírodního prostedí rovnž nižší náklady na bydlení. Zmna sociálního prostedí v suburbánních lokalitách Sthování obyvatelstva vyvolává podstatné zmny v sociálním prostedí pímstských obcích. V pedchozím textu byly sledovány vybrané ukazatele sociální struktury nov píchozích obyvatel. Z výzkumu vyplývá posilování vzdlanostní úrovn a omlazování vkové struktury obyvatelstva suburbánních lokalit. Krom demografických a sociálních znak obyvatelstva byly sledovány i zmny ve spoleném soužití nových a starých obyvatel suburbií [Ouedníek 2002a]. Starostové a zastupitelé obcí (mstských ástí) po obou stranách administrativní hranice Prahy 4 odpovídali na soubor otázek, ze kterých vybíráme nkolik charakteristických píklad promny sociálního prostedí sledovaných obcí. Základní informace o dotazníkovém šetení jsou uvedeny v píloze. vztahy s novými poet odpovdí podíl odpovdí (%) obyvateli jsou: vynikající 1 1 dobré snášejí se špatné 0 0 žijí nezávisle na sob nelze posoudit 4 5 žijí zde píliš krátce 5 6 celkem Tab. 1 Sociální vztahy mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. (respondenti mohli uvést i více než jednu odpov) Zdroj: vlastní terénní šetení. intenzita spolupráce poet sídel podíl sídel (%) žádná spolupráce píležitostná 9 12 obasná astá intenzivní 7 9 velmi intenzivní 0 0 celkem Tab. 2 Intenzita spolupráce mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. Zdroj: vlastní terénní šetení. 4 Celkem bylo vyplnno 75 dotazník, z toho 41 sídel náleželo do okresu Praha-západ, 18 do okresu Prahavýchod a 16 sídel k hlavnímu mstu Praze. Z hlediska velikostních kategorií mlo 14 sídel více než 1000 obyvatel, 31 od 500 do 999, 21 sídel 200 až 499 obyvatel a 9 sídel bylo menších než 200 obyvatel. asová dostupnost nejbližší stanice metra inila u 28 sídel mén než 15 minut u ostatních sídel maximáln 30 minut jízdy automobilem. 9
10 Sociální vztahy nových a pvodních obyvatel suburbánních lokalit jsou ve sledovaném souboru velmi rozmanité. Ve vtšin pípad byly popsány jako dobré (40 %) bez vtších pozitivních nebo negativních zkušeností s dlouhodobjším vzájemným soužitím. Pouze v jednom pípad charakterizovali zástupci obcí jejich vztahy jako vynikající a v žádném pípad je nepovažovali za špatné. Významnou skupinu odpovdí (25 %) pedstavovala možnost žijí nezávisle na sob, asto v kombinaci s odpovdí nelze posoudit nebo žijí zde píliš krátce. Z odpovdí vyplývá prozatím malá intenzita sociálních kontakt mezi obma skupinami obyvatel. intenzita neshod poet sídel podíl sídel (%) žádné neshody píležitostné 6 8 obasné asté 7 9 intenzivní 1 2 velmi intenzivní 0 0 celkem Tab. 3 Intenzita neshod mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. Zdroj: vlastní terénní šetení. úast v ízení obce poet sídel podíl sídel (%) neúastní se ástená úast jsou v zastupitelstvu celkem Tab. 4 Úast nových resident v ízení a chodu obcí. Zdroj: vlastní terénní šetení. jak se zmnil život obce poet sídel podíl sídel (%) nezmnil nepatrn 7 9 ásten podstatn radikáln 0 0 celkem Tab. 5 Zmna sociálního prostedí ve vybraných sídlech. Zdroj: vlastní terénní šetení. Další otázky smovaly ke specifikaci pozitivních a negativních zkušeností ze spolužití obou skupin obyvatelstva. Krom 40 % sídel, kde nebyly identifikovány žádné projevy spolupráce mezi starými a novými residenty, byly v ostatních vybraných sídlech pozorovány asté nebo obasné prvky vzájemné spolupráce. Za nejastjší píklad spolupráce lze považovat výpomoc místních obyvatel nebo zapojení místních firem pi výstavb nových dom. Tato spolupráce je založena na obchodním vztahu a je pouze doasná. Sbližování s místní spolenosti lze pozorovat na odlišných píkladech z každodenního života. Drobné akce jsou organizovány nap. pes spoleenská sdružení (Sokol, sportovní kluby, hasii, myslivci). asté jsou píklady komunikace mladých dosplých. ada sociálních kontakt se odehrává mezi mladými lidmi na zábavách, kulturních a spoleenských akcích, na kterých se úastní pvodní i noví 10
11 obyvatelé obce. Intenzivní je spolená aktivita obyvatel kolem života mateských a základních škol a obanských spolk, jejichž innost je zamena na dti. Ve vzájemném soužití se pirozen objevují i neshody, i když u podstatné ásti šetených sídel (60 %) je uvádno, že žádné neexistují..vtšina neshod není mezi dvma skupinami obyvatel, ale mezi sousedy nebo rodinami. Ve fázi výstavby rodinných dom pramení mnohé problémy z narušení obvyklého chodu obce, souvisí se stavebním ruchem (nap. terénní úpravy, prjezd tžkých vozidel, zniené cesty, hluk atd.). Nkolik starost obcí upozornilo, že ást novousedlík není v obci doposud trvale hlášena, což mže zpsobit ztráty na daních. Ty jsou ásten perozdlovány obcím podle potu obyvatel a potu podnikatelských subjekt. V mnoha sídlech starostové a zastupitelé neuvedli ani píklady spolupráce ani neshod, protože podle jejich názoru obyvatelé žijí nezávisle na sob a noví residenti se nepodílí na dní v obci. V této souvislosti jsou zajímavé odpovdi na otázku o participaci nových obyvatel v zastupitelstvu obce a v ostatním spoleenském život (viz tabulka 4). V šedesáti procentech sídel se noví obyvatelé žádným zpsobem na chodu obce nepodílí a využívají ji pouze jako bydlišt. V šestnácti procentech sídel jsou noví obyvatelé aktivní v zastupitelstvu obce, v dalších 24 % se podílejí na ostatních aktivitách obce. Podle názor zastupitel žijí noví obyvatelé v mnoha obcích izolovan, nezapojují se do jejich chodu. U suburbií vystavných na poátku 90. let je zejmé, že se jedná o doasnou separaci, která je zpravidla po kratší dob nahrazena aktivitou alespo ástí nov píchozích. Nkteí jsou leny Sokola, rybáského spolku, vela, scházejí se na pálení arodjnic nebo hasiském cviení. Noví obyvatelé ásten ovlivují sociální prostedí pozitivním zpsobem, který vnímají zejména starousedlíci. Zvyšuje se intenzita soukromého podnikání a rozšiuje se sí služeb, vylepšila se infrastruktura nebo se zaaly tídit odpadky. Noví obyvatelé mají obvykle vyšší nároky na vybavení, zvýšila se frekvence linkových autobus, byla zavedena integrovaná doprava a zbudovány nové autobusové zastávky 5. Noví obyvatelé jsou více kritití k obecnímu úadu než místní (požadují nap. okamžité odklízení snhu ze silnice). Závr V prbhu 90. let dochází v zázemí Prahy k pozvolným zmnám do té doby nerozvíjených ástí mstského regionu. Rozvoj pímstské oblasti je ovlivován celou adou spoleenských a ekonomických proces, které se postupn odrážejí i v prostorové struktue msta a mstského regionu. Krom významného rozvoje komerních aktivit je nejvýraznjším procesem residenní suburbanizace, která se uskuteuje z poátku pedevším v nejatraktivnjších lokalitách a postupn se rozšiuje i do dopravn i obslužn mén vybavených sídel. Suburbanizace je doplována i dalšími pohyby obyvatelstva, které pedstavují zhruba 1/3 migraních zisk zázemí Prahy. Zvyšuje se pedevším úloha tangenciálních pohyb (tj. pohyb mezi jednotlivými sídly v rámci zázemí Prahy), které spolen s procesem suburbanizace polarizují sídelní strukturu. Obyvatelstvo s vyšším sociálním statusem, které dosud obývalo venkovská sídla v zázemí msta, se postupn pesouvá do rozvíjených lokalit, ímž se zvýrazují rozdíly mezi obma typy sídel. Sociální struktura rozvíjených obcí doznává po dokonení nové výstavby podstatných zmn bylo by možné hovoit o zvyšování sociálního statusu pvodních sídel. Do zázemí Prahy picházejí lidé se stedním a vysokoškolským vzdláním, vtšinou zámožní, s dobe placenými profesemi. Noví obyvatelé mají asto i vlivné postavení ve spolenosti a jsou schopni ovlivovat život v obci. Pokud však blíže nahlédneme do života jednotlivých obcí, je zejmé, že spíše než o zvýšení sociálního statusu, jde prozatím o polarizaci sociální struktury 5 Nap. v ose staré benešovské silnice mají autobusy pouze 15ti minutové intervaly a vynikající spojení ke stanicím metra. Podobná dostupnost metra trasy B je v jihozápadní ásti pražského zázemí. 11
12 obyvatelstva. V mnoha pípadech je nové bydlení budováno jako samostatné sídlo, prostorov nebo fyzicky oddlené od pvodní obce. Sociální vztahy mezi pvodními a novými obyvateli lze prozatím vystihnout odpovdí, kterou zmiovali zastupitelé obcí nejastji: nevím, žijí zde píliš krátce nebo lépe žijí nezávisle na sob. Pesto dochází alespo v nkterých sídlech postupn k sbližování obou ástí spolenosti. Toto sbližování je patrné zejména v drobných sousedských výpomocích, sdružování mladých obyvatel, sdružování v zájmových a sportovních spolcích a kolem záležitostí školy. Stejn významná je postupná participace nových resident v ízení obce a úast v zastupitelstvu. Mnohdy se práv úastí schopných a vlivných lidí v chodu obce výrazn posiluje její pozice v regionu. To se projevuje výrazn pedevším v investicích do infrastruktury. V rozvíjených sídlech se asto díky novým stavebníkm zavádí plyn, kanalizace, vodovod a další infrastruktura. Investice do nových ástí obce jsou vtšinou impulsem pro rozšíení sítí do staré zástavby. astý je významný finanní podíl nových resident na investiních akcích. Residenní suburbanizace je v souasnosti nejvýznamnjším procesem mnícím vzorce sociáln prostorové struktury pražské aglomerace. Dochází ve zvýšené míe k diferenciaci jednotlivých ástí mstského regionu podle sociálního postavení bydlícího obyvatelstva, k polarizaci sociální struktury pímstských sídel nebo k sociální separaci nových obyvatel v uzavených lokalitách. Tento stav je podle mého názoru pechodný, o emž svdí zvtšující se intenzita pozitivních sociálních kontakt mezi novými a staršími obyvateli sídel. Vedle podstatných zmn v sociáln prostorové struktue suburbánních oblastí dochází i k postupným zmnám ve zdrojových oblastech suburbanizace. Jako potenciální hrozba je vnímán zejména odliv obyvatelstva s vyšším sociálním statusem ze sídliš. Heterogenní sociální struktura dnešních sídliš tak mže být v píštích letech narušena a sídlištní lokality s chátrajícím bytovým fondem, nevyešenými majetkovými vztahy nebo v neatraktivních oblastech Prahy jsou potenciálními ohnisky koncentrace sociálních problém. Dalším možným problémem promítajícím se zejména do neúmrného zvyšování náklad na dopravu a veejné služby je nekoordinovaný rozvoj roztroušené individuální výstavby urban sprawl. Je zejmé, že v esku se jedná o jeden z hlavních druh suburbánního rozvoje s negativními dopady na pírodní i kulturní krajinu. Pedejít tomuto problému je možné zejména dsledným uplatováním zákonných norem a koordinací rozvoje sídel v rámci mstské aglomerace s využitím nástroj územního a regionálního plánování. Literatura Biík, I., Fialová, D. (2001): Šetení rekreaních objekt v zázemí Prahy v letech In: Biík, I. A kol.: Druhé bydlení v esku. Pírodovdecká fakulta UK Praha. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Str Cheshire, P. (1995):A New Phase of Urban Development in Western Europe? The Evidence for the 1980s. Urban Studies 32,. 7, str Hall, P., Hay., D. (1980): Growth centres in the European urban system. Heinemann Educational. London. Hampl, M. (1999): Long-term trends of settlement development. In: Hampl, M. et al.: Geography of Societal Transformation in the Czech Republic. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Pírodovdecká fakulta. Univerzita Karlova. Praha. Str Hampl, M., Kühnl, K. (1993): Migratory Trends in Former Czechoslovakia. Acta Universitatis Carolinae Geographica 28,. 1, str Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002): Zrod velkomsta. Urbanizace eských zemí a Evropa. Paseka. Praha. Litomyšl. 352 stran. 12
13 Illner, M. (1982): K sociálním stránkám pražské migrace. In: Migrace do velkomst. Acta Demographica V. Výzkumný ústav sociáln ekonomických informací a eskoslovenské demografické spolenosti pi SAV. Praha. Str Kára, J., Kuera, T. (1986): Migraní bilance obcí v zázemí velkých mst na píkladu Prahy, eských Budjovic a Hradce Králové-Pardubic. In: Ryšavý, Z. ed.: Nové tendence ve vývoji osídlení eskoslovenska v posledních patnácti letech a výhled jeho dalšího vývoje. Sborník semináe odborné skupiny pro rozmístní a sthování obyvatelstva eskoslovenské demografické spolenosti pi SAV. Praha Str Král, J. (1946): Zempisný prvodce Velkou Prahou a její kulturní oblastí. Melantrich. Praha. 311 stran. Ledvinka, V., Pešek, J. (2000): Praha. Djiny eských mst. Nakladatelství Lidové noviny. Praha. Musil, J. (1967): Sociologie soudobého msta. Svoboda. Praha. Musil, J. (2001): Vývoj a plánování mst ve stední Evrop v období komunistických režim. Pohled historické sociologie. Sociologický asopis 37,. 3, str Musil, J., Ryšavý, Z. (1984): Dlouhodobé regionální procesy v SR. In: Musil, J., Ryšavý, Z., Velíšková, L.: Dlouhodobý vývoj aglomerací v SR. Výzkumný ústav výstavby a architektury. Praha. Str Ouedníek, M. (2001): Nová sociáln prostorová struktura v zázemí Prahy. In: Létal, A., Szczyrba, Z., Vysoudil, M. eds.: eská geografie v období rozvoje informaních technologií. Sborník píspvk Výroní konference eské geografické spolenosti. Olomouc. Str Ouedníek, M. (2002a): Vývoj sociáln-prostorové struktury v Pražském mstském regionu. Dotazníkové šetení v 75ti sídlech PMR. Závrená zpráva pro GA UK. Praha. 16 stran (rukopis). Ouedníek, M. (2002b): Suburbanizace v kontextu urbanizaního procesu. In: Sýkora, L.: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dsledky. Ústav pro ekopolitiku. Praha. Str Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v letech Federální a eský statistický úad. Preference sídelních typ mezi obyvatelstvem SSR. (1976). Otázky urbanizace. Výzkumný ústav výstavby a architektury. Praha. Ryšavý, Z., Link, J., Velíšková, L. (1994): Proces suburbanizace v souvislostech procesu promny osídlení v letech : esko, Pražská aglomerace. Územní plánování a urbanismus XXI, str Sýkora, L. (1993): City in Transition: the Role of Rent Gaps in Prague s Revitalization. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie 84,. 4, str Sýkora, L. (1999): Changes in the Internal Spatial Structure of Post-communist Prague. GeoJournal 49,. 1, str Sýkora, L. (2001): Živelná urbanizace pímstské krajiny a její ekonomické, sociální a environmentální dsledky. Environmentální aspekty podnikání 3,. 1/2001, str Statistika sthování v okresech Praha-východ a Praha-západ. Speciální výstupy eského statistického úadu za roky Ullrich, Z. a kol. (1938): Soziologische Studien zur Verstädterung der Prager Umgebung. Nakladatelství revue Sociologie a sociální problémy. Praha. van den Berg, L., Drewett, R., Klaassen, L.H., Rossi, A., Vijverberg, C.H.T. (1982): A Study of Growth and Decline. Urban Europe. Vol. 1. Pergamon Press. Oxford. 162 stran. 13
14 Píloha Dotazníkové šetení bylo souástí grantového projektu "Vývoj sociáln-prostorové struktury v Pražském mstském regionu" Grantové agentury University Karlovy.179/2000/B GEO/PF. Cílem dotazníkového šetení bylo doplnit informace o sociální struktue obyvatelstva, které nebylo možné získat ze statistických dat, dále o zmnách ve vztazích mezi novými a pvodními residenty vybraných sídel, participaci nových obyvatel na veejném život a celkové zmn sociálního prostedí obce. Jako doplující byly šeteny informace o fyzickém prostedí a plánech pedstavitel obcí do budoucnosti. Šetení probhlo ve dvou etapách ve druhé polovin roku 2000 a na jae Tazateli byli studenti 3. roníku odborné geografie na Pírodovdecké fakult UK v Praze. Dotazník byl rozdlen do dvou ástí. První stránku, která obsahovala dotazy na popis a fyzický stav lokality, vyplovali tazatelé samostatn, pop. si ješt ovovali informace u pedstavitel obce. Jednalo se o základní informace o lokalit, o dostupnosti automobilem a hromadnou dopravou a vybavenosti obce. Stžejní ást dotazníku tvoily otázky na sociální prostedí a budoucí plány obce. Na tuto ást odpovídali starostové nebo lenové zastupitelstva obce. Dotazování probíhalo formou ízeného rozhovoru a odpovdi respondent zapisovali do dotazník sami tazatelé. Pi pedávání dotazník ke zpracování byly navíc zaznamenány i druhotné informace tazatel, které mly dležitou roli pro poznání prostedí jednotlivých obcí. Respondenty tvoili starostové obcí (44 osob, z toho 11 žen), zástupci starost (9) a lenové zastupitelstva nebo pracovníci obecního úadu, kteí mají na starosti územní rozvoj obce nebo jsou ureni pro záležitosti šetené ásti obce (12). U deseti dotazník pesná identifikace respondenta chybla. Základním souborem pro dotazníkové šetení byla sídla okres Praha-východ, Prahazápad a okrajové lokality v rámci administrativní hranice hlavního msta Prahy. Šetení však nebylo možné z asových a finanních dvod provést u všech sídel vymezeného území. Ped terénní prací bylo telefonicky kontaktováno 100 starost nebo len zastupitelstev obcí. Sídla byla vybírána pedevším z bezprostedního zázemí msta (dostupnost nejbližší stanice metra automobilem do 30 minut) a zárove tak, aby byly pokryty relativn rovnomrn všechny velikostní skupiny sídel. Po telefonických rozhovorech (19 pípad) nebo následn v terénu (6) odmítlo odpovídat 25 respondent. Celkový poet vyplnných dotazník získaný v obou etapách šetení byl
Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová
Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva
VíceZ EMPIRICKÝCH VÝZKUMŮ
Z EMPIRICKÝCH VÝZKUMŮ Suburbanizace Prahy MARTIN OUŘEDNÍČEK* Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha The Suburbanisation of Prague Abstract: In the 1990s, the suburban areas of post-socialist
Více! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &
! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené
VíceDotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí
Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání
VíceVysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt
Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3
VíceSUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9
SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9 SUBURBANIZACE Suburbanizace přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí Suburbánní rozvoj nesouvisí s odlivem
Více-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí
Více9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová
9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.
VíceObec K U N I C E Kunice LYSICE
Obec K U N I C E Kunice 16 679 71 LYSICE Zmna.III územního plánu obce Kunice Zastupitelstvo obce Kunice, píslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební
Více3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně
VíceMEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI
49. konference České demografické společnosti, Lednice, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, 23. května 2019 MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI MARTIN OUŘEDNÍČEK
VíceZMNA SOCIÁLNÍHO PROSTEDÍ V OBCÍCH
Univerzita Karlova Pírodovdecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Petra Puldová ZMNA SOCIÁLNÍHO PROSTEDÍ V OBCÍCH V ZÁZEMÍ PRAHY Roníková práce Praha 2005 Vedoucí roníkové práce:
VíceSUBURBÁNNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA V ZÁZEMÍ ESKÝCH BUDJOVIC
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Pírodovdecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje SUBURBÁNNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA V ZÁZEMÍ ESKÝCH BUDJOVIC Bakaláská práce Eva ejková Praha 2007 Vedoucí bakaláské
VíceMetody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území
Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)
VíceDostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák
Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje
VíceDovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví
Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích
VíceJAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy
ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:
VíceZa hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk
Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem
VíceDOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství
DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti
Více2.4 Nová bytová výstavba
2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji
VíceSuburbanizaní procesy v Plzeské aglomeraci. Jana Sobotová
STUDENTSKÉ PRÁCE 73 74 Miscellanea Geographica 12 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2006 s. 75-89 Suburbanizaní procesy v Plzeské aglomeraci Jana Sobotová SobotovaJana@seznam.cz Katedra geografie, Západoeská
VíceDOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE
DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceEKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy
EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy
VíceSdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.
Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy
VíceBezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora
Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní
VíceSTRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY
STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí
VícePrzkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007
Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním
VíceZ 1686 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje
Výroková ást zmny: Z 1686 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1686 / 07 Mstská ást: Praha 12 Katastrální území: Cholupice Parcelní íslo: 361/17; 367/5; 370/18; 375; 376/15 a další Hlavní cíl zmny: Zmna
VíceDROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: SE
DROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: 11.00 SE - 23. 11. 2006 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost
VícePrzkum podnikatelského prostedí v mikroregionu Olomoucko PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ V OLOMOUCI
PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ V OLOMOUCI 1 OBSAH 1. ÚVOD... 2. METODIKA.... VÝSLEDKY PRZKUMU....1. STAV A CHARAKTER PODNIKÁNÍ....2. PROBLÉMY PODNIKÁNÍ..... MÍSTNÍ PODNIKATELSKÉ PROSTEDÍ A EU..... ZÁKAZNÍCI
VíceDemografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky
Demografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky Jan Sýkora Metropolitní oblasti Česka tvoří jádrová města s více než 10.000 obyvateli spolu s těsným zázemím napojeným
VíceRozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013
Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013 Tento projekt je financován Evropskou unií a Jihoeským krajem. Obsah 1. Úvod.7 2. Základní charakteristika
Více3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje
VíceInformace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007
Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ
Více1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)
1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových
VíceVEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI
VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI
VíceRegionální disparity v severozápadních echách komparace objektivní reality a subjektivní reflexe zdejším obyvatelstvem
Regionální disparity v severozápadních echách komparace objektivní reality a subjektivní reflexe zdejším obyvatelstvem Milan Jeábek, Petr Jirásek, Tomáš Kenek Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v Ústí
VíceFinanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení
Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování
VíceVÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE
Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:
VíceSPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE
Plánování rozvoje obce: strategie, nástroje, inspirace Krajský úřad Libereckého kraje SPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE Doc. RNDr. MARTIN OUŘEDNÍČEK,
VíceÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ
Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ
VíceTime accessibility píklad deformace prostoru generované dopravou. Stanislav KRAFT
Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 77-84 Time accessibility píklad deformace prostoru generované dopravou Stanislav KRAFT kraft@pf.jcu.cz Katedra geografie, Pedagogická fakulta,
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin
VíceZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO
ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko
VíceVE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.
VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI
VíceNIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM NELA VILHELMOVÁ Praha 2009 PEDMLUVA Nikotinismus je stále aktuálnjším tématem nabývajícím na dležitosti, zárove s rostoucím
VíceMETODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:
METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli
Víceeská veejnost a její pístup k volbám
Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,
VíceCELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM
Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná
Více10 Místní části města Kopřivnice
10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá
VícePRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
VíceStrategické prostorové plánování
Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování
VíceMinimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010
Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Primární
VíceZ 1862 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje
Výroková ást zmny: Z 1862 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1862 / 07 Mstská ást: Praha 22 Katastrální území: Pitkovice Parcelní íslo: v lokalit pi hranici M Praha 22 a Praha Keslice, západn od ulice
VícePodílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi
Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje
Více2.3 Proměna věkové struktury
2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především
VíceSítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži
Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry
VíceSpráva obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema
Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.
Více4.2 VZDĚLANOST V PRAZE
4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň
VíceZápis z prbžného oponentního ízení
Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky
VíceD3 Doba obratu pohledávek A3 Rentabilita provozní.
VII. VYBRANÉ METODY MENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU SPIDER ANALÝZA (grafická analýza) Ke zvýšení názornosti ve finanní analýze používáme rzných graf, nejbžnjší jsou sloupkové, spojnicové a výseové grafy. V poslední
Více1 PROFIL MSTSKÉ ÁSTI... 1
OBSAH 1 PROFIL MSTSKÉ ÁSTI... 1 1.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 8 1.3 INFRASTRUKTURA... 28 1.4 HOSPODÁSTVÍ... 38 1.5 TRH PRÁCE... 45 1.6 SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA... 54 1.7 ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ... 62
VíceÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV
ING.ARCH. O.FÁRA ATELIER A.F.I. PLZE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTANÍ INNOST Železniní 28, 326 00 Plze, Telefon-záznamník-fax-377241839, E-mail- afi.atelier@volny.cz
VíceZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch
PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace
VíceKlíová slova: Pražský mstský region, suburbanizace, land use, zahrádkové osady
Suburbanizace v zázemí Prahy Martin Ouedníek, Ivan Biík, Jií Vágner Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PF UK slamak@natur.cuni.cz; bicik@natur.cuni.cz; vagner@natur.cuni.cz Abstract Suburbanisation
VíceOECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?
OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila
VíceEA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005
EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích
Více0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno
4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň
VíceSouvisející ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,
Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému
VíceÚvodník. Globalizace: výzva a ešení
OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a
VícePednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2
Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní
Více37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství
Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských
VícePRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY PETRŽÍLKOVA , PRAHA 5 STODŮLKY
PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY zpracovaný na bytový dům PETRŽÍLKOVA 2259-2262, PRAHA 5 STODŮLKY ke dni 26.5.2015 Zpracovatel průkazu: SATRA, spol. s r.o. Ing. Josef Brzický, energetický specialista
VíceZNALECKÝ POSUDEK /2017 D2. o cen nemovitosti - pozemku parc.. 50/1 v kú a obec Bernartice, okres Písek
ZNALECKÝ POSUDEK. 1953-13/2017 D2 o cen nemovitosti - pozemku parc.. 50/1 v kú a obec Bernartice, okres Písek Objednavatel znaleckého posudku: Exekutorský úad Litomice, Pan JUDr Ondej Mareš, LL.M. Masarykova
VíceVýroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006. [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ]
Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006 [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ] Ve Zlín dne 30. dubna 2007 Obsah 1. Profil spolenosti 2. Vrcholové orgány spolenosti a údaje o akcionáích
VíceSBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY
Roník 2005 SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNNÍ: Titul pvodního pedpisu: Vyhláška o základním umleckém vzdlávání Citace pv. pedpisu: 71/2005 Sb. ástka: 20/2005 Sb. Datum pijetí: 9.
VíceÚloha hygienické služby v drogové epidemiologii - historie a drogový informaní systém (DIS)
Úloha hygienické služby v drogové epidemiologii - historie a drogový informaní systém (DIS) Historie: Vládní usnesení. 446/1993 Úkol. 24: Vypracovat a realizovat projekt drogové epidemiologie Termín: projekt
Více5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení
5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s
VíceZdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o
VíceC.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (lánky 1. 16a.) Návrh priorit územního plánování kraje pro zajištní udržitelného rozvoje území vychází jednak z Politiky územního
Víceást tra ového úseku Praha Hostiva Praha hl. n. Návrh zm ny B. návrh ešení zm ny
Z 1890 / 07 Výroková ást zm ny: A. základní údaje íslo zm ny: M stská ást: Katastrální území: Parcelní íslo: Z 1890 / 07 Hlavní cíl zm ny: Zm na funk ního využití ploch, z funkce izola ní zele /IZ/, zahradnictví
VícePRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního
VíceLokalita leží v souasn zastavném území, v jeho zastavitelné i nezastavitelné ásti. Zmnou dojde k rozšíení zastavitelného i nezastavitelného území.
Výroková ást zmny: Z 1497 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1497 / 07 Mstská ást: Praha 4, Praha 12 Katastrální území: Hodkoviky, Modany Parcelní íslo: v rozsahu US Hodkoviky V Náklích Hlavní cíl zmny:
VíceB. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství
Žádost o udlení úelových prostedk MPSV R Strana B.1 Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Úvod Pojem multifunkního zemdlství (MFZ) se v posledních letech stal
VícePRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí
PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,
VíceÚzemní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen
Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Bc. Vlastimil Veselý, Karlovarský kraj Informaní systém pro územní plánování pomže pekonat hranice plánování CROSS-DATA Závrená konference
VíceIng. Miroslav Frantes Ing. Miroslav Frantes Ing. Miroslav Frantes. Mstys Neustupov, Neustupov 94 KOMUNIKACE NA POZ. 862/4 A 1822 NEUSTUPOV
Autor projektu - HIP Zodp. projektant ásti: Vypracoval: Investor Mstys Neustupov, Neustupov 94 Akce: KOMUNIKACE NA POZ. 862/4 A 1822 NEUSTUPOV Datum: I. 2015 Stupe: Obsah: PRVODNÍ ZPRÁVA Píloha: DSP Zak.
VíceMATEMATIKA MATEMATIKA
PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková
VíceTRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické
TRVALE UDRŽITELN ITELNÉ ÚZEMNÍ PLÁNOV NOVÁNÍ Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc. duben 2009 Územní plánov nování Územní plánování Promny poátky plánování pedmt plánování obsah plánování Plánovitá promna prostedí
VíceStrategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010
Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceSmlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice
Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,
VíceSnížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby
Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních
VíceSpokojenost občanů s místním společenstvím
Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,
VícePravidla pro poskytování finanních dotací a píspvk v oblasti volnoasových aktivit dtí a mládeže z rozpotu Msta Jindichv Hradec
Pravidla pro poskytování finanních dotací a píspvk v oblasti volnoasových aktivit dtí a mládeže z rozpotu Msta Jindichv Hradec Poskytování finanních dotací a píspvk se ídí obecn závaznými pedpisy. Jedná
VíceAktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o
Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského
VíceTÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010
TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 Rámcové téma 1. Analýza podmínek založení nového podnikatelského subjektu 2. Píprava podnikatelského
VíceAnalýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření
Analýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření Hlavní řešitel: prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Více