Meandry Ploučnice u Mimoně

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období (návrh na vyhlášení) DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie 2013

2 Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové směrnice péče o nelesní plochy Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval: Přílohy

3 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období evidenční číslo ÚSOP: kategorie ochrany: název území: přírodní památka Meandry Ploučnice u Mimoně 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Liberecký Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Mimoň, Ralsko Boreček, Hradčany nad Ploučnicí, Mimoň Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Boreček (918407) Číslo podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 5/1 Lesní pozemek /2 Lesní pozemek Ostatní plocha Jiná plocha /1 Ostatní plocha Jiná plocha /2 Ostatní plocha Jiná plocha /3 Ostatní plocha Jiná plocha /4 Ostatní plocha Jiná plocha /1 Ostatní plocha Manipulační plocha /2 Ostatní plocha Manipulační plocha /3 Ostatní plocha silnice Ostatní plocha Jiná plocha Lesní pozemek Ostatní plocha Dráha/ Celkem Katastrální území: Hradčany nad Ploučnicí (918423) Číslo Druh pozemku podle KN podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 310 Vodní plocha rybník Vodní plocha Zamokřená plocha Vodní plocha Zamokřená plocha Vodní plocha rybník Ostatní plocha Jiná plocha Celkem

4 Katastrální území: Mimoň (695254) Číslo podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 4187 Vodní plocha rybník /3 Vodní plocha Zamokřená plocha Vodní plocha Zamokřená plocha Celkem Ochranné pásmo: Katastrální území: Boreček (918407) Číslo podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 1 Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří /1 Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří /1 Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří /1 Ostatní plocha Jiná plocha /2 Ostatní plocha Jiná plocha /3 Ostatní plocha Jiná plocha /5 Zastavěná plocha a nádvoří /6 Zastavěná plocha a nádvoří /7 Ostatní plocha Manipulační plocha /8 Zastavěná plocha a nádvoří /11 Zastavěná plocha a nádvoří /12 Zastavěná plocha a nádvoří /13 Zastavěná plocha a nádvoří /14 Zastavěná plocha a nádvoří /17 Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha silnice Ostatní plocha Jiná plocha Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha silnice /1 Ostatní plocha Jiná plocha /3 Ostatní plocha Ostatní komunikace /1 Lesní pozemek /3 Ostatní plocha Jiná plocha Ostatní plocha Dráha /1 Lesní pozemek Vodní plocha Zamokřená plocha Ostatní plocha Ostatní komunikace /1 Ostatní plocha Jiná plocha /5 Ostatní plocha Jiná plocha

5 Číslo podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 86 Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Jiná plocha Celkem Katastrální území: Hradčany nad Ploučnicí (918423) Číslo Druh pozemku podle KN podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 12/1 Lesní pozemek /1 Lesní pozemek /2 Lesní pozemek Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Lesní pozemek Ostatní plocha Jiná plocha /1 Lesní pozemek /2 Ostatní plocha Jiná plocha Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha dráha /7 Ostatní plocha Jiná plocha /9 Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Ostatní komunikace Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Jiná plocha Lesní pozemek Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Jiná plocha Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Jiná plocha Ostatní plocha silnice /1 Lesní pozemek /1 Vodní plocha Zamokřená plocha Vodní plocha rybník Celkem

6 Katastrální území: Mimoň (695254) Číslo podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 4140 Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo upravené 4182 Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo upravené 4183 Trvalý travní porost Trvalý travní porost Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Neplodná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Zastavěná plocha a nádvoří Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Ostatní komunikace Zastavěná plocha a nádvoří Zahrada Zastavěná plocha a nádvoří /1 Vodní plocha Zamokřená plocha /2 Vodní plocha Zamokřená plocha Orná půda /1 Vodní plocha Zamokřená plocha Trvalý travní porost Lesní pozemek Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo upravené 4283 Trvalý travní porost Celkem Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku PP (viz příloha M1) plocha v ha lesní pozemky 0,7 16,3 OP plocha v ha Způsob pozemku využití vodní plochy 13,1 2,1 zamokřená plocha 0,4 trvalé travní porosty 1,6 orná půda 0,1 rybník nebo nádrž vodní tok 0,1 PP plocha v ha 6

7 ostatní zemědělské 0,4 pozemky ostatní plochy 35,6 4,2 neplodná půda ostatní způsoby využití zastavěné 1,3 plochy a nádvoří plocha celkem 49, ,6 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Natura 2000: 100 % v EVL Horní Ploučnice (CZ ) 1.6 Kategorie IUCN Kategorie IUCN není určena. Navrhovaná kategorie: IV.- Řízená rezervace - Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů. Cílem managementu je zabezpečit a udržovat specifická stadia stanovištní sukcese, potřebná pro ochranu preferované druhové skladby, nebo hmotné přírodní útvary prostřednictvím periodického managementu stanovišť. Tento typ managementu je také používán pro nárůst biodiverzity preferovaných biotických společenstev. 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Navrhujeme uvést pro nově vyhlašovanou přírodní památku následující předmět ochrany: Meandrující neregulovaný tok Ploučnice s navazujícím komplexem mokřadů a populace vzácných druhů organizmů na tato přírodní stanoviště vázané, zejména populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), modráska očkovaného (Phengaris teleius), ohniváčka černočárného (Lycaena dispar), lososa obecného (Salmo salar) a vydry říční (Lutra lutra) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy Přehled, rozloha a podíl zaznamenaných stanovišť v přírodní památce. rozloha komentář [ha] % ,53 11,2 % vnitřně proměnlivé, plošně stabilní, charakteristické pro daný krajinný celek ,36 4,8 % polopřírodní, vysoká hodnota z hlediska ochrany přírody, lokálně velmi ohrožené ,52 39,5 % polopřírodní, podléhá sukcesi, ohroženo eutrofizací a invazemi nepůvodních druhů 91E0* 7,0 14,2 % přírodní, nejpozdější sukcesní stádium výše uvedených 7

8 Kód a název typu přírodního stanoviště: Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: 11,2 % Rozloha stanoviště: 5,53 ha Popis přírodního stanoviště: Stanoviště cévnatých rostlin ve vodních biotopech tekoucích vod. Z vodních rostlin se běžně v PP vyskytují lakušníky (Batrachium fluitans) a hvězdoše (typicky Callitriche hamulata). Tento typ stanoviště je pod vlivem záplavových disturbancí, nicméně při zachování charakteru toku bez regulace lze očekávat jeho přítomnost kontinuální, pouze jeho vnitřní uspořádání (ploha jednotlivých porostů) se bude měnit dle aktuální morfologie koryta. Kód a název typu přírodního stanoviště: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: 4,8 % Rozloha stanoviště: 2,36 ha Popis přírodního stanoviště: Toto stanoviště bývá na vlhkých loukách, které vysychají v průběhu letní přísušků. Typickou dominantou je bezkolenec (Molinia sp.), dále medyňky (Holcus sp.), některé ostřice (Carex sp.) a oligotrofní zástupci lipnicovitých (Agrostis sp., Nardus stricta). Potkávají se zde druhy vlhkých luk a smilkových trávníků. 8

9 Na území PP je výskyt stanoviště v mozaice a v degradovaném stavu v důsledku silně pokročilého stavu sukcese dřevin. Kód a název typu přírodního stanoviště: Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: 39,5 % Rozloha stanoviště: 19,52 ha Popis přírodního stanoviště: Jedná se o velmi rozšířený typ stanoviště, jak je patrné z mapy. Kromě reprezentativních porostů se vyskytuje částo v mozaice. Tento typ stanoviště zahrnuje v PP 2 biotopy: tužebníková lada (podsvaz Filipendulenion) a bylinné lemy nížinných řek. Pro oba jsou typické biomasou bohaté asi 1,5 m vysoké porosty bylin, které mají vegetační optimum v polovině až koncem července. Biomasa zpravidla zůstává na místě, bezlesí je udržováno občasnou disturbancí (záplava, kosení), nicméně rozhodně né pravidelnou nebo snad každoroční. Jedná se o sukcesně nestabilní typ stanoviště, tj. relativně rychle přechází při změně vlivů v jiné biotopy. Zarůstáním zpravidla v některý typ lužního lesa naopak zavedením pravidelného kosení se nejspíš postupně vytvoří vlhká pcháčová louka nebo jiný typ vlhkých luk. Tyto porosty hostí významné druhy zřídka, naopak relativně často podléhají invazím nepůvodních druhů, v PP zejména netýkavce žláznaté (Reynoutria glandulifera). Velkým rizikem pro toto stanovište je celková eutrofizace krajiny což se v rámci území projevuje expanzí kopřivy (Urtica dioica) v obou typech. V krajině nivy tvoří přechodná stanoviště mezi využívanými plochami, mokřadními vrbinami a lesem, bývají využívány jako kryt volně žijícími druhy zvířat. 9

10 Kód a název typu přírodního stanoviště: 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: 14,2 % Rozloha stanoviště: 7,0 ha Popis přírodního stanoviště: Měkké topolovo-vrbové luhy na stanovištích ovlivňovaných vysokou spodní hladinou vody, typické pro aluvia nížinných toků. V porostech se často uplatňují nitrofilní druhy vegetace. V PP jsou omezeny na lemy v bezprostředním okolí toku Ploučnice. 10

11 B. druhy Název druhu modrásek Phengaris teleius očkovaný stupeň aktuální početnost popis biotopu druhu ohrožení nebo vitalita populace v ZCHÚ SO, VU malá kolonie Druh vlhkých nehnojených, extenzivně kosených, krvavcových luk. V rámci komplexů vlhkých luk však preferují sušší výslunná místa chráněná před větrem. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Housenky dokončují vývoj v mraveništích mravenců rodu Myrmica ohniváček Lycaena dsipar černočárný klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia vydra říční Lutra lutra SO zjištěni 3 jedinci, lze očekávat stabilizovanou populaci SO, VU početná populace na celém úseku Ploučnice SO, VU trvalá přítomnost teritoriálních jedinců po celé PP vlhké louky s výskytem šťovíků, imága často na vojtěškových polích Přirozené toky lipanového až parmového pásma s písčitým či štěrkovitým dnem a přirozenými břehy; Téměř všechny typy vodních biotopů od vodních toků po rybníky; na lokalitě vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků 11

12 losos obecný Salmo salar CR Předpokládaný občasný výskyt mladých jedinců migrujících z horní části povodí do moře a obdobně dočasný výskyt dospělých ryb migrujících na trdliště Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období Losos obecný je anadromní druh přizpůsobený k životu ve sladké i slané vodě. První dva roky života tráví mladí lososi, strdlice, v tocích a poté táhnou do moře, kde také většinou po dvou letech dospívají. K rozmnožování táhnou dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. Při tření jsou jikry kladeny mezi štěrk do rýhovitých jam, které ryby po nakladení jiker opět pohyby těla zakrývají štěrkem. Do řek se navrací maximálně pětkrát Modrásek očkovaný Phengaris teleius byl na vlhké louce na pravém břehu Ploučnice 0,5 km východně od osady Boreček (1 ex.). Druh je negativně ovlivněn oběma extrémy při obhospodařování luk. V případě dlouhodobé absence péče dochází k sukcesi směrem k tužebníkovým ladům a dalším fázím, kdy dochází k vymizení živné rostliny. Při příliš intenzivním hospodaření a především nevhodném načasování a provedení seče naopak může docházet k likvidaci vývojových stádií modrásků na rostlinách živné rostliny. Příliš intenzivní a/nebo nevhodně provedený management má rychlejší a závažnější negativní důsledky než absence managementu. Ohniváček černočárný Lycaena dispar se v současnosti šíří z Moravy do Čech. Ještě na přelomu tisíciletí se v Čechách nevyskytoval (Beneš et al. 2002), později se rozšířil do východního Polabí. Nálezy na Českolipsku jsou nové a svědčí o pokračování expanze ohniváčka severozápadním směrem. V území byli celkem tři jedinci zaznamenáni na shodných lokalitách jako modrásek očkovaný (viz výše). Klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia se v lokalitě vyskytuje na celém úseku toku Ploučnice. Populace je v oblasti dlouhodobě mapována a monitorována a patří k nejsilnějším v ČR. Losos obecný Salmo salar je vysazován v rámci repatriačního programu ve stádiu plůdku do Ještědského potoka coby jedné ze tří lokalit v České republice. Území PP druh využívá jako jediný migrační koridor při poproudovém tahu (Ploučnice). Teoreticky budou v budoucnu moci tokem Ploučnice migrovat i dospělí lososi na trdliště, ale historická data o výskytu druhu tuto teorii nepodporují. Vydra říční Lutra lutra na lokalitě obývá celý úsek toku Ploučnice, charakter lokality (absence mostů) však znesnadňuje provedení monitoringu, který je založen právě na mapování pobytových znaků vyder na křížení toků a mostů. 12

13 Výskyt modráska očkovaného Phengaris teleius a ohniváčka černočárného Lycaena dispar v přírodní památce C. Útvary neživé přírody útvar geologické podloží popis výskytu útvaru meandrující tok Ploučnice kvartérní náplavy Přirozený, bohatě meandrující tok menší říčky protékající plochou nivou, břehy místy boční erozí stržené, lokálně menší plošky písčitých náplavů. V minulosti (polovina 20. století) s řídkým lemem dřevin, který je v současnosti prakticky kontinuální po obou březích. niva Ploučnice kvartérní náplavy cca 0,1-0,3 km široká plochá říční niva vyplněná kvartérními sedimenty, v minulosti zde převažovaly nelesní společesntva obhospodařovaná pravděpodoobně lučním hospodařením, dnes bez hospodaření a v pokročilé fázi vegetační sukcese 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Předmětem ochrany EVL Horní Ploučnice je podle nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ochrana typů přírodních stanovišť: 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 13

14 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací typu Ranunculion fluitansis a Callitricho-Batrachion 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caerulae) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpinského stupně 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* Rašelinný les 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a populace: - vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana), - klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), - přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria), - modráska bahenního (Phengaris nausithous), - modráska očkovaného (Phengaris teleius), - lososa obecného (Salmo salar) - vydry říční (Lutra lutra). Stanoviště 2330, 3150, 7140, 91D0* a druhy vrkoč bažinný, modrásek bahenní a přástevník kostivalový nebyly na území navržené přírodní památky zjištěny. 1.9 Cíl ochrany Zachování přirozeně meandrujícího toku Ploučnice a mokřadních a lučních stanovišť s cennými rostlinnými a živočišnými společenstvy v navazující nivě, zejména podpora životaschopné rozmnožující se populace modráska očkovaného Phengaris teleius, ohniváčka černočárného Lycaena dispar, klínatky rohaté Ophiogomphus cecilia, zachování trvalého výskytu vydry říční Lutra lutra, zachování podmínek prostředí pro dlouhodobý výskyt všech druhů živočichů včetně zachování migrační prostupnosti pro lososa obecného Salmo salar. Základním přístupem v péči o lokalitu musí být snaha o důslednou ochranu toku, především vyloučení technických zásahů v korytě. V terestrické části je klíčové nastavit vhodnou péči o luční společenstva a přistoupit k obnově luk na dlouhodobě neobhodpodařovaných plochách s dosud převládající travinobylinnou vegetací. Pro období nejsou navrhována žádná opatření na plochách zarostlých náletovými dřevinami. Strategii péče o tyto pozemky navrhujeme posoudit při přípravě plánu péče pro další dekádu s ohledem na vývoj v území na základě předkládaného plánu péče. Lesní porosty mají marginální význam pro předměty ochrany v PP. Je možné standardní hospodářské využívání lesů s doporučeným využitím extenzivnějších prvků. 14

15 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Lokalitu tvoří niva Ploučnice mezi Borečkem a ústím Ploužnického potoka (viz příloha M1). Biogeografie: Dle biogeografického členění České republiky (Culek 1996) je území zařazeno do Ralského bioregionu Geomorfologie, geologie a pedologie: Z hlediska geomorfologického členění náleží niva Ploučnice mezi Borečkem a Mimoní k okrsku Zákupská pahorkatina. Geologické podloží je tvořeno čtvrtohorními sedimenty. Řeka protéká Zakupskou pahorkatinou s pestrým strukturně denudačním reliéfem. Pedologicky nivu tvoří fluvické gleje. Klima: Území spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT9. Fytogeografická charakteristika: Přírodní památka se nachází v mezofytiku ve fytogeografickém okrese Českolipská kotlina, fytogeografický obvod Českomor. M. Potenciální přirozená vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-quercetum, Abieti-Quercetum) a v menší míře také brusinková borová doubrava (asociace Vaccinio vitis idaeae Quercetum). Charakteristika lokality: Niva Ploučnice je charakteristická bohatě meandrujícím tokem s četnými náplavy, obklopeným slepými rameny, tůněmi, loukami mokřadními křovinami a olšinami. Louky jsou různého typu v souvislosti s vlhkostními podmínkami a managementem, často degradované v důsledku absence hospodaření. Povodí Ploučnice je z hydrologického hlediska srážkově nadprůměrné, čemuž odpovídají průtoky v tocích. Ploučnice pramení na JZ svahu Ještědu (1 012 m) v nadmořské výšce 654 m. Ústí zprava do Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m. Plocha povodí činí 1 193,9 km2. Délka toku je 106,2 km. Od městečka Osečná teče západním směrem přes Mimoň, Českou Lípu do Děčína. Pod Českou Lípou vtéká do Verneřického středohoří, kde vytváří hlubší údolí. Horní a střední tok meandruje v lukách. Dolní tok pod Žandovem se zařezává do hlubokého údolí. Koryto je balvanité s četnými peřejemi a velkým počtem jezů. Směrem k novému mostu u Borečku je to nejprve potok o šířce 3 m. V úseku od Stráže pod Ralskem po Mimoň je tok regulován v souvislosti s těžbou uranu. Po soutoku s Panenským potokem se Ploučnice stává řekou o šířce 10 m, která protéká v plochém údolí v širokých lukách. Pod Mimoní byla v naplaveninách zjištěna radioaktivní kontaminace z těžby uranu. Průtokové poměry Profil Q a Q 1 Q 20 Q 100 Ploučnice Mimoň 2, Přírodní památka je významnou mokřadní lokalitou s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z obojživelníků se zde vyskytuje rosnička zelená Hyla arborea, skokan 15

16 skřehotavý Rana ridibunda, skokan štíhlý Rana dalmatina, skokan hnědý Rana temporaria a ropucha obecná Bufo bufo. Z plazů se vyskytují slepýš křehký Anguis fragilis, užovka obojková Natrix natrix a zmije obecná Vipera berus. Z pohledu stanovišť rybích společenstev v dolním toku Ploučnice dominují jelec tloušť (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun říční (Perca fluviatilis). Početný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojediněle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybáři do toku vedle jelce tlouště a okouna říčního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a dokonce i místně nepůvodní ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus). V celém toku Ploučnice žije málo početná populace mihule potoční (Lampetra planeri). Při orientačním průzkumu ptáků zde bylo zaznamenáno 43 druhů, z toho šest druhů je zvláště chráněných. Vzhledem k absenci větších vodních ploch v EVL zde téměř chybí typicky vodní druhy (vyjma ptáků vázaných na toky) a převažují luční druhy a ptáci křovin a remízů. K nejvýznamnějším druhům nivy v okolí Ploučnice patří bekasina otavní Gallinago gallinago a ledňáček říční Alcedo atthis. Hojní jsou cvrčilka zelená Locustella naevia a cvrčilka říční Locustella fluviatilis. Z vážek jsou typickými druhy klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia, která se vyskytuje na celém toku Ploučnice, další reofilní druhy jsou klínatka obecná Gomphus vulgatissimus, páskovec kroužkovaný Cordulegaster boltonii, motýlice lesklá Calopteryx splendens a motýlice obecná Calopteryx virgo. Průzkum denních motýlů potvrdil výskyt nejméně 35 druhů. K nejvýznamnějším patří modráskovití vlhkých luk, které jsou předmětem ochrany lokality modrásek očkovaný Phengaris teleius a ohniváček černočárný Lycaena dispar. Faunisticky zajímavý je také hojný výskyt soumračníka černohnědého Heteropterus morpheus. Tento druh se na našem území vyskytuje v panonské oblasti a malý areál má také v severních Čechách včetně Českolipska. Obývá vlhké louky v nivě Ploučnice a často je jedním z mála druhů, které můžeme zastihnout na vysokých ruderalizovaných loukách, jež nejsou dlouhodobě obhospodařovány. Celkem bylo v území zaznamenáno 289 druhů cévnatých rostlin. Z toho dva druhy jsou chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb. Červený seznam rostlin ČR zmiňuje 9 z nalezených druhů: čtyři jako ohrožené, ostatní jako druhy vyžadující další pozornost z důvodu jejich aktuálního úbytku nebo z důvodu nízké prozkoumanosti jejich rozšíření a ekologie. Pro říční úval je vždy typická složitá mozaika různých vegetačních jednotek v závislosti na stupni jejího využívání. V případě Ploučnice jde ze dvou třetin o sekundární nelesní vegetaci v různém stádiu sukcese od původních luk přes relativně druhově chudší lada až po první stádia lužních lesů. Tekoucí vody osídluje vegetace vodních makrofyt asociace Batrachio-Callitrichetum hamulatae. Z luční vegetace se můžeme setkat s opuštěnými psárkovými loukami (svazu Alopecurion) s charakteristickým řídkým rozšířením nivních prvků jako rozrazil dlouholistý (Pseudolisimachion maritimum), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum) nebo šťovíkem vodním (Rumex aquaticus). Na vyšších lavicích a terasách potom s vegetací bezkolencových luk (svaz Molinion). Opuštěné vlhké psárkové a pcháčové louky pod vlivem pravidelných záplav vytváří několik typů ladních společenstev. Typické jsou v nejvlhčích partiích luk ostřicové porosty svazu Magnocaricion, případně na březích a náplavech obdoba poříčních rákosin typu Phalaridion s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) které v eutrofních polohách přechází do rákosin s dominantním 16

17 zblochanem (Glyceria maxima) a rákosem (Phragmites australis). Méně často přeplavované plochy potom obsazují společenstva, která odpovídají vlhkým ladům s tužebníkem (podsvazu Filipendulenion), které však rovněž ustupují expanzi rákosu a často i přeměně v ruderální porosty s dominancí kopřivy nebo invazních rostlin jako např. zlatobýlu. Krajinnou mozaiku doplňují poříční vrbiny (keřové i stromové) a mokřadní i eutrofní lužní olšiny a ostatní typy lesních porostů v drobných okrajových segmentech. Mokřadní olšiny (as. Calamagrostio canescentis-alnetum, Carici acutiformis-alnetum) jsou vázány na trvale zamokřené terénní deprese s více či méně stagnující podzemní vodou. Ve stromovém patře převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v bylinném patře druhy vysokých ostřic, violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), přeslička bahenní (Equisetum palustre), výjimečně rašeliník (Sphagnum sp.). Údolní jasanovo-olšové luhy tvoří břehový doprovod toku Ploučnice a vzácně v rozšířených částech přecházejí do rašelinných olšin s bohatším bylinným podrostem. V malé míře jsou zastoupeny svahové dubohabřiny (sv. Carpinion) s převahou habru (Carpinus betulus), dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata) s lískou obecnou (Corylus avellana) a hlohem (Crataegus sp.) v keřovém patře. Maloplošně jsou na svazích nivy zastoupeny acidofilní a borové doubravy s dubem letním (Quercus robur), krušinou olšovou (Frangula alnus), břízou bělokorou (Betula pendula), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) v podrostu s druhy: metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava ovčí (Festuca ovina), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), místy i vřesem obecným (Calluna vulgaris) a brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), u vlhčích typů doubrav s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). Seznam a rozloha zaznamenaných biotopů: biotop ploc ha [ha] K1 Mokřadní vrbiny 3,6 K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů 1,0 L1 Mokřadní olšiny 0,25 L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 1,1 L7.1 Suché acidofilní doubravy 0,03 L7.2 Vlhké acidofilní doubravy 0,03 L7.3 Subkontinentální borové doubravy 0,3 M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod 4,7 M1.4 Říční rákosiny 0,7 M1.5 Pobřežní vegetace potoků 0,1 M6 Bahnité říční náplavy 0,02 S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 0,02 T1.5 Vlhké pcháčové louky 1,5 T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd 0,01 V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přirozeným nebo přírodně blízkým charakterem dna a břehu V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta X Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem 0,05 0,17 0,12 2,5 Mozaika biotopů 31,6 K1 Mokřadní vrbiny 1,5 L1 Mokřadní olšiny 0,9 L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 5,5 L5.4 Acidofilní bučiny 0,02 L7.2 Vlhké acidofilní doubravy 1,0 M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod 2,4 M1.7 Vegetace vysokých ostřic 2,8 T1.5 Vlhké pcháčové louky 1,9 T1.6 Tužebníková lada 10,5 T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky 1,0 V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod 0,2 V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt X Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem 3,2 0,6 17

18 Přehled zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin Vzhledem ke skutečnosti, že seznam zvláště chráněných druhů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, je zastaralý a neodráží skutečné priority druhové ochrany, jsou uvedeny také druhy zařazené do Červených seznamů zpracované pro příslušné skupiny. Pro rostliny je použit zdroj Procházka 2001, pro bezobratlé Farkač et al a pro obratlovce Plesník et al název druhu kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Druhy uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ popis biotopu druhu, další poznámky Živočichové mihule potoční Lampetra planeri KO, EN tisíce jedinců jelec jesen Leuciscus idus rosnička zelená Hyla arborea skokan skřehotavý Rana ridibunda O, VU stovky až tisíce jedinců SO, NT KO, NT neznámá neznámá toky s jemnými sedimenty (se zastoupením organického detritu) a štěrkovými lavicemi v proudných úsecích tišiny a mírné proudy s hlubší vodou, v EVL se přirozeně rozmnožuje a je také vysazován Upřednostňuje otevřená, osluněná stanoviště v blízkosti drobných a středně velkých vodních nádrží s přiléhajícími lučními biotopy a roztroušenými porosty dřevin.. pomalu tekoucí a stojaté vody, převážně v nižších polohách. Obývá širokou škálu biotopů, často se vyskytuje ve velkých rybnících, řekách, kanálech a jezerech. skokan štíhlý Rana dalmatina SO, NT neznámá kulturní krajina v nížinách a pahorkatinách, rozmnožuje se v menších a středních nádržích ropucha obecná Bufo bufo slepýš křehký Anguis fragilis užovka obojková Natrix natrix zmije obecná Vipera berus ostříž lesní Falco subbuteo bekasina otavní Gallinago gallinago ledňáček říční Alcedo atthis vlaštovka obecná Hirundo rustica lejsek šedý Muscicapa striata O, LC neznámá nejrůznější (spíše menší) vodní nádrže SO, LC neznámá všudypřítomný druh, otevřená krajina i lesy O, LC neznámá okolí vod, stojatých i tekoucích KO, VU neznámá vlhké louky, prosluněné okraje lesů SO, EN SO, EN lokalita je lovištěm jednoho páru, přímo v PP nehnízdí neznámá rozptýlený výskyt většinou v mozaikovité krajině, kde se střídá bezlesí s menšími lesními celky, často se vyskytuje poblíž větších koncentrací vlaštovkovitých ptáků podmáčené louky a rašeliniště SO, VU neznámá okolí tekoucích i stojatých vod O, LC lokalita je lovištěm jedinců hnízdích na budovách v okolí PP otevřená krajina, synantropní druh O, LC neznámá světlé lesy, parky a zahrady, často synantropně 18

19 název druhu vydra říční Lutra lutra klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia modrásek očkovaný Phengaris teleius ohniváček černočárný Lycaena dispar zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta Rostliny vachta trojlistá, Menyanthes trifoliata kapradiník bahenní Thelypteris palustris Živočichové losos obecný Salmo salar skokan hnědý Rana temporaria strakapoud malý Dendrocopos minor klínatka obecná Gomphus vulgatissimus Rostliny bříza pýřitá Betula pubescens bublinatka jižní Utricularia australis lakušník štítnatý Batrachium peltatum okřehek trojbrázdý Lemna trisulca kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO, VU SO, VU SO, VU SO O aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ trvalá přítomnost teritoriálních jedinců, výskyt zaznamenán na 31 ze 60 kontrolovaných míst, osídleny jsou jak vlastní tok Ploučnice tak Panenský i Ještědský potok stabilní a velmi početná populace, zejména v dolní části Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou zjištěny dvě kolonie, nízká početnost v důsledku nevhodné péče o luční porosty neznámý, v roce 2010 pozorovány 3 ex. neznámá O, C3 stovky až tisíce O, C3 25m2 CR LC VU VU C4a popis biotopu druhu, další poznámky Druhy uvedené v Červených seznamech neznámá neznámá neznámá stabilní populace v Ploučnici, výskyty známy od Novin pod Ralskem po Českou Lípu několik málo kusů téměř všechny typy vodních biotopů od vodních toků po rybníky; na lokalitě vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků přirozené toky lipanového až parmového pásma s písčitým či štěrkovitým dnem a přirozenými břehy; vlhčí louky s výskytem krvavce totenu (Sanquisorba officinalis) vlhké louky, ruderály a dlaší biotopy s výskytem šťovíků Rumex sp., živné rostliny larev. Imaga s oblibou vyhledávají vojtěšková pole. otevřená krajina, v minulosti velmi vzácný, dnes intenzivně se šířící a všudypřítomný druh vlhké pcháčové a rašelinící louky; ohroženo expanzí rákosu a zarostením olšinou (i když vachta může dlouho vytrvat ve sterilní formě v rámci rákosového porostu.) v olšině anadromní druh přizpůsobený k životu ve sladké i slané vodě. První dva roky života tráví strdlice, v tocích a poté táhnou do moře. K rozmnožování táhnou dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. Trdlišti jsou mělké štěrkovité úseky s dobře okysličenou vodou. druh pahorkatin a nižších hor, rozmnožuje se především v menších nádržích a kalužích, v terestrické fázi většinou v lesních porostech typickým biotopem jsou porosty měkkých dřevin (vrbiny, topoly) v aluviích toků a březiny reofilní druh, meandrující, přírodě blízké řeky Niva Ploučnice Boreček-Mimoň, rašelinné březiny, olšiny C4a desítky Niva Ploučnice Boreček-Mimoň C4b porost 5 m2 Niva Ploučnice Boreček-Mimoň, mrtvé rameno C3 tisíce stojaté vody mrtvého ramene; N 50 40' 46,063", E 14 34' 15,11"; 19

20 název druhu ostřice latnatá Carex paniculata sítina ostrokvětá Juncus acutiflorus vrbovka bahenní Epilobium palustre kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ popis biotopu druhu, další poznámky C4a desítky mokřady, olšiny, okraje vodních nádrží C3 desítky až stovky Niva Ploučnice Boreček-Mimoň, C4a stovky Niva Ploučnice Boreček-Mimoň, 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Nejsou známy žádné dosud realizované projekty ani zásahy v tomto území motivované ochranou přírody. b) lesní hospodářství Lesní pozemky zaujímají v PP necelý 1 ha. Lesní hospodaření má na stav území zcela marginální význam. c) zemědělské hospodaření V minulosti byla niva Ploučnice obhodpodařována lukařením (viz příloha M4). V současné době vlivem sukcesního vývoje ladem ponechaných ploch dochází ke snížení druhové pestrosti především u vlhkých luk. Velká část původně obhospodařovaných luk v nivě Ploučnice není kosena ani spásána, což zapříčiňuje pronikání invazních a expanzivních druhů a pozvolné zarůstání tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), třtinou šedavou (Calamagrostis canescens), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), ostřicí štíhlou (Carex acuta), rákosem obecným (Phragmites australis), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a v neposlední řadě rychle se rozrůstajícími vrbami a olší na vlhčích plochách. d) rybníkářství Na území EVL nejsou žádné rybníky. e) myslivost Území PP spadá do dvou honiteb: Ralsko (č , uživatel Vojenské lesy a statky, s.p.) a Ploužnice (č ). Myslivost nemá výrazně negativní vliv na chráněné území ani populace druhů předmětu ochrany, lokálně negativně se projevuje pouze zřizování krmišť poblíž posedů, protože organický materiál, který je zde aplikován, je zdrojem živin a způsobuje ruderalizaci okolí. Tento vliv je ale bodový a v celkovém hodnocení vzhledem k rozloze lokality nepříliš významný. f) rybářství Podle výsledků ichtyologického průzkumu z let 2009 a 2010 a podle rybářských statistik je možné kvalitativně popsat složení rybího společenstva v PP: v toku Ploučnice dominují jelec tloušť 20

21 (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun říční (Perca fluviatilis). Početný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojediněle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybáři do toku vedle jelce tlouště a okouna říčního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a místně nepůvodní ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus). g) rekreace a sport Území je pro rekreační a sportovní aktivity využíváno okrajovým způsobem, který nemá vliv na území ani žádný z předmětů ochrany (občasné sjíždění Ploučnice na lodích). h) těžba nerostných surovin Na území PP nezasahuje žádný dobývací prostor ani vymezené ložisko nrostných surovin. i) jiné způsoby využívání Nejsou známy. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru Mimoň byl schválen dne Územně plánovací dokumentace obce Ralsko není dosud schválena. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lesní hospodářský celek / LHO Česká Lípa zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 0,1277 obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl (%) typů (SLT) (ha) 2S svěží buková doubrava dbz8 hb1 bo1 br lp jv js jl 0,1 Celkem 0,1 100 % Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Ploučnice Číslo hydrologického pořadí

22 Úsek dotčený ochranou (řkm od do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán Kaprová voda Stupeň Mimoň Povodí Ohře, s.p. Severočeský územní svaz ČRS PLOUČNICE 5A Podle materiálů KÚ Libereckého kraje je pro revír Panenský potok 1 platný hospodářský plán MZe z roku Základní údaje o nelesních pozemcích Niva byla v minulosti komplexně zemědělsky využívaná především pro lukaření a pastvu. Lesy i roztroušené dřeviny byly omezeny pouze na velmi drobné fragmenty a tvořily také lemy řeky Ploučnice (mapy v příloze M4). Po útlumu hospodaření v druhé polovině minulého století se charakter vegetace začal měnit v důsledku vegetační sukcese. V současnosti jsou značné části lokality zarostlé mozaikou porostů v pokročilé fázi sukcese, velmi často eutrofizované a ruderalizované (mokřadní křoviny, nálety bříz, osik a olší, rákosiny a degradované vlhké louky). Dílčí plocha 1 koryto Ploučnice s navazujícím lemem mokřadních olšin a sukcesně velmi pokročilých ruderalizovaných vlhkých luk s dominantním rákosem. Dílčí plocha 2 tužebníková lada s výskytem Lysimachia vulgaris, Geranium palustre, Angelica sylvestris, Thalictrum lucidum, Pseudolysimachion maritimum, zarůstá vrbami a olšemi. Dílčí plocha 3 vlhké louky s dominantním Filipendula ulmaria. Dílčí plocha 4 degradující vlhká pcháčová louka. Dílčí plocha 5 degradované vlhké louky s dominantním Phalaris arundinace, jižní část ruderalizovaná.. Dílčí plocha 6 rozsáhlá mozaika vysokých vlhkých luk, v jižní části monotónní porosty Phalaris arundinacea, Calamagrostis canescens a Carex gracilis, málo květnatá. Severní část je druhově poměrně pestrý porost s výskytem Filipendula ulmaria, Geranium palustre, Angelica sylvestris, Lythrum salicaria, Pseudolysimachion maritimum. Dílčí plocha 7 koryto Ploučnice s navazující mozaikou porostů mokřadních vrbin a olšin degradovaných vlhkých luk. a Dílčí plocha 8 ruderalizovaná tužebníková lada místy zarůstající Impatiens glandulifera. Dílčí plocha 9 ruderalizovaná tužebníková lada. Dílčí plocha 10 vysoká neobhospodařovaná tužebníková lada, lokálně hojné jsou Thalictrum lucidum, Scirpus sylvaticus, Lythrum salicaria, Lysimachia vulgaris. Dílčí plocha 11 degradované mokřadní louky podél soutoku Ploučnice a Ploužnického potoka, dominantní porosty Phragmites communis, Glyceria maxima, Phalaris arundinacea. 22

23 Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území je nově vyhlašované, nejsou známy žádné projekty ani ochranářská opatření zde realizované. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody na lokalitě je ochrana evropsky významných druhů živočichů a evropsky významných stanovišť. Nepředpokládá se, že by mohlo dojít ke kolizi s jinými význačnými společenstvy či druhy živočichů a rostlin. 23

24 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy (HS) Číslo směrnice Kategorie lesa 24 (25) les zvláštního určení Soubory lesních typů 1S 2S 2O Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa základní meliorační a zpevňující ostatní viz vlastní PP = přirozená DS DB,DBZ,BK,HB,LP,JV,JS,JL,JD,TR,BRK,BB Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C listnaté dřeviny přirozené DS porosty s nevhodnou DS Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 140-f Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob výběrný, podrostní násečný až maloplošně holosečný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty udržení porostu s příznivým přeměna na porost s přirozeným druhovým složením druhovým složením Způsob obnovy a obnovní postup maximálně využít přirozenou obnovu; přirozená obnova maloplošnými okrajovými, pruhovými i skupinovými clonnými sečemi, včas uvolnit nárosty. Při umělé obnově náseky, vyloučit holé seče; vždy ponechat výmladky náseky do šíře výšky stromu; podsadbami cílových dřevin v skupinách měnit na cílovou druhovou skladbu; předčasný počátek obnovy Péče o nálety, nárosty a kultury: ochrana proti buřeni ožínáním, ochrana listnáčů proti zvěři (individuální, oplocení kultur) Výchova porostů: Podpora diferencované vertikální struktury porostů neutrální zásahy s negativním prvořadá je likvidace cizokrajných výběrem; a stanovištně nevhodných dřevin postupně odstraňovat stanovištně nevhodné a cizokrajné dřeviny Opatření ochrany lesa vyloučit použití chemických prostředků; ochrana proti suchu maloplošnými těžebními prvky Provádění nahodilých těžeb Doporučené technologie Poznámka Na vhodných místech ponechání přestárlých skupin stromů pro zlepšení vertikální struktury porostů a jejich přírodě bližšího vzhledu. V porostu ponechat 5-10 % maximální tabulkové zásoby na daném stanovišti k zetlení (druhy přirozené DS). 24

25 b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Tok Ploučnice Pro efektivní ochranu toku Ploučnice v rámci PP je klíčová dobrá komunikace s Povodím Labe, s.p. a Českým rybářským svazem, na jejichž spolupráci bude záviset úspěšnost ochrany lososa obecného a také vydry říční a klínatky rohaté. Technické úpravy koryta (zahlubování, zpevňování, narovnávání) na aktuálně neregulovaných částech toku musejí být vyloučeny, zejména jedná-li se o zásah do dna. Doporučeno je také neprovádět zásahy do břehových porostů (kácení) v případech, kdy dřeviny zabraňují významným splachům do toku. Místně je doporučeno ponechávat v toku mrtvé dřevo. Z hlediska kvality vody je rozhodující zvyšování úrovně čištění odpadních vod v přilehlých sídlech a podnicích v souladu s územními plány a kontrola vypouštěných odpadních vod. c) péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice péče o nelesní plochy Zásady péče o stanoviště Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion Typ managementu Vhodný interval - Minimální interval - Prac. nástroj / hosp. zvíře - Kalendář pro management - bez managementu Upřesňující podmínky zachovat záplavový režim nivy a morfologii koryta Zásady péče o stanoviště Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Sečení s odklizením zelené píce (sečení se sušením píce a odvozem sena, sečení s pálením sena, pastva) 1x/rok seč, 1x/2 roky pastva 1x/rok seč, 1x/2 roky pastva ruční nástroje, samohybná lehká technika červenec až polovina srpna, méně vhodně druhá půle června až začátek září Upřesňující podmínky v tomto případě je nejvhodnější balkánský způsob hospodaření extenzivní seč a pastva, každoročně v odlišných dílech lokality pálení nasbíraného sena je možné na úsecích opanovaných expanzivními druhy je třeba dbát na co nejvyšší mozaikovitost hospodaření Zásady péče o stanoviště Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Sečení s odklizením zelené píce (sečení s pálením sena,odstraňování náletu mechanicky) 1x/3-5 let seč, 1x/10 let nálet 1x/10 let seč+nálet ruční nástroje nebo lehká technika 25

26 Kalendář pro management Upřesňující podmínky ideálně srpen až září, méně vhodně červenec až říjen Konkrétní intenzita i rozsah hospodaření záleží na stavu konkrétní lokality tužebníková lada jsou sukcesním mezistavem pcháčových luk a luhů. Je třeba udržovat rovnováhu mezi frekvencemi zásahu (sečí, vyřezávání dřevin) a ochuzením lokality v důsledku dominance několika konkurenčně silných druhů (Scirpus sylvaticus, Fillipendula ulmaria). Je třeba dbát na časoprostorovou stochasticitu a nezasahovat na celé lokalitě najednou. Péče o dřeviny: Na území PP a navrhované přírodní památky se kromě lesních pozemků nacházejí sukcesí vzniklé remízy, křoviny a stromové porosty charakteru lesa. Pro období platnosti plánu péče nejsou navrhovány žádné zásahy týkající se dřevin, prioritou je zlepšit stav luk. Péče o louky: Obnova ruderalizovaných luk Silně zruderalizované louky s terestrickým rákosem, chrasticí, kopřivami a dalšími nitrofilními druhy kosit dvakrát ročně do obnovy stanovištně původního nedegradovaného lučního typu. Způsob seče není omezen, při každé seči je třeba ponechat 20 % rozlohy nepokosené, tato část bude pokosena při další seči. Je nutné sledovat vegetační změny na dílčí ploše a po dosažení cílového stavu seč upravit tak, aby respektovala zájmy ochrany bezobratlých (snížení počtu sečí, změna způsobu seče mozaikové či pásové seče). Ostatní typy luk Kosit jednou ročně, termín seče není omezen. V odůvodněných případech může kosení probíhat dvakrát ročně, klíčové je ale aplikování pásové seče. Společné zásady pro všechny typy sečí Odvoz biomasy posekaná hmota musí být z území PP odstraněna, jinak se stává zdrojem živin a ohniskem ruderalizace lokality. Typ mechanizace vlhké a podmáčené louky je žádoucí kosit lehkou mechanizací, ostatní typy luk je možno kosit i těžkou mechanizací. Nevhodné a pro bezobratlé velmi negativní je používání bubnových sekaček. Žádoucí je používání lištových sekaček s výše nastavenou lištou, především na loukách s výskytem modrásků r. Phengaris. Housenky těchto druhů v druhé fázi vývoje žijí v hnízdech mravenců r. Myrmica, jejichž hnízda nízko nastavená lišta sekačky poškozuje. V případě zjištění teritoriálního chování chřástala polního Crex crex na konkrétní louce, je vhodné její seč posunout na období od poloviny září při zachování výše uvedených zásad nekosení celé plochy najednou. d) péče o rostliny Botanická diversita je dost vysoká prakticky na celém území. Zásadní pro její udržení je několik bazálních pravidel, která by nikdy neměly být překročena: na opuštěných slatinných a bezkolencových loukách je třeba urychleně navrátit hospodaření 26

27 na cenných lučních komplexech nesmí být prováděno intenzivní hospodaření, seč a pastva by měly být ploškovité a stochastické v čase i prostoru (při seči by mělo být ponecháno minimálně 10% porostu ladem a posečeno až při otavě); tento typ hospodaření je vhodný mimo jiné i pro druhy kontinentálních zaplavovaných luk je velmi vhodné monitorovat šíření invazních druhů, zde hlavně netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera). Její porosty lze teoreticky odstranit dlouhodobým sečením za květu populace přibližně v druhé polovině léta. e) péče o živočichy Péče o stanoviště a populace většiny živočišných druhů bude zajištěna managementovými postupy popsanými ve výše uvedených kapitolách Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Vzhledem k marginálnímu zastoupení lesů v PP nejsou konkrétní návrhy hospodaření vztažené na jednotlivé porostní skupiny uváděny. Hospodaření bude probíhat podle rámcových směrnic (viz kap a). b) nelesní pozemky Výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo navrhované přírodní památky je navrženo jako 50 m široký pás navazují vně na hranice přírodní památky. Pro ochranné pásmo není navrhováno žádné opatření. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Jedná se o nově vzniklé ZCHÚ. Hranice území jsou vedeny převážně po hranicích parcel. V místech, kde hranice nevede po prvcích, jež jsou v terénu jednoznačně identifikovatelné je nutné hranice geodeticky zaměřit, stabilizovat hraničníky v lomových bodech. Hranici je třeba v souladu vyhláškou č. 64/2011 Sb. po celém obvodu vymezit pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem ČR a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a současně tabulí s textem evropsky významná lokalita. V průběhu platnosti plánu péče je nutné sledovat stav tabulí a pruhového značení a podle potřeby je obnovovat. Návrh na umístění tabulí je uveden v příloze M Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Bližší ochranné podmínky (činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny) jsou navrženy takto: Jen se souhlasem místně příslušného orgánu ochrany přírody lze v území: 1) provádět opevnění břehů nebo zásahy do vodního toku s výjimkou nezbytných zásahů, prováděných správcem toku pro udržení průtočnosti koryta, které byly nejméně 15 dnů předem oznámeny orgánu ochrany přírody 27

28 2) provádět činnosti vyvolávající změnu ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla změnit stav biotopů druhů, pro které je chráněné území vyhlášeno 3) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití, 4) zřizovat nová tábořiště a kempy, 5) zřizovat skládky jakýchkoli materiálů, a to i přechodné, 6) umísťovat nová zařízení k přikrmování zvěře, 7) hnojit pozemky nebo/a používat biocidy, Komentáře k bližším ochranným podmínkám Bod 2 jedná se zejména o odvodňování území nově budovanými odvodňovacími kanály Bod 3 převod pozemků na stavební či jiné využití, které by bylo v rozporu se zájmy předmětů ochrany. Bod 4 vytváření případných nových turistických zařízení musí být posuzováno individuálně s ohledem na konkrétní lokalizaci a možné dopady na biotu území. Bod 5 jakékoliv skládky by měly být zcela zakázány. Bod 6 je nutné posuzovat podle umístění a dopadu na biotu v rámci PP. Bod 7 hnojení by nevhodně zvyšovalo trofii území; používání biocidů v mokřadním prostředí by mohlo ohrozit předměty ochrany území. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Rekreační ani sportovní využívání přírodní památku nikterak neovlivňuje a nepředpokládá se ani změna tohoto stavu. Z těchto důvodů není navrhována žádná regulace uvedených aktivit. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území by bylo vhodné instalovat naučný panel pro veřejnost s informacemi o přírodovědných hodnotách chráněného území, důvodech ochrany a managementových postupech. Vhodné místo pro instalaci tabule vyznačena v příloze M Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučujeme monitorovat vliv péče prováděné podle plánu péče na populace druhů předmětu ochrany. Vhodný interval monitoringu jsou 3 roky. V případě lososa obecného je možno čerpat data z probíhajícího repatriačního programu. Monitoring vlivu péče na stanoviště doporučujeme realizovat vegetačním mapováním plochy PP dle závazné metodiky AOPK ČR. Mapování doporučujeme realizovat s frekvencí 1x10 let. Všechny zásahy provedené podle plánu péče je nutné odborně zdokumentovat a evidovat v rezervační knize ZCHÚ a v Ústředním seznamu ochrany přírody. Evidence managementových opatření je nezbytným podkladem pro vyhodnocování účinnosti provedených zásahů a jejich případné úpravě. 28

29 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) ,- Jednorázové a časově omezené zásahy Zaměření ZCHÚ a vyhotovení záznamu podrobného měření změn 1 Pruhové značení hranic 7 500,- Instalace informační tabule ,- Označení území cedulemi se státním znakem (4 ks) 8 000,- Zpracování nového plánu péče ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Opakované zásahy Kosení luk , ,- Monitoring modrásků r. Phengaris a ohniváčka 5 000, ,- černočárného Monitoring klínatky rohaté , ,- Monitoring vydry říční 5 000, ,- Opakované zásahy celkem (Kč) ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- 1 Uvažována je hranice navrhované přírodní památky, která nevede po v terénu jasně identifikovatelných liniích v celkové délce cca m 2 Uveden je maximalistický scénář kosení dílčích ploch č. 2, 3, 4, 5, 6 (jižních 5 ha) a 10 vše dvakrát ročně, plochy č. 6 severní 3 ha jednou ročně a ploch č. 8 a 9 každý rok 1/3 rozlohy dle podmínek daných Přílohou T2 v případě, že bude financováno orgány ochrany přírody. Uvažováno je kosení lehkou mechanizací při nákladech ,- Kč/ha. Pokud dojde na dílčích plochách k vymezení půdních bloků a přenesení financování na zemědělské dotace, bude se částka vynakládaná OOP snižovat. Částka potřebná na kosení luk se bude dále snižovat v závislosti na změně vegetace na těchto loukách a přechodu na jednu seč ročně. 29

30 4.2 Použité podklady a zdroje informací Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V. Weidenhofer Z. 2005: Hesperioidea Papilionoidea (denní motýli). pp In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O. Hanel L. et al. 2007: Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření/the Dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. Vlašim, ČSOP Vlašim. Farkač J., Král D. Škorpík M. (2005): Červený seznam bezobratlých. AOPK ČR, Praha. Hůrka K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. Chytrý, M., Kučera T. Kočí M. (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kava T. (2005): Monitoring lososa obecného Chřibská Kamenice, Ještědský potok, Libocký potok. Ms., Depon in AOPK ČR, Praha. Knauerová, M. 2003: Zpráva k mapování biotopů, dílo L0111, Česká Lípa Žízníkov. Kučera, T. (2009): Červená kniha biotopů - shrnutí. In Härtel H., Lončáková J. & Hošek M. (eds) Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, pp Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Blažková D., Hadač E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáč Z., Neuhäusl R., Rybníček K., Řehořek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočeskou Přír., Příl. 1995: Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) Příroda, Praha, 18: Roztočil, O., 2003: Orchideje okresu Česká Lípa. Višňák, R., 2001: Zpráva k mapování biotopů, Jablonné v podještědí Stráž pod Ralskem. Višňák, R., 2002: Zpráva k mapování biotopů, L0058 Ještědský potok. Višňák, R., 2003: Zpráva k mapování biotopů, L Nový Bor - Mimoň. Zámečník J. 2005a: Monitoring druhu Euplagia (Callimorpha) quadripunctaria na lokalitý Mimoň - Pertoltice v roce Ms. Depon in AOPK, Praha. Zámečník J. 2005b: Monitoring druhů Maculinea nausithous a Maculines teleius na lokalitý Mimoň- Pertoltice Ms. Depon in AOPK, Praha. 30

31 Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Edice Planeta 8/2004. Rozhodnutí o přidělení výkonu rybářského práva revíru Ministerstvo zemědělství , č.j.: 2213/12/ Mapový server AOPK ČR: Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK: Mapové služby Portálu veřejné správy: Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): Veřejný registr zemědělské půdy LPIS: Vlastní terénní šetření v letech

32 4.3 Seznam používaných zkratek Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, C3, C4a - kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin: ohrožený taxon, vzácnější taxon vyžadující další pozornost CENIA Česká informační agentura životního prostředí CR, EN, VU, NT, LC kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů obratlovců a bezobratlých: kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný, téměř ohrožený a málo dotčený EVL evropsky významná lokalita IUCN Mezinárodní svaz ochrany přírody KN katastr nemovitostí KO, SO, O kategorie zvláště chráněných druhů podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.: kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený LPIS registr zemědělské půdy NDOP nálezová databáze ochrany přírody OP ochranné pásmo PO ptačí oblast PP přírodní památka ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ zvlášť chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval: Mgr. Pavel Marhoul, Mgr. Záboj Hrázský, Mgr. Jan Šturma, Mgr. Jan Dušek, RNDr. Jiří Křesina Daphne ČR Institut aplikované ekologie Spolupracovali: Ing. Karel Matějka, CSc. (Info Data Sys, Praha) 32

33 5. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy MAPY: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem PP a ochranného pásma Příloha M3 Mapa dílčích ploch a značení PP Příloha M4 Srovnání historického a sočasného stavu území Příloha M5 Mapa lesních typů podle OPRL, mapa stupně přirozenosti lesních porostů a obrysová mapa TABULKY: Příloha T2 Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 33

34 Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území zdroj podkladové mapy ĆÚZK 34

35 Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem přírodní památky 35

36 Příloha M3 Mapa dílčích ploch a značení Zdroj podkladové mapy: ČÚZK 36

37 Příloha M4 Srovnání historického a současného stavu území M4: Historický stav území (k roku 1953) Zdroj podkladové mapy: CENIA Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období M4: Současný stav území Zdroj podkladové mapy: CENIA 37

38 M5b: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Zdroj podkladové mapy: ČÚZK 38