ROâNÍK 13 / LEDEN Kã / 64 Sk / 2,5 Euro 1 + 2

Transkript

1 ROâNÍK 13 / LEDEN Kã / 64 Sk / 2,5 Euro 1 + 2

2

3 1 GEOS 1. mezinárodní veletrh geodézie a kartografie 2 Nabídka firmy GEODIS 4 Rok 2005 v resortu âúzk 5 Zemfiel ing. Jaroslav OndrÛ ek 6 Digitalizace archiválií Ústfiedního archivu zemûmûfiictví a katastru pro roky První rok zku eností s nasazením GPS v síti CZEPOS 9 IMTA v âeském Krumlovû kartografická událost roku Nabídka firmy NATURA HRADEC 10 IMTA a SHOCart 11 Joan Blaeu: Atlas Maior kartografická konference 15 První mûsíc s VFK za námi 16 Umístûní oceánografick ch bójí pomocí geografické lokalizace s pouïitím satelitu 18 PrÛvodce po 12. roãníku Zemûmûfiiã a GEOinformace na Slovensku v roce 2006 levnûj í 23 Nabídka firmy GEUS 13.0 VFK Vá oborov ãasopis, Web server a infokanál ÚVODEM Tfiináctka není oblíbené ãíslo zrovna kaïdého. Moje ale ano. Leden vïdy poãítám jako 13. mûsíc pfiedchozího roku a snaïím se dohnat staré resty. I lednov pátek 13. byl velmi úspû n. Navíc jako kluk jsem chodil do chlapeckého oddílu Tfiináctka a lovil tam legendárních 13 bobfiíkû. Jak dopadne 13. roãník ãasopisu se dozvíme aï v prosinci, ale jak vypadá první ãíslo tohoto roãníku, vidíme jiï teì. Z resortních vûcí upozoràuji na ohlédnutí za minul m rokem od pfiedsedy âúzk, digitalizaci resortních archivních map a první zku enosti s VFK a se sítí CZEPOS. Oblast kartografie je zastoupena blíïící se kartografickou událostí roku 2006 konferencí IMTA v â. Krumlovû i nedávno probûhlou kartografickou konferencí âr a SR v Brnû. Historick pfielom nastal 1. ledna 2006 v armádním sektoru pfiechodem na nové státní mapové dílo, standardizované s NATO, vzniklé z 5. vojenského mapování. Opustili jsme Gauss Krügera, ale Gausse si je tû dodateãnû pfiipomínáme. Jin velikán, Galileo, nám pfiedstavuje své spolehlivé mûfiení zemûpisné délky 123 let pfied vynálezem námofiního chronometru. Z té doby je i unikátní atlas, jehoï 1. ãást podrobné recenze otiskujeme. Spoleãnost, která Atlas Maior vydala, 22. února1672 vyhofiela a zkrachovala. Pí- eme o tom na stranû 13. AÈ nedopadneme stejnû. Radek PETR PrÛvodce ãíslem 1+2/ Zajímavé referáty z oblasti laserov ch skenovacích systémû prezentované na mezinárodní konferenci ve Vídni 27 KrádeÏ; Volná místa 27 Ples zemûmûfiiãû 28 Historická událost ve vojen. mapování 28 Software VKM (S. Sedláãek) 29 Zemûmûfiické památky v âr (díl 13.) Praha: z Malé Strany na Staré Mûsto 32 C. F. Gauss pozapomenuté v roãí 32 Zpravodaj âúzk 33 Machina Mundi v NTM 33 CD-ROM Geomatika Semináfi o nov ch katastrálních pfiedpisech v Praze 34 Pozvánka na 8. sjezd âsgk 35 Ples zemûmûfiiãû 37 Legendy ãeského zemûmûfiictví slaví v znamná Ïivotní jubilea 38 Volná místa, Second hand; KrádeÏe 38 Nové ekonomické totální stanice zn. SOKKIA fiady 30RK 39 Nabídka firmy SOKKIA 40 LEICA SmartStation (GEFOS) CD-ROM naleznete v tomto ãísle a více se dozvíte na stranû 33. Geomatika 2005 Mûsíãník, ãíslo 1+2/2006 (leden 2006), roãník 13., redakãní uzávûrka , vychází v nákladu v tiskû. Cena celoroãního pfiedplatného na rok Kã, cena tohoto ãísla 54 Kã, 64 SK, 2,5 Euro (vãetnû po tovného). ISSN X Vydává KLAUDIAN PRAHA, s.r.o., éfredaktor: ing. Radek PETR, redakce: ing. Marek NAAR, ing. Pavel VÁ A, Lenka PETROVÁ. Redakce si dovoluje upozornit své ãtenáfie, Ïe se její názory nûkdy nemusí ztotoïàovat s názory autorû jednotliv ch pfiíspûvkû. Sazba a zlom: KLAUDIAN PRAHA, s.r.o., redakce, pfiedplatné, distribuce a inzerce na adrese: Klaudian Praha Zemûmûfiiã, Ostrovského 3, Praha 5, tel./fax: , zememeric@ini.cz ã.ú.: /0800 IâO: DIâ: CZ Diáfi , âesk Krumlov IMTA (EAME) Conference and Trade Show 2006; info: imta@maptrade.org nebo , Brno Ples zemûmûfiiãû; místo a ãas konání: Bobycentrum, Sportovní ulice 2a, 19:00; pofiadatel: KÚ pro Jihomoravsk kraj, SZB, âsgk; info: ruzena.herkusova@cuzk.cz nebo , Brno Semináfi Zemûmûfiická díla v územním plánování, stavebním fiádu a GIS; místo a ãas konání: Fakulta stavební, Vevefií 95, místnost D182, 9:30 aï 15:30; pofiadatel: âsgk a FAST VUT v Brnû; info: bures.j@fce.vutbr.cz nebo , Praha GEOS 1. mezinárodní veletrh geodézie a kartografie; místo a ãas konání: PVA LetÀany, info: , Tfiebíã Pozemkové úpravy XII.; místo a ãas konání: Kulturní dûm FÓRUM, 8:00 aï 15:00; pofiadatel: Spolek zemûmûfiiãû Brno; info: spolzem@ .cz nebo , Brno Semináfi Aktuální problémy inïen rské geodézie 2006; místo a ãas konání: Kongresové centrum v Brnû na v stavi ti, sál B, 9:00 aï 15:00; pofiadatel: âsgk; info: geodeti@csvts.cz nebo /csgk Seznam inzerentû firma str. GEFOS, a.s., Praha , 40 GEODIS Brno, s.r.o GEPRO, s.r.o., Praha GEUS, s.r.o., Praha NATURA HRADEC SEDLÁâEK SOKKIA , 39 TERINVEST, s.r.o., Praha *) nejvût í inzerent tohoto ãísla: GEFOS, a.s. Praha o geodézii, katastru nemovitostí, kartografii a GIS

4 4 ČÚZK Rok 2005 v resortu âúzk Pfiedseda âúzk ing. Karel Veãefie poskytl na emu ãasopisu Zemûmûfiiã kratiãk rozhovor, jehoï hlavním posláním bylo ohlédnutí za loàsk m rokem. Jaké je hodnocení uplynulého roku z hlediska úkolû, které jste mûli stanoveny? Jaké byly plánované a skuteãné pfiíjmy a v daje v resortu? Ve státní správû KN v roce 2005 pokraãoval nárûst poãtu podání k zápisu práv a dal ích údajû. U vkladû to byl nárûst o 5 %, coï by samo o sobû bylo vcelku pfiijatelné a zvládnutelné. Problémem roku 2005 se ale staly zápisy záznamem a poznámky. V nich ãinil meziroãní nárûst doruãen ch podání 21 %. Hlavní roli tu hrají zápisy a v mazy exekucí, které mají je tû dal í nepfiíjemn dopad, Ïe je musíme provádût bezodkladnû. Pokud tedy jejich poãet roste, ostatním navrhovatelûm se prodluïuje lhûta, neboè exekuce se vyfiizují mimo pofiadí doruãen ch podání. KÚ se proto snaïí zkrátit lhûty zápisû záznamem (zahrnují i zápisy poznámkou), aby nemusely ãelit stíïnostem na narûstající poãet pfiednostních zápisû spojen ch s exekucemi a samozfiejmû také proto, Ïe kaïd pfiedcházející nevyfiízen zápis zpomaluje postup dal- ích, tfieba vkladov ch fiízení, t kajících se t chï nemovitostí. Podívám-li se na celkov v sledek za rok 2005 pfies ãísla o proveden ch zápisech vkladem a záznamem, bylo jich celkovû provedeno o 20 % více neï v roce Za to jistû patfií zamûstnancûm KÚ podûkování, stálo je to velké úsilí. Pfiiznám se v ak, Ïe mne jiï del í dobu znepokojuje stav, kdy omezujeme digitalizaci katastrálních map i dal í ãinnosti, abychom nûjak zvládli nárûst poïadavkû na zápisy do katastru. To není dobr stav a pfiedev ím je takov v voj z dlouhodobého hlediska neudrïiteln. Na e loàské pokusy o schválení reforem odstraàujících tento nepfiízniv trend v ak nebyly úspû - né a budeme je navrhovat opakovanû nové vládû po volbách. Jak se dafiilo plnit plánované pfiíjmy do státního rozpoãtu? Pfiíjmy nejsou v tuto chvíli velk m problémem. Stát hospodafií podivnû, správní poplatky, kter mi jsou zpoplatnûny vklady práv a vût ina v stupû z katastru, nejsou jednotliv m kapitolám rozpoãtovány, takïe na jejich celkovém v bûru nejsme nijak zainteresováni. Resort mûl v roce 2005 stanoveny pfiíjmy pfiedev ím za poskytování dat katastru a dal ích produktû v souhrnu 100 mil. Kã, ty byly bez problémû splnûny, do státního rozpoãtu bylo odevzdáno 143 mil. Kã (âúzk 50 mil. Kã, ZÚ 15 mil. Kã a KÚ 78 mil. Kã. Problém s neplnûním tûchto pfiíjmû se tedy nevyskytl. Co se t ká v dajû, pfiesné v kazy se teprve zpracovávají. Celkové v daje budou pfiibliïnû 2,4 mld. Kã, z toho 1,2 mld. Kã tvofií platy zamûstnancû, dal ích zhruba 450 mil. Kã je pojistné související pfiímo s platy. Investiãní v daje budou pfiibliïnû 260 mil. Kã, v daje na v zkum a v voj necel ch 30 mil. Kã a zb vajících 460 mil. Kã pfiedstavují v daje na provoz (energie, nájmy apod.) a údrïbu budov a v eho ostatního, co je k fungování úfiadû nezbytné. Jen pro zajímavost, tfieba v daje na po tovné dosahují pfies 50 mil. Kã roãnû. Za váïn problém povaïuji skuteãnost, Ïe prûmûrn plat zamûstnancû KÚ v roce 2005 bude zaostávat za jin mi srovnateln mi státními institucemi, kde do lo v prûbûhu roku k nav ení objemu mzdov ch prostfiedkû. Nám ale ná rozpoãet nic takového neumoïàoval. Co v resortu pfiinesl rok 2005 nového pro podnikatelskou sféru? Co pro obãany? Za zmûny, jejichï dosah je tû dnes nedokáïeme plnû docenit, povaïuji dokonãení sítû permanentních stanic GPS CZEPOS, které se podafiilo v závûru roku s mírn m pfiedstihem proti plánu. Rok 2006 bude pro nás i pro uïivatele rokem zku ebním a já vûfiím, Ïe aï se nauãíme tuto progresivní technologii plnû vyuïívat, bude to velk pfiínos jak pro resort, tak pro podnikatelskou sféru. Za zmínku jistû stojí to, Ïe pfii váïn ch potíïích s financováním takového projektu na Slovensku jsme jedinou zemí v regionu, jejíï úsilí o vybudování takové sítû je v posledních letech úspû nû dovr eno, coï je na evropské úrovni velmi pozitivnû hodnoceno.

5 ČÚZK / SMUTNÉ ZPRÁVY ZaÏíváme také velmi kladnou odezvu na Geoportál Zemûmûfiického úfiadu. UÏivatelé jej teprve zaãínají pouïívat, takïe na nûjaké komplexnûj í hodnocení je pfiíli brzy, ale o tom, Ïe je to velk krok správn m smûrem, nemûïe b t pochyb. Nyní bude záleïet na tom, jak zvládneme zlep ení kvality nabízen ch produktû, coï bude do znaãné míry záviset na prûbûhu leto ního dûleïitého projektu, jehoï cílem je zásadní modernizace postupû pfii aktualizaci ZABAGED. Také musíme prohloubit komunikaci s uïivateli nabízen ch produktû, abychom byli schopni mapové sluïby dále rozvíjet. S tûmi pfiínosy pro uïivatele sluïeb KN je to sloïitûj í. UÏivatelé asi nehodnotí fakt, Ïe se pfii 20% nárûstu poãtu zápisû se sní- Ïen m poãtem zamûstnancû podafiilo ve vkladech udrïet dfiívûj í lhûty a v záznamech je o trochu zkrátit, pfiíli pozitivnû. Pfiesto je to hlavní úspûch roku Doufám, Ïe uïivatelé dálkového pfiístupu na obcích a krajsk ch úfiadech jsou jiï spokojeni s odezvami sv ch dotazû do centrální databáze katastru, neboè zprovoznûním nové techniky pro dálkov pfiístup na e schopnost uspokojovat dotazy klientû dálkového pfiístupu fiádovû vzrostla. Zavedení elektronické znaãky se v ak zpozdilo vinou pozdního vydání pfiedpisû Ministerstvem informatiky, takïe v pisy zaãneme elektronickou znaãkou oznaãovat aï v leto ním roce. Také je stále v legislativním procesu novela zákona o informaãních systémech vefiejné správy, která umoïní poskytování v stupû z katastru i mimo KÚ, kde v ude, to bude je je tû pfiedmûtem politického rozhodování Parlamentu. Novelizace katastrální vyhlá ky se zpozdila údajnû kvûli vnitroresortnímu pfiipomínkovému fiízení. Jak je v tom problém a kdy by mûla zaãít platit? Pfiíprava vyhlá ky se skuteãnû protahuje. Text, kter uï se objevil ve vnitroresortním pfiipomínkovém fiízení, mûl je tû fiadu nedostatkû, takïe na nûm dále pracujeme. Vytvofiit novou vyhlá ku je pomûrnû obtíïn úkol a ukazuje se, Ïe její pfiepisování v tûch ãástech, které neãinily vût í potíïe, nebyl dobr nápad. Vede to k tomu, Ïe namísto soustfiedûní se na pasáïe pfiiná- ející skuteãné zmûny, ztrácíme mnoho sil na ujasàování si zmûn, které nejsou vyvolány skuteãnou potfiebou. Ale snad to zvládneme, úãinnost lze oãekávat aï ve druhém pololetí leto ního roku. Jak se dafií digitalizovat a transformovat mapy PK? V jakém stavu je realizace skenovaní katastrálních map (orientaãní mapy), které chce resort provizornû nabízet pro uïivatele IS? Jaká je návratnost tohoto fie eni? Digitalizace map jde pomalu, dokonce se v posledních letech zpomaluje. Rostou-li poãty zápisû meziroãnû o desítky procent a tento stav trvá jiï nûkolik let, nutnû se to projevuje v nedostatku kapacit na digitalizaci. Rozpoãet navíc neumoïàuje fie it Ïádnou z potfiebn ch ãinností nákupem sluïeb, takïe je to past, ze které se musíme nûjak dostat, jinak se situace nezlep í. Zemûdûlskému v boru jsem loni pfiedal materiál o problematice digitalizace katastrálních map, ve kterém je problém kvantifikován. Náklady na dokonãení digitalizace katastrálních map odhaduji na 1,5 mld. Kã v resortu âúzk a 2,5 mld. Kã na dokonãení pfiídûlového a scelovacího fiízení. Transformace map pozemkového katastru do souvislého rastru bude letos pokraãovat a na konci roku bude vût ina hotova. PouÏívání rastrové katastrální mapy s definiãními body a digitalizovan mi parcelními ãísly pro orientaci uïivatelû závisí pfiedev ím na rychlosti postupu Pozemkového fondu, neboè jde o zámûr realizovan v úzké spolupráci s PF, sami bychom si nemohli dovolit vûnovat na to kapacity a peníze. V leto ním roce by to v ak mûlo probûhnout na celém území, takïe na vût inû území státu se to jistû podafií. Na otázku návratnosti nelze odpovûdût, protoïe âúzk pofiízení definiãních bodû neplatí (v - i tûchto nákladû ani neznáme) a dosud není rozhodnuto, zda bude vyuïívání takové orientaãní mapy nûjak zpoplatnûno. V pátek 13. ledna 2006 se ptal Radek PETR Zemfiel ing. Jaroslav OndrÛ ek Dne 15. prosince 2005 zemfiel pfii tragické události ve vûku 65 let ing. Jaroslav OndrÛ ek, b val pfiedseda âúgk v letech 1985 aï Poslední rozlouãení bylo ve ãtvrtek 22. prosince 2005 ve 12 hodin v obfiadní síni Krematoria mûsta Brna, Jihlavská ulice 1. Pfies nepfiíjemnosti, které mu Ïivot v pfiekotné dobû a ve v znamné funkci 1. geodeta státu v Praze pfiipravil, byl lidsky hodnû nad vûcí a vïdy z nûj vyzafioval vzácn klid a nadhled, kter je dnes spí e vzácností. Upfiímnou soustrast jeho rodinû a bliïním. Petr Polák 5

6 6 Pfiehled poskytovan ch sluïeb Archiv disponuje znaãn m mnoïstvím cenn ch archiválií a s pfiechodem na jejich digitalizaci se do budoucna vylouãí jak z dûvodû ekonomick ch, tak i z dûvodu ochrany fyzického stavu archiválií jejich barevné kopírování. Toto kopírování vyïaduje pro kaïd pfiípad vïdy novou manipulaci s mapou, coï je u nejcennûj ích archiválií, které jiï byly jednou naskenovány, neïádoucí. Císafiské otisky budou bez manipulace s originálem poskytovány naskenované na CD/DVD (odbor 330) nebo jako barevné i ãernobílé tisky v fiezû A3/A4 z jiï pofiízen ch skenû na tiskárnû A3 v badatelnû. Tisk v fiezû bude realizován prostfiednictvím poãítaãe obsluhy badatelny. Barevn tisk velkého formátu bude fie en ve spolupráci s odborem 330 na jeho stroji. SluÏba Xerokopie ãernobílá A3/A4.... ano..ano Xerokopie ãernobílá A0/A1.... ano..ano Xerokopie barevná ne...ne Tisková kopie barevná A3/A4.. ne...ano Tisková kopie barevná A1.... ne...ano (odbor 330) Sken na CD, DVD (celé listy).. ne...ano (odbor 330) ČÚZK Digitalizace archiválií Ústfiedního archivu zemûmûfiictví a katastru pro roky V bûr archiválií a jejich naskenování Barevné skenování bude probíhat v tûchto oblastech: císafiské otisky stabilního katastru âech, cel soubor (tj. celkem listû) nebo jeho podstatná ãást. Skenování bude provádûno systematicky po katastrálních územích podle abecedního pofiadí jejich názvu. Císafiské otisky stabilního katastru Moravy a Slezska (tj. dal ích listû) budou skenovány v dal í etapû. mapy ze Sbírky map do roku 1850 kompletní soubory bohemik, zahraniãních území a plánû mûst, tj. celkem listû. DÛvodem pfiednostního zafiazení je velk potenciál tûchto map z hlediska zájmu badatelské vefiejnosti a zároveà potfieba ochrany fyzického stavu tûchto cenn ch tiskû. topografické sekce tfietího vojenského mapování 1 : , celkem listû. DÛvodem pfiednostního skenování je v razné zhor ení jejich fyzického stavu v poslední dobû v dûsledku vysoké frekvence jejich pfiedkládání vefiejnosti. U tûchto map po jejich naskenování nastane zákaz fyzického pfiedkládání. UloÏení a archivace datov ch souborû Datové soubory budou ukládány v centrálním úlo- Ïi ti datov ch souborû ZÚ. Pfienos kaïdého jednotlivého souboru do úloïi tû bude proveden po síti bezprostfiednû po jeho pofiízení (tedy po naskenování mapového listu). ZároveÀ s odesíláním souborû do úloïi tû bude provádûna aktualizace metadat. V úloïi ti budou datové soubory ukládány stejn m systémem jako originály v archivu, tj. po jednotliv ch katastrálních územích. Zaãlenûní datov ch sad do Geoportálu ZÚ Bude fie eno v roce 2006, zajistí odbor správy a uïití geoinformací. Obchodní modul do stromu produktû budou zaãlenûny jak datové sady císafisk ch otiskû stabilního katastru tak i produkt Tisk mapy císafiského otisku stabilního katastru na velkoformátové tiskárnû, s moïností tisku i na speciální papír pro archiválie. Obchodní modul bude pro tento úãel upraven tak, aby bylo moïno volbou katastrálního území naãíst do v bûru v echny pfiíslu né mapové listy a mezi nimi vybírat s pomocí barevného náhledu. Mapové sluïby datové sady císafisk ch otiskû stabilního katastru nebudou zaãlenûny do nabídky mapov ch sluïeb WMS a ArcIMS jako dal í referenãní podklad, neboè data nejsou transformována do JTSK a není z nich moïno vytvofiit beze vou georeferencovanou vrstvu. Data v ak budou nabízena k nahlíïení vefiejnosti na internetu volnû dostupnou aplikací se základními navigaãními funkcemi. Harmonogram skenování 2005: skenování císafisk ch otiskû stabilního katastru âech, systematicky po katastrálních

7 ČÚZK územích podle abecedního pofiadí jejich názvu. Jde o nejrychlej í moïn postup systematického skenování, neboè je v souladu s fyzick m uloïením archiválií a 2007: soubûïné skenování císafisk ch otiskû, sbírky map do roku 1850 (bohemika, zahraniãní území, plány mûst), topografick ch sekcí tfietího vojenského mapování a pfiípadnû dal ích ãástí vybran ch fondû podle potfieby. Parametry skenování Skenování císafisk ch otiskû bude provádûno do souborû ve formátu JPEG s rozli ením 300 dpi. Toto nastavení umoïní dosáhnout optimální kvality v stupních souborû pfii pfiíznivém objemu dat. Celkov objem dat Pfii skenování do formátu JPEG s rozli ením 300 dpi vychází v pfiípadû císafisk ch otiskû velikost 1 souboru (tedy 1 mapového listu) cca 5 MB. Celkov objem dat vytvofien ch do konce roku 2007 lze tedy odhadnout na 180 GB + zálohy. ProtoÏe skenování bude pokraãovat i po roce 2007 pravdûpodobnû obdobn m tempem, je tfieba poãítat do roku 2009 je tû se zdvojnásobením tohoto objemu. Cena za v dejní jednotku Císafiské otisky stabilního katastru budou vefiejnosti poskytovány v cenû 150 Kã za v dejní jednotku, kterou je jeden mapov list. Cena je stanovena Ceníkem sluïeb poskytovan ch vefiejn mi archivy, kter byl zvefiejnûn ve Vyhlá ce ã. 645/2004 Sb. a je pro Ústfiední archiv zemûmûfiictví a katastru závazn. Pfiínos digitalizace Digitalizací archiválií se roz ífií nabídka sluïeb archivu, zjednodu í a urychlí se pfiístup k archivovan m mapám pro pracovi tû resortu i pro vefiejnost. Dojde k vytvofiení záloïních digitálních kopií nejcennûj ích archiválií a omezí se manipulace s originály pfii badatelském vyuïívání a tím dojde i k ochranû jejich fyzického stavu. V neposlední fiadû se eliminují neïádoucí doprovody tûchto map pracovníky archivu na skenování a barevné kopírování mimo archiv. (zs) Zdroj: Koncepce digitalizace archiválií Ústfiedního archivu zemûmûfiictví a katastru pro roky , Miroslav Kronus, vedoucí ÚAZK,

8 PŘÍSTROJE / GPS První rok zku eností s nasazením GPS v síti CZEPOS Pí e se leden 2006, a to znamená, Ïe je tomu jiï jeden rok a ãtyfii mûsíce od instalace první stanice»âeské sítû permanentních GPS referenãních stanic CZEPOS«a deset mûsícû od doby, kdy bylo spu tûno síèové RTK fie ení a internetov pfiístup pro stahování post-processingov ch dat. Od té doby jiï probíhalo pouze roz ifiování sítû o dal í stanice, které bylo dovr eno právû v lednu 2006 spu tûním síèového fie ení na celé síti. Bûhem této doby byla spousta pfiíleïitostí na provedení prvních testû a jiï se objevilo i mnoho uïivatelû, ktefií úspû nû pouïívají síè v bûïné praxi. VyuÏití statick ch dat pro GPS post-processing Data pro post-processing si lze stáhnout prostfiednictvím webové aplikace GNWEB, ke které se lze dostat pfies hlavní stránku sítû a která umoïàuje staïení dat ve formátu RINEX v minimálním intervalu 1 s. Pfiesnost a spolehlivost statick ch metod ovlivàují zejména dva faktory: kalibrace antén referenãních stanic a pouïit software. Nûmecká firma Geo++ provedla pfied dodáním antén jejich absolutní kalibraci s pfiepoãtem na kalibraci relativní, tak aby byly oba typy k dispozici. JelikoÏ vût ina v robcû dodává ke sv m anténám kalibrace relativní, je rovnûï zapotfiebí vyuïívat relativní kalibrace referenãních antén. Firma GEFOS, a.s. pfiipravila pro uïivate- 8 le technologií Leica projekt do programû Leica Geo Office (LGO) a SKI-Pro, kter obsahuje pfiesné individuální kalibrace v ech antén, které maximalizují pfiesnost post-processingov ch v poãtû. Co se software t ãe, tak od verze 3 SKI-Pro a dále pfies v echny verze LGO existuje nov v poãetní algoritmus, kter je identick s RTK algoritmem na GPS roverech. Díky tomu program poãítá základnu nûkolikrát nezávisle na krat ích ãasov ch úsecích celé observace. To má za následek témûfi 100% spolehlivost v poãtu a moïnost fie ení aï 80 km dlouh ch vektorû. V kaïdém místû âr se tak naskytne z jedné observace moïnost spoãítat vektor ze 2 4 referenãních stanic najednou a porovnat v sledky. V poãty provedené z rûzn ch stanic a rûzn ch ãasov ch úsekû se shodují v rámci cca 2 3 cm i pfii vektorech dlouh ch kolem 65 km. RTK mûfiení v síti Korekce pro mûfiení v reálném ãase jsou k dispozici na internetu v protokolu NTRIP, kter musí podporovat rover, aby je bylo moïné pouïít. Lze se pfiipojit na tfii typy sluïeb: RTK z individuálních stanic, DGPS z individuálních stanic a síèové RTK fie ení, které je pro zemûmûfiiãe nejvhodnûj í, protoïe zahrnuje síèové korekce, které jsou v sledkem modelování v ech chybov ch zdrojû GPS mûfiení. Z praktick ch zku eností se nám jeví, Ïe praktická dostupnost RTK sluïeb závisí nejvíce na dobû mûfiení. Aplikace GNNET na v poãetním serveru CZEPOSu inicializuje do síèového fie ení druïice, které jsou ve v kách od 15 a v e, coï je v zájmu zachování maximální pfiesnosti. Av ak v situacích, kdy se vût í poãet druïic pohybuje právû kolem této hranice mûïe nastat problém s dostupností sluïby. K této situaci dochází 2x dennû po 12 hodinách a vïdy to trvá zhruba 20 minut. Dal ím faktorem je pouïitá technologie, coï má vliv zejména na produktivitu. Leica Geosystems pouïívá v Systému 1200 velmi v konné rovery s technologiemi, které se naz vají SmartTrack a Smart- Check. SmartTrack zaji Èuje kvalitní pfiíjem i ve zhor en ch

9 PŘÍSTROJE / GPS / KARTOGRAFIE / AKCE GPS podmínkách, zejména v porostech a díky moderním anténám stabilitu fázov ch center a omezení vícecestného ífiení signálu. Smart- Check zaji Èuje vïdy dvû RTK inicializace v ãase 2x4 vtefiiny a spolehlivost fie ení 99,99% i na velmi dlouhé základny, coï je v CZEPOSu velmi dûleïité. Do Leica Systému 1200 se fiadí úplnû nov lehk bezkabelov Smart- Rover, totální stanice s integrovan m RTK GPS SmartStation a pûvodní senzory GX12x0. Podle dílãích testû lze v síti dosáhnout stfiední v bûrové chyby 2 3 cm v poloze a 5 6 cm ve v ce. Závûr Nejen pro GPS mûfiení platí, Ïe nejdûleïitûj í pro dne ního zemûmûfiiãe je vysoká produktivita práce pfii zacho- vání maximální pfiesnosti a spolehlivosti v sledkû. A to je pfiesnû to, na co se zamûfiuje v voj v Leica Geosystems, jehoï v sledkem je právû Systém Daniel ANTORA Reklamní ãlánek firmy: Obchodní zastoupení firmy Leica Geosystems AG pro âr Kundratka 17, Praha 8 Tel: Fax: obchod@gefos.cz http//: IMTA v âeském Krumlovû kartografická událost roku 2006 International Map Trade Association (IMTA) pfiiná í vzájemn uïitek v em zapojen m osobám, firmám a institucím v produkci a obchodu s mapami, globy, turistick mi prûvodci, prostorov mi informacemi a pfiíbuzn mi produkty a materiály. IMTA byla zaloïena z dûvodu poptávky po centrální asociaci, která by sdruïovala v e t kající se map, globû, prostorov ch informací a pfiíbuzn ch produktû a sluïeb, která by podporovala komerãní zájmy jednotliv ch zúãastnûn ch stran. Cílem IMTA je roz ífiení kartografického trhu o produkty a sluïby ãlenû asociace za pfiedpokladu vzájemné komunikace, vzdûlávání, vytváfiení kontaktû a obchodu. âlenové se dozvídají novinky v odvûtví a ve spojení s klíãov mi hráãi mûïou úspû nû konkurovat ostatním spoleãnostem. V souãasné dobû je v asociaci 800 spoleãností z 50 státû. Na otázku: Proã si pfiedstavenstvo IMTA vybralo âesk Krumlov jako dûji tû leto ní konference a obchodní pfiehlídky, odpovûdûl v konn fieditel IMTA John Whitby: Prezidentka IMTA (EAME) Karen McGrath a v konn fieditel IMTA (EAME) John Whitby»Chtûli jsme, aby se konference konala ve stfiední Evropû, kde mûïeme pracovat s místními spoleãnostmi, a v konkrétním místû, do nûhoï se na i ãlenové budou tû it.«program konference je navr- Ïen jako obrovská pfiíleïitost pro vystavovatele vytvofiit nové ekonomické vazby v samotném srdci Evropy. Pro ãeské hosty je pfiipraven na sobotu vefiejn vstup na obchodní pfiehlídku. âe i mají v zahraniãí povûst bláznû do map, obchodní pfiehlídka se tak stane v bornou pfiíleïitostí ukázat produkty spoleãností sdruïen ch v IMTA na novém a rozpínajícím se trhu. Souãástí konference a obchodní pfiehlídky bude workshop»mapy a mobilní technologie«, kter bude prezentován v ãe tinû i angliãtinû. Jakub Zmrzlík Informace získány z rozhovorû s prezidentkou IMTA (EAME) Karen McGrath a v konn m fieditelem IMTA (EAME) Johnem Whitbym. Program konference naleznete na webu Zemûmûfiiãe, id =

10 SIGNÁLNÍ BARVY LYRA oranïová, Ïlutá, zelená 125 Kã / 500 ml! NOVINKA! DUPLI COLOR oranïová, zelená, Ïlutá, rûïová, ãervená, modrá, téï bílá rozemletá kfiída 145 Kã / 500 ml Vynikající praktick uzávûr s pojistkou Tel.: IMTA a SHOCart února 2006 se bude v âeském Krumlovû konat nejvût í kartografická akce v dûjinách na í zemû konference a obchodní pfiehlídka sdruïení International Map Trade Association, jehoï ãlenem je i nejv znamnûj í ãeská kartografická spoleãnost SHOCart. Mohl byste ve zkratce pfiedstavit IMTA? IMTA je mezinárodní asociace subjektû zab vajících se mapami ve v ech podobách, aè uï jsou to prodejci, distributofii, v robci ãi poskytovatelé souvisejících slu- Ïeb, jako napfi. poskytovatelé dat, ale i specializované tiskárny nebo v robci syntetick ch papírû. SHOCart je ãlenem od r Jaké v hody a závazky vypl vají z ãlenství? Jedin m závazkem jsou ãlenské pfiíspûvky, v hodou jsou uï í kontakty s partnery, moïnost participace na v stavách, atp. Co pozitivního pfiineslo ãlenství vydavatelství SHOCart? Zejména navázání obchodní spolupráce se zahraniãními firmami. Trh s mapami je pomûrnû nasycen a neï od nového neznámého v robce nûco akceptuje, tak to trvá pomûrnû dlouho. Co oãekáváte od jejího uskuteãnûní v âr? Zv ení mezinárodní prestiïe ãesk ch vydavatelû map, pfiedvedení zahraniãní mapové produkce na im zájemcûm z fiad odborné i laické vefiejnosti a v neposlední fiadû také zlep ení povûdomí cizincû o âr. 10 KARTOGRAFIE / AKCE Jakou roli zde bude hrát SHOCart? Jsme jedním ze sponzorû akce a vûfiíme, Ïe se nám spolu s ostatními podafií vytvofiit pfiíjemnou atmosféru a pfiilákat dal í náv tûvníky. Co nám konference a obchodní pfiehlídka nabídne? V roãní konference je provázena odborn mi semináfii na téma mapy a mobilní technika, na obchodní pfiehlídce se pfiedstaví produkce evropsk ch i mimoevropsk ch firem. Souãástí je i soutûï o nejlep í mapu, atlas, nástûnnou mapu a digitální produkt roku. Mimofiádnû se mohou na obchodní pfiehlídce prezentovat i neãlenové IMTA. První den konference je vyhrazen jen pro ãleny IMTA, druh den (sobota) bude pfiístupn i pro vefiejnost a vûfiíme, Ïe zejména odborná vefiejnost této moïnosti vyuïije. Nepodafiilo se nám sice vyjednat zcela voln vstup, nicménû vstupné bude v pfiijatelné v i 50 Kã. Na závûr se pokuste pozvat potenciální náv tûvníky. Pokud máte rádi mapy a chcete shlédnout prûfiez jejich produkce nebo tfieba hledáte speciální titul pro va i netradiãní dovolenou, urãitû pfiijeìte do âeského Krumlova, kde se ve dnech 24. a 25. února 2006 v zámecké jízdárnû koná v roãní konference evropské sekce IMTA. Nezkrácen rozhovor Jakuba Zmrzlíka se spolumajiteli spoleãnosti SHOCart B. Hájem a Z. Krejãíkem najdete na webu Zemûmûfiiã, id = 1919.

11 KARTOGRAFIE Joan Blaeu: Atlas Maior 1665 Nejvût í a nejkrásnûj í atlas, kter byl kdy vydán. Úvod a texty Peter van der Krogt. Podle originálu Rakouské národní knihovny ve Vídni. S v bûrem pûvodních textû Joana Blaeua. ídil a vydal Benedikt Taschen. Taschen (Köln, London, Los Angeles, Madrid, Paris, Tokyo) stran, cena váz Kã. Zlat vûk zemûpisn ch atlasû V polovinû 16. století se pfiesunulo tûïi tû tehdej í kartografické tvorby z Nûmecka do Nizozemska a zhruba dal ích sto let se stalo zlat m vûkem nizozemské kartografie a specielnû zemûpisn ch atlasû. Z nich nejznámûj í byly atlasy A. Ortelia, G. de Jode, G. Mercatora, W. J. Blaeua, H. Hondia, J. Janssonia a N. Vischera. Z nich ovládli kolem roku 1630 kartografickou scénu dvû firmy: HondiÛv zeè Joannes Janssonius ( ) a Willem Janzoon Blaeu (cca ). Tím nastala nová konkurenãní éra amsterodamské kartografické produkce. Atlasy zvût ovaly poãet sv ch map, které byly získávány a pofiizovány nejrûznûj ím zpûsobem, a historie rychle vznikajících objemn ch atlasû té doby je velmi sloïitá. Jodocus Hondius (Joost d Hondt, ) získal v roce 1604 tiskové desky Mercatorova atlasu, doplnil je 37 dal- ími mapami a vydal znovu v roce Po jeho smrti (1612) atlas vydává jeho star í syn Jodocus mlad í ( ), od roku 1612 s barevnou dvoustránkou, na níï jsou portréty i základní Ïivotopisná data obou kartografick ch velikánû. Roku 1619 vy lo 4. vydání Mercatorova-Hondiova atlasu, jehoï titulní strana byla obohacena po stranách Ïensk mi postavami symbolizujícími svûtadíly a dole figurou psa drïícího zemûkouli. Pod tím je text Excusum sub cane vigilanti (Zhotoveno pod dohledem psa), coï pfiipomíná, Ïe humanistické pfiíjmení Hondius je odvozeno z nizozemského Hondt, tj. pes. Kolem roku 1620 pfievzal vedení firmy mlad í syn Henricus ( ), ale vzájemné vztahy obou bratrû nebyly dobré a Jodocus mlad í proto plánoval vydání atlasu vlastního. Dal r t 40 nov ch atlasov ch map, ale roku 1625 zemfiel a tiskové desky získal koupí nebo v draïbû konkurenãní amsterodamsk vydavatel Willem Janszoon Blaeu ( ). Po smrti Jodoka mlad ího se stal Henrikov m spoleãníkem jeho vagr Joannes Janssonius ( ), kter pozdûji, po Henrikovû smrti, závod zdûdil. A kdyï zemfiel i Janssonius, staly se majitelkami jeho dcery, které závodu daly jméno»janssoniovi dûdici«. Sv m neoãekávan m nákupem vstoupil Willem Janszon Blaeu na nizozemsk trh atlasû a stal se konkurentem podniku Hondiova-Janssoniova. Aby nebyl zamûàován za svého obchodního konkurenta Janssonia, jehoï jméno znûlo podobnû, pfiijal roku 1621 Janszoon nové jméno Blaeu (latinsky Caesius, tj. modr ) a toto jméno, nûkdy i v podobû Blaeuw, pak na sv ch mapách uvádûl. Blaeu byl pûvodnû knihtiskafi, uãil se mûdirytinû u Hondia a studoval matematiku s astronomií u Tychona Braha. S vlastní vydavatelskou ãinností zaãal asi v roce Zprvu vydával glóby a námofiní mapy. KdyÏ se mu v ak podafiilo koupit mûdûné desky Hondiovy, Mercatorovy a nakonec i Orteliovy, vydal roku 1630 jako dodatek k dílûm sv ch pfiedchûdcû svûj první vlastní atlas o 60 mapách pod názvem Atlantis Appendix, sive pars altera (Doplnûk Atlasu ãili díl druh ) apud Guiljelmum Blaeuw Oním nespecifikovan m atlasem Atlas Maior z roku Euro (4 700 Kã) Objednávky v redakci Info na: id = 1830 a

12 KARTOGRAFIE 12 bylo ov em dílo Mercatorovo z roku Nato následovali Henricus Hondius a Joannes Janssonius téhoï roku vydáním svého DoplÀku, jenï nesl podobné oznaãení Atlantis maioris appendix, sive pars altera a a uï roku 1631 Henricus sám vydal svûj vlastní Appendix jako dal í rychlou napodobeninu Blaeuova díla. Rok po prvním vydání svého DoplÀku vydal i Blaeu roz ífienou edici tohoto souboru Appendix Theatri A. Ortelii et Atlantis G. Mercatoris (Theatrum orbis terrarum byl OrteliÛv atlas z roku 1570), kde se jasnû prohlásil za pokraãovatele obou sv ch slavn ch pfiedchûdcû. Mûl témûfi 100 map. Blaeu mûl ov em je tû daleko velkorysej í plány. Dne ohlásil v novinovém oznámení pfiípravu»velké mapové knihy«, která by mûla b t vydána ve ãtyfiech jazycích latinsky, francouzsky, nûmecky a nizozemsky. Nûmecké vydání mûlo b t hotovo uï o Velikonocích, nizozemské a francouzské v kvûtnu nebo zaãátkem ãervna, latinské pozdûji. Do lo v ak ke zpoïdûní, v roce 1634 byla hotova pouze nûmecká verze, ale ostatní tfii mutace vy ly pfiece jen roku KaÏd z atlasû mûl dva díly a obsahoval kolem 200 map. Nûmecké vydání neslo znaãení Novus Atlas, das ist Abbildung und Beschreibung von allen Ländern des Erdreichs. Dal í verze uïily klasick OrteliÛv název Theatrum orbis terrarum (Jevi tû zemí svûta): Toonneel des Aerdrycks; Le théatre du monde. Tím získal Blaeu náskok pfied svou konkurencí, ale ani ta nespala a v novinách oznámila tfietí díl Atlasu maior. Ale Blaeu triumfoval ve stejn ch novinách ohlásil pfiípravu nejen tfietího, ale i ãtvrtého dílu; tyto svazky v ak vy ly aï po jeho smrti ( 1638). Janssonius a Hondius nemohli zûstat pozadu a vydali est svazkû rûznû sestaven ch z dosavadních map. Po Willemovû smrti pfievzal jeho podnik jeho syn Joan Blaeu (1598/ ). Také u konkurence do lo ke zmûnám: Henricus Hondius se stáhl z podnikání a vedení pfievzal jeho vagr J. Janssonius. Blaeu a Janssonius se tak stali pfiedstaviteli tvrdû soupefiících firem. Oba závody zaãaly koncipovat nová vydání pod shodn mi tituly Atlas novus. V roce 1658 mûla kaïdá z obou firem k dispozici estidíl- Skoro tfii roky by se s dne ní prûmûrnou mzdou muselo etfiit na zakoupení jednoho exempláfie Atlasu v relacích na dne ní ceny.

13 KARTOGRAFIE n Atlas novus se 403 resp. 450 mapami. KdyÏ Janssonius dokonãil est díl tohoto atlasu, zaãal pracovat na velkém projektu, jenï mûl dostat jméno Atlas maior Velk atlas. Proto uï pát díl Atlasu novus dostal oznaãení Atlantis maioris quinta pars (Pát díl Velkého atlasu). est díl v ak byl opût oznaãen roku 1658 star m titulem, a kdyï vydal v tomtéï roce nûmeck atlas v 10 nebo 11 svazcích, dal mu Janssonius jméno Novus atlas absolutissimus. Nebyl to atlas homogenní. Jeho map bylo knihafisky svázáno do 10 knih a k tomu jako 11. svazek byl pfiifiazován v fiadû pfiípadû hvûzdn atlas Harmonia microsma Andrease Cellaria z roku 1660, v nûkter ch jin ch pfiípadech je 11. dílem BlaeuÛv Atlas sinensis. Zájemci mohli roz ífiit tento soubor je tû o 500 mûstsk ch plánû v osmi knihách mûst. Pfiesto v ak lze tento JanssoniÛv Novus atlas absolutissimus povaïovat za jedin atlas, kter sv mi popisy zemí, mofií, mûst a nebes navazuje na Mercatorovu koncepci. Také Joan Blaeu mûl podobné plány. Dokonãen Atlas novus v roce 1655 povaïoval pouze za zaãátek obsáhlého projektu, v nûmï by bylo obsaïeno úplné popsání Zemû, mofií a nebes. Toto obfií dílo mûlo b t tvofieno geografií a uranografií. V úvahu pfiicházely i knihy o mûstech Nizozemska z roku Po vydání panûlské verze Atlasu nuevo se Joan Blaeu rozhodl rovnûï vydat Atlas maior. Ale protoïe chtûl napfied vydat latinskou a francouzskou verzi Velkého atlasu mezitím pfiejmenovaného rovnûï na Atlas mayor do lo ke zdrïení. Blaeuovo dílo bylo uvefiejnûno roku 1662 v latinské podobû s titulem Atlas maior sive cosmographia Blaviana a oznaãeno za nejvût í a nejkrásnûj í atlas, kter kdy vy el. Mûl 594 map v 11 svazcích, které byly dále ãlenûny do 20 knih, jeï mûly samostatné titulní listy. Svazek 1 obsahuje mapy severopolární oblasti, Evropu, Norsko a Dánsko. Svazek 2 má Rusko, Finsko, védsko, Polsko, jihov chodní Evropu a ecko, svazek 3 Nûmecko (v jeho rámci také na e zemû), svazek 4 jiïní a severní Nizozemsko, svazek 5 Anglii, svazek 6 Skotsko a Irsko, svazek 7 Francii a v carsko, svazek 8 Itálii, svazek 9 panûlsko, Portugalsko a Afriku, svazek 10 Asii a âínu a svazek 11 Ameriku (Severní i JiÏní). Po latinské verzi vy la dal í vydání ve francouz tinû (1664) a nizozem tinû (1665). panûlská verze (1672) nebyla dokonãena a nûmecké vydání nebylo realizováno, ponûvadï bylo na fiadû poslední vzhledem k tomu, Ïe trh zaplavil Janssonius sv m souborem Novus atlas absolutissimus roku Jak velik byl asi náklad tohoto díla? Peter van der Krogt do el k hrubému odhadu, Ïe latinské vydání mohlo vyjít v 650 exempláfiích, francouzské ve 400, nizozemské ve 300 a panûlské ve 200 v tiscích. Celkem tedy mohlo b t zhotoveno atlasû. Shodou okolností se zachoval BlaeuÛv nabídkov seznam jeho v robkû z roku 1670, a tak známe i prodejní cenu jednotliv ch mutací. Francouzské vydání s kolorovan mi mapami se zde nabízí za 450 zlat ch, s mapami nebarevn mi za 350 zlat ch, latinské za 430, resp. 330 zlat ch, panûlské za 460 nebo 390 zlat ch. Tyto ceny pfiepoãítal Krogt podle rûzn ch relací na ceny dne ní a odhadl, Ïe by prûmûr prodejní ceny mohl dnes odpovídat sumû eur za 1 exempláfi, coï by pfiedstavovalo asi Kã. Jak byl dal í Ïivot obou kartografick ch sokû a konkurentû? Zatímco Joannes Janssonius uï roku 1664 zemfiel, závod Joana Blaeua vyrostl v nejv znamnûj í podnik svého druhu ve svûtû. V dobû, kdy vût inu Evropy pusto ila tfiicetiletá válka,»officina Blaviana«v amsterodamském záti- í bohatla. Cena skladovan ch tiskov ch desek byla odhadována na pût tun zlata ãili pûl milionu tolarû. Pád firmy v ak byl o to rychlej- í a smutnûj í závod s hlavní tiskárnou témûfi úplnû vyhofiel a pfii zhoubném poïáru vzaly za své i mûdûné desky Mercatorova atlasu. O rok pozdûji (1673) majitel Joan Blaeu zemfiel, jeho syn Joan mlad í ( ) se brzy obchodu vzdal a pracoval jako kartograf V chodoindické spoleãnosti. To málo, co z tiskov ch desek zbylo, bylo pak rozprodáno. Na zvlá tní pfiání bohat ch sbûratelû byl BlaeuÛv atlas roz ifiován mnoha dal ími ti tûn mi i rukopisn mi mapami jin ch autorû a vydavatelû, pfiípadnû plány, vedutami, vojensk mi i jin mi scénami a dal ími kresbami. Tak také vznikl v letech monumentální superatlas, obsahující listû ve 46 foliov ch svazcích a 4 dal ích doplàcích, urãen pro amsterodamského advokáta Laurentia van der Hema. Tento»HemÛv atlas«je dnes ulo- Ïen v Rakouské národní knihovnû ve Vídni. Dokonãení pfií tû L. Mucha 13

14 Ve dnech 7. aï 9. záfií 2005 se konala v Brnû spoleãná konference Kartografick ch spoleãností âeské a Slovenské republiky. Hostitelskou organizací byla Katedra vojensk ch informací Fakulty vojensk ch technologií Univerzity obrany. Akce se konala pod zá titou dûkana fakulty podplukovníka prof. ing. ZdeÀka Vintra, CSc. Na jejím zabezpeãení se podílel i Geografick ústav Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnû. Ústfiedním tématem konference byla»mapa v informaãní spoleãnosti«. Ve shodû s tímto mottem se vût ina pfiedná ejících zab vala rolí soudobé kartografie v prostfiedí moderních komunikaãních a informaãních technologií. Konference prokázala, Ïe se kartografie stále vyvíjí jako samostatná vûda, jejímï hlavním cílem je zdokonalit metody a postupy vizualizace prostorové informace tak, aby si uïivatelé klasick ch map i digitálních produktû mohli udûlat co nejlep í pfiedstavu o modelovan ch objektech a jevech krajiny. 153 registrovan ch uïivatelû vyslechlo 34 referátû. Pfiipraveno bylo 22 posterû. Odborn program byl rozãlenûn do pûti blokû s tematikou»vizualizace prostorov ch dat«,»kartografické technologie I a II«,»Tematická kartografie a její uïivatelské aspekty«a»standardizace a legislativa v kartografii a teoretická kartografie«, které následovaly po hlavním referátu prezidenta Mezinárodní kartografické asociace doc. RNDr. Milana Koneãného, CSc., v nûmï se vûnoval nov m úkolûm a jejich fie ení v soudobé svûtové kartografii. 14 KARTOGRAFIE / AKCE 16. kartografická konference Doporuãení úãastníkû 16. kartografické konference 16. kartografická konference»mapa v informaãní spoleãnosti«, kterou uspofiádaly ve dnech záfií 2005 na Univerzitû obrany v Brnû Kartografická spoleãnost âr a Kartografická spoºoãnosè SR, pfiijala ve svém závûru tato doporuãení: pfiená et koncepce rozvoje kartografie, pfiijaté Mezinárodní kartografickou asociací (ICA), do ãeské a slovenské kartografické praxe pofiádáním odborn ch konferencí a semináfiû na národních i na mezinárodní úrovni, sledovat a podporovat nové technologické smûry, zamûfiené na tvorbu a vizualizaci prostorov ch databází a map z nich vytváfien ch, orientovat v uku kartografie na vyuïívání informaãních technologií pfii respektování tradiãních kartografick ch zásad, prosazovat etické a správní aspekty vydávan ch map s dûrazem na dûsledné dodrïování autorsk ch práv, podporovat vyuïívání historick ch kartografick ch dokumentû pfii studiu v voje a plánování rozvoje krajiny, uspofiádat 17. kartografickou konferenci obou národních kartografick ch spoleãností v roce 2007 ve Slovenské republice. Zdroj: Zpravodaj KS âr 3/05 V echny pfiednesené referáty i pfiíspûvky, které v plénu nebyly prezentovány, jsou uvefiejnûny v materiálech konference ti tûném sborníku abstraktû a sborníku pfiedná ek na CD, v Kartografick ch listech ã. 13/2005 a v GAKO ã. 6 7/2005 vûnovaném této konferenci. Informace o konferenci byly pravidelnû sdûlovány na její webové adrese ( geogr.muni.cz/), která je stále k dispozici a kde je moïné nalézt i úpln program akce. Konferenci doprovázela v stava firem, diplomov ch prací nûkter ch kol a úspû n ch prací dûtí, které se zúãastnily soutû- Ïe dûtské kresby s kartografickou tematikou jak z âeské, tak i ze Slovenské republiky. Na závûr konference úãastníci pfiijali doporuãení, jehoï plné znûní je zvefiejnûno v tomto ãísle Zemûmûfiiãe a bude zvefiejnûno i na internetov ch stránkách Kartografické spoleãnosti âr ( K zabezpeãení celé konference pfiispûly i sponzorské firmy ARCDATA Praha, INTERGRAPH, SHOCart a T-mapy, mediálním partnerem bylo vydavatelství Klaudian Praha (ãasopisy GEOinformace a Zemûmûfiiã) a odborn m partnerem byla Geografická sluïba AâR. Ke zdaru konference jistû pfiispûlo i neformální setkání vût iny úãastníkû na spoleãenském veãeru v Templáfisk ch sklepech v âejkovicích. Plk. Doc. ing. Václav Talhofer, CSc. místopfiedseda Kartografické spoleãnosti âr, garant akce

15 SOFTWARE První mûsíc s VFK za námi Spolupráce trojúhelníku katastrální úfiad, geodet, softwarová firma má za sebou první mûsíc ostrého provozu. Zavedení povinnosti odevzdávat geometrické plány v digitální podobû, nejvût í zmûny v katastru pro geodetickou vefiejnost od zavedení ISKN, vyïaduje trpûlivost a toleranci v ech zúãastnûn ch stran. Jaké jsou praktické zku enosti po mûsíci ostrého provozu z pohledu firmy vyvíjející softwarová fie ení? Vlastnímu zahájení povinného odevzdávání v sledkû mûfiení u GP v digitální podobû k 1. lednu 2006 pfiedcházely mûsíce pfiíprav a v voje nové verze systému KO- KE, která by podporu starého v mûnného formátu (VKM) roz ífiila o práci s nov m v mûnn m formátem (VFK). Koncem fiíjna 2005 postup prací na stranû âúzk a v vojáfisk ch firem pokroãil natolik, Ïe bylo moïné pfiistoupit k testování vydávání digitálních podkladû pro zpracování GP v novém v mûnném formátu a k odevzdávání zpracovan ch GP zpût na KÚ na skuteãn ch zakázkách. kolení Bûhem listopadu a prosince 2005 probíhala v jednotliv ch krajích kolení k VFK organizovaná âúzk. Celkem 19 kolení se zúãastnili rovnûï zástupci firmy GEPRO, ktefií informovali odbornou vefiejnost o pfiipravenosti systému KOKE na nov v mûnn formát. Enormní zájem geodetû o pofiízení systému KOKE s podporou VFK vedl k rozhodnutí pofiádat soubûïnû se koleními âúzk vlastní bezplatná kolení ve firemních prostorách. Tento cyklus kolení bûïí od prosince 2005 a bude nadále pokraãovat zatím bezplatnû podle zájmu geodetû. Aktuální termíny kolení jsou vyvû eny na firemních internetov ch stránkách Problémy geodetû s VFK Pofiádaná kolení umoïnila zjistit nebo potvrdit nejãastûj í nedorozumûní. Typická je napfiíklad snaha geodetû doplnit do popisn ch informací pfiedávan ch digitálnû ve formátu VFK novou budovu, tak, jak se vyplàuje v papírové podobû ve V kazu dosavadního a nového stavu údajû KN. Ta se nov m formátem do ISKN nepfiená í, protoïe v GP vzniká pouze nová parcela. Nová budova se do ISKN dostane vlastní cestou aï s pfiíslu nou listinou (kolaudaãní rozhodnutí). Dal í ãastou snahou geodetû je získat seznam soufiadnic stávajících bodû DKM, ten v ak jiï nepotfiebují. Ve VFK i VKM dostanou geodeti v kres, v nûmï lomové body polohopisné kresby obsahují ãíslo i soufiadnice; systém KOKE tyto body umí naãíst a pouïije je rovnou k v poãtûm. Seznam soufiadnic pak slouïí pfiedev ím pro novû urãované body. Ukázka kresby mûfiického náãrtu systémem KOKE Testování a provoz Bûhem omezené doby testování a jednoho mûsíce ostrého provozu bylo prakticky potvrzeno, Ïe systém KOKE a jeho zpûsob zpracování GP je vhodn i z uïivatelského hlediska a odpovídá pracovním návykûm velké ãásti geodetû. Stejnû jako dosud geodet kreslí mûfiick náãrt do kopie katastrální mapy. Ru ené prvky krtá, nové hranice a novou vnitfiní kresbu vãetnû sluãek kreslí tlustou ãarou, nová parcelní ãísla zakrouïkuje atd. (viz obr.). Z tohoto náãrtu automatizovanû vytvofií v kres pro GP a z nûj v kres budoucího stavu katastrální mapy. Zhotovitel GP v digitálním tvaru je nucen dodrïovat technologickou kázeà (platí pfiedev ím pro VFK, v omezené mífie i pro VKM) a pracovat, v pfiípadû práce se systémem KOKE, s technologií Expert, která zajistí korektní rozloïení jednotliv ch prvkû geometrického plánu. Lze fiíci, Ïe software»rozumí«tomu, co geodet kreslí. Nové verze Tûsná spolupráce âúzk, geodetû a v vojového t mu spoleãnosti GEPRO pfii praktickém zpracovávání GP vede k snaz ímu nalezení optimálního fie ení celé technologie. PrÛbûÏnû uvolàované verze KOKE 7.4x a vy í, poskytované zdarma uïivatelûm verze KOKE 7, jsou bohat í o aktualizace a zapracované pfiipomínky získané od uïivatelû bûhem zku ebního i ostrého provozu a poskytují geodetûm stále vy í uïivatelsk komfort. Michal Votoãek, Ivo Lindovsk Reklamní ãlánek firmy: GEPRO, spol. s r. o. tefánikova 52, Praha 5 tel.: , fax:

16 16 VÚGTK NOVINKY ZEMĚMĚŘICKÉ KNIHOVNY Umístûní oceánografick ch bójí pomocí geografické lokalizace s pouïitím satelitu Práce pfiedstavuje systém GEOLOC, vyvinut v institutu INPE (Národní institut pro vesmírn v zkum), coï je systém geografické lokalizace pomocí satelitu, a jeho vyuïití pfii umístûní oceánografick ch bójí k vûdeck m úãelûm. Poprvé byl pouïit brazilsk systém geografického umístûní vysílaãû a jako v sledn produkt byly získány geografické pozice bójí v témûfi reálném ãase. Vysílaãe mají poskytnout základní informace pro pfiípadnou záchranu bójí v pfiípadû, Ïe by se uvolnily ze sv ch pûvodních pozic. Pfiesnost umístûní pro analyzované bóje byla uspokojivá, kolem 3,1 km pro anal zu 67 % nejlep ích v sledkû. Úvod Geografické umísèování má rûzné vyuïití. Napfi. v biologii jsou na divoká zvífiata umísèovány minivysílaãe pro monitorování jejich pohybu a zvykû. V oceánografii jsou ukotvovány bóje do oceánû, aby doprovázely jeho pohyb a monitorovaly mofiské proudy. Dále je geografické umísèování vyuïíváno napfi. pro lokalizaci a záchranu ohroïen ch letadel a lodí, pro lokalizaci skupin v zkumníkû brazilského antarktického programu, pro sbírání meteorologick ch údajû atd. Pro tento v zkum byly pou- Ïity dva brazilské satelity (CBERS-1 a SCD-2), vyvinut systém GEOLOC mûïe vyuïívat také satelity ze série NOAA (americké) nebo satelity s nimi sluãitelné. Geografickou lokalizaci pomocí vysílaãû poskytuje také francouzsk systém zvan Argos, ten v ak pouïívá pouze satelity ze série NOAA. GEOLOC oproti nûmu nabízí nûkolik v hod: poskytuje lokalizaci bezprostfiednû a krátce nato jsou pfielet satelitu i jeho efemeridy pfiístupné na internetu, Argos poskytuje lokaliza- ci aï po tfiech hodinách a neexistuje pfiístup k jeho efemeridám. GEOLOC je sobûstaãn m strategick m systémem, pûsobí s ãistû brazilskou technologií, má nízké operaãní náklady a nabízí uïivateli moïnost získat v témûfi reálném ãase umístûní vysílaãû nezávisle na jakémkoliv vnûj ím faktoru. Argos opatfiuje také servis lokalizace pro uïivatele, ale ne v témûfi reálném ãase, s dost vysok mi náklady a uïivatel zûstává závisl na vnûj í strategické technologii. Systém GEOLOC je proto objektem zájmu i pro mezinárodní pouïití. Popis systému umisèování Technika geografické lokalizace vysílaãû pomocí satelitû vyïaduje metodu zpracování mûfiení Dopplerova posuvu, získan ch pomocí brazilského systému GEOLOC, spoleãnû s aplikací statistick ch technik nejmen ích ãtvercû podílem (Wrtz, 1978) v témûfi reálném ãase. Satelity, které slouïí jako druhostupàové vysílaãe signálu z plo in sbírání údajû (PCD) pro pfiijímací stanici, mohou pfiijímat zároveà signál ze v ech plo in uvnitfi pevného ku- Ïelu s dosahem viditelnosti km pro minimální úhel zv ení 5 (úhel mezi linií horizontu a linií plo iny satelitu), jak ukazuje obrázek 3: Obr. 3: Dosah viditelnosti satelitu. Pramen: CLS (1989, s. 23) V prûbûhu cesty satelitu vysílá vysílaã frekvenãní signály pro satelit, kter je pfieposílá na pfiijímací stanici. Bezprostfiednû po ukonãení pfieletu satelitu realizuje software systému GEOLOC zpracování mûfiení a získá se tak pozice plo iny (vysílaãe) za ménû neï jednu minutu. Zpracování mûfiení Dopplerova posuvu bylo provedeno pouïitím Householderovy ortogonalizace aplikací metody nejmen ích ãtvercû (Bierman, 1977). Umístûní vysílaãe (nebo PCD) mûïe b t urãeno matematicky zmûfiením a posouzením hodnot Dopplerova posuvu z frekvenãních signálû, pfienesen ch na satelit (Sousa, 2000; Sousa et. al., 2003). Potom DopplerÛv efekt, kter závisí na pozici a rychlosti satelitu a na pozici vysílaãe (na povrchu zemû), dodává informace nutné pro získání pozice vysílaãe. Rovnice Dopplerova efektu je dána následovnû: (Resnick, 1968):

17 VÚGTK NOVINKY ZEMĚMĚŘICKÉ KNIHOVNY Kde: fr je frekvence pfiijímaná satelitem ft je referenãní frekvence (nebo nominální) vysílaná vysílaãem (fr ft) je DopplerÛv posuv závisl na relativní rychlosti vysílaã satelit c je rychlost svûtla α je úhel mezi vektorem rychlosti v satelitu a vektorem pozice satelitu vzhledem k vysílaãi ρ v cos α je rychlost satelitu vzhledem k vysílaãi. Pokud dosah viditelnosti satelitu zahrnuje pfiijímací stanici a vysílaã zároveà, jsou signály vysílaãû pfiijímané satelity v reálném ãase pfieneseny na pozemní pfiijímací stanice, kde jsou posouzena Dopplerova mûfiení. Systém GEOLOC se operaãnû nachází v Centru mise INPE v Cachoeira Paulista. Pro pfiístup uïivatele k této sluïbû staãí dodat ãíslo ID svého vysílaãe a ãíslo svého konta FTP, aby získal své v sledky na internetu v reálném ãase. V sledky Posuzovány byly dvû meteorologické bóje s vysílaãi ãíslo a 32339, ukotvené v oceánu v uïivatelem pfiedem definovan ch pozicích. Byly pouïity dva brazilské satelity a pfiijímací stanice nacházející se v Cuiabá, kde jsou údaje ze satelitû posouzeny a zaslány do Centra mise INPE v Cachoeira Paulista, kde algoritmus geografické lokalizace posoudí poïadovan v sledek. Od ledna do bfiezna 2003 bylo získáno pro bóji ãíslo celkem 153 pfieletû obou satelitû a pro bóji to bylo 128 pfieletû. Obrázky 4 a 5 ukazují v sledky rozloïení. Osa x pfiedstavuje západní délku ve stupních a osa y jiïní ífiku ve stupních. âerné body pfiedstavují algoritmem lokalizace urãené pozice. ed trojúhelník ukazuje pfiibliïnou referenãní pozici bóje ukotvené v oceánu, svûtle ed kosoãtverec udává prûmûrnou pozici v ech vypoãítan ch pozic. Na obrázku 4 je mrak pozic koncentrovan okolo pfiibliïné referenãní pozice poskytnuté uïivatelem a okolo stfiedu v ech pozic vypoãítan ch (svûtle ed kosoãtverec). Vzdálenost mezi tûmito dvûma pozicemi je 2 km. Obr. 4: RozloÏení pozic bóje Byl proveden v poãet chyby lokalizace (srovnání pozic bójí s referenãní pozicí) pro v echny pfielety. Pokud by mrak lokalizací odpovídal Gaussovû kfiivce, získá se pfii anal ze 67 % nejlep ích lokalizací prûmûrná hodnota chyby lokalizace 3,1 km s modelovou odchylkou 1,7 km okolo tohoto prûmûru. Na obrázku 5 je rozloïení nalezen ch pozic podobné obr. 4. Referenãní pozice ( ed trojúhelník) je témûfi shodná se stfiedem lokalizací (kosoãtverec). Trojúhelník je prakticky pfiekryt kosoãtvercem. Závûrem V pfiípadû, Ïe mrak v sledkû lokalizace (153 lokalizací pro bóji a 128 pro 32339) sleduje Gaussovo rozloïení, ukazuje anal za 67 % nejlep ích v sledkû pfiesnost okolo 3,1 km. Tato pfiesnost byla shledána jako uspokojující pro zam len zámûr. Systém splàuje oãekávání a uspokojuje uïivatele (aãkoliv získává pfiesnost ve v sledcích men í neï systém Argos (CLS, 1989)). UÏivatel tak mûïe ovûfiit, zda se bóje neuvolnila ze svého zakotvení, aby pfiipravil její okamïitou záchranu. Kromû toho mûïe uïivatel získat aï dvanáct denních pozic sv ch bójí vzhledem k obûma satelitûm, v závislosti na geometrick ch podmínkách zacílení satelitu na bóje a pfiijímací stanice. Testy geografické lokalizace provedené s pouïitím nûkolika pevn ch vysílaãû za úãelem ovûfiit pfiesnost a dûvûryhodnost vyvinutého algoritmu jsou k nalezení u (Sousa, 2001 a Sousa, 2003). Také srovnání v sledkû pfiesnosti systémû GEOLOC a Argos lze najít u (Sousa, 2003). Pfiijímací pfienosná stanice, aplikace algoritmu lokalizace a brazilské satelity na obûïné dráze tvofií ãistû brazilskou technologii bez závislosti uïivatele na vnûj ích zdrojích. Cristina Tobler de Sousa, Hélio Koiti Kuga Z Universidada Federal de Paraná: Curso de Pós-Graduacao em Ciencias Geodésicas: Novos Desenvolvimentos em Ciencias Geodésicas / Universidada Federal de Paraná, Departamento de Geomática (2003) pfieloïila pro Novinky zemûmûfiické knihovny 1+2/2005 M. Kulatá (zkráceno) informuje NZK v papírové podobû lze objednat na adrese: odis@vugtk.cz nebo: VÚGTK ODIS, Zdiby 98, NZK v elektronické podobû najdete na 17

18 OBSAH ČASOPISU ZEMĚMĚŘIČ PrÛvodce po 12. roãníku 2005 AKCE 7. roãník Leica Tour vyhodnocen, 5/2005, konference o katastru nemovitostí v Îilinû, 1+2/2005, mezinárodní konference v Trenãínû 5. a 6. záfií 2005: Geodézie a kartografie v dopravû, 6+7/2005, Mezinárodní Polsko-âesko-Slovenské geodetické dny, 4/2005, Geodesia rallye âr, 8+9/2005, 7 Allroad show s teréàáky, 10/2005, 30 BENTLEY Institute vás zve na kolení, 1+2/2005, 16 Brnûnské geodetické informaãní dny po jednaãtyfiicáté, 12/2005, Byli jsme na konferenci FIG v zemi pyramid, 6+7/2005, 32 33; 11/2005, âesk Krumlov Step Into Another Time, 10/2005, 19 âlenové ATchJETu hodnotili mapy a prûvodce vydané v roce 2004, 5/2005, 33 Digitální mûfiení a zpracování dat pro úãely KN, 1+2/2005, pfiebal III Dny nov ch technologií (GEODIS), 3/2005, 2 Geopárty roãník studentské akce, 11/2005, 13 Intergeo pozvánka (HRDLIâKA), 8+9/2005, 18 Jaká má b t 41. GEODESIA RALLYE, 6+7/2005, 37 Jubilejní ãtyfiicáté Geodetické dny v Brnû, 1+2/2005, Klub seniorû v roce 2004, 4/2005, 34 Konference v Îilinû oãima zufiivého fotoreportéra, 1+2/2005, Konference Voda a pozemkové úpravy, 4/2005, pfiebal I Leica Tour 2006, 12/2005, 32 Mezinárodní dny v Polsku oãima tfií ãesk ch úãastníkû, 8+9/2005, Novinky od Trimble premiérovû S6, 5/2005, 31 O katastru nemovitostí v právní a technické praxi se jednalo v Tfiebíãi, 12/2005, 37 Pozemkové úpravy v Tfiebíãi do druhé desítky, 3/2005, 25 První zemûmûfiick ples se vydafiil, 3/2005, Semináfi Aktuální problémy inïen rské geodézie 2005, 4/2005, 34 Semináfi DruÏicové metody v geodézii, 12/2005, 25 Semináfi Zemûmûfiická díla v územním plánování, stavebním fiádu a GIS, 3/2005, 25; 5/2005, Setkání b val ch elévû, 11/2005, pfiebal IV Setkání geodetû 2005, 3/2005, 17; 6+7/2005, 35 SoutûÏ o technické dílo roku, 3/2005, 36 Specializované veletrhy mají úspûch Intergeo 2005, 11/2005, Spolek zemûmûfiiãû Brno zve na tradiãní podzimní akce, 10/2005, 28 Sto posluchaãû na Novotného lávce, 4/2005, 31 est pfiedná ek o zemûmûfiick ch ãinnostech ve v stavbû, 11/2005, 42 Technické dílo roku (podmínky soutûïe), 3/2005, pfiebal III Trimble Express 2005 pfiijíïdí (GEOTRONICS), 3/2005, 36 Tfiebíã byla hlavním mûstem pozemkov ch úprav, 5/2005, Tfiebíãsk semináfi opût na v bornou, 1+2/2005, pfiebal III Valná hromada CAGI, 6+7/2005, 31 Veletrh geodézie a kartografie GEOS, 11/2005, 9; 11/2005, 11; 11/2005, 13; 12/2005, 7 9 Vyhrajte Sunnysoft NaviPack Euro3D Navigaãní balíãek pro Evropu, 4/2005, pfiebal II V roãní zasedání Spolku zemûmûfiiãû Brno, 6+7/2005, 31 âsgk Informace o ãlensk ch pfiíspûvcích âsgk, 1+2/2005, 14; 12/2005, 36 Informace sekretariátu âsgk nabídka knihy»zemûmûfiické právo«, 5/2005, 37 Informaãní centrum âsgk, 12/2005, 36 Na co máme âesk svaz geodetû?, 8+9/2005, 14 19

19 OBSAH ČASOPISU ZEMĚMĚŘIČ 2005 Otázky zatím bez odpovûdí, 10/2005, 29 Úfiední hodiny na sekretariátu âsgk, 3/2005, 27 VÚGTK v znamn m partnerem âsgk, 3/2005, 28 Vyhodnocení ankety ze semináfie Zemûmûfiiãi a právo, 5/2005, 36 âúzk Aktuality v právní úpravû KN âr, 3/2005, 4 9 Místopfiedseda âúzk odpovídá, 6+7/2005, Nûkteré historické katastrální pfiedpisy, 3/2005, Opravdu se musí katastr reformovat?, 5/2005, 4 6 Pfiehled základních zku ebních otázek 1. ãást, 12/2005, Rozmûr pozemku vytyãuje soud nebo geodet?, 3/2005, 12 íjnové zkou ky odborné zpûsobilosti, 11/2005, 20 Seznam nov ch ÚOZI za roky 2004/5, 12/2005, ÚOZI a poskytování informací z KN, 6+7/2005, 4 10 Uznávání odborn ch kvalifikací státních pfiíslu níkû ãlensk ch státû EU, 4/2005, 9 Vefiejnost katastru nemovitostí, 4/2005, Vylepování kolkov ch známek na Ïádost o potvrzení souladu oãíslování parcel GP s údaji KN, 3/2005, 24 Zkou ka odborné zpûsobilosti, 12/2005, 23 Zpravodaj âúzk, 1+2/2005, pfiebal I; 3/2005, pfiebal I GEODÉZIE III. vojenské mapování na»oldmaps«, 10/2005, 9 Ceny za zemûmûfiické ãinnosti, 12/2005, 15 Hodnocení Technického díla roku, 1+2/2005, 6 8 Je tû jednou Li ov a nûco víc z jiïních âech a okolí, 4/2005, 28 30; 5/2005, Je tû k»zemûmûfiictví«v roce 2025, 11/2005, 6 11 Nová definice zemûmûfiické profese podle FIG, 11/2005, 4 5 Nov tunel pod prûsmykem Sv. Gottharda, 12/2005, SAZKA ARÉNA geodetická mûfiení pfii montáïi ocelové konstrukce stfiechy, 1+2/2005, 9 Stfied âeské republiky, 5/2005, Systém APK 1 pro mûfiení osy koleje v absolutních soufiadnicích, 11/2005, Testování totálních stanic s pasivním odrazem III, 1+2/2005, 34 UkfiiÏování Ivana KfiíÏe, 11/2005, Veletrh GEOS 2006, 12/2005, 7 9 Vytvofiení stálé geodetické a kartografické expozice, 10/2005, 22 GIS Místopfiedseda âúzk odpovídá, 6+7/2005, Na úvod kulatého stolu: Budoucnost v uky GIS, 11/2005, Prezident spoleãnosti ESRI pan Jack Dangermond nav tívil Prahu, 1+2/2005, GPS âeská permanentní síè pro urãování polohy, 8+9/2005, Nov GPS pfiijímaã ProMark3 (Geodetické centrum), 12/2005, 33 HISTORIE Exkurze do pfiedlistopadové geodézie, 6+7/2005, 25 Je tû jednou Li ov a nûco víc z jiïních âech a okolí, 4/2005, 28 30; 5/2005, Nejstar í mapová díla na území âr, 3/2005, 30 31; 4/2005, 24 25; 5/2005, 38 39; 6+7/2005, Nivelaãní údaj ZNB 2 (Mraã), 11/2005, pfiebal II Nivelaãní údaj ZNB 6 (Svárov), 11/2005, pfiebal III Nivelaãní údaj ZNB 8 (Teplice), 1+2/2005, pfiebal IV Nivelaãní údaj ZNB 23 (Pecn ), 3/2005, pfiebal IV Pfied 246 lety byl urãen první trigonometrick bod na území âr, 5/2005, 26 Stfied âeské republiky, 5/2005, Tam u Králov ho Hradce mûfiení lo hladce, 6+7/2005, Zemûmûfiické památky v âr (díl 5.) Ústeck kraj, 1+2/2005, Zemûmûfiické památky v âr (díl 6.) Stfiedoãesk kraj ãást I., 3/2005, Zemûmûfiické památky v âr (díl 6.) Stfiedoãesk kraj ãást II., 4/2005, Zemûmûfiické památky v âr (díl 7.) Jihomoravsk kraj, 5/2005, Zemûmûfiické památky v âr (díl 8.) Olomouck kraj, 6+7/2005, Zemûmûfiické památky v âr (díl 9.) Zlínsk kraj, 8+9/2005, Zemûmûfiické památky v âr (díl 10.) PlzeÀsk a Karlovarsk kraj, 10/2005, Zemûmûfiické památky v âr (díl 11.) Dodatky, 11/2005,

20 OBSAH ČASOPISU ZEMĚMĚŘIČ 2005 Zemûmûfiické památky v âr (díl 12.) Praha: ze Strahova do Nerudovky, 12/2005, KARTOGRAFIE Co je spoleãné kartografii a krásn m Ïenám?, 10/2005, 18 Copyright na mapách âeska velice ãasto chybí, 10/2005, 17 âesk komerãní kartografick trh, 4/2005, âesk Krumlov Step Into Another Time, 10/2005, 19 âlenové ATchJETu hodnotili mapy a prûvodce vydané v roce 2004, 5/2005, 33 Historie ãeského komerãního kartografického trhu, 3/2005, 29 Hodnocení vybran ch plánû mûst, 12/2005, HÛfie dostupné mapy na webu, 6+7/2005, 1; 6+7/2005, 13 International Map Trade Association, 8+9/2005, 27 Mapy v ech boji È, 3/2005, 29 Nejstar í mapová díla na území âr, 3/2005, 30 31; 4/2005, 24 25; 5/2005, 38 39; 6+7/2005, Novinky na ãeském kartografickém trhu, 5/2005, Poselství pfií tím generacím v pilífii Karlova mostu, 10/2005, 1, 10/2005, 4 5 PRAHA atlas ortofotomap, 1+2/2005, 11 ProhlíÏíme Zemûpisn atlas svûta z produkce SHOCartu Vizovice, 3/2005, Ro áda na nejv znamnûj ích kartografick ch postech, 8+9/2005, Stfiední Polabí na star ch mapách, 3/2005, pfiebal III Svût knihy 2005»âesk veletrh map a prûvodcû«, 6+7/2005, Topografické mapy pro vefiejnost na Ukrajinû, 5/2005, 11 ÚÏasn Atlas Maior of 1665 k dostání i v âr, 11/2005, Vytvofiení stálé geodetické a kartografické expozice, 10/2005, 22 KATASTR Aktuality v právní úpravû KN âr, 3/2005, 4 9 Co v echno lze zjistit z oznaãení listu katastrální mapy, 8+9/2005, âásti obce a katastrální území v KN, 3/2005, âínsk katastr, 5/2005, 8 9 Dotaz do V evûdny: Adresa vlastníka v SPI a na LV, 10/2005, 21 Dotaz do V evûdny: KÚ versus OBEC, 12/2005, 17 Dotaz do V evûdny: Pfiizvání k vymûfiování sousedního pozemku, 11/2005, 28 Dotaz do V evûdny: Vydávání potvrzení pfii vytyãování, 11/2005, Konfrontace údajû veden ch KN se skuteãn m stavem na lokalitû geodetická observatofi»skalka«(k.ú. Kostelní Stfiímûlice), 10/2005, 6 9 Místopfiedseda âúzk odpovídá, 6+7/2005, Na slovinském katastrálním úfiadu pobûïí GIS ESRI, 5/2005, 10 Nûkteré historické katastrální pfiedpisy, 3/2005, O poselství a oselství v pfiípadû geodetické observatofie»skalka«, 11/2005, Pomník by si to opravdu zaslouïilo..., 11/2005, Pfievod vlastnického práva k nemovitosti pohled z praxe, 12/2005, 4 6 Rozmûr pozemku vytyãuje soud nebo geodet?, 3/2005, 12 ÚOZI a poskytování informací z KN, 6+7/2005, 4 10 Vefiejnost katastru nemovitostí, 4/2005, Vylepování kolkov ch známek na Ïádost o potvr- 20