Lovci mustangů Lee McGiffinová

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lovci mustangů Lee McGiffinová"

Transkript

1

2 Lovci mustangů Lee McGiffinová Lee McGiffin, 1965 Translation Jan Beránek, 1972 Illustrations Radomír Kolář, 1972

3 KAPITOLA 1 Díval se, jak se kolem něho řítí stádo mustangů, jak dlouhé hřívy a ohony zdivočelých koní poletují v horkém větru, jak nádherný bílý hřebec pohání svoje klisny k rychlejšímu trysku: prokvetlé hnědky, myšačky, šedohnědky, plavačky i vranky. Cítil, jak jeho grošák klopýtá pod propoceným sedlem. Pečlivě stočené laso bylo v jeho ruce zas jednou k nepotřebě. Bílý hřebec opět unikl. Tu se něčí ruka dotkla jeho ramene a vrátila Andrewa Taylora, poslíčka nakladatelství Finch a spol. v New York City, nazpět do skutečnosti Broadwaye a Washingtonova náměstí, jež nevlídně nakukovala dovnitř oknem skladu knih. Kolem zahrčelo několik kočárů s vybraným spřežením ryzáků. Těžký valník tažený párem clydesdaleských koní rachotil k jihu. Mustangové, prérie a horký vítr byli nenávratně pryč. Jediný zápach kůže vycházel z jeho vlastních střevíců, jež stály příliš blízko kamen. Místo slunce tu v kalném říjnovém ránu zářila jen lampa a jediným nebezpečím, kterému musel čelit, byl hněv pana Amose Finche, jenž sebral Andyho šestákový román Lovec mustangů a se zjevným odporem prolistoval pár stránek. Andrew vyskočil a chrlil ze sebe slova rychleji, než mohli pádit jeho vysnění mustangové. Rozdělal jsem oheň, pane, vyčistil pera, naplnil kalamáře, utřel stoly a srovnal knihy. Pan Finch šestákový román s plesknutím zaklapl. Račte do mé kanceláře, pane Taylor. Andy následoval štíhlou, vzpřímenou postavu ve vybraném černém obleku kolem vysokých regálů s knihami a vzhůru po schodech do kanceláře šéfa vydavatelství. Plameny mohutného krbu tam svými odlesky šlehaly po temných panelech stěn. Nu, aspoň ten oheň byl v nejlepším pořádku. Chlapec pospíšil zažehnout velikou lampu a doufal, že ho nepostihne vyhazov hned v osm hodin ráno. Pan Amos Finch roztřásl šosy svého kabátu, usedl ke stolu,

4 upravil si manžety a pokynul Andymu, aby se posadil do křesla naproti. Tak mi povězte, řekl, dívaje se na křiklavou obálku Lovce mustangů, proč musíte louskat právě tenhle laciný krvák, když jsem výslovně zakázal, aby se něco podobného v této budově vůbec objevilo? Andrew se nepohodlně tísnil v křesle, vyhrazeném zpravidla návštěvám autorů. Přišel jsem trochu brzo, pane. Udělal jsem všechnu práci, než se začli trousit ostatní. To vidím, pane Taylor. Zatopil jste znamenitě. Jen bych si přál, aby také výběr vaší četby byl trochu na výši. Kde se tu vzala tahle nechutná kniha? Koupil jsem ji za polovic loni ve škole od spolužáka. Je to opravdu moc pěkný příběh. Je to o jednom chlapíkovi, co chytá mustangy, zdivočelé koně v prériích Západu. A on Pan Finch odhodil Lovce mustangů do koše na odpadky. Znám moc dobře Beadlovou knižnici šestákových románů pro chlapce, pane Taylor. Píšou to lidé, kteří o západním pomezí nemají ani potuchy, je to všechno spíše výmysl než skutečnost. Ale pane Finch, vždyť je tam jenom čistá pravda, ten lovec mustangů nakonec toho bílého hřebce přece jen dostane, abyste věděl! Roztočí smyčku a Andy se postavil a zdvihl paži, jako by chtěl vrhnout laso. Posadte se, pane Taylor! Myslím, že bude nejlíp, když spolu pohovoříme o vaší budoucnosti. Přišel jste k nám koncem května s doporučením od pana Johna Bensona z Bostonu, bratra slečny Sáry Bensonové, vaší tetičky, u které teď bydlíte, že ano? Ano, pane řediteli. A vzhledem k jistým finančním potížím je nutno, abyste rok po ukončení základní školy pracoval, dříve než vstoupíte na akademii. Vy jste, jak tuším, sirotek, kterého předtím vydržovali příbuzní na soukromé škole a který je již nyní zapsán pro příští školní rok na Wickhamovu akademii. Potom se máte stát posluchačem Harvardovy university. Říkám to správně? Ano, pane. Andy neměl, co by k tomu dodal, protože pan Finch

5 znal všechna fakta, ale nic z těch trýznivých maličkostí, jež je doprovázely. Nevěděl, že Andrew šel z ruky do ruky jako košíček s ovocem, pokud vůbec jeho paměť sahala: napřed strýček Fred v Buffalu, pak strýc John v Bostonu, pak tetička Ruth ve Washingtonu a teď v posledních čtyřech letech tetička Sára v New Yorku. Andy byl také přesvědčen, že pan Finch nemůže mít představu o tom, jak je člověku, když zná svou matku jenom z vybledlého obrázku a otce jen podle jména. A pan Finch jistě nikdy neslyšel, jak dospělí měnili téma rozhovoru, když se Andy zeptal na svého otce. Jak by mohl pan Finch vědět, že kdykoli se příbuzenstvo sešlo, vždycky se šeptalo něco o tom toulavém chlapovi a o té druhé straně za horama! A že když se jednou zeptal strýčka Johna, jak tatínek umřel, nedostal na to žádnou odpověd; strýček mu dal prostě deseticent, aby si koupil cukroví. Tak tedy, řekl pan Finch, měl byste číst raději klasiky. Místo toho si vyberete tenhle otřelý šestákový román. Pročpak? Andy cítil, jak mu jeho plavá nepoddajná patka neustále spadává do očí, když se krčil v křesle. Nemohl přece říci panu Finchovi, kolik hodin už proseděl ve veřejné knihovně Johna Astora nad vším, co vůbec kdy bylo vytištěno o Indiánech od Francise Parkmana až po časopisy o Dalekém západě vydávané v Anglii. A ani to, že už přečetl kdejakou knihu o koních. Ticho se prohlubovalo a konečně Andy zdvihl oči a viděl, že se přísnost ve tváři pana Finche rozplynula. Mám rád koně, pane Finch. Ale jakživ jsem žádného vlastního neměl. Řečtina a latina mě nebaví. Nechci jít na Harvardovu universitu. Chci na Západ! Pan Finch si pohladil úhlednou bradku. Všichni chlapci ve vašem věku mají rádi koně, pane Taylor. A snad všichni do jednoho sní o západním pomezí, ať jsou odkudkoli. Andrew už měl na jazyku: Ano, pane řediteli, vždyť ono mě to časem taky přejde, ale oči pana Finche se zatoulaly kamsi do dálky. Já snil ve vašem věku o mořích. Utekl jsem z domova a nalodil se na pěknou plachetnici, jež mířila na Jamajku.

6 Andy sjel na okraj křesla. A opravdu jste se na tu Jamajku dostal? Vůbec ne. Přepadla mě tak silná mořská nemoc, že jsem byl rád, když mě posadili na loď, která se vracela do Bostonu. Sen je často mnohem přitažlivější nežli skutečnost. Zapamatujte si to, pane Taylor. Andy se zvedl, cítil, že rozhovor je u konce. Ano, pane řediteli. Šedovlasý vydavatel sáhl do zásuvky stolu. Myslím, že jste nedávno dovršil svůj patnáctý rok, pane Taylor. Vezměte si ode mne prosím jako dárek tento přetisk knihy George Catlina, amerického malíře, který prožil osm let mezi Indiány v prériích. Uvidíte, jak nádherné jsou ty jeho kresby a jak vynikajíc! je jeho próza. Ve vašem věku mě tahle kniha přímo fascinovala. Moc vám děkuji, pane řediteli! Jsou dnes nějaké pochůzky? Pan Finch otřel pero o kalamář. Ano, dole máte balíček s knihami pro kapitána Kinga na palubě Hvězdy Texasu. Připlula z Galvestonu a právě kotví v doku na Jižní třídě. Hned tam doběhnu, pane Finch. Z radosti nad tím, že nebyl propuštěn z práce, vyřítil se Andy z kanceláře, vrazil do postarší sekretářky a žuchnul do brlení účtárny, jak pádil dolů po schodech. Knihu od pana Finche a svůj oběd v papíru si zanesl do odlehlého koutku skladu, podíval se, jak venku mrholí, a zachumlal se do pláště a šály. Zvonek nad dveřmi se rozklinkal, když vyklouzl na ulici s balíčkem knih pro kapitána Kinga. Byla na něm nalepena doručenka s datem a zpáteční adresou: Vydavatelství Amos Finch a spol., 713 Broadway, dne 1. října Andy se rozběhl, když zaslechl rachot omnibusu koňské dráhy, skočil na plošinu a razil si cestu do nacpaného, žlutě a šarlatově obarveného vagónu. Za šest a půl centu se mohl každý svézt. Pro ty, kdo neměli vlastního koně s kočárem, bylo to daleko výhodnější než se trmácet po špinavých, odpadem zanesených chodnících. Jak cestou ubíhaly bloky domů, zahlédl tu a tam krásné plnokrevníky klusající do Central Parku, kam jezdili džentlmeni závodit a cvičit své koně. Lehké dvoukolky, těžké fasuňky, valníky i

7 kočáry jezdily sem tam po Broadwayi, prudce brzdily, nakláněly se na bok, předjížděly nebo se řadily do proudu dopravy, která houstla, provázena hulákáním kočích, práskáním bičů a povykováním drožkářů. Andy, postrkován ve vagónu nakládači, námořníky a dokařskými dělníky, svíral urputně svůj balíček, dokud omnibus nezastavil v Battery, na jižním cípu ostrova Manhattan. Zbytek davu z omnibusu se vyvalil do mokrého rána. Schovávaje knihy pod kabátem, loudal se na západ směrem k Jižní třídě, kde rychlé štíhlé plachetnice, těžké nákladní koráby, výletní parníky, rybářské čluny i poštovní lodě trčely do výše nad doky, téměř přes ulici svými příděmi. Studený vítr přihnal lehké mraky mlhy a les stěžňů se jakoby naráz proměnil v tenké přízraky stromů. Ať se Andy namáhal jakkoli, nikde nemohl rozeznat Hvězdu Texasů. Natahoval krk ke strmým, sešlým trupům lodi a vlekl se dál, až v mlze na kohosi narazil a uslyšel drsnou výstrahu: Koukej na cestu, ty suchozemský nemehlo! Málem bys člověku podrazil nohy! Z oblaku mlhy se vynořil chlapec v krátkém vlněném svrchníku, s námořnickou brašnou přes rameno. Odpusť, neviděl jsem tě, řekl Andy. Hledal jsem Hvězdu Texasu z Galvestonu. Na tý já právě sloužím Co ty můžeš pohledávat na Hvězdě Texasu? Nesu knihy z nakladatelství Amos Finch pro kapitána Kinga. Chlapec okukoval Andyho druhý nejlepší oblek krátký převlečník, nízký švihácký klobouk. Vidíš, a já bych hádal, že seš pasažér. Tak pojď se mnou! Dělám tu na lodi číšníka a zrovna se vracím z dovolenky. Panečku, to je město, tenhle New York! To se ví, že sem se svezl taky v tom novým rychlovýtahu v Equitable Buildingu. Fí-í, to je kalup! Pět poschodí najednou! Ještě když vedl Andyho temnou chodbičkou ke kapitánově kajutě, brebentil o divech obrovského Stewartova obchodního domu na Broadwayi, o jídelnách ústřic a o přepychových vilách na Páté avenue.

8 Díky za doprovod, řekl Andy. Nevím ani, jak se jmenuješ. Chlapec napřáhl širokou dlaň. Sam Dalton. A hele, to chodíš pořád takhle vyfintěnej? Já jsem Andrew Taylor. Dělám u Amose Finche poslíčka. Šéf si přeje, aby u něho každý vypadal jako džentlmen! Sam pokýval hlavou a zaklepal na dveře. To musí vypadat, jako když je pořád neděle. Zmizel, sotva kapitán King otevřel dveře. Aha, knihy od Finche. Ale radši bych viděl novýho pasažéra, to mi věř. Mrzí mě, že zítra odplujem s jednou kajutou prázdnou. Opravdu by sis nechtěl udělat výlet do Texasu? Andy nahmatal v kapse poslední deseticent ze svého týdenního dvoudolarového výdělku. Děkuju vám, kapitáne, ale já na to nemám, abych si cestoval po Texasu. Smích kapitána Kinga zazvonil o mosazné knoflíky jeho uniformy. Mladíku, v Texasu se necestuje. Tam si člověk prostě sedne na koně a jede, kam až oko dohlédne. A cestou se setká jen s mustangy, bizony, Komanči, s vichřicemi a se sluncem dost horkým, aby upeklo chlapa v sedle! Celou cestu do města ležela Andymu v hlavě kapitánova slova. Myslel na bizony, když předával v tiskárně nějaké korektury. Viděl před sebou Komanče, když doručoval několik knih do Vanderbiltova domu na Páté avenue, a měl hlavu plnou mustangů, když večer připravoval oheň, zhasínal lampy a zavíral okenice nakladatelství Finch a spol. Konečně se vydal k domovu za Washingtonovým náměstím, kde spořádá, jak věděl, vydatnou večeři a půjde spat. Ale dnes večer ho neuvítal zvídavý hlas tetičky Sáry. Místo ní vysupala po schodech paní Bradfordová, která vedla v domě vznešený penzión, a vysvětlila Andymu, že jeho tetička musela odjet narychlo do Albany k nemocné sestře a že se tam zdrží asi týden. Andy má zatím řádně chodit do práce, jíst vydatnou stravu a nosit šálu, když je zima. A hlavně, ukončila paní Bradfordová, každý den jí máte napsat dopis. Koneckonců, vždyť taky za vás odpovídá, ne? Andy ujistil paní Bradfordovou, že se bude řídit vyslechnutými

9 pokyny, a s úlevou se díval, jak spěchá vyhubovat kuchařce. Vykoupal se, vzal si čistou košili, sešel dolů k večeři a už se těšil, jak bude mít celý večer pro sebe a jak si počte v knize od pana Finche. Když se po večeři rozloučil a chtěl proklouznout po schodech nahoru, paní Bradfordová mu ještě znovu připomněla: Pamatujte, Andrew, dnes večer musíte napsat tetičce! Sotva vstoupil do tetiččina parádního pokoje v průčelí domu, kniha o severoamerických Indiánech ho začala neodolatelně lákat, ale neustále opakovaná slova povinnost k příbuzným ho přece jen zahnala k psacímu stolu, kde spěšně načmáral, co celý den dělal. Teprve když se podepsal, uvědomil si, že nezná adresu tetičky z Albany. Ve zmatku začal shánět knihu s koženou vazbou, kam se zapisovaly adresy přátel a příbuzných. S ostychem otevřel stůl i zásuvky šatníku, ale nic nenašel. No ovšem, napadlo ho, teta Sára jistě vzala knihu s sebou! A tu si vzpomněl, že kdysi zahlédl její dopisy, převázané pečlivě stužkou a uložené v jakési plechové krabici. Nějaké staré psaní z Albany bude jistě mít zpáteční adresu na rubu obálky. Už chtěl skoro zanechat bezvýsledného pátrání, když najednou objevil hledanou plechovku na polici ve výklenku. Rozsvítil lampu, otevřel na stole krabici a začal se prohrabávat spoustou papírů. Dopis od strýčka Johna, další od strýčka Freda, další od Přidržel ušmudlanou obálku blíže ke světlu. Byla adresována slečně Sáře Bensonové. Odeslal ji Ch. L. Taylor z hotelu Menger House, San Antonio, Texas. Andy měl zvláštní pocit, jako by ho pohladil někdo, koho předtím neznal. Rychle se začal hrabat v krabici. Našel pár maličkých mokasínů, miniaturní Bowieův nůž, přizpůsobený chlapecké ruce, a maličkého mustanga, překrásně vyřezaného ze dřeva. V náhlém hněvu vyklopil na stůl celý obsah krabice a oddělil Taylorovy dopisy od ostatních. Jejich data sahala od roku 1858, kdy se Andy narodil, až do 3. září 1873, což bylo právě před měsícem. Ačkoli věděl, že by neměl číst dopisy adresované jiné osobě, bylo mu na druhé straně zas naprosto jasné, že mokasíny, nůž a vyřezávaný kůň byly určeny právě jemu. Měl tedy aspoň právo

10 dozvědět se, proč tyhle dárky nikdy nespatřil. Bez nejmenšího pocitu viny vyňal z první obálky zažloutlý list, odeslaný ze San Franciska: Můj zármutek nad náhlým úmrtím milované manželky se nedá vylíčit. Budu stručný. Odjel jsem na Západ, abych vyhledal zdravější podnebí pro svou rodinu. Teď mě moje žena opustila. Já sám se nemohu starat o malé děťátko. A protože vím, že ke mně necítíte žádnou zvláštní náklonnost, omezím své dopisy příště jen na nejnutnější zprávy, k nimž budu vždycky pravidelně přikládat peníze na obživu a výchovu svého synka. Ponechám Andrewa ve Vašich rukou, dokud nevyroste natolik, aby mohl žít se mnou. Zůstávám s pozdravem Váš truchlící švagr Chadwick L. Taylor Andrew věděl, že se tu dívá na pevný rukopis svého otce. Toho otce, o němž mu nikdo nechtěl nic říci a který způsobil, že si příbuzní šeptali něco o tom toulavém chlapovi. Na okamžik to bylo všechno jako jízda omnibusem za největšího provozu. Věci kolem něho ubíhaly příliš rychle, aby se daly rozeznat. Tak tedy jeho vlastní otec ho opustil! A tetička Sára mu odepřela dárky, které mu bezesporu patřily. Jenže otec ho po všechna ta léta vydržoval. A tetička se zas všemožně starala, aby se najedl, aby dobře bydlel a chodil hezky oblečen. Náhle ho přepadlo zděšení. Vždyť letos nešel na akademii, protože na to nebyly peníze. To mohlo taky znamenat, že otec zemřel! Shodil všechny ostatní dopisy na podlahu a popadl ten, který byl odeslán teprve před měsícem. S přemáháním vytáhl z obálky jediný list. Na stůl vypadly tři stodolarové bankovky. Dopis byl krátký: V květnu jsem Vám napsal, že nemohu poslat peníze vzhledem k jistým finančním ztrátám. Ale má situace se zlepšila díky tomu, že šel dobře obchod s mustangy. Přikládám částku na roční výdaje za

11 Andyho. Andy zíral na bankovky. Jakživ neviděl takovou spoustu peněz. Otcův dopis musil být doručen těsně před tím, než tetička odjela do Albany, jinak by byla peníze jistě uložila v bance. Tak otec přece jen žije! Napsal z Texasu. Andy dychtivě přečetl zbylá psaní, která zahrnovala patnáct let lidského života. Jeho otec putoval ze San Franciska do New Orleansu, z Kansas City do Oregonu, z indiánského teritoria do Santa Fé, z Dodge City do San Antonia v Texasu. Byl to docela jasný příběh. Otec se vydal na Západ, aby naše! vhodné podnebí pro svou manželku, která trpěla plicní horečkou. Zvolil San Antonio, ale bylo už příliš pozdě. Narodil se mu syn, jenže manželka mu brzy nato zemřela. A pro tohoto syna až dosud nevzkázal! Andyho sevřel zármutek, který ho neopustil, dokud nevzal znovu do niky ten malý bowiják. Ano, to je ono! Toulavý člověk si ani neuvědomuje, jak rychle čas ubíhá. Vždyť mu otec poslal koně a nůž teprve před rokem! On si tedy stále myslí, že Andy je ještě malý chlapeček. Střípky a útržky dne bleskly jeho myslí. Mladíku, v Texasu se necestuje. Tam si člověk prostě sedne na koně a jede, kam až oko dohlédne. A slova pana Finche: Sen je často mnohem přitažlivější nežli skutečnost. Vážil oba výroky, když se díval z okna přes temné hřebeny střech do přeplněných, špinavých ulic, kde hradba domů vyrůstala tak vysoko, že zaclonila oblohu. Pozoroval, jak paní Bradfordová a několik jejích nájemníků odjíždějí v najaté drožce do divadla. Poslouchal, jak dům utichá, když ostatní jeho obyvatelé uléhali. Potom si Andy přinesl z vedlejší komůrky starý odřený kufr a začal balit. Nacpal do kufru bílé naškrobené košile, svůj nejlepší oblek, druhý pár střevíců, několik nočních košil a prádlo s ponožkami. Navrch přišla jeho bible, kniha o Indiánech od pana Finche a ošumělý McGuffeyho slabikář s čítankou knihy, které byly jeho jedinými upomínkami na dětství, jež nezapustilo nikde kořeny. Do

12 jednoho rohu kufru zastrčil maminčin obrázek, malý bowiják a vyřezávaného mustanga. Teď už bylo jeho rozhodnutí pevné. Napsal svému otci dopis, v němž oznamoval, že se s ním za několik týdnů sejde v San Antoniu. Dopis adresoval Panu Chadwicku Taylorovi, hotel Menger House, San Antonio, Texas. Těžší bylo složit dopis pro tetičku Sáru. Poděkoval jí za její péči. Vysvětlil, že se mu na akademii nechce a že má právo žít společně se svým otcem. Omluvil se za to, že četl její dopisy, ale zároveň jí objasnil, že k tomu došlo čirou náhodou. Nezmínil se o tom, že jí svým odchodem vlastně uvolňuje ruce, aby mohla žít podle své chuti a buď se provdala, nebo odstěhovala k příbuzným. Věděl, že už po nějakou dobu po něčem takovém touží. Vložil do obálky jednu ze stodolarových bankovek a druhé dvě si vstrčil do kapsy. Když ještě načmáral krátkou zprávu pro paní Bradfordovou a další pro pana Finche, uložil plechovku i s jejím obsahem zpátky na polici. Ještě naposledy se rozhlédl po dvou pokojích, které pro něho nebyly ničím víc než jedním z míst přechodného pobytu. Pak se vytratil po špičkách dolů schodištěm, vyklouzl tiše ze dveří a liduprázdnou ulicí šel pěšky k Broadwayi. Dopis pro pana Finche podstrčil pod uzamčené dveře nakladatelství. Se svým těžkým kufrem ušel několik bloků, než konečně zastihl omnibus, jenž drnčel směrem k Battery. Noční hlídka na Hvězdě Texasu ho po krátké domluvě vpustila na palubu a s jistými obavami šla vzbudit kapitána Kinga. Ten v Andym ihned rozpoznal poslíčka z Finchova nakladatelství. Ale já už nechci žádný knížky! zahulákal kapitán. Andy se nedal. Nepřinesl jsem vám knížky, pane. Chci, abyste mě odvezl do Texasu! A proč jste mi to k čertu neřek hned ráno, to mě musíte budit o půlnoci? Andy mu podržel před očima jednu ze stodolarových bankovek. Dnes ráno jsem ještě nevěděl, že pojedu, pane kapitáne. V kapitánových očích se zajiskřilo a jeho hlas zahřměl do

13 podpalubí: Pane Dalton, hodte kostrou! Ukažte tomuhle mládenci jeho kajutu! KAPITOLA 2 Pro Andyho, jehož veškeré zkušenosti s loděmi se omezovaly jen na brooklynský přívoz, byla zpočátku námořní plavba něčím novým a vzrušujícím. Ale za několik dní široký prostor Atlantiku i pravidelný rytmus strojů zevšedněly. Cestující nebyli o nic zajímavější než stále stejný oceán. Jakýsi stárnoucí herec trávil ve své kajutě většinu času recitováním Shakespeara. Obchodní cestující se šicími stroji byl sužován mořskou nemocí při nejmenším vánku. Německý přistěhovalec zbledl, když mu Andy nabídl, že mu půjčí knihu o Indiánech, kterou dostal od pana Finche. Kapitán King si odečetl svých čtyřicet dolarů za přeplavbu, vrátil Andymu drobné a šel za svou prací. Jenom v Samu Daltonovi nalezl Andy dobrodružného ducha, který mu pomohl ukrátit čas. Byl to právě Sam, kovboj přeškolený na námořníka, kdo ho naučil lasovat, kdo mu ukázal, jak si připravit smyčku, jak ji roztočit nad hlavou a mrštit v pravý okamžik na cíl. V knihách to všechno vypadalo tak jednoduše! A zdálo se to tak snadné, když to dělal Sam, jenže za týden Andy poznal, že lasování vyžaduje nejen obratnost, ale také úmornou dřinu. Ruka ho bolela. Dlaně měl spálené a ztvrdlé. Nicméně se to naučil. Sam mu už nepřezdíval pilgrim či greenhorn neohrabaný zelenáč z Východu. Teď, když už Andy nabyl jisté zručnosti, nepostradatelné pro lovce mustangů, nemohl se dočkat, až přijede do San Antonia a překvapí otce svou dovedností. Zdálo se mu, že uběhla celá věčnost, než se mohl konečně postavit na palubu a pozorovat, jak se tam v nedohlednu, za oslnivě modrým Mexickým zálivem, začíná rýsovat temný pruh texaského pobřeží. Přemáhaje jiskřivou záplavu slunečního jasu, upíral zraky k nové zemi.

14 Otec mu bezpochyby přijde naproti. Vždyť mu Andy napsal, že připluje do Galvestonu. Snažil se představit si toho vysokého, snědého muže, v němž okamžitě pozná Chadwicka Taylora. Hvězda Texasu už nechávala dobíhat stroje, když k jejímu boku přirazil vlečný člun. Andy dal sbohem kapitánu Kingovi a Samu Daltonovi, zavěsil si na rameno stočené laso, jež dostal od Sama, a přestoupil na člun, který odvážel cestující na břeh. Když malé plavidlo přistálo u Galvestonského ostrova, Andy trochu zaváhal, uložil provaz do kufru a snažil se vypadat co nejspořádaněji. Vždyť kterýkoliv z toho tuctu mužů na břehu, kteří čekali na člun, mohl být jeho otec. Nechtěl se hned při setkání dopustit nějaké chyby. Ostatní cestující byli vítáni příbuznými a přáteli. Jakýsi nakládač sáhl po Andyho zavazadle. Má ti někdo přijít naproti? Andy se díval, jak poslední muži opouštějí dok a mizí ve skladištích a v přístavních kancelářích. Ne, nikoho nečekám. Zdvihl svůj kufr a vydal se po dřevěném chodníku k městu. Teprve když přišel na nádraží, uviděl v této horké, sluncem prozářené zemi něco známého. Vlakem totiž cestoval po většinu svého života. Prosil bych jízdenku do San Antonia. Trať končí ve Flatonii. Z tama se dostaneš do San Antonu dostavníkem. Jak je to prosím daleko? Pokladní mrkl na Andyho těžký vlněný oblek. San Antone je tůvocať dvě stě padesát mil na západ. Dorazíš tam za tři dny. Ale radši si sundej to sako, dyk se v tom vedru jenom zbytečně paříš! Andy si stáhl sako. Děkuju vám. Odešel s úlevou a už mu ani nevadil písek ve střevících, ba ani jeho propocená a zmačkaná bílá košile. Tak proto mu otec nepřišel naproti! V atlasu pana Finche se obě města zdála tak blízko u sebe. A teď tedy věděl, že leží stejně daleko od sebe jako New York a Washington. A musí taky pamatovat na to, aby říkal San Antone. To jenom pilgrimové na Východě říkali San Antonio. Když se vláček druhý den ráno plazil po dlouhém dřevěném

15 pilotovém mostě z ostrova na pevninu, Andy byl ochoten připustit, že pan Finch nijak nekřivdil ztřeštěným šestákovým románům. V Galvestonu nebyli ani mustangové, ani kovbojové, ani bizoní kůže nebo Indiáni. Andy viděl jen kočárové koně, venkovské farmářské povozy, obchodníky v kastorových kloboucích, balíky bavlny a černošské skladové dělníky. Mluvilo se o večírcích na plantážích, o ceně bavlny, o návštěvnících z Evropy a o synáčcích, kteří odjeli studovat na Východ, na Harvardovu universitu. Jenže když potom pozdě odpoledne vláček dobafal do Flatonie, Andy už neměl takovou jistotu, že by byly šestákové romány tak docela vylhané. V tom malém městě, vklíněném do lesnaté, kopcovité krajiny, na sebe navzájem hulákali povozníci s mezky a vozkové s volskými potahy, kteří nakládali zboží určené pro San Antone. Náklad na těžkých valnících se tyčil do obrovské výše, převázán provazy. Biče práskaly, zvonce zvonily a kola povrzávala ve vyježděných kolejích. Německý farmář pomáhal své ženě naložit šicí stroj na bryčku. Angličan s monoklem na oku prudce strhl koně v trysku a sestřelil láhev s kůlu ohrady. Malí kluci číhali na divoké králíky a veverky, aby si je upekli. Andy se znovu začal opájet představami, že je na pomezí civilizace. Dnes přespí ve srubu a zítra sedne do dostavníku, který se bude řítit krkolomnou rychlostí, aby unikl Indiánům nebo lupičům. Ale jeho sen trochu povadl, když Andyho uložili do skromného roubeného domečku spolu s bostonským obchodníkem pluhy. A splaskl ještě víc, když se ukázalo, že dostavník není nic jiného než stará, těžká archa na pérách, do níž se vešlo osm cestujících. Čtyřspřeží se štrachalo po vytlučené cestě, pronásledováno jenom zatoulaným psem a mrakem prachu. Po dva dny cestující přisedali a vysedali, když se dostavník kodrcal přes rozcestí a malé osady. Trmáceli se přes podrosty bujné dubové kleče, brodili se přes mělké říčky a vjížděli do křovinatých oblastí, kde jim tu a tam zkřížil cestu osamělý dlouhorohý býk. Teprve když Andy spatřil karavany mezků, těžké fasuňky a lehké kočáry, uvědomil si, že se jeho cesta chýlí ke konci. Teď už najisto přijde San Antone, město Alama, kde bojovali a padli hrdinnou smrtí

16 Jim Bowie a Davy Crockett. Do tohoto města přicházeli lovci mustangů, lovci bizonů, honáci dobytka, rančeři i zločinci. Tady se sejde se svým otcem v hotelu Menger House, což bude nejspíš drsný saloon, kde muži přespávají s pistolemi po ruce. Nedočkavě si oblekl kabát a přičesal vlasy, sotva se dostavník prokodrcal porostem mezquitu a kaktusů, jimž se obecně říkalo pichlavé hrušky, a vklouzl do osmitisícového města, jež budilo dojem, že vyrůstá uprostřed pustiny. Andy zíral v údivu na roubené budovy, na stavení z vepřovic i na pevné domy z kamene. Na náměstí Alamo Plaza dojeli v pravé poledne a znavení koně zarazili bez fanfár před úhlednou třípatrovou budovou z bíle natřených cihel a z vápence. Menger House! zahulákal vozka. Do Menger Housu a na dostavník do El Pasa vysedat! Venku se shromáždil zástup. Cestující volali na přátele a zdravili se s příbuznými. Andy s dychtivostí vyhlížel urostlého snědého cizince, který bude asi jeho otcem. Ale žádný vysoký, hezký muž tam nestál, aby ho uvítal. Už tu zbyli jenom Andy s kočím dostavníku, prohlížejíce se navzájem v bodavém slunečním žáru před průčelím Mengeru. Tohle je váš kufr, vašnosti? Ano, pane. Děkuju vám. Aniž se ohlédl, zmizel Andy ve stinném chladu recepce a čekal u pultu, až na něho dojde řada. Jmenuju se Andrew Taylor. Můj otec, Chadwick Taylor, bydlí tady v hotelu. Neřekl byste mi laskavě číslo jeho pokoje, já bych Recepční už přejížděl prstem v seznamu. Lituji, ale teď tu žádný Chadwick Taylor nebydlí. A kdy se odstěhoval? Neřekl jsem, že se odstěhoval. Jenom si myslím, že sem možná přijede, protože mu bylo na tuto adresu doručeno psaní. Recepční vytáhl ze zásuvky dopis, který Andy napsal před třemi týdny. To je dopis ode mne! Měli jsme se tady sejít. Najmu si pokoj a počkám na něho. Recepční si povšiml newyorského obleku a zaprášeného klobouku. Tady se podepište. Doufám, že budete spokojen.

17 Už podruhé se Andy pokoušel spolknout své zklamání. Když smyl se sebe prach cesty, nemohl se zbavit nepříjemné předtuchy, že snad přece jen odjel z New Yorku předčasně. Vždyť nemůže tady v San Antonu čekat donekonečna! Peníze mu nadlouho nevystačí. A co když sem otec vůbec nepřijede? Podíval se na mosaznou postel a ucítil koberec pod svými městskými střevíci. Menger House nebyl ani zdaleka tou drsnou nocležnou z pomezí, jakou očekával. Byl to tak pěkný hotel jako spousta jiných v New Yorku. Texas vůbec nevypadal jako v knížkách. Aby zapudil pocit stísněnosti, začal si vybalovat věci, četl noviny, procházel se chvilku sem tam po pokoji a nakonec popadl své stočené laso a odešel z hotelu. Podívá se na Alamo a najde si místo, kde by se mohl kapku pocvičit v lasování. Ale stará, bitvami ošlehaná misie naproti Menger Housu nenesla ani bronzovou pamětní desku. Dřevěná část budovy byla spálena a rozmlácena. Okenice byly odsekány. Mexičané si hověli ve stínu střelbou pokropených zdí. Andy pokračoval dál ve své toulce žárem časného odpoledne a uvědomoval si, že nad městem leží podivná, mrtvá tišina. Některé obchody byly zavřeny. Mexičané s obrovskými klobouky podřimovali na plaze a jejich koně stáli schlíple u úvazišť. Snad zrovna zemřel nějaký hodnostář města, uvažoval Andy. Ale nikde nebyl žádný černý flór ani žádné znamení smutku. Šel dál prázdnými ulicemi, až se dostal na most, odkud byl rozhled na pastelově zelenou řeku, jež se vinula středem města. V pozadí zahlédl svěží trávníky výstavných domů, které se svažovaly až k okraji vody. Nablízku bylo staré skladiště s pozemkem ohraničeným zezadu tokem řeky. Andy, s lasem přes rameno, nemohl odolat pokušení vydat se na malý průzkum. Seběhl z mostu a pustil se vysokou trávou k řece. Kolem dokola nikoho neviděl, a tak si připravil smyčku a rozhlédl se po vhodném terči. Asi osm metrů před ním čněl pěkný čtyřkořenný pařez skáceného topolu. Andy zdvihl paži, pozorně zamířil a hodil. Smyčka dopadla těsně za cíl. A vzápětí se rozlehlo nad tichými

18 vodami vzteklé zařvání. Andy leknutím prudce zadrhl laso a vší silou je přitahoval krátkými, rychlými přehmaty ruku přes ruku, jak ho to učil Sam Dalton, aby se podíval, co to ulovil. Měkký mexický smích se mísil s drsným americkým řehotem lidí, kteří se najednou shlukli nahoře na mostě. Drž ho, kovboji! Jó, na starýho Matta se eště doposavád nikdo nevopovážil s provazem! Kirbo už zpráskal chlapa kvůlivá menší věci, než je todle! Teď už Andy zjistil, co drží na konci provazu. Zíral tváří v tvář širokolícímu černovlasému dlouhánovi, který předtím spal za pařezem, opřen o jeho odvrácenou část. Jakživ ještě Andy neviděl lidskou tvář tak rozlícenou zběsilým vztekem. Byl natolik ohromen, že zapomněl povolit provaz. Náhle se ústa toho člověka trochu zacukala a jeho oči tak podivně zamžouraly, jako by se ten chlapík omlouval za to, že se narodil dobrákem od kosti. Synáčku, kdybys kapku povolil ten provaz, moh bych si aspoň vydechnout! Andy pustil lariat na zem. Nevěděl jsem, že jste za tím pařezem, pane. Chtěl jsem tu jen tak cvičit, protože Muž si narazil svůj starý černý klobouk na hlavu. No dobrá, vidím, že seš pilgrim a že se v kraji nevyznáš. Dejme tomu, žes nevěděl, že je v San Antonu zákonem zakázáno chytat Matta Kirba v době siesty do lasa. Vztyčil se v plné délce svých šesti stop; měl na sobě boty s vysokými podpatky, hnědé lněné kalhoty, kostkovanou košili a rozepnutou vestu. Podrbal se za uchem a podal Andymu jeho provaz. Siesta je ta hodinka po vydatným poledním jídle, kdy člověk zbaví nohy všeckýho nákladu a trošku si schrupne. Zákon, kterejs porušil, je Kirbův zákon! Nikdy jsem o něm neslyšel, pane. Hlásá, že nesmíš na člověka uhodit takhle zhurta, když zrovna dřímá. Andymu se ulevilo, když viděl, jak Matt Kirbo zamrkal. Rád

19 bych vás pozval do Menger Housu na kávu, pane Kirbo. Zástup na mostě bručel, že byl ošizen o slibnou rvačku, a Matt spolu s Andym se loudali přes plazu k hotelu. Dokud nevím, kdo kafe platí, nemůžu s ním pít. Andy mu podal svou ruku, směšně malou proti jeho obrovské, tvrdé dlani. Jmenuju se Andy Taylor a přijel jsem z New York City. Chci tu bydlet, dokud sem nepřijde můj otec. Matt zamířil do patia nádvoří podobného parku, kolem něhož byl hotel vystavěn. Staré stříbrné topoly a svěží zeleň, jež se pnula k modré obloze něco takového Andy v New Yorku nikdy nespatřil, ale choval se, jako by byl s novým prostředím dobře obeznámen. Když se oba uvelebili do houpacích křesel, objednal kávu. Sotva se číšník vzdálil, Andyho ovládl pocit, že dluží svému společníkovi omluvu. Nechtěl jsem vás zostudit přede všemi tamtěmi lidmi na mostě, pane Kirbo. Čekali, že mě za to rozsekáte na nudle! Matt se pohodlně houpal. Zatím sem eště nikdá neměl vostudu z toho, že sem kapku vyčkal a hned nezamordoval člověka. Někdy si takovýho chlápka jenom líp prohlídneš, poznáš, co je zač, a vidíš, že vůbec nepotřebuje zabíjet. Máte pravdu, pane Kirbo, řekl Andy. Vy jste rančer? Ale kdepak, já lovím mustangy. Andy skoro povyskočil v křesle. Můj otec je taky loví! Nesetkal jste se někdy s Chadwickem Taylorem? Kirbo chvilku přemýšlel. Znal sem Bulla Taylora v Montaně a Rosse Taylora nahoře na Washitě. Ale žádnýho Chadwicka. Je tu v Texasu s ňákou partou? Není, myslím, že se toulá většinou sám, z místa na místo. Matt si prohlížel špičky svých bot. Jak vypadá? Je velký, snědý a Andyův hlas zaškobrtl a uvázl. Ale vždyť já vlastně nevím, jak vypadá, nikdy jsem ho neviděl. Matt Kirbo si stočil cigaretu a zapálil. Dnešní večer je můj poslední tady ve městě. Nechtěl bys bejt mým hostem u večeře? S největší radostí, pane Kirbo! O čtyři hodiny později stál Andy Taylor před zrcadlem a

20 obdivoval své nákupy. Hnědé lněné kalhoty zdaleka tak nehřály jako černé vlněné a modrá kostkovaná košile mu padla jako ulitá. Vesta byla kapku delší, ale zato černý klobouk seděl bezvadně. Vyválel ho dokonce trošku v prachu, aby se nezdál tak nový. Uspokojen, že už nevypadá jako pilgrim, narazil si klobouk na hlavu a šel do patia, dávaje pozor, aby se ve svých nových botách s vysokými podpatky nekolébal. Matt Kirbo mu povstal na uvítanou v černém obleku s oslnivě bílou košilí, zdobenou černým motýlkem, a v bílém stetsonu bez nejmenší poskvrnky. Andy zčervenal a byl by se nejraději schoval za nejbližší topol, ale jeho hostitel ho vřele přivítal a usadil k večeři. Jedli to nejlepší, co jim mohl Menger House nabídnout, ale Andymu stejně nic nechutnalo. Za jediný den se už dvakrát dopustil nehorázné chyby. Texas je zemí, které ani za mák nerozumíš! Hned ti něco zableskne, hned jsi zas úplně vedle. Konečně Matt Kirbo odložil vidličku. Andy, beru to jako poklonu, že sis šel koupit právě takový šaty, jako nosim já. Obyčejně chodim tak ustrojenej den co den. Svůj lepší voblek si nechávám tady, a když přijdu do města, rád zapomenu na to, že jen lovim mustangy. Ale kdybych byl tak starej jako ty, měl bych na sobě taky pořád ze všeho nejradši kostkovanou košili. A jen bych vzpomínal na všecky ty koně, co sem kdy chytil do lasa. Úsměv v Kirbových očích Andyho znovu uklidnil. Připadám si opravdu jako nemotora! Ani s lasem neumím jaksepatří zacházet. Nikdo neni dovopravdy pookootsie, kdo to vo sobě přiznává. Co že není? Pookootsie. To je komančsky nemotora. Andy skoro cítil, jak se mu v zátylku ježí vlasy. Vy jste bojoval s Komanči? Milej Andy, každej, kdo chce ze sebe udělat hrdinu, může si vyjet do Staked Plains, vydráždit pár Komančů a nechat se zabít. Ale mně Komančové nepřekážejí a já nepřekážím jim. Pochytil sem jen tak náhodou pár jejich slov od comancherů bělochů, co s nima vobchodujou.

21 Andy se pustil do jídla s větší chutí. Možná že můj otec válčí s Indiány anebo je comancherem! Matt se k němu nahnul přes stůl s tváří plnou účasti. Nechtěl bych se plíst do tvejch záležitostí, Andy, ale mluvil sem s recepčním a prohlíželi sme spolu seznam hostí za minulej rok. Jméno Chadwicka Taylora tam nebylo za celejch dvanáct měsíců zapsaný. Ale vždyť jsem od něho dostal dopis, který psal tady v Menger Housu počátkem září! Andy, tímhle městem projdou spousty lidí. Někteří se tu zdrží dost dlouho, aby napsali na hotelovým papíru dopis, nakoupili šatstvo anebo si dali proplatit šek, dřív než putujou dál. Andy se naježil. Vy snad ani nevěříte, že vůbec nějakého otce mám, že? Podezíráte mě, že jsem si ho prostě vymyslil! To ne, Andy, z ničeho takovýho tě nepodezírám. Tvůj otec tady byl a napsal tu dopis, ale to neznamená, že se sem musí vrátit, jesli to výslovně neslíbil. Vždyť by moh bejt toudle dobou docela dobře taky ve Frisku. Ve snaze, aby mu člověk na druhé straně stolu uvěřil, že přece nějaký Chadwick Taylor musí existovat, porušil Andy své rozhodnutí neobtěžovat nikoho vlastními starostmi. Vyprávěl Mattu Kirbovi celý svůj příběh, jak to všechno začalo šestákovým románem a skončilo setkáním s opravdovým lovcem mustangů v Menger Housu. Snad jsem jen marně doufal, že mě tu chce mít u sebe, zakončil smutně. Ale zpátky už nepojedu! No dobrá, tim je to teda vyřízený, řekl Matt. Jenže zatim musíš bejt z něčeho živ. Máš ňáký peníze? Asi sto dolarů. A rozumíš kapku koním? Andy se poctivě přiznal. Mám koně radši než cokoli jiného na světě, ale jakživ jsem ještě žádného neměl a na žádném nejel. Mattovi poklesla brada. Tys eště jakživ neseděl na koni? Bydlel jsem ve velkých městech, pane Kirbo. A tam mají jezdecké koně či spřežení do kočáru jenom boháči. Ostatní se vozí buď v omnibusech koňky, nebo v drožkách, anebo jdou prostě pěšky.

22 Matt se zatahal za prošedivělý pramen vlasů nad pravým spánkem. Tak ty říkáš, že už ti je patnáct pryč a žes eště nikdá neseděl na koni! To je teda podlevá mě hrozně smutnej způsob života. Ale kdybych naproti tomu zas já nevěděl, jak nasednout do některýho z těch omnibusů, nebo neuměl dost rychle zatočit s kočárem na newyorské ulici, tak bys taky myslel, že mám podivný způsoby, ne? Já si myslím, že byste se hodně rychle naučil všemu, co byste potřeboval, pane Kirbo. A todle máš ty právě v úmyslu? Ano, pane. Matt zaplatil účet a zdvihl svůj bílý klobouk. Každej podzim táhnu na jih k řece Frio a tam přes zimu pracuju na koňským ranči Tylera Colemana. Chceš jít se mnou do party, než najdeš svýho tatíka? Ale pane Kirbo, vždyť vy se přece o mne nemusíte starat snad jenom kvůli tomu, že mě litujete! Nejste za mne nijak odpovědný, řekl Andy. Já nelituju nikoho, kdo se sám nelituje, odpověděl Matt. A takovej chlap potom nestojí ani za tu štrachačku, co zabere jeho krmení! Tak co, pojedeš se mnou? Pojedu, řekl Andy. Ráno na shledanou! KAPITOLA 3 Než Andy stačil ráno uložit sto dolarů v bance pana Twigga, než napsal a odevzdal recepčnímu krátkou zprávu pro otce a než dohlédl, aby jeho kufr byl uvázán na hřbet nákladního mezka, byl už dvůr pro povozy téměř opuštěn. Pozoroval, jak se Matt Kirbo navyklým pohybem lehce vyšvihl do sedla vysokého vraníka. Grošovaného ponyho, na kterém měl sám jet, poplácal po šíji, jak to odkoukal od jízdních policistů na Broadwayi. Matt přivázal vodicí provaz od mezka k hrušce svého sedla. Tak

23 už nasedni a vyrazíme! Andyho nedočkavost, aby už svíral koně mezi koleny, byla smíšena se starostmi o reputaci Matta Kirba. Snad bych měl dostat napřed nějaké hodiny v jízdě na koni, nemyslíte? Hodiny v jízdě na koni! Hrom do chřestýšů v rokli! Jak bych tě moh učit něčemu, čemu sem se, pokud se vůbec pamatuju, nikdá sám neučil? Až se vyhoupneš do sedla, bude to už jenom tvoje věc a tuhle starýho dobráka Strakáče, co se stane dál. Matt odjel a nechal chlapce s grošovaným poníkem za sebou. Andy se snažil rozpomenout se na všechny finesy jezdeckých džentlmenů z Central Parku, jenže to všechno mu už teď připadalo tak strašně vzdálené místem i časem. Nakonec nasedl právě tak, jak to viděl u Matta Kirba, a než se nadál, už s ním pony uháněl podél plazy. Hluboké zápaďácké sedlo bylo jako houpací křeslo ve srovnání s malými, plochými anglickými sedly, jež vídal na Východě. Podpatky jeho nových bot se pohodlně zaklesly do pětipalcových třmenů z pekanového dřeva. Srdce mu už přestalo divoce bušit a ruce na otěžích se uvolnily. Upravil si ten známý kotouč provazu, zavěšený na hrušce sedla, smekl klobouk na pozdrav kolemjdoucí dámě, kterou vůbec neznal, a cítil se nesmírně důležitým. Když měli za sebou město a pustili se stezkou k jihozápadu, Andy počkal na Matta, aby s ním vyrovnal krok. Chtěl se pochlubit, jak dobře si počínal, ale Matt Kirbo si vůbec nepotrpěl na dlouhé řeči. Jen pokynul Andymu, aby ho následoval, jako by jezdit na koni musil umět každý, kdo není zrovna idiot. Teprve když bylo slunce hodně vysoko, zastavili u Medina Riveru, aby napojili koně a protáhli si údy. Matt vyndal ze sedlových brašen obložené chleby. Tak co, Andy, všechno v pořádku? Andy se snažil skrýt svou povznesenou náladu. Ten Strakáč je báječnej kůň! A ten váš vraník se zdá takovej bystrej! Šavloun a já pijem už hodně dlouho z jednoho klobouku. Sám sem ho chytil i zkrotil. Bude to asi napůl plnokrevník z Kentucky. Spousta mustangů pochází z plemennejch klisen, který buď ukradli Indiáni, nebo vodlákali divoký hřebci. Zato tuhle Strakáč je

24 čistokrevnej mustang. Je vodchovanej trávou, nemusí skoro ani žrát a dokáže urazit pěkný dálky! Dorazíme na ranč ještě do večera? Ne, utáboříme se u Castrovillu. Pro tebe bude líp, když nepojedeni naponejprv moc daleko. A dej pozor, jak zabrousíme do porostu křovisek, aby ti třmeny nezachřestily vo lusky keřů! Strakáč se hned plaší, jak něco zachřestí. Andy ve své uražené pýše skoro ani neslyšel tuto výstrahu. Kvůli mně nemusíte zpomalovat a prodlužovat cestu! Ještě dvě hodiny putovali dál a razili si stezku lesem nebo zlehka klusali přes otevřené prérie. Matt Kirbo se schoulil v sedle a podřimoval. Andy se pokusil o totéž, ale všechny svaly v těle ho rozbolely a byl rád, když zase zpomalili v porostu kaktusů a kočičích drápů, keřů se špičatými, zahnutými lusky. Chtěl si trochu uvolnit nohy, které mu v nových botách zdřevěněly, a promnul si maličko prsty u nohou. A vtom už zaslechl, jak suché lusky zachřestily o třmeny. Poslední věc, co ještě rozeznal, byla země, která mu letěla vstříc, jak plachtil přes Strakáčovu hlavu. Byl tak pokořen a zahanben, že se mu nechtělo ani vstávat, ale Matt ho vyprostil z kaktusů. Máš něco zlomenýho? Ne, držím ještě pohromadě. Tys musel zachřestit vo to křoví třmenem! Vždyť sem ti prve řikal, že to Strakáče splaší. Teď si Andy uvědomil, že Mattovu předchozí výstrahu ani neposlouchal. Asi jsem na to zapomněl. Andy, v týdle zemi si nesmíš dovolit na něco zapomínat! Podívej se! Zdvihl Strakáčovu přední nohu a ukázal mu jizvu na levé holeni. Uštknutí vod chřestýše před třema roky. Teď jak něco zachřestí, Strakáč se plaší a vyhazuje. Musíš si na něho dát pozor! Ano, pane, řekl Andy a s námahou strkal nohu do třmenů. Matt ho vysadil do sedla. Koukej, Andy, já si nepotrpím na žádný vobřadnosti. Vynech to,pane' a říkej mi prostě Matte! U nejbližšího potoka se utáboříme. Sám už cítim únavu po tom týdenim lenošení v městě. Andy věděl, že to říká jen z ohleduplnosti, ale teprv až za několik

25 měsíců přišel na to, že s ním Matt Kirbo jel na Colemanovy pozemky v dlouhých objížďkách a že spolu dělali z dvoudenní jízdy pětidenní cestu. Než dorazili na ranč, Andy Taylor se naučil odhadnout čas podle slunce a hvězd a dokázal předpovědět počasí podle větru. Uměl zastřelit králíka a zabít chřestýše. Dovedl osedlat koně a nespadnout s něho, když se plašil nebo vyhazoval. Uměl rozdělat oheň a připravit jídlo, přivázat na mezka náklad popruhy a vydržet celé hodiny v sedle, aniž se skácel na zem, když sesedl. Věděl, že už není zrovna pilgrim, ale že má ještě daleko do opravdového lovce mustangů. Když se v nepravidelné srubovité budově ranče dal najmout Tylerem Colemanem za čtrnáct dolarů měsíčně, odebral se za Mattem Kirbem do přilehlého dlouhého stavení, nocležny lovců. Ve světle lampy se zdála strohá, jen tím nejnutnějším vybavená místnost přeplněna cizími lidmi, vesměs přáteli Matta Kirba. Slyšel jména Tom Brosk, July Jackson, Ramrod Smith, Tully Willows a jiná, jež zanikla v srdečném smíchu a vřelém uvítání. Ostýchavě kýval na pozdrav a dal se do rozbalování svých věcí, jenže v tu chvíli měl kolem sebe aspoň tucet zvědavců, kteří pozorně sledovali každý jeho pohyb. Jak vyndal něco z kufru, hlavy mužů se shlukly a drmolily své nabídky. Nejprve v rozpacích zrudl, ale brzo si uvědomil, že se mu ti chlapíci nijak nevysmívají. Byli upřímní a přátelští a chtěli s ním vyměnit kdeco na světě za tu jeho východní parádu. Dám ti pár tapaderos za tenhle klobouk. No né, to je hučka, co? Počítám, že bych se navlík támhle do toho kabátu. Vyměním ho s tebou za pěkný legginy, chceš? July Jackson popadl jednu z bílých nočních košil a s úžasem ji pozdvihl. Načpak je todle? Noční košile na spaní. July si začal vykračovat dokola po světnici v noční košili navlečené přes vestu a nohavice. Dám ti votěže s ohlávkou za dvě tydle roucha! Panečku, až doposavád sem eště nespal jako džentlas! Andy vyměňoval. Šaty z Východu mu teď už nebyly k ničemu.

26 Ale potřeboval tapadery, kožené chrániče, které by mu kryly předky třmenů proti trnům. Potřeboval legginy, kovbojské svrchní kožené nohavice, aby si chránil nohy před ostny křovisek. A jistěže potřeboval daleko víc otěže s ohlávkou než noční košile. Když se ty handle skončily, zůstaly mu jenom tři knihy a několik osobních drobností, které se vešly do pytlíku od mouky. Pohodil Catlinovu knihu na svou pryčnu a už cítil, jak se mu zas někdo dívá přes rameno. Za tudle knížku bych s tebou moh něco vyhandlovat, oslovil Andyho menší, ale sporý a šlachovitý muž s kníry a s prošedivělými vlasy. To je jen knížka o Indiánech, pane Brosk, jsou tam skoro samé obrázky. Ale kdybyste si ji chtěl prohlídnout Jak začneš člověku vykat a řikat mu,pane', uděláš si z něj cizince místo přítele. Rád bych se na tu knížku podíval. Jistěže, Tome. Tady ji máš. Andy ho pozoroval, jak obrací stránky hrubými, sukovitými prsty. Moc pěkná knížka! Dám ti za ni sedlo. Ale pane Brosk chci říct Tome, za tolik přece nestojí! To už nech na mně. Dostaneš za ni pěkný sanantonský sedlo. Tom Brosk vytáhl z kapsy u vesty útržek papíru a kůlec tužky. Teď vyhotovíš kupní smlouvu a já ji podepíšu. Andy vyplnil formulář a díval se, jak ten chlapík urputně smolí na jeho spodním okraji tiskacími písmeny podpis TOM BROSK. Píchnu si ji do svý knížkárny, řekl s uspokojením. Mám už skoro tucet knížek. Vytáhl jeden svazek z police nad vedlejší pryčnou. Teda tudleto je vopravdu děsně poutavá knížka! Andy mrkl na Knihu protestantských modliteb a rozjímání v Tomově ruce. Hleďme, tu knížku vydala Finchova společnost! Tam jsem dřív pracoval. Ale neřek bych, že by kniha modliteb a rozjímání byla zrovna moc poutavá. Tom se zamračil. Když člověk pořádně věří, může bejt rozjímání zatraceně poutavý, nemyslíš? A já sem vopravdovej křesťan! řekl a vypadl ze světnice. Matt Kirbo dočistil pušku a podíval se na McGuffeyho čítanku, na vybledlý obrázek, bowiják a vyřezávaného

27 mustanga. Tohle je všechno, co ti zbylo? To je všechno, co potřebuju vedle šatů do práce! Vyměnil jsem s Tomem Broskem Catlinovu knížku o Indiánech za pěkný sedlo. Ale nezdá se mi, že by to byl tak docela poctívej obchod. Matt zavrtěl hlavou. Jemu to určitě za to stojí! On totiž neumí ani číst, ani psát. Ale vždyť se tuhle podepsal! Tady na kupní smlouvu. Matt Kirbo nasadil zjihlým hlasem: Andy, spousta lidí na pomezí nedovede číst a psát. Nebyly tu často ani školy, ani knihy, ani učitelé. Já měl to štěstí, že mě mohla učit doma moje matka. Ale Tom Brosk musel pracovat už vod svejch vosmi let. A neví ani, jak se dřív dovopravdy jmenoval. Když mu bylo čtrnáct, přezimoval v jednom pohraničním táboře s ňákým Angličanem a ten ho učil číst nálepky na plechovkách. Na plechovkách? Byly to konzervy jídel, rajčat, broskví. Měli tam vedle sebe,sledě v TOMatě' a,broskve'. Z těch dvou plechovek se stačil Tom naučit právě jen literkám svýho pozdějšího jména, když mu jeho Angličana nabral na rohy divokej bejk. A tak Tom využil, čemu se naučil, a začal si říkat Tom Brosk. Napodoboval podle plechovek tiskací písmena, až se uměl taky podepsat. A to je všechno, co vůbec umí přečíst nebo napsat. Ale vždyť má skoro tucet knížek! Nemá ani zdání, co v nich je. Handluje s každým, kdo tudy projíždí. Jeho.knížkárna' mu má nahradit vzdělání, který nikdy nedostal. Ale my všichni se tváříme, jako že dovopravdy věříme, že umí číst a psát. Andy sáhl po McGuffeyho slabikáři. Moh bych ho učit, ne? Ale kdepak! Teď už mu táhne čtyrycítka a jeho pejcha mu nedovolí, aby se eště začal učit. Je to nejlepší krotitel divokejch koní v Texasu, ale vopovaž se před nim zmínit, že nedovede číst! Poslední člověk, co se pokusil dobírat si Toma Broska, letěl s koně ke všem čertům zrovna před Menger Housem. A vo tom koni Tom tvrdil, že je krotší než jehně!

28 A nemoh by mě Tom naučit Matt si stáhl boty. Andy, nemůžeš mít hodiny v krocení koní. Sám se dívej a uč se! Tom Brosk by ti moh ukázat pár triků, ale je to hroznej samotář, moc málo lidí se s nim dokáže sblížit. Když druhý den časně ráno stáhli Andyho z pryčny, rozhodl se, že bude dělat všechno jako Tom Brosk. S úžasem sledoval, jak si malý šlachovitý muž narazil ze všeho nejdřív klobouk a pak si teprv oblékal ostatní kusy oděvu. A když viděl i ostatní, jak tam kolem dokola stáli s klobouky na hlavách v dlouhých šedivých spodkách, bylo to už na Andyho trochu příliš. Pročpak si, Tome, nasazuješ ze všeho nejdřív klobouk? Tom Brosk se ani neohlédl. Abych si z něho nevyseděl takovou zpotvořeninu jako ty! Andy zahanben vstal a na pryčně pod sebou uviděl svůj rozplácnutý černý klobouk. Uznával, že si zaslouží posměch, který následoval. Po téhle zkušenosti si řekl, dělej to zkrátka jako ostatní a neptej se! Každé ráno byl v ohradě a chytal do lasa koně pro muže, kteří vyjížděli za svou prací. Poznal, že velký ranč je spravován se stejnou důsledností, s jakou pan Finch řídil své vydavatelství. A přišel na to, že usedlost o třech tisících jiter jako Colemanova je krapánek větší než farmy, které viděl při řece Hudsonu. Matt Kirbo mu ukázal oplocenou pastvinu o dvou stech jiter pro klisny a ještě větší pastviny pro koně zkrocené a určené na prodej. Nejlepší koně odebírala kavalerie, menší kusy dostávali rančeři a o ty méně povedené se podělily dostavníkové linky. Nikdy bych si byl nepomyslel, že je na světě tolik koní, řekl Andy. Tady je jich jenom část, poučil ho Matt. Coleman jich má na čtyry tisíce. Zbytek je na votevřenejch pastvinách na západ votad. A to, co vidíš, je právě konečnej vejsledek práce s mustangy. Andy sklouzl se Strakáče a vytáhl z kapsy kousek cukru. Matt mu pažbou pušky vyrazil cukr z ruky. Nikdy svýmu koni nedávej cukr nebo cokoli jinýho z kapsy! Ale v New Yorku jsme vždycky dávali policejním koním cukr!

29 Teď nejsi v New Yorku. Představ si, že bys slezl s koně a právě mířil na útočícího bizona nebo na rozzuřenýho mustanga. A teď by ti přišel Strakáč čenichat do kapsy a hledat cukr! Koně v týdle zemi sou vycvičený stát a neběhat za lidma pro pamlsky. To by tě taky mohlo stát jednou život! Začátkem prosince jel Andy s Tomem Broskem dodat padesát koní do pevnosti Fort Davis, vzdálené přes sto mil na západ. A přitom Andy poznal další nepsané pravidlo, o kterém se šestákové romány nezmiňují. Poslední večer na cestě chtěl zahodit zbytek okoralého chleba, protože věděl, že na druhý den mají být v pevnosti. Tom ho chytil za zápěstí. Nikdy nezahazuj jídlo, dokud eště nemáš jiný! A opravdu, když je nazítří zdržela písečná bouře, Andy to odpoledne s velkou chutí hryzal okoralý chléb. Při zpáteční cestě na ranč měli víc pokdy a Tom Brosk se hned první večer pohodlně rozložil u táboráku a vytáhl ze sedlové brašny knihu o Indiánech. Chvíli předstíral, že čte, obracel stránky a uhlazoval si svůj zplihlý knír. Nakonec upřel zrak na Andyho. Hele, Andy, ty věříš všemu, co tu ten člověk napsal? To se ví, že todle sou Komančové. Poznám je podle toho třepení na mokasínech tady na vobrázku. Ten Catlin ale uměl malovat! Jenže to, co tu vo nich povídá no nevim. Andy napřed pečlivě ohmatával cestičku. Podíval se na číslo stránky a pak do obsahu. Tady stojí, že pan Catlin prožil s Indiány osm let. Ale možná, že nesouhlasíš s tím, co píše o tajemství Komančů, jak se udržet v plném trysku na boku koně. Zvědavost jen hrála každým rysem Tomovy ztuhlé tváře, ale přesto zůstal lišákem ferinou. Možná že kdybych tě slyšel číst tu stránku nahlas, moh bych si to všechno v makovici lepší sesumírovat! Andy vzal knihu obřadně do rukou, přisunul se blíž ke světlu ohně a předčítal o Komančovi, jak spustí nízko na bok koně svoje tělo a zahákne se v zánártí, patami vzhůru, přes kříž koně, přičemž drží ještě luk i oštěp a cválá nejvyšší rychlostí: Pod šíjí koně je zavěšen krátký žíněný provazec a oba jeho konce jsou natuho zapleteny do

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno.

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Draculaura Dcera Drákuly Beznadějná romantička VĚK 1599 let. Nemůžu se dočkat, až mi bude sladkých 1600. ZABIJÁCKÝ STYL Ráda

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SKLADBA SOUVĚTÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 14 Obsah: vztahy mezi větami

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

Ahoj kamarádi, jste p emýšleli o tom, jestli ti dva povedení kokrhelové a trumberové, Tomáš a Jirka, nakonec do toho auta nastoupili?

Ahoj kamarádi, jste p emýšleli o tom, jestli ti dva povedení kokrhelové a trumberové, Tomáš a Jirka, nakonec do toho auta nastoupili? Ahoj kamarádi, určitě jste přemýšleli o tom, jestli ti dva povedení kokrhelové a trumberové, Tomáš a Jirka, nakonec do toho auta nastoupili? Jestli uvěřili tomu podivnému a podezřelému chlapíkovi a sedli

Více

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná Čarovný mlýnek Proč je mořská voda slaná Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., DYS-centrum Praha Čarovný mlýnek

Více

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude.

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude. Leksjon 5 5.1.1. Gjør om til negative konstateringer. To je škola. To není škola. 1. To je kostel. 2. Tohle jsou továrny. 3. To byla nemocnice. 4. Tohleto bude silnice. 5. Tohle jsou čtverce. 6. To byl

Více

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam.

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam. Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: úvodní biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. Příběh Ztracená ovce Lukáš 15,1-7 3 Klíčový verš: Přečti si Lukáš 15,7 Popros

Více

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Motto: Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole R.Fulghum (americký psycholog a spisovatel) JARO 2013 Jaro! Jaro!

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století Mediální výchova Mediální výchova seznamuje žáky s principy fungování médií. Mediální gramotnost lze chápat jako schopnost zkoumat a analyzovat informace,

Více

Znovu se zaposlouchala. Všude bylo ticho jako v hrobě. Chuť vykouknout ven byla tak silná, že jí nemohla odolat. Rychle vklouzla pod záclony a

Znovu se zaposlouchala. Všude bylo ticho jako v hrobě. Chuť vykouknout ven byla tak silná, že jí nemohla odolat. Rychle vklouzla pod záclony a Čarodějná hodina Sofie nemohla spát. Škvírou mezi záclonami procházel zářivý paprsek měsíčního světla a dopadal přímo na její polštář. Ostatní děti v sirotčinci už dávno spaly. Sofie zavřela oči a ležela

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče DRUHÉ MĚSTO

Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče DRUHÉ MĚSTO Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče DRUHÉ MĚSTO Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče Druhé město, Brno 2013 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Příprava k učební jednotce hodině prvouky v 2. ročníku ZŠ "Rozhodování o domácím mazlíčkovi"

Příprava k učební jednotce hodině prvouky v 2. ročníku ZŠ Rozhodování o domácím mazlíčkovi Příprava k učební jednotce hodině prvouky v 2. ročníku ZŠ "Rozhodování o domácím mazlíčkovi" Anotace Lekce představuje jednu z možností, jak integrovat zvolené téma do hodiny čtení a propojit práci s textem

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Dospívání jednoho mladíka

Dospívání jednoho mladíka Dospívání jednoho mladíka Osobité a věrné svědectví o dobrodružstvích, radostech a strastech života jednoho dozrávajícího chlapce (se sklony pro hašteřivost) Jak je zachytil a sepsal André Daim S věnováním

Více

mladší žáci PoznejBibli / 6 / 4 O: Jak se jmenovali dva rybáři? p a O O: Co Ježíš řekl dvěma rybářům? Doplň chybějící písmena:

mladší žáci PoznejBibli / 6 / 4 O: Jak se jmenovali dva rybáři? p a O O: Co Ježíš řekl dvěma rybářům? Doplň chybějící písmena: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Pán Ježíš povolává Petra Máš nějakého nejlepšího přítele? Ježíš věděl, že

Více

Taťana Březinová Tanec na paletě. Eroika

Taťana Březinová Tanec na paletě. Eroika 1 2 Taťana Březinová Tanec na paletě Eroika 3 Taťana Březinová, 2007 Eroika, 2007 ISBN 978-80-86337-70-8 4 Taťana Březinová Tanec na paletě 5 6 Poznámka autorky Knihou Tanec na paletě jsem se vyznala ze

Více

O myšce a jitrničce. VY_ 12_INOVACE_Čg.Vo.25

O myšce a jitrničce. VY_ 12_INOVACE_Čg.Vo.25 Anotace: Pracovní list je určen pro čtení s porozuměním. Učí žáky tvořivě pracovat s textem, doplňovat a vyhledávat v něm. Druh učebního materiálu: pracovní list Očekávaný výstup:-pracuje tvořivě s literárním

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

Naučil jsem se počítač zapnout, spustit internet. Dařilo se mi všechno výborně. Naučil jsem se hledat obrázky a ukládat je do počítače.

Naučil jsem se počítač zapnout, spustit internet. Dařilo se mi všechno výborně. Naučil jsem se hledat obrázky a ukládat je do počítače. Celá dnešní hodina byla věnována evaluaci kurzu někteří klienti svá hodnocení nadiktovali, někteří je dokázali napsat sami většinou ve wordu, někteří zvládli i sami poslat emailem: Tito klienti svá hodnocení

Více

NORSKÝ DENÍK. 1. DEN 27.10. 2008,, pondělí

NORSKÝ DENÍK. 1. DEN 27.10. 2008,, pondělí NORSKÝ DENÍK 1. DEN 27.10. 2008,, pondělí Tímto dnem pro nás začala výprava za dobrodružstvím do Norska. Nad ránem jsme se v letištní hale spojili se zbývajícími účastníky projektu z Břeclavi a po odbavení

Více

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví KNIHY MAJÍ ZELENOU CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví Naše paní učitelka nám v češtině představila soutěž pro základní školy KNIHY MAJÍ ZELENOU, kde máme za úkol vytvořit reportáž

Více

Hudba z chatrče. Paulo Coelho. Argo Vánoční povídka

Hudba z chatrče. Paulo Coelho. Argo Vánoční povídka Hudba z chatrče Paulo Coelho coelho2.indd 1 Argo Vánoční povídka coelho2.indd 2 Paulo Coelho coelho2.indd 3 coelho2.indd 4 Paulo Coelho Hudba z chatrče coelho2.indd 5 Argo, 2008 Copyright 2008 by Paulo

Více

Mgr. Vlasta Hrádelová. ŠKOLA: ZŠ Pohůrecká 16, České Budějovice PŘEDMĚT: Český jazyk VY_32_INOVACE_ČJ.7.64 DATUM: 10. října 2013

Mgr. Vlasta Hrádelová. ŠKOLA: ZŠ Pohůrecká 16, České Budějovice PŘEDMĚT: Český jazyk VY_32_INOVACE_ČJ.7.64 DATUM: 10. října 2013 AUTOR: Mgr. Vlasta Hrádelová ŠKOLA: ZŠ Pohůrecká 16, České Budějovice PŘEDMĚT: Český jazyk VY_32_INOVACE_ČJ.7.64 DATUM: 10. října 2013 Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a

Více

KIDSCREEN-27. Dotazník o zdraví pro děti a mládež. Verze pro děti a dospívající od 8 do 18 let

KIDSCREEN-27. Dotazník o zdraví pro děti a mládež. Verze pro děti a dospívající od 8 do 18 let KIDSCREEN-27 Dotazník o zdraví pro děti a mládež Verze pro děti a dospívající od 8 do 18 let Page 1 of 5 Dobrý den, Datum: Měsíc Rok Jak se ti daří? Jak se cítíš? Rádi bychom se to od tebe dozvěděli. Přečti

Více

Pomáhat lidem s postižením je normální.

Pomáhat lidem s postižením je normální. HELP KLUB, sdružení rodičů a přátel dětí s postižením Pomáhat lidem s postižením je normální. 2014 S úsměvem jde. Jestli jde, nebo jede, o to nejde. Tady jde o úsměv. Pokud budete mít náš kalendář ve své

Více

Nejkrásnější české pohádky

Nejkrásnější české pohádky Nejkrásnější české pohádky také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Vybrala a upravila Jana Eislerová Ilustrovala Edita Plicková Nejkrásnější české pohádky e-kniha Copyright Fragment, 2013

Více

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce:

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Někteří se ptají, co by dělali s knihou. Já se spíš ptám, co bych dělal bez knihy. Ivo Ondráček SPgŠ Znojmo Jaro, léto, podzim, zima, číst si knížku

Více

O knize Léčebný kód. Od: Ing. Jaroslava Švajcrová

O knize Léčebný kód. Od: Ing. Jaroslava Švajcrová O knize Léčebný kód Od: Ing. Jaroslava Švajcrová Léčebný kód = převratná léčba vlastní bioenergií Úvod Jeden z autorů, původním povoláním kněz a poté lékař (psychiatr) měl svoji rodinu, kterou hluboce

Více

THERE IS/ARE EXERCISES

THERE IS/ARE EXERCISES THERE IS/ARE EXERCISES E1) POPIŠTE NÁSLEDUJÍCÍ OBRÁZEK 15 VĚTAMI S POUŽITÍM VAZBY THERE IS/ARE: E2) DO NÁSLEDUJÍCÍCH VĚT DOPLŇTE VAZBU THERE IS/ARE: 1. fourteen students in our class. 2. a fly in my soup!

Více

Začátek lidského smutku

Začátek lidského smutku Bible pro děti představuje Začátek lidského smutku Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Martina Penner Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

část šestnáctá Střední vrstva

část šestnáctá Střední vrstva část šestnáctá Střední vrstva Na začátku května se letos hodně oteplilo. Do školy se chodilo v kraťasech a v tričku, což stejně při vyučování nepomohlo. Ve třídě bylo horko a dusno. A když paní učitelka

Více

Z rozjímání mne vyrušil domovní zvonek. Odklopil jsem krytku dveřního kukátka. V zorném poli stál lodní pytel!

Z rozjímání mne vyrušil domovní zvonek. Odklopil jsem krytku dveřního kukátka. V zorném poli stál lodní pytel! Dárek Vážený a milý kamaráde, zveme tě k oslavě padesátiletého trvání naší osady. Akce se koná v sále hotelu Kratochvíl v sobotu Cigareta mi překvapením vypadla z pootevřených rtů. Nalil jsem si panáka,

Více

Lenka Rožnovská ilustrace Jiří Fixl

Lenka Rožnovská ilustrace Jiří Fixl Lenka Rožnovská ilustrace Jiří Fixl Lenka Rožnovská ilustrace Jiří Fixl Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

Více

Fantazie a realita Žáci určují, zda je příběh nebo konkrétní informace v něm fantazie nebo realita.

Fantazie a realita Žáci určují, zda je příběh nebo konkrétní informace v něm fantazie nebo realita. Tý 11 Žáci určují, zda je příběh nebo konkrétní informace v něm fantazie nebo realita. 1 2 3 4 5 Řekněte: Tento týden budeme určovat rozdíl mezi tím, co je smyšlené, a tím, co se může opravdu stát. Tomu,

Více

Hádej, který skokan má na břiše vak? Správně! Je to klokan.

Hádej, který skokan má na břiše vak? Správně! Je to klokan. Hádej, který skokan má na břiše vak? Správně! Je to klokan. Klokan Vykuk má dokonce vaky dva. Jeden na břiše, druhý, červený, nosí na zádech. Do něj ukládá všechno, co najde. Ten klokan Vykuk je ale pěkný

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Jak se modlit za nevěřícího manžela

Jak se modlit za nevěřícího manžela Jak se modlit za nevěřícího manžela Mo Tizzardová Poděkování Z celého srdce děkuji Jan Hodgeové, která se stala mou přítelkyní, pomohla mi uvědomit si, jak moc mě Bůh miluje, a stála při mně a modlila

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV Ročník: I. Základy společenských věd Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Základy

Více

Zájmena - test DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_ST_01-06_CJ-6. autor Jaroslava Staňková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Zájmena - test DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_ST_01-06_CJ-6. autor Jaroslava Staňková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Zájmena

Více

Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov. Autor: Téma sady: Název výstupu: VY_32_INOVACE_ČJ5-L_13_TO JE JÍZDA 1

Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov. Autor: Téma sady: Název výstupu: VY_32_INOVACE_ČJ5-L_13_TO JE JÍZDA 1 Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura Název výstupu: VY_32_INOVACE_ČJ5-L_13_TO JE JÍZDA 1 Datum vytvoření:

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

1. Jana a Šárka plánujou, kam pojedou na dovolenou. ANO NE

1. Jana a Šárka plánujou, kam pojedou na dovolenou. ANO NE Test 4 (lekce 10, 11, 12).../ze 100 bodů 1. Poslouchejte text. Zatrhněte, co je/není pravda. 8 bodů 1. Jana a Šárka plánujou, kam pojedou na dovolenou. ANO NE 2. Jana měla špatnou dovolenou. ANO NE 3.

Více

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK.

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK. TÝDENÍK PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008 Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík 2 Já nevím, co pořád chtějí. Jestli je

Více

Cesta vděčnosti / Cesta odcházení

Cesta vděčnosti / Cesta odcházení Cesta vděčnosti / Cesta odcházení Název a logo Advent-Orion je ochranná známka zapsaná do rejstříku ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem zápisu 198705. Advent-Orion, Praha 2012 Ilustrace

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

Egypt. program pro děti

Egypt. program pro děti Světový den modliteb 2014 Egypt program pro děti 2 Světový den modliteb (Při vchodu nabízíme dětem skleničku nebo kelímek s vodou, kterou děti mají hned na místě ochutnat.) 1. Seznámení s Egyptem (doporučujeme

Více

Den kdy se vrátí láska k nám

Den kdy se vrátí láska k nám Den kdy se vrátí láska k nám obsazení: Tereza Petra Göbelová Petra Tereza Agelová 1. scéna pohoda Proslov DJ karaoke party hard repertoár Podvod, Holky z naší školky, Pohoda, Den kdy se vrátí láska k nám

Více

Cyklistické závody. A startujeme!

Cyklistické závody. A startujeme! Cyklistické závody 4. 10. se konal cyklistický závod škol a školek Horní Suché. Účast byla hojná, počasí všem přálo. Závody organizovalo SRPŠ spolu s polskou ZŠ a školkou a taky PZKO. Seřadiště bylo u

Více

ZAJÍMAVÉ ROSTLINY VE ČTENÍ

ZAJÍMAVÉ ROSTLINY VE ČTENÍ ZAJÍMAVÉ ROSTLINY VE ČTENÍ Anotace: V pracovním sešitě si žák při plynulém čtení procvičí názvy zajímavých rostlin. Umí pracovat s literárním textem. Zjišťuje zajímavé informace. Rozlišuje spisovná a nespisovná

Více

Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8

Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8 Obsah OBSAH Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8 Proděláváte syndrom mrzutého muže? 10 Zažíváte mužskou depresi? 10 Jak používat tuto knihu 11 Část 1: Problém 12 Kapitola 1: Syndrom

Více

JANA HOCHMANNOVÁ. Román o krizi středního věku

JANA HOCHMANNOVÁ. Román o krizi středního věku JANA HOCHMANNOVÁ Román o krizi středního věku 12 Novinka Přijíždím domů z práce a manžel sedí u kávy. Spokojeně popíjí nápoj a šibalsky se na mě dívá. Neříká nic, jen mě pozoruje. Nevím, co si o tom mám

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011

ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011 ZŠ Rudná ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011 Můj milý deníčku... 8. A na horách Autoři: Žactvo Korektor: Martin Isoz 8. června 2011 1 Pondělí 6. 6. 2011 1.1 MI & VI Pondělní den byl dnem úvodním. V osm hodin

Více

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Ve webovém prohlížeči by měla být načtení nějaká neutrální stránka, například Google. Dobrý den. Jmenuji se a budu

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

Říkadla pro celý den. František Hrubín. a taky navečer. Ilustrovala Lucie Lomová

Říkadla pro celý den. František Hrubín. a taky navečer. Ilustrovala Lucie Lomová Říkadla pro celý den František Hrubín Ilustrovala Lucie Lomová a taky navečer Milé děti, milí rodiče, otevíráte výbor básní Františka Hrubína, který patří mezi básníky, jehož děti opravdu milují. Těžko

Více

Diagnóza EBD: Život s motýlími křídly Příběh Makulky. Jana Svobodová

Diagnóza EBD: Život s motýlími křídly Příběh Makulky. Jana Svobodová Diagnóza EBD: Život s motýlími křídly Příběh Makulky Jana Svobodová Radim Bačuvčík VeRBuM, 2012 2 :. Diagnóza EBD: Život s motýlími křídly Jana Svobodová, 2012 Radim Bačuvčík VeRBuM, 2012 ISBN 978-80-87500-25-5

Více

Hádanka. Malý úkol na přemýšlení:

Hádanka. Malý úkol na přemýšlení: Hádanka Malý úkol na přemýšlení: Řídíš auto a udržuješ konstantní rychlost. Po tvé pravé straně je hluboký sráz. Nalevo od tebe jede obrovské požární vozidlo a udržuje stejnou rychlost jako ty. Před tebou

Více

Přečti si: 1. Samuelova 16,1-13. Kdybys měl/a vybrat krále, jaký typ člověka bys zvolil/a? Někoho vysokého, hezkého a silného?

Přečti si: 1. Samuelova 16,1-13. Kdybys měl/a vybrat krále, jaký typ člověka bys zvolil/a? Někoho vysokého, hezkého a silného? poznejbibli Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti Vedoucí skupiny: 1. Příběh Vyvolení krále Přečti si: 16,1-13 Klíčový verš: 16,7 Požádej někoho, aby Ti

Více

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné Druhy vedlejších vět Souvětí podřadné Podmětná vyjadřuje podmět věty řídící. Bývá připojena vztažným zájmenem kdo nebo co nebo spojkami že, aby apod., např.: Je pozoruhodné, že se poměrně málo otázek týkalo

Více

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 SLOVO ÚVODEM Je tady průběh dalšího týdne a s ním přichází i náš bulvár. Opět jsme si pro Vás připravili drby z našich Vávrovických hasičských řad a nově i slibovaný

Více

část sedmnáctá Konec?

část sedmnáctá Konec? část sedmnáctá Konec? A bylo to tady. Konec roku. Tedy abychom byli přesní konec školního roku. Poprvé v životě měl k té příležitosti Vojta připravené nové rifle a košili. Byla to zásluha Anežky. Přivezla

Více

Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve. Jakmile syn pochopil, že je schopen se učit

Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve. Jakmile syn pochopil, že je schopen se učit Pravidla interpunkce 1. Pravidla psaní čárek v souvětí Jednotlivé věty v souvětích oddělujeme čárkami. Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve tvaru určitém. Chirurgové by měli operovat a léčit. Jakmile

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Pastelky. Techniky kreslení

Pastelky. Techniky kreslení Pastelky Techniky kreslení Co je to pastelka? Pastelka neboli Pastelová tužka, je zvláštní druh psací potřeby respektive tužky, která umožňuje psát či kreslit barevně. Vyrábí se v celé barevné škále od

Více

ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ

ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ aktivita ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ ANOTACE: Žáci se prostřednictvím skutečných příběhů židovských žen za druhé světové války seznámí s problematikou holocaustu a diskutují na dané téma. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

Projekt Malý princ: úvodní hodina ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY

Projekt Malý princ: úvodní hodina ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY Projekt Malý princ: úvodní hodina ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY zadání: 1. Do sešitu na literaturu napiš nadpis. 2. Najdi si obrázek spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho, případně další (maximálně 2) obrázky,

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org BFC PO Box 3 Winnipeg,

Více

ČTĚTE NÁS!! ...a další články... Do kin přichází Čtyřlístek, k nám všem Vánoce a zvyky s nimi svázané. Představí se hned dva redaktoři

ČTĚTE NÁS!! ...a další články... Do kin přichází Čtyřlístek, k nám všem Vánoce a zvyky s nimi svázané. Představí se hned dva redaktoři !! ČASOPIS NIŽŠÍHO STUPNĚ WICHTERLOVA GYMNÁZIA ČTĚTE NÁS!! Do kin přichází Čtyřlístek, k nám všem Vánoce a zvyky s nimi svázané. Představí se hned dva redaktoři a my vám odhalíme další literární a výtvarné

Více

Název školy: ZŠ A MŠ ÚDOLÍ DESNÉ, DRUŢSTEVNÍ 125. Název projektu: Ve svazkové škole aktivně interaktivně. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.

Název školy: ZŠ A MŠ ÚDOLÍ DESNÉ, DRUŢSTEVNÍ 125. Název projektu: Ve svazkové škole aktivně interaktivně. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21. Název školy: ZŠ A MŠ ÚDOLÍ DESNÉ, DRUŢSTEVNÍ 125 Název projektu: Ve svazkové škole aktivně interaktivně Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3465 Autor: Jana Schlemmerová Tematický okruh: Název: VY_12_INOVACE_08_ČJ3_VĚTY

Více

Vyhlášení výsledků literární soutěže očima žákyně 8.A Venduly Tlusté:

Vyhlášení výsledků literární soutěže očima žákyně 8.A Venduly Tlusté: Únor 2008 Vyhlášení výsledků literární soutěže Ve středu 13.2.2008 ve 13:30 hodin proběhlo v Paláci knih na Václavském náměstí slavnostní vyhlášení výsledků literární soutěže. Žáci, kteří se umístili na

Více

pískovaný celopísek jen text (negativ) (pozitiv) Pískování na láhev vína: + cena vína dle Vašeho výběru (pouze láhve VÍNO HRUŠKA) Pískování na přání:

pískovaný celopísek jen text (negativ) (pozitiv) Pískování na láhev vína: + cena vína dle Vašeho výběru (pouze láhve VÍNO HRUŠKA) Pískování na přání: Pískování na láhev vína: 149,- Kč + cena vína dle Vašeho výběru (pouze láhve VÍNO HRUŠKA) Pískování na přání: 199,- Kč (vlastní obrázek, vlastní delší texty) + cena vína dle Vašeho výběru (pouze láhve

Více

SLOVANOVINY. žákovské práce. ze Slovanu 2013/2014

SLOVANOVINY. žákovské práce. ze Slovanu 2013/2014 SLOVANOVINY žákovské práce ze Slovanu 2013/2014 VÁNOCE OČIMA ŽÁKŮ Matyáš Třasoň, IX. B ŠTĚDRÝ VEČER U NÁS DOMA Letos stejně jako loni začínáme na hřbitově. Dáme věnce, svíčky na hrob, modlíme se jenom

Více

Ovládni svou konkurenci. Jak se stát jasnou volbou v očích tvých zákazníků?

Ovládni svou konkurenci. Jak se stát jasnou volbou v očích tvých zákazníků? Ovládni svou konkurenci Jak se stát jasnou volbou v očích tvých zákazníků? Jak získat zákazníky tvé konkurence i když je už zavedená a ty teprve začínáš? 2 Udělej svou konkurenci nezajímavou Když začínáš

Více

Obránci mlýna (Eckart zur Nieden, překlad: Pavel Mareš) 6. Švestkový koláč

Obránci mlýna (Eckart zur Nieden, překlad: Pavel Mareš) 6. Švestkový koláč 6. Švestkový koláč A určitě mi za to zaplatí? zeptal se Viktor nedůvěřivě. Ale to víš, že jo, odsekla Kristina skoro naštvaně. Řekl to docela jasně. Když budeš pilný, dostaneš padesát kaček. Vykročila

Více

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen Hans Christian Andersen MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_ 04_18 Tématický celek: Evropa

Více

SLOVÍČKO (NEJEN) PRO DĚTI V PROSINCI

SLOVÍČKO (NEJEN) PRO DĚTI V PROSINCI SLOVÍČKO (NEJEN) PRO DĚTI V PROSINCI Téma měsíce: Postavy vánočního příběhu vyprávějí Prosinec 1 Prosinec 2 Prosinec 3 Prosinec 4 PŘEHLED Posel římského císaře Hospodský v Betlémě Ovčáci na betlémských

Více

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ VY_32_INOVACE_CJ_1_16 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ procvičení učiva. pracovní

Více

nemusíte si půjčovat Myslím, abyste byli dobří,

nemusíte si půjčovat Myslím, abyste byli dobří, Nečekám, že budete nemusíte si půjčovat konali dobro. Existuje dělat něco dalšího. Protože nevím, zda můžete, víte? Situace každého je jiná. Proto nenutíme lidi, aby dělali dobré věci, i když je to dobré.

Více

SLOVANOVINY. žákovské práce. ze Slovanu 2013/2014

SLOVANOVINY. žákovské práce. ze Slovanu 2013/2014 SLOVANOVINY žákovské práce ZŠ SLOVAN slaví 40. výročí ze Slovanu 2013/2014 Třetí číslo k oslavám ZŠ Slovan Pár řádků k zamyšlení..od patnáctileté žákyně naší školy Dětství a dospělost. Co bylo ve škole,

Více

Na informacích na letišti se dá zjistit jízdní řád vlaků a vzít si mapku města s názvy v latince.

Na informacích na letišti se dá zjistit jízdní řád vlaků a vzít si mapku města s názvy v latince. Tbilisi Doprava z letiště centrum Tbilisi Taxík - 15-35 GEL Vlak 0,5 GEL/osoba, vlakové nádraží je přímo naproti letišti. Cílová stanice ve městě je Station Square. Další důležité nádraží je Didube. Točené

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace. Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

je kámoška do nepohody. Je neuvěřitelně inteligentní a oddaná svým blízkým přátelům. Taková kamarádka je hotový poklad Violetta na ni nedá dopustit.

je kámoška do nepohody. Je neuvěřitelně inteligentní a oddaná svým blízkým přátelům. Taková kamarádka je hotový poklad Violetta na ni nedá dopustit. nevídaně chytrá dívka se spoustou energie a krásným hlasem, který zdědila po své mámě. Je upřímná, spontánní a romantická a hlavně neobvykle inteligentní. A podobně jako snad každý teenager stále hledá

Více

Kristýna Gavurová. Cathrine. Nakladatelství: ProSeries

Kristýna Gavurová. Cathrine. Nakladatelství: ProSeries Kristýna Gavurová Cathrine Nakladatelství: ProSeries Kapitola První S rodiči jsme se minulý týden přistěhovali do Mystic Falls. Začala jsem chodit do místní školy, ale nikdo se se mnou nechce kamarádit.

Více

Čítanka pro 4. Ročník, Nová škola. Psací potřeby, nakopírovaný text, učebnice vlastivědy Nová škola pro 4. ročník

Čítanka pro 4. Ročník, Nová škola. Psací potřeby, nakopírovaný text, učebnice vlastivědy Nová škola pro 4. ročník Registrační číslocz.1.07/1.4.00/21.1257 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti VY_12_INOVACE_53 Název vzdělávacího materiálu Jak se Mach a Šebestová Jméno

Více

KIDSCREEN-52. Dotazník o zdraví pro děti a mládež. Verze pro rodiče

KIDSCREEN-52. Dotazník o zdraví pro děti a mládež. Verze pro rodiče KIDSCREEN-52 Dotazník o zdraví pro děti a mládež Verze pro rodiče Page 1 of 7 Datum: Měsíc Rok Milí rodiče, Jak se daří vašemu dítěti? Jak se cítí? To je to, co bychom se od vás rádi dověděli. Prosíme

Více