Vysokosušinová anaerobní digesce zemědělských a dalších substrátů v horizontálním fermentoru s plynotěsným vakem

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vysokosušinová anaerobní digesce zemědělských a dalších substrátů v horizontálním fermentoru s plynotěsným vakem"

Transkript

1 Vysokosušinová anaerobní digesce zemědělských a dalších substrátů v horizontálním fermentoru s plynotěsným vakem Ing. Jiří Rusín, Ph.D., IET VŠB-TU Ostrava, tel , Ing. Kateřina Kašáková, Ph.D., IET VŠB-TU Ostrava, , Ing. Kateřina Chamrádová, Ph.D., IET VŠB-TUO, , Abstrakt Příspěvek seznamuje se čtyřletým výzkumným projektem TA určeným k vyvinutí technologie vysokosušinové anaerobní digesce zemědělských a dalších substrátů, jejímž jádrem byl horizontální fermentor vyrobený z plynotěsného vaku. Cílem projektu bylo zhotovení prototypového bioreaktoru vykazujícího velmi dobrou technologickou funkci při nízkých výrobních nákladech (v řádu jednotek mil. Kč). V příspěvku jsou uvedeny etapy řešení projektu a vyhodnoceny byly laboratorní výsledky fyzikálního modelování anaerobních procesů vedených při nízkém i vysokém obsahu sušiny vsázky. Nejhodnotnější výsledky vysokosušinových zkoušek byly ověřeny v poloprovozním měřítku tak, aby mohly být transformovány až na úroveň prototypového bioreaktoru. Cíle projektu byly naplněny a vzniklo provozní zařízení Mobilní anaerobní bioreaktor CERNIN MAB. Bioreaktor by měl být v závislosti na složení vsázky schopen poskytnout dostatek bioplynu pro kogenerační jednotku o výkonu 10 až 15 kw el. Tento příspěvek má za cíl stručně seznámit odbornou i laickou veřejnost s jednotlivými kroky řešení projektu v jednotlivých etapách a s konečnými výsledky za uplynulé 4 roky. 1 Úvod O nutnosti rozšíření a diverzifikace energetických zdrojů o zařízení zpracovávající bioodpady již není v dnešní době pochyb. Do budoucna je nutné rozvíjet všechny metody, jimiž lze bioodpady materiálově-energeticky využít. Vlivem zlepšujícího se zejména zahraničního know-how a relativně ustálených legislativních podmínek v ČR zaznamenáváme v poslední době silný růst zájmu o technologie bioplynových stanic. Klasická technologie nízko-sušinové mokré anaerobní digesce čerpatelných substrátů je již na úrovni, kdy se nepředpokládá zřetelnější nárůst efektivity. Naproti tomu technologie vysokosušinové ( high-solids respektive dry respektive suché či polosuché ) anaerobní digesce převážně nečerpatelných až stohovatelných substrátů je teprve na vzestupu. V ČR je k dnešnímu dni v provozu stále pouze 5 provozních instalací, u nichž lze mluvit o vysokosušinovém anaerobním procesu. Přitom je zřejmé, že tato technologie (její modifikace) je vhodným nástrojem pro materiálově-energetické zpracování nejen zemědělských, potravinářských a podobných bioodpadů, ale například i nepříliš důkladně vytříděné biosložky (podsítné frakce) směsného odpadu komunálního. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Centrum environmentálních technologií řeší od roku 2011 ve spolupráci s firmou CERNIN, s.r.o. výzkumný projekt s názvem Výzkum procesu suché anaerobní digesce a realizace nového typu fermentačního zařízení pro zpracování zemědělských bioodpadů na bioplyn s využitím plynotěsného vaku. Tento projekt vznikl na základě účelové podpory výzkumu a vývoje programového projektu ALFA zadavatele TA ČR, ev. č. TA [1]. Účelem projektu je zvýšení konkurenceschopnosti firmy CERNIN, s.r.o. Kružberk (další účastník projektu) na trhu energetických zařízení s fermentační anaerobní technologií. Zároveň mělo být dosaženo poznatků, které přispějí ke zvýšení ochrany životního prostředí v oblasti zemědělské výroby a nakládání s bioodpady a snížení dopadů antropogenní činnosti. Impulzem k řešení projektu byl výzkum suché digesce v silážních vacích AG-BAG provedený v Německu (Linke, Jäkel a kol.) [2, 3] v letech 2002 až 2004 (suchá digesce v silážních vacích položených na elektrických topných rohožích).

2 Oproti tomuto výzkumu bylo našim záměrem dosáhnout celoročního provozu a vyšší produkce bioplynu díky vytvoření systému cirkulace teplého vzduchu v prostoru mezi vakem a vnějším pláštěm vytvořeným například z dalšího vaku. Přispět by mělo i dmýchání recirkulovaného bioplynu. Cílem projektu je vyřešení vysokosušinové anaerobní digesce zemědělských a dalších substrátů v rámci nově vyvinuté technologie mobilní bioplynové stanice využívající jako fermentační prostor horizontální plynotěsný vak. Hlavní výstupem projektu je provozní zařízení s názvem Mobilní anaerobní bioreaktor CERNIN MAB. Bioreaktor by měl být v závislosti na složení vsázky schopen poskytnout dostatek bioplynu pro kogenerační jednotku o výkonu 10 až 15 kw el. 2 Rozdělení projektu na jednotlivé etapy Výzkumný projekt se skládal ze 4 etap. Celková doba trvání projektu byla 4 roky. K dosažení cíle projektu byly zvoleny následující etapy: - Etapa I: Modelový výzkum (2011) - Etapa II: Poloprovozní výzkum (2012) - Etapa III: Návrh, realizace a ověření provozního zařízení, výsledky (2013) - Etapa IV: Dokončení poloprovozního výzkumu a provozní ověření, výsledky (2014) K dosažení cílů projektu byly zvoleny zejména následující postupy: - rozbor vlastností kofermentovatelných materiálů a jejich směsí z hlediska anaerobní rozložitelnosti a z hygienického hlediska - hodnocení databázových údajů o anaerobně kofermentovatelných materiálech - laboratorní fyzikální modelování - stanovení podmínek anaerobního zpracování vybraných kofermentovatelných materiálů při vysoké reakční sušině, vedoucí k nalezení nejvýhodnějších kofermentačních směsí pro maximalizaci intenzity produkce metanu a zároveň omezení problematických vlastností rezultujících digestátů - vývoj bioreaktoru - poloprovozní ověřování nejvýznamnějších laboratorních výsledků - provozní ověření vyvinutého bioreaktoru - hodnocení vlastností resultujících digestátů z pohledu hnojení zemědělských pozemků, - obecný průzkum možností alternativního využití digestátů 3 Etapa projektu I: Modelový výzkum (2011) První etapa byla zaměřena na získání poznatků o procesu vysokosušinové anaerobní fermentace při variabilitě procesních podmínek a vstupních surovin a ověření průběhu procesu anaerobní kofermentace konkrétních směsí bioodpadů. Procesy vysokosušinové fermentace a kofermentace byly studovány na modelové aparatuře, jejímž srdcem byl vyvinutý modelový horizontální fermentační vak o celkovém objemu nejprve 0,5-0,7 m 3 (se vsázkou cca 350 až 500 kg). Tyto zkoušky probíhaly jako diskontinuální (vsádkové) a rovněž i semikontinuální. Vzhledem k náročnosti jednotlivých zkoušek probíhal modelový výzkum až do začátku roku V průběhu řešení této etapy byly prováděny i doplňkové modelové zkoušky nízkosušinové a vysokosušinové anaerobní digesce, jejichž cílem bylo získat co největší množství informací o substrátech a procesu anaerobní digesce bez narušení průběhu hlavních experimentů. Vysokosušinové zkoušky (označeny model SF1 až model SF3) byly pouze diskontinuální na modelovém fermentoru o celkovém objemu 0,03 m 3 (se vsázkou 20 kg). Ostatní provedené doplňkové zkoušky (celkem 11 zkoušek) se týkaly ověření teoretických výtěžků testovaných 2

3 substrátů při velmi nízkém zatížení, respektive při nízko-sušinovém procesu. Využito bylo průběžně až 6 kontinuálně míchaných a semikontinuální pracujících suspenzních modelových fermentorů, každý o reakčním objemu 0,06 m 3 (se vsázkou cca 60 kg). 3.1 Vývoj fyzikálního modelu anaerobního fermentačního vaku Na počátku roku 2011 byl vyroben laboratorní model inovativního fermentoru, jehož reakční prostor je vytvořen ze silážního vaku. Fermentor je určen pro anaerobní digesci při obsahu sušiny od 5 % hm. do cca 30 % hm. Hlavní součásti modelu jsou: PE vak o reakčním objemu 0,5 m 3, ocelové obslužné čelo s armaturami a dmychadlem bioplynu, topný agregát (elektronická topná tělesa, ventilátor vzduchu, potrubí recirkulace vzduchu), vnější (temperační) vak, tepelná izolace a zařízení (zásobníku) pro hospodaření s procesní tekutinou - perkolátem. Model je umístěn v plytkém oblém betonovém žlabu se spádem 5 směrem k čelu. V čelu je umístěno dmychadlo bioplynu sloužící zejména pro občasné zrovnoměrnění teploty vsázky a pro případnou aeraci při kompostování digestátu. Postupně byl prvotní model z roku 2011 (viz obr 1) upraven/vylepšen tak (viz obr 2), aby vyhověl pro provedení dlouhodobých zkoušek anaerobní digesce. Fermentační vak bylo nutno obalit vnějším vakem, vytvořit tak meziprostor pro ohřev teplým vzduchem. Pro ochlazený vzduch bylo nutno vytvořit cirkulační trasu potrubím zpět k elektrickému topidlu. Celý model bylo nutno uzavřít do tepelné izolace (minerální vlna). Při pozdějších experimentech (rok 2012) byl fermentační vak uzavřen do boxu z pěnového polystyrénu, kterým byl simulován tepelně izolovaný ocelový kontejner. V prostoru mezi vakem a boxem cirkuluje vzduch o teplotě v rozmezí 40 až 75 C. Díky této úpravě je model připraven i pro termofilní procesy. Do fermentačního vaku byla přidána 1,5palcová hadice umožňující cirkulaci případné tekuté vsázky samonasávacím čerpadlem. Tímto byl model uzpůsoben i pro proces nízkosušinové digesce. Touto hadicí je možné při (semi)kontinuálním režimu dávkovat (polo)tekuté substráty. Obr 1 Nákres fyzikálního modelu anaerobního fermentačního vaku o objemu 0,5-0,7 m 3 Obr 2 Postupný vývoj fyzikálního modelu anaerobního fermentačního vaku 3.2 Stručné shrnutí výsledků 1. modelové zkoušky 3

4 První modelová zkouška spočívala v provedení diskontinuální vysokosušinové anaerobní digesce čerstvě posečené travní hmoty při 40 C. Model byl naplněn 150 kg směsi 90 % hm. travní hmoty s 10 % hm. tekutého digestátu z 1. fermentoru zemědělské BPS Pustějov. Výsledkem první modelové zkoušky bylo zejména zjištění, že vysokosušinová (sušina cca 20 % hm.) anaerobní digesce čerstvě posečené travní hmoty je ve fermentačním vaku uskutečnitelná jen obtížně, jedná se o substrát vyžadující značnou neutralizační kapacitu fermentoru, proces není prakticky možné nastartovat bez dominantního podílu kvalitního inokula ve vsázce. Nejvhodnějším inokulem je zřejmě vysokosušinový digestát z garážové bioplynové stanice, kterého by mělo být použito alespoň 50 % hm., nebo hovězí hnůj. Použití tekutého digestátu z mokré digesce znamená snížení sušiny až k 10 % hm. 3.3 Stručné shrnutí výsledků 2. modelové zkoušky Druhá modelová zkouška spočívala v provedení diskontinuální vysokosušinové anaerobní digesce vsázky zpracovatelné garážovou bioplynovou stanicí a posléze semikontinuální anaerobní digesce vstupní směsi tvořené 87 % hm. biskvitové moučky EKPO-EB a 13 % hm. CaO. Vápno bylo aplikováno pro udržení neutralizační kapacity fermentoru. Ve druhé modelové zkoušce byl ověřen postup vakové digesce vícesložkové vstupní směsi siláží, senáží a hovězího hnoje, která je běžně využívána v garážových zemědělských bioplynových stanicích se suchým procesem. Opět je zde zásadním parametrem přítomnost inokula - vysokosušinového netekutého digestátu v množství alespoň 50 % hm. Zřejmě díky nízkému profilu fermentačního vaku je intenzivní recirkulace procesní tekutiny (perkolátu) zcela nezbytná, výtěžek bioplynu/methanu přesto nedosáhl (po přepočtu) hodnoty dosahované ze stejné vsázky ve vertikální reakční komoře BPS Šumperk. Dále nebylo spolehlivě prokázáno, zda je možno dávkováním mikrobiálních přípravků diskontinuální vysokosušinovou digesci ve vaku prodloužit až např. na 30 dnů. Následně byl na zapracovaném fermentačním vaku odzkoušen přechod diskontinuálně pracujícího fermentoru na semikontinuální vysokosušinový proces, přičemž jako sypká vstupní směs pro denní dávkování byla použita bioplynová biskvitová moučka EKPO-EB (zmetková potravina respektive výrobek z nezkrmitelných bioodpadů z výroby cukrovinek, z pekáren apod.) s přídavkem vápna pro stabilizaci procesu. 3.4 Stručné shrnutí výsledků 3. modelové zkoušky Cílem třetí modelové zkoušky byla diskontinuální vysokosušinová anaerobní digesce siláže tritikále a následný přechod na semikontinuální fermentaci směsi biskvitové moučky a bioodpadem z distribuce ovoce a zeleniny. Ve třetí modelové zkoušce byl odzkoušen postup zapracování fermentačního vaku na vysokosušinovou mezofilní digesci rostlinné siláže respektive senáže (tritikále). Postup spočíval v naplnění fermentoru směsí 20 % hm. siláže a 80 % hm. tekutého digestátu z klasické zemědělské bioplynové stanice s mokrým procesem (inokulum). Vsázka značně bobtná a je stohovatelná. V závislosti na sušině inokulačního digestátu lze docílit sušiny vsázky 10 až cca 13 % hm. Během prvních několika dnů dochází k hydrolýze, acidifikaci, acetogenezi. Tvorba methanu je minimální. Po následném jednorázovém přidání dávky tekutého digestátu (v množství 1/6 až 1/5 hmotnosti vsázky) počíná převažovat methanogeneze. Obsah sušiny poklesne k 10 % hm., avšak vsázka je stále převážně netekutá. Po maximálně 14 dnech se procesní parametry ustalují na hodnotách vhodných pro semikontinuální proces s denním dávkováním substrátu (předně zemědělských bioodpadů nebo potravinářských bioodpadů ředěných dle možností čerpací techniky). 4

5 3.5 Stručné shrnutí výsledků 4. modelové zkoušky Cílem čtvrté modelové zkoušky byla semikontinuální nízkosušinová anaerobní digesce bioodpadu z třídění ovoce a zeleniny HORTIM a následně odpadní oplatkové hmoty Opavia. Ve čtvrté modelové zkoušce při klasické mokré digesci odpadního ovoce a zeleniny se nepodařilo dosáhnout dostatečně vysoké intenzity produkce bioplynu nezbytné pro efektivní chod horizontálního fermentoru. Pravděpodobně by produkce nadále vrůstala při zvýšení dávkování, ale znamenalo by to příliš průtočně vedený proces, tedy manipulaci s velikými objemy vstupní směsi a digestátu, čemuž jsme se snažili vyhnout. Naopak při semikontinuální mokré digesci odpadní oplatkové hmoty se podařilo dosáhnout (pozvolným nárůstem reakční sušiny až k 8 % hm.) velmi vysoké intenzity produkce bioplynu/methanu. Bohužel model neměl dostatečně dimenzován objem jímače bioplynu a plynovou trasu, a vak následně praskl. 3.6 Stručné shrnutí výsledků 5. modelové zkoušky Při páté modelové zkoušce byla opakována semikontinuální digesce odpadní oplatkové hmoty. Počáteční dávky suroviny byly zvoleny příliš vysoké, následkem čehož došlo k přetížení velmi záhy, aniž by se podařilo dosáhnout vysokosušinového procesu. Jako časově výhodnější se jevilo rychlé ukončení zkoušky a její zopakování s vhodnějším inokulem a s opatrnějším dávkováním. 3.7 Stručné shrnutí výsledků 6. modelové zkoušky Cílem šesté zkoušky bylo na vylepšeném modelu se zvětšeným jímačem bioplynu a silnějším čerpadlem ověřit vysokosušinovou anaerobní digesci odpadní oplatkové hmoty při reakční sušině 10 až 15 % hm. Dosažené parametry jsou natolik příznivé, že tento proces byl doporučen pro poloprovozní ověření ve druhé etapě projektu. Výhodou technologie je velmi vysoká produkce methanu z daného reakčního objemu při minimální objemové produkci digestátu, který bude možno využít jako organické hnojivo nebo rekultivační digestát I. třídy. 3.8 Stručné shrnutí výsledků 7. modelové zkoušky Při sedmé modelové zkoušce bylo ověřeno, že diskontinuální vysokosušinová digesce stohovatelné vsázky typické pro zemědělské garážové bioplynové stanice při testované konfigurací vakového horizontálního fermentoru zřejmě není uskutečnitelná efektivně. Horizontální uspořádání a další okolnosti limitují dobu procesu ze tří až čtyř týdnů na cca dva týdny. Zřejmě by bylo velmi obtížné takto často vyměňovat vsázku, neboť při každé výměně je nutno prakticky celý základ technologie opětovně sestavit. Proto byl opět odzkoušen převod anaerobního procesu ve vaku z diskontinuálního režimu do režimu semikontinuálního, tentokrát denním dávkováním šrotu zrna tritikále. Převod proběhl bez komplikací a lze říci, že provoz této technologie v semikontinuálním režimu může být rentabilní. Zřejmě bude v praxi možné fermentační vak provozovat bez mechanických zásahů nejméně 1 rok. Odpadnou náklady na recyklaci rozříznutých LDPE vaků. 3.9 Stručné shrnutí výsledků 8. modelové zkoušky Při osmé modelové zkoušce bylo ověřeno, že semikontinuální vysokosušinová digesce kukuřičné siláže, která je typické pro zemědělské garážové bioplynové stanice, je proveditelná při dané konfiguraci modelového fermentoru a lze tedy zpracovávat i běžně dostupný zemědělský vláknitý substrát jako je např. kukuřičná siláž. 5

6 Nejprve byla denní dávka siláže zvolena s ohledem na známé zatížení reaktoru BPS Pustějov, tedy 2,5 až 3,5 kg.d -1. Postupně při průběžné kontrole ph, nižších mastných kyselin, alkality, poměru FOS/TAC a amoniakálního dusíku byla zvyšována denní dávka siláže až na 12 kg.d -1. Z dlouhodobého hlediska bylo procesně schůdné dávkovat maximálně cca 8 kg.d -1. Vyšší dávky již znamenaly pozvolna se dostavující nebo i rychlé přetížení fermentoru. Z průběhu zkoušky vyplývá, že provoz navrhovaného typu vakového fermentoru při dávkování pouze kukuřičné siláže bez kofermentace by byl ekonomicky schůdný, ale opět ne tak výhodný jako v případě zpracovávání odpadní oplatkové hmoty nebo šrotu zrna tritikále. 4 Etapa projektu II: Poloprovozní výzkum (2012) V druhé etapě byl poloprovozní výzkum v roce 2012 uskutečněn jen částečně. Hlavním důvodem bylo protáhnutí Etapy I až do začátku roku 2013 a modelový vak byl ještě postupně upravován a vylepšován. Zpracována byla výkresová dokumentace poloprovozního fermentoru. Pořízeny byly všechny komponenty poloprovozu a započata byla výroba poloprovozu. Provozní bioplynová stanice Mobilní anaerobní bioreaktor CERNIN MAB by v případě pracovního objemu 2x 23 m 3 měla dosahovat elektrického výkonu cca 21 kw v případě zpracovávání pouze odpadní oplatkové hmoty a oplatků Opavia (VAK 6), respektive cca 18 kw v případě zpracovávání pouze šrotu zrna tritikále (VAK 7), nebo cca 11 kw v případě zpracovávání pouze kukuřičné siláže (VAK 8). 5 Etapa projektu III: Návrh, realizace a ověření provozního zařízení (2013) Pokračovalo řešení Etapy projektu II: Poloprovozní výzkum přípravou mobilního poloprovozního zařízení CERNIN MPZ na zkoušky digesce a bylo vyrobeno provozní zařízení. Vzhledem k technickým obtížím se nepodařilo zahájit poloprovozní ověřování. V tomto roce byla rovněž dokončena etapa projektu I: Modelový výzkum, kde poslední provedená zkouška byla semikontinuální vysokosušinová digesce kukuřičné siláže. V této etapě byla podána přihláška užitného vzoru Horizontální vakový bioreaktor. VŠB - TU Ostrava vypracovala užitný vzor s názvem Horizontální vakový anaerobní bioreaktor (Úřadu průmyslového vlastnictví, vzor č ). Tento výsledek - ochrana průmyslového vlastnictví je nad rámec schváleného návrhu projektu. Další řešení projektu bylo přesunuto do roku Etapy projektu IV. 6 Etapa projektu IV: Dokončení poloprovozního výzkumu a provozní ověření (2014) Pro poloprovozní zkoušku bylo vybráno 11 substrátů, které měly být dostupné v bioplynové stanici Klokočov. Jednalo se o suroviny zemědělského původu, bioodpady z potravinářského průmyslu a o bioodpady z výroby či zpracování různých látek. Přestože bylo navrženo několik variant složení vstupní směsi, situace ohledně zásobních množství na bioplynové stanici velmi rychle podléhala tolika změnám, že bylo nutno improvizovat a připravovat základ vstupní směsi pouze na několik dnů dopředu a denně byla ke směsi přidána ještě další množství materiálu dle aktuálních možností a dle procesních parametrů. Odpadní zaolejovaná celulóza měla být pravidelnou součástí vstupní směsi, nakonec však uplatněna nebyla ani jeden den, využito tedy bylo 10 různých substrátů. 6

7 Při poloprovozní zkoušce se podařilo ověřit funkčnost technologie, nebyly však ještě dosaženy žádané výkonové parametry. Obsah methanu v bioplynu byl dostatečný, digestát se ukázal být problematickým pouze v parametry obsah Enterokolů. Provozní ověřovací zkouška byla spuštěna pokračováním anaerobního procesu z poloprovozní zkoušky. Opět bylo předpokládáno využití některé z navržených variant stálého složení vstupní směsi, situace na BPS Klokočov však nutila k improvizaci a mísení substrátů dle aktuální dostupnosti. Reálně bylo uplatněno pouze 6 substrátů. Ověřování bylo předčasně přerušeno vlivem vysokých atmosférických teplota, kdy došlo k prasknutí plexisklového průhledítka zásobníku a úniku reagující směsi. S ohledem na náročnost čištění a škody na elektroinstalaci a pohonech míchadel nebyl do konce roku provoz bioreaktoru obnoven, ale výsledky provozní zkoušky jsou dostatečně průkazné. Vzorky provozního digestátu nevykazují žádné problematické parametry, kromě obsahu enterokoků. 7 Závěr Cílem příspěvku bylo stručně seznámit odbornou i laickou veřejnost s jednotlivými kroky řešení projektu v jednotlivých etapách a s konečnými výsledky za uplynulé 4 roky. Konstrukce funkčního vzorku Mobilní anaerobní bioreaktor CERNIN MAB umožňuje relativně efektivní využití prostoru kontejneru při nízkých investičních nákladech a výsledky provozní zkoušky jsou dostatečně průkazné. Byly dosaženy takové procesní parametry, kterým odpovídá prakticky využitelný výkon případné kogenerační jednotky. Při paralelním zapojení dvou kontejnerových jednotek bude možno připojit kogenerační jednotku o elektrickém výkonu 30 kw. Závěrem je možno konstatovat, že po prodloužení doby řešení projektu z původních 3 na 4 roky o jeden rok bylo cíle dosaženo. Literatura [1] TA ČR, ev. č. TA Výzkum procesu suché anaerobní digesce a realizace nového typu fermentačního zařízení pro zpracování zemědělských bioodpadů na bioplyn s využitím plynotěsného vaku. [2] Linke, B., Miersch, S., Gegner, M., Trockenvergärung im Siloschlauch. Fachverband Biogas e.v. (Hrsg.) Berichte zur 11. Jahrestagung des Fachverbandes Biogas e.v. in Borken Tagungsbericht 2002: Biogas ñ die universelle Energie von morgen. pp [3] Jäkel K.; Höhne C.; Heilmann K.; Mau S.: Trockenfermentation im Siloschlauch. Demonstration und Entwicklung des Verfahrens der Trockenfermentation im Siloschlauch zur Nutzung in der landwirtschaftlichen Praxis. Sächsische Landesanstalt für Landwirtschaft, Fachbereich 3: Agrarökonomie, Ländlicher Raum, Referat 33 Verfahrensbewertung. Available online: &count=10&navi=88&sort=art_id&anz=alle&sqla=&sqlb=&von=&suche=f Poděkování Tento příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu podpořeného Technologickou agenturou České Republiky, registrační číslo TA Výzkum procesu suché anaerobní digesce a realizace nového typu fermentačního zařízení pro zpracování zemědělských bioodpadů na bioplyn, s využitím plynotěsného vaku ( ). Podpora přišla v rámci účelové podpory programu Národní program udržitelnosti I, projekt LO1208 Teoretické aspekty energetického zpracování odpadů a ochrany prostředí před negativními dopady. 7

8 Abstract The article introduces the four-year research project TA intended for developing technology of high-solids anaerobic digestion of agricultural and other substrates, whose core has been a horizontal digester made of a gas-tight bag. The aim of the project was a construction of prototype bioreactor showing a very good technology function at a low cost (on the order of mil. CZK). The article presents the stages of the project and the results of laboratory physical modeling of anaerobic processes conducted at both low and high dry matter content of the batch were evaluated. The most valuable results of high-solid tests were verified in a pilot scale so that they can be transformed to the level of the prototype bioreactor. The aims of project have been met and created the operating equipment "Mobile anaerobic bioreactor CERNIN MAB". The bioreactor should be able to provide enough biogas for a cogeneration unit with an output of kwel depending on the batch composition. This paper aims to briefly acquaint both professional and general public with the individual steps of project at the various stages with the final results for the past four years. 8

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Více

Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky

Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky Ing. Kateřina CHAMRÁDOVÁ, Ing. Jiří RUSÍN Ph.D. Prof. Ing. Karel OBROUČKA, CSc. Ing. Barbora Grycová VŠB-TU

Více

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D.

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D. zásady dobré praxe Ing. Jan Štambaský, Ph.D. Obsah semináře AD a vznik bioplynu Propad produkce, vznik a následky Možnosti chemické analýzy Vlivy teploty Přetížení procesu Nedostatek minerální výživy 2

Více

Úvod... 4. Bioplynová stanice... 5. Provoz bioplynové stanice... 6. Produkty anaerobní digesce... 7. Bioplynová stanice Načeradec...

Úvod... 4. Bioplynová stanice... 5. Provoz bioplynové stanice... 6. Produkty anaerobní digesce... 7. Bioplynová stanice Načeradec... Obsah Úvod... 4 Bioplynová stanice... 5 Provoz bioplynové stanice... 6 Produkty anaerobní digesce... 7 Bioplynová stanice Načeradec... 8 Technické informace... 9 Složení plynu... 10 Postup krmení... 11

Více

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: 377 429 799 326 00 Plzeň Fax: 377 429 921 contact@immobio-energie.

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: 377 429 799 326 00 Plzeň Fax: 377 429 921 contact@immobio-energie. Ing. Diana Sedláčková Mobil: 728 019 076 Bioplynová stanice Úvod Vznik bioplynu z organických látek i využití methanu k energetickým účelům je známo již dlouho. Bioplyn je směs methanu, oxidu uhličitého

Více

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Anaerobní fermentace Výroba bioplynu v anaerobních podmínkách s jeho energetickým využitím Metoda známá v ČR již desítky let Možnosti zpracování

Více

Nabídka na provádění biologického monitoringu provozu bioplynové stanice

Nabídka na provádění biologického monitoringu provozu bioplynové stanice Nabídka na provádění biologického monitoringu provozu bioplynové stanice KLASTR Bioplyn, z.s.p.o. Hájecká 215, 273 51 Červený Újezd E-mail: info@klastrbioplyn.cz www.klastrbioplyn.cz Provoz bioplynové

Více

Posouzení projektu bioplynové stanice???

Posouzení projektu bioplynové stanice??? Posouzení projektu bioplynové stanice??? Podklad pro uplatnění připomínek účastníka řízení Obsah Identifikace projektu... 3 Stavebník... 3 Místo stavby... 3 Generální dodavatel... 3 Zadavatel posudku...

Více

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S) VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav technologie vody a prostředí Anaerobní postupy úpravy odpadů Prof. Ing. Jana Zábranská,, CSc. Anaerobní fermentace organických materiálů je souborem procesů

Více

Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1

Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1 Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1 Seminář Okresní agrární Blansko Ing. Marcela Pokorná a Institutu pro regionální spolupráci Téma: Alternativní zdroje energie 17.3.2011

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES

BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES Karafiát Z., Vítěz T. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno,

Více

Závěrečná konference k projektu KLASTR Bioplyn, z.s.p.o. 11. 12. 13

Závěrečná konference k projektu KLASTR Bioplyn, z.s.p.o. 11. 12. 13 Závěrečná konference k projektu KLASTR Bioplyn, z.s.p.o. 11. 12. 13 Projekt 1: Vytvoření odborného pracoviště Rekonstrukce objektu pro účel výzkumné laboratoře a administrativní řízení projektu Vybavení

Více

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS Trávníček P., Vítěz T., Dundálková P., Karafiát Z. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

Cíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic.

Cíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic. Bioplynové stanice Cíle Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic. Klíčová slova Reaktor, metanogeneze, kogenerační jednotka 1. Úvod Bioplynové stanice (BPS) jsou dnes rozšířenou biotechnologií

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS.

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS. Rok / 2016. Modulové Biofermentory Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS Moduly pro zpracování BRKO kompostárny Využití pro intenzivní chov ryb. Využití modulového systému BPS V intenzivním chovu ryb.

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Co je digestát Digestát je fermentační zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové

Více

Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů. Vermikompostování

Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů. Vermikompostování Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů Aleš Hanč a, Petr Plíva b a Česká zemědělská univerzita v Praze b Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha Vermikompostování je považováno

Více

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová 1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky 1.

Více

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu 9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů

Více

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE Obsah 1 Co je a jak vzniká bioplyn...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...4 4.1. Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4 4.3

Více

Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu. Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování. Legislativní nařízená předúprava VŽP:

Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu. Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování. Legislativní nařízená předúprava VŽP: Důvody předúpravy: Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování Legislativní nařízená předúprava VŽP: hygienizace vstupního materiálu Výsledkem předúpravy

Více

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR Pavel Chudoba Veolia Voda ČR Pařížská 11, 110 00 1, ČR pavel.chudoba@veoliavoda.cz Veolia Voda ČR Provoz vodovodů a kanalizací Provozní model : dlouhodobý

Více

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Určující faktory návratnosti investic do BPS Určující faktory návratnosti investic do BPS Ing. Zdeněk Nesňal Ústav zemědělské ekonomiky a informací konference Energie zemědělské energie Praha, 23.5.2013 Obsah prezentace Účel analýzy Výchozí podmínky

Více

Bioplynové stanice zemědělského typu. Ing Jaroslav Váňa CSc

Bioplynové stanice zemědělského typu. Ing Jaroslav Váňa CSc Bioplynové stanice zemědělského typu Ing Jaroslav Váňa CSc BS Klokočov 453/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře

Více

OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY

OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY Gabriela Smetanová Žďár nad Sázavou 24.5.2016 FARMTEC a. s. všechny stupně projekční činnosti stavby pro všechny kategorie skotu a prasat dojírny

Více

Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o.

Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o. Technologie bioplynových stanic ČR Vysoký obsah

Více

VÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU. MethaPlus

VÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU. MethaPlus VÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU MethaPlus MethaPlus S/L 100 Mnohem více energie ve vašem fermentoru Co je MethaPlus S/L 100? Vysoce aktivní biokatalyzátor schopný zvýšit produkci bioplynové stanice Enzym je schopný

Více

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU Ing. David Hrušťák, Cristina Serrano Gil Školitel: Prof. Ing. Pavel Ditl, DrSc. Abstrakt Článek se zabývá úpravou substrátu pomocí iradiace ultrazvukem a

Více

Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice

Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice Luděk Kamarád Wolfgang Gabauer Rudolf Braun Roland Kirchmayr 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 1z 21 Obsah Krátké představení

Více

Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014

Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014 Pomáháme planetě lépe dýchat Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014 Základní informace o projektu Naše společnost Fainstav, s.r.o., se investorsky

Více

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

PATRES Školící program. Bioplynové technologie využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Bioplynové technologie Ing. Jiří Klicpera CSc. Ing.Evžen Přibyl ENVIROS, s.r.o. 1 Motto "Já elektřinu ke svému životu nepotřebuji, televizi klidně mohu sledovat

Více

VYUŽITÍ BIOCAT+ V ZAŘÍZENÍ KOMPOGAS V GERMANIER ECORECYCLAGE SA V LAVIGNY VE ŠVÝCARSKU

VYUŽITÍ BIOCAT+ V ZAŘÍZENÍ KOMPOGAS V GERMANIER ECORECYCLAGE SA V LAVIGNY VE ŠVÝCARSKU VYUŽITÍ BIOCAT+ V ZAŘÍZENÍ KOMPOGAS V GERMANIER ECORECYCLAGE SA V LAVIGNY VE ŠVÝCARSKU Germanier Ecorecyclage SA je společnost, zabývající se likvidací biologického odpadu s ročním objemem 25 000 tun.

Více

DOKUMENTACE K PILOTNÍ JEDNOTCE MIKROSÍTA/UV

DOKUMENTACE K PILOTNÍ JEDNOTCE MIKROSÍTA/UV DOKUMENTACE K PILOTNÍ JEDNOTCE MIKROSÍTA/UV SOUHRN K VÝSTUPU B1D1 PROJEKTU LIFE2WATER EXECUTIVE SUMMARY OF A DELIVERABLE B1D1 OF LIFE2WATER PROJECT BŘEZEN 2015 www.life2water.cz 1. ÚVOD Aplikace UV záření

Více

Bioplynové stanice na suchou fermentaci

Bioplynové stanice na suchou fermentaci Úvod Do současnosti existovalo pouze velmi málo relevantních poznatků o procesu suché fermentace. Bioplynových stanic pracujících na tomto principu je v Evropě pouze několik desítek. Projekt Výzkum suché

Více

Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod

Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod aneb zkušenosti a výsledky z odborné zahraniční stáže 3. 12. 2013 Lukáš Dvořák lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace

Více

Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen.

Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen. Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen. Jaroslav Váňa, Zdeněk Kratochvíl Dílčí výstup řešení projektu NAZV QE 1324 "Technologie výroby bioetanolu z lignocelulózové

Více

Počáteční stanovení cílů projektu výstavby bioplynové stanice

Počáteční stanovení cílů projektu výstavby bioplynové stanice Počáteční stanovení cílů projektu výstavby bioplynové stanice Výstavba bioplynové stanice farmářského typu na principu mokré anaerobní fermentace v mezofilním režimu Maximalizace využití odpadního tepla

Více

Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí

Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí Ing. Eva Krčálová, Ph.D. (MENDELU Brno) Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D. (MENDELU Brno) Ing. Petr Junga, Ph.D. (MENDELU Brno) Ing. Petr Trávníček,

Více

Suché bioplynové stanice ( suché BPS)

Suché bioplynové stanice ( suché BPS) Suché bioplynové stanice ( suché BPS) I. II. III. IV. Představení společnosti suchá x mokrá fermentace Popis suché BPS Druhy suchých BPS dle zpracovávané biomasy Fermentační zbytek a nakládání s ním V.

Více

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI Zhruba 100 komunálních čistíren s produkcí bioplynu ( >25 000 EO ) Celková produkce bioplynu v nich je ca 60 mil. m3/rok

Více

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů OBSAH Přehled legislativních předpisů EU a ČR Produkce kalů z ČOV Možnosti nakládání s kaly z ČOV v ČR - materiálové využití

Více

Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku

Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku 2016 Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku Více stupňový systém zpracování BRKO a BRO včetně živnostenských vybraných odpadů a hygienizace Svoz BRKO a

Více

některých případech byly materiály po doformování nesoudržné).

některých případech byly materiály po doformování nesoudržné). VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ PRO VÝROBU TEPELNĚ IZOLAČNÍCH MALT A OMÍTEK UTILIZATION OF ORGANIC WASTES FOR PRODUCTION OF INSULATING MORTARS AND PLASTERS Jméno autora: Doc. RNDr. Ing. Stanislav Šťastník,

Více

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (CHP) Elektřina. Domy, stáje, průmysl. Sklad kvasných produktů. Přepouštění substrátu

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (CHP) Elektřina. Domy, stáje, průmysl. Sklad kvasných produktů. Přepouštění substrátu BIOPLYNOVÉ STANICE Společnost AGROMONT VIMPERK byla založena a zapsána do obchodního rejstříku u Krajského soudu v Českých Budějovicích 1. července 1992 jako společnost s ručením omezeným a jako ryze český

Více

Srovnávací analýza možných způsobů hygienizace kalů. Ing. Jan Tlolka - SmVaK Ostrava a.s. Ing. Karel Hartig, CSc. - Hydroprojekt CZ a.s.

Srovnávací analýza možných způsobů hygienizace kalů. Ing. Jan Tlolka - SmVaK Ostrava a.s. Ing. Karel Hartig, CSc. - Hydroprojekt CZ a.s. Srovnávací analýza možných způsobů hygienizace kalů Ing. Jan Tlolka - SmVaK Ostrava a.s. Ing. Karel Hartig, CSc. - Hydroprojekt CZ a.s. ČOV Odvodňovací zařízení t.rok -1 kalu v sušině ČOV Frýdek Místek

Více

MOŽNOST VYUŽITÍ G-FÁZE Z VÝROBY MEŘO PRO ENERGETICKÉ ÚČELY

MOŽNOST VYUŽITÍ G-FÁZE Z VÝROBY MEŘO PRO ENERGETICKÉ ÚČELY MOŽNOST VYUŽITÍ G-FÁZE Z VÝROBY MEŘO PRO ENERGETICKÉ ÚČELY Milena Kozumplíková, Vanda Jagošová, Jitka Hrdinová, Miroslav Minařík, Vlastimil Píštěk EPS, s.r.o., V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice, www.epssro.cz

Více

Informativní návrh bioplynové stanice Spišské Tomášovce 800 kw el

Informativní návrh bioplynové stanice Spišské Tomášovce 800 kw el Informativní návrh bioplynové stanice Spišské Tomášovce 800 kw el předkládá: LICHNA TRADE CZ s.r.o. K čističce 638 739 25 Sviadnov vypracoval : Ing. Jan Kozák 1.května 2016 Pavol Šefčík 1. Obsah 1. Obsah...

Více

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí Recyklace energie z odpadní vody v procesu čištění odpadních vod Jan Bartáček Ústav technologie vody a prostředí Zdroj Energie Zdroj Nutrientů Zdroj Vody Použitá voda (Used Water) Odpadní voda jako zdroj

Více

Nepřímá termická desorpce s katalytickým spalováním - od vsázkového ke kontinuálnímu systému

Nepřímá termická desorpce s katalytickým spalováním - od vsázkového ke kontinuálnímu systému Nepřímá termická desorpce s katalytickým spalováním - od vsázkového ke kontinuálnímu systému Ing. Helena Váňová, Ing. Robert Raschman, RNDr. Jan Kukačka Dekonta, a.s., Dřetovice 109, 273 42 Stehelčeves

Více

SLOŽENÍ BIOPLYNU VE VÝZKUMNÉM ZEMNÍM BIOREAKTORU. Bohdan Stejskal

SLOŽENÍ BIOPLYNU VE VÝZKUMNÉM ZEMNÍM BIOREAKTORU. Bohdan Stejskal ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 19, Supplement (2011): 318 322 ISSN 1335-0285 SLOŽENÍ BIOPLYNU VE VÝZKUMNÉM ZEMNÍM BIOREAKTORU Bohdan Stejskal Ústav aplikované a krajinné

Více

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu 22 % (1 mil. tun) 2007 2020 Základní schéma MBÚ MBÚ Klasická MBÚ Původce Lehké drcení Separátor

Více

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe Ing. Jan Štambaský NovaEnergo Ing. Jan Štambaský, Na Horánku 673, CZ-384 11 Netolice, stambasky@novaenergo.cz Nakládání s

Více

Složka Obsah v % Methan- CH % Oxid uhličitý CO % Vodík H % Sulfan H 2 S 0,1 1 % Dusík 1 3 % Metan CH 4 CO 2 H 2 H 2 S NH 3 N 2

Složka Obsah v % Methan- CH % Oxid uhličitý CO % Vodík H % Sulfan H 2 S 0,1 1 % Dusík 1 3 % Metan CH 4 CO 2 H 2 H 2 S NH 3 N 2 BIOPLYN Bioplyn má největší a perspektivní význam ze všech plynných biopaliv. Předností všech metod na výrobu bioplynu je, že plní dvě nezastupitelné funkce: Zpracovávají organické odpady rostlinného původu

Více

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu Dr. Jörg Winkelmann Lactosan Starterkulturen, Kapfenberg, Rakousko Výzkum, Vývoj, Produkce Důležité

Více

číslo jednací: KUJCK 9823/2011 OZZL/10/Ma datum: vyřizuje: Ing. Hana Machartová telefon:

číslo jednací: KUJCK 9823/2011 OZZL/10/Ma datum: vyřizuje: Ing. Hana Machartová telefon: O D B O R Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í, Z E M Ě D Ě L S T V Í A L E S N I C T V Í číslo jednací: KUJCK 9823/2011 OZZL/10/Ma datum: 11. 4. 2011 vyřizuje: Ing. Hana Machartová telefon: 386 720 741

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

AGRITECH SCIENCE, 15 VYUŽITÍ BRAMBOR V SUBSTRÁTU BIOPLYNOVÉ STANICE THE USE OF POTATOES IN THE SUBSTRATE OF A BIOGAS PLANT

AGRITECH SCIENCE, 15 VYUŽITÍ BRAMBOR V SUBSTRÁTU BIOPLYNOVÉ STANICE THE USE OF POTATOES IN THE SUBSTRATE OF A BIOGAS PLANT VYUŽITÍ BRAMBOR V SUBSTRÁTU BIOPLYNOVÉ STANICE THE USE OF POTATOES IN THE SUBSTRATE OF A BIOGAS PLANT D. Andert 1, I. Gerndtová 1, J. Dovol 2, Vejchar 1, V. Mayer 1 1) Výzkumný ústav zemědělské techniky

Více

Membránová separace bioplynu v reálných podmínkách bioplynové stanice

Membránová separace bioplynu v reálných podmínkách bioplynové stanice Membránová separace bioplynu v reálných podmínkách bioplynové stanice Pavel MILČÁK 1,*, Marek BOBÁK 2 1 VÍTKOVICE ÚAM a.s., Ruská 2887/101, 703 00 Ostrava, Česká republika 2 MemBrain s.r.o., Pod Vinicí

Více

TERMICKÁ DESORPCE. Zpracování odpadů. Sanační technologie XVI , Uherské Hradiště

TERMICKÁ DESORPCE. Zpracování odpadů. Sanační technologie XVI , Uherské Hradiště TERMICKÁ DESORPCE Zpracování odpadů Sanační technologie XVI 23.5. 2013, Uherské Hradiště Termická desorpce - princip Princip Ohřev kontaminované matrice na teploty, při kterých dochází k uvolňování znečišťujících

Více

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných Registrace a ohlašov ování kompostu a digestátu tu využitelných na zemědělsk lské půdě Jaroslav Houček Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení registrace hnojiv Náměšť n Oslavou, 20.9.2012

Více

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění

Více

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná Teplárna Karviná TKV Významný producent tepla a elektrické energie v Moravskoslezském kraji Celkový tepelný výkon 248 MW Celkový elektrický výkon 55 MW Zásobuje

Více

Aktualizace vyhlášky č. 482/2005 Sb., určující druhy a způsoby využití biomasy jako OZE a její výklad

Aktualizace vyhlášky č. 482/2005 Sb., určující druhy a způsoby využití biomasy jako OZE a její výklad Aktualizace vyhlášky č. 482/2005 Sb., určující druhy a způsoby využití biomasy jako OZE a její výklad Jan Habart předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra

Více

Program rozvoje venkova ČR

Program rozvoje venkova ČR Program rozvoje venkova ČR 2014-2020 Investice do zemědělských podniků Předmět dotace: o Stavby a technologie pro živočišnou výrobu či rostlinnou výrobu (přesně stanovený seznam) o Pořízení speciálních

Více

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Brno 14. dubna 2015 Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., Karel Prokeš, Ph.D., Prof. Bořivoj Groda, DrSc., Ing. Tomáš Koutný Obecné souvislosti Plocha orné půdy není

Více

A. Definice projektu. 200 surovin nevhodných ke spotřebě. 300 t odpady z restaurací a jídelen

A. Definice projektu. 200 surovin nevhodných ke spotřebě. 300 t odpady z restaurací a jídelen A. Definice projektu Záměrem města Blansko je vybudovat bioplynovou stanici. Záměrem projektu je řešit nakládání s BRKO v regionu okresu Blansko takovým způsobem, aby byly naplněny legislativní požadavky

Více

Hydrotermické zpracování materiálů

Hydrotermické zpracování materiálů Hydrotermické zpracování materiálů Kapitola 1 strana 2 Cíle kapitoly Úvodní popis problematiky hydrotermické úpravy materiálů Popis děje hydrotermické úpravy za účelem výroby kapalných biopaliv Popis děje

Více

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace co je to anaerobní membránový bioreaktor princip technologie výhody a nevýhody technologická uspořádání

Více

ENERGIE BUDOUCNOSTI SUCHÁ FERMENTACE. Inovativní řešení pro obce a zpracovatele odpadů

ENERGIE BUDOUCNOSTI SUCHÁ FERMENTACE. Inovativní řešení pro obce a zpracovatele odpadů ENERGIE BUDOUCNOSTI SUCHÁ FERMENTACE Inovativní řešení pro obce a zpracovatele odpadů BEKON SPOLEČNOST ENERGIE Z BIOODPADU A ZELENÉHO ODPADU Trvale udržitelné využívání zdrojů má v dnešní době velký význam.

Více

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny

Více

Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS

Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS TVIP 2015, 18. 20. 3. 2015, HUSTOPEČE - HOTEL CENTRO Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS Ing. Libor Baraňák, Ostravská LTS a.s. libor.baranak@ovalts.cz Abstrakt The paper describes

Více

Systém prefabrikace a realizace provozů kompostáren a BPS. Regionální provozy zpracování a využití odpadů pro rok 2016

Systém prefabrikace a realizace provozů kompostáren a BPS. Regionální provozy zpracování a využití odpadů pro rok 2016 Systém prefabrikace a realizace provozů kompostáren a BPS. Regionální provozy zpracování a využití odpadů pro rok 2016 Prefabrikovaný systém kompostáren a stanic BPS Firma dokončila vývoj prefabrikovaného

Více

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný Ing Milan Uher Náš směr snížení energetické g náročnosti energeticky g y soběstačná ČOV nové technologie zmenšení

Více

Bioplynové stanice. Bioplynové stanice 1

Bioplynové stanice. Bioplynové stanice 1 Bioplynové stanice Bioplynové stanice 1 Obsah Představení Proč bioplynové stanice? Naše služby Popis dánské technologie bioplynových stanic Referenční projekty Případová studie bioplynové stanice Bioplynové

Více

Číslo zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 Číslo přihlášky: 13. Zkoušený výrobek - zařízení: domovní aktivační čistírna - typ EKO-NATUR 3-6

Číslo zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 Číslo přihlášky: 13. Zkoušený výrobek - zařízení: domovní aktivační čistírna - typ EKO-NATUR 3-6 VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T.G. MASARYKA 160 62 Praha 6, Podbabská 30 Zkušební laboratoř vodohospodářských zařízení zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 přihlášky: 13 Zkoušený výrobek zařízení: domovní

Více

Město Příbram rekonstrukce kulturního domu

Město Příbram rekonstrukce kulturního domu VYBRANÉ REFERENCE Město Slaný Kompletní rekonstrukce šesti městských kotelen, dodávka předávacích stanic, hlavních technologických prvků pro ostatní tepelné zdroje, realizace teplovodních předizolovaného

Více

Bioplynové stanice v České republice. Miroslav Kajan, CzBA o.p.s. Separace plynů a par 10. 11. 5. 2012, Praha

Bioplynové stanice v České republice. Miroslav Kajan, CzBA o.p.s. Separace plynů a par 10. 11. 5. 2012, Praha Bioplynové stanice v České republice Miroslav Kajan, CzBA o.p.s. Separace plynů a par 10. 11. 5. 2012, Praha 1 Česká bioplynová asociace: Založena v 2007, v současnosti kolem 60 členů Národní technologická

Více

AK a obnovitelné zdroje energie

AK a obnovitelné zdroje energie AK a obnovitelné zdroje energie 27. listopadu 2012, CZ Biom Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál zemědělské půdy v ČR pro OZE Přínosy

Více

Technologie sušení velmi vlhkých materiálů se zpětným využitím tepla vloženého do procesu sušení

Technologie sušení velmi vlhkých materiálů se zpětným využitím tepla vloženého do procesu sušení Technologie sušení velmi vlhkých materiálů se zpětným využitím tepla vloženého do procesu sušení Ing. Stanislav Kraml, TENZA, a.s., Svatopetrská 7, Brno Ing. Zdeněk Frömel, TENZA, a.s., Svatopetrská 7,

Více

BIOPLYNOVÉ STANICE. Michaela Smatanová

BIOPLYNOVÉ STANICE. Michaela Smatanová BIOPLYNOVÉ STANICE Michaela Smatanová Co zpracovávají BPS? Bioplynové stanice zpracovávají BRO (biologicky rozložitelné odpady): zbytky potravin z domácností a jídelen kejdu, drůbeží hnůj, senáž, siláž

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Digestát jako hnojivo

Digestát jako hnojivo Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití

Více

Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára

Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára I přes zlepšující se podmínky stále ČR výrazně zaostává ve využívání anaerobní digesce zbytkové biomasy za nejvyspělejšími státy EU.

Více

AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013. Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu

AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013. Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013 Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu Dreyer & Bosse Kraftwerke GmbH, Streßelfeld 1, 29475

Více

BIOPLYNOVÉ STANICE Metodický pokyn MŢP K podmínkám schvalování bioplynových stanic do provozu

BIOPLYNOVÉ STANICE Metodický pokyn MŢP K podmínkám schvalování bioplynových stanic do provozu BIOPLYNOVÉ STANICE Metodický pokyn MŢP K podmínkám schvalování bioplynových stanic do provozu Ing. Petra Auterská, CSc. Ministerstvo ţivotního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100 10 Ústředna: ++420-2-6712-1111

Více

PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE

PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE Radek Kazda Příspěvek přináší základní návrh zemědělské bioplynové stanice na zpracování kukuřičné siláže, uvádí její roční provozní bilanci a ekonomické zhodnocení. Klíčová

Více

ODPADY ZE STRAVOVÁNÍ JAKO SUROVINA PRO VÝROBU BIOPLYNU FOOD WASTE AS A FEEDSTOCK FOR BIOGAS PRODUCTION

ODPADY ZE STRAVOVÁNÍ JAKO SUROVINA PRO VÝROBU BIOPLYNU FOOD WASTE AS A FEEDSTOCK FOR BIOGAS PRODUCTION ODPADY ZE STRAVOVÁNÍ JAKO SUROVINA PRO VÝROBU BIOPLYNU FOOD WASTE AS A FEEDSTOCK FOR BIOGAS PRODUCTION O. Mužík, J. Kára, I. Hanzlíková Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha ABSTRACT The contribution

Více

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice Ing. Jiří Adamčík, Ph.D., Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D. Katedra rostlinné výroby Úvod Rostliny čiroku se vyznačují výnosem biomasy

Více

KVALITA BIOPLYNU JAKO ZDROJE ENERGIE QUALITY BIOGAS TO ENERGY

KVALITA BIOPLYNU JAKO ZDROJE ENERGIE QUALITY BIOGAS TO ENERGY KVALITA BIOPLYNU JAKO ZDROJE ENERGIE QUALITY BIOGAS TO ENERGY 1) P. Chajma, 2) J. Kára, 2) I. Hanzlíková 1) Technická fakulta ČZU Praha, 2) Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha ABSTRACT

Více

NOVÉ TECHNOLOGIE ROZŠIŘUJÍCÍ VYUŽITÍ CELKOVÉHO ENERGETICKÉHO POTENCIÁLU BIOPLYNU A BIOMASY

NOVÉ TECHNOLOGIE ROZŠIŘUJÍCÍ VYUŽITÍ CELKOVÉHO ENERGETICKÉHO POTENCIÁLU BIOPLYNU A BIOMASY NOVÉ TECHNOLOGIE ROZŠIŘUJÍCÍ VYUŽITÍ CELKOVÉHO ENERGETICKÉHO POTENCIÁLU BIOPLYNU A BIOMASY Prof. Ing. Jana Zábranská, CSc Ústav technologie vody a prostředí, Vysoká škola chemicko-technologická Praha,

Více

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO: KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ ING. JAN FOLLER, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. foller@vasgr.cz MOTTO: PŘIJME-LI ODBORNÁ ZEMĚDĚLSKÁ VEŘEJNOST FAKT, ŽE APLIKACE KALŮ Z BIOLOGICKÉHO

Více

Technologická agentura ČR Program ALFA. informační seminář

Technologická agentura ČR Program ALFA. informační seminář Technologická agentura ČR Program ALFA informační seminář 3. veřejná soutěž Dne 6. června byla vyhlášena 3. veřejná soutěž Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA 3. veřejná

Více

Problematika využití mikrovlnného ohřevu v sanačních technologiích Ing. Jiří Kroužek

Problematika využití mikrovlnného ohřevu v sanačních technologiích Ing. Jiří Kroužek Problematika využití mikrovlnného ohřevu v sanačních technologiích Ing. Jiří Kroužek Ing. Jiří Hendrych Ph.D., Ing. Pavel Mašín, Ing. Jiří Sobek Ph.D. Tepelná energie v sanačních technologií Zvýšení mobility

Více

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy obsah Prezentace cíl společnosti Odpadní komodity a jejich složení Nakládání s komunálním odpadem Thermo-katalitická

Více

BIOPLYNOVÉ STANICE Legislativa a Metodický pokyn MŽP K podmínkám schvalování bioplynových stanic do provozu

BIOPLYNOVÉ STANICE Legislativa a Metodický pokyn MŽP K podmínkám schvalování bioplynových stanic do provozu BIOPLYNOVÉ STANICE Legislativa a Metodický pokyn MŽP K podmínkám schvalování bioplynových stanic do provozu In g. P e tra A u te rs k á, C S c. Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100

Více

IEE Projekt BiogasIN

IEE Projekt BiogasIN IEE Projekt BiogasIN Zpráva z 1. semináře pro finanční sektor v ČR 15. června 2011 Česká spořitelna, a.s., Praha Autor CzBA, ČR Červen 2011 Tento projekt (Smlouva č.. IEE/09/848/SI2.558364) je podporován:

Více

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například: Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: při rozkladu organických zbytků lesních požárech většina má průmyslový původ Používá se například: při

Více