c A = c A0 a k c ln c A A0

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "c A = c A0 a k c ln c A A0"

Transkript

1 řád n 2.řád.řád 0.řád. KINETIK JEDNODUCHÝCH REKCÍ 0 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože Přepočet ryhlostníh onstant Difereniální ryhlostní rovnie neelementárníh reaí Integrální ryhlostní rovnie jednosměrné neelementární reae, teplotní závislost Integrální ryhlostní rovnie reae n-tého řádu Kinetia nultého řádu Teplotní závislost, stehiometrie reae v roztou... 3 Teplotní závislost, výpočet zreagovaného množství, různé počáteční onentrae Reae druhého řádu, stejné a různé počáteční onentrae, teplotní závislost Řád reae a ryhlostní onstanta z integrálníh dat Řád reae a ryhlostní onstanta z integrálníh dat Řád reae a ryhlostní onstanta z difereniálníh dat Řád reae a ryhlostní onstanta difereniální metodou počátečníh ryhlostí Stanovení dílčíh řádů reae Stanovení dílčíh řádů reae... 5 Typ reae Difereniální rovnie Integrální rovnie Poločas a prod d ( a) d = a 2 a a prod a prod a + b B prod = =, = a + b B prod = =, a b a + b B prod = =, a b a prod d ( ) d a d ( ) d ln 2 a d d ( a) d ( b) d B 2 d db ( ) d ( ) d a b d ( ) d B = a a b a B n a n n ln B b a a 0 ln 2 a a b a a ln 2 b ( b a ) 2n a( n ) n a ( n ) Pozn.: Pro reae mezi plynnými složami platí stejné vztahy, pouze místo onentraí slože jsou použity pariální tlay a p.

2 0 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože Rozlad yseliny dusité je popsán stehiometriou rovnií 3 HNO 2 = H + + NO NO + H 2 O V jistém oamžiu od počátu reae byla zjištěna reační ryhlost J = 0,5 mol min. Vypočítejte ryhlost změny látového množství (a) HNO 2, (b) NO, () H 2 O. [(a) 0,45 mol min, (b) +0,30 mol min, () +0,5 mol min ] 02 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože Pro oxidačně-reduční reai 2 ClO H Cl = 2 H 2 O + Cl ClO 2 byla zjištěna časová změna látového množství hloridovýh iontů, dn Cl /d = 0,025 mol s. Vypočítejte (a) reační ryhlost J, odpovídajíí uvedené stehiometrié rovnii, (b) ryhlost změny látového množství (i) H +, (ii) ClO 2. [(a) J = +0,025 mol s, (b)(i) dn H +/d = 0,05 mol s, (ii) dn ClO2 /d = +0,025 mol s ] 03 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože V roztou probíhá reae + 2 B = 3 C + /2 D terá je elem druhého řádu (prvého vzhledem a prvého vzhledem B). V oamžiu, dy onentrae složy B lesá ryhlostí 4,80 6 mol dm 3 s, mají onentrae láte a B hodnoty = 8 mmol dm 3 a B = 6mmol dm 3. Vypočítejte ryhlostní onstantu reae a ryhlosti tvorby produtů C a D. [ = 0,05 dm 3 mol s ; d C /d = 7,2 0 6 mol dm 3 s ; d D /d =,2 0 6 mol dm 3 s ] 04 Přepočet ryhlostníh onstant Ryhlost tvorby NO 2 reaí třetího řádu, 2 NO(g) + O 2 (g) = 2 NO 2 (g), probíhajíí v plynné fázi při teplotě 30C a onstantním objemu, je dána ryhlostní rovnií dno2 2 (NO 2) NO O2 d de (NO2) = 2,70 2 m 6 mol 2 s. Jaá je hodnota ryhlostní onstanty v ryhlostní rovnii J r 2 NO O2? V [ =,350 2 m 6 mol 2 s ] 05 Difereniální ryhlostní rovnie neelementárníh reaí Reae R(l) + /2 S(l) = 3 B(l) probíhá v uzavřeném reatoru o onstantním objemu inetiou druhého řádu (prvého řádu vzhledem R a prvého řádu vzhledem S). Při teplotě 35 K je známa hodnota = 6,60 4 m 3 mol min. (a) Napište difereniální ryhlostní rovnii (onentrační závislost ryhlosti r = J/V ) (b) Vypočítejte hodnoty R a S () Vypočítejte ryhlosti úbytu výhozíh láte a přírůstu produtu v oamžiu, dy oamžité onentrae jednotlivýh slože mají hodnoty R = 0,0 mol dm 3, S = 0,007 mol dm 3 a B = 0,008 mol dm 3. (a) r = J/V = R S ; (b) R.= 0,66 dm 3 mol min, S.= 0,33 dm 3 mol min, () r R = 5, mol dm 3 min ; r S =2,540 5 mol dm 3 min ; r B =, mol dm 3 min 2

3 06 Integrální ryhlostní rovnie jednosměrné neelementární reae, teplotní závislost Ryhlostní onstanta pratiy jednosměrné neelementární reae, terá je popsána stehiometriou rovnií 3 B, má při teplotě 380 K hodnotu 0,05 dm 3 mol min a ativační energie reae je 74 J mol. (a) Jaého řádu je tato reae? (b) Určete dobu, za jaou se při teplotě 420 K rozloží 40 % původně přítomné výhozí láty ( = 0,053 mol dm 3 ). [(a) n = 2; (b) = 30 min] 07 Integrální ryhlostní rovnie reae n-tého řádu V důsledu jednosměrné rozladné reae produty polesla onentrae výhozí láty v reagujíím systému za 20 minut z hodnoty 0,2 mol dm 3 na hodnotu 0,07 mol dm 3. Pro řád reae byla experimentálně zjištěna hodnota,8. (a) Stanovte ryhlostní onstantu reae (včetně rozměru!). (b) Vypočítejte (i) za ja dlouho se sníží onentrae láty na 0% původní hodnoty. (ii) onentrai láty po 4 hodináh [(a = 0,837 (mol dm 3 ) 0,8 min ; (b)(i) 2 = 97 min; (ii) = 0,00972 mol dm 3 ] 08 Kinetia reae n-tého řádu mezi plynnými složami V reatoru onstantního objemu probíhá při onstantní teplotě rozladná reae 3 B (g) = 2 (g) + /2 C (g). Ryhlostní onstanta má hodnotu p = 2,40 6 Pa,3 min. (a) Jaý je řád reae? (b) Napište difereniální a integrální rovnii (pro pariální tlay). () Za ja dlouho lesne pariální tla B z počáteční hodnoty 240 Pa na 80 Pa? dpb 2,3 [(a) n = 2,3 ; (b) p pb ( 3)d,3,3 ; pb p 3,9 p ; () = 39 min] 09 Kinetia nultého řádu Odbourávání aloholu v lidsém těle probíhá inetiou nultého řádu s ryhlostní onstantou = 0,29 g dm 3 h. Vypočítejte za ja dlouho po vypití 200 m 3 vody (40 obj.%) lesne obsah aloholu v tělníh teutináh (jejih elový objem u dospělého člověa se odhaduje na 40 dm 3 ) na jednu desetinu. Hustota aloholu je 0,79 g m 3. [ = h] 0 Teplotní závislost, stehiometrie reae v roztou Zjistěte, při jaé teplotě je třeba provádět reai 3 (aq) = 2 B (aq) + ½ C(aq), terá probíhá ve vodném roztou inetiou druhého řádu, aby reační směs obsahovala za 3 minuty od počátu reae 39,8 mol.% složy B. Provádíme-li reai při teplotě 305 K se stejnou počáteční onentraí, zreaguje za 20 s 25 % původně přítomné složy. tivační energie je v uvažovaném oboru teplot onstantní a má hodnotu 99 J mol. Předpoládejte, že ativity jsou rovny onentraím. Teplotní závislost, výpočet zreagovaného množství, různé počáteční onentrae [ T = 3,9 K ( = 0,3202/, 2 = /8 ) ] Při studiu reae N-aetylysteinu s jodaetamidem byla při teplotě 22C zjištěna pro ryhlostní onstantu hodnota = 36 dm 3 mol s. Vypočítejte o oli proent lesne za půl minuty onentrae jodaetamidu z počáteční hodnoty 2 mmol dm 3, jestliže reaguje s N-aetylysteinem o onentrai mmol dm 3 při teplotě 38C. tivační energie reae je E* = 46 J mol. [48,483 %] 3

4 2 Reae druhého řádu, stejné a různé počáteční onentrae, teplotní závislost Ryhlostní onstanta reae druhého řádu + B P (prvého řádu vůči oběma výhozím složám), terá probíhá v apalné fázi, má při teplotě 37C hodnotu = 0,002 dm 3 mol s. Vypočítejte (a) za ja dlouho polesne onentrae láty B na polovinu, při stejnýh počátečníh onentraíh výhozíh láte, = = 0,56 mol dm 3, (b) za ja dlouho polesne onentrae láty B na polovinu, jsou-li počáteční onentrae výhozíh láte různé, =,2 mol dm 3 a = 0,56 mol dm 3. () Řešte úlohy (a) a (b) pro případ, že uvažovaná reae probíhá při teplotě o 0C nižší. tivační energie uvedené reae má hodnotu E* = 64 J mol 3 Řád reae a ryhlostní onstanta z integrálníh dat [(a) = 4,88 min; (b) = 6,034 min; () 34 min; 3,8 min] Přeměna B probíhá v apalné fázi. Po 2 minutáh od počátu reae byla v odebraném vzoru zjištěna onentrae láty = 0,36 mol dm 3, po 3 minutáh lesla onentrae láty na 0,9 mol dm 3 a při třetím pousu v čase 2720 s od počátu měla onentrae hodnotu 0,4 mol dm 3. Ve všeh případeh byla počáteční onentrae láty 0,83 mol dm 3. Na záladě těhto údajů rozhodněte, je-li reae prvého nebo druhého řádu a vypočítejte ryhlostní onstantu. [n = 2, 2 = 0,3 dm 3 mol min ] 4 Řád reae a ryhlostní onstanta z integrálníh dat Spetrofotometrié sledování reae 2 = B, probíhajíí v apalné fázi posytlo uvedenou závislost onentrae produtu B na čase. Určete (a) počáteční onentrai výhozí láty, (b) řád reae a ryhlostní onstantu, () za ja dlouho od počátu reae zbude v reační směsi 0 % původně přítomné láty. [(a) = 0,624 mol dm 3 ; (b) n = ; = 0,068 min () = 68,4 min] B min mol dm , , , ,23 0,32 5 Řád reae a ryhlostní onstanta z difereniálníh dat Při teplotě 70,6C reaguje aetanhydrid () s ethylaloholem (E) v prostředí tetrahlormethanu (CH 3 CO) 2 O + C 2 H 5 OH = CH 3 COOC 2 H 5 + CH 3 COOH () (E) (H) Výhozí onentrae aetanhydridu a ethylaloholu byly stejné, = E0 = 0,5 mol dm 3. V oamžiu, dy onentrae vzniajíí yseliny otové měla hodnotu H = 0,033 mol dm 3, byla ryhlost úbytu onentrae ethylaloholu ( d E /d) =,560 5 mol dm 3 s ; při oamžité onentrai H = 0,02 mol dm 3, byla ( d E /d) = 2,630 6 mol dm 3 s. Stanovte z těhto údajů elový řád reae a ryhlostní onstantu. [n = 2; =,40 3 dm 3 mol s ] 6 Řád reae a ryhlostní onstanta difereniální metodou počátečníh ryhlostí Kyselina dusitá se ve vodném roztou rozládá 3 HNO 2 (aq) = H + (aq) + NO 3 (aq) + 2 NO(g) + H2 O(l). Při dvou počátečníh onentraíh byly naměřeny závislosti oamžité onentrae yseliny dusité ( ), na čase (v min). Počáteční části těhto experimentálníh řive byly aproximovány polynomy. ( ) = 0,0752 mol dm 3 : /(mol dm 3 ) = 0,0752 2, , ( ) 2 = 0,00 mol dm 3 : 2 /(mol dm 3 ) = 0,00 6, ,

5 (a) Pro oba případy vypočítejte hodnoty počátečníh ryhlostí (b) Difereniální metodou počátečníh ryhlostí najděte řád reae a hodnotu ryhlostní onstanty. [(a) (r 0 ) = 7,60 5 mol dm 3 min ; (r 0 ) 2 = 2,060 4 mol dm 3 min ; (b) n = 3,5 ; = 0,652 (mol dm 3 ) 2,5 min ] 7 Stanovení dílčíh řádů reae Z dat zísanýh při sledování bromae uhlovodíu RH, RH + Br 2 = RBr + HBr, byly vybrány hodnoty reační ryhlosti pro dvě různé onentrae bromu, uvedené v tabule. Uhlovodí RH byl přítomen ve velém přebytu, taže bylo možno předpoládat, že úbyte onentrae uhlovodíu RH během reae je zanedbatelný. Stanovte řád reae vzhledem bromu. Br 2 02 ( d Br 2 /d) mol dm 3 mol dm 3 min 0,40 4,43 0,25 2,9 [ =,5 ] 8 Stanovení dílčíh řádů reae Při reai mezi látami R a S, probíhajíí podle stehiometrié rovnie 2 S + 3 R = B + 2 D, za onstantního objemu byla měřena počáteční ryhlost úbytu jedné z výhozíh slože při různýh počátečníh onentraíh druhé složy. Při teplotě 40C byla zísána tato data:. S0 = 0,42 mol dm 3 2. R0 = 0,96 mol dm 3 R0 ( d R /d) 0 S0 ( d S /d) 0 mol dm 3 mol dm 3 min mol dm 3 mol dm 3 min 0,30, ,66,80 3 0,5 8,30 4 0,27 3,00 4 Určete řády reae vzhledem jednotlivým složám, elový řád reae a ryhlostní onstantu v ryhlostní rovnii d r S R V d [ = 2; = ; n = 3 ; p =, dm 6 mol 2 s ] 5

8. HOMOGENNÍ KATALÝZA

8. HOMOGENNÍ KATALÝZA 8. HOMOGENNÍ TLÝZ 8.1 MECHNISMUS HOMOGENNĚ TLYZOVNÝCH RECÍ... 8.1.1 omplex rrheniova typu... 8.1. omplex van t Hoffova typu...3 8. RECE TLYZOVNÉ YSELINMI...4 8..1 Obená yselá atalýza...4 8.. Speifiá yselá

Více

9. HETEROGENNÍ KATALÝZA

9. HETEROGENNÍ KATALÝZA 9. HETEROGENNÍ KATALÝZA Úloha 9-1 Kinetiá analýza enzymové reae... 2 Úloha 9-2 Kinetiá analýza enzymové reae... 2 Úloha 9-3 Kinetiá analýza enzymové reae... 3 Úloha 9-4 Kinetiá analýza enzymové reae...

Více

Aplikované chemické procesy

Aplikované chemické procesy pliované hemié proesy Záladní pojmy, bilanování Rozdělení systému - podle výměny hmoty a energie Otevřený systém může se svým oolím vyměňovat hmotu a energii v průběhu časového období bilanování Uzavřený

Více

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY 4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY Úloha 4-1 Řešení reačních schémat... Úloha 4- Řešení reačních schémat... Úloha 4-3 Řešení reačních schémat... Úloha 4-4 Řešení reačních schémat... 3 Úloha 4-5 Řešení

Více

Úloha 1-39 Teplotní závislost rychlostní konstanty, reakce druhého řádu... 11

Úloha 1-39 Teplotní závislost rychlostní konstanty, reakce druhého řádu... 11 1. ZÁKLADNÍ POJMY Úloha 1-1 Různé vyjádření reakční rychlosti rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek... 2 Úloha 1-2 Různé vyjádření reakční rychlosti změna celkového látkového množství... 2 Úloha

Více

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6 3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně

Více

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY 4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY 4.1 KINETICKÝ ROZBOR - ŘEŠENÍ KOMPLEXNÍHO MECHANISMU... 4.1.1 Záladní prinipy...3 Přílad 4-1 Řešení reačníh shemat aproximaí staionárního stavu...4 Přílad 4- Řešení

Více

Název: Chemická rovnováha II

Název: Chemická rovnováha II Název: Chemicá rovnováha II Autor: Mgr. Štěpán Miča Název šoly: Gymnázium Jana Nerudy, šola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, fyzia Roční: 6. Tématicý cele: Chemicá rovnováha (fyziální

Více

složky j v jednotkovém objemu reakční směsi V S s časem τ, tj. reakční rychlost složky j (rychlost vzniku či zániku složky), je definována jako

složky j v jednotkovém objemu reakční směsi V S s časem τ, tj. reakční rychlost složky j (rychlost vzniku či zániku složky), je definována jako 22 Chemié reatory Egon Eert, Miloš Mare, Vladimír Mía V aždém tehnologiém proesu, de proíhá hemiá či iohemiá změna, e hemiý či iohemiý reator ednou z nevýznamněšíh součástí provozního zařízení. Při návrhu

Více

4. Látkové bilance ve směsích

4. Látkové bilance ve směsích 4. Látové bilance ve směsích V této apitole se naučíme využívat bilanci při práci s roztoy a jinými směsmi láte. Zjednodušený princip bilance složy i v systému (napřílad v ádince, v níž připravujeme vodný

Více

Název: Chemická rovnováha

Název: Chemická rovnováha Název: Chemicá rovnováha Autor: Mgr. Štěpán Miča Název šoly: Gymnázium Jana Nerudy, šola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, fyzia Roční: 6. Tématicý cele: Chemicá rovnováha (fyziální

Více

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ Obecná hlediska: Podle počtu fází:

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ Obecná hlediska: Podle počtu fází: CHEMICKÁ KINETIK KLSIFIKCE CHEMICKÝCH EKCÍ Obená hledsa: Podle počtu fází: Podle způsobu provedení: Podle reačníh podmíne: Knetá hledsa: Podle způsobu atvae: Podle reačního řádu Podle tvaru a počtu netýh

Více

= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23

= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23 15-17 Jeden mol argonu, o kterém budeme předpokládat, že se chová jako ideální plyn, byl adiabaticky vratně stlačen z tlaku 100 kpa na tlak p 2. Počáteční teplota byla = 300 K. Kompresní práce činila W

Více

3. SIMULTÁNNÍ REAKCE

3. SIMULTÁNNÍ REAKCE 3. IMULTÁNNÍ REKCE 3. Protsměrné (vratné) reae... 3.. Reae, obě ílčí reae prvého řáu... 3.. Reae D E, D, D E...4 3..3 Kneta & termoynama (vratné reae & hemá rovnováha)...4 Příla 3- Protsměrné reae...6

Více

2. KINETICKÁ ANALÝZA JEDNODUCHÝCH HO- MOGENNÍCH REAKCÍ

2. KINETICKÁ ANALÝZA JEDNODUCHÝCH HO- MOGENNÍCH REAKCÍ . KINETICKÁ ANALÝZA JEDNODUCHÝCH HO- MOGENNÍCH REAKCÍ.1 Kinetiká měření....1.1 Chemiké metody...3.1. Fyzikální metody...3. Stanovení řádu reake a ryhlostní konstanty...4.1.1 Integrální metoda...4 Příklad

Více

Ú L O H Y. kde r je rychlost reakce vyjádřená úbytkem látkového množství kyslíku v molech v objemu 1 m

Ú L O H Y. kde r je rychlost reakce vyjádřená úbytkem látkového množství kyslíku v molech v objemu 1 m Ú L O H Y 1. Různé vyjádření reakční rychlosti; Př. 9.1 Určete, jaké vztahy platí mezi rychlostmi vzniku a ubývání jednotlivých složek reakce 4 NH 3 (g) + 5 O (g) = 4 NO(g) + 6 H O(g). Různé vyjádření

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE

VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE ZÁKLADNÍ POJMY : Chemická rovnice (např. hoření zemního plynu): CH 4 + 2 O 2 CO 2 + 2 H 2 O CH 4, O 2 jsou reaktanty; CO 2, H 2 O jsou produkty; čísla 2 jsou stechiometrické

Více

β 180 α úhel ve stupních β úhel v radiánech β = GONIOMETRIE = = 7π 6 5π 6 3 3π 2 π 11π 6 Velikost úhlu v obloukové a stupňové míře: Stupňová míra:

β 180 α úhel ve stupních β úhel v radiánech β = GONIOMETRIE = = 7π 6 5π 6 3 3π 2 π 11π 6 Velikost úhlu v obloukové a stupňové míře: Stupňová míra: GONIOMETRIE Veliost úhlu v oblouové a stupňové míře: Stupňová míra: Jednota (stupeň) 60 600 jeden stupeň 60 minut 600 vteřin Př. 5,4 5 4 0,4 0,4 60 4 Oblouová míra: Jednota radián radián je veliost taového

Více

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí A. Reačí ietia 3/ eatou obíhá eae A + B C. oetae láty A a vstuu do eatou je,3 mol/l a láty B, mol/l. Ja se změí eačí yhlost,

Více

MATEMATIKA. O paradoxech spojených s losováním koulí

MATEMATIKA. O paradoxech spojených s losováním koulí MATEMATIKA O paradoxeh spojenýh s losováním oulí PAVEL TLUSTÝ IRENEUSZ KRECH Eonomiá faulta JU, Česé Budějovie Uniwersytet Pedagogizny, Kraów Matematia popisuje a zoumá různé situae reálného světa. Je

Více

9.1 Různé vyjádření reakční rychlosti a rychlostní konstanty

9.1 Různé vyjádření reakční rychlosti a rychlostní konstanty 9. CHEMICKÁ KINETIK 9.1 Růzé vyjádřeí reačí ryhlosti a ryhlostí ostaty Kietia jedosměré reae -tého řádu, (g B(g + C(g, probíhajíí v reatoru o ostatím objemu, může být popsáa 1 závislostí reačí ryhlosti

Více

Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice.

Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice. 5.1 Stavová rovnice 5.1.1 Stavová rovnice ideálního plynu Stavová rovnice pro sěs ideálních plynů 5.1.2 Stavová rovnice reálného plynu Stavové rovnice se dvěa onstantai Viriální rovnice Stavové rovnice

Více

Aplikované chemické procesy. Heterogenní nekatalyzované reakce

Aplikované chemické procesy. Heterogenní nekatalyzované reakce plikované hemiké proesy Heterogenní nekatalyzované reake Heterogenní nekatalytiké reake plyn nebo kapalina dostávají do styku s tuhou látkou a reagují s ní, přičemž se tato látka mění v produkt. a ( tekutina

Více

IDEÁLNÍ PLYN I. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

IDEÁLNÍ PLYN I. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. IDEÁLÍ PLY I Prof. RDr. Eanuel Soboda, CSc. DEFIICE IDEÁLÍHO PLYU (MODEL IP) O oleulách ideálního plynu ysloujee 3 předpolady: 1. Rozěry oleul jsou zanedbatelně alé e sronání se střední zdáleností oleul

Více

Předpokládáme ideální chování, neuvažujeme autoprotolýzu vody ve smyslu nutnosti číselného řešení simultánních rovnováh. CH3COO

Předpokládáme ideální chování, neuvažujeme autoprotolýzu vody ve smyslu nutnosti číselného řešení simultánních rovnováh. CH3COO Pufr ze slabé kyseliny a její soli se silnou zásaou např CHCOOH + CHCOONa Násleujíí rozbor bue vyházet z počátečního stavu, ky konentrae obou látek jsou srovnatelné (největší pufrační kapaita je pro ekvimolární

Více

OBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.

Více

Funkční měniče. A. Na předloženém aproximačním funkčním měniči s operačním zesilovačem realizujícím funkci danou tabulkou:

Funkční měniče. A. Na předloženém aproximačním funkčním měniči s operačním zesilovačem realizujícím funkci danou tabulkou: Funční měniče. Zadání: A. Na předloženém aproximačním funčním měniči s operačním zesilovačem realizujícím funci danou tabulou: proveďte: U / V / V a) pomocí oscilosopu měnič nastavte b) změřte na něm jeho

Více

þÿ Ú n o s n o s t o c e l o v ý c h o t e vy e n ý c h þÿ u z a vy e n ý c h p r o f i lo z a p o~ á r u

þÿ Ú n o s n o s t o c e l o v ý c h o t e vy e n ý c h þÿ u z a vy e n ý c h p r o f i lo z a p o~ á r u DSpace VSB-TUO http://www.dspace.vsb.cz þÿx a d a s t a v e b n í / C i v i l E n g i n e e r i n g S e r i e s þÿx a d a s t a v e b n í. 2 0 0 8, r o. 8 / C i v i l E n g i n e e r i n g þÿ Ú n o s n

Více

a) formulujte Weierstrassovo kritérium stejnoměrné konvergence b) pomocí tohoto kritéria ukažte, že funkční řada konverguje stejnoměrně na celé R

a) formulujte Weierstrassovo kritérium stejnoměrné konvergence b) pomocí tohoto kritéria ukažte, že funkční řada konverguje stejnoměrně na celé R ) ČÍSELNÉ A FUNKČNÍ ŘADY (5b) a) formulujte Leibnitzovo ritérium včetně absolutní onvergence b) apliujte toto ritérium na řadu a) formulujte podílové ritérium b) posuďte onvergenci řad c) oli členů této

Více

KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obrázek je správný?

KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obrázek je správný? KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obráze je správný? a) b) 2) Vypočti hydrostaticý tla v nádobě s vodou na obrázu: a) v ístě A b) v bodě C c) Doplňové ateriály učebnici Fyzia 7 1 ) V bodě C na obrázu

Více

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové

Více

Agregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů

Agregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů Agregace - úvod 1 Agregace vzáemné spoování destablzovaných částc ve větší cely, případně ech adheze na povrchu ných materálů Částce mohou agregovat, poud vyazuí adhezní schopnost a poud e umožněno ech

Více

6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyku

6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyku 6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyu Úol : Určete Youngův modul pružnosti drátu metodou přímou (z protažení drátu). Prostudujte doporučenou literaturu: BROŽ, J. Zálady fyziálních měření..

Více

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze 1. Úol měření Úolem měření na rotorové (Müllerově) odparce je sestavit energeticou a látovou bilanci celého zařízení a stanovit součinitele prostupu tepla odpary a ondenzátoru brýdových par.. Popis zařízení

Více

5. CHEMICKÉ REAKTORY

5. CHEMICKÉ REAKTORY 5. CHEMICÉ REAORY 5.1 IZOERMNÍ REAORY... 5.1.1 Diskontinuální reaktory... 5.1. Průtočné reaktory... 5.1..1 Průtočné reaktory s pístovým tokem... 5.1.. Průtočné reaktory s dokonale promíchávaným obsahem...4

Více

, kde J [mol.m -2.s -1 ] je difuzní tok, D [m 2.s -1 ] je celkový

, kde J [mol.m -2.s -1 ] je difuzní tok, D [m 2.s -1 ] je celkový FM / DIFUZE I. I. a II. FICKŮV ZÁKON Jméno: St. sk.: Datum: Autor vičení: Ing. Eva Novotná, Ph.D., 4enov@seznam.z Potřebné moudro : Cílem vičení je vytvořit reálný pohled na důležitost, mnohotvárnost a

Více

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad. 8. Taylorova řada. V urzu matematiy jsme uázali, že je možné funci f, terá má v oolí bodu x derivace aproximovat polynomem, jehož derivace se shodují s derivacemi aproximované funce v bodě x. Poud má funce

Více

7. TRANSFORMÁTORY. 7.1 Štítkové údaje. 7.2 Měření odporů vinutí. 7.3 Měření naprázdno

7. TRANSFORMÁTORY. 7.1 Štítkové údaje. 7.2 Měření odporů vinutí. 7.3 Měření naprázdno 7. TRANSFORMÁTORY Pro zjednodušení budeme měření provádět na jednofázovém transformátoru. Na trojfázovém transformátoru provedeme pouze ontrolu jeho zapojení měřením hodinových úhlů. 7.1 Štítové údaje

Více

Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové

Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové ymnázium Přírodní vědy moderně

Více

6 Mezní stavy únosnosti

6 Mezní stavy únosnosti 6 Mezní stavy únosnosti U dřevěných onstrucí musíme ověřit jejich mezní stavy, teré se vztahují e zřícení nebo jiným způsobům pošození onstruce, při nichž může být ohrožena bezpečnost lidí. 6. Navrhování

Více

Dynamická podstata chemické rovnováhy

Dynamická podstata chemické rovnováhy Dynamická podstata chemické rovnováhy Ve směsi reaktantů a produktů probíhá chemická reakce dokud není dosaženo rovnovážného stavu. Chemická rovnováha má dynamický charakter protože produkty stále vznikají

Více

studentská kopie Předběžný odhad profilů: 1. Výpočet zatížení 1.1) Zatížení stálá Materiál: RD S10, LLD SB

studentská kopie Předběžný odhad profilů: 1. Výpočet zatížení 1.1) Zatížení stálá Materiál: RD S10, LLD SB Zadání: Navrhněte a posuďte rozhodujíí nosné prvy (latě, rove, leštiny, vaznie, sloupy) a jejih spoje (vaznie leština, leština-roev, roev-vaznie, vaznie-sloupe) střešní onstrue obytné budovy z materiálů

Více

9 Skonto, porovnání různých forem financování

9 Skonto, porovnání různých forem financování 9 Sonto, porovnání různých forem financování Sonto je sráža (sleva) z ceny, terou posytuje prodávající upujícímu v případě, že upující zaplatí oamžitě (resp. během dohodnuté ráté lhůty). Výše sonta je

Více

Absorpční vlastnosti plazmatu směsí SF 6 a PTFE

Absorpční vlastnosti plazmatu směsí SF 6 a PTFE Absorpční vlastnosti plazmatu směsí SF 6 a PTFE N. Bogatyreva, M. Bartlová, V. Aubrecht Faulta eletrotechniy a omuniačních technologií, Vysoé učení technicé v Brně, Technicá 10, 616 00 Brno Abstrat Článe

Více

Obsah Poděkování:... 2 Seznam použitých veličin:... 3 Seznam zkratek:... 4 Bibliografické citace:... 4 Seznam obrázků:... 5 Úvod...

Obsah Poděkování:... 2 Seznam použitých veličin:... 3 Seznam zkratek:... 4 Bibliografické citace:... 4 Seznam obrázků:... 5 Úvod... Obsah Poděování:... Seznam použitých veličin:... 3 Seznam zrate:... 4 Bibliograficé citace:... 4 Seznam obrázů:... 5 Úvod... 6 Rozbor řešené problematiy... 6 Cíle řešení... 7. TEORETICKÉ ZÁKLADY STUDIA

Více

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí LABORATORNÍ CVIČENÍ 1. Téma: Ovlivňování průběhu reakce změnou koncentrace látek. podmínek průběhu reakce. Jednou z nich je změna koncentrace výchozích

Více

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS.

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS. Dopraví stroje a zařízeí odborý zálad AR 04/05 Idetifiačí číslo: Počet otáze: 6 Čas : 60 miut Počet bodů Hodoceí OTÁZKY: ) Vypočtěte eálí poměr rozděleí brzdých sil a ápravy dvouápravového vozla bez ABS.

Více

Atmosféra Země. Jak ji vidí fyzikální chemie. Pomocný text k fyzikálně-chemické části 39. ročníku Chemické olympiády kategorie A.

Atmosféra Země. Jak ji vidí fyzikální chemie. Pomocný text k fyzikálně-chemické části 39. ročníku Chemické olympiády kategorie A. Atmosféra Země Ja ji vidí fyziální chemie Pomocný text fyziálně-chemicé části 9. ročníu Chemicé olympiády ategorie A Petr Slavíče Eva Mrázová Ústav fyziální chemie J. Heyrovsého, AV ČR Centrum omplexních

Více

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka Náhodná veličina Náhodnou veličinou nazýváme veličinu, terá s určitými p-stmi nabývá reálných hodnot jednoznačně přiřazených výsledům příslušných náhodných pousů Náhodné veličiny obvyle dělíme na dva záladní

Více

Měření na 1-fázovém transformátoru. Schéma zapojení:

Měření na 1-fázovém transformátoru. Schéma zapojení: Číslo úlohy: Jméno a příjmení: Třída/Supina: Měřeno dne: Název úlohy: / Měření na 1-fázovém transformátoru Spolupracovali ve supině.. Zadání úlohy: Na zadaném 1-fázovém transformátoru proveďte následující

Více

Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc.

Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc. U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehy FS ČVU Složeí soustav Přehled užívaýh oetaí Symbol efe Rozmě Název m hmotost_ hmotost_ hmotostí o. (odíl) v objem_ objem_ objemová o. (odíl) lat. mozství_ lat. mozství_

Více

Hmotnostní procenta (hm. %) počet hmotnostních dílů rozpuštěné látky na 100 hmotnostních dílů roztoku krát 100.

Hmotnostní procenta (hm. %) počet hmotnostních dílů rozpuštěné látky na 100 hmotnostních dílů roztoku krát 100. Roztoky Roztok je hoogenní sěs. Nejčastěji jsou oztoky sěsi dvousložkové (dispezní soustavy. Látka v nadbytku dispezní postředí, duhá složka dispegovaná složka. Roztoky ohou být kapalné, plynné i pevné.

Více

Soli. ph roztoků solí - hydrolýza

Soli. ph roztoků solí - hydrolýza Soli Soli jsou iontové sloučeniny vzniklé neutralizační reakcí. Např. NaCl je sůl vzniklá reakcí kyseliny HCl a zásady NaOH. Př.: Napište neutralizační reakce jejichž produktem jsou CH 3 COONa, NaCN, NH

Více

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) Úloha 1 Ic), IIa), IIId), IVb) za každé správné přiřazení po 1 bodu; celkem Úloha 2 8 bodů 1. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a dalšího produktu.

Více

ORGANICKÉ SLOUČENINY DUSÍKU

ORGANICKÉ SLOUČENINY DUSÍKU ORGANICKÉ SLOUČENINY DUSÍKU Aminy = deriváty amoniaku NH 3 Nitrosloučeniny = sloučeniny obsahující skupinu (odvozená od HNO 3 ) Nitrososloučeniny = sloučeniny obsahující NO skupinu (odvozená od H ) Diazoniové

Více

Rychlost chemické reakce A B. time. rychlost = - [A] t. [B] t. rychlost = Reakční rychlost a stechiometrie A + B C; R C = R A = R B A + 2B 3C;

Rychlost chemické reakce A B. time. rychlost = - [A] t. [B] t. rychlost = Reakční rychlost a stechiometrie A + B C; R C = R A = R B A + 2B 3C; Rychlost chemické reakce A B time rychlost = - [A] t rychlost = [B] t Reakční rychlost a stechiometrie A + B C; R C = R A = R B A + 2B 3C; 1 1 R A = RB = R 2 3 C Př.: Určete rychlost rozkladu HI v následující

Více

12.1 Návrhové hodnoty vlastností materiálu

12.1 Návrhové hodnoty vlastností materiálu 12 Prvy za požáru Chování prvů ze dřeva a materiálů na bázi dřeva při požáru není možné jednoduše popsat. Odlišuje se chování při rozhořívání a při plně rozvinutém požáru. Při rozhořívání se uplatní hořlavost

Více

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT. Laboratorní úloha B/3. Stanovení koncentrace složky v roztoku pomocí indikátoru

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT. Laboratorní úloha B/3. Stanovení koncentrace složky v roztoku pomocí indikátoru Laboratorní úloha B/3 Stanovení koncentrace složky v roztoku pomocí indikátoru Úkol: A. Stanovte koncentraci H 2 SO 4 v dodaném vzorku roztoku pomocí indikátoru. ze e Pomocí indikátoru a barevného přechodu

Více

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová Chemické výpočty I Vladimíra Kvasnicová 1) Vyjadřování koncentrace molarita procentuální koncentrace převod jednotek 2) Osmotický tlak, osmolarita Základní pojmy koncentrace = množství rozpuštěné látky

Více

[ ][ ] Kyseliny a zásady. Acidobazické rovnováhy. Výpočet ph silných jednosytných kyselin (zásad) Autoprotolýza vody

[ ][ ] Kyseliny a zásady. Acidobazické rovnováhy. Výpočet ph silných jednosytných kyselin (zásad) Autoprotolýza vody Aidoziké rovnováhy při idozikýh rovnováháh (proteolytikýh) přeno vodíkového ktiontu mezi ionty (molekulmi) zúčtněnými v rovnováze kyelin donor protonů zád keptor protonů KYELINA 1 zád ZÁADA 1 kyelin vod

Více

1.5.6 Zákon zachování mechanické energie I

1.5.6 Zákon zachování mechanické energie I 56 Záon zacoání mecanicé energie I Předolady: 505 Oaoání: Síla ůsobící na dráze oná ráci W = Fs cosα Předmět, terý se oybuje ryclostí má ineticou energii E = m Předmět, terý se nacází e ýšce nad ladinou

Více

TERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H

TERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H Entalpie = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: Změna entalpie = Změna energie v reakci, k níž dochází při konstantních..., reaktanty a produkty jsou stejné... (energie

Více

Modelování a simulace regulátorů a čidel

Modelování a simulace regulátorů a čidel Modeloání a simulace regulátorů a čidel. Modeloání a simulace PI regulátoru Přenos PI regulátoru je yjádřen následujícím ztahem F( p) = ( + p ) p V Simulinu je tento blo obsažen nihoně prů. Bohužel použití

Více

Ch - Chemické reakce a jejich zápis

Ch - Chemické reakce a jejich zápis Ch - Chemické reakce a jejich zápis Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE Tento dokument byl

Více

Potenciometrické stanovení disociační konstanty

Potenciometrické stanovení disociační konstanty Potenciometrické stanovení disociační konstanty TEORIE Elektrolytická disociace kyseliny HA ve vodě vede k ustavení disociační rovnováhy: HA + H 2O A - + H 3O +, kterou lze charakterizovat disociační konstantou

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314

Více

Stanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením

Stanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením Laboratorní úloha B/1 Stanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením Úkol: A. Stanovte potenciometrickým měřením koncentraci HCl v dodaném vzorku roztoku. Zjistěte potenciometrickým měřením

Více

3. cvičení 4ST201. Míry variability

3. cvičení 4ST201. Míry variability cvčící Ig. Jaa Feclová 3. cvčeí 4ST0 Obah: Míry varablty Rozptyl Směrodatá odchyla Varačí oefcet Rozlad rozptylu a mezupovou a vtroupovou varabltu Změa rozptylu Vyoá šola eoomcá VŠE urz 4ST0 Míry varablty

Více

zpracování signálů - Fourierova transformace, FFT Frekvenční

zpracování signálů - Fourierova transformace, FFT Frekvenční Digitální zpracování signálů - Fourierova transformace, FF Frevenční analýza 3. přednáša Jean Baptiste Joseph Fourier (768-830) Zálady experimentální mechaniy Frevenční analýza Proč se frevenční analýza

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Isaac Newton Jan Marcus Marci z Kronlandu

Isaac Newton Jan Marcus Marci z Kronlandu Optié vlastnosti láte Isaa Newton 64 77 Jan Marus Mari z Kronlandu 595 677 Světlo je eletromagnetié vlnění James Cler Maxwell 83 879 Maxwellovy rovnie ρ E, B E B E, B μ j + μ t t Energie eletromagnetiýh

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová Chemické výpočty II Vladimíra Kvasnicová Převod jednotek pmol/l nmol/l µmol/l mmol/l mol/l 10-12 10-9 10-6 10-3 mol/l µg mg g 10-6 10-3 g µl ml dl L 10-6 10-3 10-1 L Cvičení 12) cholesterol (MW=386,7g/mol):

Více

Termochemie. Verze VG

Termochemie. Verze VG Termochemie Verze VG Termochemie Termochemie je oblast termodynamiky zabývající se studiem tepelného zabarvení chemických reakcí. Reakce, při kterých se teplo uvolňuje = exotermní. Reakce, při kterých

Více

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,

Více

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku

Více

DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY. Zuzana Špalková. Věra Vyskočilová

DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY. Zuzana Špalková. Věra Vyskočilová DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY Zuzana Špalková Věra Vyskočilová BRNO 2014 Doplňkový studijní materiál zaměřený na Chemické výpočty byl vytvořen v rámci projektu Interní vzdělávací agentury

Více

ρ hustotu měřeného plynu za normálních podmínek ( 273 K, (1) ve které značí

ρ hustotu měřeného plynu za normálních podmínek ( 273 K, (1) ve které značí Měření růtou lynu rotametrem a alibrace ailárního růtooměru Úvod: Průtoy lynů se měří lynoměry, rotametry nebo se vyočítávají ze změřené tlaové diference v místech zúžení růřezu otrubí nař.clonou, Venturiho

Více

3. cvičení 4ST201 - řešení

3. cvičení 4ST201 - řešení cvčící Ig. Jaa Feclová 3. cvčeí 4ST0 - řešeí Obah: Míry varablty Rozptyl Směrodatá odchyla Varačí oefcet Rozlad rozptylu a mezupovou a vtroupovou varabltu Změa rozptylu Vyoá šola eoomcá VŠE urz 4ST0 Míry

Více

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE Chemická reakce: Jestliže se za vhodných podmínek vyskytnou 2 látky schopné spolu reagovat, nastane chemická reakce. Při ní z výchozích látek

Více

Jana Fauknerová Matějčková

Jana Fauknerová Matějčková Jana Fauknerová Matějčková převody jednotek výpočet ph ph vodných roztoků ph silných kyselin a zásad ph slabých kyselin a zásad, disociační konstanta, pk ph pufrů koncentace 1000mg př. g/dl mg/l = = *10000

Více

ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA

ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA Ústřední komise Chemické olympiády 48. ročník 2011/2012 ŠKOLNÍ KOLO kategorie C ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (60 BODŮ) Úloha 1 Neznámý nerost 21 bodů 1. Barva plamene:

Více

Acidobazické rovnováhy

Acidobazické rovnováhy Aidobaziké rovnováhy při aidobazikýh rovnováháh (proteolytikýh) - přenos vodíkového kationtu mezi ionty (molekulami) zúčastněnými v rovnováze kyselina donor protonů zásada akeptor protonů YSELINA + zásada

Více

Úloha 1 Stavová rovnice ideálního plynu. p V = n R T. Látkové množství [mol]

Úloha 1 Stavová rovnice ideálního plynu. p V = n R T. Látkové množství [mol] TEORETICKÁ ČÁST (60 BODŮ) Úloha 1 Stavová rovnice ideálního plynu 1 bodů 1. Objem [m ] Univerzální plynová konstanta 8,145 J K 1 mol 1 p V n R T Tlak [Pa] Látkové množství [mol] Termodynamická teplota

Více

STANOVENÍ DUSIČNANŮ IONTOVĚ SELEKTIVNÍ ELEKTRODOU V PŘÍTOMNOSTI INTERFERUJÍCÍHO IONTU

STANOVENÍ DUSIČNANŮ IONTOVĚ SELEKTIVNÍ ELEKTRODOU V PŘÍTOMNOSTI INTERFERUJÍCÍHO IONTU Úloha č. 1 STANOVENÍ DUSČNANŮ ONTOVĚ SELEKTVNÍ ELEKTRODOU V PŘÍTOMNOST NTERFERUJÍCÍHO ONTU Úvod ontově seletivní eletrody (SE jsou membránové soustavy, teré představují enciometricá čidla pro určité ionty

Více

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN Teorie kyselin a zásad poznámky 5A GVN 13 června 2007 Arrheniova teorie platná pouze pro vodní roztoky kyseliny jsou látky schopné ve vodném roztoku odštěpit vodíkový kation H + HCl H + + Cl - CH 3 COOH

Více

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Elektrická vodivost elektrolytů. stud. skup.

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Elektrická vodivost elektrolytů. stud. skup. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. Úloha č. 26 Název: Elektrická vodivost elektrolytů Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV 73) dne 12.12.2013 Odevzdal

Více

Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením

Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Laboratorní úloha B/2 Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Úkol: A. Stanovte vodivostním měřením koncentraci HCl v dodaném vzorku roztoku. Zjistěte vodivostním měřením body konduktometrické

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

Reciprokou funkci znáte ze základní školy pod označením nepřímá úměra.

Reciprokou funkci znáte ze základní školy pod označením nepřímá úměra. @091 7. Reciproá funce Reciproou funci znáte ze záladní šoly pod označením nepřímá úměra. Definice: Reciproá funce je dána předpisem ( 0 je reálné číslo) f : y R \ {0} A) Definiční obor funce: Je třeba

Více

1.5.7 Zákon zachování mechanické energie I

1.5.7 Zákon zachování mechanické energie I .5.7 Záon zacoání mecanicé energie I Předolady: 506 Oaoání: Síla ůsobící na dráze oná ráci W = Fs cosα. Předmět, terý se oybuje ryclostí má ineticou energii E = m. Předmět, terý se nacází e ýšce nad ladinou

Více

1. Termochemie - příklady 1. ročník

1. Termochemie - příklady 1. ročník 1. Termochemie - příklady 1. ročník 1.1. Urči reakční teplo reakce: C (g) + 1/2 O 2 (g) -> CO (g), ΔH 1 =?, známe-li C (g) + O 2 (g) -> CO 2 (g) ΔH 2 = -393,7 kj/mol CO (g) + 1/2 O 2 -> CO 2 (g) ΔH 3 =

Více

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody Chelatometrie Stanovení tvrdosti vody CHELATOMETRIE Cheláty (vnitřně komplexní sloučeniny; řecky chelé = klepeto) jsou komplexní sloučeniny, kde centrální ion je členem jednoho nebo více vznikajících kruhů.

Více

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!! Výpočty koncentrací objemová % (objemový zlomek) Vsložky % obj. = 100 V celku Objemy nejsou aditivní!!! Příklad: Kolik ethanolu je v 700 ml vodky (40 % obj.)? Kolik promile ethanolu v krvi bude mít muž

Více

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT. Laboratorní úloha B/2. Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT. Laboratorní úloha B/2. Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Laboratorní úloha B/2 Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Úkol: A. Stanovte vodivostním měřením koncentraci H 2 SO 4 v dodaném vzorku roztoku. Zjistěte vodivostním měřením body konduktometrické

Více

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10 Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.

Více

1 Základní chemické výpočty. Koncentrace roztoků

1 Základní chemické výpočty. Koncentrace roztoků 1 Záklní chemické výpočty. Koncentrace roztoků Množství látky (Doplňte tabulku) Veličina Symbol Jednotka SI Jednotky v biochemii Veličina se zjišťuje Počet částic N výpočtem Látkové množství n.. Hmotnost

Více

ř Ý Ť č š Ž č č ů č ř č ů ů č č ř ú ř ř ř č Ý Ý č š Ě Řž č ň ň Ě Ř č č ř Ó ř š ř ř Ě č ř č č Ř š Ž č ů Ó č ů ř ů ů É č č ř ř ů ř ř Ý Ď č š Ů ž Ř š Ř Ř š č č ř ů ř ř č ř č š ř ř č Ž č č ů č ř Ó č ů č č

Více