ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ RADY GALERIÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2002

Transkript

1 ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ RADY GALERIÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2002 Úlohou RG je reprezentovat sbírkotvorné galerie (muzea) umění s cílem napomáhat jejich rozvoji jako speciální části českého muzejnictví a v duchu platných právních úprav a předpisů podporovat a koordinovat základní směry jejich činnosti: péči, ochranu, prezentaci a rozšiřování jejich uměleckých sbírek jako jedinečné součásti národního movitého kulturního dědictví České republiky. (Statut RG ČR) Rada galerií České republiky (dále jen RG ČR) poprvé pracovala v roce 2002 podle úkolů daných svým statutem v nových podmínkách, neboť to byl první rok plně plánovaný novými zřizovateli většiny členských galerií, které byly v průběhu 2. pololetí roku 2001 převedeny ze státu na kraje. Většina odborných činností Rady v průběhu roku se konala na základě samostatných aktivit komory ředitelů a komory odborných pracovníků. Na podzimním jednání senátu v Plzni byl přijat nový kolektivní člen RG ČR Muzeum umění v Benešově, zastoupené svým ředitelem Tomášem Fassati. GRÉMIUM Hlavní aktivitou RG ČR v roce 2002 bylo ustavení grémia ( poradního orgánu Rady daného novými stanovami RG ČR, schválenými v roce 2001), v němž jsou vedle členů komory ředitelů delegováni zástupci profesních, vědeckých a školských pracovišť oboru, zástupci státní správy a samosprávy. Grémium bylo po půl roce intenzivních příprav ustaveno na svém první jednání 1. července 2002 v Národní galerii v Praze v Anežském klášteře. Členy grémia se stali: Ing. Jiří Behenský, zástupce hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Karlovarského; Ing. Miroslav Brýdl, zástupce hejtmana pro oblast kultury, památek a spolkové činnosti Pardubického kraje, PhDr. Lenka Bydžovská, CSc., Ústav dějin umění, Akademie věd České republiky; Doc.PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D., Katedra dějin umění FF PU, Filozofická fakulta Palackého univerzity, Olomouc; Doc. PhDr. Mojmír Horyna, CSc., Ústav dějin umění, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha; Ing. Kamila Hrabáková, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Krajského úřadu Jihočeského kraje; PhDr. Vladimír Juračka, člen rady Olomouckého kraje; Mgr.Olga Kalčíková, radní pro kulturu a památkovou péči Plzeňského kraje; PhDr. Jan Kříž, předseda české sekce AICA; PhDr. Vojtěch Lahoda, Uměleckohistorická společnost v českých zemích, Praha; Ing. Jan Letocha, člen rady pro kulturu Jihomoravského kraje; PaeDr. Martina Matějková, zástupce hejtmana pro oblast kultury Kraje Vysočina; JUDr. Petr Pithart, předseda Senátu Parlamentu České republiky; Jiří Rokl, člen rady pro kulturu a památkovou péči Královéhradeckého kraje, Mgr. Jiří Severin, člen rady pro kulturu Zlínského kraje; Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc., vedoucí Semináře dějin umění FF Masarykovy univerzity Brno; Ing. Zbyněk Šorm, člen rady pro kulturu a památkovou péči Středočeského kraje; PhDr. Katka Tlachová, předsedkyně Českého výboru ICOM; Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje; Ing.Jaroslav Zámečník, CSc., radní resortu kultury, tělovýchovy a cestovního ruchu Libereckého kraje; zástupce Krajského úřadu, Ústí nad Labem a všichni ředitelé 26 členských galerií RG. Posláním grémia je být orgánem, na jehož půdě by se soustřeďovaly a vyměňovaly informace a poznatky z činnosti galerií (muzeí umění) a hledala se společná systémová řešení a cesty vedoucí k překonání potenciálních disproporcí a problémů, vyplývajících z různosti pohledů na úlohu a poslání těchto institucí ze strany zástupců zřizovatelských 1

2 orgánů na jedné straně a odborné veřejnosti na straně druhé, jako důsledku reformy veřejné správy. Přítomné přivítal a pozdravil na půdě Národní galerie v Praze její generální ředitel prof. Knížák. Ve svém proslovu zdůraznil nezastupitelnou roli galerií v regionech a oslovil především zástupce krajů s žádostí o podporu činností těchto institucí. Programem 1. jednání bylo seznámení se s posláním, problematikou a činností Rady galerií České republiky. Se změnami stanov v návaznosti na změny zřizovatelské funkce většiny členských galerií. Dále s postavením a posláním nově vzniklého poradního orgánu - grémia Rady galerií České republiky. Na základě diskusních příspěvků bylo doporučeno, aby grémium bylo poradním orgánem RG ČR a scházelo se minimálně 2 x ročně nebo častěji a aby jednotlivá zasedání byla tematicky zaměřena. Další diskusní příspěvky se týkaly otázky financování galerií a podílu státu na financování těchto institucí, otázky přístupu MK ČR a koncepce činnosti galerií, koncepce sbírkotvorné činnosti galerií, otevření galerií směrem k veřejnosti. Druhé jednání grémia, které se mělo uskutečnit na podzim opět v areálu Anežského kláštera a jehož tématem měla být problematika sbírek, se v důsledku srpnových povodní nekonalo. PŘEDSEDNICTVO Předsednictvo jednalo v roce 2002 ve složení - předseda: Mgr. Hana Nováková; místopředseda: PhDr. Jiří Vykoukal; členové za komoru ředitelů: PhDr. Věra Laštovková, PhDr. Ivan Neumann, PhDr. Ludvík Ševeček; členové za komoru odborných pracovníků: PhDr. Dagmar Jelínková, PhDr. Alena Potůčková, Mgr. Michal Soukup. Mgr. Jiří Jůza (nahradil sněmem v Olomouci zvolenou dr. Janištinovou, která po nástupu dr. Jelínkové do NG v Praze v roce 2001, rezignovala na své funkce v RG ČR); člen za kontrolní a rozhodčí komisi: ing. Miroslav Tajč. Komora individuálních členů vzhledem ke svému malému počtu členů dosud svého zástupce do předsednictva nenavrhla. Předsednictvo jako exekutivní orgán RG uskutečňovalo úkoly a činnosti jemu uložené senátem RG v Praze dne a posléze senátem v Plzni 30.a V roce 2002 se předsednictvo sešlo na pěti schůzkách, na nichž projednalo zejména tyto úkoly RG: žádost o granty MK na rok 2002; účast na veletrhu Regiontour 2002, změnu zástupce KOP v předsednictvu, podobu a zadání výroby členských průkazů RG přípravu senátu RG v Brně, přípravu Grémia RG v Praze, účast na Regiontouru 2003, připomínky k novému návrhu katalogu prací zprávu o hospodaření RG, návrh nové struktury a výše členských příspěvků, účast na veletrhu Regiontour 2003 a podobu druhého stánku RG na balkoně pavilonu B pro doprovodný program k tématu muzea, galerie a památkové objekty přípravu senátu v Plzni úkoly uložené předsednictvu usnesením senátu RG v Plzni, příprava podkladů pro granty MK na rok 2003, zprávu o jednání senátu AMG, distribuci hotových průkazů RG. Závěry schůzek předsednictva byly prostřednictvím předsedů obou komor prezentovány na pravidelných jednáních těchto komor. KOMORA ŘEDITELŮ V roce 2002 se scházela ve složení: PhDr. Kaliopi Chamonikolasová, Moravská galerie, Brno; PhDr. Jiří Vaněk, Muzeum města Brna; Mgr. Hana Nováková, Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod; PhDr. Hynek Rulíšek, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou; Mgr. Josef Fantura, Galerie výtvarného umění, Hodonín; PhDr. Tomáš Rybička, Galerie moderního umění, Hradec Králové; PhDr. Jiří Vykoukal, Galerie výtvarného umění, Cheb; PhDr. Jiří Hyliš, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava; Mgr. Miroslav Lepší, Galerie umění, Karlovy Vary; Mgr. Marcel Fišer, Galerie Klatovy Klenová; PhDr. 2

3 Aleš Rezler, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory; PhDr. Věra Laštovková, Oblastní galerie, Liberec (předsedkyně komory); PhDr. Jan Štíbr, Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice; PhDr. Alice Štefančíková, Galerie Benedikta Rejta, Louny; Mgr. Jan Kapusta, Galerie výtvarného umění, Náchod; PhDr. Josef Chalupa, Horácká galerie, Nové Město na Moravě; Doc.PhDr. Pavel Zatloukal, Muzeum umění, Olomouc; Mgr. Petr Beránek, Galerie výtvarného umění, Ostrava; PhDr. Hana Řeháková, Východočeská galerie, Pardubice; PhDr. Jana Potužáková, Západočeská galerie, Plzeň; Prof. Milan Knížák, Dr.A., Národní galerie, Praha; PhDr. Ivan Neumann, České muzeum výtvarných umění, Praha; Ak.mal. Václav Zoubek, Rabasova galerie, Rakovník; PhDr. Miroslava Hlaváčková, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem; PhDr. Ivo Frolec, Slovácké muzeum, Uherské Hradiště; PhDr. Ludvík Ševeček, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín. Komora ředitelů (KŘ) se s výjimkou prázdnin scházela pravidelně každou první středu v měsíci. Během svých schůzek se ředitelé věnovali zejména: účasti RG na Regiontouru podobě a realizaci stánku RG za přispění finančních prostředků z grantu MK ČR Vizitkám českých muzeí a galerií prezentovaným v ČT společný projekt ČT a MK ČR k jehož podobě i finančním nákladům vyslovili ředitelé výhrady přípravě senátu RG v květnu 2002 v MG v Brně (Senát se bohužel vlivem zaneprázdněnosti hlavně ředitelů, kteří museli přednostně řešit úkoly krajů, nesešel se v usnášení schopné většině). Hlavní body jednání - příprava grémia RG (převzala následující KŘ); změna výše a struktury ročního členského příspěvku; usnesení ze závěrů průzkumu KOP o stavu péče o papírové sbírkové předměty a zpráva o hospodaření a účetní závěrka za rok 2001 byly předneseny a schváleny podzimním senátem v Plzni. ustavení grémia RG a program 1. schůzky , připomínkování novely zákona 122/2000Sb. o sbírkách problém standardů muzejní práce příprava na Regiontour 03, podoba obou stánků, žádost o grant MK ČR spolupráce s Unií zaměstnavatelských svazů připomínkování zákonů problematika institucí postižených povodněmi příprava senátu RG v říjnu v Plzni návrh a přijetí nového člena RG, návrh usnesení senátu otázky účasti RG při výběrových řízeních na ředitele galerií aktuálně kraj Vysočina spolupráce s kulturním radou Rakouska osobně přítomen jednání KŘ spolupráce s Českým kulturním střediskem v Berlíně spolupráce s francouzským kulturním radou bude přizván na jednání KŘ průkazy RG. Členové KŘ se v průběhu celého roku (i mimo pravidelná zasedání KŘ) vyjadřovali k novelám a návrhům nových zákonů, které díky členství v Unii zaměstnavatelských svazů RG pravidelně dostává k připomínkovému řízení. KOMORA ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ Komora odborných pracovníků (dále jen KOP) se v roce 2002 pravidelně scházela jednou za čtvrtletí. Schůzky proběhly , , a Hlavní náplní těchto schůzek byly problémy spojené s péčí o sbírkové předměty z papíru a na papíře a nová verze počítačového programu pro dokumentaci evidenci muzejních sbírek DEMUS 01 pro výtvarné umění. Na přelomu roků 2001 a 2002 provedla komora rozsáhlý průzkum stavu péče o sbírkové předměty z papíru a na papíře a připravila dotazník, který zjišťoval řadu aspektů této péče mimo jiné i počet sbírkových předmětů na papíře a jejich procentuelní poměr k celkovému počtu sbírek v členských galeriích RG ČR, způsoby uložení, monitorování klimatických podmínek v depozitářích a ve výstavních sálech a možnosti jednotlivých institucí tyto podmínky kvalifikovaně ovlivňovat, ustavení a vybavení pracovišť pro 3

4 konzervování a restaurování papírových děl a předpokládané náklady na nápravu zjištěných nedostatků v odhadu cen roku Závěrečné zhodnocení tohoto průzkumu a dotazníků provedla KOP na svém jarním jednání, kdy zároveň připravila zprávu pro senát RG ČR a návrh následných kroků, které na podzim formou usnesení schválil senát RG ČR v Plzni (viz přílohy ). Vyhodnocení dotazníku a závěrečná zpráva Péče o papírové sbírkové předměty byly postoupeny také ministerstvu kultury, odboru péče o movité kulturní dědictví, muzea a galerie. Výsledky nebyly pro odborné pracovníky vůbec povzbuzující přestože členské galerie spravují téměř ks papírových sbírkových předmětů, které ve většině tvoří 50 90% veškerých sbírkových předmětů, nesplňují galerie ani personálně ani technicky evropské muzejní standardy v péči o papírové sbírky. Nejvážnější je asi skutečnost, že většině institucí chybí alespoň konzervátorské pracoviště, které by se věnovalo pravidelné péči o papír, jak se děje například v rámci archivní nebo knihovní péče. Závratná byla i výsledná suma finančních prostředků přes 222 milionů korun, které byly odhadnuty (a skutečné ceny budou ještě vyšší, neboť na našem trhu v této oblasti operují většinou zahraniční firmy) na nápravu těchto zjištěných nedostatků. KOP se také doposud potýká s problémem tenkého prokladového nekyselého papíru k ukládání kreseb a grafik v depozitářích, neboť žádná české papírna negarantuje muzejní kvalitu u tenkých papírů a dovozové jsou velmi drahé (viz přílohy č. ). V průběhu celého roku 2002 intenzivně scházela pracovní skupina KOP pro digitální evidenci sbírek, která spolupracovala s oddělením informatiky Moravského zemského muzea v Brně na třetí verzi počítačového programu pro výtvarné umění nazvaného DEMUS 01 VUM. K této neplánované změně výtvarného modulu DEMUSu 99 došlo v důsledku některých evidenčních změn daných zákonem 122/2000 Sb. o sbírkách. Jedna z hlavních změn, kterou musely přijmout všechny starší již hotové moduly počítačového programu MZM v Brně DEMUS, byla needitovatelnost přírůstkové knihy (tj. modulu evidence), na to navázaly změny v jednotlivých oborových modulech. KOP této příležitosti využila k zásadním úpravám modulu pro výtvarné umění. Vedle doplnění tabulek pro techniky a materiály, byly tyto přeloženy do angličtiny a němčiny, takže lze přímo tisknout jazykové mutace smluv a dalších formulářů, podobně lze zaznamenat překlady titulů děl, popisek k nim apod. Byly upraveny tabulky pro inventarizaci, nabývací a výpůjční smlouvy a doplněna tabulka licenčních smluv. Na sbírkovém formuláři lze nově vizuálně rozlišit sbírkové předměty, které spadají pod ochranou lhůtu autorského zákona včetně záznamu data, do něhož se tato lhůta platí. Nová verze DEMUS 01 VUM byla galeriím předána v listopadu 2002, kdy proběhlo v MZM v Brně i proškolení pracovníků, kteří s programem pracují. V souvislosti s digitalizací sbírkové evidence se KOP pokusila řešit otázku digitální obrazové dokumentace. Ve spolupráci s metodickým oddělením pro správu sbírek v ČR a oddělením ISO v Národní galerii bylo uspořádáno školení o digitalizaci obrazové dokumentace pro pracovníky galerií. Pro velký zájem bylo jarní školení zopakováno ještě na podzim. Závěrem bylo doporučení používat pro digitální dokumentaci digitální fotoaparáty, neboť z evidenčního hlediska jsou snímky jimi pořízené dostačující. Na trhu je již dostatečný výběr přístrojů v cenách galeriím dostupných. Při výběru je třeba zvažovat jaký materiál se bude většinou fotografovat a vyzkoušet mírná zkreslení obrazu technikou. Letní schůzka KOP byla věnována pravidelné burze výstavních projektů na následující rok, kdy jednotliví členové KOP seznamovali své kolegy s plánovanými výstavními projekty a možnostmi odborné i finanční spolupráce dalších institucí. Členové KOP v průběhu roku spolupracovali s Muzeem umění v Olomouci, kde se připravovaly nové webové stránky RG ČR, na jejichž zřízení obdržela Rada grant MK ČR. Rovněž byla na KOP diskutována problematika přihlášení galerijních knihoven podle nového knihovnického zákona č. 257 / 2001 Sb., který vstoupil v platnost od Poslední čtvrtletí roku věnovala KOP přípravě interaktivní prezentace RG ČR na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour 03, neboť tento ročník byl věnován problematice muzeí, galerií 4

5 a památkových objektů. Prezentace s názvem Barevné proměny, věnovaná fenoménu barvy a světla ve výtvarném umění v průběhu staletí, byla připravena za autorského přispění programové pracovnice Moravské galerie v Brně. KOP se v roce 2002 scházela ve složení: Mgr. Ivo Binder, Moravská galerie, Brno; PhDr. Marcela Macharáčková, Muzeum města Brna; Dana Machovcová, Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod; Mgr. Vlastimil Tetiva, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou; PhDr. Ilona Tunklová, Galerie výtvarného umění, Hodonín; Mgr. Petra Finfrlová, Galerie moderního umění, Hradec Králové; Anna Sochorová, Galerie výtvarného umění, Cheb; Alena Uxová, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava; Mgr. Božena Vachudová, Galerie umění, Karlovy Vary; Helena Hrdličková, Galerie Klatovy Klenová; zástupce nejmenován, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory; Mgr. Martina Vokatá, Oblastní galerie, Liberec; PhDr. Jiřina Kumstátová, Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice; ing. Jaroslava Kubíková, Galerie Benedikta Rejta, Louny; Lenka Simonová, Galerie výtvarného umění, Náchod; PhDr. Jaroslava Pelikánová, Horácká galerie, Nové Město na Moravě; Mgr. Michal Soukup, Muzeum umění, Olomouc; Mgr. Jiří Jůza, Galerie výtvarného umění, Ostrava; Mgr. Vít Bouček, Východočeská galerie, Pardubice; PaedDr. Ludislava Tomková, Západočeská galerie, Plzeň; PhDr. Dagmar Jelínková, Národní galerie, Praha (předsedkyně komory); PhDr. Alena Potůčková, České muzeum výtvarných umění, Praha; zástupce nejmenován, Rabasova galerie, Rakovník; zástupce nejmenován, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem; Marie Martykánová, Slovácké muzeum, Uherské Hradiště; Mgr. Ladislava Horňáková, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín. HOSPODAŘENÍ RG ČR Přehled příjmů a výdajů za rok 2002 P ř í j m y Členské příspěvky na činnost RG uhrazené v roce 2002 Granty ministerstva kultury Příjmy z prodeje publikace Průvodce po státních galeriích ČR Příjmy z prodeje publikace Preventivní ochrana sbírkových předmětů Horácká galerie Nové Město na Moravě Úroky z běžného účtu P ř í j m y c e l k e m ,-- Kč ,-- Kč 4 260,-- Kč 540,-- Kč 1 329,-- Kč 2 298,36 Kč ,36 Kč V ý d a j e Náklady spojené s výstavou - Regiontour 2002 v tom: - stavba expozice vč. elektřiny a služeb (úklid, vstupenky) ,-- Kč - grafické práce ,-- Kč - firemní pozvánky 200,10 Kč - drobná oprava panelů 800,-- Kč Náklady spojené s přípravou výstavy - Regiontour 2003 v tom: - záloha za pronájem expozice ,-- Kč - drobná oprava panelů 800,-- Kč Členský příspěvek Unii zaměstnavatelských svazů ČR Zhotovení stránek www Rady galerií ČR ,10 Kč ,-- Kč 7 000,-- Kč ,-- Kč 5

6 Přefakturace režijních nákladů z toho: - GVU Havlíčkův Brod (za rok 2001) ,-- Kč - GVU Havlíčkův Brod 4 786,-- Kč - GVU Cheb 845,60 Kč ,60 Kč Ostatní režijní náklady Skripta Preventivní ochrana sbírkových předmětů 1 440,-- Kč Jednání senátu občerstvení, cestovné 1 983,20 Kč Komora ředitelů RG občerstvení 1 363,-- Kč 1. jednání Grémia RG ,80 Kč Vedení účetnictví Rady galerií ,-- Kč Creditanstalt Praha poplatky za běžný účet 2 140,-- Kč ,-- Kč Překlady do němčiny a angličtiny pro DEMUS 01 2x2700,-Kč?? je to někde schováno, ale ráda bych to měla vypíchnuté byla to hlavní aktivita RG odborných pracovníků- dotaz na paní Ryšavou V ý d a j e c e l k e m ,70 Kč R e k a p i t u l a c e : Počáteční zůstatek účtu k ,80 Kč Příjmy za rok ,36 Kč Výdaje za rok ,70 Kč Zůstatek účtu k 31. prosinci ,46 Kč Přehled o majetku a závazcích M a j e t e k k k Nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek Zásoby , Pohledávky , ,-- Peníze a ceniny Bankovní účty , ,46 Majetkové cenné papíry a vklady Ostatní finanční majetek Závazky , ,-- Rezervy Úvěry

7 Vyúčtování neinvestiční dotace Ministerstva kultury ČR pro rok 2002, poskytnuté na základě Rozhodnutí č. j. 6171/ OMG ze dne 15. května 2002 Název programu: Kulturní aktivity v oblasti ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Název projektu: REGIONTOUR 2003 Účelové určení dotace: Prezentace Rady galerií ČR na veletrhu REGIONTOUR 2003 v Brně Cíl dotace: Výše poskytnuté dotace: Ú č e l použití dotace: Společná prezentace muzeí umění galerií ,-- Kč Skutečné dotace celkové náklady , ,10 Regiontour , ,10 Příloha číslo: Regiontour 2002 Celkem: ,10 1 Stavba expozice ,-- 2 Grafické práce ,-- 3 Grafické práce ,-- 4 Firemní pozvánky 200,10 5 Drobná úprava panelů 800,-- Vyúčtování neinvestiční dotace Ministerstva kultury ČR pro rok 2002, poskytnuté na základě Rozhodnutí č. j. 6172/ OMG ze dne 15. května 2002 Název programu: Název projektu: Účelové určení dotace: Cíl dotace: Výše poskytnuté dotace: Kulturní aktivity v oblasti ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Oficiální www stránky Rady galerií České republiky Vytvoření designu, zpracování a realizace www stránek RG ČR Zveřejnění základních informací o jednotlivých členských galeriích ,-- Kč Ú č e l použití dotace: D o t a c e Skutečné celkové náklady 7

8 70 000, ,-- www stránky Rady galerií ČR , ,-- Příloha číslo: www stránky Rady galerií ČR Celkem: ,-- 1 Zhotovení www stránek ,-- Příloha č. PÉČE O PAPÍROVÉ SBÍRKOVÉ PŘEDMĚTY výsledek průzkumu komory odborných pracovníků RG ČR Péče o papírové sbírkové předměty představuje jednu z dlouhodobě opomíjených stránek péče o kulturní dědictví v našem státě. Přestože je z praxe našich archivů známo (Michal Ďurovič, SÚA Praha), že od počátku 19. století, začal být papír ze své podstaty nestabilní vlivem vnitřní kyselosti, v důsledku zásadních změn v technologii výroby 1, v současnosti ještě zvyšované znečištěným ovzduším, je tato okolnost v galeriích a muzeích výtvarného umění stále podceněna a nutnost alespoň částečné neutralizace této kyselosti a tím alespoň dlouhodobé zbrždění hydrolytického rozkladu papíru odsouvána. Podobným způsobem je podceněn i vliv světla na zánik papírových sbírek a ochrana před negativním působením prachových částic. Členské galerie Rady galerií ČR (26) k dnešnímu dni spravují téměř ks papírových sbírkových předmětů, ve většině z nich tvoří tyto předměty 60 až 98 % veškerých sbírkových předmětů. Tomuto číslu však zatím neodpovídá pozornost, kterou jednotlivé galerie věnují péči o tyto sbírkové předměty. Pouze 16 galerií má samostatné depozitáře pro papírové sbírky a pouze tři jsou klimatizované. Jen v 5 galeriích a muzejních odděleních existuje alespoň konzervátorské nebo restaurátorské pracoviště a pouze v 10 je zařízená paspartérna a díla se zapůjčují chráněná paspartou. Ovšem jen 6 galerií se alespoň výběrově snaží, aby pasparty byly z neutrálního nebo zásaditého papíru, který neobsahuje podíl dřevěné složky. Ochrana sbírkových předmětů paspartami z nekyselého papíru není dokončena v žádné galerii, přičemž v 17 galeriích ještě vůbec nezačala. Nejelementárnější způsob ochrany prokládání papírových sbírkových předmětů tenkým nekyselým papírem je dokončena 100% pouze ve dvou galeriích s menším objemem sbírek a v 15 galeriích ještě vůbec nezačala 2. Pravidelné sledování teploty a vlhkosti v depozitářích a výstavních síních se stalo v našich galeriích samozřejmostí, ale jen 6 (respektive 8) galerií může plně tyto podmínky regulovat ( a tato okolnost se netýká jen papírových sbírek, které jsou však na výkyvy a nevhodné klima jedny z nejcitlivějších). Naproti tomu sledování intenzity světelného záření je u nás teprve na počátku - v depozitářích je sledováno pouze ve 14 případech (možnost plné regulace jeho intenzity je však jen v 11), ve výstavních sálech je sledování intenzity světla vyšší v 18 případech, ale pouze v 10 lze přistoupit k jeho plné regulaci. Samostatnou kapitolou k vážné diskusi je i způsob uložení papírových děl, kdy horní vrstvy při dlouhodobém působení mohou svou vahou poškozovat vrstvy spodní. Přitom skladování paspartovaných děl v papírových krabicích postavených svisle používají částečně jen 3 galerie. Odstranění těchto nedostatků a dosažení světových standardů v péči o papírové sbírky byly ve svém součtu odhadnuty jednotlivými institucemi na závratných 222, 5 milionů korun, a to byl odhad uskutečněn v cenách roku Podrobný rozklad zde uvedených čísel 8

9 obsahuje vyhodnocení dotazníku, který sestavila komora odborných pracovníků RG a který zmapoval současný stav v jednotlivých členských institucích. Vyhodnocení bylo provedeno souhrnně za všech 26 galerií, i dílčím rozkladem, který pominul obě státní instituce NG a MG, které mají největší objem sbírkových předmětů na papíře. Připočteme-li k celkovému počtu papírových sbírkových předmětů v galeriích a specializovaných muzeích výtvarného umění i papírové sbírky uměleckohistorického charakterů, které se nacházejí v ostatních muzeích, jež uvádí analýza sbírkových fondů muzeí ČR připravená Asociací muzeí a galerií v letech a které překračují předmětů, dostáváme se k nutnosti odborné péče o více než 1 milion 651 tisíc papírových sbírkových předmětů, které jsou více či méně ohroženy odborně i finančně podhodnocenou správou českých muzeí. Zpracovala: Dagmar Jelínková, květen ) Zhruba od počátku 19. století byl papír klížen, bělen chlórem a výroba ze lněných nebo bavlněných hadrů byla nahrazena technologií výroby z mletého dřeva. 2) Tato skutečnost jde na vrub nejen nedostatečnému finančnímu zázemí galerií, ale i skutečnosti, že na našem trhu není trvalý český dodavatel potřebné kvality tohoto papíru a dovozové dosahují vysokých cen. 9

10 Příloha č. PÉČE O PAPÍROVÉ SBÍRKOVÉ PŘEDMĚTY VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU KOP RG ČR- členské galerie počet hodnocených institucí : 26 počet papírových děl ks poměr papírových děl k celkovému počtu sbírek % 1 galerie % % % % % % 4 speciální vnitřní předpis pro manipulaci s papírovými sbírkami Ano 4 Ne 23 Počet odpovídá počtu samostatný kurátor (kurátoři) pečující o papírové sbírky Ano 11 Ne 18 uvedených poboček samostatný depozitář pro papírové sbírky Ano 16 Ne 13 a oddělení 2 9 kapacita depozitáře Dostatečná 15 Nedostatečná 14 možnost dalšího rozvoje depozitárních prostor (v rámci současné budovy galerie) Ano 10 Ne 19 má správce depozitáře konzervátorskou kvalifikaci Ano 1 Ne 28 pokud ne, je smluvně zajištěn externí pracovník k pravidelné Ano 8 Ne 21 preventivní péči způsob uložení a manipulace: volné listy: papírové krabice Ano 13 Ne 16 krabice uložené vodorovně Ano 13 Ne 16 krabice uložené svisle Ano 3 Ne 26 papírové slohy Ano 21 Ne 8 prachotěsné skříně Ano 1 Ne 28 kovové registry Ano 26 Ne 3 dřevěné zásuvky Ano 4 Ne 24 Jiné ( zasklené) 3 používání rukavic k manipulaci (uveďte zda se 100%dodržuje) Ano 10 Ne 20 použití nekyselých papírů: prokládání děl Ano 14 Ne 15 4 x do 5%; 2x do 10%; 3x do 20%; 1x 40 %; 1x 80%; 2x 100 % ošetření papírových sbírek pasparty Ano 12 Ne 17 4x do 5%; 2x do 10%; 2x 20%; 1x 60%; 1x 70%; 1x 81% ošetření papírových sbírek papírové slohy Ano 9 Ne 20 4x do 5%; 3x do 10%; 1x do 30%; 1x 100 % ošetření papírových sbírek trvale rámované listy: (alespoň část) Ano 23 Ne 5 regálový systém Ano 24 Ne 2 závěsné sítě Ano 2 Ne 26 jiné 4 Klimatické podmínky depozitář papírových sbírek: pravidelné sledování teploty a vlhkosti Ano 27 Ne 2 sledování intenzity světelného záření Ano 14 Ne 15 možnost jeho regulace Ano 11 Ne 4 Částečně 14 uchovávání záznamů o klimatu Ano 19 Ne 10 jakým způsobem: Digitálně : 5x; ručně: 5x Záznam termohygrografu : 9x možnost regulace klimatických podmínek Ano 6 Ne 3 Částečně 20 10

11 technické vybavení: klimatizovaný depozitář Ano 3 Ne 26 termohygrografy Ano 9 Ne 20 dostateč. počet Ano 3 Ne 2 teploměr / vlhkoměr Ano 25 Ne 4 zvlhčovače Ano 12 Ne 16 dostateč.počet Ano 6 Ne 6 odvhlčovače Ano 14 Ne 15 dostateč. počet Ano 8 Ne 5 bezprašné prostředí Ano 10 Ne 19 čističky vzduchu Ano 2 Ne 27 Klimatické podmínky při vystavování papírových sbírek: pravidelné sledování teploty a vlhkosti Ano 29 Ne 0 sledování intenzity světelného záření Ano 18 Ne 11 možnost jeho regulace Ano 10 Ne 3 Částečně 16 uchovávání záznamů o klimatu Ano 14 Ne 15 jakým způsobem: digitálně: 5x; ručně: 2x; záznam termohygrografu: 10 možnost regulace klimatických podmínek Ano 8 Ne 3 částečně 19 technické vybavení: teploměr/vlhkoměr Ano 27 Ne 2 termohygrografy Ano 10 Ne 18 dostatečný počet Ano 2 Ne 2 zvlhčovače Ano 16 Ne 13 dostatečný počet Ano 5 Ne 8 odvhlčovače Ano 17 Ne 12 dostatečný počet Ano 6 Ne 10 bezprašné prostředí Ano 8 Ne 21 čističky vzduchu Ano 0 Ne 29 nekyselé pasparty Ano 6 Ne 10 výjimečně 13 jednotný rámový systém Ano 16 Ne 13 velikost formátu rámů v cm: 150x100 1x 99x 69 1x 89x 65 1x 67x 53 1x 55x 35 1x 119x 84,5 1x 140x100 1x 95x 90 1x 85x 60 2x 66x 50 1x 53x 39 2x 70x 50 5x 100x 70 9x 92x 65 1x 80x 60 1x 62x 50 1x 50x 40 1x 80x 55 1x 60x 40 1x paspartovací dílna v galerii Ano 10 Ne 18 konzervátorské pracoviště v galerii Ano 5 Ne 23 program restaurování a ošetření papír. sbírek Ano 8 Ne 20 počet děl ošetřených a uložených v souladu s posledními odbornými poznatky celkem počet ošetřených papírových děl v r % 2x; 83% 1x; 60% 1x; 40% 1x; 20% 2x; 10% 1x; 5% 3x; 1% 1x; méně než 1% 2x; 0% 15x JEN 10 GALERIÍ, POČET OŠETŘENÝCH DĚL SE POHYBOVAL V MAXIMÁLNÍM ROZMEZÍ 0, % potřebných děl ,- Kč náklady na restaurování a konzervaci papír. děl v r předpokládané náklady na uložení všech papír sbírek v nekyselých papírech (pasparty, proložení, krabice, slohy) odhad ,- Kč (v cenách r. 2001) předpokládané náklady na konzervaci a odkyselení všech papírových sbírek odhad ,- Kč (v cenách r ) předpokládané náklady na technické vybavení depozitáře (odpovídající úložný systém, klimatizace, požární bezpečnost apod. - odhad) - 2 Předpokládané náklady celkem ,- Kč (v cenách r ) ,- Kč KVĚTEN

12 . 12