POŠTOVNÍ VĚSTNÍK Český telekomunikační úřad

Transkript

1 POŠTOVNÍ VĚSTNÍK Český telekomunikační úřad Částka 9 Ročník 2015 Praha 2. července 2015 OBSAH: Sdělení Českého telekomunikačního úřadu 25. Rozhodnutí o rozkladu proti rozhodnutí o ověření výše čistých nákladů na poskytování základních poštovních služeb za rok 2013 Sdělení Českého telekomunikačního úřadu 25. Rozhodnutí o rozkladu proti rozhodnutí o ověření výše čistých nákladů na poskytování základních poštovních služeb za rok 2013 Podle ust. 34c zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), předložila Česká pošta, s.p., dne 27. srpna 2014 žádost o úhradu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby za rok 2013 ve výši Kč. Předseda Českého telekomunikačního úřadu ve správním řízení rozhodl dne 3. března 2015 o jejich snížení na částku Kč, proti čemuž Česká pošta, s.p., podala rozklad. Rada Českého telekomunikačního úřadu po projednání v rozkladové komisi rozklad dne 16. června 2015 zamítla a potvrdila rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu. Podle ust. 34b odst. 6 zákona o poštovních službách Úřad rozhodnutí o výši čistých nákladů k úhradě zveřejní v Poštovním věstníku. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo zveřejněno v částce 8. Rozhodnutí o rozkladu je zveřejněno v příloze. (reprodukce dokumentu v příloze č. 1 na str ) POŠTOVNÍ VĚSTNÍK publikační sbírka v oblasti elektronických komunikací ISSN Vydává: ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9; tel.: , fax: , podatelna@ctu.cz Odpovědný redaktor: Mgr. Martin Drtina, tel.: , GSM: , fax: , drtinam@ctu.cz Poštovní adresa: Český telekomunikační úřad, poštovní přihrádka 02, Praha 025 Vychází v elektronické verzi na portálu veřejné správy K dispozici současně na internetových stránkách Českého telekomunikačního úřadu Copyright ČTÚ 2015

2 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 302

3 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 303 nákladů a stanovení výše čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby za rok Podle 34c odst. 1 zákona o poštovních službách je účastníkem tohoto správního řízení pouze držitel poštovní licence, tj. Česká pošta. Vydání rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu v této věci předcházel následující podrobný sled událostí. Česká pošta předložila žádost o úhradu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby s jejich vyčíslením ve výši Kč. Předložená žádost splňovala veškeré formální požadavky dané zákonem o poštovních službách a souvisejícím právním předpisem (vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby, dále jen vyhláška č. 466/2012 Sb. ). Bezprostředně po předložení žádosti Úřad zahájil ověřování předložených podkladů a výpočtu. Úřad shledal jako nutné pro ověření předloženého výpočtu vyžádat si další detailní podklady a vysvětlení. Vzhledem k provázanosti předložených údajů a dokladů na celý systém oddělené evidence nákladů a výnosů a vzhledem k rozsahu předložených podkladů v žádosti si Úřad vyžádal, v souběhu s postupným ověřováním, doplnění předložených podkladů o další vysvětlující informace a doklady (např. faktury). Dopisem ze dne 5. září 2014, čj. ČTÚ / /III. vyř., zaslal Úřad České poště, v souladu s 34b odst. 4 zákona o poštovních službách, výzvu k doplnění těch skutečností uvedených v žádosti, které nebyly dostatečně podloženy. Úřad v této výzvě žádal Českou poštu o předložení požadovaných podkladů a odpovědí v termínu do 15. září 2014 a zároveň upozornil, že tato výzva k doplnění podkladů je výsledkem průběžného ověřování žádosti a seznam požadavků tedy nemusí být konečný. Požadavky Úřadu byly následující: a) V komentáři k alternativnímu scénáři sítě provozoven Česká pošta uvedla, že kritériem pro zachování provozovny byly výnosy dosažené v segmentu retailových zákazníků a umístění provozovny v obci s obecním úřadem. Popis alternativního scénáře sítě provozoven neobsahoval definici pojmu segment retailových zákazníků, proto Úřad požádal Českou poštu o doplnění jednoznačné definice tohoto pojmu a odůvodnění postupu při vykazování výnosů na provozovnách. b) Z předložených podkladů nebyl Úřadu zjevný algoritmus výpočtu hodnot uvedených v tabulce č. 1 (definované ve vyhlášce č. 466/2012 Sb.), která obsahuje souhrnné vyčíslení přírůstkových nákladů a výnosů. c) Úřad zjistil, že Česká pošta se v komentáři k žádosti v části Výpočet ztráty výnosů odkazuje na Matici ztrát, která má být přílohou dokumentu. Předložené podklady tuto přílohu neobsahovaly, a proto požádal Českou poštu o doplnění chybějícího dokladu. Současně požádal o předložení vyčíslení ztráty výnosů na každé uzavřené provozovně dle alternativního scénáře sítě provozoven. IČO: /36

4 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 304 Dále Úřad požádal o detailní popis způsobu alokace celopodnikové režie a výpočtu přesunutých nákladů na provozovny, které zůstanou v alternativním scénáři zachovány. Z pohledu předloženého alternativního scénáře doručovací sítě požádal Úřad dále o odůvodnění, proč Česká pošta uvažuje nulový pokles výnosů v případě, že by část území obsluhovala obden. Konečně k vyčísleným nákladům souvisejícím s podpůrnými procesy vyvolanými povinností poskytovat základní služby Úřad požádal o doplnění informací, co je náplní těchto podpůrných procesů a jakým způsobem byly uvedené náklady vyčísleny, a o doložení podkladů, ze kterých Česká pošta vycházela při vyčíslení nehmotných a tržních výhod. Česká pošta předložila požadované podklady dopisem dne 15. září 2014 pod zn. ČP/ /2014/CR. Ve svém vyjádření Česká pošta uvedla, že používá termín retailový zákazník pro všechny klienty, jejichž podání není realizováno na základě podmínek sjednaných předem v písemné smlouvě mezi Českou poštou a daným zákazníkem. Patří sem jak podání fyzických osob, tak podání živnostníků i menších firem. U ostatních zákazníků, s většími objemy podání, kteří mají uzavřenou smlouvu upravující podmínky podání, může Česká pošta podání takového klienta aktivně řešit - přesměrováním na jinou poštu, svozem atd. Není tedy pravděpodobné, že by tento typ klienta zmizel bez náhrady. Pro výpočet ztrát Česká pošta počítala pouze s retailovými zákazníky, protože jejich chování nelze ze strany České pošty aktivně ovlivnit. Největší dopady do poklesu výnosů jsou také alokovány do produktů, které se realizují především na provozovnách, např. prodej zboží a služeb obchodních partnerů. K žádosti Úřadu o vysvětlení vyčíslených položek přírůstkových nákladů PN (X) a přírůstkových výnosů PV (X) Česká pošta uvedla, že položka PN(X) se počítá jako rozdíl mezi úsporou nákladů z celkových nákladů provozoven a nákladů na kapacitní posilnění pošt. Položka PV(X) se počítá jako součet ztráty (poklesu) výnosů a dodatečných výnosů z pronájmů mínus přímé produktové náklady. Přímé produktové náklady nejsou obsaženy v uspořených nákladech, protože nesouvisí s provozovnou, ale přímo s výnosy; jedná se například o nákupní ceny zboží, bonusy za prodej služeb obchodních partnerů, tiskopisy, nálepky, ceniny, kolky. Česká pošta k žádosti Úřadu o doplnění popisu způsobu alokace celopodnikové režie uvedla, že při vyčíslení nákladů vycházela z celopodnikové režie alokované na provozovny. Tedy v režii alokované na provozovny není zahrnuta režie vedlejších činností, logistiky a dodacích částí, protože tyto nesouvisejí s provozovnami a jsou alokovány na jinou část sítě. Dále Česká pošta vyloučila z výpočtu režijní náklady, které nesouvisí se základními službami. K žádosti Úřadu o detailní popis postupu výpočtu přesunutých nákladů na provozovny, které zůstanou v alternativním scénáři zachovány, Česká pošta uvedla, že v alternativním IČO: /36

5 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 305 scénáři zachovává část produkce, která se přesouvá na zachované pošty. Výpočet posílení kapacit je založen na předpokládaném chování zákazníka. Produkce, o kterou Česká pošta nepřijde zrušením provozovny, se přiřadí dle vzdálenosti třem nejbližším zachovaným provozovnám, které budou spádovými pro zrušenou provozovnu. Produkce se týká: - podaných zásilek - vydaných nebo vyplacených zásilek - ostatních produktů (např. obstaravatelská činnost, elektronické služby). Produkce je převedena na normočas na základě normativů České pošty, využívaných v oddělené evidenci nákladů a výnosů vedené podle 33a zákona o poštovních službách. Potřebná kapacita na zachované provozovně je vyjádřena součtem původních normominut a převedených normominut. Potřebná kapacita je porovnána s disponibilní kapacitou. Pokud potřebná kapacita je větší než vytížení 95 %, je přes náklady na normominutu přepočtena na náklady, o které se snižuje úspora nákladů. Náklady normominuty jsou vypočteny na základě dat z příslušného účetního modulu a navýšeny o celopodnikovou režii. Na žádost Úřadu o odůvodnění, proč uvažuje nulovou ztrátu výnosů v případě, že by část území obsluhovala obden, Česká pošta uvedla, že zpracovaný alternativní scénář se netýká tzv. expresních služeb (expresní balíkové zásilky a noviny), tyto jsou doručovány jiným způsobem. Česká pošta se domnívá, že zákazníci ve vymezených oblastech by doručení listovních zásilek obden akceptovali. K vyčísleným nákladům souvisejícím s podpůrnými procesy vyvolanými povinností poskytovat základní služby Česká pošta uvedla, že se jedná o tyto činnosti: a) Měření dob dopravy a přepravních toků Česká pošta má povinnost zajistit měření přepravních dob u obyčejných zásilek do 50g. Výsledky měření přepravních dob včetně všech podkladů musí předávat regulátorovi. Na měření si musí najímat nezávislou agenturu. Náklad na toto měření je zahrnut do výpočtu čistých nákladů. b) Oddělená evidence Česká pošta má povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle 33a zákona o poštovních službách a vyhlášky č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence (dále jen vyhláška č. 465/2012 Sb. ). Náklady na tuto povinnost jsou vyčísleny jako náklady procesu zpracování a údržby modelu oddělené evidence nákladů a výnosů a souvisejícího reportingu. Byla provedena analýza činností, ze kterých vyplynul potřebný počet zaměstnanců v příslušných odborných sekcích. c) Audit oddělené evidence Česká pošta má povinnost nechat ověřit oddělenou evidenci nákladů a výnosů nezávislým subjektem podle 33a odst. 4 zákona o poštovních službách. Pokud by Česká pošta neměla povinnost vést oddělenou evidenci, ponechala by si jen statutární audit. Údaje o nákladech na tuto činnost byly převzaty z účetnictví. IČO: /36

6 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 306 d) Podklady pro čisté náklady Česká pošta uvedla, že vyčíslení nákladů základní služby v oblasti doručovací služby potřebuje relevantní podklady, proto si najala nezávislou firmu. Výše těchto ročních nákladů byla Českou poštou zahrnuta do výpočtu čistých nákladů. Údaje o nákladech byly převzaty z účetnictví. e) Odbor Poštovní licence - Česká pošta uvedla, že se jedná o náklady organizační složky zajišťující komunikaci s regulačním orgánem včetně zpracování jeho podnětů v oblastech: - schvalování a projednávání legislativních norem souvisejících se základními službami, - projednávání podnětů regulátora týkajících se základních služeb, - zastupování České pošty ve správních řízeních vedených regulačním orgánem. f) Poštovní technologie - Česká pošta uvedla, že se jedná o náklady organizační složky zajišťující předpoklady pro dodržování požadovaných kvalitativních parametrů základních služeb v poštovním provozu (např. rozpracování kvalitativních požadavků do provozních norem, sledování kvality služeb a zajištění nápravných opatření) a zajišťující informativní povinnost provozovatele poštovních služeb. Současně s výše uvedenými vysvětleními Česká pošta předložila doklady a podklady, které Úřad ve výzvě ze dne 5. září 2014 požadoval. V souvislosti s postupným ověřováním výpočtu čistých nákladů vyvstala potřeba doložit další podklady, proto dne 30. září 2014 Úřad zaslal dopisem čj. ČTÚ / /IV. vyř. České poště další výzvu k doplnění podkladů a žádost o vysvětlení níže uvedených skutečností obsažených v Českou poštou předloženém výpočtu čistých nákladů. Úřad požadoval předložení podkladů a odpovědí na dotazy ve lhůtě do 7 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Předně si Úřad vyžádal vysvětlení k tabulce č. 3 žádosti (vymezené vyhláškou č. 466/2012 Sb.) k těmto skutečnostem: - určení fondu pracovní doby pracovníků na přepážce provozovny a jeho využití v návaznosti na otevírací dobu provozovny, - způsob vyčíslení výnosů připadajících na provozovnu a zohlednění činností uskutečněných při vydávání zásilek na provozovně, - věcný obsah údajů uvedených ve sloupci nepřímé (režijní) náklady ostatní. Pro ověření výpočtu ušetřených nákladů držitele poštovní licence z celkových nákladů uzavřené provozovny si Úřad dále vyžádal předložení podpůrných mezivýpočtů a jejich zdrojů. K podkladům předloženým dopisem dne 15. září 2014 k ověření výpočtu kapacitní posílení ostatních pošt požádal Úřad ještě o předložení detailních podkladů, na které konkrétní provozovny se produkce přesune, jaké je jejich vytížení po přesunutí uvažovaného objemu produkce, o kolik se zvýší náklady na tuto provozovnu. IČO: /36

7 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 307 Dále si Úřad vyžádal detailní podklady k jednotlivým způsobům obsluhy zákazníků, se kterými Česká pošta má uzavřenou individuální smlouvu upravující podmínky podání zásilek (Česká pošta v žádosti tvrdí, že by tyto zákazníky obsloužila jinak, než prostřednictvím v alternativním scénáři zrušené provozovny), včetně vyčíslení nákladů na tyto změny uvažované v alternativním scénáři. K předloženému alternativnímu scénáři sítě provozoven Úřad dále požadoval vysvětlení, z jakého důvodu Česká pošta uvažuje, že by neprovozovala některé z velkých provozoven a jakým způsobem by je nahradila. Protože z posouzení obdržených podkladů Úřad zjistil, že Česká pošta dosahuje u některých velkých provozoven (4 a více přepážek) ztráty (tj. náklady na jejich provozování jsou vyšší než výnosy přiřazené provozovně), požádal rovněž Českou poštu o informaci, jaká opatření provádí ke zvýšení efektivnosti takovýchto provozoven. Dále požádal Českou poštu, aby u jednopřepážkových provozoven s nízkou vytížeností (méně než 60 %) doložila, jak hledala efektivnější způsob poskytování služeb a zda došlo k jednání o převedení této provozovny na jiný, nákladově efektivnější způsob (např. pošta Partner). K Matici ztrát předložené v dopise dne 15. září 2014 požádal Úřad ještě o doložení detailních podkladů, na základě kterých byly stanoveny uvedené hodnoty ztráty výnosů. Dále Úřad požádal o předložení detailních podkladů, které byly vstupem pro výpočet vyčíslené úspory v alternativním scénáři doručování (tabulka č. 5 žádosti definovaná ve vyhlášce 466/2012 Sb.). K podpůrným procesům vyvolaným povinností poskytovat základní služby si Úřad vyžádal u těch procesů, které byly realizovány prostřednictvím externího dodavatele, doložení skutečnosti, že tento dodavatel byl vybrán na základě řádného výběrového řízení a jeho nabídka byla ekonomicky nejvýhodnější. Dále Úřad požadoval doložení veškerých smluv a uhrazených faktur souvisejících s realizací vybraných služeb prostřednictvím externího dodavatele. U procesů, které Česká pošta realizuje vlastními zaměstnanci, požádal Úřad o předložení pracovních náplní těchto zaměstnanců a detailní rozpad nákladů, které jsou ve vyčíslených nákladech na tyto procesy zahrnuty. K podkladům týkajícím se výpočtu nehmotných a tržních výhod, které byly předloženy dne 15. září 2014, požádal Úřad ještě o předložení podrobných výpočtů, zejména u výhody dodatečné reklamy a osvobození základních poštovních služeb od DPH. Dále Úřad požádal o doložení, jakým způsobem byly z nákladů vyloučeny ekonomicky neoprávněné náklady (výčet viz tabulka č. 5 v příloze vyhlášky č. 465/2012 Sb.). Česká pošta předložila požadované podklady ve dvou částech, a to dne 10. října 2014 dopisem zn. ČP/155835/2014/CR a dne 27. října 2014 dopisem ČP/155835/2014/CR/V. vyř. Česká pošta uvedla, že principiálně nelze uvedené hodiny na přepážkách ztotožňovat s otevírací dobou provozovny. Z důvodu optimalizace využití fondu pracovní doby je IČO: /36

8 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 308 na malých provozovnách běžné, že v rámci otevírací doby, kdy nemají klienty, vykonávají zaměstnanci jiné činnosti (procesy) a čerpají směnné časy dané kolektivní smlouvou. Dále vysvětlila, že vyčíslené výnosy připadající na provozovnu, uvedené v tabulce č. 3 žádosti, jsou součtem dvou položek, a to hypotetické odměny za uskutečněné podání a hypotetické odměny za výdej zásilek a výplatu poukázek. Odměna za uskutečněné podání byla stanovena podle podílu nákladů podání na celkových nerežijních nákladech. Jedná se o hypotetické kalkulační stanovení ceny v principu dle metodiky oddělené evidence. Odměna za výdej zásilek a výplatu poukázek je vyjádřena přes náklady na normominutu na výdej zásilek, resp. výplatu. Na dotaz Úřadu, jakým způsobem by Česká pošta nahradila z jeho pohledu významné provozovny, Česká pošta odpověděla, že by tyto provozovny nahradila nejbližší vhodnou provozovnou či podáním do sběrného přepravního uzlu (SPU), zejména pro velké zákazníky. Na dotaz Úřadu, jaký je důvod dosahované ztrátovosti (náklady na jejich provozování jsou vyšší než výnosy přiřazené provozovně) u větších provozoven umístěných ve městech a jaké opatření provedla Česká pošta ke zvýšení efektivnosti takovýchto provozoven, aby nebyly ztrátové, odpověděla Česká pošta, že ziskovost/ztrátovost v uváděném kontextu nevyhodnocuje z následujících důvodů: - Poštovní provozovny jsou jednotlivými body celistvé sítě a jako takové mají svou funkci, která zajišťuje nejen obchodní, ale i provozní cíle. - Jednotlivé poštovní provozovny nejsou definovány jako samostatné hospodářské jednotky, které lze hodnotit ziskem/ztrátou jakožto hlavním (jediným) kritériem jejich existence. - Technologicky představují pouze část technologického cyklu, proto dle České pošty ani nemá smysl ptát se na jejich hospodářský výsledek, stejně jako např. nemá smysl ptát se u nákladní přepravy, zda je nakládka či vykládka v daném místě zisková či ztrátová. v tomto případě je rozhodující ekonomika celé přepravní relace, stejně jako v případě pošty. - Celistvou síť je možno alternativně definovat dle různých scénářů či parametrů, a i v tomto případě se hledá optimální hospodářský výsledek dle delt úbytků nákladů a výnosů nově definovaného celku (nové sítě). Česká pošta současně uvedla, že základní rozpor mezi Úřadem požadovaným výkladem ziskovosti a realitou zahrnutou ve výpočtu čistých nákladů je tedy to, že výklad Úřadu naprosto nereflektuje příčinnost výnosů produkce a existence dané provozovny. Poptávku po poštovních službách (a tedy i příslušný výnos) generuje produkt, jeho kvalitativní podmínky a samozřejmě garance toho, že bude naplněn jeho celý technologický cyklus. Nikoli existence té či oné jednotlivé provozovny. Z tohoto důvodu není správné hodnotit hospodářský výsledek na úrovni jednotlivé provozovny, ale je potřeba jej hodnotit na IČO: /36

9 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 309 větším logickém celku sítě, který zahrnuje celý technologický cyklus poštovních služeb. Tímto principem se Česká pošta řídila i v předloženém výpočtu čistých nákladů. Současně obecně platí, že ekonomika velkých pošt ve větších městech je ovlivněna kombinací více faktorů, které se v různých lokalitách liší (koncentrace a segmentace poptávky, její časové rozvržení v denních cyklech, podíl pravidelných x náhodných podavatelů, podíl podavatelů s alternativní obsluhou apod.). Není proto možné očekávat, že stejně velká pošta ve stejně velkém městě bude mít vždy stejnou ekonomiku (hospodářský výsledek dle definice Úřadu). U velkých pošt, které plní v rámci celistvé sítě důležitou provozně-obchodní funkci pro dané spádové území, je aktuálně dosahovaný nominální hospodářský výsledek při rozhodování o její existenci zcela nepodstatný. Odstranění takové provozovny by narušilo konzistenci provozně-obchodního modelu nově koncipované sítě a to by v konečném důsledku vedlo k poškození obchodních anebo provozních cílů České pošty. Česká pošta uvedla, že samozřejmě uplatňuje politiku kontinuálního hledání a maximalizace úspor a to i na úrovni poštovních provozoven. V oblasti úspor personálních nákladů je to dlouhodobý program měření a vyhodnocování norem spotřeby práce (hodnocení zátěží jednotlivých provozoven za definované skupiny procesů), v oblasti věcných nákladů spojených s budovami je to program řízený divizí správy majetku (optimalizace portfolia budov a jejich využití, ceny pronájmů, snižování provozních nákladů např. zateplením, alternativními zdroji energie apod.), v oblasti nákupu spotřebních materiálů a energií je to centralizace nákupu (dosahování slev) atd. K výpočtu nehmotné výhody dodatečné reklamy Česká pošta uvedla, že je názoru, že její výpočet je v souladu s metodikou stanovenou vyhláškou č. 466/2012 Sb., neboť marketingově tato reklama nemá žádnou hodnotu a slouží čistě k orientačním účelům. Proto by Česká pošta nenakupovala za cenu vyšší, než odpovídá nákladům na pořízení polepu automobilu, resp. cedule na budově a přiměřenému zisku. Dále Česká pošta doložila požadované rozměry velikosti reklamních ploch na svých autech a budovách a sdělila, že nenabízí k pronájmu reklamní plochu ekvivalentní k označení budov na provozovnách. Na dotaz Úřadu, zda a jakým způsobem jsou z výpočtu čistých nákladů vyloučeny ekonomicky neoprávněné náklady, Česká pošta potvrdila, že ekonomické neoprávněné náklady tak, jak jsou definovány v tabulce č. 5 vyhlášky č. 465/2012 Sb., do výpočtu čistých nákladů nevstupují. Za účelem vysvětlení některých zjištění z procesu ověřování žádosti o čisté náklady Úřad svolal ústní jednání, které se uskutečnilo v jeho sídle dne 14. listopadu Z tohoto jednání byl vyhotoven protokol o ústním jednání čj. ČTÚ / /VII. vyř. Na jednání bylo dohodnuto doplnění dalších, dále uvedených podkladů. Úřad vyzval Českou poštu k doplnění: - podrobnějších podkladů, ze kterých bude zřejmé, jaké analýzy byly provedeny, nebo jaké úvahy vedly ke stanovení hodnot v Matici ztrát; IČO: /36

10 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str informací o důvodech uzavření provozoven, které byly v roce 2013 dočasně uzavřené; - popisu a modelového výpočtu u vybrané konkrétní provozovny, ze kterého bude zjevná logika posuzování dodatečných kapacit k výpočtovým souborům předloženým dopisem dne 27. října 2014; - popisu změny doručování, ve kterém zodpoví na následující dotazy: Kolik expresních balíků doručuje motorizace (obden); jaký byl přístup při analýze čtverců, na které byly jednotlivé doručovací okrsky rozděleny, a jakým způsobem byla zohledněna fyzická (tj. kolik zásilek je schopen unést) a časová (s ohledem na pracovní dobu) kapacita doručovatele; - vysvětlení a doložení relevantních podkladů (faktur) ke zjištěné nesrovnalosti v nárokované a doložené částce za provedení měření přepravních dob; - identifikace konkrétních činností dodavatele u smluv a faktur na práce související se zpracováním podkladů pro čisté náklady. Česká pošta zaslala požadované podklady em dne 5. prosince Ani po předchozím doplnění informací Úřad neshledal všechny podklady pro výpočet čistých nákladů za dostačující. Proto dne 2. prosince 2014 Úřad zaslal dopisem čj. ČTÚ / /IX. vyř. České poště další výzvu k doplnění a předložení dalších podkladů. Za účelem posouzení, zda Českou poštou předložený alternativní scénář provozoven a související rozsah ztráty výnosů není v rozporu se smluvními podmínkami uzavřenými s obchodními partnery České pošty, případně státem, požádal Úřad o předložení těchto smluv: - smlouvy o poskytování a zajišťování služeb Czech POINT; - smlouvy s Československou obchodní bankou, a. s. (dále jen ČSOB ) o poskytování a zajišťování služeb Poštovní spořitelny pod obchodní značkou Era; - smlouvy s Českou pojišťovnou a.s. o poskytování a zajišťování jejich služeb; - smlouvy se společností Sazka a.s. o poskytování a zajišťování jejich služeb. Česká pošta umožnila Úřadu nahlédnutí do požadovaných smluv na ústním jednání dne 17. prosince 2014, které se uskutečnilo v sídle České pošty. Z tohoto jednání byl vyhotoven protokol o ústním jednání čj. ČTÚ / /XI. vyř. Smlouva o zajišťování služeb Czech POINT nebyla předložena. Česká pošta uvedla, že tyto služby jsou poskytovány na základě legislativy (zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů). K nahlédnutí byla předložena pouze smlouva o technickém řešení projektu. Z důvodu potřeby vysvětlení některých přetrvávajících nejasností v odpovědích, které zaslala Česká pošta dne 5. prosince 2014, Úřad svolal další ústní jednání, které se IČO: /36

11 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 311 uskutečnilo v jeho sídle dne 10. prosince Z tohoto jednání byl vyhotoven protokol o ústním jednání čj. ČTÚ / /X. vyř. Úřad vyzval Českou poštu k doplnění: - konkrétního důvodu dočasného uzavření provozovny Oloví; - vysvětlení identifikovaných nesrovnalostí při posuzování dodatečných kapacit na provozovnách; - odůvodnění hodnot uvedených v Matici ztrát výnosů; - popisu propočtu času, o který by byl navýšen čas na okrskách v režimu obden v případě alternativního scénáře doručování. Česká pošta požadované podklady předložila em dne 11. prosince 2014 a osobně dne 17. prosince Po nahlédnutí do předložených smluv uzavřených mezi Českou poštou a obchodními partnery bylo nutné, pro posouzení reálnosti předloženého alternativního scénáře provozoven, zjistit další skutečnosti v souvislosti s uzavřenými smlouvami. Proto dne 29. prosince 2014 Úřad zaslal dopisem čj. ČTÚ / /XII. vyř. České poště další výzvu s těmito požadavky: - k poskytování služeb Czech POINT doložit, jakým způsobem je sjednán rozsah míst (poštovních provozoven), kde bude Česká pošta poskytovat služby Czech POINT. V případě, že je stanoven konkrétní seznam provozoven, kde bude tato služba poskytována, uvést, zda je sjednán jako závazný pro Českou poštu a jakým způsobem je sjednána odměna za služby Czech POINT pouze za transakci, nebo též za kontaktní místo (přepážku); - ke smlouvě s ČSOB předložit seznam provozoven, na kterých byly v roce 2013 provozovány specializované přepážky tak, jak jsou definovány ve smlouvě v článku 5; - ke smlouvě se společností Sazka, a.s. předložit seznam provozoven, na kterých byl v roce 2013 provozován terminál Sazky. Požadované podklady Česká pošta předložila dopisem dne 9. ledna 2015 zn. ČP/155835/2014/CR/VI. vyř. Tyto podklady považoval Úřad za poslední doplnění k podkladům pro výpočet čistých nákladů ve smyslu 34b odst. 6 zákona o poštovních službách. Úřad zaslal dne 28. ledna 2015 dopisem čj. ČTÚ / /XIX. vyř. České poště výzvu k vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí ve věci ověření správnosti a úplnosti podkladů k výpočtu čistých nákladů a stanovení výše čistých nákladů za rok Česká pošta nahlédla prostřednictvím svého zaměstnance do správního spisu dne 4. února Úřad následně informoval Českou poštu dne 11. února 2015 dopisem čj. ČTÚ / /XX. vyř. o tom, že do spisu byly vloženy seznam povinných pošt a seznam pošt poskytujících služby Czech POINT. IČO: /36

12 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 312 Dne 13. února 2015 zaslala Česká pošta dopisem zn. ČP/155835/2014/CR/VII. vyř. vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí. Obsahem vyjádření bylo stanovisko České pošty k výsledkům průzkumu, který byl realizován Úřadem s cílem identifikovat dopad rušení provozoven České pošty do výnosů držitele poštovní licence. Dále bylo předloženo stanovisko k podkladovému materiálu sloužícímu k vyčíslení výhody dodatečných možností reklamy na automobilech České pošty, který byl vypracován k výpočtu čistých nákladů za rok Podrobné znění vyjádřeného stanoviska České pošty je součástí jeho vypořádání Úřadem uvedené v části B odůvodnění napadeného rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu. Dodatečně dne 17. února 2015 Česká pošta potvrdila em, že položka X954900, která byla zahrnuta do výpočtu čistých nákladů, obsahuje náklady na manka a škody, které jsou dle vyhlášky č. 465/2012 Sb. ekonomicky neoprávněnými náklady. Dne vydal předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále jen správní orgán I. stupně nebo obecně Úřad ) rozhodnutí pod čj. ČTÚ / /XXI. vyř., jímž stanovil čisté náklady České pošty následovně. Čisté náklady připadající na alternativní scénář provozoven (před zohledněním nehmotných a tržních výhod) byly stanoveny ve výši Kč (výrok I.). Čisté náklady připadající na alternativní scénáře doručování (před zohledněním nehmotných a tržních výhod) byly stanoveny ve výši Kč (výrok II.) Čisté náklady připadající na ostatní povinnosti držitele poštovní licence (před zohledněním nehmotných a tržních výhod) byly stanoveny ve výši Kč (výrok III.). Nehmotné a tržní výhody vzniklé držiteli poštovní licence (České poště) z důvodu poskytování základních služeb byly stanoveny ve výši Kč (výrok IV.). Za nespravedlivou finanční zátěž se dle výroku V. rozhodnutí nepovažují čisté náklady ve výši Kč. Čisté náklady představující pro držitele poštovní licence nespravedlivou finanční zátěž a podléhající úhradě byly stanoveny ve výši Kč (výrok VI.). V odůvodnění rozhodnutí se správní orgán I. stupně nejprve vypořádával s připomínkami České pošty, které učinila v průběhu správního řízení před vydáním rozhodnutí. Jeden okruh připomínek se týkal výsledků marketingového průzkumu. Dle České pošty byl průzkum realizován na obecné populaci České republiky, která nekoresponduje se skupinou zákazníků České pošty, přičemž průzkum se měl zaměřit jen na dotčené lokality. Správní orgán I. stupně k tomu poznamenal, že zavření více než 67 % povinných poštovních provozoven v alternativním scénáři by mělo dopad na celou populaci. Česká pošta také nesouhlasila s výběrem počtu respondentů. Do výpočtu byly ovšem zahrnuty pouze odpovědi těch, kteří využívají služeb České pošty. Cílem průzkumu bylo získat informace o obecném postoji zákazníků k rušení provozoven, zavření 67 % povinných poštovních provozoven by tak mělo dopad na celou populaci. Otázky pokládané v rámci marketingového průzkumu byly dle České pošty kontroverzní a zavádějící, přičemž tyto připomínky byly IČO: /36

13 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 313 Úřadem zapracovány. Správní orgán I. stupně zdůraznil, že Česká pošta sice rozporuje výsledky marketingového průzkumu, ovšem na druhé straně neposkytuje relevantní podložení čísel, která aplikovala pro svůj výpočet ztráty výnosů. Druhý okruh připomínek se týkal výpočtu výhody dodatečných možností reklamy. Úřad v tomto případě neuvažoval s hodnotou reklamy v obcích do obyvatel, což odpovídá přístupu u reklamy v elektronických komunikacích. Výše množstevní slevy byla uplatňována taktéž ve stejné výši jako v elektronických komunikacích. Dále správní orgán I. stupně v rozhodnutí přistoupil k ověření správnosti a úplnosti podkladů k výpočtu čistých nákladů. Bylo ověřeno, že základní služby byly poskytovány v souladu s povinností v poštovní licenci, přičemž případné zjištěné nedostatky jsou řešeny průběžně Úřadem v rámci jeho kompetencí. Úřad neshledal důvody pro aplikaci ustanovení 34b odst. 5 ZPS, a neposuzoval tedy, zda čisté náklady uvedené v žádosti o úhradu čistých nákladů nepřevyšují čisté náklady uvedené v žádosti o udělení poštovní licence. Správní orgán I. stupně taktéž ověřoval výpočet čistých nákladů předložený Českou poštou, a to následujícím způsobem. Česká pošta vyčíslila čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní služby na Kč. Čisté náklady se spočítají jako rozdíl přírůstkových nákladů a přírůstkových výnosů držitele poštovní licence, přičemž se zohlední nehmotné a tržní výhody, nárok na přiměřený zisk a pobídky k nákladové efektivitě. Přírůstkové náklady, přírůstkové výnosy a čisté náklady jsou v odůvodnění rozhodnutí blíže počítány dle tam uvedeného vzorce, který vychází ze znění vyhlášky č. 466/2012 Sb. Podkladem pro výpočet je dle 7 vyhlášky č. 466/2012 Sb. základní a alternativní scénář. Základním scénářem se rozumí popis chování držitele poštovní licence, který poskytuje základní služby v rozsahu dle jeho poštovní licence. Alternativním scénářem se rozumí model chování držitele poštovní licence, kdyby neměl povinnost poskytovat základní služby v rozsahu jeho poštovní licence a poskytoval jím zvolené druhy služeb za podmínek, které pro něj nejsou ekonomicky nevýhodné. Česká pošta v předloženém alternativním scénáři neidentifikovala žádné služby, které by bez povinnosti poskytovat základní služby neposkytovala, ale celý rozsah základních služeb by poskytovala za jiných podmínek. Česká pošta vyjmenovala určité zatěžující požadavky a čisté náklady na tyto zatěžující požadavky vyčíslila v následných výších: alternativní scénář sítě provozoven Kč, alternativní scénář doručování Kč a alternativní scénář podpůrných procesů Kč. Nehmotné a tržní výhody vyčíslila Česká pošta ve výši Kč. Ohledně čistých nákladů připadajících na provozovny konstatoval správní orgán I. stupně následující. Česká pošta je povinna provozovat konkrétních pošt, další jsou pouze nad rámec povinnosti (6 jich bylo vyloučeno z výpočtu čistých nákladů). Pošta Praha 518 není otevřena pro veřejnost, a proto nesplňuje podmínku dle 14 odst. 4 vyhlášky č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování (dále jen vyhláška č. 464/2012 Sb. nebo IČO: /36

14 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 314 základní kvalitativní požadavky ), že pošta musí být dostupná veřejnosti každý pracovní den. Z toho důvodu byla taktéž vyloučena z výpočtu. Některé pošty nebyly dostupné veřejnosti každý pracovní den po minimální otevírací dobu stanovenou základními kvalitativními požadavky. Správní orgán I. stupně zkoumal důvody dočasného uzavření pošt. Personální důvody nepovažoval Úřad za objektivní a nezaviněné okolnosti pro porušení této povinnosti držitele poštovní licence, které by držitel poštovní licence nemohl ovlivnit. Do žádosti byly zařazeny i pošty, které dosáhly v roce 2013 zisku. Česká pošta by za běžných obchodních podmínek provozovala pošty, které dosahují zisku, nikoli opačně, jak sama tvrdí. Úřad posuzoval taktéž reálnost alternativního scénáře, mj. možnost pošt sloužit jako sdílená kontaktní místa pro vyřizování standardizovaných úkonů (Czech POINT, inkaso poplatků a daní, vydávání dokladů apod.). Záměr České pošty zredukovat počet těchto provozoven téměř o třetinu je v přímém rozporu s obchodní strategií prezentovanou generálním ředitelem v červnu Z toho důvodu se nejeví alternativní scénář redukce sítě provozoven jako reálný a potvrzující snahu udržet si své zákazníky a postavení na trhu. Z celkových ušetřených nákladů na síť provozoven Úřad vyloučil částku Kč, do dalších výpočtů tedy jako částka ušetřených nákladů v alternativním scénáři provozoven vstupuje ve výši Kč. Kapacitní navýšení zachovaných provozoven je položkou, která snižuje výši ušetřených nákladů. Dle marketingového průzkumu bylo třeba upravit i nároky na dodatečné navýšení kapacit. Čím vyšší je úbytek produkce (výnosů) díky uzavřeným provozovnám, tím nižší je potřeba navýšení kapacity na ostatní provozovny. Ušetřené náklady po zohlednění navýšení potřebné kapacity po přesunu služeb na zachované provozovny Úřad stanovil ve výši Kč. Přiměřený zisk Úřad stanovil v souladu s 4 vyhlášky č. 465/2012 Sb. ve výši Kč. V expertním odhadu České pošty týkajícím se ztráty výnosů nebylo žádným způsobem promítnuto nezávislé vyjádření zákazníků České pošty, ani nebylo provedeno nezávislé dotazníkové šetření. Úřad stanovil změnu poptávky po jejích službách v důsledku změny způsobu poskytování služeb vyjádřenou jako ztráta (pokles) výnosů s využitím marketingového průzkumu ve výši Kč. Část ztráty výnosů připadající na síť provozoven byla stanovena ve výši Kč, přímé produktové náklady zrušených provozoven ve výši xx xxx xxx Kč a výnosy z pronájmu budov zrušených provozoven ve výši x xxx xxx Kč. Konečnou částku ztráty výnosů připadající na síť provozoven stanovil Úřad ve výši Kč; čisté náklady na alternativní scénář sítě provozoven pak ve výši Kč. Správní orgán I. stupně se zabýval také čistými náklady připadajícími na doručování. Změnou doručování by Česká pošta údajně ušetřila náklady ve výši Kč. Při vyčíslení ušetřených nákladů Úřad nejdříve zkoumal charakter každého typu nákladů z hlediska, zda je možné je považovat za fixní nebo variabilní a do jaké míry je možné náklady považovat za závislé na počtu doručovaných zásilek. Náklady na pěší a motorizovanou pochůzku a náklady na obsloužení dodacího místa lze považovat za IČO: /36

15 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 315 náklady závislé na velikosti území a okrsku, zatímco náklady na manipulaci se zásilkou jsou přímo závislé na počtu dodávaných zásilek. Proto Úřad neuznal náklady na manipulaci do výpočtu čistých nákladů v požadované výši a provedl úpravu ušetřených nákladů. Ušetřené náklady na doručovací síť stanovil Úřad ve výši Kč, přiměřený zisk Úřad stanovil v souladu s 4 vyhlášky č. 465/2012 Sb. ve výši Kč, přičemž čisté náklady na alternativní scénář doručovací sítě (před zohledněním nehmotných a tržních výhod) ve výši Kč. Za zatěžující požadavky vzhledem k ostatním povinnostem držitele poštovní licence označila Česká pošta následující: měření přepravních dob, vedení oddělené evidence nákladů a výnosů, audit oddělené evidence nákladů a výnosů, zpracování žádosti o úhradu čistých nákladů, odbor Poštovní licence a Poštovní technologie. Čisté náklady na ostatní povinnosti byly vyčísleny na Kč. Mezi nehmotné a tržní výhody patří výhoda vyšších výnosů, výhoda plynoucí z výhradního práva držitele licence uvádět do oběhu poštovní známky a ceniny, výhoda dodatečných možností reklamy či osvobození základních poštovních služeb od DPH. Výhodu vyšších výnosů vyčíslila Česká pošta na Kč, což Úřad akceptoval, stejně jako výhodu plynoucí z práva uvádět do oběhu známky a ceniny vyčíslenou na Kč. Výhodu dodatečné reklamy vyčíslila Česká pošta na částku Kč, ovšem Úřad ji vyčíslil na částku ve výši Kč (když reflektoval obvyklou cenu reklamy, časové slevy a množstevní slevy). Výhodu v osvobození základních služeb od DPH vyčíslila Česká pošta na Kč, což Úřad plně akceptoval. Celkovou částku nehmotných a tržních výhod vyčíslil Úřad na Kč. Dle 11 odst. 2 vyhlášky č. 466/2012 Sb. součet vyčíslené hodnoty čistých nákladů na základní služby a výnosů získaných držitelem poštovní licence z těchto služeb nesmí být vyšší než předpokládaná výše výnosů, kterou by držitel licence dosáhl v případě, že by tuto službu nabízel za podmínek dle 33 odst. 5 ZPS. Vyčíslená hodnota celkových čistých nákladů ( Kč) je nižší než náklady vynaložené na základní služby a odpovídající přiměřený zisk ( Kč), tudíž splňuje podmínku dle vyhlášky č. 466/2012 Sb. Úřad snížil vypočtenou částku čistých nákladů Kč (v napadeném rozhodnutí uvedena administrativním pochybením v předposledním odstavci odůvodnění na straně 40 odlišná částka Kč ) o 1 % z celkových nákladů (v souladu s 34c odst. 2 ZPS), a vyčíslil tak částku čistých nákladů určených k úhradě ve výši Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala dne Česká pošta včasný rozklad. Výroková část rozhodnutí trpí dle ní vadou v podobě nedostatečného určení otázky, o níž je rozhodováno. Jednotlivé výroky sice jednoznačně stanoví čisté náklady na alternativní scénář, ovšem chybí informace o období, za něž byly tyto částky ověřeny. Dle České pošty neměly být z výpočtu vyloučeny náklady na provozování xxx ziskových pošt. Při rozhodování o zachování pošty je podstatné především zhodnocení dopadu zrušení pošty na celkovou ziskovost České pošty, nikoli konkrétní míra zisku vykazovaná u jednotlivé pošty. Při IČO: /36

16 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 316 posuzování výhodnosti provozování určité pošty se Česká pošta nemůže řídit pouze výší zisku přiřazeného této poště, ale musí zohlednit celkové dopady zrušení pošty na situaci České pošty. Pokud podnikatelský subjekt sleduje cíl maximalizace zisku, je ochoten zrušit i ziskové provozovny za podmínky, že toto opatření povede k nárůstu zisku v úhrnu. Za situace, kdy je Česká pošta schopna přesunout převážnou část výnosů na jinou provozovnu, při současném snížení nákladů nastane situace, kdy Česká pošta v úhrnu dosáhne lepšího hospodářského výsledku. Dle názoru účastníka řízení neměly být taktéž vyloučeny ušetřené náklady na 285 pošt provozujících službu Czech POINT. Aktuální strategie České pošty vychází a musí vycházet z reálné situace, ve které se Česká pošta nachází. Budoucí strategie České pošty je tak předurčena reálnou situací, v níž se Česká pošta nachází a která ani teoreticky neumožňuje realizovat alternativní scénář. Není možné, aby Česká pošta ignorovala své reálné možnosti a svou strategii by založila na hypotetické situaci platné v alternativním scénáři. Česká pošta je zatížena povinnostmi držitele poštovní licence (mj. zajistit dostatečnou hustotu pošt bez ohledu na ekonomickou efektivitu tohoto postupu). Za předpokladu, že by Česká pošta tyto povinnosti neměla, volila by strategii jinou. Je zjevná nereálnost předpokladu, že by Česká pošta vynakládala více než xxx milionů Kč, aby ochránila výnosy ve výši cca. xx milionů Kč, které tyto pošty ze služby Czech POINT generují. Rozsah provozoven, na kterých Česká pošta poskytuje služby Czech POINT, není závazně dán žádným právním předpisem ani smlouvou. Z výpočtu dle názoru České pošty neměly být vyloučeny provozovny Klášter Hradiště nad Jizerou a Moldava v Krušných horách. Pošta je provozována v těchto obcích tak, aby dojezdová vzdálenost z kteréhokoli místa k poště nepřesahovala 10 kilometrů. Žádná z těchto pošt se přitom nenachází na seznamu takových pošt. Podle České pošty je napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně nepřezkoumatelné v části vyčíslení ztráty výnosů. Neobsahuje žádnou informaci o tom, jak konkrétně byla na základě marketingového průzkumu u jednotlivých položek stanovena změna poptávky (určeny ztráty výnosů). Odůvodnění nehovoří o výsledcích marketingového průzkumu ani o způsobu, jakým způsobem byly aplikovány při určování změny poptávky. Není objektivně známo, jakým způsobem správní orgán I. stupně dospěl k uvedenému krácení. Výsledky průzkumu prováděného formou dotazování jsou nevyhnutelně zkreslovány řadou vnějších vlivů, které předurčují odpovědi jednotlivých dotazovaných osob. Nelze v jejich důsledku výsledky průzkumu považovat za objektivní výpověď o tom, jakým způsobem by se skutečně jednotlivé osoby chovaly, pokud by byly se situací reálně konfrontovány. Regulérní cílovou skupinou jsou lidé, kterých se potenciální redukce provozoven České pošty týká, tj. obyvatelé definovaných lokalit ČR, na kterých jedině by měl být eventuální průzkum, jako zdroj pro jakoukoli relevantní argumentaci, realizován. Lokality, jichž se redukce počtu provozoven dotýká, mají specifický socio-ekonomický charakter, který je odlišuje od celorepublikového průměru (mj. četnost využívání Internetu v těchto lokalitách). IČO: /36

17 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 317 Jsou-li definovány oblasti eventuální redukce sítě provozoven, mělo by být zjišťování postojů českého obyvatelstva k tomuto zásahu zaměřeno na tyto oblasti. Zrušení 67 % provozoven neznamená zrušení provozoven pro 67 % obyvatel (pouze ty, které obsluhují omezené množství uživatelů). Postup konstrukce vzorku, má-li být dosaženo reprezentativnosti a validity změřených výsledků, které mají být navíc generalizovány ve formě finančních přepočtů, musí zohledňovat i četnost využívání sledovaných produktů. Respondent, který využívá služeb České pošty pouze v ojedinělých případech, nemůže mít na výsledky průzkumu stejný vliv jako respondent využívající jejich služeb intenzivně. Vzorek obsahuje neznámou strukturu uživatelů konkrétních služeb České pošty. Online dotazování nelze využít v případě, kdy lze předpokládat podstatné odlišení v postojích mezi osobami s přístupem a bez přístupu k Internetu. Otázky, které jsou součástí, navíc dle České pošty nereflektují reálně předkládanou fiktivní situaci alternativního scénáře z pohledu cen. Řazení možností (odpovědí) bylo v rozporu s logikou a obsah některých otázek byl zavádějící. K ověřování jednotlivých kategorií čistých nákladů namítá Česká pošta v podaném rozkladu následující. Na výši nákladů na manipulaci se zásilkou nemá vliv četnost doručování, neboť tyto náklady musejí být vynaloženy. Postup Úřadu nezohledňuje provozní pohled na skutečné fungování doručovací sítě. V rámci jednotlivých dnů dochází v reálném provozu k výrazným odchylkám objemů doručované produkce s přihlédnutím k jednotlivým druhům zásilek, dále dochází k souběhu času při vlastním doručování při změně režimu doručování z denně na obden. Vzhledem k obtížně kvantifikovatelné a doložitelné absorpční schopnosti doručovací sítě nemůže být reálný odhad v žádném případě vyšší než 30 % hodnoty určené Úřadem. K nákladům připadajícím na ostatní povinnosti držitele poštovní licence Česká pošta uvádí v rozkladu, že vytvářený účetní modul a sledovaná data v systému nákladového účetnictví využívá částečně i pro svou vlastní potřebu. Již ve svém výpočtu proto náklady na vedení oddělené evidence nákladů a výnosů o polovinu zkrátila. Argumentace správního orgánu I. stupně ohledně nehmotných a tržních výhod z důvodu poskytování základních služeb údajně nereflektuje skutečné fungování trhu reklamy. Úřad vyhodnotil skutečnou hodnotu výhody dodatečných možností reklamy nesprávně. Bylo uznáno, že existují slevy, jichž je možno dosáhnout pouze na základě individuálních jednání. Tyto slevy nejsou patrné z veřejně dostupných informací. Je přesto třeba s těmito slevami (Agenturní provize, Agenturní odměna, Zpětný bonus) při výpočtu nehmotných tržních výhod počítat. Stran výhody dodatečných možností reklamy Česká pošta namítá, že pouhé umístění loga na placených reklamních plochách vlivem ztráty jeho vyobrazení na poštách a automobilech by bylo pro Českou poštu nehospodárným vynakládáním finančních prostředků. Důvody pojmenovává Česká pošta následovně: znalost České pošty je všeobecná; vyobrazení samotného loga by nebylo přínosné; Česká pošta se při reklamě zaměřuje na konkrétní produkty (dochází k sekundární propagaci); Česká pošta by nebyla ochotna platit stejnou částku za umístění loga jako za reklamní sdělení motivující k prodeji IČO: /36

18 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 318 svých služeb. Při úbytku xxxx automobilů by nebylo třeba tento úbytek kompenzovat nákupem dalších reklamních ploch. Je zřejmé, že v alternativním scénáři by Česká pošta žádné náklady na tento typ reklamy (umístění loga) nevynakládala. Výhoda dodatečných možností reklamy tedy není skutečnou výhodou, která by se dala vyjádřit cenou, kterou by bylo nutno na pořízení této reklamy vynaložit, jelikož přínos této reklamy je pro Českou poštu zanedbatelný. Od výnosů z pronájmů u výhody spočívající v příjmech z pronájmů měly být podle České pošty odečteny náklady na prodej a údržbu těchto reklamních ploch, tedy by mělo být počítáno pouze se ziskem. Výhodou není výnos za prodanou reklamní plochu, nýbrž zisk. Úřad dle názoru České pošty nepopisoval, jaké ceny zjistil a jak je pro účely výpočtu aplikoval. Neexistuje proto způsob, jak na základě rozhodnutí ověřit výpočet, kterým dospěl Úřad k vyčíslení nehmotných a tržních výhod reklamy. Konečně, Česká pošta rozporuje v podaném rozkladu aplikaci limitu čistých nákladů. Takzvaný přiměřený zisk je stanoven jako zisková přirážka ve výši 8,7 % k ekonomicky oprávněným nákladům přiřazeným základním poštovním službám. Praktickým dopadem 11 odst. 2 vyhlášky č. 466/2012 Sb. je skutečnost, že k zákonné regulaci vycházející z 34b zákona o poštovních službách je přidáno další pravidlo, když svými důsledky zavádí limit pro oprávnění držitele poštovní licence nárokovat zákonnou výši čistých nákladů. K zavedení tohoto stropu zákonná úprava nedává na podzákonné úrovni žádné zmocnění, nelze ho nalézt ani v zákonných ustanoveních. Ustanovení 34b odst. 7 zákona o poštovních službách zmocňuje Úřad k vydání prováděcího právního předpisu upravujícího pouze postup výpočtu čistých nákladů, základní schéma výpočtu je však stanoveno zákonem a prováděcí předpis nemůže měnit zákonná pravidla. Takový postup je nepřijatelný tím spíše, že změna provedená prováděcím právním předpisem je změnou k tíži České pošty. Dochází tak k zásahu do její majetkové sféry způsobem, který je nekonformní se zákonem a tím i s ústavním principem dělby moci a ústavními pravidly pro stanovování limitů základních práv a svobod. Za této situace je dle České pošty Úřad (správní orgán) povinen postupovat při výpočtu čistých nákladů v souladu se zákonem, tedy v souladu s 34b odst. 1 ZPS, a tudíž ustanovení 11 odst. 2 vyhlášky č. 466/2012 Sb. nesmí aplikovat z důvodu jeho nesouladu se zákonem. Zákon nic o možnosti podzákonným předpisem výpočet čistých nákladů limitovat neuvádí. Pokud tedy Úřad limit stanovil bez výslovného zákonného zmocnění prováděcím předpisem a následně by jej v řízení aplikoval k tíži držitele poštovní licence, došlo by k porušení ústavního pravidla dle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Dle Pl. ÚS 3/95 prováděcí předpis je přitom článkem 79 odst. 3 Ústavy České republiky vázán pouze k takové podrobnější úpravě, jež se pohybuje na základě a v mezích zákona. Česká pošta ze všech uvedených důvodů navrhuje napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušit a vrátit věc k novému projednání. IČO: /36

19 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 319 Předseda Rady ČTÚ neshledal důvod pro postup podle ustanovení 87 správního řádu (autoremedura) a v souladu s ustanovením 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc k rozhodnutí odvolacímu orgánu. Podle 36a odst. 5 zákona o poštovních službách předseda Rady Úřadu v prvním stupni rozhoduje v řízení o výši a úhradě čistých nákladů na poskytování a zajišťování základních služeb podle 34b. Podle 107 odst. 9 písm. b) bodu 1. zákona o elektronických komunikacích o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady ČTÚ rozhoduje Rada ČTÚ (dále též rozkladový správní orgán ). * * * Podle 34b odst. 1 ZPS čistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní služby, a výnosy získanými z poskytování základní služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní služby se stanoví jako rozdíl mezi čistými náklady provozovatele s povinností poskytovat základní služby a téhož provozovatele bez povinnosti poskytovat základní služby. Při stanovení čistých nákladů se zohlední všechny důležité skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatel s povinností poskytovat základní služby získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti. Čisté náklady se stanoví za kalendářní rok, v němž měl provozovatel povinnost poskytovat základní služby (dále jen zúčtovací období ). Podle 34b odst. 7 ZPS postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů, výpočtu čistých nákladů jednotlivých základních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod a jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis. Podle 34c odst. 1 ZPS žádost o úhradu čistých nákladů je držitel poštovní licence povinen doručit Úřadu nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období, jinak jeho právo zanikne. Účastníkem řízení o úhradě čistých nákladů je pouze žádající držitel poštovní licence. Podle 34c odst. 2 ZPS Úřad určí, zda výše čistých nákladů na poskytování základních služeb stanovená podle 34b představuje pro držitele poštovní licence nespravedlivou finanční zátěž. Za nespravedlivou finanční zátěž se nepovažují čisté náklady do výše 1 procenta celkových nákladů držitele poštovní licence za zúčtovací období. Úhradě podléhají čisté náklady ve výši, od které jsou odečteny čisté náklady nepředstavující nespravedlivou finanční zátěž stanovené podle věty druhé. IČO: /36

20 Příloha č. 1 Poštovního věstníku č. 9/2015, str. 320 Podle vyhlášky č. 466/2012 Sb. Český telekomunikační úřad stanoví podle 41 zákona o poštovních službách k provedení 34b odst. 7 zákona o poštovních službách.(následuje znění téže vyhlášky). Podle 1 vyhlášky č. 466/2012 Sb. při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby postupuje Český telekomunikační úřad podle pravidel, stanovených v 2 až 12 této vyhlášky s tím, že podkladem pro výpočet čistých nákladů držitele poštovní licence jsou tato pravidla a ukazatele obsažené v její příloze. Podle 2 vyhlášky č. 466/2012 Sb. čisté náklady se spočítají jako rozdíl přírůstkových nákladů a přírůstkových výnosů držitele poštovní licence. Zohlední se veškeré nehmotné a tržní výhody, nárok na přiměřený zisk a pobídky k nákladové efektivnosti. Podle 7 vyhlášky č. 466/2012 Sb.: (1) Podkladem pro výpočet čistých nákladů je základní a alternativní scénář. (2) Základním scénářem se rozumí popis chování držitele poštovní licence, který poskytuje základní služby v rozsahu podle jeho poštovní licence. K činnostem popsaným v základním scénáři se přiřadí efektivně a účelně vynaložené náklady na poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci držitele poštovní licence a výnosy získané poskytováním těchto služeb. (3) Alternativním scénářem se rozumí model chování držitele poštovní licence, kdyby neměl povinnost poskytovat základní služby v rozsahu jeho poštovní licence a poskytoval jím zvolené druhy služeb za podmínek, které pro něj nejsou ekonomicky nevýhodné. V alternativním scénáři se určí požadavky na poskytování uložených základních služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami, a skupiny uživatelů, kterým lze poskytovat základní služby pouze se ztrátou, nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami. Podle 11 odst. 1 vyhlášky č. 466/2012 Sb. čisté náklady připadající na jednotlivé základní služby vychází z nákladů a výnosů základního a alternativního scénáře a zohledňují objem jednotlivých základních služeb a jejich nákladnost. Podle 11 odst. 2 vyhlášky č. 466/2012 Sb. součet vyčíslené hodnoty čistých nákladů připadající na jednotlivou základní službu a výnosů získaných držitelem poštovní licence z této služby nesmí být vyšší než předpokládaná výše výnosů, kterou by držitel poštovní licence dosáhl v případě, že by tuto službu nabízel za podmínek podle 33 odst. 5 zákona o poštovních službách. Při posuzování oprávněnosti výše čistých nákladů vychází Úřad z údajů vykázaných v oddělené evidenci nákladů a výnosů vedené v souladu s 33a zákona o poštovních službách. IČO: /36