Penzijní systém a jeho reforma v ČR

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Penzijní systém a jeho reforma v ČR Bakalářská práce Autor: Jana Veselá Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Ilona Kostadinovová Praha duben, 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Písku dne Jana Veselá

3 Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Iloně Kostadinovové za trpělivý přístup, za pozornost, kterou mé práci věnovala a za odborné rady, které mi při zpracování dané problematiky poskytla.

4 Anotace: Bakalářská práce se zabývá popisem a principy fungování současného penzijního systému v České republice a následně přípravou a realizací spojenou s reformou tohoto systému. Tato práce by měla přiblíţit širší veřejnosti základní principy fungování stávajícího penzijního systému, členění a popis jednotlivých dávek včetně navrhovaných změn, související se stále častěji diskutovanou problematikou reformy v oblasti sociálního zabezpečení. Práce je tematicky rozdělena do tří částí, kdy první část se zabývá obecnou charakteristikou penzijního systému. Druhá část je věnována praktickému popisu současného penzijního systému v ČR, jsou zde specifikovány jednotlivé dávky, způsoby výpočtu a jejich současná výše. Je zde znázorněn demografický vývoj obyvatelstva a s tímto spojené mandatorní výdaje, které vedou k nutnosti provést reformu penzijního systému. Třetí část práce je věnována jiţ samotné přípravě a následně realizaci reformy penzijního systému v České republice. Annotation: This work describes the present pension system of the Czech Republic and also clarifies the intended reform hereof. It aims to explain the basic principles of the current pension system and its segmentation, and to describe existing pension benefits to the public. This paper also outlines proposed changes relating to the topical social security reform. The work is divided into three parts; the first one deals with pension systems in general, the second one describes the present pension system in the Czech Republic. It particularizes individual benefits, their calculation and current rates. This part also considers the demographic development and mandatory pension expenditures related hereto showing the necessity to reform the system. The last part comprises preparations and the following implementation of the pension system reform in the Czech Republic.

5 Obsah práce Úvod Obecná charakteristika penzijního systému Vymezení pojmu penzijní systém Zákonná úprava Historie Současnost Základní vymezení pojmů zák. č. 155/1995, ve znění pozdější předpisů, v platném znění Rozsah působnosti zákona Způsobilost osob v právních vztazích pojištění Účast na pojištění, okruh pojištěných osob Popis III pilířů Sociální zabezpečení Penzijní připojištění Individuální pojištění a spoření Praktický popis penzijního systému v ČR Česká správa sociálního zabezpečení Jednotlivé dávky a jejich současná výše Starobní důchod Invalidní důchod Vdovský a vdovecký důchod Sirotčí důchod Demografický vývoj obyvatelstva Mandatorní výdaje státního rozpočtu na důchody Vše pro reformu Příprava a realizace reformy penzijního systému Bezděkova komise Poradní expertní sbor Návrhy jednotlivých politických stran

6 3.4 Malá důchodová reforma Velká důchodová reforma Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh

7 Úvod Práce se zabývá v dnešní době stále aktuálnější tématikou a to je penzijní systém v České republice a hlavně nutností jeho reformy. Toto téma pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala proto, ţe se týká úplně kaţdého z nás, bez rozdílu pohlaví, věku či náboţenského vyznání. Slovo penze je spojována se stářím a to čeká na úplně kaţdého. Většinou si ani neuvědomujeme, jak rychle náš čas běţí, neboť v produktivním věku nepřemýšlíme nad tím, co bude zítra, ale ţijeme současností. Dnešní doba nabízí nepřeberné mnoţství moţností, jak vyuţít své peněţní prostředky k uspokojování svých potřeb, které jak víme, jsou pro kaţdého jedince trochu odlišné. Kromě základních fyziologických potřeb, jako je dýchání, spánek a jídlo, které jsou pro kaţdého z nás stejné, má ale kaţdý ještě potřebu jakési seberealizace a to v různých podobách. Někteří z nás rádi cestují a poznávají nové kultury, jiní se věnují svým zálibám a koníčkům. Většina z nás se ale svých nároků a poţadavků na určitý ţivotní standard nebude chtít vzdát ani v období stáří. Proto je nezbytně nutné začít se zabývat tím, jak budeme financovat své potřeby v době, kdy uţ nebudeme pracovně činní, jiţ teď v našem produktivním věku. Aţ do teď v naší populaci platilo zaţité pravidlo, ţe stát se o nás postará v jakékoli situaci. To jistě platí stále, ale vzhledem k současnému vývoji našeho státního rozpočtu a vzhledem k neustále narůstajícímu počtu lidí důchodového věku v poměru k počtu pracovně činných občanů, musí i laika napadnout, ţe tento stav nelze udrţet do nekonečna. Musíme si připustit myšlenku, ţe se zadluţování státu stalo váţným problémem nejen budoucích, ale uţ i dnešních generací. I zde platí staré známé české přísloví: Kde nic není, ani smrt nebere. O nutnosti změny tohoto současného penzijního systému se hovoří řadu let. Jiţ několik budoucích vlád se pokoušelo o jakousi nápravu tohoto zaţitého systému, ale zatím to vţdy skončilo bez větších úspěchů. Aţ současná vláda začíná tuto otázku postupně řešit. Jiţ dnes máme jakousi podobu první připravované změny tohoto systému nazývanou jako Malá důchodová reforma. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony prošel prvním čtením Parlamentu ČR dne 15. března Penzijní reforma je tedy v dnešní době jedno z nejdiskutovanějších témat. Cílem této práce je charakterizovat současný penzijní systém v České republice a následně přiblíţit jeho probíhající reformu. První část je věnována vymezení základních pojmů v oblasti penzijního systému, jeho zákonná úprava v historii a následně v současnosti. V druhé části jsem se zaměřila na popis jednotlivých současných dávek, nároku na ně, a 7

8 určení výpočtu jejich současné výše. Zabývám se zde téţ otázkou demografického vývoje obyvatelstva České republiky a s tímto spojenými mandatorními výdaji. Třetí část je věnována přípravě a vývoji reformy tohoto systému. Jsou zde shrnuty návrhy jednotlivých současných největších politických stran je přiblíţena současná podoba návrhu, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. a nastíněna připravovaná opatření nazvaná Velká důchodová reforma. Vhledem k právě probíhajícím jednáním o závěrečné podobě penzijní reformy, jsem se v této části snaţila shrnout odpovědi na nejčastější otázky k této problematice. Metody rozbor / analýza historie, platné právní úpravy, tzv. de lege lata. Zhodnocení připravované právní úpravy a náměty na změnu, tzv. de lege ferenda. 1. Obecná charakteristika penzijního systému 1.1. Vymezení pojmu penzijní systém Z hlediska financování je náš penzijní systém zaloţen na systému průběţného financování, a proto není výše pobírané dávky přímo odvislá od zaplaceného pojistného. Závisí na předchozích příjmech, které jsou na principu solidarity redukovány. Výše dávek se v podstatě odvíjí od výše pojistného, které zaplatí naše budoucí generace. Jde o systém, který vyţaduje vysokou mezigenerační solidaritu, neboť dnes aktivní část generace přispívá na důchody dnešních důchodců, coţ samozřejmě činí v důvěře, ţe příští aktivní generace bude zase přispívat na důchody jejich. Uvedený systém je co do vyrovnané bilanční rovnosti závislý na demografickém vývoji, stejně tak jako na struktuře do systému zapojených osob z hlediska jejich příjmů. Tento systém je závislý na ekonomické a především politické situaci v našem státě Zákonná úprava Jako vše, co má být platné v a rámci určitých pravidel vymahatelné musí být ustanoveno zákonem, tak i penzijní systém má své zákonné úpravy, kterými se musí řídit. 8

9 Historie Problematika nutnosti řešení sociálních problémů existuje v naší společnosti od nepaměti. V prvobytně pospolné společnosti se rodové (kmenové) společenství postaralo o své přestárlé či nemocné příslušníky v podstatě tím, že jej ponechávalo ve své pospolitosti, v užší či širší rodině. K určitému dílčímu řešení péče o neschopné dochází ve středověku, i když ještě i dlouho poté panoval názor, že tato péče je záležitostí soukromou a církevní. Ve středověku začaly být vytvářeny svépomocné podpůrné spolky, jejich úkolem bylo pomáhat práce neschopným a starým členům a podporovat i pozůstalé členy rodiny. Nejprve vznikaly takovéto podpůrné spolky mezi horníky, začala se vytvářet hornická bratrstva, která je možno charakterizovat jako stavovské a náboženské spolky řízené nejprve těžaři. První doklady o jejich existenci pocházejí z 15. století. V roce 1854 došlo k uzákonění povinného zřizování bratrských pokladen v dolech, čímž byl položen základ pro samostatné hornické sociální pojištění, které existovalo v Československu až do roku V Německu bylo uzákoněno povinné nemocenské pojištění v roce 1883, úrazové pojištění v roce 1884 a starobní a invalidní pojištění v roce Tyto zákony bývají označovány jako Bismarckova reforma a položily základ tzv. Bismarckovu modelu sociálního pojištění, který ovlivnil pojišťovací systémy v řadě zemí Evropy, zejména v Rakousku Uhersku. Povinné sociální pojištění bylo krátce poté zavedeno i pro rakouskou část Rakouska-Uherska, tj. i pro české země. Protože v té době byl předsedou vlády hrabě Taafe, bývají tyto zákony označovány jako Taafeho reforma. V roce 1888 byl přijat zákon o úrazovém pojištění dělníků (zákon č. 1/1888 ř.z.) a zákon o nemocenském pojištění dělníků (zákon č. 33/1888 ř.z.), který nabyl účinnosti dnem 1. srpna Zavedení povinného sociálního pojištění navázalo na svépomocné spolky, fondy a dělnické pokladny, které fungovaly na principu dobrovolné vzájemnosti a v podstatě zabezpečovaly své členy způsobem pojištění proti mimořádným událostem, které měly za následek zhoršení ekonomické situace. 2 9 V letech byly právní předpisy ze sociální oblasti přejímány většinou od Rakouska-Uherska. V době okupace v letech docházelo v oblasti sociálního zabezpečení ke změnám, jejichţ cílem bylo přizpůsobit sociální pojištění tehdejším hospodářským, sociálním, politickým a měnovým podmínkám. Po roce 1948 došlo k zásadním změnám ve vývoji československého sociálního zákonodárství. Postupně byl opuštěn pojišťovací princip a byly přijímány nové předpisy, které vycházely ze sovětských zkušeností. Šlo v podstatě o jakési převzetí péče o občany státem jako 1 Kalenská M. v Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 3. aktualizované a doplněné vydání, Kapitola II. Vznik a vývoj práva sociálního zabezpečení, str. 26, Praha: C. H. Beck, 2005, ISBN Kalenská M. v Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 3. aktualizované a doplněné vydání, Kapitola II. Vznik a vývoj práva sociálního zabezpečení, str. 29 a 30, Praha: C. H. Beck, 2005, ISBN

10 výraz ideologie redistributivního pojetí socialismu, tedy od systému sociálního pojištění se přecházelo k systému sociálního zabezpečení. První reforma sociálního zabezpečení po roce 1948 byla uskutečněna v roce Byl přijat zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, 3 který s mnoha změnami a doplňky byl účinný do a od byl nahrazen zákonem číslo 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění Současnost Česká republika je v oblasti důchodového pojištění vázána dvoustrannými a mnohostrannými mezinárodními úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva Mezinárodní organizace práce (dále jen MOP, téţ International labour organisation /ILO/ 4 ) MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Dále pak dokumenty EU/ES, zejm. pak s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04. Základní důchodové pojištění, tj. podmínky nároku na důchod, způsob stanovení jeho výše a výplatu je upraven zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále téţ jen ZDP), ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem Z tohoto důchodového pojištění se poskytují důchody: - starobní (včetně předčasných starobních důchodů) - invalidní (invalidita 1. stupně, invalidita 2. stupně a invalidita 3. stupně) - pozůstalostní (vdovské, vdovecké a sirotčí). Pojistné na důchodové pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na stání politiku nezaměstnanosti, který nabyl účinnosti dnem Pojistné odváděné na důchodové pojištění je příjmem státního rozpočtu. Současná sazba pojistného činí celkem 28 % z vyměřovacího základu (v případě zaměstnanců činí odvody 6,5 %, které odvádí přímo zaměstnanec, a 21,5 % za něj odvádí zaměstnavatel; v případě osob samostatně výdělečně činných a osob dobrovolně účastných důchodového pojištění činní odvod 28%). 3 Kalenská M. v Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 3. aktualizované a doplněné vydání, Kapitola II. Vznik a vývoj práva sociálního zabezpečení, str. 33, Praha: C. H. Beck, 2005, ISBN International labour organisation. Dostupný z WWW: < 10

11 Zákon o důchodovém pojištění schválen v roce 1995 zavedl taková zásadní opatření, jako je například postupné zvyšování věkových hranic pro nárok na starobní důchod a současně sbliţování těchto věkových hranic pro ţeny a muţe a zohlednění obecného mzdového nárůstu při výpočtech důchodů. Přesto se však v krátké době od účinnosti tohoto zákona začaly projevovat některé nedostatky, které vyplývaly jak ze změn při legislativním procesu, tak z odlišného sociálního, ekonomického a demografického vývoje, neţ z kterého se vycházelo při přípravě zákona o důchodovém pojištění. Proto bylo nutno přijmout řadu úprav a novel, proto ve Sbírce zákonů pod č. 43/2010 předseda vlády vyhlásil úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., dále jen ZDP. Jak je vidět, tento zákon se v závislosti na probíhající penzijní reformě stále mění a vyvíjí. Jiţ v současné době v Parlamentu ČR Návrh zákona 5, kterým je nutno reagovat na nález Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., ÚS shledal protiústavním ustanovení 15 zákona o důchodovém pojištění, které zakotvuje způsob stanovení výpočtového základu, z něhoţ se vypočítává procentní výměra důchodu, tedy i výši tzv. redukčních hranic. Podle ÚS stávající konstrukce důchodového systému negarantuje dostatečně ústavně právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., v platném znění, (dále téţ jen LZPS) 5 Poslanecká sněmovna parlament České republiky, Důvodová zpráva, Sněmovní tisk č. 277/2011 [cit ]. Dostupný z WWW: < 11

12 a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Systém je tak v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantujícími rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem. V tomto návrhu je zakotveno jiţ mnoho dalších změn, které by měly vstoupit v platnost. Vzhledem k tomu, ţe Ústavní soud odloţil vykonatelnost svého rozhodnutí do dne 30. září 2011, musí opatření přímo související s tímto rozhodnutím nabýt účinnosti rovněţ dnem 30. září Základní vymezení pojmů zák. č. 155/1995, ve znění pozdější předpisů, v platném znění Rozsah působnosti zákona Tento zákon upravuje důchodové pojištění, jako pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí ţivitele. Upravuje organizaci a provádění pojištění, určuje povinnosti pojištěných osob, příjemců dávek a zaměstnavatelů a vymezuje jejich odpovědnost v pojištění Způsobilost osob v právních vztazích pojištění Způsobilost osob = právní subjektivita mít v právních vztazích pojištění práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého. Způsobilost k právním úkonům = dosaţením zletilosti vzniká způsobilost osoby vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích pojištění práv a brát na sebe povinnosti. V řízení o přiznání invalidního důchodu vzniká způsobilost být účastníkem po ukončení povinné školní docházky. Osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům, musí být zastoupena zákonným zástupcem. Blíţe je vymezeno v 3 ZDP Účast na pojištění, okruh pojištěných osob Účast na pojištění je povinná pro fyzické osoby uvedené v 5 ZDP. Pojištění se mohou dobrovolně účastnit osoby uvedené v 6 ZDP. 7 Jedná se například o zaměstnance 6 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění 7 SPIRIT, Michal et al. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, autor Mgr. Ilona Kostadinovová, str ISBN

13 v pracovním poměru; příslušníky Policie České Republiky, Vězeňské sluţby České Republiky, Bezpečnostní informační sluţby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České Republiky a Hasičského záchranného sboru České Republiky, vojáky z povolání; osoby samostatně výdělečně činné; zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti; soudce; poslance Poslanecké sněmovny a senátory Senátu Parlamentu; prezidenta republiky, členy vlády atd Popis III pilířů V souvislosti s penzijním systémem, ať uţ tím současným nebo tím budoucím hovoříme o tzv. pilířích, na kterých je tento systém postaven. Prvním pilířem je sociální pojištění, dávkově definované, které většinou bývá financováno metodou průběţného financování. Tento pilíř je vymezen jako základní, povinný a všeobecný. Druhým pilířem, který v současné době není v České republice zastoupen je důchodové pojištění zaloţené na kapitálovém financování, do kterého se bude vstupovat na základě dobrovolnosti. Bývá většinou organizováno zaměstnavateli, kteří platí příspěvky ve prospěch svých zaměstnanců. Část zaplaceného pojistného by měla být přesunuta na individuální účet, kde by se investovala. Třetí pilíř tvoří dobrovolně doplňkové, příspěvkově definované, kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění). Dále individuální pojištění a spoření, jedná se většinou o produkty komerčních pojišťoven. Tento třetí pilíř je doplňkový, dobrovolný, zaloţený na individuálním vztahu účastníka a pojišťovací nebo penzijní instituce. Rozdělení na povinné a nepovinné pilíře Povinné pojistné pilíře sociálního zabezpečení v ČR Povinné sociální pojištění v České republice je představováno systémem několika druhů pojištění. 1. Sociální pojištění nemocenské pojištění, důchodové pojištění 2. Zdravotní pojištění lékařská péče, léky, zdravotnické pomůcky 3. Úrazové pojištění odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání 13

14 Dobrovolná nepovinná doplňková penzijní připojištění Dobrovolné doplňkové pojištění představuje penzijní připojištění, které bylo v roce 1994 zakotveno zákonem o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, z. č. 42/1994 Sb., v platném znění. Individuální pojištění Vedle povinných pojistných či dobrovolných pojistných systémů můžeme dále hovořit o individuálním pojištění, které si může sjednat každý dle své potřeby a uvážení u komerčních pojišťoven, příkladem je například kapitálové životní pojištění, připojištění pro případ pobytu v nemocnici apod. Není součástí sociálního pojištění Sociální zabezpečení Nemocenské a důchodové pojištění Právní úprava nemocenského a důchodového pojištění je upravena v několika právních předpisech, nejdůležitější jsou zákony o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění (ZNP), a zákon o důchodovém pojištění z. č. 155/1995 Sb., v platném znění (ZDP). Okruh poplatníků pojistného na sociální zabezpečení, výše pojistného, příslušné sazby pro určení výše odvodů a způsob odvádění pojistného je upraven souhrnně v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z. č. 589/1999 Sb., v platném znění (ZPoj). Nemocenské pojištění je jednou z významných složek sociálního pojištění, která slouží k finančnímu zabezpečení osob v případě vzniku sociální události, jakou je nemoc, úraz, těhotenství a mateřství. Nemocenské pojištění je určeno především pro ekonomicky činné občany a je pojištěním, které při splnění stanovených podmínek vzniká přímo ze zákona. 9 8 SPIRIT, Michal et al. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, autor Mgr. Ilona Kostadinovová, str. 311 a 312. ISBN SPIRIT, Michal et al. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, autor Mgr. Ilona Kostadinovová, str ISBN

15 Důchodové pojištění účast prakticky všech ekonomicky aktivních osob na důchodovém pojištění patří mezi základní principy i současného systému důchodového pojištění založeného zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dále jen ZDP. 10 Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, dále jen pojistné. (Vedle pojistného se dále hradí zdravotní pojištění a pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání). 11 Sociální pojištění tvoří první pilíř penzijního systému. Sociální pojištění je budováno především na principech vzájemnosti a solidarity. Vzájemnost zde chápeme jako pomoc poskytovanou jednotlivým osobám, které ji potřebují z prostředků získaných od ostatních participantů, zpravidla systémem průběžného financování ( pay as you go ), a solidaritu vnímáme buď jako solidaritu mezi generacemi (intergenerační), tj. solidaritu mladých se starými (např. u starobního důchodu), nebo jako solidaritu uvnitř generací (intragenerační), tj. solidaritu zdravých s nemocnými (pojištění zdraví, nebo pro případ invalidity), či solidaritu bohatých s chudými (pokud jde na jedné straně o výši příspěvků do systému a na druhé straně o čerpání prostředků z něho). Přitom se zde uplatní i další principy, jako je princip zásluhovosti (nárok na dávku přísluší ve výši, jaké bylo dosaženo osobním přičiněním, tj. kolik let příjemce dávky odpracoval a kolik si přitom vydělal a jak vysoké pojistné tedy uhradil), nebo princip rovnosti (ve smyslu stanovení stejných pravidel, podle nichž se dávka přiznává). 12 Financování je zaloţeno na mezigenerační solidaritě. Předpokládá se, ţe stejně tak důchody pro dnes ekonomicky aktivní generace budou v budoucnu platit jejich potomci. V zásadě dnes nezávisí na objemu příspěvků, které jednotlivec během svého produktivního věku skutečně odvedl. Český důchodový systém téměř zcela závislý na financování PAYGO (pay as you go), nemá prakticky ţádné rezervy. 10 SPIRIT, Michal et al. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, autor Mgr. Ilona Kostadinovová, str ISBN SPIRIT, Michal et al. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, autor Mgr. Ilona Kostadinovová, str ISBN Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 3. aktualizované a doplněné vydání, Kapitola VIII. Financování sociálního zabezpečení, Oddíl 1. Obecné principy a modely řešení, str. 117, marg. č. 220, Prof. JUDr. Petr Tröster, CSc., Praha: C. H. Beck, 2005, ISBN

16 Penzijní připojištění Třetí pilíř tvoří penzijní připojištění, které je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění 13. Zákonem je definováno jako shromaţďování peněţních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního pojištění. Jedná se tedy o státem podporovanou výhodnou formu spoření se státním příspěvkem, která jednotlivcům umoţňuje zajistit si určitý objem finančních prostředků a tím se zabezpečit ve stáří. Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy sepsanou mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Penzijní připojištění nesmějí vykonávat jiné osoby neţ penzijní fondy, které mají statut a zpracovaný penzijní plán. Ve svém názvu musí mít označení penzijní fond. Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení (licence), o kterém na základě písemné ţádosti zakladatelů penzijního fondu rozhoduje Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věsí a Komisí pro cenné papíry. Ministerstvo financí vede evidenci všech penzijních fondů a tato evidence je veřejně přístupná. Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podléhají státnímu dozoru, který vykonává Ministerstvo financí a Komise pro cenné papíry. Účastníci musí být kaţdoročně písemně penzijním fondem informováni o výši všech prostředků, které fond eviduje v jejich prospěch a o výši připsaného procenta zhodnocení jejich vloţených finančních prostředků. Součástí této informace je i zpráva o celkovém hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o umístění prostředků penzijního fondu, jejich výši a o celkovém počtu účastníků. Účastník penzijního připojištění se můţe dobrovolně rozhodnout, do kterého penzijního fondu hodlá investovat. Zároveň má právo ukončit u dosavadního penzijního fondu penzijní připojištění a prostředky převést k jinému fondu. V současné době jsou na našem trhu k dispozici tyto penzijní fondy 14 : ING Penzijní fond, Penzijní fond AXA, PF ČSOB Progres, PF ČSOB Stabilita, PF České pojišťovny, PF České Spořitelny, PF Komerční banky, Generali Penzijní fond, Allianz Penzijní fond, AEGON Penzijní fond. Současné penzijní připojištění představuje dobrovolný systém kolektivního spoření, které jsou organizovány buď pro vlastní zaměstnance v podnicích (vyplývajících z pracovních smluv nebo kolektivního ujednání), ve skupinách sdruţující různé profese (jako jsou například lékaři, advokáti, notáři) nebo případně v jiných skupinách vytvořených za tímto účelem. 13 Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění 14 Asociace penzijních fondů ČR [cit ] Dostupný z WWW: < 16

17 Penzijní připojištění by se tak mělo stát dalším zdrojem pravidelného příjmu v důchodovém věku. Jedná se o jakousi dlouhodobou formu spoření. Spočívá v postupném střádání relativně malých finančních částek během ekonomicky aktivního ţivota, které se hromadí na osobním účtu kaţdého klienta. Výše naspořené částky tak závisí pouze na kaţdém jedinci, protoţe on sám si volí výši měsíčního příspěvku, který si naspoří. Výši měsíčního příspěvku by si měl kaţdý určit podle svých moţností tak, aby příliš nezatěţoval jeho běţný rozpočet v aktivní části ţivota, ale na druhou stranu aby byl vyváţený a v budoucnu mu garantoval dostatečně významný příspěvek ke státnímu důchodu. Dlouhodobé spoření je výhodné nejen pro účastníky, ale i pro celou ekonomiku a proto stát toto spoření různě podporuje. Stát nabízí daňové úlevy, při měsíčním příspěvku účastníka přesahující 500 Kč. Cílem těchto daňových úlev je motivovat jak zaměstnance tak hlavně jejich zaměstnavatele, aby se do tohoto programu zapojili. Výhody pro zaměstnance kteří jsou účastníky penzijní připojištění: - Účastník penzijního připojištění má moţnost si svůj základ daně sníţit o jím zaplacené příspěvky na penzijní připojištění převyšující částku 6.000,- Kč ročně (na tuto částku 6000,- Kč ročně pobírá státní podporu). Maximálně aţ do částky ,- Kč ročně za jedno zdaňovací období. Daňový odpočet se uplatňuje zpětně při ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob. - Pro zaměstnance je příspěvek na jeho penzijní připojištění od zaměstnavatele příjmem osvobozeným od daně z příjmů, a to aţ do výše 5 % vyměřovacího základu. Výhody pro zaměstnavatele: - Příspěvek na penzijní připojištění zaměstnance je pro zaměstnavatele uznán jako daňový náklad, na toho konkrétního zaměstnance a to aţ do výše 3 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, coţ je vlastně do 3 % jeho hrubé mzdy. Zaměstnavateli se tedy vyplatí, pokud svému zaměstnanci přispěje na penzijní připojištění do 3 % jeho měsíční hrubé mzdy, neţ aby mu o tuto částku zvýšil mzdu. Takto zaměstnavatel přispěje svým zaměstnancům na lepší stáří a nemá s tím spojené další daňové zatíţení. 17

18 Od roku 2000 je penzijní připojištění pro účastníky zvýhodněno o možnost získání příspěvku nejen od státu, ale rovněž příspěvku od zaměstnavatele, který je pro firmu daňově uznatelným výdajem do výše 3 % ročního vyměřovacího základu zaměstnance 15. Pro názornost lze uvést, že při průměrné hrubé mzdě ,- Kč měsíčně může zaměstnanec takto získat každý měsíc navíc až 450,- Kč. Byla-li by stejná částka vyplácena ve formě čisté mzdy, stála by zaměstnavatele téměř 760,- Kč. Hrubá mzda je na straně zaměstnavatele zatížena odvodem na sociální a zdravotní pojištění v celkové výši 35%, příspěvek do penzijního připojištění tímto odvodem zatížen není. Právě rozdíl mezi čistou mzdou a náklady firmy představuje důležitý argument pro výhodnost vyplácení části odměny formou příspěvku na penzijní připojištění. Příjem 16 pro zaměstnance je osvobozen od daně z příjmu maximálně však do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. 17 Současná výše státního příspěvku v závislosti na výši vkladu účastníka dle ustanovení 29 zák. č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění je uvedena v následující tabulce: Výše měsíčního příspěvek účastníka Výše státního měsíčního příspěvku 100,- Kč - 199,- Kč 50,- Kč + 40 % z částky nad 100,- Kč 200,- Kč - 299,- Kč 90,- Kč + 30 % z částky nad 200,- Kč 300,- Kč - 399,- Kč 120,- Kč + 20 % z částky nad 300,- Kč 400,- Kč 499,- Kč 140,- Kč + 10 % z částky nad 400,- Kč 500,- Kč a více 150,- Kč Tabulka č. 1 - Zdroj: 28 zák. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění, úprava vlastní 15 Zákon o dani z příjmu, z. č. 589/1992 Sb., v platném znění, 24 odst. 2 písm. zj) 16 Zákon o dani z příjmu, z. č. 589/1992 Sb., v platném znění, 6 odst. 9 písm. u) 17 Mgr. Ilona Kostadinovová, Příspěvek do sborníku z Vědecké konference mladých akademických pracovníků, Býkov 2007, Česká republika, str , Naděje právní vědy, Býkov 2007, Knoll. V, Karhanová (eds). Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň ISBN [cit ] Dostupný z WWW: < 18

19 Nevýhody penzijního připojištění - Po dobu spoření nelze s vkladem nakládat bez sankcí a ztráty státních příspěvků. - Zhodnocení je celkově velmi nízké, i přes daňové výhody a státní příspěvky většinou nepokrývá inflaci. V Příloze č. 1 je uvedena statistika vývoje penzijního připojištění v České republice Individuální pojištění a spoření Další část třetí pilíř zahrnuje jakýsi dobrovolný doplňkový zdroj pojistné ochrany na stáří a vychází pouze a jenom ze soukromé iniciativy kaţdého z nás. Je většinou zaloţen na individuálním ţivotním nebo důchodovém pojištění a některé z komerčních pojišťoven, kterých je na našem trhu v současnosti nepřeberné mnoţství. Důchodové pojištění Důchodové pojištění je jedním z variant jak si zvýšit ţivotní standard v seniorském věku. Jedná se o formu kapitálového ţivotního pojištění, kdy po dosaţení stanovené věkové hranice bude osobě oprávněné vyplácena naspořená částka. Buď ve formě jednorázového vyplacení, nebo formou pravidelného důchodu (renty). Výše pojistné částky a délka trvání pojištění záleţí jednak na nabídce jednotlivých komerčních pojišťoven, ale hlavně na přání konkrétního klienta. Zpravidla bývá pro výplatu stanovena věková hranice 60 a více let. Ochrana nastřádaných peněţních prostředků je zaručena protiinflačním programem, to znamená, ţe o míru inflace se zvyšuje výše pojistného i pojistné částky, takţe se klient nemusí bát, ţe uloţené finanční prostředky ztrácejí na hodnotě. K tomuto produktu je moţno sjednat doplňková pojištění jako jsou třeba úrazové pojištění pro případ trvalých následků, nebo úrazové pojištění pro případ smrti následkem úrazu. Další výhodou tohoto pojištění je moţnost za určitých podmínek si výši zaplaceného pojistného uplatnit jako daňově uznatelnou poloţku v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob. 19

20 Životní pojištění Odlišnost ţivotního pojištění spočívá v moţnosti krytí případných rizik, které se mohou vyskytnout v době placení jako je například zproštění do placení pojistného v případě invalidity. Soukromým ţivotním pojištěním se rozumí pojištění pro případ doţití, pojištění pro případ smrti. Ţivotní pojistku by měl mít kaţdý, na jehoţ příjmu je závislá jiná osoba, ať jiţ rodina, nebo splácí-li hypotéku. Na našem trhu je v současné době nepřeberné mnoţství nabídky těchto produktů od řady pojišťoven a je jen na nás, jaký typ a druh si zvolíme. V případě rizikové pojistky jdou naše peníze jen na případné pokrytí rizika úmrtí. U spořících typů pojistek jako jsou kapitálové a investiční jde část peněz i na spoření. Díky tomuto bývá téţ vyuţíváno jako určitá forma spoření na důchod či spoření dětí na období dospělosti. U některých typů ţivotního pojištění, po splnění konkrétních podmínek, je moţné uplatnit téţ daňový odpočet aţ do výše korun ročně. 2. Praktický popis penzijního systému v ČR 2.1. Česká správa sociálního zabezpečení Největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy České republiky je Česká správa sociálního zabezpečení. Pravidelně vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvky na stání politiku nezaměstnanosti. Těmito penězi do státního rozpočtu přispívá Česká správa sociálního zabezpečení více neţ 35 procenty. Ve své správě má téměř 8 miliónů pojištěnců, z této části je více neţ 2,5 miliónů důchodců. Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí nemocenské dávky a v současné době i přes 3 milióny důchodů. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má na starosti i lékařskou posudkovou sluţbu. Mimo jiné plní úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněţité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněţité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. Česká správa sociálního zabezpečení je úřad, který rozhoduje o nároku na důchody, stanovuje jejich výši a způsob výplaty. U České správy sociálního zabezpečení si lze poţádat o Osobní list důchodového pojištění. 20

21 2.2. Jednotlivé dávky a jejich současná výše Ze základního důchodového pojištění se v současné době poskytují tyto dávky: - Starobní (včetně předčasného starobního důchodu) - Invalidní (invalidita 1., 2. a 3. stupně) - Vdovský a vdovecký - Sirotčí Důchody můţeme rozdělit na dvě skupiny, a to: - Důchody přímé jedná se o důchody starobní a invalidní - Důchody nepřímé (odvozené) jedná se o důchody vdovské, vdovecké a sirotčí (důchody pozůstalých) Rozdíl mezi přímými a odvozenými důchody je ten, že důchody přímé se vyměřují v závislosti na dobách pojištění a výši výdělku (výpočtového základu) oprávněného, zatímco odvozené důchody (jejich procentuální výměra) se stanoví z přímého důchodu (jeho procentuální výměry), který pobíral zemřelý nebo na který by měl nárok. 18 Přehled o důchodech vyplácených v ČR za červen 2010 Starobní Invalidní Vdov. Druh důchodu Poměr. nekrácený krácený celkem starobní pro invaliditu stupně a Sirotčí k věk. hr. po inval. trvale doča. III: II. I. Vdovec. ÚHRNEM Počet důchodců sólo muţi ţeny celkem s V muţi ţeny celkem celkem muţi ţeny celkem Průměrná výše důchodu sólo muţi ţeny celkem s V muţi ţeny celkem JUDr. Jan Přib Kdy do důchodu a za kolik, 11 aktualizované vydání,grada Publishing, a.s., 2010, str. 14. ISBN

22 celkem muţi ţeny celkem Průměrný věk důchodců sólo muţi ţeny celkem s V muţi ţeny celkem celkem muţi Poznámky: ţeny celkem Podle statistických údajů ČSSZ. Nejsou zahrnuty důchody vyplácené do ciziny. poměrný starobní = starobní důchod za dobu pojištění kratší neţ 25 let nekrácený = starobní důchod po dosaţení důchodového věku trvale krácený = předčasný starobní důchod podle 31 zákona o důchodovém pojištění dočasně krácený = předčasný starobní důchod podle 30 zákona o důchodovém pojištění sólo = důchod vyplácen samostatně (bez současně vypláceného pozůstalostního důchodu) s V = důchod je vyplácen spolu s pozůstalostním důchodem (uveden úhrn výše obou důchodů) Tabulka č. 2 - Zdroj: MPSV Kaţdý důchod se skládá ze dvou sloţek. První sloţku tvoří základní výměra, která je stanovena pevnou částkou a v současné době činí měsíčně Kč. Druhou sloţku činí procentní výměra, která se stanovuje individuálně procentuální sazbou z výpočtového základu. Procentuální sazba se určuje podle získané doby pojištění. Schématický lze výši důchodu znázornit takto: základní výměra + procentní výměra = důchod V případě, ţe jednomu důchodci nastane souběh nároků na více důchodů, se poustupuje tak, ţe základní výměra náleţí kaţdému jen jednou a procentní výměra náleţí v plné výši jen u jednoho důchodu a u ostatních důchodů se procentní výměra určitým poměrem krátí. Výpočtový a vyměřovací základ Za roční vyměřovací základ pojištěnce se povaţuje úhrn vyměřovacích základů za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období, vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (stanovuje vláda podle údajů Českého statistického úřadu). 22

23 Osobní vyměřovací základ je měsíční průměrný úhrn ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Redukcí osobního vyměřovacího základu se určí výpočtový základ. Redukční částky pro výpočet důchodů jsou pro rok 2011 stanoveny takto: do Kč zápočet plně (pokud osobní vyměřovací základ tuto částku nepřesáhne) nad do Kč 30 % nad Kč 10 % Tabulka č. 3 - Zdroj: ČSSZ Redukce osobního vyměřovacího základu - úprava vlastní Rozhodné období U důchodů které budou přiznány do roku 2016 (včetně) rozhodné období počíná rokem 1986 a končí rokem bezprostředně předcházejícím roku, v němţ je důchod přiznán. Po roce 2016 bude rozhodné období stanoveno v rozsahu 30 kalendářních roků bezprostředně předcházejících roku přiznání důchodu. Zpravidla se do rozhodného období nezahrnuje rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a roky tomuto předcházející. Vyloučené doby Jsou upraveny ustanovením 16 odst. 4 písm. a) aţ j) zákona o důchodovém pojištění. 19 Jedná se většinou o dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, dobu péče o dítě nebo o bezmocnou osobu (ve stupni závislosti II aţ IV), dobu pobírání plného invalidního důchodu, dobu výkonu vojenské sluţby v ozbrojených silách České republiky (pokud nejde o vojáka z povolání) dobu, po kterou jsou osoby evidovány na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, za určitých podmínek doba studia. 19 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, 16 odst. 4 23

24 Náhradní doba Je upraveny ustanovením 12 a 13 zákona o důchodovém pojištění 20. Náhradní doba plnění přestavuje období, ve kterém se ţádné pojistné neodvání, přesto se tyto doby započítávají do let potřebných pro pojištění na důchod, a to v případě, ţe tato doba trvala alespoň jeden rok. Celkově je devět náhradních dob, z nichţ se jen tři započítávají pro stanovení výše důchodu plně. Jedná se o výkon vojenské sluţby, péči o dítě a péči o závislou, bezmocnou osobu. U zbývajících 6 dob vymezených zákonem se započítává pouze náhradní doba plnění v rozsahu 80 %. Valorizace důchodů Valorizace důchodů neboli navyšování současných důchodových dávek slouţí k tomu, aby hodnota stávajících důchodů postupem času neklesala, například v důsledku stále se zvyšujících cen. Valorizace slouţí k udrţení stálé úrovně příjmu stávajících důchodů, neboli k udrţení stálé ţivotní úrovně důchodců. V České republice je způsob provádění valorizace zakotven v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v 67, s účinností od V současné době můţe ke zvyšování důchodů docházet ve dvou lhůtách v závislosti na míře inflace za předešlý rok. V případě, ţe výše inflace tvoří minimálně 2 procenta, dochází k valorizaci důchodů v pravidelném termínu a tj. leden následujícího roku. Mimořádný termín pro valorizaci důchodů nastává pouze v případě, pokud dojde v průběhu roku k inflaci více neţ 10 procent. V tomto případě valorizace proběhne po pěti měsících od této chvíle Starobní důchod Tento druh důchodu představuje základní dávku důchodového pojištění. Jeho účelem je zabezpečit pojištěnce v období, kdy vzhledem ke svému věku zpravidla ukončil výdělečnou činnost. Proto právě největší počet důchodců tvoří poţivatelé starobních důchodů. Nárok na tento druh důchodu je vázán především na splnění podmínky potřebné doby pojištění a dosaţení stanoveného věku. Tento věk potřebný pro vznik nároku na důchod se označuje jako důchodový věk. Podle tohoto dosaţeného důchodového věku rozlišujeme dva druhy starobního důchodu. Jedná se o tyto: 20 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, 12, 13 24

25 - předčasný starobní důchod nárok vzniká jiţ před dosaţením důchodového věku - obecný starobní důchod nárok vzniká dosaţením důchodového věku. Důchodový věk je upraven Jedná-li se o pojištěnce narozené před rokem 1936 je u nich stanoven důchodový věk takto: a) u muţů let b) u ţen pokud vychovaly alespoň pět dětí 53 let - pokud vychovaly tři nebo čtyři děti.. 54 let - pokud vychovaly dvě děti let - pokud vychovaly jedno dítě.. 56 let - pokud nevychovaly ţádné dítě let Jedná-li se o pojištěnce narozené v letech 1936 aţ 1968 je u nich stanoven důchodový věk dle tabulky, v niţ jsou uvedeny jednotlivé roky + případné měsíce: Rok muži žena žena žena žena žena žena narození bez dětí 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti > 5 dětí Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, 32 odst. 1, 2, 3 25

26 Tabulka č. 4 - Zdroj: MPSV a ČSSZ, leták změny DP úprava vlastní 26

27 Jedná-li se o pojištěnce narozené po roce 1968 je u nich stanoven důchodový věk takto: a) u muţů let b) u ţen - pokud vychovaly alespoň čtyři děti.. 62 let - pokud vychovaly tři děti let - pokud vychovaly dvě děti let - pokud vychovaly jedno dítě.. 65 let - pokud nevychovaly ţádné dítě let Další podmínkou, kterou je potřeba splnit, aby nastal nárok na starobní důchod je potřená doba pojištění. Ta se postupně prodluţuje, a to v závislosti na věku pojištěnce je upravena Podle odstavce 1 Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod před rokem 2010 b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010 c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011 d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012 e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013 f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014 g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015 h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016 i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017 j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018 k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018 Podle odstavce 2 Pojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky podle odstavce 1 a získal dobu pojištění nejméně a) 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let b) 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození 22 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, 29 odst. 1 27

28 c) 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození d) 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození e) 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození f) 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození Podle odstavce 3 Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění. V tomto případě se však do doby pojištění nezahrnuje náhradní doba pojištění. Podle odstavce 4 Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1, 2 nebo 3 má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod. Výše starobního důchodu se vypočítává takto: základní výměra ve výši 2 230,- Kč měsíčně + procentní výměra ve výši 1,5 procenta z výpočtového základu za kaţdý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod. Do této doby pojištění se započítává i tzv. náhradní doba pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činní nejméně 770 Kč měsíčně. 23 Mimo odchodu do řádného starobního důchodu si můţe pojištěnec zvolit odchod do předčasného starobního důchodu (po splnění následujících podmínek). Pro odchod do předčasného trvale kráceného starobního důchodu musí být splněna podmínka, ţe získal dobu pojištění v trvání nejméně 25 let a do dosaţení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky. Dále musí ale počítat s tím, ţe se mu bude sniţovat o určité procento procentní výměra. Výše procentní sazby je dána s účinností od zákonem č. 306/2008 Sb. 24 Pokud pojištěnci chybí od přiznání důchodu do dosaţení důchodového věku nejvýše 720 kalendářních dnů, pak se procentní výměra důchodu za kaţdých i započatých 90 kalendářních 23 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, 33 odst Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění 28