Dopady poklesů ceny mléka na hospodaření podniku

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Dopady poklesů ceny mléka na hospodaření podniku Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Bc. Marcela Basovníková Vladimír Skoták Brno 2010

2 Rád bych poděkoval vedoucí bakalářské práce Ing. Bc. Marcele Basovníkové za odborné vedení při zpracování této práce. Dále bych chtěl poděkovat tátovi za snahu a trpělivost při poskytování pro mne potřebných dat. Stejný dík patří i panu Ing. Rosenbergovi a panu Ing. Vystavělovi. Nemohu také zapomenout poděkovat mámě, která mě vždy dokázala povzbudit.

3 Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, které jsem při zpracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. V Brně dne 28. května 2010

4 Abstract SKOTÁK, V. Negative effects of decreases in milk commodity prices on the firm economy. BACHELOR THESIS. BRNO The aim of this bachelor thesis is to propose measures that has to be taken in order to cope with the negative effects of decreases in milk commodity prices on the firm economy. The thesis consists of three parts. The first part discusses the milk production with regard to the structure of agriculture. Basic relations in the production of this product are explained in this part. In addition, theoretical foundations for calculation of the marginal contribution, cost profitability, method of net present value and method of repayment time are presented. Marginal contribution of the dairy cattle breed and the cost profitability of the milk are calculated in second part. Subsequently, the obtained data are used to review the influence of the milk production on the firm economy. In the end of the second part analysis of cost and pay off components is made. Finally, the solutions based on the analysis are proposed. Keywords milk, price decrease, cost profitability, marginal contribution Abstrakt SKOTÁK, V. Dopady poklesů ceny mléka na hospodaření podniku. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. BRNO Cílem bakalářské práce je navrhnout opatření vedoucí k minimalizaci negativních dopadů poklesu ceny vybrané komodity na hospodaření zkoumaného podniku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zařazuje produkci mléka do struktury zemědělství, jsou zde vysvětleny základní vztahy ve výrobě tohoto produktu a teoretická východiska pro výpočet příspěvku na úhradu, nákladové rentability, čisté současné hodnoty a doby návratnosti investice. V praktické části je vypočten příspěvek na úhradu chovu dojnic a nákladová rentabilita mléka. Získané hodnoty slouží k posouzení vlivu výroby daného produktu na podnik. Poslední část práce tvoří rozbor nákladových a výnosových složek, jenž je východiskem pro návrh doporučení. Na závěr jsou uvedeny konkrétní možnosti řešení. Klíčová slova mléko, pokles cen, nákladová rentabilita, příspěvek na úhradu

5 5 1 Obsah 1 Obsah 5 2 Seznam tabulek a grafů 7 3 Úvod Úvod Cíl práce a metodika 11 5 Literární rešerše Produkce mléka v zemědělském podniku Zemědělství definice a specifika Zařazení produkce mléka v rámci zemědělské výroby Vztahy mezi zemědělskými výrobami Chov mléčného skotu Výživa dojnic Teoretická východiska pro kalkulaci nákladů a výpočet rentability Kalkulace nákladů, nákladová rentabilita a stanovení příspěvku na úhradu Náklady a výnosy definice, členění, zdroje dat Investice a metody jejich hodnocení Metody hodnocení investic Vlastní práce Charakteristika podniku a výroby Příspěvek na úhradu fixních nákladů chovu dojnic Rozbor výnosů chovu dojnic Rozbor výnosů z prodeje mléka Nákladová rentabilita na litr mléka Vývoj nákladů na litr mléka Náklady na krmiva Doporučení pro podnik Nákladová doporučení...41

6 6 7.2 Návrhy na ovlivnění výnosů Závěr 49 9 Literatura Přílohy 55

7 7 2 Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Příspěvek na úhradu chovu dojnic (Kč)...33 Tabulka č. 2: Vývoj celkových výnosů a variabilních nákladů chovu dojnic (Kč)...34 Tabulka č. 3: Relativní změna celkových výnosů a variabilních nákladů chovu dojnic (%)...34 Tabulka č. 4: Podíl změny jednotlivých výnosů chovu dojnic na celkových výnosech (%)...35 Tabulka č. 5: Složení krmných dávek a počet nadojených litrů...42 Tabulka č. 6: Náklady a počet prodaných litrů pro automat 2 x 200 l...47 Tabulka č. 7: Náklady a počet prodaných litrů pro automat 2 x 100 l...48 Tabulka č. 8: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic Tabulka č. 9: Výpočet nákladů na litr mléka Tabulka č. 10: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic Tabulka č. 11: Výpočet nákladů na litr mléka Tabulka č. 12: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic Tabulka č. 13: Výpočet nákladů na litr mléka Tabulka č. 14: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic Tabulka č. 15: Výpočet nákladů na litr mléka Tabulka č. 16: Cash flow automatu 2x200 l (Kč)...62 Tabulka č. 17: Diskontní míra...63 Tabulka č. 18: Čistá současná hodnota automatu 2x200 l (Kč)...63 Tabulka č. 19: Cash flow automatu 2x100 l (Kč)...63 Tabulka č. 20: Čistá současná hodnota automatu 2x 100 l...63

8 8 Graf č. 1: Vývoj nákupních a prodejních cen mléka...27 Graf č. 2: Vývoj příspěvku na úhradu chovu dojnic (Kč)...33 Graf č. 3: Vývoj výnosů z prodeje mléka (Kč)...35 Graf č. 4: Vývoj počtu prodaných litrů mléka (Kč)...36 Graf č. 5: Vývoj ceny za litr mléka (Kč)...37 Graf č. 6: Podíl jednotlivých složek ceny mléka (Kč)...38 Graf č. 7: Vývoj nákladů a výnosů litru mléka (Kč)...38 Graf č. 8: Vývoj nákladové rentability...39 Graf č. 9: Průměrné rozčlenění nákladů na litr mléka v letech Graf č. 10: Složení vybraných krmných dávek (kg)...43

9 9 3 Úvod 3.1 Úvod Po velkém růstu cen potravin u nás i v zahraničí byl v posledním kvartálu roku 2007 na světových trzích zaznamenán pokles cen klíčových zemědělských komodit, tudíž i mléka a výrobků z něj. Např. cena másla klesla na konci roku 2007 o 200 dolarů za tunu, cena sušeného odstředěného mléka se propadla dokonce o 350 dolarů za tunu. Pokles cen mléka se začal postupně projevovat v prvním kvartálu roku 2008 i v České republice. V květnu 2008 poklesla výkupní cena mléka v Německu na centů za litr, přičemž hranice rentability byla dle chovatelů 40 centů za litr. Za tímto propadem nestál údajně jen celosvětový trend poklesu cen za danou komoditu, ale především cenová válka mezi dvěma obchodními řetězci Lidl a Aldi. Němečtí zemědělci začali na protest mléko vylévat do kanálů. K bojkotu se přidali zemědělci z okolních zemí, a to i z Česka. Do Německa totiž mléko dodávají i čeští zemědělci. Týden trvající stávka nakonec skončila úspěchem zemědělců, kteří si vymohli zvýšení výkupní ceny na 43 centů. Během roku klesaly výkupní ceny i v České republice. Jihočeská Madeta snížila červencovou výkupní cenu o 70 haléřů na 7,8 Kč/l, což bylo podstatně méně oproti předchozímu roku, kdy se cena pohybovala kolem 10 Kč/l. V listopadu 2008 začaly první protestní akce v ČR, kterými chtěli zemědělci upozornit na nízké a stále klesající výkupní ceny a k nim v nepoměru vysoké a takřka strnulé ceny za produkty z mléka. Ceny mléka od začátku roku poklesly o cca 40 % a o 20 % oproti hodnotám z pololetí. V této době hlásily mlékárny přebytek mléka a hromadící se výrobky na skladech. Na počátku roku 2009 se výkupní cena dostala pod 6 Kč/l, srovnatelnou cenu jako v roce Cena na světových trzích poklesla na úroveň roku Přebytek mléka zasáhl celou Evropu. Unie se opět uchýlila k miliardovým exportním subvencím, které měly zpřístupnit produkty pro třetí země, pro něž

10 10 byly doposud příliš drahé. A to 2 eura na 100 kg u sušeného mléka a 10 eur na 100 kg u másla. V březnu započaly i intervenční nákupy na sklad. Tyto kroky však údajně pouze mírnily celkové problémy v České republice a podle českých mlékáren byl vývoz i tak ztrátový. Na Slovensku vedly protesty k dotaci 100 eur na dojnici a masivní kampani na podporu mléka, ve Francii ke zvýšení výkupní ceny o osm centů na 28 centů. V České republice proběhla v březnu 2009 demonstrace proti klesajícím cenám. Další protesty následovaly hned v dubnu a v červnu. Začala se znovu otevírat otázka snížení, popř. zrušení výrobních kvót, které byly nastaveny nad spotřebu mléka v EU a mohly by při snížení pozitivně ovlivnit nízkou cenu. Kvóty ovšem byly ponechány na původním ročním procentním růstu a to až do roku V červenci 2009 začala Evropská komise prověřovat, zda obchodní řetězce nezneužívají své síly ke stanovování likvidačních cen za mléčné produkty. Podle průzkumů Agrární komory České republiky začalo v říjnu 2009 vybíjení stád a prodej dojnic. Stav mléčného skotu se tak údajně snížil o 6 %. Pokles stavu dobytka potvrdil i Český statistický úřad. Podle jeho zprávy došlo např. v Karlovarském kraji k poklesu o 2,3 %. Na konci října začaly výkupní ceny mléka v EU mírně stoupat. V této době přislíbila Evropská unie evropským farmářům dotaci ve výši 280 milionů eur, ovšem až v polovině roku Ke konci měsíce října vylili čeští zemědělci na protest tisíce litrů mléka na svá pole. Počátkem roku 2010 výkupní ceny mléka v České republice mírně rostly, v březnu se průměrná výkupní cena pohybovala mírně nad 7 Kč/l. Bylo také schváleno přidělení dotace slíbené od Evropské unie. Čeští farmáři se tak v současnosti mohou ucházet o část z celkových 150 miliónů korun přidělených České republice. (

11 11 4 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je navrhnout opatření vedoucí k minimalizaci negativních dopadů poklesu ceny vybrané komodity na hospodaření podniku. Zhodnocení vlivu poklesů cen bude provedeno na základě posouzení příspěvku na úhradu chovu dojnic a nákladové rentability dané komodity. Následně budou provedeny rozbory nákladových a výnosových složek chovu dojnic a výroby mléka. Na základě těchto podkladů budou navrhnuta konkrétní doporučení. Pro posouzení efektivnosti investice bude použita metoda čisté současné hodnoty a metoda doby návratnosti.

12 12 5 Literární rešerše 5.1 Produkce mléka v zemědělském podniku Zemědělství definice a specifika Zemědělství je odedávna chápáno jako uvědomělá činnost směřující k zajištění obživy pro člověka. V současnosti je pak bráno jako odvětví národního hospodářství, které se zabývá pěstováním zemědělských plodin, chovem hospodářských zvířat a zajišťováním surovin pro trh, potravinářský průmysl a pro další odvětví lehkého průmyslu (kožedělný, textilní ). Mimo těchto funkcí zastává ještě neméně důležitou krajinotvornou funkci. (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 637) Zemědělství je v mnoha ohledech odlišné od jiných hospodářských odvětví. Především je založeno na biologickém principu, a proto musí respektovat specifické biologické pochody a potřeby rostlin a živočichů. (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 637) Dalším specifikem je také závislost na počasí, které jednak ovlivňuje kvantitu, ale i kvalitu zemědělských produktů, jednak určuje čas, po který je některé zemědělské produkty možné vyrábět. Neméně důležitou odlišností od jiných odvětví je ovlivnění klimatem. Klima omezuje škálu výrobků, jež je možné v dané oblasti vyrobit. Podobně omezující podmínkou je i kvalita a množství obdělávatelné půdy v dané lokalitě Zařazení produkce mléka v rámci zemědělské výroby Zemědělská činnost je nejčastěji dělena na konvenční a ekologickou. Konvenční zemědělství se zaměřuje především na takovou produkci pro trh, která zajistí maximální zisk jsou pěstovány nejvýnosnější plodiny, chována nejziskovější plemena a druhy zvířat. Naproti tomu ekologické zemědělství je zaměřeno na kvalitu produkce a snaží se respektovat přirozené koloběhy a zákonitosti. (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 637) U obou těchto typů je možné další dělení a to na výrobu živočišnou a výrobu rostlinnou.

13 13 Rostlinná výroba je zaměřena na produkci plodin, jež jsou prodávány dalším subjektům na trhu, nebo může vytvářet takové plodiny, které jsou dále zpracovány a spotřebovány uvnitř podniku. Z těchto plodin pro vlastní potřebu může být vytvořeno osivo, popř. sadba vlastní výroby, nebo bývají spotřebovány v rámci živočišné výroby. V rostlinné výrobě je tedy nutné odlišit meziprodukty určené pro další upotřebení v podniku a finální výrobu určenou pro trh. Živočišná výroba je představována chovem různých druhů zvířat. Pro výrobu mléka je možné chovat různé druhy např. ovce, kozy. Tato práce je ale zaměřena na chov skotu, a proto nebudou ostatní dále zmiňovány. Chov skotu je možno rozdělit na dva směry: chov masných plemen chov mléčného skotu Obě plemena mají společné vedlejší produkty. Těmi je chlévská mrva, která bývá zpracována v živočišné výrobě a tak vrací do koloběhu část živin dodaných v podobě krmiv z rostlinné výroby. Dále jsou to telata, která mohou být zpeněžena na trhu, nebo mohou být užita pro obnovu stáda v rámci podniku. Rozdíl v obou plemenech je v jejich finálních výrobcích. Jak již vyplývá z názvu, jsou masná plemena chována pro zisk z prodeje jejich masa, naproti tomu jsou mléčná plemena chována pro zisk peněz z prodeje mléka. U mléčných plemen pak přibývá ještě další finální výrobek, jímž je maso. To je získáno z kusů vyřazených z chovu Vztahy mezi zemědělskými výrobami Souvislosti uvedené v předchozích odstavcích se přímo promítají do systému účetnictví a kalkulací v rámci podniku. I když jsou zemědělské podniky často rozděleny na rostlinnou a živočišnou výrobu, vztahy mezi nimi jsou většinou zachovány. Z toho plyne, že jednotlivé vedlejší výrobky a meziprodukty, pokud jsou spotřebovány v rámci podniku, musí být oceňovány tak, aby u nich celkové saldo bylo nulové a nedocházelo tak k dodatečnému navyšování nákladů nebo výnosů.

14 14 Výjimku tvoří podniky, které se specializují např. na živočišnou produkci a krmiva nakupují. U nich jsou nákladem nákupní ceny stanovené na trhu, saldo u nich samozřejmě nulové není. (Valder, 2008, str ) Chov mléčného skotu Celkový chov mléčného skotu lze obecně rozdělit do čtyř skupin chov dojnic, odchov telat, výkrm býků a odchov jalovic. V chovu dojnic je jednak zajišťována produkce mléka a za druhé jsou zde rozena telata, jež jsou poté odstavena do odchovu telat. Telata jsou buďto vybrána k dalšímu chovu, nebo jsou prodána. Ta, která zůstávají na farmě, jsou rozdělena podle pohlaví. Býčci mohou sloužit jako kusy určené k výkrmu, nebo jako budoucí plemenní býci. Samičí jedinci jsou zařazováni do odchovu jalovic, kde jsou zapouštěny. Dojnice nevhodné pro další chov (staré, nemocné, málo produktivní kusy) jsou vyřazovány jedná se o tzv. brakaci, a nahrazovány novými z řad jalovic. Tyto jalovice jsou označovány jako vysokobřezí a jsou to kusy, jež mají 5 a více měsíců po otelení Výživa dojnic Krmiva jsou obecně dělena podle koncentrace živin a energie na krmiva objemná a jadrná. Objemná krmiva jsou základem výživy skotu. Tato krmiva jsou méně koncentrovaná a mohou být čerstvá, sušená nebo konzervovaná. Mezi objemná krmiva se řadí např. siláže (krmivo vzniklé kvašením čerstvé nebo zavadlé píce a jiných zemědělských plodin s přídavkem konzervantů), senáže (siláž vytvořená konzervací píce), seno (usušená zelená píce) a další. Jadrná krmiva oproti objemným obsahují v malém množství krmiva velký obsah živin. Mezi tato krmiva řadíme zrniny luštěnin, olejovin a dalších plodin. Tato krmiva můžeme ještě rozdělit podle způsobu jejich získávání, a to na krmiva statková produkována přímo na farmě a průmyslová jedná se o zbytky a vedlejší produkty potravinářského průmyslu.

15 15 Uvedená krmiva mohou být ještě doplněna o anorganické látky např. soli, doplňkové látky např. hormony, nebo o syntetická krmiva různé směsi a koncentráty. Speciálním druhem krmiv u přežvýkavců je močovina, jež je využita pro syntézu bílkovin. ( 5.2 Teoretická východiska pro kalkulaci nákladů a výpočet rentability Kalkulace nákladů, nákladová rentabilita a stanovení příspěvku na úhradu Příspěvek na úhradu fixních nákladů Obecně je příspěvek na úhradu definován jako rozdíl čistých tržeb z prodeje jednoho kusu a variabilních nákladů na jeden kus. Pokud je tento rozdíl vynásoben počtem prodaných kusů, získáme celkový příspěvek na úhradu. (Lang, 2005, str. 122) Příspěvek na úhradu je vzhledem ke své relativně jednoduché konstrukci a poměrně dobré vypovídací schopnosti uplatňován v nadpodnikové i podnikové oblasti. (Novák, 1999, str. 7) V podnikové praxi se příspěvek na úhradu využívá jako nástroj krátkodobého (taktického) řízení, ovšem pouze v případě, že se nemění fixní náklad. Podnik může být krátkodobě orientován tak, že výroba určitého produktu umožní uhradit alespoň variabilní náklady. Pokud tomu tak není, je třeba právě ve vynaložených variabilních nákladech hledat rezervy. Nejsou-li v těchto oblastech žádné možnosti zlepšení, pak je vhodnější výrobu opustit. Z dlouhodobého hlediska totiž musí být podnik schopen pokrýt plně náklady vyráběné produkce. Předpokladem je tedy určení plných vlastních nákladů výrobku. (Novák, 1999, str. 19)

16 16 Postup výpočtu příspěvku na úhradu: Výnosy: - Výnosy z prodeje mléka - Prodej telat - Odchov telat - Jatečná kráva prodej - Statková hnojiva - Dotace = celkové výnosy chovu dojnic Variabilní náklady: - Náklady na obnovu stáda - Náklady na krmiva a směsi nakupované - Náklady na krmiva a směsi vlastní - Léčiva a dezinfekční prostředky - Ostatní materiál - Spotřeba energie a vody - Přímé mzdy - Externí služby pro živočišnou výrobu - Opravy a udržování dodavatelské - Veterinární služby - Plemenářské služby - Ostatní služby pro živočišnou výrobu - Dopravní práce dodavatelské - Opravy a udržování vlastní - Náklady na pojištění = celkové variabilní náklady Příspěvek na úhradu = výnosy chovu dojnic celkové variabilní náklady (Novák, 1999, str. 14); (ZVÚ, 1998)

17 Kalkulace nákladů Kalkulace nákladů je definována jako písemný přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici, která je chápana jako určitý výkon (výrobek, polotovar, služba) vymezený měřící jednotkou např. ks, l, kg apod. (Synek, 2003, str. 94) V praxi je možné použít různé metody kalkulací, ovšem pro stanovení nákladů na mléko je využívána metoda odečítací (zůstatková). Ta slouží ke sledování sdružených výkonů podniku, jejichž náklady se sledují společně. V kalkulaci je jeden z výkonů označen jako hlavní výkon (výrobek) a zbylé jsou chápány jako vedlejší. Při výpočtu jsou od celkových nákladů odečteny vedlejší výrobky, jež se oceňují prodejními cenami. Zbylé náklady jsou náklady hlavního výrobku. (Synek, 2003, str. 103) Postup výpočtu kalkulace nákladů: Variabilní náklady chovu dojnic hodnota vedlejších výrobků + Daň z pozemku + Výrobní režie + Správní režie + Odpisy dl. majetku a údržba budov + Ostatní fixní a režijní náklady = náklady na výrobu mléka na kus Z nákladů na výrobu mléka na kus je pak možné při znalosti produkce mléka na kus vypočítat náklady na 1 litr mléka. Toho je dosaženo prostým vydělením nákladů na mléko a kus počtem litrů vyprodukovaných jednou dojnicí. (ZVÚ, 1998) Nákladová rentabilita Rentabilita (výnosnost) obecně znamená schopnost dosahovat výnosu (zisku apod.) na základě vložených prostředků. Ukazatel výnosnosti nebo efektivnosti hospodaření se vypočte jako poměr výnosu (zisku) k vynaloženým prostřed-

18 18 kům (investice a náklady). Obvykle se vyjadřuje v procentech. (Ottův slovník naučný, str. 550) Nákladová rentabilita je určena buď obecným vztahem: Rentabilita nákladů = výsledek hospodaření/náklady nebo zúženým ukazatelem: Rentabilita nákladů = provozní výsledek hospodaření/provozní náklady (Synek, 2003, str. 128) V obou případech stanovuje vypočtená hodnota efektivitu vynaložených nákladů. Tato hodnota určuje, kolik jedna koruna nákladů vytvoří korun zisku. (Synek, 2003, str. 128) Náklady a výnosy definice, členění, zdroje dat Pro stanovení příspěvku na úhradu, následného výpočtu nákladů na litr mléka a výpočtu rentability výrobku je důležité správné roztřízení a přiřazení nákladů a určení výnosů. Aby toho bylo dosaženo, je třeba náklady a výnosy definovat a uvést jejich možná dělení. Zdrojem dat pro nákladové a výnosové položky je výkaz zisku a ztrát. Tento dokument podává přehled o výnosech a nákladech za určité období, slouží tedy jednak ke zjišťování hospodářského výsledku, ale také způsobu jeho tvorby a struktuře jeho složek. (Valder, 2004, str. 9) Dalšími zdroji potřebnými pro výpočet stanovených ukazatelů jsou pak různé podnikové statistiky a data z vnitropodnikového účetnictví Náklady Náklady jsou ve finančním účetnictví obecně definovány jako úbytek ekonomického prospěchu, který se projevuje úbytkem aktiv, nebo přírůstkem dluhů, a který v hodnoceném období vede ke snížení vlastního kapitálu, a to jiným způsobem, než je výběr kapitálu vlastníky. (Valder, 2008, str. 292)

19 Členění nákladů Členění nákladů je možno provést podle druhů, kdy se vychází z rozdělení podle výrobních faktorů (práce osobní náklady, dlouhodobý majetek odpisy, materiál spotřeba materiálu atd.) (Synek, 2003, str. 74) Náklady je dále možné rozlišit podle účelu: podle útvarů: Kdy jako útvar jsou v podniku chápána tzv. střediska, což jsou místně vymezené části podniku, které evidují náklady, za něž zodpovídají. Náklady, které je možno přímo připočítat nákladovému středisku jsou označeny jako jednicové náklady střediska. Náklady, které lze připočítat přímo pouze pomocí určitého klíče, označujeme jako režijní náklady střediska. V praxi bývá obvyklé rozlišení režijních nákladů materiálových, výrobních, správních a odbytových. (Synek, 2006, str. 37) podle výkonů: Tento druh třídění nákladů umožňuje zjišťování nákladů a obvykle i zisku podle jednotlivých výrobků (resp. služeb), tj. podle tzv. nositelů nákladů. Umožňuje tak zjistit výnosnost (rentabilitu) výrobků a tím usměrňovat i strukturu výrobního programu. (Synek, 2006, str. 37) Můžeme tak rozlišit dvě základní skupiny nákladů: a) přímé (jednicové) náklady patří sem náklady jednicové, jež jsou vyvolány jednotkou konkrétního druhu výrobku. Kromě těchto nákladů se výkonu přiřazují i náklady, které jsou vynaloženy v souvislosti s prováděním pouze tohoto druhu výkonu. Podíl na jednici lze zjistit pomocí prostého dělení. (Král, 2006, str ) Nutnou vlastností přímých nákladů tedy nemusí být jejich proporcionální charakter. Zejména skupina tzv. ostatních přímých nákladů zpravidla zahrnuje náklady fixní, které mají jiný vztah k objemu výkonů než položky jednicových nákladů. (Král, 2006, str. 73) Zůstává ale podmínkou, že tyto náklady lze hospodárně zjistit a přiřadit jednotlivým druhům výkonů. (Král, 2006, str. 73) b) nepřímé náklady nejsou vázány k jednomu druhu výkonu a zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku v širších souvislos-

20 20 tech. Většina režijních nákladů (kromě těch, které souvisejí s konkrétním druhem výkonu) je společná více druhům výkonů. Při kalkulacích je většinou třeba i těmto nákladům přiřadit kalkulační jednici. Tyto náklady se pak přičítají nepřímo pomocí zvolených veličin. (Král, 2006, str. 73) Dalším možným pohledem na rozlišení nákladů je jejich roztřízení na základě vztahu k objemu produkce. (Král, 2002, str. 67) Náklady je tak možné rozřadit na náklady: fixní variabilní K fixním nákladům řadíme ty náklady, které se nemění v určitém rozsahu prováděných výkonů nebo aktivity podniku. Jedná se většinou o tzv. kapacitní náklady, které jsou nezbytné pro efektivní průběh podnikání. Tyto náklady zůstávají v tzv. relevantním rozpětí využití kapacity stejné. Pokud tedy bude navyšován objem výkonů prováděných na této kapacitě, bude zároveň klesat podíl fixních nákladů na jednotku výkonu. Jestliže ale budou překročeny kapacity dané budovy, stroje, je nutné opět jednorázově vynaložit nové fixní náklady. Tento jev je označován jako efekt z degrese, popř. progrese fixních nákladů. Snižovat fixní náklady lze tedy jejich vyšším produkčním využitím a racionalitou jejich spotřeby. (Král, 2002, str ) Na uvedenou problematiku se dá dívat i z časového hlediska, kdy jsou fixní náklady chápany jako ty, jež se v určitém časovém intervalu vůbec nemění. Tento časový interval závisí na změně výrobních kapacit. Pokud je tento interval dlouhý, můžeme použít termínu absolutně fixní náklady. Jestliže je kratší, jsou tyto náklady označeny jako fixní náklady relativní, intervalové. Absolutně fixní náklady se ale v podstatě nevyskytují, neboť každá výstavba, ale i změna vybavení stroji, znamená změnu kapacity a i tím pádem i změnu ve fixních nákladech. (Novák, 1999, str. 6) Fixní náklady se často vynakládají jednorázově ještě před uskutečněním prvního výkonu a jejich výše je tak pro běžné období předem dána. Z hlediska vztahu k aktuálnímu objemu výkonů se tak jeví jako náklady neovlivnitelné. Není

21 21 tomu ovšem tak vždy. V některých případech jsou fixní náklady vynaloženy i během podnikatelského procesu. (Král, 2002, str. 70) Z hlediska ovlivnitelnosti se tedy fixní náklady dají rozlišit na: a) Umrtvené (utopené) náklady jsou často spojené se zahájením podnikatelského procesu např. pořízení budovy, nákup strojního zařízení atd. Jejich hlavní vlastností je skutečnost, že jejich celkovou výši již není možné v průběhu podnikání ovlivnit. Jedinou možností, jak je snížit, je opačně působící investiční rozhodnutí (např. prodej budovy). U těchto nákladů je z hlediska potřeb jejich kvantifikace např. v kalkulacích a rozpočtech relativně dlouhé časové období mezi výdajem potřebným k pořízení příslušné majetkové složky a jejím projevením v nákladech. (Král, 2002, str ) b) Vyhnutelné náklady nejsou přímo spojeny s investičním rozhodnutím a při výrazném snížení využití kapacity je možné tyto náklady omezit. Vyhnutelné náklady jsou většinou časově více propojeny s výdaji nutnými na jejich úhradu. (Král, 2006, str. 76) Na rozdíl od fixních nákladů se variabilní mění v závislosti na objemu výkonů. Variabilní náklady je možné rozdělit na: a) Proporcionální tyto náklady rostou přímo úměrně s počtem výkonů. Jejich podíl na jednotku výkonu je konstantní. Příkladem proporcionálních nákladů jsou např. spotřebovaná krmiva apod. b) Podproporcionální - jejich výše roste pomaleji, než objem prováděných výkonů. Jejich průměrný podíl na jednotku výkonu klesá. Tento typ nákladů se v praxi vyskytuje poměrně často. Příkladem mohou být náklady na udržování a opravy strojů, náklady na spotřebu elektrické energie zahrnující tzv. paušál a hodinovou spotřební sazbu apod. c) Nadproporcionální jedná se o náklady, jež rostou rychleji jak objem výkonů. V praxi nejsou tak časté. Jejich příkladem je např. nárůst mzdových nákladů při zajišťování zvýšeného objemu výkonů přesča-

22 22 sovou prací. U těchto nákladů se zdá, že vedou ke snížení celkové efektivnosti podniku. Tato skutečnost však neplatí všeobecně. Nárůst těchto nákladů může zabránit větším ztrátám, resp. snížení efektivnosti, jež by nastalo v případě, že by se jim podnik chtěl vyhnout za každou cenu. (Novák, 1999, str. 5) Členění nákladů na variabilní a fixní má i časovou dimenzi. Ta vyplývá z krátkodobého pohledu na náklady a jejich vývoj, protože v krátkodobém horizontu se některé výrobní činitele v podniku nemění, jsou fixní, některé jsou proměnné, variabilní. V dlouhodobém pohledu na náklady se povaha výrobních činitelů mění (manažeři podniků rozhodují o velikosti a počtu strojů a výrobních zařízení, mění se přístupy k nájemnému, daním ) a fixní náklady z tohoto hlediska prakticky neexistují. (Novák, 1999, str. 6) Nelze tedy vždy striktně oddělovat variabilní a fixní náklady. Tento fakt má praktický význam při používání příspěvku na úhradu, kde vycházíme z předpokladu, že některé náklady jsou jednoznačně variabilní a některé náklady se za určitých okolností chovají jako variabilní a za jiných okolností jako fixní. (Novák, 1999, str. 7) Zachycení nákladů v účetnictví V účetnictví jsou náklady zaneseny v účtové třídě 5-. Obsahují jak externí, tak interní náklady, rozdělené podle druhů a částečně i podle účelu. Náklady v účetnictví dělíme na provozní (50 55), finanční (56-57) a mimořádné (58). (Valder, 2008, str. 292) Provozní náklady zahrnují spotřebované nákupy (účtová třída 50) na účtu 501 se účtuje o spotřebovaných zásobách metodou A nebo B. Patří sem např. nakoupená steliva a krmiva, léky atd. Nákupy, které není možné skladovat, jsou zachyceny na účtech 502 spotřeba energie a 503 spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek (např. plynu, páry, vody k technologickým účelům atd.). (Valder, 2008, str. 296) Účtová skupina 51 - služby zachycuje náklady na externí služby, tzn. výkony od jiných účetních jednotek. V rámci zemědělství zde jsou zachyceny např.

23 23 služby veterinářů, plemenářů a další. Výjimku tvoří účet 513 náklady na reprezentaci, kde jsou účtovány i vlastní výkony. (Valder, 2008, str. 296) Účtová skupina 52 - osobní náklady zachycuje náklady na mzdu zaměstnanců včetně příjmů společníků a členů družstva ze závislé činnosti a odměn členům orgánu společnosti a družstev. Mzdy jsou do nákladů účtovány ve výši hrubých mezd. Do hrubé mzdy musí být zahrnuta i tzv. naturální mzda přijatá v nepeněžní formě. Ve stejné skupině je účtováno i zákonné pojištění. To jest pojištění ve shodě s platnými předpisy a dobrovolné sociální pojištění a další sociální náklady. (Valder, 2008, str. 296) Předposlední skupinou je skupina daně a poplatky (účtová skupina 53). Ta obsahuje daně, odvody a podobné platby, které musí účetní jednotka jako poplatník uhradit na základě daňových zákonů (daň silniční, daň z nemovitostí apod.) a také doměrky těchto daní za minulá léta včetně doměrků DPH a DPH, kterou již nelze uplatnit v rámci odpočtu daně zúčtované na vstupu. (Valder, 2008, str. 293) Poslední skupinou provozních nákladů jsou jiné provozní náklady (účtová skupina 54), zahrnující provozní náklady různého charakteru, pro něž nebyly stanoveny samostatné účtové skupiny. (Valder, 2008, str. 297) Výnosy Výnosy jsou obecně definovány jako peněžní ocenění souboru realizovaných výrobků a služeb za určité období. U výnosů na rozdíl od peněžních příjmů není rozhodující, zda v tomto období došlo k jejich inkasu, či nikoliv. (Valder, 2008, str. 292) Vymezení výnosů a jejich kvantifikace se pro určení příspěvku na úhradu mohou značně lišit. K jejich definování lze přistupovat z různých hledisek. S ohledem, jaké podklady jsou k dispozici, je možné vycházet (Novák 1999, str. 4) : a) Z hrubého produktu, který lze vyjádřit jako souhrn: - tržeb na prodané výrobky

24 24 - změny stavu zásob a zvířat - spotřeby meziproduktu b) z hrubé produkce, která představuje množství hlavních a vedlejších výrobků (po odečtení ztrát) oceněných realizační cenou c) z výnosů jednotlivých výrobků, kde realizovaná část produkce je oceněna cenami realizace a nerealizovaná část produkce se ocení v nákladech výroby (tj. podle zákona o účetnictví), nebo v cenách možné realizace, resp. v průměrných cenách, které výrobce u konkrétních výrobků dosáhl v daném roce. Problematičtější je pak ocenění dalších, resp. vedlejších výrobků, kde je možné zvolit několik přístupů: - v cenách možné realizace, což je v některých případech nerealizovatelné - v nákladech výroby, tzn. za pomoci výrobkových kalkulací - v cenách stanovených pro tento účel jednotně. V současné době je takto pro účely výrobkové kalkulace stanovována cena za chlévskou mrvu, která vychází z relativní nákupní ceny živin obsažených v mrvě d) z tržeb pro jednotlivé výrobky, což je metoda nejjednodušší, zároveň ale s nejmenší vypovídací schopností (Novák, 1999, str. 4) Z uvedeného tedy vyplývá, že výrobkové vymezení a ocenění není jednoznačně dáno a při jejich stanovení je třeba respektovat různé účely využití. (Novák, 1999 str. 4) Zachycení výnosů v účetnictví Výnosy jsou v účetnictví zachyceny v účtové třídě 6. Tato třída zahrnuje externí i interní výnosy členěné podle druhů a podle zdrojů, ze kterých plynou, a to v účtových skupinách podle charakteru činností. (Valder, 2008, str. 292). Výnosy se dělí na provozní výnosy (60 64), finanční výnosy (66), mimořádné výnosy (68).

25 25 Mezi provozní výnosy patří skupina 60 - tržby za vlastní výkony a zboží ta zachycuje výnosy související s prodejem vlastních výrobků, prodejem služeb a zboží. Další skupinu představuje změna stavu zásob vlastní činnosti (účtová skupina 61) do této skupiny se na základě zvolené metody (A nebo B) účtují přírůstky a úbytky zásob vlastní výroby. V této skupině jsou také účtovány zjištěné rozdíly při inventarizaci zásob nedokončené výroby, výrobků a zvířat, s výjimkou dospělých zvířat. (Valder, 2008, str ) Aktivace (účtová skupina 62) slouží k převedení materiálu a zboží vyrobených ve vlastní režii do majetku aktiv. Aktivací se uhrazují náklady spojené s daným produktem zaúčtované v třídě 5. (Valder, 2008, str. 305) Poslední účtová skupina provozních výnosů - jiné provozní výnosy 64 - zachycuje tržby z prodeje dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, tržby z prodeje materiálu, výnosy ze smluvních pokut a úroků z prodlení, výnosy z odepsaných pohledávek a ostatní provozní výnosy. (Valder, 2008, str ) Výnosy z produkce mléka Mléko je dodáváno většinou na základě dlouhodobých kupních smluv (na jeden rok, i více let). Ve všech mlékárnách v ČR je definována fixní část nákupní ceny s určeným obsahem tuku a bílkovin v mléce, a to ještě v souladu s legislativou ČR a EU, která definuje celkový počet mikroorganismů a somatických buněk v 1 ml mléka. (Kvapilík, 2005, str. 15) V případě vyšších hodnot u bílkovin a tuků v mléce je základní cena navýšena o příplatky. V případě nižších hodnot jsou stanoveny srážky. Další volnou složkou je příplatek, případně srážka za celkový počet mikroorganismů. Tyto příplatky bývají někdy provázány na splnění jiných požadavků a to např. na již zmíněný minimální obsah bílkovin. Sankce a příplatky jsou samozřejmě stanovovány i u počtu somatických buněk. (Kvapilík, 2005, str ) Zřejmě nejvíce sledovaným kritériem je tzv. RIL rezidua inhibičních látek. Jejich příkladem jsou antibiotika, pesticidy, konzervační nebo dezinfekční prostředky, toxiny produkované nemocným dobytkem a další. Tyto látky působí

26 26 problémy při zpracování mléka na mléčné výrobky a mají také negativní vliv na lidský organismus. Negativní test na RIL je tedy u mlékáren různě sankciován, situace může vést i k úplnému vyloučení z dodávky. (Kvapilík, 2005, str. 22) Značně postihováno bývá také nedodržení bodu mrznutí mléka. Dodržení tohoto ukazatele bývá požadováno pro zařazení mléka do jakostních tříd Q a I, jeho nesplnění pak vede k zařazení mléka do třídy nestandard. Tento ukazatel pak často podmiňuje uznání ostatních příplatků. (Kvapilík, 2005, str ) Kromě těchto ukazatelů bývají v některých mlékárnách zohledňovány i jiné např. obsah tukuprosté sušiny, obsah volných mastných kyselin, obsah koliformních bakterií a objem nakoupeného mléka. (Kvapilík, 2005, str ) Celková nákupní cena tedy není stanovena jen podle stávající poptávky po mléce a produktech z něj, ale je také ovlivněna kvalitou mléka (vyšší, nebo nižší) a také množstvím mléka dodaném do zpracovny Vývoj cen mléka a vybraných mléčných produktů v ČR Ceny zemědělských výrobců (CZV) v České republice zaznamenaly od ledna do prosince 2008 snížení o 32,3 %, konkrétně z 10,08 Kč/l v lednu 2008 na 6,82 Kč/l v prosinci Při meziročním porovnání prosinec 2008/prosinec 2007 je pokles ceny 31,7 % (cena v prosinci 2007 byla 9,99 Kč/l). Od prosince 2008 do července 2009, kdy se pokles zastavil, klesla cena o 7,41 %. Cena litru mléka byla v červenci 5,9 Kč/l. V listopadu 2009 činila cena mléka 6,4 Kč/l, což znamenalo nárust o 8,4 %. Ceny průmyslových výrobců (obchodní ceny) v České republice vykázaly rovněž výrazný propad. V období leden až prosinec 2008 došlo k poklesu cen u mléka polotučného trvanlivého o 26,54 %, u odstředěného mléka trvanlivého o 23,18 % a u polotučného mléka čerstvého o 6,61 %.(

27 27 Graf č. 1: Vývoj nákupních a prodejních cen mléka Zdroj: ČSÚ 5.3 Investice a metody jejich hodnocení Obecně je investice charakterizována jako přeměna peněžního kapitálu na kapitál reálný. (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 526) V podnikovém pojetí jsou investice obecně chápány jako statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků v budoucnu. (Synek, 2003, str. 284) Investice můžeme rozdělit podle druhu aktiv, do nichž je investováno, do různých skupin: finanční investice - nákup cenných papírů, půjčky či nákup nemovitostí za účelem dalšího obchodování nebo pronájmu a další hmotné investice jedná se např. o výstavbu nových budov, nákup pozemků, strojů, dopravních prostředků apod. nehmotné investice nákup softwaru, výdaje na výzkum atd.

28 28 Dalším možným pohledem na investice je jejich dělení na: čisté investice rozšiřující kapitál hrubé investice zahrnující celkové výdaje za určité období Investice je možné financovat z: vlastních zdrojů např. vklady vlastníků cizích zdrojů např. bankovní úvěry (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 526) Metody hodnocení investic Pro hodnocení efektivnosti investic se v praxi užívá několika metod. Ty je možné rozdělit na metody statické a dynamické. Statické metody (nepřihlíží k působení faktoru času): metoda průměrného procenta výnosu metoda průměrné návratnosti investice metoda průměrného ročního cash flow Dynamické metody (zahrnují faktoru času): metoda čisté současné hodnoty metoda doby splatnosti metoda vnitřního výnosového procenta metoda indexu ziskovosti (Synek, 2003, str ) Čistá současná hodnota Tato metoda určuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných výnosů (cash flow) a náklady na investici. ČSH = SHCF IN= CF n t t t= 1 (1 + k) IN ČSH čistá současná hodnota investice SHCF současná hodnota cash flow IN investiční náklady k diskontní míra

29 29 t období 1 až n n doba životnosti investice Investice je přijatelná, pokud je splněn vztah ČSH > 0. (Synek, 2003, str. 308) Stanovení diskontní míry K určení diskontní míry je vhodné použít průměrných nákladů na kapitál, jenž představuje průměrnou cenu (vyjádřenou v úrokové míře), kterou musí podnik zaplatit za užití kapitálu. CK VK WACC = * i *(1 D) + * r K K WACC průměrné náklady na kapitál CK/K relativní podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu i úroková míra cizího kapitálu D míra zdanění VK relativní podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu r úroková míra vlastního kapitálu (Synek, 2003, str ) Sestavení cash flow Cash flow (peněžní tok) zachycuje, pohyb příjmů a výdajů za určité období. Ke stanovení cash flow lze užít dvě metody: přímá metoda je založena na přímém sledování všech peněžních příjmů a výdajů podniku nepřímá metoda sleduje výnosy a náklady, které jsou upraveny na příjmy a výdaje vzhledem ke změnám rozvahy, nebo je upraven zisk běžného období o změny aktiv a pasiv V provozní činnosti je uplatňována nepřímá metoda, zatímco přímá metoda je užívána v investiční a finanční činnosti.

30 Doba návratnosti investice Metoda doby splacení investice určuje období, za něž tok cash flow pokryje náklady na investici. Nejvýhodnější je co nejkratší doba. (Synek, 2003, str. 306) SHCF=IN; CF n t t t= 1 (1 + k) = IN SHCF současná hodnota cash flow IN investiční náklady k diskontní míra t období 1 až n n doba životnosti investice

31 31 6 Vlastní práce 6.1 Charakteristika podniku a výroby Zkoumaný podnik byl založen roku 1999 jakožto akciová společnost. Tato firma se zaměřuje na konvenční výrobu - rostlinnou i živočišnou. V rostlinné výrobě jsou produkovány pro trh obiloviny, olejniny, okopaniny, technické a krmné plodiny, v živočišné výrobě pak mléko a hovězí maso. Dřívější chov prasat byl v podniku zrušen v roce 2008, takže veškeré příjmy v živočišné výrobě plynou z chovu skotu. Organizační struktura podniku je členěna do středisek a to mechanizačních a správních. Chov skotu je v současnosti soustředěn do dvou středisek. Stáj s jalovicemi se nachází cca 3 km od hlavní farmy. Na hlavní farmě se jsou umístěny 2 stáje s dojnicemi, dále pak porodna a odchovna telat, stáj pro suchostojné krávy a vysokobřezí jalovice. Stáje byly rekonstruovány v roce Díky volnému typu ustájení je zajištěna lepší pohoda zvířat, volný přístup ke krmivu a vodě a zdravější prostředí. K péči o skot jsou využívány služby externích firem a to veterinární (léčba chorob, zažívacích poruch, broušení paznehtů ) a plemenářské (inseminace a šlechtění skotu, kontrola užitkovosti ). Aby byla zajištěna optimální produkce a zdraví chovu, je stádo průběžně obměňováno. Jedná se o tzv. uzavřený obrat stáda, společnost nenakupuje chovný materiál. Vyřazené dojnice jsou nahrazovány jalovicemi z vlastního chovu. Vyřazené kusy jsou odváženy na jatka do Olešnice na Moravě jatka Šutera. V chovu jsou odchovávána telata (býčci), ti jsou ve váze 5O kg prodáváni jiným subjektům. Jalovičky jsou buďto zařazeny do chovu nebo jsou nabídnuty k prodeji. Celkový chov dojnic je rozdělen do čtyř skupin - podle fáze laktace a pro tyto skupiny jsou navrhovány různé krmné dávky.

32 32 Krmiva pro stádo jsou zajišťována především vlastní produkcí, doplňkově nakupována. Z vlastních krmiv je to především silážní kukuřice, kukuřice v mokrém zrnu, vojtěška, travní senáže a cukrovarnické řízky. Nakupována jsou pak minerální krmiva, sojové a řepkové šroty, soli a další. Krmiva jsou uskladněna ve vlastních prostorách, popř. silážních jamách, nebo ve vacích. Doprava je pak zajištěna vnitropodnikově traktory nebo nákladními auty, oceňována je ve vlastních nákladech. Podestýlka v boxovém ustájení je tvořena slámou, která je produkována v rámci rostlinné výroby a je oceněna vlastními náklady. Následně vzniklá chlévská mrva je vyskladňována pravidelně dvakrát denně. Dostýlání se provádí jednou denně. Dojnice jsou dojeny dvakrát za den. Mléko je následně přečerpáno do chladících tanků, odkud je pak čerpáno do cisteren, jež pro mléko každý den posílá mlékárna. Mléko se vozí ke zpracování do mlékárny Olešnice na Moravě, jež je od podniku vzdálena 30 km. Náklady na dopravu jsou hrazeny mlékárnou.

33 Příspěvek na úhradu fixních nákladů chovu dojnic Tabulka č. 1: Příspěvek na úhradu chovu dojnic (Kč) Rok Příspěvek na úhradu , , , ,12 Graf č. 2: Vývoj příspěvku na úhradu chovu dojnic (Kč) U zkoumaného podniku měla křivka příspěvku na úhradu v průběhu let 2006 až 2009 klesající tendenci. Z toho plyne, že každý rok přispíval chov dojnic jako celek na uhrazení fixních nákladů stále nižší částkou. V roce 2009 křivka poklesla pod nulovou hranici. To mělo za následek, že již nebyly plně hrazeny ani všechny variabilní náklady a chov dojnic dosahoval ztráty ve výši negativního příspěvku na úhradu, jenž činil 7411 Kč na kus. Jelikož je příspěvek na úhradu fixních nákladů obecně definován jako rozdíl výnosů a variabilních nákladů, je třeba hledat jeho změnu v těchto veličinách.

34 34 Tabulka č. 2: Vývoj celkových výnosů a variabilních nákladů chovu dojnic (Kč) Rok Celkové výnosy Variabilní náklady , , , , , , , ,37 Aby bylo možné blíže určit důvody poklesu příspěvku na úhradu, je nutné vyjádřit uvedené hodnoty v relativním tvaru, jenž zachycuje procentní změnu oproti předchozímu roku. Tabulka č. 3: Relativní změna celkových výnosů a variabilních nákladů chovu dojnic (%) Rok 2007/ / /2008 Relativní změna výnosů 0,93-1,87-22,89 Relativní změna variabilních nákladů 3,89 9,61-5,19 Z uvedené tabulky je zřejmé, že každoroční snižování příspěvku na úhradu bylo způsobeno dvěma faktory. V letech 2006 a 2007 nízkým nárůstem výnosů, jenž následoval jejich poklesem, a to v roce 2009 téměř o 23 %. Proti tomuto vývoji stály meziročně rostoucí variabilní náklady, které byly v roce 2009 sníženy o 5 % oproti předchozímu roku, což ale nevykompenzovalo obrovský propad výnosů. 6.3 Rozbor výnosů chovu dojnic Výnosy v chovu dojnic jsou tvořeny několika složkami. Lze je rozdělit na výnosy z vedlejších výrobků, kterými jsou telata, maso jatečných krav a statková hnojiva. Dále na výnosy z hlavního výrobku, jímž je chápáno mléko. Poslední složku tvoří výnosy plynoucí z dotačních titulů. Pro určení výnosů, které měly vliv na pokles celkových výnosů, je třeba tyto výnosy rozdělit a určit jejich relativní podíly na celku.

35 35 Tabulka č. 4: Podíl změny jednotlivých výnosů chovu dojnic na celkových výnosech (%) Rok Mléko Tele prodej Tele odchov Jatečná kráva Statková hnojiva Dotace 2007/ / /2008 3,07 0,40-28,08 0,49-0,81 0,39-0,73-0,16 0,60-1,56 0,25 4,12 0,02 0,12 0,00-0,36-1,73-0,11 Z této tabulky vyplývá, že v roce 2008 a 2009 došlo k prudkému poklesu výnosu z prodávaného mléka. To mělo za následek propad celkových výnosů a tudíž i příspěvku na úhradu. Díky tomuto vývoji nebyl v roce 2009 podnik schopen pokrýt ani variabilní náklady u dojnic Rozbor výnosů z prodeje mléka Graf č. 3: Vývoj výnosů z prodeje mléka (Kč)

36 36 Celkové výnosy z prodeje mléka jsou ovlivněny dvěma faktory. Prvním z nich je množství prodaných litrů mléka, druhým je pak cena, za níž je mléko prodáno do mlékárny. Graf č. 4: Vývoj počtu prodaných litrů mléka (Kč) Z uvedeného grafu je zřejmé, že v pozorovaném období bylo v podniku každý rok vyprodukováno méně mléka, než v roce předcházejícím. Největší pokles nastal v roce 2009.

37 37 Graf č. 5: Vývoj ceny za litr mléka (Kč) Vývoj ceny litru mléka měl ve sledovaném období mimo roku 2006 klesající tendenci. Z obou grafů lze tedy usoudit, že se na snížení výnosů z prodeje mléka v chovu dojnic podílelo jednak snížení vyprodukovaných a následně prodaných litrů produktu, za druhé ale také pokles ceny za litr mléka. Je ovšem nutné dodat, že v roce 2009 byl pokles výroby zprostředkovaně vyvolán rovněž cenou, neboť díky ní přestal chov dojnic pokrývat i variabilní náklady a logickým krokem vedení podniku byla snaha o minimalizaci ztrát. Cena za litr mléka je u zkoumaného podniku tvořena pěti složkami příplatky za bílkovinu, tuk, množstevním a věrnostním příplatkem a základní cenou.

38 38 Graf č. 6: Podíl jednotlivých složek ceny mléka (Kč) Z uvedeného grafu vyplývá, že největší podíl na výkupní ceně, má základní cena. Ta je určena vývojem na trhu. Při jejím prudkém poklesu má vyšší, než požadovaná kvalita mléka pouze malý vliv na cenu jako celek. 6.4 Nákladová rentabilita na litr mléka Graf č. 7: Vývoj nákladů a výnosů litru mléka (Kč)

39 39 V letech 2006 až 2009 výnosy z litru mléka mimo roku 2007 klesaly. Oproti tomu křivka nákladů vynaložených na jednotku hlavního výrobku byla mimo roku 2009 rostoucí. Tento vývoj měl negativní dopad na vývoj rentability hlavního výrobku. Graf č. 8: Vývoj nákladové rentability Graf nákladové rentability zobrazuje, že pouze v roce 2006 vedla 1 Kč nákladů vynaložených na litr mléka k zisku 0,024 Kč. V ostatních letech nebylo přímo u hlavního výrobku zisku dosaženo. Z uvedeného grafu vyplývá, že v letech 2006 a 2007 tvořila základní cena určená trhem více než 96 % celkové ceny. Více jak tři procenta pak tvořil příplatek za nadstandardní vlastnosti mléka. 6.5 Vývoj nákladů na litr mléka Celkové náklady v živočišné výrobě ovlivňuje řada dílčích složek. Některé z nich mají ovšem na celkovém součtu malý podíl. Jakožto nejvýznamnější bývají uváděny náklady na krmiva, náklady na služby, osobní a mzdové náklady a režijní náklady. Pro zkoumaný podnik ukazuje konkrétní rozložení celkových nákladů následující graf.

40 40 Graf č. 9: Průměrné rozčlenění nákladů na litr mléka v letech Z tohoto grafu vyplývá, že v letech 2006 až 2009 se na celkových nákladech vynaložených na litr mléka podílely nejvíce náklady na krmiva celkovými 41 %. Druhou nejvýznamnější složkou byly náklady na pořízení jalovic. Třetí největší nákladovou položku pak tvořily náklady spojené s technikou potřebnou pro provoz, do níž jsou zahrnuty traktorové práce, autodoprava apod., jež jsou poskytnuty jinými středisky podniku. 7 % nákladů tvořily přímé mzdy, které následují služby od cizích, obě režie a energie Náklady na krmiva Tyto náklady tvoří největší procento celkových nákladů. Jelikož se navíc jedná o náklady variabilní, má změna jejich výše obrovský vliv na celkovou rentabilitu výrobku. Pokud tedy chceme snížit cenu, za niž je podnik schopen vyrobit litr mléka, je žádoucí ovlivnit právě tyto náklady.

41 41 7 Doporučení pro podnik Rentabilitu výrobku lze ovlivnit dvěma způsoby. Prvním z nich je snižování nákladů, druhým pak zvyšování výnosů. 7.1 Nákladová doporučení Výše celkových nákladů na krmiva je dána jednak jejich cenou, ale také jejich spotřebou. Cena, pokud se jedná o nakupovaná krmiva, je dána konkrétní situací na trhu a podnik ji nemůže příliš ovlivnit. Pokud podnik vyrábí krmivo vlastní výroby, je možné cenu stlačit dolů volbou jiného technologického postupu, nákupem efektivnějších strojů, nahrazením živin jinou plodinou, než dosud užívanou. Celkovou cenu krmiv je pak možné ovlivnit také změnou poměru nakupovaných a vlastních krmiv v krmné dávce. Spotřeba krmiv je ovlivněna složením a kvalitou krmiv. Složení krmiv lze upravovat jednak poměrem mezi vlastními a nakupovanými krmivy, nebo také úpravou jednotlivých složek, které lze různě kombinovat, nahrazovat, nebo v poměru upravovat. Při tom je ale důležité mít na zřeteli, že jakákoliv úprava složení krmné dávky bude mít dopad nejen na výši nákladů, ale v případě změny celkových dodaných živin také na získanou produkci mléka. Navíc, jelikož se jedná o živý organismus, je třeba zachovat alespoň minimální množství živin tzv. záchovnou dávku a zajistit ostatní nezbytné živiny. Proto jakékoliv úpravy ve složení krmné dávky je napřed třeba konzultovat se zootechnikem, jenž stanoví, jaké změny je možné provést a které již nikoliv. Kvalita krmiv je pak dána mírou dodržení technologického postupu, ale také vlivy, které podnik nemůže přímo ovlivnit, popř. pouze korigovat počasí, nebo jím zapříčiněný výskyt chorob plodin apod.