Ceny a rizika při dodávce elektřiny pro konečné zákazníky

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Ceny a rizika při dodávce elektřiny pro konečné zákazníky Bc. Jan Knára

2 Obsah: Úvod Typy měření u zákazníků, převzetí odpovědnosti za odchylku, rozdělení zákazníků Typy měření u zákazníků Měření typu A Měření typu B Měření typu C Převzetí odpovědnosti za odchylku Režim vlastní odpovědnosti za odchylku Režim přenesené odpovědnosti za svou odchylku Výpočet odchylek Výtah z cenového rozhodnutí ERU č. 9/ Rozdělení zákazníků podle rovnoměrnosti diagramu spotřeby Roční diagram spotřeby Týdenní diagram spotřeby Diagram spotřeby v pracovním dnu Způsob obsluhy konečných zákazníků Popis standardních produktových řad Diagram dodávky Kombinace PEAK LOAD a BASE LOAD Kombinace PEAK LOAD, BASE LOAD a WEEKEND Kombinace BASE, HT a LT Pouze HT Pouze BASE Kombinace BASE LOAD a BASE LOAD-WD Specifický diagram Predikce spotřeby elektrické energie Predikce s větším počtem odběratelů Predikce s menším počtem odběratelů Metody a techniky rozkladu diagramu spotřeby Cenotvorba Výběrové řízení

3 3.2 Stanovení ceny jednoduchým rozkladem diagramu Popis odběratelů Otevřená pozice Výpočet jednoduchým rozkladem Odběratel A Výpočet jednoduchým rozkladem Odběratel B Výpočet jednoduchým rozkladem Odběratel C Výpočet ceny specializovaným softwarem X-energie Product Optimizer Price Evaluator Struktura konečné ceny pro zákazníka Poplatek za systémové služby Poplatek za přenos distribuční soustavě Poplatek za rezervovanou kapacitu Poplatky na podporu obnovitelných zdrojů energie Poplatky za činnost Operátora trhu s elektřinou Struktura celkové platby za elektrickou energii Rizika spojená s cenotvorbou Volatilita cen na energetických burzách Spotová cena Forwardová cena Porovnání rizika spotových a forwardových obchodů Kursová rizika Hedging užitím Forwardu Hedging užitím Long Call opce Hedging užitím Short Put opce Hedging užitím Syntetického Forwardu Hedging užitím Swapu Rizika nedodržení diagramu Konstantní toleranční pás po celý rok Proměnný toleranční pás během roku Motivační toleranční pás...61 Závěr...62 Literatura:

4 Úvod V roce 22 byla zahájena v České republice postupná liberalizace trhu s elektrickou energií. Česká republika tak následovala trend zemí ze západní Evropy. V současné době se liberalizace trhu s elektrickou energií šíří i do východní a jihovýchodní Evropy. Tato skutečnost umožňuje obchodníkům s elektrickou energií další rozvoj přeshraničního obchodu s elektrickou energií. Rovněž je tato příležitost motivuje rozšiřovat svá portfolia konečných zákazníků do nových, dosud z tohoto pohledu neprobádaných, zemí. Téma práce mne oslovilo především z důvodu dynamického rozvoje této oblasti elektroenergetiky a zejména odlišným přístupem jednotlivých subjektů k této problematice v jednotlivých etapách liberalizace. V České republice se nejprve obchodovalo jen v rámci nízkých, vysokých a špičkových tarifů, které později nahradil projekt největšího producenta elektrické energie v České republice ČEZ, a.s. tzv. Duhová energie. Teprve dokončení procesu liberalizace energetického trhu v České republice přineslo standardní přístup k obchodování s elektrickou energií, čímž se otevřely pro obchodníky rovnocenné možnosti a podmínky. Práci jsem tvořil z pohledu středně velkého obchodníka s elektrickou energií sídlícího v České republice, který nakupuje elektrickou energii na energetické burze a pravidelně se účastí výběrových řízení na dodávku elektrické energie pro koncové uživatele s průběhovým měřením elektrické energie. Rovněž nedisponuje žádnými vlastními energetickými zdroji. Obchodník vytváří cenu pro odběratele za pomocí historických i predikovaných dat, přičemž musí zohlednit rizika změny kursu národních měn, volatilitu ceny elektrické energie na energetických burzách i riziko nedodržení diagramu spotřeby elektrické energie. 3

5 1 Typy měření u zákazníků, převzetí odpovědnosti za odchylku, rozdělení zákazníků 1.1 Typy měření u zákazníků Typy měření definuje vyhláška číslo 541/25 Sb. k zákonu 458/2 Sb. (viz. [7]), kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů. Tato vyhláška stanoví podrobnosti zajišťování měření v přenosové soustavě a v distribučních soustavách včetně jeho vyhodnocování a předávání výsledků měření a dalších nezbytných informací pro zúčtování elektřiny a dále stanoví podrobnosti způsobu předávání technických údajů ze smluv o dodávce elektřiny a naměřených a vyhodnocených údajů o skutečných dodávkách elektřiny. Zajištěním měření elektřiny je provozování, obsluha, kontrola a údržba měřících zařízení, odečítání a uchovávání údajů měření. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. Směr toku elektřiny do příslušného odběrného místa hodnoceného účastníka trhu je považován za kladný. Směr toku elektřiny z příslušného odběrného nebo předávacího místa hodnoceného účastníka trhu je považován za záporný. K měření množství elektřiny a vyhodnocení předávaného výkonu se používají: a) průběhové měření elektřiny s denním dálkovým přenosem údajů ( měření typu A ) b) ostatní průběhová měření elektřiny ( měření typu B ) c) ostatní měření elektřiny ( měření typu C ) U průběhového způsobu měření je zaznamenávána průběžně střední hodnota výkonu za měřící interval přímo měřicím zařízením. Měření a předávání skutečných a smluvních hodnot je prováděno v zimním nebo letním čase. Posledním dnem při změně zimního času na letní je dvaceti tří hodinový den, prvním dnem při změně letního času na zimní je dvaceti pěti hodinový den. 4

6 Výměna měřícího zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy, nebo jeho odebrání je prováděno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy po předchozím oznámení dotčenému účastníkovi trhu s elektřinou. Skutečné hodnoty (hodnoty naměřené, popřípadě vypočtené na základě údajů z měření) dodávek a odběrů elektřiny a další informace nezbytné pro zúčtování dodávek a odběrů elektřiny jsou předávány provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy operátorovi trhu a poskytovány příslušnému odběrateli, popřípadě i obchodníkovi. Níže zmiňovaný 49 odst. 2 zákona 458 zní: Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřícího zařízení v souladu s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy po předchozím projednání s provozovatelem přenosové soustavy nebo s příslušným provozovatelem distribuční soustavy Měření typu A Mezi jednotlivými zařízeními je povolena odchylka od jednotného času maximálně 5 sekund. Základní vyhodnocovací interval je jedna hodina, pro hodnocení rezervované kapacity je použit čtvrthodinový interval. Za účelem zajišťování měření elektřiny jsou vybavena měřením typu A: předávací místa mezi přenosovou soustavou a zahraničními soustavami předávací místa mezi přenosovou soustavou a distribuční soustavou s napětím vyšším než 1 kv odběrná místa konečných zákazníků s odběrem elektřiny z přenosové soustavy, pokud konečný zákazník splnil povinnost podle 49 odst. 2 zákona odběrná místa konečných zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím vyšším než 52 kv, pokud konečný zákazník splnil povinnost podle 49 odst. 2 zákona 5

7 odběrná místa konečných zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kv do 52 kv včetně a s rezervovaným příkonem od 4 kw, pokud konečný zákazník splnil povinnost podle 49 odst. 2 zákona Měření typu B Povolená časová odchylka od jednotného času je maximálně 1 minuta. Základní vyhodnocovací interval je jedna hodina, pro hodnocení rezervované kapacity je použit čtvrthodinový interval. Za účelem zajišťování měření elektřiny jsou vybavena alespoň měřením typu B: odběrná místa konečných zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kv do 52 kv včetně a s rezervovaným příkonem do 4 kw, pokud konečný zákazník splnil povinnost podle 49 odst. 2 zákona odběrná místa konečných zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím do 1 kv s rezervovaným příkonem od 1 kw nebo s hlavním jistícím prvkem o jmenovitém proudu od 2 A od první změny dodavatele elektřiny, pokud konečný zákazník splnil povinnost podle 49 odst. 2 zákona Měření typu C Povolená časová odchylka od jednotného času je maximálně 15 minut. Odečet je prováděn minimálně jednou za kalendářní rok. Za účelem zajišťování měření elektřiny jsou vybavena alespoň měřením typu C odběrná místa ostatních konečných zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s instalovaným měřením. 1.2 Převzetí odpovědnosti za odchylku V ceně za činnost Operátora trhu s elektřinou (OTE) jsou na základě zákona 458/2 Sb. [5] dvě položky: organizování trhu s elektřinou na základě smlouvy o přístupu na trh s elektřinou organizovaný OTE a zúčtování odchylek. Obchodním prostorem pro účastníky trhu, za který se vyhodnocují a zúčtovávají odchylky, je celá Česká republika. 6

8 Na počátku volí účastník trhu s právem přístupu k soustavě jeden ze dvou základních režimů odpovědnosti za odchylku uskutečňovaných obchodů, čímž jsou předurčeny jeho práva a povinnosti. Prvním režimem je režim vlastní odpovědnosti za odchylku, druhým režim přenesení odpovědnosti za odchylku. Pokud účastník trhu nezvolí žádný z uvedených režimů, je jeho případná odchylka považována za neoprávněný odběr z Energetické soustavy (ES) nebo neoprávněnou dodávkou do ES. Subjektem zúčtování odchylek je dle [8] účastník trhu s elektřinou, pro kterého Operátor trhu s elektřinou na základě smlouvy o zúčtování provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek Režim vlastní odpovědnosti za odchylku Režim se volí na základě smlouvy o přistoupení ke Společným závazným pravidlům pro vyhodnocování a zúčtování odchylek. Účastník se sám stává Subjektem zúčtování a je jednoznačně definován svým identifikačním číslem. Toto číslo mu je přiděleno na základě registrace u OTE. Účastník se dobrovolně zavazuje k dodržování platební kázně uvedených ve Společných pravidlech (kauce, záruky, bankovní garance). Dále nese odpovědnost za svůj závazek dodat sjednané množství elektřiny do ES ČR nebo odebrat sjednané množství elektřiny z ES ČR. OTE. Subjekt zúčtování s tímto režimem se může účastnit trhů organizovaných Režim přenesené odpovědnosti za svou odchylku Účastník trhu může přenést svou odpovědnost za dodávku elektrické energie do ES ČR nebo dodání elektrické energie do ES ČR na jiný Subjekt zúčtování. Účastník trhu s tímto režimem se nemůže zúčastnit trhů organizovaných OTE Výpočet odchylek Operátor trhu prověřuje úplnost údajů a v případě nedostatků vyzve provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy k jejich doplnění. 7

9 Operátor trhu stanovuje Subjektu zúčtování hodnotu skutečné dodávky elektřiny a skutečného odběru elektřiny v každé obchodní hodině v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo, a to jako souhrn dodávek elektřiny subjektu zúčtování do elektrizační soustavy a souhrn odběrů elektřiny subjektu zúčtování z elektrizační soustavy, zjištěný na základě údajů o skutečných dodávkách a odběrech elektřiny nebo typových diagramů. Smluvená dodávka elektřiny do elektrizační soustavy je značena kladným znaménkem a smluvený odběr z elektrizační soustavy je značen záporným znaménkem. Skutečná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy je značena kladným znaménkem a skutečný odběr z elektrizační soustavy je značen záporným znaménkem. Za odběr elektřiny Subjektu zúčtování je považován vlastní odběr Subjektu zúčtování a odběr účastníků trhu s elektřinou, od nichž Subjekt zúčtování převzal závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy. Za dodávku elektřiny Subjektu zúčtování se rozumí vlastní dodávka Subjektu zúčtování a dodávka účastníků trhu s elektřinou, od nichž Subjekt zúčtování převzal závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy. Odchylkou Subjektu zúčtování pro každou obchodní hodinu je součet odchylky Subjektu zúčtování za závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy a odchylky za závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy. U smluvních přenosů elektřiny ze zahraničí a smluvních přenosů elektřiny do zahraničí je subjektem, který potvrzuje správnost údajů z těchto smluv pro účely vyhodnocování odchylek, a který má odpovědnost za odchylku od smluveného salda zahraničních výměn, provozovatel přenosové soustavy. Smluveným saldem zahraničních výměn je rozdíl mezi přenosem elektřiny ze zahraničí a přenosem elektřiny do zahraničí. Saldo je záporné, pokud je smluvní doprava elektřiny do zahraničí větší než smluvní doprava elektřiny ze zahraničí. V opačném případě je saldo kladné. Odchylky Subjektu zúčtování se vyhodnocují v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo. 8

10 1.2.4 Výtah z cenového rozhodnutí ERU č. 9/27 Toto cenové rozhodnutí ERU (viz.[6]) je ze dne 26.listopadu 27, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb na rok 28. Pevná vyrovnávací cena pro zúčtování rozdílů mezi hodnotami skutečné spotřeby získané na základě odečtu a hodnotami stanovenými na základě typových diagramů je: Kč/MWh. Pevná cena za dodávku kladné regulační energie bloky, které měly v dané obchodní hodině aktivovanou pouze sekundární regulaci je 199 Kč/MWh, tuto cenu účtuje poskytovatel regulační energie operátorovi trhu s elektřinou. Pevná cena za dodávku záporné regulační energie bloky, které měly v dané obchodní hodině aktivovanou pouze sekundární regulaci je 1 Kč/MWh, tuto cenu účtuje poskytovatel regulační energie operátorovi trhu s elektřinou. jsou: Pevné zúčtovací ceny C v Kč/MWh uplatněné operátorem trhu s elektřinou a) v případě, že v dané obchodní hodině je systémová odchylka záporná nebo rovna nule, pevná zúčtovací cena stanovena podle vzorce: ( Kč MWh) C = ,5 S / (1.1) S...absolutní hodnota systémové odchylky (MWh) b) v případě, že v dané obchodní hodině je systémová odchylka kladná, je pevná zúčtovací cena stanovena dle vzorce: ( Kč MWh) C = 1+ 3,5 S / (1.2) 1.3 Rozdělení zákazníků podle rovnoměrnosti diagramu spotřeby Rozdělovat zákazníky podle diagramu spotřeby lze pouze odběratele vybavené průběhovým měřením, tedy měřením typu A nebo B. Pro stanovení roční ceny elektrické energie jak jednoproduktové, tak za pásma, je důležité posoudit nejprve roční diagram spotřeby, pak týdenní a nakonec denní pracovní. 9

11 1.3.1 Roční diagram spotřeby Roční diagramy spotřeby se dají rozdělit podle rovnoměrnosti odběru po celý rok. Spotřeba může být celý rok konstantní, trvale rostoucí, závislá na okolní teplotě nebo zcela atypická. Tento druh diagramu je velmi důležitý pro pokrývání spotřeby bazickou (po celý rok konstantní) elektřinou Zvýšený odběr v letních měsících kw IX.6 X.6 XI.6 XII.6 I.7 II.7 III.7 IV.7 V.7 VI.7 VII.7 VIII.7 IX.7 Graf č Graf č je typický pro odběratele s konstantní výrobou po celý rok, kde je část výroby závislá na okolní teplotě. V teplých měsících je odběr větší v provozech, kde je třeba chladit. Spotřeba elektrické energie roste u mrazících boxů. Příkladem je potravinářská výroba. 1

12 Konstantní růst kw IX.6 X.6 XI.6 XII.6 I.7 II.7 III.7 IV.7 V.7 VI.7 VII.7 VIII.7 IX.7 Graf č Na Grafu č je patrné, že spotřeba roste v podstatě celý rok. Odběratelem je rozvíjející se firma, která se postupně rovnoměrně rozšiřuje. Příkladem může být telekomunikační společnost. Zde lze snadno přidávat menší spotřebiče bez skokového zvýšení spotřeby Snížený odběr v letních měsících kw XII.7 I.8 II.8 III.8 IV.8 IV.8 V.8 VI.8 VII.8 VIII.8 VIII.8 IX.8 X.8 XI.8 XII.8 I.9 Graf č Graf č představuje diagram, který je opakem diagramu z Grafu č Odběr je také závislý na teplotě, ale v letních měsících je nejmenší. Může se jednat o podnik využívající pece, například působící v hutnictví. 11

13 Konstantní odběr po celý rok kw XII.6 I.7 II.7 III.7 IV.7 V.7 VI.7 VII.7 VIII.7 IX.7 X.7 XI.7 XII.7 Graf č Špičky diagramu (Graf č ) jsou téměř konstantní po celý rok, je tedy ideální jak pro spotřebitele, tak pro dodavatele. Dlouhodobé poklesy v diagramu reprezentují celozávodní letní dovolenou a vánoční svátky. Špičkový výkon je po celý rok konstantní. Je to příklad provozu, kde se montují dohromady velké díly, například montážní továrna automobilky Netypický diagram kw VI.6 VII.6 VIII.6 IX.6 X.6 XI.6 XII.6 I.7 II.7 III.7 IV.7 V.7 VI.7 VII.7 VIII.7 Graf č Tento diagram (Graf č ) je jen těžko předpověditelný. Je běžný pro provozy, které se teprve staví, uvádí do provozu, nebo přímo pro stavební firmy. 12

14 U stavebních společností jsou zapínány velké spotřebiče podle aktuálního stavu výstavby a potřeby Týdenní diagram spotřeby Z diagramů spotřeby lze určit, zda jsou pracovní dny přes celý týden stejné a jaký je rozdíl mezi pracovními dny a víkendy. U většiny odběrů jsou pracovní dny jasně odlišené od víkendových. Často se také vyskytuje částečný sobotní provoz Bez víkendového provozu 3, 2,5 2, MW 1,5 1,,5, Graf č a MW Graf č b kw Graf č c 13

15 Grafy č a až c jsou diagramy typické pro většinu spotřebitelů. Pět pracovních dnů je znatelně odlišeno od dvou víkendových. Na Grafu č b lze vypozorovat částečný sobotní provoz S víkendovým provozem 1,2 1,8 MW,6,4, Graf č a 25 2 MW Graf č b V obou diagramech nelze rozeznat, který den je všední a který víkendový nebo sváteční. Graf č a reprezentuje mlékárenskou výrobu, kde probíhá každodenní dojení, tedy činnost, která se musí provézt bez ohledu na to, zda je den pracovní, nebo sváteční. Graf č b je typický diagram pro chemickou regulovatelnou výrobu, která není plně závislá na přítomnosti zaměstnanců, může být plně i částečně automatizovaná. 14

16 Bez rozlišení dnů v týdnu 2 16 kw Graf č Tento typ diagramu (Graf č ) odpovídá vodnímu čerpadlu, které v případě potřeby spíná nebo vypíná. Podobně jako diagram z Grafu č je i tento těžko predikovatelný Diagram spotřeby v pracovním dnu Denní diagram spotřeby pracovních dnů je velmi důležitý pro výběr špičkových časových pásem. Nejčastější obchodované produkty pro pracovní dny ve špičkách jsou High Tarif (6: až 22:) a PEAK (8: až 2:). Blíže o standardních produktech viz. kapitola 2.1 Popis standardních produktových řad High Tarif 3, 2,5 2, MW 1,5 1,,5, 22: : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č a 15

17 2,5 2 MW 1,5 1,5 22: : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č b kw : : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č c Tyto diagramy (Grafy č a až c) odpovídají období pracovní špičky mezi 6: až 22:. Jde o typický dvousměnný provoz (dvě osmihodinové směny). Mezi Grafy č b a č c je patrný poměrový rozdíl mezi špičkovou a mimošpičkovou spotřebou. Tento rozdíl je způsoben různými koncepcemi a technologiemi výroby nebo produkce PEAK 1,8 MW,6,4,2 22: : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č a 16

18 36 27 kw : : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č b Tyto diagramy (Grafy č a a b) odpovídají období pracovní špičky mezi 8: až 2:. Reprezentují jednu dvanáctihodinovou směnu Celodenní provoz 1 8 MW : : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č a 25 2 MW : : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č b 17

19 4 3 MW : : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č c Tyto provozy (Grafy č a až c) mají po celý den stejný odběr. Tato situace je buď způsobena provozem trojsměnným (čtyřsměnným), případně částečně nebo plně automatizovaným. Opticky mají Grafy č a a b menší odchylku od konstantní spotřeby než Graf č c. Jejich relativní odchylka je skutečně menší. Pro absolutní hodnotu odchylky to ale neplatí. Největší absolutní odchylku od konstantního průběhu má Graf č b. Tato skutečnost je způsobena měřítkem osy y reprezentující výkon elektrické energie v MW Netypický provoz MW : : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č a 1,2 1,8 MW,6,4,2 22: : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č b 18

20 MW,35,3,25,2,15,1,5 22: : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č c Tyto diagramy (Grafy č a až c) se nepřibližují k žádnému z předchozích. Špička kulminuje v jednom okamžiku, zcela chybí nebo je vícenásobná. Tyto diagramy se nejčastěji vyskytují zpravidla u menších odběratelů. 19

21 2 Způsob obsluhy konečných zákazníků 2.1 Popis standardních produktových řad Diagramy spotřeby se pokrývají pomocí standardních produktů (Graf č. 2.1), které se nakupují na burzách s elektrickou energií. Základní produktovou řadou je BASE LOAD (báze). Tento produkt obsahuje konstantní dodávku elektrické energie na celých 24 hodin po celý rok. Varianta BASE LOAD-WD pokrývá pouze dny pracovní. Obchoduje se denní, týdenní, měsíční a roční BASE LOAD. Tato elektřina pokrývá základ (spodní část) diagramu. Elektřina je vyráběna v základních zdrojích elektrické energie (jaderné elektrárny, některé kondenzační elektrárny), proto je tento produkt (po přepočítání na 24 hodin) nejlevnější. BASE se rozděluje pro pracovní dny podle potřeby dvěma způsoby. Buď na High Tarif a Low Tarif, nebo na PEAK LOAD a OFF-PEAK LOAD. Týden lze rozdělit podobně na BASE-WD a WEEKEND. Způsoby dělení se liší podle délky pracovní špičky. Zatímco špičkový High Tarif trvá 16 hodin (6: 22:), PEAK LOAD jen 12 hodin (8: 2:). Tyto špičkové odběry se uplatňují v pracovních dnech v nejzatěžovanějších hodinách, proto je jejich cena za MWh nejvyšší. Elektřina na pokrývání těchto špiček pochází z pološpičkových (některé kondenzační elektrárny, vodní elektrárny) a špičkových (plynové elektrárny, přečerpávací elektrárny) zdrojů. Tyto zdroje jsou lépe regulovatelné, než zdroje základní. Mimošpičkové tarify Low Tarif a OFF-PEAK LOAD pouze doplňují jim odpovídající špičkové tarify do 24 hodin. Poslední standardní produktovou řadou je víkendový celodenní tarif WEEKEND, který pokrývá celých 24 hodin a uplatňuje se i o svátcích a ve dnech pracovního klidu. Pokud je diagram spotřeby pravidelný, ale neodpovídá žádné standardní produktové řadě, můžeme pokrýt jeho špičkový odběr SPECIFICKÝM DIAGRAMEM. Žádný diagram spotřeby není ideální a kombinacím standardních produktových řad se pouze blíží. 2

22 WEEKEND BASE PEAK OFF-PEAK HT LT Graf č Diagram dodávky Diagramy spotřeby se pokrývají diagramy dodávky. Diagramy dodávky se skládají ze standardních produktových řad a specifických diagramů viz. bod 2.1. Čím se diagram spotřebitele více blíží standardním produktům, tím bude jeho konečná platba za MWh nižší. Proto se dnes snaží hlavně velcí odběratelé své diagramy spotřeby co nejvíce přizpůsobit. V následujících bodech uvádím některé elementární příklady pokrývání diagramu spotřeby. Aby byla demonstrace co nejpřehlednější volím diagramy týdenní. Na osu x jsem vždy vynesl pořadové číslo hodiny v daném týdnu Kombinace PEAK LOAD a BASE LOAD kw PEAK BASE SKUTEČNOST h Graf č

23 Kombinace viz. Graf č je jednou z nejčastěji využívaných. Základ pracovních dnů a celé víkendy jsou kryté BASE LOAD. Špičky odběru se nejvíce blíží standardní produktové řadě PEAK LOAD Kombinace PEAK LOAD, BASE LOAD a WEEKEND kw PEAK WEEKEND BASE SKUTEČNOST h Graf č Tento způsob pokrytí (Graf č ) je téměř identický jako v bodě s tím rozdílem, že spotřebitel odebírá i o víkendu a ve dnech pracovního klidu Kombinace BASE, HT a LT 3 HT LT BASE SKUTEČNOST 2,5 2 kw 1,5 1, h Graf č Kombinací HT a LT (Graf č ) je pokryt tento 16-ti hodinový pracovní provoz. Odběratel dodržuje dodávkový diagram téměř dokonale, jeho odchylka je minimální, méně než 3 %. 22

24 2.2.4 Pouze HT HT SKUTEČNOST kw h Graf č Tento odběratel (Graf č ) dodržuje stejně jako v bodě svůj High Tarif. Jedná se o velmi malého spotřebitele elektrické energie, který má mimo pracovní směnu téměř nulový odběr Pouze BASE BASE SKUTEČNOST kw h Graf č Tento typ odběratele (Graf č ) dokáže svou spotřebu elektrické energie flexibilně regulovat, a tím udržovat odběr na téměř stálé hodnotě. Tento zákazník je velmi výhodný pro dodavatele elektřiny z hlediska komerčních důvodů. Zároveň je snadnější pro provozovatele přenosové soustavy (ČEPS) vyrovnat tento odběr ze systému. 23

25 2.2.6 Kombinace BASE LOAD a BASE LOAD-WD BASE-WD BASE SKUTEČNOST MW h Graf č V případě, že diagram (Graf č ) neodpovídá základním produktovým řadám, lze použít některé méně běžné. V tomto případě se jedná o BASE LOAD-WD, tedy bázi uplatňující se pouze v pracovních dnech (stejně jako PEAK LOAD a High Tarif) Specifický diagram 6 SPECIFICKÝ DIAGRAM BASE SKUTEČNOST 5 4 MW h Graf č Ve zvláštním případě lze po dohodě s výrobcem elektrické energie objednat specifický diagram (Graf č ) a doplnit s ním tak například BASE LOAD. Tyto produkty jsou méně standardní, a proto také dražší. 24

26 2.3 Predikce spotřeby elektrické energie Predikce spotřeby je velmi důležitým nástrojem jak v obchodě, tak v distribuci elektrické energie. Při predikci spotřeby se uplatňuje mnoho různých, námi neovlivnitelných, aspektů. Nejvýznamnějšími jsou venkovní teplota a sluneční osvit. Predikce se nejčastěji tvoří roční, týdenní a denní (D+1). Dlouhodobé roční kontrakty elektrické energie jsou za nejvýhodnější ceny (výrobce má garantovaný dlouhodobý odběr), proto je roční predikce nejdůležitější a zároveň také nejméně přesná. Rozdíly mezi dlouhodobými a krátkodobými predikcemi jsou vyrovnávány na burze, krátkodobých a denních trzích. Správný odhad budoucí spotřeby v daném segmentu slouží jako podklad pro celou řadu rozhodnutí z hlediska volby správné obchodní strategie, přístupu k zákazníkům a uzavírání pozic na velkoobchodním trhu. Poptávka má dvě části a to závislou, která koreluje se změnou klimatických podmínek, a nezávislou, která koreluje se změnou HDP. Parametry ovlivňující chování budoucí spotřeby jsou tyto: přímá závislost mezi růstem HDP a spotřebou změna struktury poptávky uzavírání neefektivních provozů, budování nových odběratelů, efektivnější spotřebiče (stejný výkon, menší spotřeba) vedou ke snižování spotřeby roční, týdenní a denní sezónnost hlavním faktorem je předpokládaná teplota, která se často přepočítává pomocí tzv. teplotního gradientu, který udává nárůst (relativně či absolutně) ve vztahu ke změně teploty růst ceny elektřiny má za následek snížení spotřeby Predikce s větším počtem odběratelů Obchodníci s elektrickou energií potřebují pro predikci spotřeby údaje Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tato data využívají nejvíce velcí obchodníci s elektrickou energií a obchodníci distribučních společností. 25

27 Analytici obchodníka s elektřinou nejprve za pomoci specializovaného softwaru, roční predikce z ČHMÚ a z loňských dat stanoví plánovanou roční spotřebu svých odběratelů. Tato predikce je v zásadě stanovována na dlouhodobý teplotní normál, odchylky predikce způsobené klimatickými vlivy jsou řešeny na krátkodobé bázi. Obchodníci na základě predikce nakoupí základní roční množství elektrické energie. Tato dlouhodobá predikce je pravidelně upravována týdenními predikcemi, tvořenými stejným principem jako u ročních predikcí. Rozdíly mezi týdenní a roční predikcí se vyrovnají na burze s elektrickou energií. Posledními a zároveň nejkratšími predikcemi jsou predikce denní (D+1). Analytik distributora má k dispozici aktuální minutové průběhy spotřeby na jeho území distribuce, teplotu a sluneční osvit. Tyto hodnoty porovnává s včerejšími (D-1) a předvčerejšími (D-2) průběhy teploty, slunečního osvitu a spotřeby. Na základě těchto hodnot a zkušenosti stanoví predikci. Rozdíly mezi týdenní a denní predikcí se vyrovnávají na krátkodobém trhu s elektřinou provozovaném Operátorem trhu s elektřinou (OTE). Rozdíly skutečnosti od této predikce budou vyúčtovány OTE jako odchylka. Výhodou distribučních společností a velkých obchodníků je možnost využití portfolio efektu. Sloučením většího množství zákazníků lze kompenzovat disproporce jednotlivých odběrových diagramů. Obchodníci distributora elektrické energie využívají k portfolio efektu Hromadné dálkové ovládání (HDO). Pomocí HDO lze jednoduše regulovat období nabíjení akumulačních spotřebičů, a tím si velmi významně přizpůsobit spotřebitelský diagram vlastní potřebě Predikce s menším počtem odběratelů Společnosti s menším počtem konečných zákazníků (typicky menší obchodníci s elektrickou energií) tvoří predikce méně náročným způsobem. Roční predikce tvoří součtem ročních predikcí zaslaných jejich zákazníky (koncovými odběrateli). Krátkodobější predikce (maximálně však D+1) jsou tvořeny na základě zkušeností a komunikace s konečnými zákazníky. 26

28 Důležitá je znalost historie chování jednotlivých zákazníků, zejména v oblasti odchylek a odhadů změny struktury budoucí spotřeby, spojená s rozšířením provozu a sezónním nárůstem zakázek. Tuto nejistotu je rovněž nutné predikovat s možností zahrnout jí do konkrétních složek cen. Proto je problematické při sjednávání nového zákazníka odhadnout chování jeho spotřeby. Většinou nejsou k dispozici relevantní historická data a návazný model spotřeby. Obchodní riziko stojí v tomto případě na straně obchodníka, musí počítat s delší návratnosti takto realizovaných obchodů. 27

29 3 Metody a techniky rozkladu diagramu spotřeby 3.1 Cenotvorba Metody a techniky rozkladu diagramu spotřeby slouží k tvorbě ceny za elektrickou energii pro koncové zákazníky. Ve druhé polovině kalendářního roku uzavírají koncoví odběratelé smlouvy o dodávkách elektrické energie na příští kalendářní rok s obchodníky s elektřinou. Smlouva se uzavírá na základě ové poptávky nebo formou výběrového řízení. Výběrové řízení uskutečňuje spotřebitel v zastoupení specializovanou společností Výběrové řízení Pořadatel výběrového řízení rozešle obchodníkům s elektřinou zadávací dokumentaci, která obsahuje: diagramy spotřeby za minulá období strukturovanou nabídku Obchodní soutěže na dodavatele elektřiny v daném roce k vyplnění informační listy odběrového místa přehled odběrných míst Ve strukturované nabídce vyplní uchazeč následující údaje: základní údaje o právnické společnosti prohlášení uchazeče o pozorném prostudování a plnému porozumění datum závaznosti nabídky cenová nabídka (jednotná za každou MWh, pásmová, nebo vlastní) platebních podmínky (splatnost faktur a výše záloh) dokumenty: K vyplněné strukturované nabídce musí obchodník přiložit následující doklad o platné licenci na obchodování s elektřinou doklad o registraci u Operátora trhu s elektřinou 28

30 seznam vybraných významných zákazníků v minulých letech závazný či nezávazný návrh smlouvy Po odeslání nabídky čeká obchodník na výsledek prvního kola výběrového řízení, po kterém bude buď vyloučen, nebo postoupí do kola druhého. Do druhého kola obchodník upřesní nabídku přiložením smlouvy připravené k podepsání a prodlouží termín její závaznosti. 3.2 Stanovení ceny jednoduchým rozkladem diagramu Tato základní metoda je používána u obchodníků s elektřinou s malým počtem koncových zákazníků. Spočívá v postupné analýze diagramu spotřeby zaslaného odběratelem. Prvním krokem je analýza ročního diagramu spotřeby jako celku. Tento pohled ukáže roční minima a maxima, pravidelnost, období odstávek a dovolených. Pokud zákazník odebírá standardně bez víkendového provozu, lze v ročním diagramu rozpoznat jednotlivé týdny, více viz Druhým krokem je výběr dvou typických týdnů z ročního diagramu. Pokud je diagram nerovnoměrný, volíme týden z větší a menší spotřebou. Týdenní digramy jsou důležité pro analýzu typu víkendové spotřeby, více viz Poslední a také nejdůležitější analýzou je rozbor několika (alespoň osmi) náhodně vybraných pracovních dnů v roce, který je rozhodující pro cenotvorbu, více viz Na základě rozboru diagramu se určí skladba standardních produktů, kterými bude diagram spotřeby pokryt. Poté vypočítáme procento odchylky přesahující diagram Ω následujícím způsobem: Ω = E TOT E TOT n i= 1 E i 1 = E TOT E n i= 1 TOT ( k P ) i i 1 (%) (3.1) E TOT...celková roční spotřeba energie (MWh) E i...energie i-tého standardního produktu (MWh) n...počet užitých standardních produktů v skladbě 29

31 P i...výkon elektrické energie i-tého standardního produktu (MW) k i...časová konstanta i-tého standardního produktu (h) Stanovené procento odchylky přesahující diagram Ω je třeba přepočítat na roční spotřebu elektrické energie E ODCH : E ODCH Ω = E (3.2) 1 TOT ( MWh) Nyní lze již snadno vypočítat finální cenu za elektrickou energii podle aktuální skladby standardních energetických produktů c FIN : n ( E c ) i i + EODCH codch i= 1 cfin = E m / TOT ( Kč MWh) (3.3) c i...cena za elektrickou energii i-tého standardního produktu (Kč/MWh) c ODCH...cena za odchylku (Kč/MWh) m...podíl marže na finální ceně Výpočet jsem demonstroval na třech příkladech Popis odběratelů Odběratel A je zástupcem menších zákazníků. Jeho špičky většinou nepřesahují 35 kw a roční spotřeba činí 1879 MWh. Odběratel B spotřebuje ročně řádově více než Odběratel A. Maxima sahají až k 9 MW a roční spotřeba činí 65,185 GWh. Zástupcem největších spotřebitelů elektrické energie je Odběratel C s roční spotřebou 12,127 GWh a špičkovým výkonem pod 3 MW. Odběratelé B a C jsou připojeni k napěťové hladině VVN, Odběratel A k napěťové hladině VN. 3

32 3.2.2 Otevřená pozice Pro stanovení ceny je nutné znát aktuální pozici obchodníka. Cenotvorba je kalkulována z pořizovacích cen již nakoupené elektrické energie na příští rok. Rizika spojená s přebytkem nebo naopak nedostatkem zákazníků vůči nakoupenému množství elektrické energie budou blíže definována v kapitole 4. Pro potřeby výpočtů v kapitole 3.2 předpokládám následující otevřenou pozici: BASE LOAD 155 Kč/MWh, PEAK LOAD 225 Kč/MWh, BASE LOAD-WD 2 Kč/MWh a High Tarif 22 Kč/MWh. Odchylku budu oceňovat částkou 35 Kč/MWh Výpočet jednoduchým rozkladem Odběratel A Roční diagram spotřeby odběratele A je zobrazen v kapitole (Graf č ). Na první pohled je pravidelný se zvýšeným odběrem v šestém a sedmém měsíci. Dva vybrané týdenní diagramy jsou na Grafech č a a č b. Grafy mají téměř stejný tvar se slabším víkendovým provozem kw Graf č a kw Graf č b 31

33 Z ročního diagramu spotřeby jsem náhodně vybral 8 pracovních dnů. Všech osm bylo tvarově téměř shodných, proto přikládám pouze jeden, a to Graf č c. Špičky v pracovních dnech se velmi blíží standardnímu produktu PEAK LOAD kw : : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č c Po analýze všech tří typů diagramů jsem zvolil následující pokrytí spotřebního diagramu standardními produkty. Spodní část jsem pokryl,1 MW BASE LOAD, špičky,25 MW PEAK LOAD. Procento odchylky přesahující diagram Ω se spočítá dosazením do vzorce (3.1): Ω = E TOT E E BSLD TOT E PEAK E 1 = TOT P E , ,25 = 1 = 11,88 % 1879 BSLD TOT P PEAK 1 = E BSLD...roční spotřeba BASE LOAD elektrické energie (MWh) E PEAK...roční spotřeba PEAK LOAD elektrické energie (MWh) P BSLD... výkon BASE LOAD elektrické energie (MW) P PEAK...výkon PEAK LOAD elektrické energie (MW) Časovou konstantu produktu BASE LOAD výkonu tvoří součin 365 dnů (rok) a 24 hodin (den). Časovou konstantu produktu PEAK LOAD tvoří součin 26 pracovních dnů v roce a 12 hodin (8:-2:). Energie v odchylce E ODCH a finální cena c FIN se vypočítají dosazením do vzorců (3.2) a (3.3). Marži z tržeb uvažuji 2 %. 11,88 E ODCH = 1875 = 223, 3 MWh 1 32

34 c FIN = E BSLD c BSLD + E PEAK c E TOT PEAK + E ODCH ,3 35 = 1,2 = 2114 Kč / MWh 1879 c ODCH 1,2 = c BSLD...cena za BASE LOAD elektrickou energii (Kč/MWh) c PEAK...cena za PEAK LOAD elektrickou energii (Kč/MWh) Výpočet jednoduchým rozkladem Odběratel B Roční diagram spotřeby odběratele B je celkem rovnoměrný (Graf č a). Poklesy spotřeby ke 2 MW jsou pravidelně každý 21. den v měsíci v 21:, a proto se lze na tyto poklesy připravit MW VII.6 VIII.6 IX.6 X.6 XI.6 XII.6 I.7 II.7 III.7 IV.7 V.7 VI.7 VII.7 VIII.7 rozpoznat. Graf č a Týdenní diagram se podobá ročnímu (Graf č b). Víkendy nelze 1 8 MW Graf č b 33

35 Rovněž denní diagramy se velmi podobají ročnímu i týdennímu. Vybral jsem typický denní průběh pro příklad (Graf č c). 1 8 MW : : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č c Po analýze všech tří typů diagramů jsem se rozhodl pro pokrytí diagramu spotřeby pouze produktem BASE LOAD (7 MW), a pro přebytky použít odchylku. Výpočty procenta odchylky Ω, roční spotřeby elektřiny v odchylce Q ODCH a finální ceny pro zákazníky c FIN po dosazení do vzorců (3.1), (3.2) a (3.3): Ω = E TOT E E TOT BSLD ETOT PBSLD = 1 = 1 = 5,93 % E TOT Ω 5,93 EODCH = ETOT = = 3865 MWh 1 1 c FIN = E BSLD c BSLD + E E TOT ODCH c ODCH 1,2 = = 1,2 = 1699 Kč / MWh Výpočet jednoduchým rozkladem Odběratel C Roční diagram spotřeby odběratele C (Graf č a) je specifický velkým poměrem špiček ku základu. Je to způsobeno minimálními odběry o víkendu. Diagram velmi dobře zobrazuje týdenní cykly. 34

36 MW VI.6 VII.6 VIII.6 IX.6 X.6 XI.6 XII.6 I.7 II.7 III.7 IV.7 V.7 VI.7 VII.7 VIII.7 Graf č a Týdenní diagram spotřeby (Graf č b) jen potvrzuje předpoklad usouzený z ročního diagramu. Zatímco špičky sahají až k 3 MW, většina víkendu je pod 5 MW MW Graf č b Denní spotřební diagram (Graf č c) se přímo neshoduje s žádným standardním produktem, výroba však začíná 6: stejně jako u produktu High Tarif MW : : 2: 4: 6: 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: Graf č.3.2.5c 35

37 Pro vytvoření ceny odběrateli C jsem se rozhodl použít 4 MW BASE LOAD, 4 MW BASE LOAD-WD a 14 MW High Tarif. Odchylka přes plán Ω bude v tomto případě určitě menší než u odběratelů A i B, protože High Tarif nebude zdaleka celý spotřebován. Přebytky bude třeba prodávat na krátkodobých trzích. Výpočet Ω je dle vzorce (3.1) následující: E Ω = = E TOT TOT E BSLD E E P TOT BSLD WD BSLD E P E TOT HT 1 = BSLD WD P HT 1 = = 1 = 1,57 % E BSLD-WD...roční spotřeba BASE LOAD-WD elektrické energie (MWh) E HT...roční spotřeba High Tarif elektrické energie (MWh) P BSLD-WD...výkon BASE LOAD-WD elektrické energie (MW) P HT...výkon High Tarif elektrické energie (MW) Časovou konstantu produktu BASE LOAD-WD tvoří součin 26 pracovních dnů v roce a 24 hodin (den).časovou konstantu standardního produktu High Tarif tvoří součin 26 pracovních dnů v roce a 16 hodin (6:-22:). Následuje dosazení do vzorců (3.2) a (3.3): E ODCH =, = 1886 MWh c FIN = E BSLD c BSLD + E BSLD WD c BSLD WD E TOT + E + E = 1,2 = 229 Kč / MWh c BSLD-WD...cena za BASE LOAD-WD elektrickou energii (Kč/MWh) c HT...cena za High Tarif elektrickou energii (Kč/MWh) HT c HT ODCH c ODCH 1,2 = 3.3 Výpočet ceny specializovaným softwarem Větší energetické společnosti s širším portfoliem zákazníků využívají pro tvorbu cen za silovou elektřinu pro koncové zákazníky specializovaného softwaru. 36

38 V České a Slovenské republice je v současné době jednoznačně nejrozšířenějším softwarem slovenský X-energie X-energie Software X-energie je rozdělen do několika modulů (programů): Profile Explorer, Profile Viewer, Contract Manager, Product Optimizer, Price Evaluator a jiné Základním modulem určeným pro práci s profily v X-energii je Profile Explorer. Jak název napovídá, jde o správce profilů. V tomto programu lze přesouvat nebo vytvářet jednotlivé profily, měnit jejich názvy. Velmi užitečnou možností je vytváření takzvaných počítaných profilů (sumy profilů), čímž lze velmi snadno získat přehled o celkovém portfoliu, či jeho segmentech. Druhým nejužívanějším programem pro práci s profily je Profile Viewer. Zde lze pomocí tabulek vyplňovat profily daty získanými od zákazníka nebo od Operátora trhu s elektřinou. Nejdůležitější schopností této části je grafické zobrazování profilů a vytváření bilancí za větší celky (pomocí počítaných profilů). Hlavním modulem a zároveň srdcem X-energie je Contract Manager. Sem zadávají obchodníci realizované kontrakty, které jsou za pomocí uživatelem definovaných filtrů přiřazované do správných výkonových nebo platebních profilů. Pro vytváření cen pro konečného odběratele je určena komponenta Product Optimizer, která počítá na základě zadaných parametrů minimální možnou cenu pro konečného zákazníka. Modul zaměřený na výpočet nákladových cen zákazníků v X-energii se nazývá Price Evaluator. Je to modul, který dokáže bilancovat celé portfolio zákazníků a analyzovat tak přínosy jednotlivých odběratelů v rámci celého portfolia. Komponenta Price Evaluator nemůže fungovat bez komponenty Produkt Optimizer, jedná se vlastně o jeho nadstavbu, přičemž Price Evaluator vypočítává ceny jednotlivých zákazníků z produktů již nastavených v Produkt Optimizeru Product Optimizer Product Optimizer pracuje na základě velmi rozsáhlé matice nerovnic. Na základě vložených dat hledá optimální variantu, v tomto případě minimální cenu. 37

39 První záložkou v programu Product Optimizer je záložka Produkty (Obrázek č a). Zde nadefinuje obchodník všechny produkty, které jsou obchodovatelné na trhu s elektrickou energií. V příkladu, který uvádím, je celkem 16 produktů. Jsou zde zastoupeny produkty a jejich modifikace definované v kapitole 2.1 (Grafu č. 2.1) a to: BASE LOAD, BASE LOAD-WD, PEAK LOAD a High Tarif, všechny měsíční i roční. Novými, doposud nezmiňovanými, produkty jsou zde Reziduum prodej a Reziduum nákup. Tato Rezidua představují odchylky od standardních produktů. Reziduum prodej odchylku nad standardní produkty a Reziduum nákup pod standardní produkty. Pro každý produkt lze nadefinovat typ (roční, měsíční a hodinový), v kterých denních hodinách a dnech se uplatňuje. Soubor nadefinovaných produktů lze uložit do databáze. Obrázek č a Druhá záložka Ceny (Obrázek 3.3.2b) přiřazuje ceny za produkty vytvořené v předchozí záložce Produkty. Ceny, zde uváděné v eurech, jsou nadefinovány buď v návaznosti na již nakoupenou elektřinu, nebo na její aktuální cenu na burze s elektrickou energií. Pro produkty definované jako roční stačí vyplnit jedna hodnota, pro produkty měsíční hodnot dvanáct. 38

40 Ceny hodinových odchylek lze zadat buď přímo jednotnou hodnotou (konstantní po celý rok) nebo je nadefinovat pomocí hodinového profilu. Ceny hodinových odchylek jsou tajemstvím každého obchodníka s elektrickou energií. Obrázek č b Předposlední záložkou v Product Optimizeru je záložka Omezení (Obrázek č c). Zde se zadávají omezení na výkon elektrické energie v MW. Pokud mám již veškerou elektřinu nakoupenou, mohu zadat přesná omezení výkonu v MW, tento způsob se však příliš neužívá. Praktičtější je možnost vyplnění sloupce Hodina, kde lze definovat maximální a minimální počet MWh v časovém úseku, na který byl produkt dříve nastaven v záložce Produkty. Tímto způsobem se snadno od sebe rozliší Reziduum prodej (jen záporné hodnoty) a Reziduum nákup. Obrázek č c 39

41 Poslední záložkou je záložka Řešení (Obrázek č d). Nejprve je třeba zadat do Vstupního profilu databázový profil konečného odběratele, pro kterého chceme vypočítat cenu. Pak stačí jen spustit proces řešení. Algoritmus nerovnic vytvořený námi zadanými hodnotami a omezeními najde během několika vteřin minimální cenu. Řešení je prezentováno přehlednou tabulkou. Sloupec MW/MWh znázorňuje kolik MW se spotřebuje každou hodinu v daném období (měsíc, rok). Pro rezidua je uváděna maximální, minimální a průměrná hodnota za celý rok. Sloupec Celková energie vyjadřuje spotřebovanou energii v MWh. V sloupci Celková platba je vynásobená spotřebovaná energie odpovídající cenou zadanou v záložce Cena. V poslední řádce jsou jednotlivé agregace a výsledná cena, v tomto případě 55,1 EU/MWh. Profily výkonu i platby lze uložit a posléze zobrazit v Profile Vieweru. Obrázek č.3.3.2d Price Evaluator Product Optimizer je vhodný k nalezení ceny pro jednoho zákazníka. Kdybychom chtěli najít optimální cenu pro portfolio zákazníků, museli bychom nejprve sečíst jejich profily v modulu Profile Explorer. Daný postup jistě najde hledanou minimální cenu, ale nedozvíme se důležitost jednotlivých zákazníků a jejich zisky či ztráty k celému portfoliu. Právě za účelem analýzy působení jednotlivých zákazníků na celé portfolio byl vytvořen Price Evaluator. 4

42 První záložka Zákazníci (Obrázek č a) nám dává přehled zákazníků. Aktuální portfolio tvoří pouze jeden zákazník, pro kterého jsem vypočítal cenu v bodě Zákazníci č.1 a č.2 jsou noví zákazníci, které jsem zatím nepřidal do portfolia, ani jsem pro ně zatím nevypočítal cenu. Sloupec Profil vyjadřuje adresu v databázi daného profilu a sloupec Produkty adresu v databázi produktů, se kterými se bude počítat. Celková energie v MWh se automaticky vypočítá z profilu daného zákazníka, rovněž můžeme zadat pravděpodobnost odchodu zákazníka. Obrázek č a Tabulka v záložce HC, HD je na začátku prázdná, po provedení výpočtu se zaplní čísly (Obrázek č b). První sloupec HC (Horní cena) vyjadřuje cenu pro zákazníka, jako kdyby byla vypočítána Product Optimizerem, to znamená cenu, za kterou by si zákazník obstaral energii sám. Druhý sloupec DC (Dolní cena) znázorňuje cenu jako rozdíl plateb celkového portfolia s a bez počítaného zákazníka poděleného jeho roční spotřebou. Rozdíl plateb mezi HC a DC představuje portfolio efekt. Abychom se dostali v součtu plateb na nákladovou cenu celého portfolia včetně nových zákazníků, potřebujeme vzniklý portfolio efekt rozdělit mezi jednotlivé zákazníky. V tomto případě nejprve zjistíme rozdíl plateb za náklad na celkové portfolio (55,5 * ,8) a součtu plateb za DC jednotlivých zákazníků. Potom se tento rozdíl poměrně, dle energie, přerozdělí mezi jednotlivé zákazníky, čímž získáme poměrnou částku za portfolio efekt. Výsledná cena Návrh ceny zákazníka je součet platby za DC a poměrné částky za portfolio efekt podělené energií konkrétního zákazníka. 41

43 Obrázek č b V záložce Náklady (Obrázek č c) můžeme specifikovat náklady na jednotlivé zákazníky nebo na celek. Příkladem mohou být mimořádné cestovní výlohy nebo administrativní náklady způsobené zákazníkem. Součtem Návrhu ceny a Náklady na zákazníka (celek) získáme Nákladovou cenu. Obrázek č c V případě započítání pouze cen za nakoupenou elektřinu a nákladů spojených se zákazníky, bude náš zisk nulový. K započtení zisku z tržeb slouží záložka Zisky (Obrázek č d). Ziskovou cenu získáme jako součet Nákladové ceny a Zisku na zákazníka nebo celek. 42

44 Obrázek č d Pokud zákazník vyžaduje místo jednosložkové ceny vícesložkovou, Price Evaluator snadno převede jednosložkovou cenu do tarifů za pomoci záložky Tarify (Obrázek č e). Tarifní cena je pro obchodníka výhodnější tím, že se zákazník snaží spořit v obdobích, kdy je elektřina skutečně nejdražší. Obázek č e 3.4 Struktura konečné ceny pro zákazníka V předcházejících kapitolách 3.2 a 3.3 jsem se zabýval metodami a technikami tvorby ceny za silovou elektřinu pro koncového odběratele u obchodníka s elektřinou na liberalizovaném trhu. Cena za silovou elektřinu však není pro odběratele zdaleka cenou konečnou, je však jedinou složkou konečné ceny, kterou může odběratel ovlivnit pomocí výběru dodavatele. Ostatní složky ceny za elektrickou energii jsou regulované státem. Koncem roku vydává Energetický regulační úřad (ERU) Cenová rozhodnutí vztahující se na následující rok. Z Cenového rozhodnutí se standardních zákazníků týkají tyto poplatky: 43